V září jsem vyzkoušel sušičku potravin Sencor SFD 7750SS. Její kvality jsem testoval na více odrůdách jablek, banánech, hřibech, hovězím jerky a dvou druzích rajčat. Má solidní příkon 600 W, 7 kovových plat, ventilátor vzadu a průhledná dvířka s vnitřním osvětlením. Podle parametrů vypadá jako dobře vybavený pomocník pro každého, kdo si rád připravuje vlastní sušené ovoce, zeleninu nebo maso. Zajímalo mě hlavně, jestli suší rovnoměrně, kolik se do ní vejde potravin najednou a kolik práce budu mít s obsluhou a čištěním. Nebudu vás napínat – s používáním i výsledky sušení jsem velmi spokojený. U všech potravin jsem se dostal ke stupni vysušení, který jsem chtěl, a během sušení jsem nemusel přehazovat plata, aby byl výsledek rovnoměrný. Pár věcí mě ale lehce štvalo, například dvířka, svícení a ovládání. Celkově výhody jasně převažují a hodnotím celkově na 90 %. Pojďme se podívat proč.
Rozbalení a první dojmy
Sencor SFD 7750SS vypadá trochu jako malá pečicí trouba. Kombinace nerezu a lesklých tmavých plastových částí se mi líbí, nahoře je velký dotykový ovládací panel s malým displejem a přes přední dvířka vidíte pohodlně dovnitř. Materiály na mě působily celkově dobře. Na mém kusu byl ale nerezový plášť nahoře okolo vyraženého názvu Sencor trochu vyboulený. Není to nic, co by mi překáželo při používání, ale k úplně bezchybnému zpracování kousek chyběl. Uvnitř se mi už provedení líbilo na 100 %.
Sušička má sedm kovových plat, která se zasouvají do bytelných bočních vodicích drážek, a vzadu je velký ventilátor chráněný mřížkou, který víří horký vzduch dovnitř sušičky. Plata nikde nedrhnou, pohodlně se zasouvají a dobře se s nimi manipuluje. Příjemné je, že při částečném vysunutí zůstávají podepřená v drážkách a při kontrole sušených potravin jsem nemusel každé plato vytahovat celé a hledat pro něj místo na kuchyňské lince. Každé sušicí plato má obvodový rám z velmi pevného drátu a uvnitř je jemnější drátěná mřížka s drobnými výstupky. Velikost ok je super a skvěle sedí běžné velikosti nakrájené zeleniny a ovoce. Pod platy jsem nechával dvoudílný plastový odkapávací tác, který zachytával menší dosušené kousky potravin i odkapávající marinádu. Je to nenápadná věc, ale všechno je lepší, než čistit dno sušičky.
Dvířka mají na pravé straně zapuštěný úchyt a při zavření je přidržují docela silné magnety. Zavírání je rychlé a funguje velmi dobře. Otevřít je můžete hodně doširoka až na cca 150°, takže při vysouvání plat nepřekážejí. A dvířka otevíraná do strany mi přijdou lepší, než dvířka otevíraná dolů, nebo sušičky skládané na sebe. Na mojí kuchyňské lince s drásaným dojmem dřeva se sušička při zatažení za dvířka občas posouvala – je to lehká sušička a spodní nohy sice jsou pogumované, ale ne každý povrch jim vyhovuje. Nejvíc to bylo znát při práci s marinovaným masem, když jsem měl špinavé ruce a nechtěl přístroj celý osahat. Postupně jsem si našel grif, jak prstem v úchytu dvířka odtlačit od těla sušičky a překonat magnety místo tahání dvířek k sobě. Dělalo mi to jen u toho masa, kdy jsem nechtěl špinit madlo dvířek – jindy se to nedělo.
Parametry a funkce
| Typ | Hranatá s bočním plněním |
| Materiál sušičky | Kov a plast |
| Počet plat | 7 |
| Plocha plata vhodná na sušení | 840 cm² |
| Přibližná kapacita | 5900 cm² |
| Příkon | 600 W |
| Regulace teploty | Ano |
| Minimální teplota | 30 °C |
| Maximální teplota | 75 °C |
| Krok nastavení teploty | 5 °C |
| Časovač | Ano |
| Minimální nastavení časovače | 1 hod. |
| Maximální nastavení časovače | 24 hod. |
| Ochrana proti přehřátí | Ano |
| Přibližná cena | 4499 Kč |
Sedm plat nabízí celkem dost prostoru – dohromady až 5900 cm² (jakoby 59 x 100 cm). Při sušení jablek jsem jich najednou sušil kilo a půl na 7 platech. Přibližně kilo hovězího, ke kterému jsem přidal marinádu, mi zabralo čtyři ze sedmi plat. Záleží samozřejmě na tloušťce plátků a na tom, jak je vedle sebe rozložíte. Kulaté řezy jablek nechávají hodně prostoru. Pro moje domácí várky byla kapacita sušičky dostatečná pro 4 člennou rodinu.
Na ovládání není nic složitého. Tlačítkem TEMP nastavíte teplotu (po 5 °C), tlačítkem TIME délku sušení (po 30 minutách) a dalším tlačítkem spustíte sušení. Napoprvé jsem se zorientoval bez problémů i bez manuálu a dotykové ovládání fungovalo spolehlivě – jakýkoliv dotek na tlačítka rozpoznalo správně. Půlhodinové krokování mi při sušení vyhovovalo. Když potřebuji nastavit více času, jde tlačítko podržet a čas začne ubíhat nebo přibývat rychleji.
Sencor nabízí k sušičce i virtuální kuchařku a doporučení na teploty a délky sušení v manuálu. Jako výchozí orientace jsou velmi užitečné a začátečník je velmi ocení. Já si ale suším podle vlastních receptů a sleduju, jak jídlo průběžně vypadá. Sušičku jsem si před vložením potravin zapínal dopředu, aby se předehřála. Pocitově se nahřívala rychle, přesný čas dosažení nastavené teploty jsem ale neměřil. Dokončení sušení oznámí třemi pípnutími, která jsem dobře rozeznal od ostatních spotřebičů.
Vnitřní osvětlení je velmi dobrá funkce. Přes dvířka jsem si udělal představu o průběhu sušení, aniž bych je musel pokaždé otevírat. Světlo přichází z jednoho místa vzadu nahoře. Když jsem měl plata plná hovězího masa, jednotlivá patra si stínila a dovnitř už nebylo vidět tak dobře. Více světla směrem zepředu by tomu pomohlo, i tak jsem za osvětlení rád. Světlo jde vypnout nebo zapnout při sušení i během zapnutého přístroje před sušením – to je super.
Méně nadšený jsem byl z toho, že po vypnutí do pohotovostního režimu zůstává na ovládacím panelu svítit hlavní tlačítko. Není to silné světlo, ale v noční kuchyni mi trochu vadilo.
Jak suší?
Nejdůležitější je samozřejmě výsledek sušení. S kvalitou sušení jsem velice spokojený. Během testování jsem nemusel přehazovat plata mezi patry, otáčet je ani obracet potraviny. U starších sušiček, které jsem používal, jsem tohle řešil, takže je to pro mě příjemný rozdíl, nemuset se starat o to, aby vše bylo usušeno rovnoměrně. Dokonale stejné sušení v každém místě úplně nečekejte. Kousky vzadu, blízko ventilátoru a přibližně kolem jeho středu, jsou o trochu sušší, protože na ně působí teplo blíže a silnějším proudem vzduchu. Rozdíl byl velmi malý a nenutil mě přerovnávat ani plata, ani suroviny na něm. U masa a rajčat jsem během sušení průběžně odebíral kusy, které už odpovídaly mojí představě, a ostatní nechal pokračovat v sušení. To je ale běžné – kvůli různé šířce nařezání potravin a různé vlhkosti uvnitř (třeba u rajčat jinak schne slupka a jinak semínka ve šťávě).
Potraviny jsem krájel přibližně podle doporučení v manuálu. Nebyly to ale laboratorně stejné plátky, nějaká odchylka v tloušťce řezů samozřejmě byla. Hodně přitom záleží právě na přípravě. Když nakrájím různě silné kusy nebo dám vedle sebe dvě odrůdy jablek, nemůžu čekat, že budou všechny hotové za stejný čas. Doporučený čas proto beru jako návrh a výsledek sušení průběžně kontroluji. S tímto přístupem jsem u všech testovaných potravin dosáhl toho, co jsem chtěl. Není to automatika, ale pokud chcete potraviny vysušené tak akorát, tak je to nezbytnost.
Jablka
Na jablkách jsem si vyzkoušel tři různé odrůdy (ony totiž ne všechny odrůdy jsou vhodné pro sušení – ty moučné jsou podle mé naprosto nevhodné a nechutnají dobře) a sušení se slupkou i bez ní. Výsledky byly velmi dobré. Jablka bez slupek se suší rychleji, ale je s nimi výrazně více práce a nakonec ani tak dobře nechutnají, takže ty bez slupky nám doma moc nejedou a nikdo je moc jíst nechce. Dobrou odrůdou na sušení je třeba Cosmic Crisp, nebo obecně pevná jablka se sladkou, ale jemně nakyslou chutí.
Z navážených 1 687 gramů jablek mi po 8 hodinovém sušení při teplotě 60 °C zůstalo 221 gramů křížal. Na mřížkách občas něco lehce drželo, ale sundávání bylo obecně jednoduché a pohodlné. Drobné odřezky, které jsem nakrájel zbytečně malé, někdy propadly na spodní tác. To je pochopitelné. Křížaly byly vysušené o asi 87 % z původní hmotnosti jablek a díky namočení v citronové vodě zůstaly krásně žluté a nehnědly. Během dvou dnů se po nich doma totálně zaprášilo – jako vždy – jdou totiž kombinovat s tvarohy, jogurty, skyry, jíst jen tak na chuť u televize. Chuťově byly špičkové – hodně udělala ta odrůda, ale sušička je vysušila pomalu do ideálního stavu křížal – pružné, ohebné a kožovité, ale při zmáčknutí z nich neprosakuje žádná vlhkost.
Banány
U banánů jsem nejvíc ladil okamžik, kdy je vyndat. Jeden ochutnaný kousek už mi připadal hotový, ale další ještě potřebovaly čas, takže jsem je nakonec nechal déle. Jsem zvyklý na chuť a strukturu lyofilizovaných banánů, které mají jiný vzhled i křupavost. Tady jsem si musel zvyknout na jiný výsledek a neposuzovat celou várku podle jednoho plátku. Nakonec dopadly dobře i banány. Z původních 572 gramů mi po 10 hodinovém sušení při 65 °C zůstalo 142 gramů sušených banánů. Ano, mohl jsem je tam nechat ještě hodinku, nebo dvě, ale chutově jsou už v pořádku a do jogurtu jsou skvělé.
Houby
Z hub jsem sušil pravé hřiby – měl jsem na ně na Šumavě trochu štěstí ještě než začala hlavní sezóna. Výsledek se povedl a ani tady jsem nepotřeboval měnit pořadí plat. Jedinou drobností byly malé kousky, které po seschnutí propadly mřížkou. Souviselo to hlavně s tím, že jsem některé houby nakrájel na příliš drobné části. Ony se totiž strašně zmenší a pak mohou propadnout i docela malými oky mřížky. Z 251 gramů hub zbylo po 6 hodinách sušení při 50 °C 32 gramů sušených hříbků. Vařil jsem z nich druhý den hovězí na hříbkách a byly chuťově skvělé.
Hovězí jerky
Jerky jsem připravoval podle mého receptu s marinádou. Kapacitně se do sušičky vešlo pohodlně asi kilo masa s přidanou marinádou obsadilo čtyři plata. Sušil jsem předehřátou sušičkou na 70 °C asi 4 hodiny a postupně dával pryč už usušené tenké kusy a zbytek jsem nechal dojít podle potřeby. S výslednými jerky jsem byl velmi spokojený. Chuťově jsou vcelku jemné (hovězí váleček) a nejsou přesušené (hodně pomohlo namočení zpět do marinády po asi 1,5 hodinách sušení).
Právě u masa jsem ocenil spodní odkapávací tác. Zachytil marinádu, která kapala dolů, a ušetřil mi čištění samotného dna sušičky. Potraviny se k roštům přichytávaly jen málo, takže ani sundávání masa nebyla nepříjemná práce. Hmotnost masa s marinádou byla 1 294 gramů (na fotce je i váha mísy), hotového jerky mělo 515 gramů. Chuťově je to perfektní.
Rajčata
Vyzkoušel jsem podlouhlá rajčata San Marzano a také malá keříčková rajčátka Strabena. Obojí dopadlo dobře i když jsem je připravoval jinak. San Marzano šlo pak do olivového oleje a tak jsem chtěl vláčnější výsledek, takže jsem jednotlivé kusy odebíral podle toho, kdy mi jejich konzistence vyhovovala. Sušil jsem je zhruba 10 hodin při 55 °C. Některé kousky se trochu přichytily k mřížce, ale ani tady nešlo o nic, co by mi práci výrazně komplikovalo.
Rajčátka Strabena jsem sušil na takové čipsy do salátů a na zobání – malé rajče se rozkrojí na asi 4 mm široké plátky (3 až 4 na rajče) a suší při 55 °C asi 8 hodin – ty malé jsou docela rychle. Chuťově je to perfektní – ne každý to asi ocení, ale mě to chutná – jen tak na zobání.
Jak jsem sušil?
Šest hlavních testů jsem zaznamenal detailněji do tabulky. Ukazují, že sušička se svým výkonem 600 W a zadním ventilátorem je schopná velmi dobře distribuovat horký vzduch a tím sušit všechna plata dobře a rovnoměrně. Umí teploty od 30 do 75 °C. Nejnižších 30 °C je spíše pro bylinky a 75 °C zase pro sušené maso, které MUSÍ projít zhruba 75 °C, aby například v krůtím a drůbežím mase došlo k překonání 71 až 74 °C a tím bezpečnému zničení bakterií salmonely a dalších původců chorob. Tahle sušička je skvělá v tom, že teplotu 75 °C zvládne a jde v ní sušit i drůbeží jerky. Teplotu si pro jistotu změřte uvnitř masa – ať máte jistotu, že těch 74 °C v mase opravdu je.
Časovač délky sušení jde nastavit na 1 až 24 hodin po 30 minutových krocích. Pro mě je to úplně dostatečné a řekl bych, že pro běžné domácí sušení také.
Celá sušička potravin je při sušení na vyšší teplotu docela horká – především nerezový kov kolem dokola. Na sušičku raději nepokládejte nic a okolo dejte dostatek prostoru. Samotná sušička je docela velká – 32 x 32 x 34 cm a k tomu připočtěte 15 cm z každé strany pro cirkulaci vzduchu. Prosklená dvířka jsou ale vcelku chladná – ve srovnání se zbytkem sušičky. Nepopálíte se, ale je lepší to vědět.
Jak probíhalo sušení a kolik hmotnosti sušením ubylo?
| Surovina | Nastavená teplota | Přibližná doba sušení | Před sušením | Po sušení | Úbytek hmotnosti | Úbytek v % |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Podlouhlá rajčata San Marzano | 55 °C | cca 12 h | 764 g | 111 g | 653 g | 85,5 % |
| Jablka – vážená várka | 60 °C | cca 8 h | 1 687 g | 221 g | 1 466 g | 86,9 % |
| Menší keříčková rajčata | 55 °C | cca 8 h | 785 g | 101 g | 684 g | 87,1 % |
| Banány | 65 °C | cca 10 h | 572 g | 142 g | 430 g | 75,2 % |
| Hovězí jerky s marinádou | 75 °C, později 70 °C | cca 4,5 h | 1 294 g | 515 g | 779 g | 60,2 % |
| Pravé hřiby | 50 °C | cca 6 h | 251 g | 32 g | 219 g | 87,3 % |
Hlučnost a čištění
Podle údaje 65 dB(A) v manuálu jsem se trochu obával hlučnosti. V praxi mi ale sušička nepřišla nijak hlučná a její provoz jsem vnímal spíše jako tichý. Je to můj dojem z používání. Při sušení je trochu cítit vůně potravin, například hovězího masa. Nic přehnaného, ale počítejte s tím, že o sušení v kuchyni budete vědět.
Čištění mě příjemně překvapilo. Plata jsem myl houbičkou s mycím prostředkem a opláchl a to úplně stačilo. Jídlo se na platech uchytilo jen výjimečně a málo. Spodní tác zachytil drobné kousky i odkapávající marinádu a dal se snadno umýt. Při vyšší teplotě, například nastavených 70 °C, už byly kovové rošty horké, hlavně jejich silnější obvodový rám. Na vytahování je proto dobré mít po ruce chňapku, nebo je držet za tu tenčí mřížku.
Výhody
- Velmi dobré výsledky sušení u jablek, banánů, pravých hřibů, hovězího jerky i rajčat
- Dobrá rovnoměrnost sušení díky horizontálnímu proudění vzduchu – během testování jsem nemusel přehazovat ani otáčet plata
- Sedm kovových plat s celkovou plochou 0,59 m² a dostatečnou kapacitou pro domácí sušení
- Jednoduché nastavení teploty a času, ve kterém jsem se zorientoval napoprvé
- Průhledná dvířka a dobré vnitřní osvětlení
- Plata se snadno zasouvají a při částečném vysunutí zůstávají podepřená
- Potraviny se k mřížkám přichytávaly jen málo
- Snadné čištění houbičkou a praktický odkapávací tác
- V běžném provozu je tišší, než jsem podle parametrů čekal
Nevýhody
- Opakované rychlé ťukání při nastavování nefungovalo podle mých představ, mezi dotyky bylo potřeba počkat
- Potraviny těsně u zadního ventilátoru bývaly trochu sušší
- Podsvícení ovládacího panelu zůstává částečně svítit i v pohotovostním režimu
- Při plných platech si potraviny stíní a jedno vnitřní světlo neosvítí celý prostor stejně dobře
- Na testovaném kusu byl nerezový plášť místy mírně vyboulený
- Při otevírání magnetických dvířek se mi sušička na lince posouvala (u sušení jerky a ovládání špinavýma rukama)
Ty nevýhody jsou spíše kosmetické a drobné.
Verdikt
Sencor SFD 7750SS je velmi dobrá sušička potravin pro domácí sušení ovoce, hub, zeleniny i jerky. Nejlepší pro mě bylo, že jsem nemusel přehazovat plata a řešit výrazné rozdíly mezi jednotlivými patry. Jídlo jsem průběžně kontroloval, někdy odebral hotové kusy a podle potřeby přidal, nebo zkrátil čas. Výsledky mě potěšily u všech pěti druhů potravin, které jsem zkoušel. Sedm kovových plat mi kapacitně stačilo, manipulace s nimi byla pohodlná a potraviny se na ně lepily jen zřídka. Dobře funguje i vnitřní osvětlení a velké plus dávám jednoduchému čištění.
Výhrady mám jen k drobnostem: otevírání dvířek na mojí lince a k pomalejším reakcím při opakovaném ťukání na tlačítka. Obojí se dá naučit. Mírně intenzivnější sušení vzadu u ventilátoru bych také zmínil, i když mě v praxi nenutilo přerovnávat plata.
V době testování byla na webu Sencoru uvedená cena 4 499 Kč, s akčním kuponem ale za akčních 3 599 Kč. Za tuhle cenu je to super výhodná nabídka a jednoznačně bych ji koupil. Za plnou cenu to sice není tak jednoznačné, ale stále velmi dobrá nabídka s dobrým poměrem cena / výkon.
Sencor SFD 7750SS doporučuji a celkově ji hodnotím na 90 %. Výsledky sušení, jednoduché ovládání a čištění a pohodlí bez přehazování plat mají pro mě větší váhu než drobné nedostatky. Do téměř bezchybného hodnocení mi ale chybí lépe vyřešené otevírání, svižnější reakce ovládání a dotaženější zpracování mého kusu. Je to velmi dobrý domácí pomocník, ze kterého mám po testování fakt velmi dobrý pocit.
Zjistit cenu
Vystudoval jsem technickou univerzitu v Ostravě – obor elektronika a informatika. Jsem profesně programátor a konzultant hardware a elektroniky. Pracoval jsem i v reklamačním oddělení velkého eshopu s elektronikou, kde jsem získal zkušenosti z pohledu nespokojených zákazníků a nefungujících výrobků. Byla to velká škola. Rozumím elektru a technice obecně až do posledního šroubku. Volný čas trávím sportem, geocachingem, tůrami v přírodě, auty a technikou v domácnosti – čím více smart, tím lépe. Chci pro sebe i vás to nejlepší možné – vzhledem k ceně i kvalitě.
