Recenze Samsung QE55S90C (QE55S90C, QE65S90C, QE77S90C)

Osobně mám z příchodu QD-OLED od Samsungu radost, protože přinesl větší nabídku a konkurenci do prémiového segmentu. Sice nedosahuje ve všech oblastech stejné úrovně jako značky typu Panasonicu nebo Sony, ale oproti nim nabízí někdy až poloviční cenu. A to už se stojí za to zamyslet, či pár ústupků přežijete nebo ne. A uvidíme zda se Samsung S90C proti náročné konkurenci prosadí.

Parametry

K dispozici máme pouze tři velikosti, ale pořád je to víc než loni u S95B. Tam bylo jen 55 a 65 palců. Škoda, že tu není i menší velikost 48 nebo 42 palců.

• Samsung QE55S90C – 55″
• Samsung QE65S90C – 65″
• Samsung QE77S90C – 77″

Samsung S92C, S93C a S94C

Mimochodem, zahlédl jsem (i na českém webu Samsungu) modely nazvané Samsung S92C, Samsung S93C a Samsung S94C. Po bližším zkoumání jsem došel k tomu, že je to vlastně S90C s lehce lepším audiem, kdy jsou jednotlivé varianty určeny pro prodej v různých prodejních kanálech či se drobně liší vzhledem. Fakticky by mezi S92C – S94C jiné rozdíly být neměli. Zda se budou prodávat oficiálně i v rámci ČR nevím.

Vzhled

Obvykle je pro mě shrnutí toho jak televizor vypadá nejtěžší. Protože většina z nich vypadá stejně. Ale u S90C je to jinak a je o čem psát. Ale ne vše bude pozitivní. Začnou tou hlavní zajímavostí a to je hloubka televizoru. V nejhlubším bodě má čtyři centimetry a to je ještě ta část ve které je elektronika. Samotný panel má jen lehce přes centimetr. Což sice krásně vypadá, ale také to znamená že si na manipulaci s přístrojem musíte dát opravdu pozor. Když jsem si šel projít pár větších elektro prodejen v Praze, tak jsem zahlédl ohnuté kousky. Musíte je přenášet opravdu opatrně. Kvůli malé hloubce je relativně snadné je poškodit. 

Zpracování je solidní, ale když to srovnám s ostatními OLEDy, tak si myslím že je trochu vidět že nižší cena Samsungu má za následek i drobné ústupky ve zpracování. Není to nic zásadního, ale třeba i při pohledu na dálkový ovladač u jiných značek cítíte že se díváte na špičkový model. Tady takový pocit nemáte.

Rozměr podstavce je 37 na 27 centimetrů a jeho hmotnost je 2 kilogramy. To je o polovinu méně než u miniLED od Samsungu. Vzhledem k tomu, jak je obrazovka tenká to stabilitu zajišťuje ale přeci jen si myslím, že trochu mohutnější stojan by neškodil. Pro umístění soundbaru máte nějakých 6,5 centimetru. Takže i když ho budete mít položený přímo před tv, vejde se většina z nich.

Konektory co máme k dispozici jsou stejné jako u miniLED řady. Připravte se na čtyři HDMI porty (všechny podporují standard HDMI 2.1) a dva porty USB (v obou případech jde o USB 2.0). A poté anténní vstup, CI slot, digitální optický výstup a síťový port. Ten má pořád 100 Mbitů. Pokud chcete vyšší rychlost (nicméně není moc důvodů proč ji potřebujete, snad jen kromě streamování videa v obří kvalitě ze svého serveru, pokud vůbec netušíte o čem se tu píše 100 Mbitů vám na 99,9 % stačí) musíte využít Wi-Fi nebo triku s redukcí LAN konektoru na USB, kde se dostanete většinou přes 200 Mbitů. Ještě doplním, že Samsung již několik let nenabízí port pro připojení sluchátek (klasický jack).

Obraz

Začnu rychlým shrnutím co máme k dispozici. Plně 100 Hz (pro hráče s dostatečně výkonnou grafikou až 144 Hz) panel, QD-OLED (kromě Samsungu jej má v nabídce jen Sony), plných 10 bitů, solidní jas, velmi vysoké pokrytí barevného spektra. Celkově mi S90C přijde jako loňská S95B, jen s drobnými vylepšeními.

Barvy

QD-OLED má skutečně skoro ultimátní pokrytí barevného spektra které u DCI-P3 dosahuje bez malých setin sto procent. Má to však daň v podobě v některých situacích přepálených odstínů modré a červené. Konkurenční Sony A95L je na tom lépe. Pokrytí je stejné, ale přesnost barev větší. U Rec.2020 je pokrytí barev neskutečných 92 %. Nicméně je dobré si připomenout, že naprostá většina filmů je v současné době v DCI-P3. Vysoké pokrytí u Rec.2020 je proto spíše příslibem pro budoucnost. Panel je plně 10 bitový, barevné přechody jsou hladší než u modelů co mají 8 bitů + FRC.

Aby černá byla opravdu černá, potřebujete při sledování minimum světla. Jinak má černá lehce šedý nádech. Není to tak výrazné jako u IPS panelu, ale nejspíš to má na svědomí nějaká vrstva na obrazovce, např. antireflexivní. Většina scény vypadá vážně výborně, ale u těch kde je hodně jasu bohaté barvy je to až přesycené. Typicky se to děje u červené barvy. Když si pohrajte s nastavením, dá se to výrazně zlepšit, ale konkurence v podobné cenové hladině je na tom trochu lépe.

Jak jsem psal, tak má Samsung skvělé podání zelené barvy, naopak mu ve výchozím nastavení nejde modrá a červená. Do velké míry si s tím jde poradit při úpravách nastavení obrazu, ale QD-OLEDy od Sony jsou v tomto ohledu „čistější“. Pokud vám nevadí, že obraz co sledujete může při některých scénách vypadat jinak než jak je tomu v originále, nemusíte tuto záležitost vůbec řešit.

Pro lepší představu přestřelené červené barvy ve výchozím nastavení. Vlevo Samsung S90C, vpravo je LG C3.

Kontrast

V úvodu jen krátké opakování toho jak funguje OLED, respektive QD-OLED. Každý jednotlivý pixel mohou „vypnout“ a díky tomu je kontrast ve všech typech scén ideální. I ty nejlepší miniLED mají totiž tisíce zón lokálního tlumení. OLED má díky tomu, že každý pixel je vlastně samostatná „zóna“, více než osm milionů samostatných zón. Díky tomu nemusíte řešit žádné problémy s podsvícením, žádný blooming. Pokud vám jde o co nejvěrnější černou a dokonalý kontrast je (QD-)OLED ideální volbou.

Jak už to bývá tak není všechno dokonalé. A OLEDy nemají tak vysoký jas, jako špičkové LED. Ale i v tomto ohledu se poslední generace zlepšili. Při HDR dokáže S90C v některých typech scén dosáhnout až 1 000 nitů, to je hodnota o které se OLEDům před pár lety ještě ani nesnilo. Při klasickém SDR obrazu je jas nižší (platí pro všechny tv), ale pořád dostatečný pro sledování tv ve dne. Jen pozor, že příliš světla vede k lehké degradaci černé barvy. Je to vlastně velmi podobné jako u přesycené červené. Když nevíte, že ta scéna má vypadat jinak, vadit vám to nemusí. Ale pokud jste citliví na dokonalý obraz, tak vám to nejspíše bude vadit.

Stejně jako u miniLED série i zde je jako obrazový procesor použitý Neural Quantum Processor 4K, ten oproti nižším řadám přináší možnost HDR tone mappingu, lehce lepší upscaling a práci s detaily. V upscalingu (převodu z nižšího rozlišení na vyšší) je na tom LG, Panasonic, Philips a Sony o kapku lépe. Platí to hlavně v případě opravdu hodně komprimovaného obsahu. Ale toho rozdílu si všimnete jen když budete mít dvě televize vedle sebe a budete důkladně studovat stejnou zapauzovanou scénu na obou z nich. 

Pokud jde o pozorovací úhly, tak jsou skoro dokonalé. K posunu u barev dochází až v extrémních úhlech. Pokud tv sledujete z velkého úhlu, tak je S90C výborná volba. Je v tom ještě o kus dál i oproti špičkovým LED s vrstvou pro vylepšené pozorovací úhly.

Detaily při tmavých scénách. V angličtině se můžete setkat s často používaným označením (Black crush handling). Žádná televize (nebo technologie) není dokonalá a tmavé scény jsou jednou z nejnáročnějších oblastí s kterou se musí poprat. Samsung (a ani jeho QD-OLED není vyjímkou) trpí na to, že detaily raději potlačí pro co nejlepší zobrazení černé barvy. Tato logika dává smysl zejména u LED televizorů s podsvícením, ale algoritmus se podobně chová i u QD-OLED, které dokáží pracovat s „podsvícením“ na úrovni samostatného pixelu.

HDR

Stále budete u Samsungu marně hledat podporu Dolby Vision a podporovány jsou následující HDR standardy: HDR10, HDR10+ a HLG. Asi si říkáte, zda a případně jak moc chybějící podpora Dolby Vision vadí. Věc se má tak, že se jedná o jeden ze dvou nejlepších (dost možná i nejlepší) HDR formátů. Tím druhým je HDR10+, který Samsung podporuje. Nicméně podpora na straně tvůrců filmů a seriálů je u HDR10+ asi setinová oproti Dolby Vision.

Když má film nebo seriál podporu Dolby Vision a tv jej nepodporuje, přehraje se v HDR10. To jak velký rozdíl je HDR10 vs Dolby Vision závisí na tom kolik úsilí (a peněz) tvůrci do přípravy filmu věnovali. Obecně lze říct, že klasická masová produkce Netflixu/HBO atd.. nemá extrémní rozdíl mezi HDR10 a Dolby Vision. Když ale máte vysoko rozpočtový film nebo seriál, jako např. Top Gun, něco z produkce Marvelu, nebo ze seriálu třeba Stranger Things, tak může být rozdíl velmi rozpoznatelný. Takže pokud chcete mít opravdu to nejlepší co mít můžete, musíte se podívat jinde. Ale pokud chcete dostat stále velice dobrý obraz za rozumnou cenu, může být S90C správnou volbou. Neobhajuji ani jednu možnost, obě budou mít svoje zastánce.

Plynulost obrazu

Výhodou OLEDů ji i extrémně nízká reakční doba panelu, která se pohybuje okolo 1 ms. Společně se 100 Hz panelem je pak extrémně vhodná pro sledování sportu. Rozhodně však doporučuji nezapínat LED Clear Motion. Takto se u Samsungu nazývá BFI (Black Frame Insertion), a jeho zapnutí vede k velmi citelnému ztmavnutí a problikávání obrazu. Vůbec mi nejvíc vyhovovalo nezapínat žádné funkce vedoucí k optimalizaci plynulosti, protože u malých objektů na obrazovce občas dochází k tvorbě různých deformací či artefaktů. A myslím, že samotný 100 Hz panel bude pro většinu potenciálních majitelů dostatečně rychlý a plynulý.

Ve specifikaci si můžete přečíst, že tv podporuje frekvenci 144 Hz. Co to znamená? Že při hraní her můžete dosáhnout snímkové frekvence až 144 fps. To se týká zejména počítače, herní konzole mají u graficky náročných her co dělat aby udrželi stabilních 60 fps. Potřebujete tedy extrémně výkonnou grafickou typu GeForce RTX 4080, což momentálně znamená dost přes 30 000 Kč jen za grafickou kartu. Což znamená, že naprostá většina vlastníků tuto možnost nevyužije. Ale i tak je pochopitelně lepší (s ohledem na budoucnost) ji mít.

Herní televize

U Samsungu se mi líbí, že všechny potřebné funkce pro hráče her nabídne relativně na začátku svojí nabídky. A s dražším televizorem máte (většinou 🙂 ) lepší obraz a zvuk, ale věci jako HDMI 2.1 porty, podpora VRR (FreeSync Premium Pro – lze mít variabilní snímkovou frekvenci a HDR současně), nízký input lag a „herní menu“ jsou pořád stejné. Mimochodem input lag je u fullHD cca 10 ms, 6 ms u 4k při 120 Hz a při 144 Hz (pokud na to máte grafiku) je lehce na 4 ms.

Herní menu, je v posledních letech standard snad u všech značek. Vyvoláte ho tak, že zmáčknete a podržíte tlačítko „play/pause“.  Můžete v něm zvolit jaký styl hry hrajete (RPG, střílečka, atd..), většina nastavení je věnovaná plynulosti obrazu. Kterou můžete dále zvětšovat za cenu snížení jasu a kontrastu. Nebo naopak zvolit takové nastavení kontrastů aby byly více patrné objekty (nebo protihráči) schované ve stínech. Nároční hráči to prý ocení. Nemám na tomto poli velkou zkušenost, tak nemohu potvrdit. Také si můžete zapnout virtuální zaměřovač uprostřed obrazovky (a zvolit si jeho barvu). Ve spodní části menu pak vždy vidíte aktuální rozlišení, snímkovou frekvenci, a info zda je zapnuté HDR a VRR.

Systém

Stejně jako loni, i letos došlo k menšímu číselnému posunu v označení verze operačního systému. Z 6.5 na 7.0. To naznačuje, že nedošlo k žádným zásadním změnám. A z mého pohledu je těch změn ještě méně, než kolik jich bylo loni. Vizuálně vypadá úplně stejně jako loňská verze.

Na domovské obrazovce se vám po levé straně zobrazí menu s hledání, na většině obrazovky jsou dlaždice v několika řádcích. První vás dovede na seznam aplikací s tím, že několik nejpoužívanějších máte dostupných ihned pod zrychlenou volbou. Nižší řádky obsahují konkrétní aplikaci (Netflix, HBO atd..) a v ní seznam rozkoukaných nebo doporučených filmů.

Co se mi líbí, že se to celé relativně rychle načte a pohyb v menu je plynulý. Pokud máte někdo zkušenost s AndroidTV s větším množstvím nainstalovaných aplikací tak víte na co narážím. U Androidu takové rychlost rozhodně není. Ale na druhou stranu, s loňskou verzí operačního Tizenu 6.5 přeci jen ke zpomalení oproti těm předchozím generacím došlo. Zejména po startu tv. Je to rychlejší než Android, ale pokud jste zvyklý na Tizen z let 2018-2021 tak je zpomalení citelné. 

Když sledujete film, tak můžete ve spodní části obrazovky vyvolat rychlé menu ve kterém je možné změnit zvukový výstup (bezdrátová sluchátka, repro televizoru, domácí kino atd..), nastavit sleep timer (čas po kterém se televize vypne) nebo zvolit režim obrazu atd… Pochopitelně můžete měnit pořadí ikon, i je odebírat a přidávat nové. Každý si pak může rychlé menu upravit podle sebe. Vtipné je, jak vás televizor varuje že změnou režimu obrazu může dojít ke zvýšení spotřeby. Opět platí to co jsem napsal o pár řádků výše. Je to snadné a uživatelsky příjemné. Vím, že se už několik let opakuji, ale Samsung (Tizen) a LG (webOS) jsou za mě uživatelsky nejpříjemnější operační systémy.

Vestavěný přehrávač souborů funguje solidně. Po načtení USB disku se zobrazí jeho obsah klasickým způsobem. To jest prvně složky, poté soubory. Vše abecedně řazeno – způsob řazení pochopitelně můžete změnit. Při sledování filmu můžete snadno přecházet mezi jeho kapitolami, vybrat titulky (a jejich zpoždění, velikost, kódování / diakritiku, font, barvu atd…).

Do televize si můžete stáhnout i různé hry. Jedná se většinou o základní závody nebo různé skákačky. Osobně neznám nikoho kdo by je hrál, ale ta možnost tu je. Pochopitelně je vše zdarma.

Máme tu i vestavěný internetový prohlížeč. Jak obvykle je to taková nouzovka, prohlížet v tom webové stránky jdou, ale je to docela pomalé. Nicméně všechna videa i obrázky se v pořádku načítají.

Zachována zůstává podpora Apple AirPlay 2, bohužel podpora všemožných chytrých pomocníků do domácnosti – Google Assistant, Amazon Alexa atd… aktuálně není pro evropský trh. Snad se to v budoucnu pomocí některého z updatů změní. Na druhou stranu je u nás využití těchto technologických hraček výrazně menší než v zahraničí.

Důležité je také zmínit, že v našich lokálních podmínkách má Tizen opravdu širokou podporu mezi lokálními produkty. Disney+, Netflix, Youtube atd.. nikoho nepřekapí, to je samozřejmé u všechn značek. Ale Voyo, O2 tv, T-mobile TV Go, Kuki, Seznam.Tv, Mall.tv, Lepsi.tv, sledovani.tv, telly, isport.cz a mnoho dalších co Samsung u Tizenu má, zas tak běžné nejsou.

Všechny televizory z řady QLED (tedy i miniLED QN85C) nabízí virtuálního asistenta Bixbyho. Kdo vlastní mobilní telefon od Samsungu, tak ho nejspíše zná. Pro ty ostatní, vysvětlím že se jedná o službu podobnou Siri od Applu, Alexe od Amazonu či Google Assistant. Bohužel komunikuje pouze anglicky. Umí toho docela hodně – „open Netflix“, „close Disney+“, „change source to HDMI 3“ atd… V praxi však většinu věcí uděláte podobně rychle s dálkovým ovladačem, navíc hlasové ovládání není tak snadné. Pokud máte v místnosti malé (a hlasité) děti. Ale možná jsem jen staromilec a skeptik 🙂

Dálkové ovládání má (stejně jako loni) malý solární panel. Vtipná věc, je že je na zadní straně. Chápu, že z pohledu designu je to pochopitelné, ale z pohledu praktičnosti to smysl nedává. Aby fungoval a ovladač se skrze něj dobíjel, musíte ho mít aspoň čas od času otočený vzhůru nohama. Naštěstí lze tuhle hru na ekologii vyřešit za pomoci USB-C kabelu, kterým lze ovladač nabít. Za to si Samsung zaslouží pochvalu a osobně mi to dává mnohem větší smysl než dobíjení skrze solární panel. Ještě doplním že USB-C kabel není součástí balení, ale většina domácností ho doma mít bude. Dálkové ovládání o trochu menší než loni, konkrétně dva centimetry na výšku. Funkcionalita a ovládací tlačítka zůstali stejné jako u loňského modelu. Za sebe vítám samostatná tlačítka pro aplikace Netflixu a Disney+. 

Budu to zmiňovat ještě dále v textu, ale opakování je matka moudrosti. Samsung už mnoho let nepodporuje kodek xvid. Co to znamená? Typicky se jedná o starší filmy ve velikosti “1 CD”, které jste možná někdy stahovali ze služeb typu uložto. Znám hodně lidí, co tak mají uloženou sbírku pohádek či jiné poklady. Na druhou stranu se jedná o skutečně prehistorický kodek (v dnešní době) a filmy v něm uložené nevypadají na velkých televizorech vůbec dobře. Posledních deset let se však tento kodek skoro nevyužívá. Další věcí s kterou si Samsungu neumí poradit je zvuk ve formátu DTS. Opět se týká převážně některých “stažených filmů” a také některé Blu-ray disky mají zvuk v tomto formátu. Pokud netušíte co tyto zkratky znamenají, nejspíš to na vás nebude mít žádný dopad.

Má dvojitý tuner, ale pozor! Stejně jako ostatní letošní Samsungy neumí (v ČR, třeba německé modely do umí) nahrávat televizní vysílání. Dvojitý tuner tak využijete jen pro funkci PiP – PictureinPicture, kdy se vám na obrazovce mohou zobrazit současně dva různé televizní kanály.

Energetický štítek

U energetického štítku vás může zarazit relativně vysoká hodnota G. Nebojte se. Před dvěma roky došlo ke změně škály u energetických štítků. A de facto všechny současné televizory mají třídu G nebo F. Reálná spotřeba hodně závisí od nastavení jasu a dalších možností obrazu. Osobně bych počítal s nějakými 110 kWh za 1 000 hodin. Pokud sledujete televizi v průměru cca 5 hodin denně, bude se jednat o roční spotřebu zhruba 220 kWh. Celková částka závisí na vaší ceně za elektřinu (a ta se nyní může hodně, lišit podle toho zda máte fixovanou cenu, nebo platíte aktuální vysoké ceny). Ale když budu brát v potaz cenu dejme tomu 6 Kč za kWh, tak za provoz televizoru dáte ročně zhruba 1 300 Kč.

Zvuk

Audio je ve specifikaci 2.1 a 40 W. Počet reproduktorů či zvukový výkon je menší, než u cenově podobných miniLEDů, ale to je daň za extra tenké tělo přístroje. S tím souvisí i hodnocení audia. Pokud ho srovnáte s běžným 2.0 20 W řešením u levných televizorů, tak hraje citelně lépe. Pokud ho však srovnáte i s levným (cca 4 000 Kč) soundbarem Samsung HW-Q60B, tak je to velmi výrazný rozdíl v neprospěch interního řešení u televizoru. Zvuk je prostě standard na tuto cenovou úroveň. Rozhodně cítíte lehké basy a náznak prostorovosti – zejména při srovnání s klasickým 2.0 stereo. 

Osobně bych v takové cenové hladině u integrovaných reproduktorů televizoru nezůstal, zbytečně to limituje zážitek ze sledování. Zbytek výbavy je standardní Samsung – software pro prostorový zvuk (OTS Lite), možnost integrace se soundbary od Samsungu (Q-Symphony) atd.. Na druhou stranu je to docela rozdíl oproti Q95C, která má 60 W a další dva směrové reproduktory. Chápu, že S90C musí mít nějaké funkce omezené, abychom měli důvod kupovat S95C. U televizorů v této cenové hladině však bude nemalé procento kupujících kupovat i samostatné audio řešení, takže na jednu stranu je integrovaný zvuk docela nedůležitý.

Samsung TV a sluchátka

Poslední dobou se ke mě dostalo několik dotazů na to, zda je možné k novým televizorům od Samsungu nějak připojit klasická sluchátka (případně jiné analogové audio zařízení). Samsungy totiž již pár let nemají klasický sluchátkový 3,5 mm jack. První možností je samozřejmě využít Bluetooth sluchátka. Někdo však může mít kvalitní a drahá klasická kabelová sluchátka a nová se mu nechtějí kupovat.

Tady může pomoci věcička, která se jmenuje digitálně analogový převodník (zkratka DAC). Tu propojíte skrze digitální optický audio výstup se svojí televizí a z „druhé strany“ DAC zapojíte sluchátka. DAC potřebuje napájení, takže do ní jde ještě napájecí kabel. Rozměry DAC jsou v pár centimetrech, nemusíte se bát, že by zabíral mnoho místa. A cena? Začíná na 300 – 400 Kč, s tím že jsou k dispozici i převodníky za několik tisíc. Ty jsou pro skutečně náročné posluchače. Pro většinu diváků by měl stačit přístroj okolo pětistovky. Najít je můžete třeba zde.

Je potřeba v televizoru něco upravit v nastavení? Ano, ale nejedná se o žádnou složitou operaci. U Samsungu jdete do nastavení, vyberete zvuk, dále expertní nastavení a poté něco jako „formát výstupu digitálního audia“, měl by to být hned první řádek a v něm vyberete hodnotu „PCM“. Drobnou nevýhodou je, že vám pomocí dálkového ovladače v takovém případě nepůjde upravovat hlasitost, ale to by u sluchátek nemělo moc vadit. Většinou mají regulátor hlasitosti přímo na sobě.

Alternativy

Samsung S95C

Vyšší model letošní QD-OLED nabídky je pochopitelným soupeřem při vašem rozhodování. Výhodou pro S95C je přítomnost One Connect Boxu (primárně estetika), vyšší jas, lepší audio. Na druhou stranu i na fórech Samsungu si můžete přečíst spoustu stížností na problémy s One Connect Boxem u S95C. Pravděpodobně se to časem vyřeší, ale já bych byl při nákupu opatrný. Pojďme si to dát do kontextu ceny. S90C je za 30 000 Kč, S95C za 37 000 Kč. Za mě když koupíte S90C a za 7 000 soundbar, tak celkový výsledek bude výrazně lepší.

Samsung S95B

Loňský rok byla v nabídce jen jedna QD-OLED televize a tou byla právě S95B. Nicméně ta už u nás od října 2023 nejde skoro koupit, nicméně pokud na ni narazíte tak je na tom +- stejně jako letošní S90C. Takže kdyby byla za výrazně lepší cenu, nebál bych se jejího nákupu.

Samsung QN90C

Adekvátní miniLED z letošní nabídky má velmi podobnou cenu (cca o 2 000 Kč levnější), ale jak zmiňuji v jeho recenzi, tak jeho největší chybou je že existuje nižší verze QN85C, která pro většinu kupujících není o mnoho horší a přitom má výrazně zajímavější cenu. Takže když už bych zvažoval miniLED, zůstal bych u QN85C a zbytek peněz utratil třeba za soundbar. Jinak obecně pro srovnání miniLED vs QD-OLED (platí pro všechny modely), tak první jmenovaný vede ve vyšším jasu a (pravděpodobně) také delší životnosti. Naopak druhý jmenovaný má lepší barvy, kontrast a (když se nedíváte za jasného světla) absolutní černou.

LG C3

Řada C od LG patří mezi nejprodávanější televizory u nás. A není se čemu divit, je to opravdu podařený přístroj. Odlišnosti mezí ní a S90C jsou v odlišném operačním systému (i když ve výsledku jsou oba výborné), C3 má věrnější barvy, pocitově o fous plynulejší pohybové scény. Naopak S90C má vyšší jas a větší pokrytí barevného spektra – nicméně za cenu občas nepřesného odstínu barev. Jak se říká, o peníze jde až v poslední řadě. Rozdíl je aktuálně necelé čtyři tisíce ve prospěch Samsungu.

Díky vyššímu jasu jsou barvy u Samsungu o něco výraznější. Není to černobílé, ve výchozím nastavení něco vypadá lépe na S90C, jiné scény na u LG (či jiného OLEDu). Stejně tak i vysoký jas u S90C dokáže být občas ke škodě, kdy na televizoru s nižším jasem vypadá scéna uvěřitelněji. Všechny tyto věci si však uvědomíte zejména pokud vidíte oba televizory přímo u sebe. Když máte před sebou jen jeden každý z nich, tak budete nejspíš jen nadšeni z toho jak skvěle obraz vypadá.

Těžko říct, zda je lepší C3 nebo S90C. Myslím, že S90C má potenciál o trochu lepšího obrazu. Ale bude vás to stát delší experimentování s nastavením a pokud s tím nemáte žádnou zkušenost, výsledek může být daleko od ideálu. Oproti tomu LG C3 má ve výchozím nastavení lepší obraz.

Co bych kupoval já? Za sebe bych při rozdílu ceny do dvou nebo tři tisíc bral rozhodně LG. Naopak pokud by byl Samsung levnější o čtyři, pět tisíc nebo více, tak bych preferoval jej. No a v rozmezí mezi uvedenými hodnotami bych měl hodně těžkou hlavu. Čím víc bych měl televizi na sledování HDR filmů tím více bych inklinoval k LG. A naopak, pokud bych měl tv jen jako „zobrazovadlo“ pro herní konzoli, asi bych zvolil Samsung a pár tisíc ušetřil.

Sony A80L

Samsung je lepší volbou po hráče.Těm s opravdu výkonnou grafickou kartou nabídne obnovovací frekvenci až 144 Hz. Také všechny čtyři HDMI porty ve standardu 2.1, dále nižší input lag a bohatší nastavení. Také vyšší jas u HDR a ještě o něco lepší pozorovací úhly. Sony naopak přináší lepší výchozí nastavení obrazu, věrnější barvy. Pochopitelně podporu Dolby Vision a lepší upscalling. Také o něco lepší audio (výrazně lepší u 77 palcové verze) a podporu zvukového formátu DTS. Rozdíl je také u operačního systému. Cena dle očekávání velmi výrazně preferuje Samsung. Ten koupíte za cca 30 000 Kč, zatímco Sony za 50 000 Kč. Bez nutnosti dalších úprav má rozhodně lepší obraz Sony. Pokud strávíte pár hodin experimentováním s nastavením, může být obraz velmi podobný. Pro hráče je za mě vždy lepší volbou Samsung. Čistě z pohledu ceny a toho co za ni dostanete taky. Nicméně náročný filmový fanoušek s větším rozpočtem navzdory ceně zvolí nejspíš Sony.

Srovnání parametrů Samsung 4K QD-OLED 2023

Doporučené nastavení

Jako vždy to berte toto doporučení jako takový výchozí bod pro další experimenty. Jednotlivé tv (i stejné řady) se od sebe lehce liší, žádný výrobce neprodukuje naprosto identické panely. Rovněž je obraz notně subjektivní disciplína – jak se říká „sto lidí, sto chutí“.

Osobně doporučuji podívat se hned při prvním spuštění televize do nastavení, konkrétně „Všeobecné informace a ochrana osobních údajů“. A i když to z názvu není patrné, tak tady najdete „Úspora energie a řízení spotřeby“ a tam doporučuji vypnout „optimalizace jasu“ a „řešení úspory energie“.  Hned co toto nastavení změníte, uvidíte že má televizor vyšší jas. A ačkoliv tohle není mašina co by dokázala ukázat dechberoucí HDR, tak i tak si rozdílu všimnete. Mimochodem, úplně ve spodní části tohoto menu uvidíte i aktuální procenta baterie u dálkového ovladače.

Pokud vám nezáleží na spotřebě a preferujete nejvyšší kvalitu obrazu za všech okolností tak zkuste:

• Nastavení > Všechna nastavení > Všeobecné informace a ochrana osobních údajů > Úspora energie a řízení spotřeby > Optimalizace jasu > vypnout
• Nastavení > Všechna nastavení > Všeobecné informace a ochrana osobních údajů > Úspora energie a řízení spotřeby > Osvětlení dle pohybu > vypnout
• Nastavení > Všechna nastavení > Obraz > Režim obrazu > Film
• Nastavení > Všechna nastavení > Obraz > Nastavení pro pokročilé > Kontrast > 40
• Nastavení > Všechna nastavení > Obraz > Nastavení pro pokročilé > Jas > 30
• Nastavení > Všechna nastavení > Obraz > Nastavení pro pokročilé > Barvy > 20
• Nastavení > Všechna nastavení > Obraz > Nastavení pro pokročilé > Ostrost > 0
• Nastavení > Všechna nastavení > Obraz > Nastavení pro pokročilé > Zvýraznění kontrastu > vypnuto
• Nastavení > Všechna nastavení > Obraz > Nastavení pro pokročilé > HDR Tone Mapping > doporučuji vyzkoušet obě hodnoty a nechat tu co vám víc vyhovuje, volba „aktivní“ má vyšší jas
• Nastavení > Všechna nastavení > Všeobecné informace a ochrana osobních údajů > Ochrana panelu > Posunutí bodu -doporučuji nechat zapnuté pro co největší životnost panelu
• Nastavení > Všechna nastavení > Všeobecné informace a ochrana osobních údajů > Ochrana panelu > Upravit jas loga – doporučuji nechat zapnuté pro co největší životnost panelu
• Nastavení > Všechna nastavení > Všeobecné informace a ochrana osobních údajů > Ochrana panelu > Obnovení pixelů – doporučuji nechat zapnuté pro co největší životnost panelu

Podporované typy souborů

Už od roku 2018 Samsung nepodporuje kodeky Xvid (video) a DTS (audio). Tento stav dále trvá. Xvid bývá typicky použit pro starší filmy, které jsou uloženy v avi souboru. Neznamená to, ale že tv nepřehraje všechny avi soubory, jen ty pro které byl použit uvedený kodek. Tyto filmy lze pořád přehrát, pokud je budete pouštět například z notebooku.

Daniel Pokorný

Vystudoval jsem ekonomku na Masarykově univerzitě v Brně. Přes 7 let jsem pracoval jako nákupčí pro eshopy s elektronikou a mám tak dlouholetý přehled o tom, co jde koupit a skvěle se vyznám v elektronice na českém a slovenském trhu. Stál jsem u zrodu covybrat.cz a mám na starosti mimo jiné oponenturu recenzí a návodů a dělám recenze – převážně elektroniky.

Chcete raději LED televizor?

Previous

Recenze Samsung QE55QN90C (QE43QN90C, QE50QN90C, QE55QN90C, QE65QN90C, QE75QN90C, QE85QN90C)

Next

Jak vybrat tepovač nejen na koberce?

Podobné články

Recenze Samsung Q80D (50Q80D, 55Q80D, 65Q80D, 75Q80D a 85Q80D)

Recenze Samsung Q70D (55Q70D, 65Q70D, 75Q70D a 85Q70D)

Recenze Samsung Q60D (43Q60D, 50Q60D, 55Q60D, 65Q60D, 75Q60D a 85Q60D)

Recenze Hisense U7NQ