- Rychlé odkazy:
- 4K televize
- Televize do 10 000 Kč
- Projektory
Chcete koupit novou televizi? Dejte si dohromady seznam vlastností, které vám na TV vadí a naopak těch, které chcete či oceňujete. Možná to zní na první pohled hloupě, ale na trhu je několik technologií a každá z nich má odlišné svoje silné a slabé stránky. Neexistuje univerzální „nejlepší volba“, ale je třeba výběr nové TV přizpůsobit potřebám a zvyklostem kupujícího. Díváte se na televizi z úhlu? Jste náruživý hráč? Sledujete ji spíše večer nebo přes den? Trápí vás „vybledlé barvy“? To je jen příklad otázek, které je dobré si zodpovědět. Vyznat se ve složité nabídce pomůže náš podrobný rádce.
Test televizorů 2026
| Pořadí v testu | Produkt | Kde koupit | Přibližná cena [Kč] | Uvedení na trh | Zobrazovací technologie | Typ panelu | Obnovovací frekvence [Hz] | Rozlišení | Barevná hloubka [bitů] | Pokrytí spektra DCI-P3 [%] | Pokrytí spektra Rec.2020 [%] | Local dimming | Podsvícení | Podpora HDR10 | Podpora Dolby Vision | Podpora HDR10+ | Podpora HLG | HDMI | Wi-Fi | Síťový vstup | USB (počet) | Bluetooth | Typ reproduktoru | Audio výkon [W] | Odhadovaná spotřeba za 1 000 hodin [kWh] | Odhadovaná spotřeba za 1 000 hodin (HDR) [kWh] | Duální tv tuner | Input lag v herním módu [ms] | Průměrná doba odezvy [ms] | Výška [cm] | Šířka [cm] | Hloubka [cm] | Výška (včetně podstavce) [cm] | Šířka (včetně podstavce) [cm] | Hloubka (včetně podstavce) [cm] | Váha [kg] | Kontrast | Úhly | Barvy | Konstrukce | Dynamika | Systém | Celkové hodnocení | Recenze |
|---|
| Pořadí v testu | Produkt | Kde koupit | Přibližná cena [Kč] | Uvedení na trh | Zobrazovací technologie | Typ panelu | Obnovovací frekvence [Hz] | Rozlišení | Barevná hloubka [bitů] | Pokrytí spektra DCI-P3 [%] | Pokrytí spektra Rec.2020 [%] | Local dimming | Podsvícení | Podpora HDR10 | Podpora Dolby Vision | Podpora HDR10+ | Podpora HLG | HDMI | Wi-Fi | Síťový vstup | USB (počet) | Bluetooth | Typ reproduktoru | Audio výkon [W] | Odhadovaná spotřeba za 1 000 hodin [kWh] | Odhadovaná spotřeba za 1 000 hodin (HDR) [kWh] | Duální tv tuner | Input lag v herním módu [ms] | Průměrná doba odezvy [ms] | Výška [cm] | Šířka [cm] | Hloubka [cm] | Výška (včetně podstavce) [cm] | Šířka (včetně podstavce) [cm] | Hloubka (včetně podstavce) [cm] | Váha [kg] | Kontrast | Úhly | Barvy | Konstrukce | Dynamika | Systém | Celkové hodnocení | Recenze |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| TOP 1 | Kde koupit? | 35000 | 2025 | OLED | OLED | 100 (165) | 4K | 10 | 99 | 79 | ne | - | ano | ano | ne | ano | 4 | ano | ano | 3 | ano | 4.2 | 60 | 64 | 171 | ne | 8 | 3 | 70,3 | 122,2 | 26,3 | 74,2 | 122,2 | 2,7 | 22,1 | 95 % | 100 % | 90 % | 90 % | 90 % | 80 % | 92 % | ||
| TOP 2 | Kde koupit? | 36000 | 2024 | OLED | OLED | 100 (144 pro hraní) | 4K | 10 | 99 | 92 | ne | - | ano | ne | ano | ano | 4 | ano | ano | 4 | ano | 4.2.2 | 70 | 82 | 191 | ano | 9 | 3 | 70,6 | 122,5 | 1,1 | 77,1 | 122,5 | 26,8 | 23,9 | 95 % | 100 % | 90 % | 90 % | 90 % | 80 % | 91 % | ||
| TOP 3 | Kde koupit? | 35000 | 2025 | OLED | OLED | 100 (165) | 4K | 10 | 99 | 91 | ne | - | ano | ne | ano | ano | 4 | ano | ano | 4 | ano | 4.2.2 | 70 | 84 | 256 | ano | 8 | 2 | 70,6 | 122,5 | 11 | 77,1 | 122,5 | 26,8 | 23,9 | 95 % | 100 % | 90 % | 90 % | 90 % | 80 % | 91 % | ||
| TOP 4 | Kde koupit? | 25000 | 2025 | OLED | OLED | 100 (144) | 4K | 10 | 98 | 78 | ne | - | ano | ano | ne | ano | 4 | ano | ano | 2 | ano | 2.2 | 40 | 77 | 191 | ne | 10 | 3 | 70,3 | 122,2 | 4,5 | 75,7 | 122,2 | 23 | 16 | 95 % | 100 % | 85 % | 85 % | 90 % | 80 % | 90 % | ||
| TOP 5 | Kde koupit? | 29000 | 2024 | OLED | OLED | 100 (144 pro hraní) | 4K | 10 | 99 | 91 | ne | - | ano | ne | ano | ano | 4 | ano | ano | 2 | ano | 2,1 | 40 | 81 | 123 | ano | 10 | 3 | 70,8 | 122,5 | 4 | 77,4 | 122,5 | 26,5 | 17,3 | 95 % | 100 % | 80 % | 85 % | 90 % | 80 % | 89 % | ||
| TOP 6 | Kde koupit? | 23000 | 2025 | OLED | OLED | 100 (144) | 4K | 10 | 99 | 90 | ne | - | ano | ne | ano | ano | 4 | ano | ano | 2 | ano | 2.1 | 40 | 80 | 203 | ano | 10 | 3 | 70,9 | 122,5 | 40 | 77,4 | 122,5 | 26,5 | 15,9 | 95 % | 100 % | 80 % | 85 % | 90 % | 80 % | 89 % | ||
| TOP 7 | Kde koupit? | 33000 | 2023 | OLED | OLED | 100 | 4K | 10 | 99 | 78 | ne | - | ano | ano | ne | ano | 4 | ano | ano | 2 | ano | 3.2 | 50 | 83 | 97 | ano | 15 | 3 | 73,8 | 122,7 | 5,3 | 73,8 | 122,7 | 32,7 | 18,8 | 95 % | 95 % | 75 % | 85 % | 90 % | 75 % | 85 % | ||
| TOP 8 | Kde koupit? | 36000 | 2024 | QLED | VA | 100 (144 pro hraní) | 4K | 10 | 95 | 75 | ano | přímé | ano | ne | ano | ano | 4 | ano | ano | 2 | ano | 4.2.2 | 70 | 77 | 193 | ano | 9 | 9 | 70,7 | 122,5 | 2,2 | 76,8 | 122,5 | 23,2 | 20,6 | 90 % | 70 % | 80 % | 90 % | 85 % | 80 % | 84 % | ||
| TOP 9 | Kde koupit? | 20000 | 2025 | OLED | OLED | 100 | 4K | 10 | 98 | 90 | ne | - | ano | ne | ano | ano | 4 | ano | ano | 2 | ano | 2.0 | 20 | 83 | 100 | ano | 10 | 4 | 76,5 | 122,5 | 3,4 | 70,6 | 122,5 | 23,5 | 12,6 | 90 % | 95 % | 75 % | 80 % | 85 % | 80 % | 84 % | ||
| TOP 10 | Kde koupit? | 20000 | 2025 | OLED | OLED | 100 | 4K | 10 | 98 | 78 | ne | - | ano | ano | ne | ano | 4 | ano | ano | 2 | ano | 2.0 | 20 | 77 | 135 | ne | 10 | 3 | 70,8 | 122,8 | 4,6 | 77,2 | 122,8 | 23,5 | 14,5 | 90 % | 90 % | 80 % | 85 % | 85 % | 80 % | 84 % | ||
| TOP 11 | Kde koupit? | 26000 | 2024 | QLED | VA | 100 (144 pro hraní) | 4K | 10 | 95 | 74 | ano | přímé | ano | ne | ano | ano | 4 | ano | ano | 2 | ano | 4.2.2 | 60 | 77 | 174 | ano | 11 | 10 | 70,6 | 122,7 | 2,7 | 76,8 | 122,7 | 23,7 | 20,6 | 85 % | 70 % | 75 % | 85 % | 85 % | 80 % | 81 % | ||
| TOP 12 | Kde koupit? | 23000 | 2025 | QLED | VA | 100 (165) | 4K | 10 | 93 | 73 | ano | přímé | ano | ne | ano | ano | 4 | ano | ano | 2 | ano | 4.2.2 | 60 | 76 | 209 | ano | 10 | 11 | 70,6 | 122,7 | 2,7 | 76,8 | 122,7 | 23,7 | 20,6 | 85 % | 60 % | 70 % | 85 % | 85 % | 80 % | 79 % | ||
| TOP 13 | Kde koupit? | 20000 | 2023 | miniLED | VA | 100 | 4K | 10 | 93 | 72 | ano | Direct | ano | ano | ano | ano | 4 | ano | ano | 1 | ano | 2.1 | 50 | 83 | 220 | ne | 11 | 10 | 71,6 | 122,5 | 7,2 | 79,4 | 122,5 | 28 | 18,4 | 85 % | 60 % | 80 % | 80 % | 75 % | 75 % | 78 % | RECENZE | |
| TOP 14 | Kde koupit? | 20000 | 2024 | QLED | VA | 100 | 4K | 10 | 93 | 72 | ano | přímé | ano | ne | ano | ano | 4 | ano | ano | 2 | ano | 2.2 | 40 | 80 | 183 | ano | 10 | 8 | 70,6 | 122,8 | 4,6 | 76,6 | 122,8 | 24,4 | 20,1 | 85 % | 60 % | 70 % | 85 % | 85 % | 80 % | 78 % | ||
| TOP 15 | Kde koupit? | 23000 | 2025 | LED | IPS | 100 (144) | 4K | 8 bitů + FRC | 94 | 73 | ano | přímé | ano | ano | ne | ano | 4 | ano | ano | 2 | ano | 2.2 | 40 | 84 | 185 | ne | 10 | 11 | 70,9 | 122,6 | 5,8 | 77,6 | 122,6 | 32,5 | 13,7 | 80 % | 60 % | 70 % | 85 % | 85 % | 80 % | 78 % | ||
| TOP 16 | Kde koupit? | 15000 | 2024 | QLED | VA | 100 (144 Hz pro PC hry) | 4K | 8 bitů + FRC | 94 | 74 | ano | přímé | ano | ano | ano | ano | 4 | ano | ano | 2 | ano | 2.1 | 40 | 63 | 160 | ne | 10 | 4 | 71,7 | 123,1 | 7,9 | 78,1 | 123,1 | 29,5 | 15,4 | 85 % | 65 % | 80 % | 75 % | 85 % | 75 % | 78 % | ||
| TOP 17 | Kde koupit? | 17000 | 2023 | LED | VA | 100 | 4K | 8 bitů + FRC | 92 | 72 | ano | Direct | ano | ano | ano | ano | 4 | ano | ano | 1 | ano | 2.0 | 30 | 77 | 190 | ne | 11 | 9 | 71,1 | 122,5 | 7 | 77,1 | 122,5 | 31,6 | 14,2 | 80 % | 60 % | 70 % | 80 % | 75 % | 75 % | 74 % | ||
| TOP 18 | Kde koupit? | 18000 | 2024 | QLED | VA | 100 | 4K | 8 bitů + FRC | 92 | 71 | ano | přímé | ano | ne | ano | ano | 4 | ano | ano | 2 | ano | 2.2 | 40 | 77 | 224 | ano | 11 | 10 | 70,6 | 122,8 | 4,7 | 76,8 | 122,8 | 25,3 | 19,8 | 80 % | 60 % | 70 % | 80 % | 75 % | 80 % | 74 % | ||
| TOP 19 | Kde koupit? | 16000 | 2025 | QLED | VA | 100 (144) | 4K | 10 | 93 | 72 | ano | přímé | ano | ne | ano | ano | 4 | ano | ano | 2 | ano | 2.2 | 30 | 76 | 217 | ne | 12 | 11 | 70,6 | 122,8 | 4,7 | 76,4 | 122,8 | 24,7 | 17,2 | 75 % | 60 % | 70 % | 80 % | 80 % | 80 % | 73 % | ||
| TOP 20 | Kde koupit? | 20000 | 2025 | LED | IPS | 100 | 4K | 8 bitů + FRC | 94 | 71 | ano | přímé | ano | ano | ne | ano | 4 | ano | ano | 2 | ano | 2.0 | 20 | 64 | 113 | ne | 10 | 11 | 71,6 | 123,6 | 3 | 74,2 | 123,6 | 28 | 15,7 | 70 % | 60 % | 70 % | 80 % | 80 % | 80 % | 72 % | ||
| TOP 21 | Kde koupit? | 15000 | 2025 | QLED | VA | 100 (144) | 4K | 10 | 91 | 71 | ano | přímé | ano | ne | ano | ano | 4 | ano | ano | 2 | ano | 2.0 | 20 | 63 | 181 | ne | 10 | 12 | 70,9 | 123,3 | 2,6 | 76,6 | 123,3 | 24,8 | 15 | 70 % | 60 % | 60 % | 80 % | 80 % | 80 % | 71 % | ||
| TOP 22 | Kde koupit? | 13000 | 2025 | QLED | VA | 50 | 4K | 8 bitů + FRC | 90 | 70 | ne | boční (edge) | ano | ne | ano | ano | 3 | ano | ano | 2 | ano | 2.0 | 20 | 64 | 152 | ne | 12 | 11 | 70,9 | 123,2 | 2,6 | 76,8 | 123,2 | 23,9 | 14,3 | 55 % | 60 % | 55 % | 75 % | 65 % | 75 % | 63 % | ||
| TOP 23 | Kde koupit? | 14000 | 2025 | LED | IPS | 50 | 4K | 8 bitů + FRC | 94 | 71 | ano | boční (edge) | ano | ne | ne | ano | 3 | ano | ano | 2 | ano | 2.0 | 20 | 64 | 110 | ne | 13 | 11 | 71,6 | 123,6 | 3 | 78,3 | 123,6 | 25,7 | 15,3 | 55 % | 60 % | 55 % | 75 % | 65 % | 75 % | 63 % | ||
| TOP 24 | Kde koupit? | 16000 | 2024 | QLED | VA | 100 | 4K | 8 bitů + FRC | 93 | 72 | ne | boční (edge) | ano | ne | ano | ano | 4 | ano | ano | 2 | ano | 2.0 | 20 | 64 | 160 | ano | 10 | 11 | 70,9 | 123,3 | 2,6 | 77,4 | 123,3 | 25,6 | 16,9 | 50 % | 60 % | 50 % | 75 % | 75 % | 80 % | 62 % | ||
| TOP 25 | Kde koupit? | 14000 | 2024 | QLED | VA | 50 | 4K | 8 bitů + FRC | 93 | 72 | ne | boční (edge) | ano | ne | ano | ano | 4 | ano | ano | 2 | ano | 2.0 | 20 | 63 | 126 | ne | 9 | 11 | 70,8 | 123,2 | 2,6 | 74,6 | 123,2 | 22,4 | 15,8 | 50 % | 60 % | 45 % | 75 % | 60 % | 75 % | 62 % | ||
| TOP 26 | Kde koupit? | 10000 | 2025 | QLED | VA | 50 | 4K | 8 bitů + FRC | 91 | 70 | ne | boční (edge) | ano | ne | ne | ano | 3 | ano | ano | 1 | ano | 2.0 | 20 | 79 | 118 | ne | 12 | 11 | 71,1 | 123,4 | 6 | 75,8 | 123,4 | 23,7 | 11,6 | 55 % | 60 % | 50 % | 75 % | 65 % | 75 % | 62 % | ||
| TOP 27 | Kde koupit? | 11000 | 2025 | LED | IPS | 50 | 4K | 8 bitů + FRC | 93 | 72 | ne | přímé | ano | ne | ne | ano | 3 | ano | ano | 1 | ano | 2.0 | 20 | 84 | 105 | ne | 10 | 12 | 71,2 | 123,6 | 6,8 | 77,2 | 123,6 | 23,5 | 11,6 | 50 % | 60 % | 50 % | 75 % | 65 % | 75 % | 60 % | ||
| TOP 28 | Kde koupit? | 14000 | 2025 | LED | IPS | 50 | 4K | 8 bitů + FRC | 91 | 69 | ne | přímé | ano | ne | ne | ano | 3 | ano | ano | 2 | ano | 2.0 | 20 | 81 | 121 | ne | 12 | 11 | 71,5 | 123,5 | 5,8 | 78,7 | 123,5 | 26 | 11 | 45 % | 60 % | 30 % | 70 % | 60 % | 75 % | 53 % | ||
| TOP 29 | Kde koupit? | 8000 | 2025 | LED | VA | 50 | 4K | 8 bitů + FRC | 81 | 63 | ne | boční (edge) | ano | ne | ne | ano | 3 | ano | ano | 1 | ano | 2.0 | 20 | 79 | 118 | ne | 12 | 14 | 70,8 | 122,5 | 7,7 | 75,6 | 122,5 | 20 | 10 | 50 % | 55 % | 25 % | 70 % | 60 % | 75 % | 52 % | ||
| TOP 30 | Kde koupit? | 9000 | 2025 | LED | IPS | 50 | 4K | 8 bitů + FRC | 85 | 63 | ne | přímé | ano | ne | ne | ano | 3 | ano | ano | 1 | ano | 2.0 | 20 | 84 | 105 | ne | 12 | 14 | 71,8 | 123,6 | 6,8 | 78 | 123,6 | 23 | 11,6 | 45 % | 60 % | 25 % | 70 % | 60 % | 75 % | 51 % |
Hodnotili jsme ve srovnávacím testu většinu zajímavých modelů televizí pro tento rok. Jako referenční úhlopříčku jsme si vybrali rozměr 55 palců, což je 140 na centimetry. Výrobci mají obvykle u jedné řady stejné funkce a velmi podobnou kvalitu tv panelů, proto můžete v testu hledat i jiné rozměry, než 55″ a porovnání televizí bude stále relevantní. Nejlepší televize 2026 a vítěz testu je Samsung S95C a LG G3. Obě však mají velmi vysokou cenu. Pokud se na to díváte racionálně, je pro většinu lidí nejlepší volbou LG C2, která nabídne lehce horší cenu, ale v tuto chvíli za méně než poloviční cenu.
Jak hodnotíme
- U kontrastu nejde jen čistě o jeho hodnotu, ale také o kvalitu lokálního tlumení (pokud je), blooming a black crush handling.
- U pozorovacích úhlů subjektivně hodnotíme, kdy dochází k deformaci a vyblednutí barev a ztrátě jasu.
- Ačkoliv to na první pohled nemusí být jasné, pod hodnocením „barev“ (která má v celkovém hodnocení televizoru značný význam) se skrývá pokrytí barevného spektra (s větší vahou na DCI-P3), dále maximálním jasu (to je důvod proč zde klasické OLEDy trochu ztrácí). Jednolitosti zobrazení černé barvy (temnější nebo naopak světlejší rohy obrazovky) a také podpora Dolby Vision, jakožto stále dominantního HDR formátu.
- Konstrukce je pak čistě subjektivní pocit ze zpracování přístroje. Vyšší kvalita materiálů znamená lepší zpracování a vyšší životnost.
- U hodnocení dynamických scén má velký význam frekvence panelu, dále doba odezvy, podpora BFI, VRR a částečně také subjektivní pocit z pohybových scén, protože ne vše lze popsat čísly.
- U hodnocení operačního systému televizoru má největší vliv snadnost používání systému (subjektivní metrika) a jeho rychlost (na několika úkonech, typu jak dlouho trvá změnit zdroj obrazu, spustit netflix, upravit jas atd..). Menší vliv pak má to zda značka nabízí (a v jaké míře) aktualizace operačního systému, funkčnost dálkového ovládání, možnosti přizpůsobení a z pohledu výbavy také USB ve verzi 3.0 a HDMI 2.1.
Zvuk nehodnotím. Důvodem je fakt, že většina lidí co znám má u „dražších“ tv (což jsou právě ty s lepším zvukem), stejně nějakou formu samostatného audio řešení – domácí kino, soundbar, zesilovač + repro atd…
Toto je metodika hodnocení verze 2.0. Důvodem pro změnu, že původní vznikla někdy okolo roku 2018 a od té doby se technologie (OLED, QD-OLED, miniLED) dost posunuly. Což má za následek i to, že podle těchto podmínek mají klasické levné LED kolem 10 000 Kč docela nízké skóre. Neznamená to že jsou to nutně špatné tv, ale pro náročnější diváky vhodné nejsou.
Jakou televizi bych aktuálně doporučil ke koupi
Aktualizováno v lednu 2025. Cena televizorů z roku 2024 už je na velmi slušné úrovni, minima však všechny ještě nedosáhly. Některé modely z roku 2023 už jsou vyprodány, ale hodně je jich ještě k dostání a většinou za dobré ceny. Jen u malé časti z nich začínají ceny opět růst.
Nejlepší televize do 5 000 Kč
Při takto nízké ceně je výběr skutečně obtížný a musím přiznat, že rozdíly mezi značkami jsou malé. Osobně bych se i v této ceně vyhnul malým či neznámým výrobcům a raději pár stovek připlatil. V této cenové kategorii cílíte na malé úhlopříčky okolo 32 a 40 palců. Pokud vybíráte svoji hlavní televizi, doporučuji raději nějakou dobu šetřit a zkusit se dostat do následující cenové kategorie (10 000 Kč), kde jde koupit „full-size“, tzn. 55 palců v dostatečné kvalitě.
Pokud vás omezují fyzické rozměry, nebo je rozpočet 5 000 opravdu hraniční, tak zvažte LG 32LQ630B 50 Hz typ panelu je reportován IPS i VA, HDready rozlišení (při této velikosti stále použitelné), dobrý operační systém, zvuk také docela použitelný.
De facto to stejné platí i pro Samsung UE32T4302 50 Hz, výhradně s VA panelem, HDready rozlišení (při této velikosti stále použitelné), rovněž dobrý operační systém s plnou výbavou jako u vyšší modelů od Samsungu. Cenovka je pár stovek pod 5 000 Kč.
Alternativně, můžete se zkusit GoGEN TVF 32M340 – fullHD (1920 x 1080) a 50 Hz. Cena se blíží 4 500 Kč. A časem by mohla být nejlevnější ze všech zde uvedených. Takže pokud je nejnižší cena hlavní prioritou, můžete ji zvážit. Tentokrát by se mělo jednat o VA panel (nevím, jestli v celé sérii). Nastavování v operačním systému je trochu hra na schovávanou, naštěstí většinu věcí stačí najít jen jednou. Jinak pro něj platí klasické neduhy takto levných přístrojů – slabší zvuk, lehce zmatený operační systém a pomalejší reakce.
Nejlepší televize do 10 000 Kč
Základní 55ky jsou většinou pod 10 000 Kč koupit, jen výjimečně po uvedení na trh jsou dražší. Takže pod touto cenovou hranicí najdeme LG 55UT73003. LG má nepatrně horší obraz (oproti níže zmiňovaňovanému Samsungu) a IPS panel, místo VA u Samsungu, ale přehraje i filmy ve starším formátu. Samsung (respektive VA panel) nabídne lepší černou barvu, IPS zase drobně vyšší jas a lepší pozorovací úhly.
Samsung DU7172 jde bez potíží sehnat za skvělých 8 5000 Kč a je lepší volbou. Na svoji cenu má velmi solidní obraz, propracovaný a plynulý systém. Jedinou zásadní nevýhodou je fakt, že nepodporuje starší filmový kodek xvid a zvuk ve formátu DTS. Pokud sledujete jen televizní vysílání, tak vás to nemusí nijak trápit.
Vlastně je tu jen jeden kousek co bych v této ceně (nyní za luxusních 8 000 Kč) doporučil a to TCL 55V6B – slušný obraz, trochu se šetřilo na HW a tak operační systém někdy trochu zaváhá. Ale nabídne lehce lepší obraz než ostatní přístroje s cenou okolo 10 000 Kč od LG, Samsungu atd…
Nejlepší televize do 15 000 Kč
Toto je obvykle taková slabší kategorie. U „známějších“ značek zde dosáhnete jen na základní modely, které nepřináší žádné zásadní zlepšení vůči těm s cenou okolo deseti tisíc. Nicméně občas do sní spadnou 100 Hz panely od cenově agresivních značek. A to je i případ současného stavu. Můžete vybírat z :
TCL 55C745 – 100 Hz VA panel už má zase lákavou cenu – aktuálně cca 14 500 Kč. Klasické LED s přímým podsvícením je při sezení přímo před tv a v lehce potemnělé místnosti má na svoji cenovku velmi krásný obraz. Bohužel už se doprodává. V HDR se nemůže měřit s tv typu LG C4, či Sony X90L které koupíte o nějakých 5-10 tisíc dráž. Operační systém je AndroidTV.
Hisense 55U7NQ – vlastně skoro to stejné co TCL, jen od jiného výrobce, ale aktuálně stojí 16 000 Kč – ale to se může zase změnit. Hlavním rozdílem je operační systém VIDAA. Osobně bych z těchto dvou volil podle ceny a pokud bude podobná (dost často se mění), tak zvažte zda vás v něčem omezuje systém Vidaa (některé aplikace pro něj nejsou dostupné). Alternativou od Hisense je 55E7NQ Pro, má nižší cenu (12 000 Kč), ale je horší. Méně zón lokálního tlumení a lehce nižší jas. Pokud by cena výrazně nižší, než U7NQ už nebude dostupná tak ji můžete zvážit.
Nejlepší televize do 20 000 Kč
Tahle cenová úroveň dostala nejvíc na frak. Do polovinu roku 2023 ještě platilo, že za 20 000 Kč pořídíte velmi slušnou tv. To se bohužel změnilo a nyní se tato hranice posouvá výrazně výše, až těsně pod 30 000 Kč. Což je vážně škoda, doufám že se ceny ještě vzpamatují a o pár tisíc spadnou.
Aktuálně se pod 20 000 Kč dají koupit větší velikosti základních modelů typu Samsung QE65Q80D. Má 100 Hz a docela slušný obraz. To Hisense 65U7NQ se pohybuje od 18 po 20 000 Kč, ale je to 100 Hz miniLED s výrazně lepším obrazem. Alternativou pro větší velikost je základní Samsung UE75DU7172, kterou ale můžete mít za vážně hezkou cenu – cca 16 500 Kč (85 palcová varianta stojí okolo 22 000 Kč).
Aktuálně je mezi 55 palci ideální volbou v této ceně Samsung QE55QN85D, za cca 17 000 Kč. Hisense 55U7NQ , stojí o 1 000 Kč méně a také nabídne skvělý poměr ceny a výkonu. Pokud vás nelimituje operační systém Vidaa (spoustu lidí ne) a zároveň chcete co nejvíc ušetřit tak se jí nebojte. Od TCL je momentálně nejzajímavější TCL 55C765 za rovných 20 000 Kč. Dle parametrů lepší než QN85D, v praxi to není tak jednoznačné. Každá z těchto tv je zajímavá a uspokojí i náročnější (nikoliv však nejnáročnější) diváky. Pokud vám nevadí trochu si připlatit tak za 22 000 Kč lze mít Samsung QE55S90D. Za ty peníze je to super kup.
Možná vás to překvapí, ale okolo 40 000 Kč jde koupit i 85 palcový obr. Jasně, výbavou a kvalitou obrazu je to spíše základní model, ale možná pro někoho zajímavé: Samsung UE85DU7172 lze koupit v akci i pod 20 000 Kč.
Nejlepší televize do 30 000 Kč
Donedávna platilo, že této ceně se blížili 65 palcové OLEDy. Nyní jsme v situaci kdy do 30 000 Kč kupujete opravdu kvalitní 55ku.
Klasikou je LG C4 je okolo 27 000, není to špatná cena ale nejspíše během jara spadne o cca tisícovku. Výraznější pokles bych však nečekal a pokud chcete kupovat, tak je solidní čas. Případně počkat na uvedení C5 a pak by se cena mohla trochu pohnout dolů. Od Samsungu je alternativou Samsung QE55S90D, který je lehce okolo 22 000 Kč. Za rovných 30 000 Kč jde koupit i 65 palcová varianta. Mě osobně o trochu víc vyhovuje obraz od C4, ale je to subjektivní. Pokud z nějakého důvodu preferujete Samsung tak se jí bát nemusíte. Pochopitelně čím více bude S90D levnější od C4, tím je S90D atraktivnější. A 5 000 Kč, což je aktuální rozdíl není vůbec málo.
Můžete zkusit i OLEDy od jiných výrobců. U Philipsu získáte Ambilight a podobnou cenu jako má LG. U Sony a Panasonicu si obvykle výrazně připlatíte. Striktně vzato tak pro opravdu náročného diváka nabídnou o něco lepší obraz. Zejména upscaling a drobné softwarové úpravy obrazu mají na špičkové úrovni. Ale ten příplatek za to pro většinu kupujících nestojí a C4/S90D má výrazně lepší poměr ceny a hodnoty.
Jestli nechcete OLED, výběr kupodivu není extra velký. Loňské LED od Sony už mizí z trhu, ale pořád jde koupit Sony Bravia XR-55X90L za hezkých 30 000 Kč. Pokud vám obraz od Sony vyhovuje, tak je to moc hezká cena. Smysl také dává Samsung, např. Samsung QE55QN90D (cca 24 000 Kč) nebo už dříve zmiňované TCL 55C765, které má lehce horší obraz, ale výrazně atraktivnější cenu. Bohužel Sony ani Panasonic nedokáží cenově dravým značkám (TCL, Hisense, ale i Samsung) cenově konkurovat a nejsou o tolik lepší, jaký je rozdíl v ceně.
Pokud potřebujete větší úhlopříčku, tak se podívejte do předešlých cenových kategorií a jen zvyšte velikost. Obecně platí, že ve velkých velikostech (75 palců a více) nabídnou nejlepší cenu Hisense a TCL.
Nejlepší televize do 40 000 Kč
Jak se ceny posunuly, tak okolo této ceny jde pořídit i velmi dobré televizory o velikosti 65 palců. Nejlepší koupě je aktuálně LG 65C4, ta stojí krásných 34 000 Kč. Ještě nedávno byla přes 40 000 Kč. Pokud chcete 65 palců v této ceně, tak za mě ideální volba.
V 75 palcích je také z čeho vybírat TCL 75C845 (už jde s přehledem koupit za 34 000 Kč) nebo Samsung QE75QN85C, který je o cca 1 000 Kč dražší. A na rovinu mnoho navíc toho nenabídne. Samozřejmě můžete mít i větší velikost u televizorů z předcházejících kategorií.
Nejlepší televize 55 palců
Pořád se jedná o nejčastěji nakupovanou úhlopříčku. Nechci u ní jmenovat jeden konkrétní model – navíc ty skutečně nejlepší (řada G od LG, 9x od Sony, či 2000 od Panasonicu) nabízí jen o kousek lepší obraz než ty „druhé“ v pořadí (LG C, Sony 8x, Panasonic 1500) a přitom stojí výrazně více. Navíc je těžké i bez kontextu ceny určit, která z nich je nejlepší. Protože každá má nějakou drobnou výhodu a vždy záleží na potenciálním kupci co preferuje. Z pohledu prodejů je za poslední dobu v tomto vyšším segmentu dominantní LG C4. A já se tomu vůbec nedivím, je to skutečně povedený televizor.
Co chci zdůraznit, že 55 palců je aktuálně mezník ve kterém u všech výrobců můžete koupit tv bez kompromisů. Tj., 100 Hz, 10 bitů atd.. U některých výrobců při menších úhlopříčkách 100 Hz mít nelze.
Nejlepší televize 50 palců
Pro kontext doporučuji přečíst i předešlý odstavec. Nicméně do 50 palců už tak snadný výběr není. Osobně bych doporučil 48 palcový OLED – aktuálně v nabídce např. u LG (LG OLED48C4), Sony (Sony XR-48A90L) nebo Philipsu (Philips 48OLED818).
Nejlepší televize 43 palců
Opět relativně omezený výběr, který je stejný jako u 50 palců. Osobně bych i zde doporučil 42 palcový OLED – aktuálně v nabídce např. u LG (LG OLED42C4) nebo Sony (Sony XR-42A90K).
Nejlepší televize 65 palců
Lze o ní říct naprosto to stejné co o kategorii do 55 palců. Výbavou se mezi sebou nijak neliší, jen u některých modelů s vyšší úhlopříčkou roste i audio kvalita – vyšší výkon či vyšší počet kanálů.
Nejlepší televize 75 palců
Lze o ní říct naprosto to stejné co o kategorii do 55 palců. Jedinou výjimkou jsou OLED, které nemají úhlopříčku 75 palců, ale mají 77. Jejich cena je však pořád extrémně vysoká a pro naprostou většinu kupujících nedostupná. Na druhou stranu „levný“ televizor typu Samsung UE75DU7172 jde bez potíží pořídit za 18 000 Kč.
Jak vybrat TV podle parametrů
Vybírejte podle toho, co sledujete
Dříve než se dostaneme k jednotlivým důležitým parametrům výběru televize, jako je úhlopříčka nebo rozlišení, je zásadní otázka: co na ní budete sledovat. Čtenáři se často v komentáři pod článkem ptají jaká televize je pro ně nejlepší. Strašně moc to záleží na jejím využití. Uvedu několik příkladů: Sleduji hlavně klasické TV vysílání Jestliže sledujete výhradně televizní vysílání, tak nemá cena kupovat 65 palců velký OLED panel za 70 a více tisíc. Kvůli nízkému rozlišení (jen část kanálů je v HD, hodně je jich ještě v nízké kvalitě), bude obraz stejně trochu rozkostičkovaný a kvalita displeje a dalších funkcí takhle drahého panelu se nemá šanci na plno projevit.
Ano, bude mít lepší obraz než stejně velká televize za 20-30 tisíc, ale ten rozdíl nebude nijak velký. Naopak rozdíl v ceně je pro většinu lidí obrovský. Jako rozumná volba mi zde přijde 49-55 palců velký přístroj s cenou okolo 15 000 – 20 000 Kč. Ideální poměr ceny a výkonu. Stejný názor mají i experti z Tomsguide. Sleduji TV vysílání, ale i filmy ve vysoké kvalitě Případně hrajete hry na novější konzoli. Je jedno zda se jedná o DVD či Blu-ray disky, nebo máte předplacený Netflix. Zde již má cenu investovat do kvalitnějšího zobrazovadla, záleží co vám dovolí rozpočet. Čím menší je podíl sledování tv vysílání, tím více se můžete klonit k dražším televizím.
Opět vycházejte ze svého rozpočtu. Dobře vám poslouží televize v cenové hladině z předešlého odstavce, ale u filmů ve vysoké kvalitě je již divácký zážitek u dražšího přístroje někde jinde. Díky kvalitnímu zdrojovému videu se není potřeba bát ani úhlopříčky 65 palců a vybírat lze z cenové hladiny od nějakých 30 000 – 70 000 Kč. Existují sice ještě dražší televizory, ale rozdíl v kvalitě je opravdu minimální a cenový i několika násobný. 65“ obrazovky jsou pořád o něco dražší než ty 55“, ale oproti předchozím letům je rozdíl výrazně menší. Řekl bych, že 55“ je volba rozumu a 65“ srdce.
Velikost televize
Než se vydáte do obchodu, promyslete si jak velkou televizi chcete – především jde o velikost úhlopříčky televize. Měli byste vědět, že velká obrazovka vždy neznamená lepší pocit ze sledování televize. Jestliže máte menší obývák, televizní kanály nepřijímáte ve vysokém rozlišení a nemáte ani blu-ray přehrávač, televizi s obří úhlopříčkou příliš nevyužijete. Televizi s velkou úhlopříčkou využijete tehdy, když přijímáte signál ve vysokém rozlišení. Ten se šíří přes HD televizní kanály, blu-ray nosiče a také ho využívá spousta videoher. Jestliže váháte nad tím, jak velkou televizi koupit, změřte si velikost obýváku, nebo pokoje, ve kterém ji budete sledovat. Doporučené vzdálenosti a průměrné velikosti TV uvádíme v tabulce níže. Pozorovací vzdálenost televize je však také individuální záležitostí. Například podle Michael Bizzaco a Josh Levenson je nutné vzít do úvahy více faktorů. Zohlednit musíte kvalitu signálu, typ programu nebo filmu, okolní podmínky a osobní preference.
Rozlišení televize
Na pozorovací vzdálenost má velký vliv rozlišení vysílání:
- 8K – rozlišení 7680 x 4320, což znamená cca 33 milionů pixelů. Což je opět 4x tolik zobrazovaných informací oproti 4K. V praxi zatím má 8K rozlišení využití jen u opravdu velkých obrazovek (85 palců a více), kdy už jsou u 4K (při sledování zblízka) vidět jednotlivé pixely.
- 4K = Ultra HD – rozlišení 3840 x 2160 pixelů nabízí 4x více zobrazovaných informací. Aktuálně se jedná o standard a toto rozlišení má přes 90 % prodávaných televizí.
- Full HD – rozlišení 1920 x 1080 pixelů už je dnes součástí je několika malých modelů (32 palců a méně) či vyloženě low-costových značek.
- HD ready – rozlišení 1280 x 720 pixelů je dnes již zastaralé a potkat ho u nového televizoru už je opravdu velké štěstí.
Upscaling
Pod tímto anglickým slovem se označuje situace, kdy televizor „přepočítává“ video z menšího rozlišení do vyššího. S ohledem na fakt, že většina v současné době prodávaných televizorů má rozlišení 4K a velká část videí co ní budete sledovat bude v nižším rozlišení. Zejména starší filmy a pořady byly natočené kamerami, které HD neuměly – protože v té době takové rozlišení ani neexistovalo. U televizního vysílání se většinou potkáte s těmito rozlišeními:
- Full HD (1920 × 1080 px)
- HD (720 × 1280 px)
- SD+ (1440 × 1080 px)
- SD (960 × 540 px)
Upscaling má na starost obrazový procesor a určuje jak bude video v nižším rozlišení vypadat na vašem televizoru. Zejména pokud jde o jeho ostrost a vykreslení detailů. Vlevo vidíte obraz ze zdrojového videa, vpravo je výsledek upscalingu. Všimněte si zejména ostřejších linií u lokte postavy nebo konce dredů. Zdrojový snímek byl v HD, tedy relativně slušné kvalitě. Podrobněji se tomu věnuji v samostatném článku.
Doporučená pozorovací vzdálenost
S ohledem na to, že většina prodávaných televizí má 4K rozlišení jsme upravili tabulku doporučené vzdálenosti. První sloupec udává velikost obrazovky, druhý to jak daleko by jste měli být daleko od 4K televize na které sledujete klasické televizní vysílání a poslední je určen pro vzdálenost na sledování 4K filmů.
Tyto tabulky berte jako orientační. Jako lidé nejsme všichni stejní a neexistuje žádná vědecky podložená poučka, která by přesně stanovila úhlopříčku tv s ohledem na sledovací vzdálenost. Velmi hezky a grafickou formou popisuje tuto problematiku web wikihow.com.
Důležité jsou i osobní preference. Jsou lidé, kteří vám řeknou, že by se k menší tv než 65 palců už nikdy nevrátili a pokukují o 75 nebo 85 palcích. Při takto velké úhlopříčce už ale ve většině případů (kvůli zdrojovému videu, ne kvůli televizi) není dokonalý obraz. Naopak další skupina lidí proto bude považovat 65 palců za maximum co dává smysl. Na závěr poznámka pro hráče. Zkuste hrát střílečku či akční hru na 75 palcové televizi. Nemalé části z nás se bude po hodině „motat hlava“. O čemž svědčí i zkušenosti známého herního magazínu PCGamer.
Jak bude vypadat běžné vysílání na opravdu velké úhlopříčce? Představte si, že vyfotíte fotku na svůj telefon. Na displeji telefonu vypadá skvěle. Na obrazovce notebooku, už vidíte že některé detaily nejsou ideální a na velké obrazovce televizoru by tyto nedostatky byly ještě více patrné. A principiálně stejně funguje velká úhlopříčka a obraz v „horší kvalitě“, řekněme cokoliv pod fullHD.
| Velikost úhlopříčky | Obvyklá velikost televize šířka x výška | Doporučená vzdálenost pro standardní vysílání | Doporučená vzdálenost pro 4K obsah |
| 32“ / 81 cm | 72 cm x 48 cm | 1,3 – 1,8 m | 0,7 – 0,8 m |
| 40“ / 101 cm | 91 cm x 60 cm | 1,4 – 1,9 m | 1 – 1,2 m |
| 49“ / 125 cm | 110 cm x 71 cm | 1,6 – 2,1 m | 1,4 – 1,6 m |
| 55“ / 140 cm | 124 cm x 76 cm | 2,0 – 2,4 m | 1,8 – 2 m |
| 65“ / 165 cm | 145 cm x 91 cm | 2,5 – 3 m | 2,2 – 2,4 m |
| 75“ / 190 cm | 167 cm x 105 cm | 3 – 3,5 m | 2,4 – 2,6 m |
Vzdálenost od televizoru dle mého také závisí i na tom jaký druh obsahu hodláte sledovat. U sportu či hraní her je většina lidí raději o něco blíže obrazovce, zatímco při sledování vizuálně nenáročného obsahu (seriály, debatní pořady) zase nevadí, když jste o kousek dále.
Umístění
Někteří z nás (ať už z vlastních preferencí, nebo kvůli tomu jaké jsou omezení obývací stěny) ukrývají televizor do obývací stěny a kolem něj jsou různé skříňky, vitríny a podobně. Pokud je možné, doporučuji se tomu vyhnout. A to ze dvou důvodů: Tím prvním je zvuk. I když v rámci hodnocení každého současného televizoru zmiňuji, že i poměrně levné externí reproduktory udělají větší parádu, tak pořád platí, že tv, která „má okolo sebe místo“, dokáže podat výrazně lepší zvuk než ta, kterou uvězníte do těsného sevření nábytku. Ideální vzdálenost, kterou by tv od zdi či stěny nábytku za ní měla mít je 15 – 20 cm. A to radí i Lauren Flanagan ve svých tipech kam tv umístit.
Říkáte si, jak je to tedy s montáží na zeď? To bude mít vždy zkreslený zvuk? Moderní televizory poznají, že jsou pomocí držáku připevněny přímo ke zdi a upraví nastavení zvuku, aby se s tím co nejlépe vyrovnali. U některých je třeba to udělat ručně v nastavení. Druhým důvodem může být přítomnost technologie dodatečného osvícení, například Ambilight (kterou používá Philips) je při takovém umístění (zvlášť pokud je hodně těsné), skoro nepoužitelná.zdroj I zde potřebujete jistou vzdálenost od zdi či stěny za displejem. Ideálním případ opět alespoň 15 cm. Co se montáže na zeď týče, hodně záleží na tom, jaký držák zvolíte.
Na trhu je mnoho druhů a často záleží i na rozpočtu jaký je k dispozici. U těch „lepších“ není problém televizor trochu nahnout směrem dopředu a snáze se dostat třeba k výstupů pro HDMI nebo USB, kterou jsou z boku přístroje. Jiné lze zase pomocí skládacího ramene vysunout jak kupředu, tak i do boku. Takže si televizor dokážete správně nasměrovat i když sedíte třeba mimo obývací pokoj u jídelního stolu. Mnoho diváků to asi nepotřebuje, ale pokud vy ano, doporučuji jít navštívit nějaké větší elektro. Názorná ukázka a vlastní zkušenost vám dá mnohem lepší představu. Inspirací mi zde byl výtečný přehled od consumerreports.org.
Výška do jaké umístit televizor. Rovněž důležitá otázka. Při pohodlném sezení na gauči či křesle chcete mít obrazovku tak vysoko, abyste pohodlně měli její cca polovinu až dvě třetiny pod úrovní očí. Příliš vysoké umístění, při kterém musíte hlavu vytáčet nahoru není dobrý nápad. Pokud mi nevěříte, zkuste názornou ukázku od hellotech.com.
Typy televizního signálu
Další důležitou věcí, která ovlivní nákup televize je televizní signál. Naprostá většina současných televizorů má tunery pro příjem všech podporovaných druhů digitálního televizního vysílání. To se označuje jako DVB – zkratka anglických slov Digital video broadcasting.zdroj Co tak úžasného do našich obrazovek přináší a jaké jsou možnosti jeho příjmu? Vezmu to z druhého konce a podíváme se společně, jaké byly nevýhody analogového vysílání.
První z nich byla nutnost zobrazit to co se právě vysílá. Takže žádné pouštění pořadu ze záznamu jako je to běžné dnes nebylo možné. Analogové vysílání je také mnohem více náchylné na šum a vliv odrazu signálu či rušení od jiných vysílačů.zdroj Z toho vznikal zdvojený obraz, takzvané duchy. Proto bylo méně vysílačů, které byly silnější a nebylo tolik oblastí s překryvem. U digitálního vysílání se naopak může využívat více slabších (a levnějších) vysílačů. Navíc dokáže přenášet obraz ve vyšší kvalitě. V dnešní době je běžné, že tunery pro příjem televizního vysílání jsou přímo součástí televizoru. Výhody pro interní variantu tuneru jsou zřejmé.
Můžete používat stejný ovladač jako pro televizi a nemáte v domácnosti další přístroj navíc. Pro externí variantu pak hovoří propracovanější uživatelské prostředí a z něj plynoucí pokročilé možnosti typu – mazání stanic, které nechcete nebo možnost zálohy vašich naladěných stanic. To u některých integrovaných tunerů nejde, jiné to zvládají s přehledem. Každopádně je možné přijímat tento druh signálu i na staré televizi, stačí koupit externí tuner neboli set-top box.
- DVB-T – pozemní vysílání (vznik standardu 2004)
- DVB-T2 – pozemní vysílání nové generace (vznik standardu 2009)
- DVB-S – satelitní vysílání (vznik standardu 1997)
- DVB-S2 – satelitní vysílání nové generace (vznik standardu 2005)
- DVB-C – kabelové vysílání (vznik standardu 1994)
- DVBC-2 – kabelové vysílání nové generace (vznik standardu 2009)
DVB-T
Základní standard digitálního pozemního vysílání. Funguje tak, že je obraz i zvuk digitalizován a vysílán v takzvaném multiplexu. Multiplex obvykle obsahuje více (4-6) programů pohromadě. Digitalizovaný obraz je nutné komprimovat, protože je datově velmi náročný. Pro komprimaci se využívá známý formát mpeg2. Ten počítá s nedokonalostí lidského oka a odstraňuje drobné detaily v obraze, kterých si příliš nevšímáme. Protože se jednotlivé snímky od sebe příliš neliší, tak se posílají jen změny. Původní velikost datového toku je zhruba 160 Mbit/s a po komprimaci se dostáváme pod 8 Mbit/s. Tedy více než dvacetinásobné zmenšení. Vycházím z tohoto článku. Podobně se zachází i se zvukem. A aby mohl být obraz se zvukem znova spojen, dochází k tzv. multiplexování. To jest vysílání v rámci multiplexu.
DVB-T2
Nový standard televizního vysílání. První testovací síť byla u nás spuštěna 1.3.2017. Jednalo se o vysílače Praha Žižkov a Cukrák. To zda vaše televize podporuje tento standard lze snadno zjistit na webu www.dvbt2overeno.cz . Kompletní přechod na tento typ vysílání byl dokončen na konci roku 2020. Definitivní vypnutí DVB-T je plánováno na 1.2.2021. To znamená, že tou dobou musíte mít televizi co podporuje DVB-T2 nebo zakoupit externí DVB T2 set top box. Podle informací od Českých Radiokomunikací by se mělo vysílání v tomto standardu držet minimálně do roku 2030. Uvidíme jak jestli to tak doopravdy bude. Výhody oproti staršímu formátu DVB-T jsou tyto:
- možnost příjmů více televizních programů
- více programů bude také v HD (díky vyšší kapacitě sítě)
DVB-C
Digitální televizní vysílání v kabelových sítích. Zjednodušeně kabelová televize nebo kabelovka. Díky dostupnosti kvalitního připojení až do domu přináší velké množství programů, které navíc mohou být ve vysoké kvalitě. Nevýhoda je její omezená dostupnost. Potvrzeno i dle statistik digitalnitelevize.cz. Protože náklady na rozvody kabelů nejsou malé, tak se nabídka omezuje na větší a velká města. Pokud bydlíte na vesnici, můžete na kabelovku zapomenout. Druhou nevýhodou je, že se jedná o placenou službu. Svému poskytovateli budete platit pravidelný měsíční poplatek.
DVB-C2
Oproti původní verzi přináší navýšení přenosové kapacity, což umožňuje příjem obrazu ve vyšší kvalitě. Velmi hezky a detailně popsáno v tomto článku na Lupě.
DVB-S
První generace digitální družicového vysílání. Pracuje s obrazovou kompresí mpeg2 a audio kompresí mpeg1.
DVB-S2
I v tomto případě přináší nový standard možnost přenosu obrazu a zvuku v lepší kvalitě. Pro kompresi obrazu se používá kodek mpeg4 a pro zvuk AC-3. Mimochodem, víte proč jsou na satelitu některé programy kódovány? Odpověď je snadná. Zatímco u pozemního vysílání je dosah limitován signálem vysílače, tak u satelitu je dosah ohromný. Klidně celá Evropa. A televize mají zakoupena vysílací práva jen pro určité území. Například Česká Televize má práva jen pro území ČR. A to by u nekódovaného satelitního vysílání nebyla schopna zajistit. Informace jsem čerpal z tohoto zdroje.
8bit vs 10bit
Jde o tzv. barevnou hloubku, aneb to, kolik různých barevných odstínů je obrazovka schopna zobrazit. Prvně ta jednoduší verze. 8bitová hloubka umožňuje zobrazit 16 777 216 barev. Teď ta trochu náročnější část. Jak jsme se k tomu číslu dostali. Jak víme tak každý pixel se skládá z několika subpixelů. V barevné struktuře RGB jsou to tři. Červený (Red), zelený (Green) a modrý (Blue). Každý z těchto subpixelů dokáže zobrazit 256 odstínů (černé, zelené a modré barvy).
Jednoduchým násobením 256 x 256 x 256 se dostaneme právě k číslu 16 777 216. A kolik víc tedy dokáže zobrazit 10bitový panel. Asi budete překvapeni. Principálně je vše stejné, jedinou změnou že v 10bitové struktuře umí každý pixel zobrazit 1024 barevných odstínů. Takže jdeme znova násobit. 1024 x 1024 x 1024. A výsledek je 1 073 741 824 barev. Což je přesně 64x víc než co dokáže 8bitů. Díky tomu jsou přechody mezi barvami plynulejší a celkově jsou barvy věrnější. Viz. obrázek níže. Hezky to ilustruje například tento obrázek. Vidíte že u 10 bitů je přechod sluneční záře mnohem plynulejší a přirozenější než u 8 bitů.
Na této fotografii vidíte vlevo 8 bitový panel s FRC, vpravo 10 bitový. Nutno dodat, že panel vpravo má celkově vyšší pokrytí barevného spektra. Ale je jasně vidět, jak dokáže zobrazit širší škálu barev a přechody mezi nimi jsou jemnější a plynulejší než už druhého.
Má 10bitů vůbec smysl? Poznám ho jako uživatel? Upřímně, je to spíše investice do pro obsah ve vysoké kvalitě. V současné době ho využijete u videa s podporou HDR. A pouze u některého typu scén. Viz následující odstavec o FRC. Takže moje doporučení je následující, pokud je 10 bitová tv jen o pár tisíc dražší než je strop vašeho rozpočtu, zapřemýšlejte zda můžete trochu připlatit. Jestli je rozdíl větší, tak bych ji nekupoval a raději za takových 5-8 let pořídil novou televizi a staré se zbavil (prodej/rodiče/chalupa atd..). Také ji podle mého nemá cenu kupovat, pokud sledujete pouze klasické tv vysílání. První informace pro tuto oblast jsem čerpal z https://www.thebroadcastbridge.com.
zdroj obrázku: zero-friction.net
FRC (Frame Rate Control)
Co je to FRC? Tato otázka vás možná už také napadla, protože se s tímto pojmem můžete často setkat u televizorů či monitorů. Kousek výše jsme probírali rozdíl mezi 8 a 10 bity. V současné době však snad žádný z moderních televizorů známých značek nepoužívá čistě 8 bitové panely. Nižší a část střední třídy mají 8 bitů + FRC, ti “lepší” pak mají plných 10 bitů. Jen rychle zrekapituluji, že “obyčejný” 8 bitový panel dokáže zobrazit necelých 17 milionů barevných odstínů, 10 bitový jich dokáže zobrazit lehce nad jednu miliardu.
Asi si říkáte, že 8 bitů + FRC bude někde mezi touto úrovní. Není tomu tak, i 8 bitů + FRC dokáže zobrazit stejný počet odstínů jako čistých 10 bitů, tedy přes jednu miliardu. Proč tedy doporučuji mít čistých 10 bitů (pokud to rozpočet dovolí)? Důvod je prostý. 10 bitový panel dokáže zobrazit každý odstín z oné miliardy za pomoci samostatné barvy. 8 bitů + FRC to řeší jinak. Ty odstíny, které jsou mimo dosah 8 bitového panelu zobrazí tak, že na daném pixelu zobrazuje v rychlém sledu (jeden snímek odstín A, druhý snímek odstín B) dva odstíny ze kterých ve výsledku složí ten požadovaný. Další příklad technologie co vychází z nedokonalosti našeho lidského oka. Často funguje velmi dobře, že si rozdílu nevšimnete. V praxi to však někdy má za následek jev, který se v angličtině označuje jako “flickering”. Česky je asi nejlepší překlad “blikání”. FRC u některých výrobců přiznávané (například Benq o něm píše zde), ale u jiných se k informaci zda má televize 8 bitů + FRC nebo plných 10 bitů není snadné dostat.
Pro ilustraci se podívejte na tento příklad:
Nepříjemný je fakt, že mnoho výrobců často označuje jako 10 bitový i ten panel, který má 8 bitů + FRC. Protože on přeci zobrazí stejný počet barev jako 10 bitový, že …. Ale jak se říká, když dva dělají totéž, není to vždy totéž – jak můžete vidět na předchozím obrázku. V praxi to na obrazovce televizoru tak výrazné není, ale patrné to za některých situací je. Zejména při tmavých odstínech. Důležité je mít na paměti, že ve spoustě případů dokáže 8 bitů + FRC být pro naše oko na stejné úrovni jako 10 bitů. V některých případech (záleží na scéně) však rozdíl uvidíte.
Co z toho plyne? Bitová hloubka panelu je další z dílků skládačky, která společně tvoří kvalitu obrazu televizoru. Stejně jako v ostatních aspektech i zde platí, že pokud chcete špičkový obraz pro 4K HDR filmy vaším cílem by mělo být 10 bitů. Pokud sledujete běžné tv vysílání, není to pro vás nijak extra zásadní parametr.
Typ panelu obrazovky
Výrobci se jím příliš často nechlubí a ani prodejci tuto informaci příliš neuvádí. Přesto jde o jeden ze základních faktorů při výběru televizoru. Proč je to tak důležité? Každý z různých typů panelů má odlišné silné a slabé stránky. Nelze úplně snadno rozlišit, že jeden typ je špatný a další dobrý. Každý má svoje přednosti s ohledem na sledovací podmínky a na vaše osobní preference. V současné době se nejčastěji setkáváme s IPS a VA panely. Za moje „prozření“ může renomovaný web https://www.whathifi.com/.
Jak nejspíš víte, každá LCD obrazovka se skládá z jednotlivých bodů, tzv. pixelů. Ty mají tzv. RGB struktur která vlastně znamená tři základní barvy. Červenou (red), zelenou (green) a modrou (blue). Když jimi prochází elektřina, tak jimi může či nemusí procházet světlo. Jak uvádí www.coolblue.nl když jimi světlo vůbec neprochází, vzniká černá barva. Když světlo může procházet, tak podle úhlu pod jakým se to děje a postavení jednotlivých bodů vznikají ostatní barvy. Oba typy panelů fungují ve své podstatě stejně, ale každý z nich na to jde trochu jinou cestou. A to je také důvod, proč dosahují odlišných výsledků.
Kromě RBG se můžete setkat i s WRGB a RGBW panely.
WRGB
WRGB je zkratka pro White-Red-Green-Blue, a používá se v OLED panelech. WRGB panel využívá bílou organickou vrstvu, která je přikryta červenými, zelenými a modrými barevnými filtry. Tyto filtry umožňují vytvoření barevných subpixelů. To znamená, že každý pixel obsahuje všechny tyto subpixely. Výhodou jsou velmi přesné barvy, nevýhodou jejich „menší výraznost“ při srovnání např. s QLED.
RGBW
Tento způsob používalo LG u některých svých levnějších modelů kolem roku 2018 a můžete se s tím setkat i pod označením „falešné 4K“ a dokonce to bylo téma i v českých médiích. Pointou je, že se nejedná o klasickou RGB strukturu subpixelů, ale RGBW. Velikost subpixelů však u RGBW byla stejná, jako u RGB panelu. To znamená stejný počet subpixelů a díky tomu menší počet pixelů. Jde to interpretovat tak, že RGBW panel měl o 25 % menší rozlišení. Naštěstí se s tímto typem struktury panelu již v praxi moc nesetkáváme.
VA panely
VA je zkratka pro vertical alignment, česky by šlo říct svislé zarovnání. Díky němu propouští jednotlivé body méně světla. Proto dokáže lépe zobrazit černou. To znamená, že díky tomu má i vyšší kontrast (poměr mezi nejtmavší a nejsvětlejší barvou, kterou dokáže zobrazit).
IPS
Zkratka v tomto případě znamená In-Plane Switching (podrobně rozebráno na wikipedii). A jednotlivé prvky v displeji jsou umístěny vodorovně. To má za následek lepší pozorovací úhly a většinou vyšší hodnoty maximálního jasu.
ADS
Vlastně se jedná o odnož (či nástupce) IPS panelů. Setkat se s ním můžete pod názvem ADSDS (Advanced Super Dimension Switch), ADS-FFS nebo IPS-ADS. Pořád pro ně platí výhody IPS panelů, to znamená výtečné pozorovací úhly, vyšší barevná jednotnost v rámci celého panelu a také velmi nízká doba odezvy (nicméně ne tak nízká jako u IPS). Naopak, nevýhoda v podobě ne tak kvalitního podání černé barvy stále zůstává. V naprosté většině případů však mají ADS lepší kontrast (o něco lepší černou i jas) než IPS – ale pořád horší než VA.zdroj
ADS má také o něco nižší výrobní náklady než IPS. Další výhoda (kterou ale u tv příliš nevyužijeme) je vysoká odolnost proti tlaku, což se hodí u různých dotykových displejů (informační panely, nákup jízdenek atd..
No a která je lepší?
O podání černé barvy jsme již mluvili, jasným vítězem je zde VA panel. Podobně tenhle pomyslný souboj dopadá i v oblasti kontrastu. Co se týče věrnosti zobrazení barev v rámci barevného spektra, tak zde jsou výsledky vyrovnané. Ani jedna technologie nepřevyšuje tu druhou. Zatím to teda vypadá na jasné vítězství VA, má IPS šanci něčím ho zvrátit? První možností jsou pozorovací úhly. Při pohledu ze strany ztrácí přesnost zobrazení barev a kontrast, výrazně pomaleji než VA. U nich je obraz deformovaný už někde kolem 25 stupňů, u IPS je to až okolo 50 stupňů.
Co se týče zvládání pohybových scén, tak opět vychází srovnatelně. Jste z toho zmatení a nevíte kterou vybrat? Neberte to jako stoprocentní dogma, ale IPS panely se hodí více do místností, kde je hodně slunečního světla (a sledujete tv přes den) nebo do větších místností kde sledujete televizi z úhlu. VA panely jsou pro vás lepší když sedíte přímo před televizí, dokážete zamezit slunečnímu svitu a rádi sledujete filmy (u nich nejvíce oceníte hlubokou černou a vysoký kontrast). Do práce a zasedaček rozhodně IPS. Kvůli pozorovacím úhlům a lepší viditelnosti na slunci.
Technologie zobrazování
LCD/LED
LED vs LCD jaký je v tom vlastně rozdíl? LED televizory jsou vlastně pořád LCD. Akorát využívají LED podsvícení místo CCFL (jak tomu bylo cca před deseti lety). Asi nejsprávnější název by bylo něco ve tylu LED-LCD tv nebo LCD televize s LED podsvícením.zdroj Ale velcí výrobci by se stejně snažili vymyslet nějaké zajímavější jméno, aby svoji variantu technologie odlišili. Jedná se o technologie ve které je vyrobená naprostá většina televizorů v levném a středním segmentu. Ale pokrok nejde zastavit a proto se dostává i k dalším možnostem.
QLED
Je „jen“ rozšířením běžných LCD televizí podsvícených LED diodami.zdroj Těch je většina v současné době prodávaných televizorů. Inovace Samsungu spočívá v přidání Quantum dot technologie (pro podrobné vysvětlení odkaz na anglickou wikipedii). A jak Quantum dot funguje? Jedná se o nanočástice z krystalického materiálu, které mají rozměry pouhých pár nanometrů. Dokáží se zabarvovat do jednotlivých částí RGB spektra (velké jsou do červena, naopak malé do modra). Jejich životnost je podle zrychleného testu životnosti okolo 20 – 30 000 hodin, než dojde k poklesu intenzity jasu. Což pro představu znamená zhruba 3 roky nepřetržitého provozu (24 hodin každý den).
Průměrná domácnost prý sleduje tv 4-5 hodin denně, takže v tom případě vás čeká zhruba 15 let provozu, než dojde ke zhoršení kvality obrazu. Během této doby budou technologie úplně jinde, takže stejně budete uvažovat o výměně. Z tohoto pohledu se tedy není čeho bát. Jak už víte, tato technologie je prosazovaná zejména Samsungem a na její vlně se zkusí prosadit i Hisense nebo americké Vizio. U Samsungu došlo letos ke zlepšení pozorovacích úhlů za cenu mírného zhoršení kontrastního poměru. Oproti minulým rokům dochází ke zvýšení počtu zón u funkce lokálního tlumení. Pokroky u této technologie jsou docela drobné, ale pořád výraznější než u OLEDu, který na nějaký významnější posun stále čeká.
OLED
Je zkratka z anglického „Organic Light Emitting Diode“. Zjednodušeně řečeno na rozdíl od běžných LCD obrazovek není OLED podsvícený, ale jednotlivé body vyzařují světlo samy. Takže se každá jednotlivá buňka může „vypnout“ a vytvořit absolutní černou barvu. Tohoto stavu je možné dosáhnout díky vícevrstvé struktuře OLED buňky. Ta se skládá z několika vrstev, z kterých je asi nejvíce důležitá tzv. EML vrstva (Emissive Layer). Ta je tvořena organickými polymerními materiály, které jsou schopny produkovat světlo o určité barvě. Oproti LCD panelům (i QLED) jsou výrazně rychlejší. To je důležité pro hraní her, či sledování sportovních utkání. Dokonalou černou barvu jsme již zmínili a proto se dostáváme, k poslední zásadní výhodě a tou jsou pozorovací úhly. Ty jsou skutečně výtečné a pokud máte velkou místnost nebo sledujete tv pod velkým úhlem (třeba od kuchyňské linky), tak dochází jen k minimálnímu zkreslení barev.
Vlevo je klasické LCD s VA panelem (bez lokálního tlumení), vpravo je OLED. Při přímém srovnání je vidět jasný rozdíl mezi podáním černé. V případě IPS panelu je šedý nádech mnohem výraznější. Nicméně pokud takové přímé srovnání nemáte, tak černá na VA panelu nevypadá špatně.
Zatímco u LCD řešíte volbu mezi pozorovacími úhly (IPS panely) a kvalitní černou barvou (VA panel), tak OLEDy nabízejí oboje v jednom a ještě ve vyšší kvalitě. Ani zde svět není černobílý a kromě zmíněných výhod, tu máme i nevýhody. Tou první je (minimálně ve srovnáním s QLED) jsou horší detaily při bílé barvě (typicky sníh, světlý písek atd..). V takové situaci dokáže být QLED lepší volbou.
Druhým nedostatkem je tzv. „vypalování“ obrazovek. To znamená, že pokud je na obrazovce pravidelně a po dlouhou dobu zobrazený statický obraz, tak může po čase dojít k stálému zobrazení tohoto obrazu. Typickým příkladem je dlouhodobé sledování programu se zobrazeným logem, hraní her, u kterých jsou na stejném místě zobrazen určitý ovládací prvek. Například ukazatel životů. Důležité je, že k vypálení může dojít. Doba zobrazení statického obrazu, po které k tomu může dojít, jsou ve většině případů vyšší stovky hodin. Hodně informací o OLED mi pomohl načerpat tento web.
Nicméně podle zkušeností některých uživatelů, kteří hrají dlouhodobě jednu hru, k vypálení nedošlo i po několika letech. Výrobci OLEDů jsou si tohoto problému vědomi a novější generace jsou (pravděpodobně) k vypalování méně náchylné. Pravděpodobně píši proto, že je potřeba několik let od vydání televizoru, k získání relevantních zkušeností majitelů OLED přístrojů. Z toho je zřejmé, že většina zkušeností s vypalováním se týká přístrojů z roku 2016 a částečně 2017. U OLEDů vyrobených po tomto datu zatím (konec roku 2023), k žádným potížím nedochází.
Protože moderní OLEDy mají několik opatření proti tomuto neduhu. Například automatické rozpoznání loga a jeho zobrazení s menším jasem, či „čištění“ po vypnutí obrazovky. Zde je důležité, aby se tv vypínala tlačítkem na ovladači a nikoliv „tvrdým“ odpojením od elektrické sítě. Ačkoliv se to ze závěru nemusí zdát, jsem osobně velký fanda OLED televizorů a z pohledu kvality obrazu je považuji za to nejlepší co je v současné době k dispozici. Všem potenciálním zájemcům doporučuji zvážit potenciální riziko. V případě, že televizi měníte často, dejme tomu každých pět let, tak bych se OLEDu vůbec nebál. Naopak, pokud chcete přístroj, který vám velice pravděpodobně vydrží 10 let či více, tak bych byl při jeho nákupu opatrnější.
OLED panely už rovněž mají několik generací. Rozdíly mezi nimi shrnuji v tomto článku.
Video na kterém si můžete užít dokonalou černou barvu OLEDu:
QLED, nebo OLED TV?
Obě technologie dokáží výborně a věrně zobrazovat barvy. V pokrytí barevného spektra těsně vede QLED, který dokáže zobrazit skoro celou škálu DCI-P3. Ale OLED zaostává jen o malinký kousek. Kde je OLED aktuálně bezkonkurenční je podání černé barvy. QLED totiž stejně jako další LCD panely produkuje světlo celou svojí plochou a nedokáže dokonale ztemnit všechny body na obrazovce. Naopak OLEDy dokáží vypnout každý jednotlivý bod a díky tomu mohou zobrazit dokonale černou barvu. Z toho plyne i lepší kontrast u OLED obrazovek. Díky temnější černé barvě je rozsah mezi nejsvětlejší a nejtmavší barvou větší.
Naopak QLED má vyšší maximální jas a je proto lepší volbou do hodně prosvětlených prostor a sledování tv za dne. Moderní QLEDy také mají lepší bílou barvu. Ta je na OLEDu někdy lehce zašedlá a detaily na sněhu, ledu nebo jiné bílé ploše (stopy, kamínky, atd..) jsou hůře viditelné. Takže pro sledování hokeje či jakéhokoliv zimního sportu (či dokumentu o přirodě) bude QLED lepší volbou.
Jak vidíte tak, nejde jednoznačně říct, že nejlepší technologie je OLED či QLED. Vždy záleží na prostředí, ve kterém je tv umístěna, sledovacích zvyklostech a preferencích. Ty jsou ve většině případů subjektivní. Ve všech směrech ideální televize neexistuje a vždy to bude otázka kompromisu.
QD-OLED
O této technologii Samsung mluví už několik let a roku 2022 se konečně dostala na pulty obchodů. Od roku 2023 ji má v nabídce i Sony. Jedná se o rozšíření OLED technologie o kvantové tečky – Quantum Dots (QD). Takže může opět dojít ke zmatení neznalého nakupujícího. LED s kvantovými tečkami je QLED a OLED s nimi bude QD-OLED. Dle zatím dostupných informací by měl být výrobní proces Samsungu jednoduší (což nejspíš znamená i levnější), ale to se teprve uvidí, stejně jaká bude přímé srovnání OLED vs QD-OLED.
A co QD-OLED přinese pro nás, nadšené diváky? Z OLEDu si odnáší práci s jednotlivými pixely. Nemusí tedy pracovat s podsvícením a mít lokální tlumení. Dokáže „vypnout“ každý samostatný pixel a díky tomu mít dokonalou černou. Oproti „běžným“ OLED displejům nabízí vyšší jas (mluví se až o 1 500 nitech, zatímco špičkové OLED mají stěží 800 nitů) a bohatší pokrytí barevného spektra.zdroj
Na rozdíl od LG a jeho WRGB čtyřpixelové struktury (kdy se bílý subpixel používá pro zvýšení jasu), bude QD-OLED klasická RGB struktura. Teoreticky je možné, že QD-OLED bude využit v budoucnu u levnějších modelů, a u vrcholných řad bude využito microLED. Oboje je zatím vzdálená budoucnost (můj odhad je zhruba pět let), takže teprve uvidíme, zda se odhady vyplní.
Má QD-OLED nějaké nevýhody? Co si budeme povídat, každá technologie má svoje výhody a nevýhody. To je jisté. Nicméně jaké budou lze zatím jen spekulovat. Výrobce samozřejmě uvádí jen klady a QD-OLED televizory s námi jsou extrémně krátký čas pro nějaké vlastní pozorování. Myslím si, že pravdu o nedostatcích QD-OLED budeme znát až po nějakém čase co budou na trhu. Všechny parametry vypadají velmi lákavě, takže věřím že si je mnoho lidí (zejména v zahraničí) koupí a tím pádem bude dost informací i pro nás, co si zatím takovou televizi nemohou dovolit.
ULED
Další zkratka, s kterou se u televizorů (a která neznalému zájemci, ještě více komplikuje orientaci při výběru) můžete setkat je ULED. Jedná se o zkratku Ultra LED, kterou pro část svojí produkce používá firma Hisense. V zásadě se jedná o variantu (řekněme rozšíření) standardní LED tv. Něco podobného jako má Samsung se svojí řadou QLED. Rozšíření se týká oblastí jako je pokrytí barevného spektra, technologie lokálního tlumení a zpracování pohybu. A jak říká howtogeek.com, není to nic jiného než marketing. Nelze říct, zda je lepší QLED, LED nebo ULED. Vždy záleží na konkrétním modelu, jeho schopnostech a výbavě.
MicroLED
Co jsou to OLED televizory, jsme si už řekli. Navíc jsou na trhu už docela běžné, přestože patří k tomu dražšímu, co si můžeme koupit.Technologie o které se už nějakou dobu mluví a vypadá to, že se v ní následujících letech setkáme u televizorů v sériové výrobě.zdroj Na konferenci DisplayWeek byl k vidění 7,5 palců velký prototyp, zatím jen v rozlišení 720x 480. Ještě před uvedením v televizorech se s touto technologií nejspíše setkáme v menších chytrých zařízeních, jakou jsou telefony nebo chytré hodinky či náramky. Navzdory těmto nadějným zprávám před sebou mají výrobci ještě pěknou řadu překážek, které musí překonat před cenově dostupnou výrobou. Doba se již posunula a MicroLED je cesta, kterou si vybral například Samsung, zatvrzelý odpůrce OLED panelů, který v současnosti využívá vlastní QLED technologii (ta má výrazně blíže ke klasickému LCD než OLED).
Na významné výstavě CES v roce 2018, představil obří obrazovku s úhlopříčkou 146 palců (to je 3,7 metru!) a s příznačným názvem The Wall – Zeď. Velký zájem o tento směr má i světoznámý výrobce telefonů Apple, který skoupil několik menších firem, které se v této oblasti angažují. A co nám tento zázrak má přinést? Mají to být stejné výhody, jako mají OLED televizory, tedy dokonalou černou barvu a fantastický kontrast. Navíc by měla být eliminována nevýhoda OLEDu a tou je omezená životnost, která vede k často zmiňovanému vypalování obrazu.
MicroLED jsou vlastně mnohonásobně (cca 100x) menší LED body, které se rovněž skládají z červených, zelených a modrých subpixelů. Oproti OLED, ale nevyužívají organické látky a proto nehrozí jejich vypalování. Také nebude potřebovat žádné podsvícení a i jeho spotřeba při provozu má být na menší úrovni. Díky velké hustotě jednotlivých bodů, což nejspíš povede k vyššímu maximálnímu jasu a úžasnému zobrazení HDR obsahu. Z principu této technologie by navíc mělo být možné vyrábět velké úhlopříčky. Navíc teoreticky i bez rámečku, takže přístroj bude vypadat ještě majestátněji.
Otázkou je, jak se v takovém případě popasují s umístěním reproduktorů. Už se začínáte radovat? Na to je ještě příliš brzy. Výroba je zatím stále velmi nákladná a chybová, takže není ekonomicky smysluplná oproti už fungujícím technologiím. Současné odhady pro uvedení MicroLED televizorů mluví o 4-5 rocích. Samsung je o něco optimističtější a ohání se rokem 2020. Takže, až časem uvidíme, zda se vůbec dostane na trh a zda to bude takový přelom. Zatím vše nasvědčuje tomu, že by mohl být. Každopádně je nutné zpočátku počítat s vysokou cenou, která bude postupem času klesat. Stejně jako je tomu teď s OLED panely.
MiniLED
MiniLED je své podstatě mezikrok mezi klasickými LED (LCD) televizory a vytouženě očekávanou MicroLED technologií. U LCD mají jednotlivé diody velikost v řádu milimetrů, u miniLED desetin milimetru a u MicroLED méně než setiny milimetru. Díky tomu jich lze do displeje umístit násobně více než u současného řešení. Hlavní přínos by měl být u podání černé. Zóny lokálního tlumení (local dimming) jsou u současných LCD v počtu desítek, či menších stovek u špičkových modelů. S miniLED by jich mohly být až tisíce.
Výsledkem bude lepší kontrast a vyšší jas. Ze současných modelů založených na miniLED (začátek roku 2020) je tu například TCL 65X10, který má 768 stmívacích zón. Směr, kam by se miniLED mohlo ubírat do budoucna, ukázala společnost Tianma (zdroj) představila prototyp displeje pro mobily s funkcí lokálního tlumení sestávajícího z cca 4 600 jednotlivých zón, velkými pozorovacími úhly a kontrastním poměrem vyšším než 100 000 : 1.
Rovněž pokrytí barevného spektra a jas by měly být na vysoké úrovni. U jasu by to mělo být víc než 1 000 nitů. Z dostupných informací to vypadá, že MiniLED má k masové produkci o kousek blíž než MicroLED. Při uvedení na trhu bude jejich cena nejspíš hodně vysoká. Veřejnosti byl představen notebook s MiniLED 15,6 palců velkým displejem (zdroj). Měl 4K rozlišení, kontrast 20 000:1 a jas více než 1000 nitů. K tomu obnovovací frekvenci 200 Hz a pokrytí barevného spektra DCI-P3 blížící se 100%. Skutečně zajímavé hodnoty. Kvalitním zdrojem je následující článek na techradar.com.
Od roku 2021 jsou miniLED panely relativně běžné ve své nabídce je má například Samsung nebo LG. Zatím je to spíše drobná evoluce současných LED televizorů než nějaká revoluce. Lokální tlumení má více zón (většinou do tisíce), ale neduhy lokálního tlumení jako třeba podsvícení způsobující blooming u titulků zůstavají. I když v poněkud menší míře než dosud. Ale je to první rok, věřím že technologie má své limity před sebou a bude se časem zlepšovat.
LTPS LCD
Tuto zkratku jste ještě neslyšeli? Jedná se o Low Temperature PolySilicon LCD a už hezkých pár let se s nimi lze setkat u displejů mobilních telefonů. K tomu, aby se tato nadějná technologie dostala do obřích úhlopříček potřebných pro moderní televizory má ještě daleko, ale už se zvolna začíná prosazovat do trochu větších obrazovek. Typicky notebooky nebo displeje v automobilovém průmyslu. Více se můžete dozvědět přímo od jejich producenta.
TV vychytávky a reklamní chytáky
Přemýšlíte jakou televizi koupit? Nenechte se nachytat marketingovými slogany a podívejte se, co vlastně znamenají.
Podsvícení
Jsou dva typy LED podsvícení.
- Edge Lighting (Edge-Lit / Edge LED) – jednotlivé body LED podsvícení jsou rozmístěny po kraji obrazovky a z nich se světlo rozvádí pomocí světlo vodivé desky do zbytku obrazovky. Je to levnější, dají se snáz chladit a televize s nimi jsou tenčí. Černá není tak hluboká a okraje obrazovky mají tendence být světlejší než její střed.
- Direct Lighting (Direct LED / LED Backlit / Full LED / full array LED) – technologie u které jsou jednotlivé LED body umístěny přímo za LCD panelem. Mezi nimi je ještě jedna speciální vrstva, která má za účel co nejrovnoměrnější rozvedení podsvícení obrazovky. U panelů s přímým podsvícením můžete (ale také nemusíte) mít lokální tlumení.
Pro představu starší video od společnosti LG. Ukazuje nám, jak vypadá struktura panelu a podsvícení u obou typů. Je to krátké a docela pěkně udělané. Jen nám trochu lže v tom, že přímé podsvícení je méně náročné na prostor než podsvícení Edge.
Lokální stmívání (local dimming)
(někdy také označované jako lokální tlumení)
Co je to podsvícení už víme. Takže si můžeme vysvětlit i co je to tajemné lokální stmívání. Nejde o nic jiného, než že se jednotlivé body (či klidně jeden bod) přímého LED podsvícení ztemní. Díky tomu může být černá barva (či tmavé barvy obecně) tmavší a hned máme na světě vyšší kontrast a ostrost. Tedy kvalitnější obrazový zážitek. Ale nenechte se napálit i některé hodně levné televize se touto funkcí chlubí, často ale dosahují nevalného výsledku a skoro žádného zlepšení obrazu. Je to dáno tím, že pracují s malým počtem zón. V rámci marketingové kreativy tu byly dokonce pokusy označit celou plochu televizoru za „zónu“. Což pochopitelně nic nepřináší. V praxi potřebujete okolo 50 zón, aby byl výsledek pozorovatelný. Nicméně, jak uvádí na coolblue.nl a já s tím plně souhlasím, jde také o velikost obrazovky (u větší potřebuje zón více) a kvalitu algoritmu který s nimi pracuje.
Blooming
A tím se plynule dostáváme k dalšímu termínu, s kterým se můžete setkat a to je blooming efekt (někdy také označovaná jako halo efekt). Halo je anglický výraz pro svatozář. U televizního obrazu o něm nejčastěji hovoříme, když se objeví světlý objekt na tmavém pozadí, z kterého „prosvítá“ světlo i do jeho blízkého okolí. Jak je možné že se to děje? Záleží to na tom, kolik je za panelem LED bodů a jestli je tv dokáže ztmavovat jednotlivě nebo jen ve skupinkách. Čím více jich je a čím podrobněji je tv dokáže ovládat, tím je blooming efekt menší. A jak asi správně tušíte, je to věc, kterou výrobci skoro vůbec neuvádějí.
Příklad bloomingu:
Zachyceno během zobrazování loga Netflixu při startu aplikace. Toto je spíše extrémnější případ a staticky zachycený, v praxi a při sledování filmů to není tolik rušivé. Vidíte, jak se jednotlivé zóny začínají podsvěcovat a tím rozbíjejí jednolité černé pozadí.
Co je to black crush handling
Pod tímto termínem se skrývá fakt, že současné televizory v honbě za co nejlepším podáním černé barvy někdy zkreslují scénu / detaily. V češtině pro to přesný pojem nemáme (nebo ho možná jen neznám), ale refuji o něm jako o „detailech v tmavých scénách“.zdroj Často si toho ani nevšimnete, pokud nemáte srovnání s tím, jak by scéna měla (mohla) vypadat na jiném zařízení. Není to o tom, že by byl film či seriál nekoukatelný. Ale přicházíte o drobné detaily a obraz prostě není tak „kvalitní“ jako by mohl být.
Jak otestovat schopnosti vašeho televizoru nebo monitoru? Oblíbené je video tzv. „hvězdné oblohy“.
Snažil jsem se přidat i screenshoty z OLEDu vs klasické LED, ale na nich to zdaleka tak nevynikne (komprese obrázků v prohlížeči), tak jaký je rozdíl v realitě. Pokud máte např. telefon s OLED displejem a klasickou LED tv pusťte si video na obou zařízeních. A uvidíte, že na na LED klidně bude chybět 10 – 40 % hvězd (podle schopností obrazovky). A zase – pokud ani nevíte, že tam měly být tak vám nejspíš chybět nebudou. Ale typicky diváci co přechází z výtečných, ale dosluhujících plazem jsou u LED často zklamání, že obraz u nové tv je horší než u jejich 10+ let staré plazmy.
Jak tuto situaci zlepšit? Možností je několik, tou nejlepší a také nejdražší je profi kalibrace obrazu. I sami si můžete s nastavením pohrát (zejména jas a gamma), případně třeba u LG (jejíž OLEDy na tohle trochu trpí), zkusit jeden ze dvou ISF režimů obrazu.
Jas
U jasu je důležité si uvědomit, že lidské oko vnímá změny jasu v logaritmické stupnici (zdroj). Co to znamená? Že když vedle sebe dáte dva televizory a první z nich má jas 800 nitů a druhá 1 000 nitů. Pro naše oko není ta druhá o 25 % jasnější než první. Ale potřebujete zhruba pěti násobnou hodnotu pro pocit dvojnásobného jasu. Takže v našem příkladu je druhá televize o zhruba o 5 % jasnější. Což je mezi námi i hodnota, kdy dokážeme vidět rozdíl. Pro zhruba dvojnásobný jas vedle sebe potřebujete dát tu nejlevnější televizi z nabídky Samsungu (pro rok 2021 např AU7172 s cenou cca 12 000 Kč) a model z druhého spektra nabídky (Samsung QN90A s cenou okolo 30 000 Kč).
Má tedy cenu jas vůbec řešit? Za mě rozhodně ano, je to jedna z částí skládačky, která určuje celkovou kvalitu obrazu. Navíc na vnímání jasu má vliv mnoho dalších faktorů. Jas okolí (množství světla v místnosti), velikost televize, pozorovací vzdálenost nebo třeba i věk diváka. Zvláště pro časté sledování ve dne je jas důležitý. Takže když budete mít dva televizory s jasem 700 a 750 je koupě toho s vyšším jasem spíše drobnější argument, než automatická volba. Ale tak to u televizorů funguje. Dražší modely mají o pár procent lepší jas a kontrast, o pár procent lepší obrazový procesor, o pár procent lepší zpracování pohybu atd… Ale když se to dá celé dohromady, tak je výsledek výrazně lepší.
Kontrast
Nejde o nic složitého. Kontrast u televizoru je poměr mezi nejjasnějším (bílým) a nejtmavším (černým) bodem, které televizor dokáže zobrazit. Jinak řečeno, kontrast určuje, jaký je rozdíl mezi nejsvětlejšími a nejtmavšími částmi obrazu. Vysoký kontrastní poměr znamená, že televizor dokáže zobrazit velmi světlé bílé a hluboké černé, což vede k ostřejšímu a živějšímu obrazu.
Pomáhá zvýraznit detaily v tmavších a světlejších scénách, což dělá obraz více realistickým a příjemným pro oko. Nízký kontrastní poměr naopak způsobuje, že rozdíl mezi světlými a tmavými částmi obrazu není tak výrazný. To může způsobit, že obraz bude vypadat zastřený nebo mdlý a detaily budou méně viditelné.
Na obrázku vidíte levné LCD (vlevo) a OLED (vpravo). Když si obrázek rozkliknete tak krásně uvidíte rozdíl, který popisuji.
HDR
Zkratka anglické High Dynamic Range, kterou do češtiny můžeme přeložit jako vysoký dynamický rozsah, se v posledních pár letech začíná objevovat u čím dál více obrazovek. Jak tato technologie funguje a čemu pomáhá? V této sekci vycházím z informací z magazínu stuff.tv. Prvně trochu teorie. Lidské oko dokáže vnímat výrazně větší úrovně jasu, než které současné technologie dokážou zobrazit. Zkusme si to představit, že lidské oko vnímá jas v realitě okolo sebe v imaginárním rozsahu 0 – 1000.
Schválně neuvádím žádné jednotky, jen to jen smyšlené číslo pro ilustraci. Při nahrání filmu a jeho následném zpracování máte jas u záznamu uložený v rozsahu 0-100. V dnešní době už existují televize, které ho dokáží zobrazit ve vyšším rozsahu, než ve kterém byl pořízen. A co to znamená? Jednoduše ho převedou na vyšší rozsah. Zkuste si to představit jako, když si zvětšujete fotku pořízenou na mobilu. Malé zvětšení je v pohodě, ale čím více přibližujete, tím víc vidíte nedostatků ve zvětšeném obraze.
Na obrázku vidíte rozdíl mezi levnou televizí (vlevo), která nemá schopnosti na HDR a výrazně dražší a schopnější tv vpravo.
Takže HDR video nemá při svém zpracování snížený rozsah jasu. Obsahuje také další meta informace o tom, jak má každý obraz zobrazit (zjednodušeně: tohle je tmavá část, tenhle roh naopak světlý atd..). Díky tomu se nemusí při zobrazení uměle natahovat a obraz vypadá i při zvýšeném jasu dobře. Existuje několik norem pro HDR obsah a ty rozšířenější z nich jsou nastaveny tak, že jsou nad možnostmi současných televizorů. To znamená, že s námi nejspíš nějakou dobu vydrží, než je vytlačí nová technologie. Než se do nich pustíme, si musíme říct, že jednotkou jasu je jeden nit, pro zkoumavé přidávám odkaz na wiki. Současné panely dokáží zobrazit od nějakých 400 nitů (ty levné) až nad 2 000 nitů (ty nejlepší).
Typy HDR standardů
Na trhu existuje větší množství standardů vedle sebe. Mezi dva nejrozšířenější patří v současnosti HDR10 a Dolby Vision. Některé televizory nepodporují Dolby Vision (typicky Samsung), HDR10 podporuje většina televizorů. Proč je tomu tak? Opět se jedná o licenční poplatky, tentokráte za Dolby Vision. To je důvod, proč ho někteří výrobci mezi svoje přístroje nezařazují vůbec a jiní pouze do vyšších řad – typicky třeba Sony. Kromě těchto dvou se můžeme setkat s HDR10+ a HLG (které má však trochu jiné určení).zdroj
Srovnání
| Název | Bitů (max.) | Počet barev | Maximální jas |
| HDR10 | 10 | 1,07 miliardy | až 1 000 nitů |
| HDR10+ | 10 | 1,07 miliardy | až 4 000 nitů |
| Dolby Vision | 12 | 68,7 miliardy | až 10 000 nitů |
Většina „klasického“ (SDR) videa je zpracována v 8 bitech, které dávají k dispozici 16,7 milionu barev. HDR oproti tomu pracuje minimálně s 10 bity, které umožňují využití více než jedné miliardy barev. Platí, že čím více barev je obrazovka schopna zobrazit, tím lépe výsledný obraz vypadá. Hlavně má plynulejší a jemnější přechody mezi podobnými barvami (typicky třeba různé odstíny modré oblohy). Jak vidíte tak teoreticky je v této oblasti jasným vítězem Dolby Vision, který podporuje 68 miliard barev. V tuto chvíli (2021 a dalších odhadem min. 5 let nejspíše nebudou) však na trhu nejsou televizory, které by měly 12 bitový panel.
I 10 bitový je výsadou spíše dražších modelů. I u maximálního jasu vidíte teoretickou dominanci Dolby Vision. Opět ale platí, že jen málo současných displejů je schopno zobrazit více než 1 000 nitů. Natož aby se alespoň vzdáleně blížilo 10 000. Možná začínáte přemýšlet, jak televizor obrazí scénu, která je definována za pomoci metadat na 2 500 nitů, když je jeho displej schopen maximálních 800 nitů? Využívá k tomu tzv. mapování tónů (tone mapping). Velmi zjednodušené vysvětlení: Dejme tomu že náš přístroj má maximum oněch 800 nitů. Video je v rozsahu 0 – 4 000 nitů.
Na obrázku vidíte rozdíl mezi levnou televizí (vlevo), která nemá schopnosti na HDR a výrazně dražší a schopnější tv vpravo.
Tv pak vše v rozmezí 0-500 nitů zobrazí ve správných hodnotách. Zbývajících 500-4 000 nitů videa vezme a převede ho do své volné kapacity 500 – 800 nitů. Takže scéna, která je definována pro 4 000 nitů bude na displeji zobrazena při 800 nitech. Scéna s 2 000 nity, bude mít třeba 650 nitů. Vlastní proces je pochopitelně mnohem matematicky složitější, ale principiálně funguje takto.
HDR10
Má nejrozšířenější podporu a je přítomný na mnoha streamovacích službách nebo Ultra HD Blu-ray discích. Je totiž zdarma, za jeho využití není třeba platit žádné licenční poplatky. Hlavním rozdílem mezi HDR10 a Dolby Vision je ten, že druhá jmenovaná technologie podporuje dynamická metadata. Říkáte si, co že to jsou ta metadata? A proč jsou dynamická? Metadata říkají televizoru v jaké „podobě“ byl záznam pořízen. Jsou to vlastně takové instrukce, které popisují jak se má daná scéna či film zobrazit. Tzv. „master“ nastavení obrazu bylo nejspíš provedeno na vynikajícím displeji, jehož jas byl klidně tisíc nitů.
S něčím takovým se běžně u většiny prodávaných přístrojů nesetkáte. Váš přístroj si proto na základě metadat přizpůsobí obraz s ohledem na svoje možnosti. Nyní se dostáváme k rozdílu mezi statickými a dynamickými metadaty. U těch statických dojde k „nastavení obrazu“ jen jednou, po spuštění filmu či seriálu. To znamená, že hranice pro maximální a minimální jas se nastaví pro celý film/seriál. Naproti tomu dynamická umožňují „toto nastavení“ u každé scény, či dokonce u každého snímku. U HDR10 je tedy nepříjemné, že některé scény mohou být nastaveny jako moc tmavé, či naopak světlé. U HDR standardů, které využívají dynamické metadata toto nehrozí, protože může být každá scéna uzpůsobena.
Dolby Vision
Dolby je především široce známé jako lídr na poli audio standardů. Kdo by neznal Dolby Digital nebo (hlavně z kin) Dolby Atmos. Dolby Vision se místo zvuku zaměřuje na obraz a zlepšení zážitku při domácím sledování filmů. Přemýšlíte jak velký dopad má Dolby Vision na kvalitu diváckého zážitku? Může mít skutečně velký. Ale nemusí to tak být vždy. Jednak potřebujete kvalitní televizi, která má vysoký kontrastní poměr a zároveň je schopna vysokého maximálního jasu a pak, aby byl film pro Dolby Vision dobře připraven. Tím jsou myšlena dynamická metadata o kterých jsem mluvil o pár odstavců výše.
Když bude „jejich nastavení““ špatné, tak vám ani sebelepší obrazovka není schopna doručit výborný obraz. Pro využití toho standardu potřebujete dvě věci. Jednak aby byl film natočen s jeho podporou a dále aby ho televizor podporoval. Pokud nevíte kde získat audiovizuální obsah v tomto standardu, tak se klasicky jedná o některé Ultra HD Blu-ray disky a také část nabídky Netflixu nebo Disney+ jej obsahuje. Pochopitelně platí, že „udělat“ Dolby Vision pořádně stojí dost peněz a prodražuje to tvorbu filmu či seriálu. Proto skutečně úchvatně vypadají zejména exkluzivní tituly. Zkuste v nabídce Netflixu třeba Stranger Things nebo Zaklínače.
HDR10+
Nový standard na kterém se shodli Samsung a Panasonic. Hlavní rozdíl oproti klasickému HDR10 využívá dynamická metadata. Aby dokázal konkurovat zavedenějšímu Dolby Vision, tak za něj jeho autoři nechtějí licenční poplatky. Výhodou je také zpětná komptabilita s HDR10. To znamená, že pokud se film s HDR10+ pokusíte spustit na přístroji, který podporuje pouze HDR10, tak se přehraje ve standardu HDR10. HDR10+ používá ze známých studií třeba Amazon Video nebo třeba 20th Century Fox. HDR10+ je tedy přímým vyzyvatelem Dolby Vision. Uvidíme, zda bude místo pro oba dva, nebo jeden převezme tržní dominanci.
HLG
Hybrid Log Gamma je standard, který byl vyvinut britskou BBC ve spolupráci s japonským NHK. Je zamýšlen právě pro televize (poskytovatele televizního vysílání) typu BBC, ZDF nebo u nás Česká Televize či Nova. Funguje na principu, že zdroj vysílá jeden signál, který může koncové zařízení zobrazit jako HDR nebo SDR. To je důležité z toho důvodu, že přenosové kapacity jsou v tomto oboru drahé. Kdyby si HDR a SDR muselo posílat samostatně. Zajímavostí je, že standard využívá barevný prostor Rec. 2020. Televize s ním musí být schopna pracovat, aby bylo možné HLG vysílání zobrazit. Výsledný obraz je pochopitelně trochu výsledkem kompromisu a nedosahuje úrovně HDR10+ nebo Dolby Vision. Podpora je poměrně široká na straně hardwaru (výrobců televizorů), horší je to zatím s podporou na straně videa.
BBC se snaží, kromě její produkce lze tento formát najít i na Youtube. Velké zastoupení však zatím nemá. Jak vidíte, tak technologicky je nejvíc na výši Dolby Vision, nejrozšířenější je pořád HDR10 a HDR10+ je na vzestupu. Říkáte si, že je tedy ideální zvolit tv, která podporuje všechny formáty? To není tak snadné. Všechny formáty podporuje pouze Panasonic. Samsung ignoruje Dolby Vision a místo toho prosazuje svoje HDR10+. Sony, Lg, Hisense a TCL mají HDR10 + Dolby Vision. Jako obvykle, ani zde nejde jednoznačně vybrat ideální kandidát. Pokud by vás zajímala podpora ze strany herních zařízení, tak na Playstationu 4 (nebo 4 Pro) si užijete pouze HDR10. U Xboxu je to HDR10 a Dolby vision. Stejně tak je tomu i u herních počítačů. HDR10+ zatím na tomto poli úspěchy neslaví.
Stojí to vůbec za to? Nebo je to další bublina jako 3D obraz, která v domácím prostředí zůstane výsadou úzké skupiny fanoušků? Osobně dávám HDR větší šanci. Ale není to jen o nás, uživatelích a nákupu nové televize s podporou HDR. Svůj díl práce musí odvést i tvůrci pořadů, filmů i her a naučit se s HDR pořádně pracovat. Protože i u filmů natočených pro HDR se můžeme setkat s dokonalými kousky, u kterých sedíte v úžasu v pohovce a sledujete dokonale vykreslené barvy a detaily. A stejně tak jsou HDR filmy s přepálenými, nepřirozenými barvami, ze kterých vás rozbolí oči. Takže jestli vybíráte nový televizor, tak bych kvalitní HDR zvažoval, ale životní nutností není a ještě minimálně pár let určitě nebude.
Zejména pokud sledujete jen televizní vysílání a ne streamy ve vysoké kvalitě. Dokonalý zážitek z filmu podpoří i sezení na správně sedačce. Několik pro její výběr jsem sepsali v článku Jak vybrat sedací soupravu. Nejlépe funguje, když je v místnosti ve které sledujete HDR obsah minimum světla. Čím více světla v ní bude, tím méně viditelný bude dopad HDR na kvalitu obrazu. Když přehráváte HDR, tak je jas a kontrast obrazovky nastavený na maximum a už ho nemáte možnost dále navýšit, aby eliminoval vliv okolního světla. Takže ve zkratce, když si chcete HDR detaily co nejvíce užít, sledujte film večer a se zataženými závěsy.
Barevné spektrum (gamut)
Výklad této oblasti může mít různou hloubku a na internetu mnoho profesionálů, kteří jdou do mnohem většího detailu. Mojí ambicí není se jim vyrovnat, ale vysvětlit běžnému čtenáři jak a proč je pro něj tato oblast důležitá. Barevný gamut bývá také označován jako barevný prostor, barevný rozsah nebo barevné spektrum.
Zjednodušeně řečeno, jedná se o rozsah barev, které je konkrétní televizor schopen zobrazit. Běžně se zobrazuje jako oblast reprezentovaná třemi základními barvami – RGB (červená, zelená a modrá). Jde vlastně o formu trojrozměrného grafu.
Příklad, porovnání jednotlivých standardů

Je důležité si uvědomit, že široký barevný gamut nemusí automaticky znamenat vysokou kvalitu obrazu. Je to jen jeden z faktorů, z kterých se naše vnímání obrazu skládá.
Rec.709
Jedná se o jeden ze základních vymezení barevného prostoru, který zachycuje cca 36 % barevného spektra viditelného okem. Základ u všech současných televizorů. Nejedná se o rozšířené barevné spektrum (Wide Color Gamut), to jsou až následující dva.
DCI-P3
Je krokem vpřed vůči Rec.709. Pokrývá zhruba 54 % těch barev, které dokáže vidět lidské oko. Hlavní posun nastala u odstínů zelené a trochu i červené. Modré zůstaly vůči Rec.709 beze změny.
Jaké jsou dobré hodnoty?
Rozumná hodnota je více než 90 %, samozřejmě čím více tím lépe. Rozpoznatelný rozdíl pro lidské oko jsou cca 2 %. Tzn. když vedle sebe budete mít dva televizory, jeden bude mít pokrytí 90 % a druhý 89 %, těžko mezi nimi rozpoznáte rozdíl.
Na tomto obrázku vidíte rozdíl mezi dvěma televizory s malým (vlevo) a velkým (vpravo) pokrytím barevného spektra. Jak vidíte televizor vlevo nedokáže zobrazit tolik odstínů zelené barvy a ke konci už místo ní zobrazuje černou. Mimochodem jednalo se o Samsung CU7172 a LG OLED B2.
Rec.2020
Nejvíce rozsáhlý barevný prostor z uvedených, který pokrývá až 76 % toho, co vidí lidské oko. Je poměrně mladý, z roku 2014. Současné televizory jsou však ještě daleko od toho, aby plně využili možností, kteřé Rec.2020 přináší.
Máte „nadupanou televizi“ a přemýšlíte u jakých filmů můžete naplno využít potenciál Rec.2020? Můžete vyzkoušet Avatar (jak původní, tak i novější díl), dále rozhodně v zásadě cokoliv z filmové produkce Marvelu (např. Aquaman) a sázkou na jistotu jsou i věci od Pixaru (např. V hlavě).
Obecně platí, že u „kreslených“ filmů je mnohem větší potenciál pro „barevné orgie“ než u filmů z reálného světa. Na druhou stranu, znám lidi pro které je Rec.2020 až přehnaně barevný a DCI-P3 jim přijde mnohem přirozenější. Pokud máte možnost, vyzkoušejte u tv oba režimy a uvidíte, který vám víc sedne. Mimochodem, Rec.2020 se často označuje i jako BT.2020. Jedná se o různé označení pro tu samou technologii.
Jaké jsou dobré hodnoty?
Rozumná hodnota je v současnosti více než 70 %. Rozpoznatelný rozdíl pro lidské oko jsou opět cca 2 %.
Obecně platí, že slušné hodnoty pokrytí uvedených barevných spekter nabízí i televizory nižší střední třídy – základní QLED od Samsungu, NANO od LG nebo řada 8xxx od Sony a výše. Nicméně u těchto přístrojů často nejsou dostatečně zastoupený další faktory pro kvalitní HDR obraz – zejména dostatečně vysoký jas.
Tone-mapping – (mapování tonality)
Jak víte, tak různé televizory mají různé schopnosti. Zejména pokud jde o schopnost maximálního jasu. A právě tady přichází na řadu mapování tonality. Pro ilustraci si představte HDR film ve standardu Dolby Vision. Ten je připraven (masterován) pro zobrazení na zařízení které má 4 000 nitů. Teoreticky může být masterován až na 10 000 nitů, ale jelikož nic takového žádný běžný displej nebude ještě hezkých pár let schopen zobrazit, tak se masteruje pro nižší hodnotu. Účelem mapování tonality je přizpůsobit obraz filmu (4 000 nitů) schopnostem televizoru (řekněme 800 nitů). Samozřejmě je pro tento proces vybrat použít různé metody. To je i důvod proč se řešení u jednotlivých značek mohou lišit. Rovněž platí, že každá úprava (komprese) sebou nese riziko chyby. Typickou chybou u tone mappingu mohou být inverze tónů, „duchy“, šum nebo odlesky. Naštěstí jsou tyto metody poměrně dost pokročilé a zmíněné chyby jsou okrajovou záležitostí. Toho téma do větší hloubky rozebírá práce Merve Aydinlilara.
Můžete se potkat s globálním nebo lokálním mapováním tonality. Jaký je mezi nimi rozdíl? Globální tone-mapping je jednodušší způsob, ve své základní podobě jde o lineární kompresi. Výsledný obraz je často velice tmavý. Lokální varianta je komplexnější. Naše vnímání jasu souvisí s tím, čím je pozorovaný bod (pixel) obklopen. Když jsou dva body stejné, ale jeden je obklopen tmavými body (proto se jeví světlejší) a druhý světlými (proto se jeví tmavší). A na základě tohoto jevu je založeno lokální mapování tonality. Na výpočet je výrazně složitější než to globální. V obraze hledá jednotlivé segmenty (oblasti), které upravuje a mění jejich jas. Jako výpočetní metoda se používá třeba gradientní doménová HDR komprese nebo bilaterální filtr.
Nastavení černého a bílého bodu
Vlastně se jedná o nastavení krajních hodnot rozsahu barev. Černý bod představuje začátek intervalu a bílý ho ohraničuje na jeho konci. Pro lepší pochopení se podívejte na tento praktický návod,
Energetický štítek
- Stupnice energetické třídy – A je nejlepší hodnota, G je nejhorší hodnota
- Hodnota energetické třídy – pro konkrétní televizor
- Spotřeba v SDR módu na 1 000 hodin – kolik energie spotřebu televizor za 1 000 hodin při „běžném“ režimu obrazu
- Spotřeba v HDR módu na 1 000 hodin – to stejné jen pro HDR režim. Obvykle je spotřeba při HDR o něco vyšší.
- Horizontální rozlišení – udává se v pixelech, v příkladu na obrázku 3840 px
- Vertikální rozlišení – udává se v pixelech, v příkladu na obrázku 2160 px
- Úhlopříčka obrazovky – udává se v palcích i centimeterch
- QR kód – vede do databáze produktů EPREL, kde jsou další informace (zejména) o spotřebě přístroje
Co se změnilo oproti předchozímu formátu energetického štítku:
Došlo ke změně stupnice u energetické třídy. Do 1.3.2021 byla nejlepší hodnota „A+++“ a většina televizorů měla třídu A nebo B. Při změně rozsahu stupnice je nejlepší třída „A“ a většina televizorů má třídu G nebo F. Nemusíte se děsit a zoufale hledat vyšší hodnoty. V tuto chvíli dostupné nejsou. Původ informací je přímo Europa.eu.
Nadále se neuvádí hodnota příkonu zapnutého televizoru.
Roční hodnota spotřeby energie byla nahrazena spotřebou za 1 000 hodin provozu, navíc samostatně pro HDR i SDR. To je za mě vítaná změna. V každé domácnosti běží televizor jinak často a roční spotřeba byla něco jako průměrná mzda. Málokdo má přesně její hodnotu. Pro rychlou představu, pokud u vás tv běží v průměru 5,5 hodiny denně, pak máte za rok cca 2 000 hodin. Ale i při jiné průměrné hodnotě sledování televizoru si lehce spočítáte náklady na energii na rok. U některých modelů je celkem rozdílná spotřeba mezi HDR a SDR, proto je dobře, že jsou oba režimy ve spotřebě odlišeny.
Nově se uvádí rozlišení obrazovky v pixelech. To mi přijde jako ne zcela šťastné řešení. Jednoduché označení jako fullHD / 4K nebo 8K by bylo snazší. Málo z uživatelů si dokáže převést pixely na jednu z předem uvedených hodnot. Naopak uvedení úhlopříčky v palcích a cm smysl dává – a bylo i v předchozí generaci štítku.
Z energetického štítku zmizela informace o přítomnosti mechanického vypínače. Tedy informace zda má přístroj fyzické tlačítko pro zapnutí. Což mají/měli úplně všechny televizory, které jsem viděl.
U televizorů více než u jiných spotřebičů platí, že spotřeba u vás doma může být vyšší. Jaké funkce jsou největší žrouti energie? V první řadě je to jas. Čím jasnější budete obrazovku mít, tím bude vyšší spotřeba. Další navýšení spotřeby může znamenat častá činnost sítě – ať už streamovací služby nebo domácí úložiště a v neposlední řadě i nahrávání vysílání. Nemusíte se bát, spotřeba nebude 2x nebo 3x vyšší než je na energetickém štítku. Ale o nějakých 10 – 30 % klidně být vyšší může.
Možná jste si všimli, že s novou stupnicí energetických štítků mají skoro všichni špatné skóre typu F nebo G. Jak se mohou výrobci zase dostat na vyšší stupně energetické účinnosti? Výrobci doufají v pokrok v rámci miniLED a zejména microLED. V roce 2021 se objevila i nová generace OLED panelů nazvaná “evo”, která má nižší spotřebu. Ale jen zhruba o 10 %. Na druhou stranu vyšší rozlišení (v našem případě zatím velmi zvolna nastupující 8K) se na spotřebě obrazovek promítne spíše negativně.
Osobně vidím v budoucnu šanci na “úsporné” modely, které budou cílit na čtenáře, kteří si dávají na spotřebu pozor. Špičkové televizory budou mít vždy “vysokou” spotřebu. Je to podobně jako s auty. Ten výkon (v našem případě jas, HDR …) prostě něco stojí. A stejně jako vám šestiválcový Mercedes nebude jezdit za čtyři litry, tak ani highend televizor nebude mít třídu úspornosti A.
Na závěr bych chtěl pochválit EU, že v rámci databáze EPREL (kam vede QR kód z energetického štítku), donutila výrobce uvádět skutečnou obnovovací frekvenci – tedy zda má tv 50 nebo 100 Hz. Škoda že to stejné neudělali i u typu panelu. Ale je pravdou, že u některých modelů jsou během života použity oba typy panelu – VA i IPS.
Podrobněji se spotřebě u televizoru věnuju v článku – spotřeba elektřiny televize.
Požadavky na energetickou úspornost (EEI)
EEI = Pmeasured + 1 / ( (3 × [90 × tanh(0,02 + 0,004 × (A − 11)) + 4] + 3) + 3 )
- A je plocha obrazovky v dm2
- Pmeasured je naměřený příkon ve wattech v zapnutém stavu za standardní konfigurace při SDR režimu obrazu
- corr je korekční faktor s hodnotou 10 u elektronických displejů OLED, u nichž se neuplatňuje tolerance pro ABC (automatické ovládání jasu) podle specifických podmínek, které kontrolují efektivitu ABC. Toto však platí pouze do 28. února 2023. Ve všech ostatních případech se hodnota corr rovná nule.
- tanh je hyperbolický tangens.
EEI nesmí být větší než:
| HD | 4K | větší než 4K | |
| od 1.3.2021 | 0,9 | 1,1 | – |
| od 1.3.2023 | 0,75 | 0,9 | 0,9 |
Normální konfigurace
Elektronické displeje mohou být uváděny na trh s nucenou nabídkou při první aktivaci, která nabízí alternativní nastavení. Existuje-li tato nucená nabídka, je v ní jako výchozí volba nastavena normální konfigurace. Normální konfigurací se rozumí nastavení displeje, které je konečnému uživateli doporučeno výrobcem v nabídce prvního nastavení, nebo tovární nastavení.
Požadavek na minimální jas
V normální konfiguraci nesmí být nejvyšší stupeň jasu bílé v prostředí s okolním osvětlením 100 luxů nižší než 220 cd/m2. Pokud je displej určen především pro sledování zblízka jedním uživatelem, nesmí být nižší než 150 cd/m2.
Dostupnost náhradních dílů
Výrobci nebo dovozci elektronických displejů nebo zplnomocnění zástupci musí odborným opravnám poskytovat alespoň tyto náhradní díly:
- vnitřní napájecí zdroj,
- konektory pro připojení externích zařízení (kabel, anténa, USB, DVD a Blue-Ray),
- kondenzátory,
- baterie a akumulátory,
- v příslušných případech modul DVD/Blue-Ray
- modul HD/SSD
po dobu alespoň sedmi let poté, co byl na trh uveden poslední kus daného modelu.
Výrobci nebo dovozci elektronických displejů nebo zplnomocnění zástupci musí odborným opravnám a konečným uživatelům poskytovat alespoň tyto náhradní díly:
- vnější napájecí zdroj a dálkové ovládání
po dobu alespoň sedmi let poté, co byl na trh uveden poslední kus daného modelu.
Výrobci musí zajistit, aby mohly být tyto náhradní díly vyměněny za použití běžně dostupných nástrojů, aniž by došlo k trvalému poškození přístroje
Dostupnost aktualizací softwaru a firmwaru
Nejnovější dostupná verze firmwaru musí být zpřístupněna nejméně po dobu osmi let od uvedení posledního kusu určitého modelu výrobku na trh, a to bezplatně nebo za spravedlivou, transparentní a nediskriminační cenu.
Tohle je poměrně zajímavá formulace. Bohužel však neříká, že musí výrobci aktualizovat firmware u modelů mladších osmi let. Pouze říká, že pokud firmware vydán bude, musí být zdarma nebo za spravedlivou cenu.
Metody měření a výpočty
Jen pro zajímavost, podívejme se společně na to za jakých podmínek dochází k měření (nejen) příkonu u televizorů. Provádí se při teplotě okolí 23 °C +/– 5 °C. A jak se vlastně spotřeba u tv měří? Je to desetiminutová smyčka testovacího signálu, která běží několikrát po sobě.
Měření příkonu se provádí:
- v normální konfiguraci
- měří se průměrný příkon v průběhu deseti po sobě jdoucích minut
- měření se provádí poté, co byl elektronický displej alespoň jednu hodinu ve vypnutém stavu (či alespoň pohotovostním režimu)
- je-li k dispozici funkce ABC, při měření se vypíná
Měření maximálního jasu
Provádí se pomocí jasoměru měřícím část obrazovky s plně (100 %) bílým obrazem.
Tolerance při měření
- Příkon v zapnutém stavu – zjištěná hodnota nesmí být o více než 7 % větší
- Příkon v ostatních režimech – nesmí překročit deklarovanou hodnotu o více než 0,10 wattu, jestliže deklarovaná hodnota činí 1,00 W nebo méně, nebo o více než 10 %, jestliže je deklarovaná hodnota vyšší než 1,00 W
- Maximální jas – zjištěná hodnota nesmí být o více než 8 % menší
- Viditelná úhlopříčka obrazovky – nesmí být nižší o více než 1 cm (nebo 0,4 palce)
Referenční hodnoty
Jen pro zajímavost, jaké jsou dle EU doporučené příkony pro jednotlivá rozlišení a úhlopříčky.
| Úhlopříčka plochy obrazovky (palce) | Příkon ve fullHD (W) | Příkon ve 4K (W) |
| 22 | 15 | – |
| 32 | 25 | – |
| 43 | 33 | 47 |
| 49 | 43 | 57 |
| 60 | 62 | 67 |
| 65 | 66 | 71 |
Ostatní režimy:
- Vypnutý stav (fyzický spínač) – 0,0 W
- Vypnutý stav (bez fyzického spínače) – 0,1 W
- Pohotovostní režim – 0,2 W
- Pohotovostní režim + připojení k síti – 0,9 W
Obnovovací frekvence
Ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát, jedná se o jeden ze základních parametrů každého displeje. Anglický termín pro ni je Refresh Rate a zjednodušeně řečeno vyjadřuje, kolikrát se statický obraz zobrazený na obrazovce překreslí během jedné vteřiny. Rychle se měnící obraz náš mozek chápe jako pohyb. Takže čím rychleji se obraz během jedné sekundy mění (čím je obnovovací frekvence vyšší), tím plynulejší se nám pohyb zdá. Nejvíce je to znát u rychlých záběrů, typicky akční filmy, sport, automobilové závody. Možná si říkáte jaký je rozdíl mezi obnovovací frekvenci a snímkovou frekvencí. Snímková frekvence (nebo také FPS – frame per second, jak ji znáte z her) udává, kolik snímků poskytuje zdroj obrazu. Ať už je to počítač nebo herní konzole v případě hry, či film. Takže obnovovací frekvence je dána limity obrazovky a snímkovací zdrojem obrazu (počítač/dvd/konzole …).
Většina filmů je historicky natočena se snímkovou frekvencí 24 snímků za vteřinu. Důvodů pro toto číslo je více a určitě je spousta velmi podrobných vyjádření proč tomu tak je. Nám stačí vědět, že od této hranice se obraz zdá lidskému oku jakž takž plynulý a zároveň je výroba takového filmu levnější, než kdyby byla snímková frekvence vyšší. U nás v Evropě se můžeme setkat s obnovovací frekvencí v hodnotě 50 nebo 100 Hz. V Americe jsou pak hodnoty 60 nebo 120 Hz.zdroj Důvodem je odlišná frekvence střídavého napětí. V praxi se proto můžete setkat s označením 50 / 60 Hz a 100 / 120 Hz. Tato obnovovací frekvence se někdy také označuje jako nativní. Myslí se tím to, že je jí panel obrazovky reálně (na úrovni hardwaru) schopné dosáhnout.
Testovací video
Spousta táhlých pomalých záběrů na kterých je krásně vidět rozdíl mezi 50 a 100 Hz panelem. Ideálně pokud máte možnost vidět oba typy televizorů vedle sebe současně.
Okolo roku 2022/2023 se objevují první televizory s frekvencí 144 Hz. Jediné využití pro tuto chvíli je pokud používáte televizor jako zobrazovací plochu pro připojený herní počítač. A ten má dostatečný výkon, aby zvládl 144 fps pří 4K rozlišení.
Nyní do hry opět vstupují marketingové oddělení výrobců televizorů a přinášejí tzv. dynamickou obnovovací frekvenci.zdroj A u ní rovněž uvádějí jako jednotku Herze. Ale to neznamená, že je panel schopen takovou frekvenci zobrazit. Jen výrobce započítá všechny umělé vylepšení obrazu jako je třeba video procesor, podsvícení, lokální tlumení atd… Za každou z těch funkci přidá nějaké Hz navíc. Proto se chlubí 800 nebo klidně 1000 Hz tv. Ale tohle číslo není vůbec důležité. Říká jen to jak si výrobce přeje, abyste viděli „kvalitu“ jeho obrazovky. Typicky nejnižší modelová řada začíná na nějaké hodnotě a vyšší řady vždy přidají 100 nebo více HZ navíc.
K tomu si ještě každý výrobce technologii pro zlepšení plynulosti nazval podle sebe. Sony má Motionflow XR, Samsung má Clear Motion Rate a LG zase TrueMotion. Vždy se jedná o v zásadě to stejné a to sadu funkcí, které mají na softwarové úrovni posloužit k lepší kvalitě obrazu. Důležité je, že objektivně mezi sebou nejsou hodnoty jednotlivých výrobců vůbec srovnatelné a často nedávají velký smysl ani v rámci jednoho výrobce.
A nabízí se otázka zda dává smysl si tyto funkce, které zostřují obraz a vyhlazují pohyb na obrazovce zapínat. Z mojí zkušenosti na to neexistuje jednoznačná odpověď. A rozhodně doporučuji vyzkoušet (ideálně sport, či pár akčních filmů) se zapnutou i vypnutou funkcí tohoto typu. Různí lidé totiž mají různé preference. A i z „odborných“ kruhů (např. filmoví režiséři) se informace různí. Jak jsem zmínil (a v článku se opakuje na více místech), tak filmy se pořád točí rychlostí 24 snímků za vteřinu. Tato frekvence zajistí kvalitní reprodukci zvuku a také dokáže poměrně plynule zachytit obraz. Nicméně rychle se pohybující objekty prozradí, že oněch dvacetčtyři snímků za sekundu není pro dokonale plynulý obraz vždy dostatečných.
Jeden z filmů, který byl natočený ve 48 fps je Hobit od Peter Jacksona. Obraz je opravdu ostrý a plynulý, ale pro někoho až nepřirozeně dokonalý. To je i důvod proč se HFR (vyšší snímková frekvence) nijak masivně nerozšířila, přestože to technika (a její ceny, i když pořád platí že to dražší než klasická snímková frekvence) již dovolují. Za ty roky jsme si na lehce nedokonalý obraz u 24 snímkového filmu zvykli a vnímáme ho jako přirozenou součást zážitku z filmu. Pochopitelně obsah určený vyloženě pro tv vysílání (sportovní přenosy, různé estrády atd..) se natáčí v 25 snímcích za sekundu (proto 50 nebo 100 Hz panely). Tyhle různé standardy (a to nemluvím o odlišnostech v rámci kontinentu a 50/100 vs 60/120 Hz v USA). Pro naše oči je jedno zda se snímek co byl natočený v 25 fps zobrazí každou 1/25 sekundy v rámci jednoho snímku nebo čtyřikrát za sebou po dobu 1/100 sekundy. Výsledek je totiž úplně stejný. A to je právě důvod proč do hry vstupují algoritmy a různé modifikace/vkládání snímků za pomoci softwaru televizoru.
Rychlý test, který pomůže odhalit jak jste citliví na vnímání pohybu:
„Nevidíte“ rozdíl mezi nižší a vyšší snímkovou frekvencí? Pak nejspíše zvládnete i 50 Hz tv. Naopak, pokud je pro vás rozdíl patrný, rozhodně doporučuji 100 Hz. Mám vyzkoušeno, že pokud níže uvedené video na chvíli pustíte v poloviční rychlosti (0,5 na Youtube) a poté vrátíte na původní rychlost tak je rozdíl pro většinu lidí patrnější.
PS: nezapomeňte jako kvalitu videa nastavit 720/1080p ve 48 fps.
To co má tedy smysl řešit, je jakou má obrazovka reálnou obnovovací frekvenci. To je v našich podmínkách nejčastěji 50 nebo 100 Hz. Vyplatí se to? Řekli jsme si přece, že většina filmů je natočena při 24 snímcích za vteřinu. Tak co tv dělá s volnou kapacitou, když jich má zobrazit každou vteřinu 50 nebo 100? Různě.
Black Frame Insertion
Někdy zobrazí víc stejných snímků za sebou, jindy je proloží černým snímkem (tzv. BFI – black frame insertion). Tyto algoritmy jsou už ve většině případů hodně pokročilé, ale stejně záleží na jejich kvalitě. Přesto je v naprosté většině případů lepší 100 Hz panel než 50 Hz. Má vůbec cenu kupovat 50 Hz tv? Jako vždy, jde o kombinaci vašich potřeb a financí, které máte k dispozici.
- 50 Hz – když zejména sledujete klasické vysílání, sem tam nějaký film počítače nebo flash disku. Přidejte k tomu nižší rozpočet a 50 Hz bude nejspíš jasnou volbou.
- 100 Hz – máte na nákup více peněz a nebo jste fanoušek sportu či akčních filmů? V tom případě by pro vás 100 Hz panel měl být ten pravý.
Umělé (softwarové) upravování plynulosti obrazu může vést k takzvanému soap opera effect – přeloženo jako efekt mýdlové opery. Jako dobrý zdroj na toto téma doporučuji článek od techtarget.com. Myslí se tím to, že televizor tak moc upravuje pohyb na obrazovce, až dochází k deformaci. Opět se jedná o subjektivní záležitost. Někomu zjemněné a upravené podání vyhovuje, jinému se příčí. V takovém případě je řešení v nastavení televizoru zjemňovací funkce vypnout. Někdy se můžete setkat dokonce s položkou v menu nazvanou soap opera effect. V následujícím videu máte praktickou ukázku (z jednoho kultovního filmu), jak může soap opera effect vypadat v praxi. Jedná se o hodně extrémní variantu, v praxi to bývá časté méně výrazné.
Podpora HDMI 2.1 … nebo ne?
Jak je možné, že na stránkách výrobce často naleznete informaci o tom, že tv podporuje HDMI 2.1, ale já (nebo jiné zdroje na internetu) budou tvrdit, že tv HDMI 2.1 nepodporuje? Prvně si pojďme říct, jaké funkcionality standard HDMI 2.1 podporuje:zdroj
- VRR (variable refresh rate) – česky můžeme říct že se jedná o proměnlivou snímkovou frekvenci, jejíž hlavní výhodou je, že se hry zdají plynujelší i když počet FPS (snímků za sekundu, zejména v náročnějších scénách) kolísá.
- ALLM (auto low latency mode) – při zapnutí herní konzole tv přepne do herního režimu. Tím omezí kvalitu (post procesy) obrazu, ale zrychlí dobu odezvy při hraní.
- HFR (high frame rate) – schopnost zobrazit až 120 snímků za sekundu (fps) při 4K rozlišení.
Přesto se může stát, že výrobce označí tv jako „HDMI 2.1“ i když nepodporuje některé (či dokonce žádnou!!) z těchto funkcí. Jak se to může stát? HDMI.org což je institut zodpovědný za označení standrdu HDMI se rozhodl „zrušit“ verzi 2.0. Takže vlastně každá nová tv má v popisku info že podporuje HDMI 2.1 (protože jiný standard aktuálně neexistuje). A to bez ohledu na to, zda podporuje všechny funcionality ze standardu HDMI 2.1, nebo jednu. Nebo dokonce žádnou … Z pohledu zákazníka co si jde neznajíc detaily koupit televizor a jen si někde přečetl že je potřeba „aby to mělo HDMI 2.1“ je to docela matoucí, nemyslíte?
Za sebe beru za tv s podporou HDMI 2.1 takovou, která dokáže 120 fps při 4K -> HFR. Protože to je ta zásadní funkcionalita, která potřebuje větší datový tok, který verze 2.1 přináší. Zbytek může fungovat i s původním (již neexistujícím) standardem HDMI 2.0.
ARC vs eARC
Význam těchto zkratek je Audio Return Channel a Enhanced Audio Return Channel (tedy další rozšíření, či pokračování předešlého). ARC je součástí naprosté většiny moderních televizorů, soundbarů či systémů domácího kina. Zjednodušeně řečeno, jeho úkolem je skrze HDMI kabel poslat zvuk z televizoru do soundbaru nebo vašeho domácího kina. Velkou výhodou je fakt, že hlasitost můžete pořád ovládat pomocí dálkového ovladače od televizoru a nemusíte využívat další ovladač jen pro soundbar nebo domácí kino. eARC je rozšíření, které je součástí HDMI verze 2.1.
Tu v roce 2019 do svých TV uvedla LG, v dalších letech ji následovali i další výrobci. Oproti svému předchůdci umí posílat pokročilé hudební standardy typu Dolby TrueHD, DTS-HD Master Audio či nekomprimovaný Dolby Atmos. Zatímco u ARC byl maximální bitrate 1 Mb/s, u eARC je to až 37 Mb/s. eARC tedy dává smysl zejména u kvalitních domácích audio systémů. V praxi mohou nastat potíže, pokud máte starší audio systém nebo soundbar. U moderních si zase dejte pozor na to, aby měli dostatečný počet HDMI konektorů. Zejména v případě, pokud potřebuje do této soustavy zapojit širší spektrum výrobků, jako je třeba herní konzole nebo blu-ray přehrávač. V případě, že posloucháte zvuk přímo z integrovaných reproduktorů televizoru, nemusí vás tato funkce vůbec zajímat.
Filmmaker mode
Co to je? Nastavení obrazu, které slouží k tomu, aby se filmy zobrazovaly tak, jak je původně zamýšleli tvůrci – tedy režiséři a kameramani. Když se filmy přehrávají v televizoru, mohou se lišit od toho, jak vypadaly v kině, protože televizory mají různá nastavení a režimy pro zobrazení obrazu. Aspoň tak smysl tohoto režimu obhajují jeho tvůrci.
Když to řeknu jednoduše, tak“Filmmaker mode“ odstraňuje všechny dodatečné efekty, které může televizor přidávat k obrazu – barvy, kontrast, pohyb, a podobně.
Tenhle režim budí v realitě rozporuplné reakce. Na jednu stranu tu máme jeho fanoušky, kteří říkají že to ten jediný a pravý filmový režim, který vám umožní vidět obraz tak jak to zamýšlel autor filmu. Na druhé straně jsou tu lidé (a teď uvádím reakce s kterými jsem se vážně setkal):
- jediný smysl filmmaker modu je znechutit lidem obraz a přinutit je jít zpět do kina
- jeden kamarád zase říkal, že u zapnutého filmmaker modu vypadá obraz stejně na tv co má v ložnici co stála 15 000 Kč a na high-end tv za 50 000 Kč co má v obývacím pokoji
Pro ně totiž filmový režim opravdu působí jako vybledlé, bez života. Podle mého záleží na tom jaké podání barev vám vyhovuje. Vyhovují vám fotky z instragramu plné filtrů? V takovém případě budete z filmmaker módu nejspíše zklamaní. Naopak, pokud upravené fotky nemůžete vystát, mohl by vám vyhovovat.
Výrobci a filmová studia to často prezentují tak, že je to jediný správný způsob pro sledování filmů. S tím rozhodně nesouhlasím. Ale pokud se na to budete dívat tak, že se jedná o zajímavou možnost, která vám může a nemusí vyhovovat, tak zklamaní nebudete.
Smart TV
Když to řeknu velmi jednoduše, tak „smart TV“ je televizor, který má zabudovanou funkci připojení k internetu. Díky této funkci může televizor přijímat a streamovat obsah z internetu, jako jsou filmy a seriály z online služeb typu Netflix, Disney+, YouTube a další., Také umožňuje přístup k různým aplikacím, jako jsou sociální sítě, hry nebo aplikace pro přehrávání videa či hudby.
Od roku cca 2016 spadá většina nově vyrobených a prodávaných televizí do kolonky smart tv. Smart TV umožňuje uživatelům připojení k internetu bez potřeby dalšího zařízení, jako jsou počítače nebo tablety. V praxi však není procházení webu v prostředí webového prohlížeče televizoru zdaleka tak pohodlné a rychlé jako na těchto zařízeních.
Další možnost ovládání je za pomoci hlasu (v dálkovém ovládači je mikrofon, který je přes Bluetooth propojen s počítačem) nebo gesty (to v případě, že je televizor vybaven kamerou, která snímá pohyb). Bohužel realita není vždy růžová a i zde nás mohou potkat komplikace.
Operační systém
Operační systém je nedílnou součástí moderních televizorů. Má vliv na to, jak uživatelské prostředí přístroje vypadá, co umí a jak rychle reaguje. Rovněž ovlivňuje to jaké aplikace si můžete nainstalovat, nebo jak svobodně se systémem můžete nakládat.
Tizen
Světově největší prodejce televizorů (Samsung) má dle očekávání vlastní operační systém. Nabídka aplikací není tak bohatá jako u Androidu, ale většinu základních ji najdete. Youtube, Netflix je samozřejmostí, ale dále tu máme český stream.cz a bohatou sbírku IPTV poskytovalů: Kuki, Lepší.TV, Sledovani.TV a Moderni.TV. Podobně jako u webOS je jeho hlavní výhodou rychlost a spolehlivost. Potěší i velmi slušné hlasové ovládání, pro které ale musíme sáhnout k angličtině. Případně k nějakému dalšímu světovému jazyku, který ovládáte. Pokud nemáte vysoká očekávání co se týče nabídky aplikací (např. moje milované KODI), případně neplánujete využívat integrovaný internetový prohlížeč (který je vážně pomalý), tak je Tizen vydařený a většina běžných uživatelů naprosto spokojena. Potěší možnost procházet menu během sledování videa. Informace přímo od Samsungu najdete zde.
GoogleTV (Android TV)
Do roku 2020 to byla Android TV, poté přejmenováno na GoogleTV. Kromě změny názvu k žádné dramatické změně nedošlo. Z větších výrobců ho využívá Sony a u části své produkce i Philips. Tento systém stojí na základech mobilního Androidu. Neznamená to však, že všechny aplikace z telefonu jsou dostupné i pro tv. Kvůli jinak velké a rozložené obrazovce je nutné, aby je výrobce upravil. Hlavní silou Androidu je jeho otevřenost. Díky ní je nabídka aplikací skutečně obrovská a některé z nich přinášejí ve srovnání s ostatními systémy obří funkčnost. Dlouhodobě byl největším problémem rychlost a stabilita.
Dnes už je to naštěstí výrazně lepší, ale v minulosti byly neočekávané restarty (které jsou mimochodem u Android TV opravdou dlouhé – cca minuta až dvě) a i drobné záseky při procházení menu běžné. Rychlost není ještě tak velká jako u Tizenu nebo webOS, ale už se jim dost blíží. S klide můžu říct, že Android TV dělá každoročně největší pokroky. Pro někoho může být nepříjemné, že musíte mít gmailový účet. Lze však vytvořit nový, který použijete jen pro fungování televizoru. Výhodou je (i když to do závisí i na výrobci přístroje) pravidelný update na novější verze systému. Google má pro tento systém povedený web – https://tv.google/.
WebOS
LG je další z firem, která má operační systém vlastní produkce. Společně s Tizenem patří již nějakou dobu ke špičce. Samozřejmostí je možnost procházení menu během přehrávání videa. Nabídka aplikací je bohatá a to i na lokální úrovni – Lepšítv a další místní poskytovatelé. Bohužel fakt, že se jedná o uzavřený systém může za to, že nemáte přístup k aplikacím typu KODI, které dokáží s video soubory opravdové kouzla.
Například se připojit na libovolný ftp disk a spouštět videa přímo z něj. Zajímavé využití může být například využití seedboxu, na něj stahovat filmy a k jeho ftp pak přistupovat přímo z televizoru bez nutnosti video soubor převést přímo na flash disk nebo do paměti televizoru. U 4K souborů samozřejmě potřebujete dostatečně rychlé připojení. U webOS mám rád jeho optimalizaci, funguje dobře i na levných televizorech. Přesto je u výkonnějších modelů patrná větší plynulost. Negativum je zmíněná uzavřenost systému a ne tak bohatá nabídka aplikací jako u Androidu. A dále fakt, že updaty operačního systému ve většině případů nejsou určeny pro starší modely. Samo LG nabízí poměrně dost informací o WebOS.
My Home Screen
Pochází z dílny Panasonicu. Ten původně společně s autory poměrně známého internetového prohlížeče Mozilla, vytvořil operační systém Firefox OS. V tomto partnerství však vznikly neshody a Panasonic má nyní systém My Home Screen, který vychází právě z Firefox OS. Ale jeho vývoj už je plně v režii Panasonicu. V kontextu konkurence je poměrně jednoduchý, možná lze říci že dokonce strohý. Pro někoho to může být výhoda – je rychlý, stabilní a za chvíli do něj proniknete. Na druhou stranu má daleko k otevřenosti a možnostem Androidu. Před nákupem je proto zvážit, co od operačního systému očekáváte. To se bohužel projevu i v nabídce aplikací, která je ve srovnání s ostatními minimální.HBO GO? Nic. Spotify? Nic. To však pro spoustu uživatelů nemusí být důležité … Např Alza ve svém srovnávacím článku, hodnotí poměrně pozitivně. Za mě se spíše bojí být objektivní, jelikož Panasonic televizory prodávají.
Saphi
U vyšších řad používá Philips Android TV. Pro základní modely má však jednoduchý operační systém, který vychází z Linuxu a jeho název je Saphi. Menu je jednoduché a zobrazuje se skrze aktuální obraz. Má podporu pro Youtube, Netflix (včetně HDR a 4K), z lokálních aplikací je tu Voyo. Díky své prostotě je celkem svižný. Ale pozor na hardware televizoru, levné modely jsou často vybaveny dvoujádrovým procesorem, který na rychlý provoz i takto jednoduchého systému nemusí stačit. Pokročilejším uživatelům může chybět podpora úžasného nástroje – Kodi. Pro ten si musíte do vyšších řad a Android TV. Pro někoho může být (stejně jako u Samsungu) chybějící podpora pro starý formát divx. Umí propojení s mobilním telefonem a jeho zobrazení na obrazovce, ale v diskuzních fórech se často objevují stížnosti na funkčnost s konkrétním typem mobilního telefonu. Nenáročné uživatele neurazí, ale pokud chcete využít chytrého televizoru naplno, bude třeba si připlatit. Tady se můžete podívat na opět velmi diplomatické hodnocení co tento systém běžně dostává v zahraničních recenzích. Za mě je to výrazně slabší a tento systém opravdu nedoporučuji.
Roku TV
Zde už se dostáváme na naše poměry na poměrně exotická pole. Roku TV najdeme v některých televizorech TCL (v části je jako systém GoogleTV/AndroidTV). S těmi se můžeme v našich obchodech občas setkat. Roku TV není tak propracovaný jako Tizen nebo Android TV, ale pro běžné použití stačí. Potěší podpora hlavních streamovacích aplikací typu Netflix, Amazon Prime, HULU, HBO Go nebo Spotify. Díky Miracastu snadno zobrazíte obsah svého mobilního telefonu na velké obrazovce. I když vestavěné aplikace (např. video přehrávač), nejsou na takové úrovni jako u Androidu nebo webOS, tak potěší průběžná aktualizace operačního systému. Což bohužel není u standardem u všech operačních systémů. Podporováno je i hlasové ovládání, samozřejmě jen v angličtině. Můžete využívat jednoduché povely typu “watch Guardians of Galaxy 2” a tv prohledá nabídku dostupných video zdrojů pro tento film. Samo TCL pochopitelné svůj systém chválí.
Vidaa
Vlastní operační systém mají také televizory Hisense. Co je na tomto systému naprosto úžasné je jeho rychlost. Reakce na povely dálkového ovladače jsou okamžité a systém je vážně stabilní. Do budoucna této značce v rámci našich končin vážně věřím. Proč? Zejména kvůli rostoucí podpoře aplikací, díky které je vidět že to myslí se zdejším trhem vážně. Kromě klasického Netflixu, Youtube atd.. zde najdeme podporu i lokálního obsahu. Hbo GO, Lepší TV, VOYO, Filmbox Live, Stream.cz – to všechno máte k dispozici. Přesto má zatím i dost nedostatků. Jsou to zejména bugy, které ztěžují běžný život – ozvěna u zvuku nebo zaseknutí při přehrávání ze síťového disku. Pamatuji si jak kdysi podobnými problémy trpěl i Android TV a doufám, že Vidaa se stejně jako on vypracuje v stabilní a plnohodnotný systém. Je to jeden z předpokladů, aby si Hisense vydobyla na trhu stabilnější místo. Další informace o Vidaa najdete přímo u Hisense.
SmartCast
Uvádím spíše pro úplnost, protože tento operační systém je pro televizory značky Vizio, které jsou bohužel určeny pro Severní Ameriku. Je to škoda, protože jsou za zajímavou cenu.Pokud po nich přesto hodně toužíte, nezbyde vám než využít služeb Ebay nebo Amazonu. Pokud by vás zajímaly více, doporučuji přímo web Vizia.
Srovnání operačních systémů smart tv
Za mě na prvních dvou sdílených místech Tizen/webOS, třetí v těsném závěsu AndroidTV. MyHomeScreen, Roku a Vidaa mají odstup výrazně větší a Saphi je zcela na chvostu. Na podrobnější popis se podívejte do předchozí sekce.
HbbTV
Co to je HbbTV? Jedná se o takzvanou hybridní televizi. Jde o kombinaci televizního vysílání a internetového připojení.zdroj Pochopitelně abyste mohli HbbTV využívat, musí ho váš televizor podporovat. To zda ho podporuje, zjistíte v jeho specifikaci. Často se také označuje jako „červené tlačítko“. Právě tlačítko s touto barvou na vašem dálkovém ovladači totiž HbbTV ovládá. Příkladů využití je celá řada. K právě vysílanému pořadu lze zobrazovat aktuální informace. Třeba při sledování fotbalového zápasu lze zjišťovat prostřednictvím tv výsledky ostatních zápasů bez nutnosti měnit program či odcházet od přístroje.
Nebo pro různé televizní soutěže či hlasování, kdy každý divák může reagovat z pohodlí svého domova. V současné době je běžné HbbTV ve verzi 1.5. Nově se objevila specifikace pro verzi 2.0. Ta je určena primárně pro 4K vysílání, podporuje HDR a zvuk ve formátu NGA. Zjednodušeně řečeno, zase bude o něco lepší zvuk i obraz. Nicméně to vypadá, že pro podporu HbbTV 2.0 bude potřeba jiný hardware než pro stávající verzi. Jak to ve skutečnosti dopadne teprve uvidíme. Tento standard je teprve v plenkách, ale někteří výrobci již u svých výrobků podporu uvádějí. Za mě to není rozhodující faktor při nákupu nové televize. Protože podobné změny v technologiích nás čekají skoro každých pár let a pokud by měl člověk čekat na to až bude jeho vysněný přístroj podporovat vše, tak se nikdy nedočká. Protože změny v tomto odvětví přichází poměrně rychle.
Jaké je HbbTV v ČR?
Česká televize přináší například aplikaci teletext. Ta má mnohem blíž k moderní podobě internetových stránek, než k původnímu teletextu. Další v nabídce veřejnoprávní televize je EPG – elektronický programový průvodce. Ten dokáže zobrazit televizní program včetně informací o vysílaném pořadu nebo krátké video ukázce. Asi nejužívanější aplikací je iVysílání. To umožňuje přístup k veškeré vlastní tvorbě ČT. Seznam.cz má zase aplikaci, která umožňuje v televizi snadno přehrávat pořady z jeho video služby stream.cz. Prima také umožňuje zhlédnout pořady ze svého archivu, dále přináší turnaje v počítačových hrách a nebo také letáky s aktuálními slevami v obchodech. Jak vidíte, tuto technologii podporuje poměrně dost našich stanic. A další o ní uvažují nebo ji již zavádějí. Umožňuje jim totiž zobrazovat další video obsah a s ním také další reklamu. V blízké době by mělo být možné placení přímo v prostředí televizoru, takže různým teleshoppingům nastanou zlaté časy.
Zvuk
Jak si asi dobře vzpomínáte, dříve byly tv „bedny“. Velká a hluboká těla televizorů umožňovala dovnitř nainstalovat výkonné a někdy i hodně kvalitní reproduktory.zdroj Občas dokonce včetně imitace subwooferu, která uměla vytvořit decentní basy. A nyní srovnejte takovou „prehistorickou“ televizi s moderní plochou obrazovkou, kdy celý přístroj má u špičkových modelů klidně jen pět centimetrů v nejhlubším bodě. To nám mnoho prostoru kam umístit reproduktor nezůstává. I když miniaturizace pokračuje na všech frontách, u zvuku platí, že fyzikální zákony se obchází těžko. A pokud chcete kvalitní zvuk, musíte mít dostatečný prostor kam interní reproduktory umístit. V oblasti zvuku jsou rozdíly mezi jednotlivými značkami a často dokonce i mezi jednotlivými modely daného výrobce velmi malé.
Snad u všech výrobků renomovaných značek platí, že jsou pro mluvené slovo naprosto dostatečné. Svá slabá místa však ukáží, pokud si chcete vychutnat film s náležitými zvukovými efekty, nebo si jen pustit hudební klip nebo záznam koncertu. V případě, že chcete mít zvuk na úrovni, nezbývá než sáhnout po externím řešení. Možností jak to řešit je několik. Nejlevnější, ale také ve většině případů nejméně smysluplnou jsou sluchátka. Hlavní omezení je v tom, že zvuk reprodukují pouze jednomu divákovi. Výhodou může být použití v noci, nebo bluetooth přenos. Každopádně pro většinu uživatelů to nebude ta správná možnost.
Dalším způsobem jak se dostat k lepšímu zvuku je soundbar. Těm jsme věnovali samostatný článek o tom, jak vybrat soundbar. Ve zkratce je to dobré řešení na sledování filmů, ale pro reprodukci hudby to není to pravé. Umístíte hod pod nebo nad televizi, propojíte kabely a můžete užívat. Pokud si to můžete dovolit, vybírejte soundbary označené jako zvukové projektory. Ty mají 15 – 40 směrových reproduktorů, které dokáží poměrně věrně poskytnout prostorový zvuk. Hlavní výhodou jsou malé nároky na prostor a snadná montáž.
Jestli je pro vás důležitější podání hudby, můžete zvolit klasické reproduktory, které přes zesilovač propojíte s televizorem. Nedočkáte se prostorového efektu jako u soundbarů, ale dostanete super podání hudby a oproti interním reproduktorům výrazně zlepšený zvuk u filmů. Opět relativně snadná instalace a nijak velké nároky na místo. Poslední a nejvíce náročnou možností je systém domácího kina. Ať už to bude 5.1 či 7.1, tak podání prostorového zvuku i hudby může být na velmi slušné úrovni. Samozřejmě záleží v jaké kvalitě domácí kino pořídíte. Od systému za 2 000 Kč žádné zázraky čekat nelze. U všech z uvedených řešení (krom sluchátek, tam je to levnější) platí, že přístroj okolo cca 10 000 Kč posune zvuk o několik úrovní dále proti tomu vestavěnému. Nevýhodou domácího kina jsou větší nároky na místo. Musíte někam umístit reproduktory a také to znamená docela dost kabelů.
Dolby Atmos
U high-end přístrojů se můžeme setkat s logem Dolby Atmos. Možná víte, že se jedná moderní formát pokročilého zvuku, s kterým se můžete setkat například v kinosálech. Pro více info doporučuji skvělý článek od Whathifi.com, z kerého jsem vycházel. Znamená to tedy, že tv dokáže sama o sobě vydávat tak dokonalý zvuk? Odpověď je ne. Aby pro vás měl Dolby Atmos nějaký smysl, musí být splněny následující podmínky.
- Musíte si přehrávat filmy či seriály, které mají zvuk v tomto formátu. To mají některé filmy ze streamovacích služeb (typu Netflix) a pak samozřejmě Blu-ray disky
- Potřebujete mít kvalitní reproduktory či soundbar, které jsou schopny Dolby Atmos přehrát
- Televize musí umět zvuk v tomto formátu do audio zařízení poslat. To znamená HDMI s podporou eARC
Konektory
Moderní televize má obvykle několik různých konektorů, které slouží k připojení dalších zařízení. Ty nejčastěji používané jsou:
- HDMI (High-Definition Multimedia Interface)- Tento konektor se používá k připojení dalších zařízení k televizi, jako jsou herní konzole, Blu-ray přehrávače nebo notebooky. HDMI umožňuje přenos velmi kvalitního obrazu a zvuku (nekomprimovaná digitální data) v jednom kabelu.
- HDMI port má naprostá většina současných televizorů. Nejlevnější modely mají obvykle dva, naopak ty „lepší“ mají čtyři.
- Aktuální verze HDMI je 2.1. Existovala ještě verze 2.0 a ta byla „teoreticky zrušena“. V praxi to však není tak jednoznačné, podívejte se tento odstavec.
- HDMI CEC – mohou podporovat i standard CEC, což umožňuje ovládat více zařízení připojených k televizoru pomocí jednoho dálkového ovladače. Například můžete ovládat soundbar nebo herní konzoli.
- USB – Tento konektor se používá k připojení USB flash disků, externích pevných disků, fotoaparátů a dalších zařízení k televizi. Pokud má televize možnost přehrávat filmy nebo hudbu uloženou na USB, můžete si tyto soubory přehrát přímo na televizoru.
- Nejlevnější televizory mají obvykle jen jeden, většina však dva až tři.
- I u USB existují dvě používané verze USB 2.0 a USB 3.0.
- USB 3.0 je výrazně rychlejší než USB 2.0. USB 3.0 je schopen přenášet data rychlostí až 5 gigabitů za sekundu (Gbps), zatímco USB 2.0 má maximální rychlost 480 megabitů za sekundu (Mbps). To znamená, že USB 3.0 je přibližně 10krát rychlejší než USB 2.0.
- USB 3.0 poskytuje vyšší úroveň napájení než USB 2.0. To umožňuje používat zařízení s vyšší spotřebou energie. USB 3.0 může poskytnout až 900 mA, zatímco USB 2.0 poskytuje maximálně 500 mA.
- USB 3.0 je zpětně kompatibilní s USB 2.0.
- Ethernet (síťový port, LAN port) – Tento konektor umožňuje připojení televize k internetu pomocí kabelu. To je užitečné, pokud chcete streamovat filmy nebo seriály z internetových služeb, jako je Netflix nebo YouTube. Většina televizorů má i Wi-Fi adaptér. Výhoda připojení přes kabel je vyšší stabilita, výhoda Wi-Fi (překvapivě) potenciální vyšší rychlost. Televizory stále (rok 2023) používají max. 100 Mbit , zatímco s Wi-Fi se dokážete dostat i na stovky megabitů za sekundu. Trápit vás to však může jen pokud streamujete opravdu vysoke kvalitní obsah, například z lokálního nebo vzdálené ftp. Typicy je velikost souborů 60 GB+. Pro běžný provoz Netflixu/Disney+ atd stačí bohatě malé desítky megabitů – jejich obraz je notně komprimovaný.
- Fintou, jak tuhle situaci řešit je pořízení LAN redukce do USB portu televizoru – tak lze dosáhnout rovněž rychlosti v řádu stovek megabitů za sekundu.
- Optický audio výstup – Tento konektor umožňuje přenos digitálního zvukového signálu. Používá se pro připojení k domácímu kinu nebo ozvučení. Dokáže přenášet více kanálový zvuk. Občas se můžete setkat i s označením TOSLINK (Toshiba Link) nebo S/PDIF (Sony/Philips Digital Interface).
- Optický audio výstup je obvykle nalezen na zadní straně televizoru a je označen jako „OPTICAL“ nebo „DIGITAL AUDIO OUT“
- Rozdíly oproti HDMI:
- optický audio výstup přenáší jen zvuk, HDMI dokáže zvuk i video.
- Je vhodný na Dolby Digital a DTS, ale na nejnovější formáty zvuku jako Dolby Atmos nebo DTS:X potřebujete HDMI – má větší přenosovou kapacitu.
- Je odolný vůči elektromagnetickému rušení.
- Konektor na sluchátka – můžete se setkat s označením (3,5mm audio výstup, sluchátkový výstup nebo 3,5 mm jack). U nových modelů již není standardem. Např. Samsung ho nepoužívá několik let, naopak třeba u Sony ho najdeme pořád. Co tedy dělat pokud váš televizor nemá připojení pro sluchátek?
- První možností je výměna sluchátek za bezdrátové bluetooth.
- Druhou možností je využít věcičky, která se jmenuje digitálně analogový převodník (zkratka DAC). Tu propojíte skrze digitální optický audio výstup se svojí televizí a z „druhé strany“ DAC zapojíte sluchátka. DAC potřebuje napájení, takže do ní jde ještě napájecí kabel. Rozměry DAC jsou v pár centimetrech, nemusíte se bát, že by zabíral mnoho místa. A cena? Začíná na 300 – 400 Kč, s tím že jsou k dispozici i převodníky za několik tisíc. Ty jsou pro skutečně náročné posluchače. Pro většinu diváků by měl stačit přístroj okolo pětistovky. Najít je můžete třeba zde.
- Stejně tak existují i DAC převodníky do USB, např. velmi kvalitní Audioquest DragonFly Cobalt.
Dálkové ovladače
Některé dražší televize mají dva dálkové ovladače. Jeden na klasické přepínání kanálů, druhý na ovládání internetového prohlížeče a chytrých aplikací. Má méně tlačítek a snadněji se s ním ovládají vybrané funkce. Některé ovladače jsou dokonce vybaveny dotykovou ploškou, která funguje podobně jak touchpad u notebooku. Kolečko, které znáte z myší, na ovladači najdete také. Některé „profi“ ovladače mají ze zadní strany klávesnici, která usnadňuje psaní webových adres a dalších. Druhotné dálkové ovladače sice ulehčují ovládání, ale i nadále zůstává nejpohodlnější možností klasické připojení notebooku.
3D obraz
3D televize byly na vrcholu mezi roky 2010 – 2013, kdy je měl v nabídce snad každý z velkých výrobců. Poté následoval jejich postupný ústup ze slávy a někde okolo roku 2017 de facto zmizely z nabídky. Tipům pro jejich výběr jsme se věnovali v tomto článku. Pro vznik 3D efektu se využívaly speciálních brýlí. A existovaly 2 technologie trojrozměrného zobrazení. Důvodů pro neúspěch 3D technologie bylo pravděpodobně více a já souhlasím s livingetc.com, že mezi ně patřila zejména vysoká cena a nedostatečné rozšíření 3D filmů.
Aktivní 3D technologie
- na obrazovce se rychle střídají snímky pro pravé a levé oko. Brýle pak střídavě zatemňují jedno, nebo druhé sklíčko
- zjednodušeně řečeno: divák vidí jen jedním okem, ale kvůli rychlosti, se kterou se obraz přepíná, si toto neuvědomuje
Pasivní 3D technologie
- využívá polarizační brýle. Obraz se pro každé oko nezobrazuje zvlášť, ale najednou
- liché řádky jsou určeny pro jedno oko, sudé pro druhé
- polarizační filtry tyto řádky rozdělují, takže pravé oko vidí jen liché a levé jen sudé řádky
- u pasivní technologie si musíte dávat pozor na úhel, ze kterého TV sledujete. Pokud se budete dívat příliš ze shora, nebo zdola dochází ke zdvojení obrazu
- velkou výhodou jsou však brýle, které nefungují na baterie, takže nejsou těžké. Jsou levnější a nezpůsobují blikání obrazu. A navíc se nemusí nabíjet.
Technologie Ambilight
Tato moderní vychytávka od výrobce Philips, umožňuje nastavení barevných světel, která se ze dvou stran odráží na stěnu za televizí. Dojde tak k efektu, který divák může vnímat jako vystoupení obrazu z rámu TV. Více se o ní zmiňujeme v části s výrobcem Philips.
8K televize
Aktualizováno v roce 2023 a můžu se pochlubit, že moje odhady z doby před pěti lety se potvrdili. Cena 8K televizorů je výrazně nižší, ale k jejich masivnějšímu rozšíření stále nedošlo. Mám na to stejný názor jako Mark Campbell, prostě není dostak obsahu (a tím pádem důvod pro koupi).
Co je to 8K rozlišení? Obsahuje 4x tolik pixelů co 4K displej. To znamená 33 117 600 pixelů a rozlišení je 7 680 x 4 320 pixelů. Pro srovnání 4K přináší 3 840 x 2 160 (což znamená 8 294 400 pixelů). Hned v úvodu odpovím na otázku, kterou si kladete. A to je, zda má cenu si takový přístroj pořizovat.
Pořád platí, že skoro nenajdete obsah v 8K. Ono i 4K získáte v zásadě jen skrze streamovací služby a ani běžné televizní vysílání, je z nezanedbatelné části ještě pod fullHD. Vyspělé asijské státy plánují 8K vysílání na rok 2020 pro olympiádu v Tokyu. Nechci být skeptik, ale pokud jde o podobné aktivity v ČR, tak bych je neočekával dříve než za pět let. A i to považuji za optimistický termín.
Proč tedy výrobci s 8K panely vlastně přicházejí? Lidé chtějí mít doma co největší obrazovky. A když vezmeme v potaz panel o úhlopříčce 120 palců, tak v 8K rozlišení má cca stejnou hustotu pixelů jako menší 32 palců velká obrazovka při fullHD rozlišení. Pokud chcete mít 85 palcovou nebo větší tv a sledujete ji třeba z 2,5 metru, tak reálně vidíte jednotlivé pixely. Prostě už obraz není tak hezký i když máte super zdroj videa. Když máte velký obývák na 85 palců koukáte z 4-5 metrů a navíc sledujete hlavně klasické televizní vysílání, tak 8K rozlišení nepotřebujete.
Za pár let se budou prodávat za výrazně nižší cenu a budou dostupné pro větší část populace. Rovněž můžeme doufat, že se hlavním televizním stanicím podaří transformovat svoje vysílání na 4K. Do té doby bych nákup tohoto typu doporučil jen technologickým nadšencům s výrazným přebytkem v rozpočtu. Můžete se setkat s názorem, že na 8K televizi bude díky umělé inteligenci a jejím úpravám vypadat každý obraz skvěle. Algoritmy toho dokáží hodně a jejich síla se nedá popřít. Ale jak říká lidové úsloví – ať děláš, co děláš, z řepy ananas neuděláš. Při sledování SD obrazu (ve kterém ještě část tv svůj program vysílá) na obří obrazovce ze vzdálenosti menší než dva metry, tak nedostatky rozhodně vidíte. A žádná úroveň umělé inteligence, není v současné době s tím něco udělat. Při zdrojové kvalitě videa ve 4K bude vše v pořádku. Pokud vás to zajímá více, zkuste náš článek, který hodnotí zda má cenu nákup 8K televize.
Jen pro zajímavost co s cenou 8K televizí udělalo pět let. Podívejme se do roku 2018. Zrovna na trhu vstupuje Samsung QE65Q9 (který je dostupný i v 75 a 85 palcové variantě). Cena u nejmenší varianty začíná na cca 130 000, u té největší se blíží 400 000 Kč. Což jsou ceny, které jsou pro většinu z nás nedostupné. Když se podíváme na Samsung QN900C z roku 2023, tak 85 palcová varianta startuje za 260 000 Kč a 65ka je stále okolo 130 000 Kč. Nutno přiznat, že QN900C je výrazně lepší televize a proto zejména u větších velikostí je pokles ceny skoro dvojnásobný. Nicméně to nic nemění na faktu, že jsou to pořád nesmyslné ceny.
Kdy je nejvýhodnější kupovat televizi
Televizor není zrovna levná věc a mnoho rodin jeho výměnu pečlivě plánuje dopředu. Víte, kdy je nejvhodnější doba pro nákup přístroje? Většina výrobců uvádí na trh nové modely každý rok a to v rozmezí března až června. Typický průběh ceny nového modelu je následující:
- Jaro – uvedení na trh, vysoká cena
- Léto – podzim – průběžný pokles, který může být i výraznější – záleží na prodejnosti modelu, jeho konkurenci atd..
- Předvánoční sezona (cca od poloviny listopadu) – doba velký akcí Black Friday atd… může nastat výraznější pohyb směrem dolů, někdy jen na kratší dobu, po které se může vrátit zpět. !!Pozor ne všechny slevy v tomto období jsou skutečné slevy, doporučuji srovnávat nabídku jednotlivých obchodů mezi sebou!!
- Lednové výprodeje – stejná situace, mohou nastat výraznější poklesy směrem dolů, ale i zde je na místě být opatrný a kontrolovat cenu napříč více obchody.
- Jaro – uvedení nových nástupních modelů, cena opět klesá. Bohužel se současně vyprazdňují zásoby a proto klesá i dostupnost staré modelové řady, které je nahrazována novou.
Vidíte, že v zásadě celý rok dochází k průběžnému poklesu ceny televizorů. Pokud si můžete dovolit počkat a je pro vás velmi důležitá cena, tak je opravdu nejvhodnější chvíle k nákupu po uvedení nové řady. Rozdíly mezi jednotlivými generacemi často nejsou nijak zásadní a přitom rozdíl v ceně může být i 50%. Druhým výhodným obdobím k nákupu je doba před a po vánocích. Slevy se často netýkají všech modelů a navíc mají e-shopy v ČR zvyk „čarovat“ s cenami, aby z nich vyšly slevy ve výši 60-70%.
Ve skutečnosti je narazit na takovou slevu malý zázrak. Původní cena se například bere, jako v době uvedení na trh. Takže máte sice slevu 70% oproti tomu, co tv stála při uvedení na trh, ale při bližším srovnání můžete zjistit, že u konkurence stojí úplně stejně. Výše popsaná chování platí v průměru pro celý televizní trh, ale jednotlivé přístroje se mohou lišit. Když je výrobek hodně prodávaný a má dobré hodnocení v odborných recenzích, tak je míra poklesu ceny mnohem menší, než u nevydařeného kusu s menší prodejností. Hodně také záleží na cenové politice konkurence. Jednoduché pravidlo na závěr, pokud nepotřebujete mít novou televizi okamžitě, tak v jarním období pár měsíců počkejte a nebo zvažte loňský model.
Příklady pohybu cen
Výběr televize na prodejně
Pokud si jdete televizi vybrat na prodejnu, nezapomeňte, že je tam obvykle mnohem více světla, než v šeru ve vašem obýváku. Obrazovky také mají často speciální nastavení obrazu a promítají klipy, které byly vytvořené především pro účely reprezentace. Uvidíte i ty nejmenší detaily, syté barvy, ale běžný výkon vám zůstane skrytý. Nechte si proto ukázat normální televizní vysílání, které vám většinou odhalí kvality a nedostatky vámi vybrané televize. Má pleť moderátora přirozenou barvu? Je běžící text s krátkými zprávami rozmazaný nebo trhaný? Také požádejte o ztlumení světel a jiné nastavení obrazu.
Zaměřte se na to, jestli je dostatečně ostrý z každého úhlu pohledu a jestli jsou tmavé scény zobrazené v dostatečné kvalitě. Prodejci často používají jeden poměrně podlý prodejní trik. U jednoho přístroje pustí technologické demo ve vysoké kvalitě (takže obraz vypadá úžasně) a u okolních (které jsou velmi podobné cenou i parametry) pustí nějaký běžný televizní program. Samozřejmě když je vidíte vedle sebe, říkáte si že ta první má výrazně lepší obraz. Ale to může a nemusí být pravda. Podmínky v této soutěži jsou totiž nastaveny značně neférově. Je to jako by jste měli závodit v jízdě po dálnici, měli kolo a váš soupeř auto. Před finálním rozhodnutím jakou televizi vybrat si nechte pustit stejný zdroj obrazu. Jen tak lze kvalitu obrazu porovnat.
TV jako počítačový monitor
Určitě už jste někdy přemýšleli o tom zda jde použít běžně dostupná televize jako monitor k počítači. V dnešní době není problém pořídit fullHD monitor o velikosti řekněme 24 palců za velmi příjemnou cenu okolo čtyř tisíc korun. Ale když šilháte po něčem větším a s podporou 4K, tak cena vyskočí opravdu vysoko. A v tu chvíli nejspíš začnete přemýšlet, zda by pro tento účel nebyla levnější a rozumnější nějaká menší televize.
Televize pro hráče
Není zcela neobvyklé, že si nakupující pořídí televizor jen z toho důvodu, aby měl velkou zobrazovací plochu pro svoje hraní. Ať už na herní konzoli, nebo skrze připojený notebook či stolní počítač. Pokud je to i váš případ, je třeba vzít v úvahu tři hlavní parametry:
Rozlišení
Jednak zobrazení displeje, na kterém budete hru zobrazovat, tak i zobrazení ve kterém je schopno herní zařízení hru vykreslit. Zatímco nové konzole mají hry uzpůsobeny pro 4K rozlišení, tak pro hraní ve 4K na počítači potřebujete stále poměrně výkonný a drahý hardware.
Input lag
Toto anglické spojení se běžně používá i v našem jazyce. Doslova by šlo přeložit jako vstupní zpoždění. Označuje čas, který televizi trvá než převezme, zpracuje a zobrazí signál ze zdroje (konzole / počítač). Pokud je jeho hodnota příliš vysoká, tak zřetelně cítíte, že dění na displeji následuje se zpožděním po stisku klávesy či jiné reakce ve hře. Za solidní hodnoty se dají považovat časy mezi 20 – 30 ms.zdroj Samozřejmě čím méně, tím lépe. Proč vlastně ke zpoždění dochází? Tv je vybavena obrazovým procesorem, který se snaží o všemožné výpočty (vyhlazování hran, zvýraznění ostrosti atd..) a softwarové optimalizace obrazu. A ty vezmou nějaký čas.
Při sledování filmu vám input lag 100 ms nijak nevadí. S ohledem na konstantní rychlost obrazu vám vůbec nevadí, že je vlastně o 100 ms zpožděn. Řešením jak dosáhnout nižšího input lagu je tzv. herní mód. Ten v zásadě spočívá v tom, že omezení softwarové zpracování a vylepšování obrazu a díky tomu dosáhne rychlejšího zobrazení obrazu. Pokud chcete dosáhnout co nejnižšího input lagu je třeba se vyhnout bezdrátovým ovladačům či klávesnicím. Než signál vzduchem skrze wi-fi doputuje na místo určení, přidá pár dalších ms navíc. Pro běžné hráče, ale není důvod řešit každou ms.
Doba odezvy
Doba odezvy označuje čas, který trvá, než jeden pixel na displeji dokáže změnit barvu z jedné na druhou. Když je doba odezvy vysoká, můžeme se setkat s tzv. rozmazáním obrazu u pohybujícího se objektu. Hodnoty doby odezvy výrobci často udávají. Bohužel zde není jednotný standard a často jsou udávány jako tzv. GTG. To znamená gray to gray (ze šedé na šedou). Asi tušíte, že se jedná o super nízké hodnoty, které ale s reálným hraním nemají mnoho společného. Zajímavější už je BTW. Black to white, tedy z černé na bílou. Běžná hodnota pro současné LCD televize je okolo 15 ms. Velkou výhodu mají OLED panely, které toto zvládají okolo 1 ms. Pokud vás toto téma zajímá více, doporučuji web displayninja.com z kterého jsem vycházel.
Chroma Subsampling
Co znamenají tyto podivné číselné řady? Hodně zjednodušeně říkají, kolik barev se na tv zobrazí a jak velký bude datový přenos. Ve své podstatě jde o formu komprese obrazu. Zjednodušená verze: Video signál je rozdělen na dvě části. Barevnou složku a světelnou složku. Barevná zabírá více místa, proto se při kompresi omezí a naopak se přidá na světelné složce (vlastně kontrast, rozdíl mezi světlou a tmavou barvou).
- 4:4:4 – barevný přenos bez komprese
- 4:2:2 – menší komprese barevné složky
- 4:2:0 – velká komprese barevné složky
Opět se jedná o poměrně komplexní téma a pokud vás zajímá více do hloubky, tak doporučím tento článek na makeuseof.com.
A dopad na kvalitu obrazu? V praxi to chce trochu experimentování, protože se může stát, že i s 4:4:4 bude obraz (barvy) deformované. Doporučuji vyzkoušet 4:4:4 i 4:2:2 a sami uvidíte, v jaké variantě bude vaše kombinace počítače i televize nejlépe fungovat.
Velikost
Jakou zvolit velikost? 40 – 49 palců, víc nemá smysl. A jak se na takto velké ploše funguje? Na mě je to až příliš prostoru a docela blízká vzdálenost na tak velký displej. Ale musím uznat, že není problém mít vedle sebe třeba pět oken a všechny jsou dostatečně velké a čitelné. Písmo je pořád jemné a čitelné, takže psaní v textovém editoru bylo bez chybičky. Jen mi vadilo to přejíždění hlavou zleva doprava při postupu kurzoru u psaní textu. Ale co si budeme nalhávat, asi nikdo si tuto kombinace nepořizuje na práci, ale na hry. A tady je zážitek famózní. Velká obrazovka prostě lépe vtáhne do děje. Na hraní ve 4K budete potřebovat pořádnou grafiku, ale i obraz ve fullHD rozlišení vypadá na obří obrazovce krásně.
A ten si můžete dovolit i se starší grafickou kartou. Chcete sledovat 4K filmy spuštěné přes počítač? Ujistěte se vaše grafika má hardwarovou podporu kodeku HEVC (h.265). Protože bez ní a za použití jen surového výkonu procesoru pravděpodobně nebudete s výsledkem spokojeni. Snad s výjimkou majitelů špičkových procesorů v cenách několika desítek tisíc. Na závěr lze říct, že použití tv jako pc monitoru možné je, ale má i svoje nedostatky, které doporučuju zvážit. Jednak je to ergonomie při sezení před obrazovkou. Dalším rizikem je náročnější metoda typu pokus omyl, pro propojení s pc v optimálním možném módu. Kvalita obrazu, rychlost odezvy atd… Když se však vše povede, tak výsledek stojí za to!
Jakou značku televize
Samsung
- Samsung televize – moje shrnutí letošní nabídky
- Kompletní nabídka na stránkách Samsungu, odkud čerpám data a specifikace
Aktuálně asi nejprodávanější značka v ČR a ani se tomu moc nedivím. Mají totiž velmi povedené nižší řady, kterých se u nás prodává nejvíce. Ve vyšší střední třídě to už taková sláva není, tam je na tom konkurence lépe. Nižší řady QLEDů taky nejsou žádná výhra, takže další zajímavá část nabídky jsou až dvě poslední špičkové řady QLEDů. Škoda, že jsou tak drahé, jinak jsou to neskutečně povedené televizory. Hlavní důvody proč u tv mezi 10 – 20 000 Kč často doporučuji Samsung, jsou hodně jednoduché a přitom příjemné ovládání (kdo měl v ruce jejich minimalistický ovladač ví o čem mluvím), vlastní operační systém Tizen a VA panely i v televizích okolo 10 000 Kč.
Pozor neplatí to vždy, i Samsung do některých velikostí dává IPS, ale alespoň máte šanci se k VA dostat. LG nebo Philips cpou IPS skoro všude. Ale abych jen nechválil, hlavně po uvedení na trh jsou ceny nových modelů přepálené. Postupem času klesají a ideální doba k nákupu je listopad až začátek následujícího roku. To na trh přichází nové modelové řady pro další rok. Jen málokdy přináší tak zásadní zlepšení oproti předchozímu roku, aby ospravedlnilo často o víc než 50% vyšší cenu. Samsungy v roce 2018 ukončili podporu pro starý xvid formát. Jde nejčastěji o filmy ve formátu avi, s nízkou velikostí. Většině lidí by to vadit nemělo, tento formát stejně nevypadá na 4K velké televizi vůbec dobře.
Kde se vyrábí Samsung televizory
V první řadě je třeba výrobní proces rozdělit na několik částí. Jak asi tušíte, většina součástek pochází z Číny, menší části pak z Koreje či Vietnamu. Panely jsou vyráběny v Koreji a Číně. Tyto komponenty pak směřují do jednotlivých kompletovacích továren, které jsou po celém světě. Konkrétně na Slovensku, Maďarsku, Rumunsku, Koreji, Číně, Mexiku, Malajsii a Vietnamu. Jak je z popisu jasné, většina televizorů pro evropský trh by měla pocházet buď z Maďarska (produkce cca 8 milionů ročně) nebo Slovenska. V Rumunsku se aktuálně vyrábí spíše monitory. Zajímavostí je, že část nabídky pro východní Evropu je v případě potřeby zajišťováno z ruské výroby. Jedno z největších výrobních zařízení Samsungu je ve Vietnamu. Samsung tam zaměstnává okolo 60 000 lidí a distribuuje televize primárně pro Asii, Austrálii a Afriku.
LG
- LG televize – moje shrnutí letošní nabídky
- Kompletní nabídka na stránkách LG, odkud čerpám data a specifikace
Je hned po Samsungu nejúspěšnějším prodejcem v tomto segmentu. Mají vlastní operační systém, zvaný WebOS. Za mě je velká škoda, že do všech svých nových obrazovek (kromě OLEDů) dávají IPS panely. LG mají rovněž skvělé ovládání, parádní design, ale když sháníte TV pro večerní sledování filmů, tak vaše kroky stejně skončí u VA panelu. A to je z pohledu LG velká škoda, protože zde nemá co nabídnout. Další částí nabídky jsou luxusní OLEDy. A upřímně kdybych kupoval OLED, tak bych ho bral nejspíš právě od LG. Připravil jsem pro vás aktuální přehled všech LG televizorů.
Kromě tohoto nejvyššího segmentu jsou jejich LCD vhodné do zasedaček či hodně prosluněných místností. Večer je kvůli IPS černá spíše šedivá. To pochopitelně neplatí pro OLED, ten má (nejen) černou naprosto dokonalou. Jsem zvědavý, s čím přijdou pro další rok, protože si myslím, že jim kvůli plošnému použití IPS musí v prodejích trochu ujíždět vlak. A to je velká škoda, protože náročná konkurence je motorem pokroku a také vede k příjemnějším cenám.
Kde se vyrábí LG televizory
LG je jedním z největších výrobců obrazovek na světě. Jeho panely využívají i všichni ostatní producenti OLED televizorů. Jako každá obrovská korporace má výrobu rozmístěnu po celém světě. Díky tomu mohou ušetřit náklady díky promyšlené logistice a případně ušetřit na clech, které mezi sebou některé státy mají. Stejně jako u ostatních výrobců je většina součástek (včetně obrazových panelů) vyráběna v Koreji a Číně. Kompletační závody jsou v Koreji, Mexiku, Polsku, Rusku, Číně a Indii. Část evropské poptávky je i v tomto případě zajištěna z Ruska, valná většina pak z polského závodu. Pro zajímavost v Indii jsou vyráběny přístroje pro Afriku a v Mexiku pro Ameriku.
Sony
- Sony televize – moje shrnutí letošní nabídky
- Kompletní nabídka na stránkách Sony, odkud čerpám data a specifikace
Je o krok za LG a Samsungem, ale pořád patří mezi velké hráče. Narozdíl od nich nemá svůj OS, ale využívá Android. Na adresu Android TV můžete slyšet často negativitu, ale za sebe musím říct, že to nic strašného není. Jak Tizen tak i WebOS mi přijdou o kousek příjemnější a svižnější, ale i v televizní verzi Androidu se pracuje dobře. Zvlášť pokud máte na stejném operačním systému založený mobilní telefon, tak si zvyknete snadno. Použití googlího Androidu má jednu velkou výhodu a tou je hlasové vyhledávání (u modelů, které jsou jím vybaveny). Funguje hodně spolehlivě a je to návykové.
Prostě jen stiskněte tlačítko mikrofonu na ovladači a poté co červeně blikne, řeknete, co chcete hledat. To, že budou dobře fungovat jednoduché dotazy, kdy řeknete jedno slovo, jsem čekal. Ale ten OS si bez problému poradí i s víceslovnými dotazy a dokonce se specifickými slovy, jako je třeba název vesnice, kde mám příbuzné. Hned vyběhlo video z jedné kulturní akce z toho místa. Velmi dobře zvládá i hledání v angličtině a to rozhodně nemám mluvený projev na úrovni rodilého mluvčího. U Sony se dá vybírat z VA i IPS panelů, k tomu mají i vrcholnou OLED řadu. Zejména v úrovni vyšší střední a střední třídy má několik velmi zajímavých modelů, které mají výtečný poměr ceny a výkonu. Jinak s cenou u nových modelů je to stejně jako u Samsungu. Po uvedení na trh jsou hodně vysoko, postupně padají a nejlepší čas k nákupu je konec roku a začátek dalšího.
Kde se vyrábí Sony televize
Většina z nich je vyrobená v továrnách v Rusku, Číně, Mexiku, Indii a u našich slovenských sousedů. Kromě toho má Sony dvě své vlastní starší továrny. Jednu v domácím Japonsku a druhou v Malajsii. Do roku 2010 byla továrna i ve Španělsku, ale Sony ji prodalo společnosti Ficosa Corporation, která se specializuje na automobilový průmysl. Pro zajímavost na Slovensku se vyrábí okolo tří milionů tv každý rok a slouží pro celou Evropu. Její východní část může být v případě potřeby obsloužena i z Ruska.
Philips
- Philips televize – moje shrnutí letošní nabídky
- Kompletní nabídka na stránkách Philipsu, odkud čerpám data a specifikace
Má jedno specifikum a tím je technologie Ambilight. Není běžně zvykem, že by nějakou funkci nabízel pouze jeden výrobce. Z toho by šlo usuzovat, že to nebude žádná pecka. Tak jak je to s Ambilightem? Nu, je to dost subjektivní. Znám pár lidí (a kupodivu to ani nejsou vlastníci tohoto přístroje), kterým přijde tento systém zadního osvětlení televizoru jako úžasný zážitek, který zlepšuje sledování obrazovky. Jiným lidem zase přijde rušivý.
Moje doporučení je jasné. Pokud si myslíte, že to pro vás bude to pravé, stejně se na něj jdete prvně kouknout. Ať už ke známému, nebo do nějakého showroomu. Tohle je prostě funkce, na kterou je názor daleko více subjektivní, než objektivní. Osvětlení je obvykle na horní straně a obou bočních stranách přístroje. Zjednodušeně jde říct, že barva osvětlení navazuje na barvu, kterou v té části obrazovky zobrazuje televize. Příjemné je to zejména večer, kdy osvětlení zjemňuje kontrast mezi tím, co vidíte na obrazovce a temnou zdí. Pocitově dochází navíc ke zvětšení obrazu. Obraz se vám pak může zdát větší, než jaká je úhlopříčka přístroje.
Philips má v nabídce hodně přístrojů, bohužel i on vsadil jen na IPS kartu. Takže zájemci o kvalitní černou u něj musí sáhnout po OLEDu, nebo se podívat jinde. Další často zmiňovanou nevýhodou je slabší softwarová podpora od výrobce. Myšleno hlavně v podobě updatů operačního systému. Jejich frekvence klesá velmi rychle a často se nevydávají ani pro dva roky starý model. Pro ty, kteří nemají v plánu využívat chytrých funkcí, to nejspíš žádné mínus není. Ceny jsou o kousek nižších než u konkurence z velkých značek. Philips patří mezi značky, které není radno podceňovat, ale zároveň ani nepatří mezi prodejní trháky. Mají skupinu uživatelů, co je milují, ale hodně lidí by si je nikdy nevybrala.
Kde se vyrábí Philips televizory
Možná to nevíte, ale společnost Philips přestala vyrábět televizory v roce 2012. Jak je tedy možné, že jsou tyto televizory stále na trhu? Odpověď je jednoduchá. Philips se spojil se společností TP Vision. Ve společném podniku má Philips 30 %, zbytek je TP Vision. Ta také přístroje reálně vyrábí, Philips věnuje vybudovanou značku a know-how. Toto platí pro celý svět kromě severní Ameriky. Pro toto území koupila od Philipsu licenci pro jeho televizory japonská společnost Funai. TP Vision má svoje výrobní závody v Číně, Rusku, Mexiku, Argentině a Polsku. Je jasné, že pro Evropu jsou určeny zejména televizory vyrobené v Polsku. Zajímavostí je, že tamní závod se nespecializuje pouze na finální montáž, ale je v něm produkována i část součástek.
Panasonic
- Panasonic televize – moje shrnutí letošní nabídky
- Kompletní nabídka na stránkách Panasonicu, odkud čerpám data a specifikace
Z hlediska prodejů u nás nepatří rozhodně mezi největší, ale přesto nabízí široké spektrum přístrojů, které cílí na všechny typy uživatelů. Přeci jen tato japonská společnost uvedla první 3D televizi a celosvětově jí patří čtvrté místo v prodejích televizních přístrojů. Líbí se mi zastoupení IPS i VA panelů. V nabídce mají i OLEDy. Základem je příjemná cena, bohaté funkce a nastavení (často velmi expertní). Ovládání přístroje možná není tak snadné jako u Samsungu nebo LG, ale nejde o nic složitého, čeho byste se měli děsit. Ačkoliv se jim v současné době u nás příliš nedaří, jde o významného výrobce, který během své existence uvedl mnoho zajímavých výrobků. Z jeho nabídky se dá vybrat a často lze narazit na finančně opravdu zajímavý nákup. Určitě Panasonic nepodceňujte a zkuste se podívat, zda má ve své nabídce něco co by vás mohlo zaujmout.
Hisense
- Hisense televize – moje shrnutí letošní nabídky
- Kompletní nabídka na stránkách Hisense, odkud čerpám data a specifikace
Opět jedna značka, která postupně nabírá na významu. Zatím velmi zlehka, modelů není moc a u nás ji ještě mnoho obchodů nenabízí, ale jsou k mání potenciálně zajímavé kousky. Stejně jako všechny dravé firmy, které si chtějí ukousnout svůj podíl na trhu na to jde hlavně agresivní cenovou politikou. Jsou tedy levnější než konkurence. Jejich operační systém je postaven nad Android TV a přestože za posledních pár let udělali velký pokrok, tak třeba Sony je pořád o kus dál. O LG nebo Samsungu ani nemluvě. Líbí se mi použití VA panelů, v nabídce mají i pár IPS a dokonce OLED modely. Co se týče spolehlivosti, tak zatím nemáme k dispozici dost informací pro vyřčení názoru. Přeci jen se neprodávají dlouho a neprodává se jich hodně. Konzervativnímu kupujícímu bych je v první řadě ještě nedoporučoval, ale za zvážení stojí a hlavně se těším, kam se tato značka během následujících let posune. A zda sebere kousek trhu někomu z velké trojice.
TCL
- TCL televize – moje shrnutí letošní nabídky
- Kompletní nabídka na stránkách TCL, odkud čerpám data a specifikace
Je poměrně mladá značka, která hodně roste v prodejích. Profiluje se jako budgetová. To znamená, že cílí na uživatele, kteří preferují nízkou cenu, ale přesto chtějí dostat poměrně kvalitní televizor. V ČR její prodeje za poslední dva roky docela vyrostly a je i široce zastoupena v e-shopech. Zpočátku hodně využívali svůj vlastní operační systém, který je nazvaný Roku TV. Ten je překvapivě celkem na úrovni. Ať už se bavíme o nabídce aplikací, nebo uživatelské přívětivosti. Nicméně (minimálně u nás) má většina modelů nyní jako operační systém GoogleTV (Android).
Líbí se mi, že u levnějších řad mají v nabídce VA panely. Pořád platí, že z pohledu softwaru (obrazový procesor) je na tom o trochu hůře než top značky, ale oproti nim nabízí výrazně atraktivnější cenu. Myslím, že během následujících let má šanci se vyšvihnout do skupiny velkých ryb i v Evropě. Rozhodně značka, kterou se zájmem sleduju a těším se, až se jí u nás povede prorazit více.
Menší výrobci
U nás jsou svojí nabídkou zastoupeni méně a ani v prodejích nehrají nijak výraznou roli. Větší zkušenosti s nimi většinu nemáme, takže jen stručné shrnutí názoru na ně.
GoGen
- Kompletní nabídka na stránkách Gogen, odkud čerpám data a specifikace
Low costová značka, kterou nenabízí mnoho eshopů ani kamenných prodejců. Kvalitou obrazu patří do podprůměru a zaujmout může snad jen velkou škálou modelů s malou úhlopříčkou. A to i o velikostech jako je 22 palců. Hodně TV z nabídky je s fullHD rozlišením. Cenově to u větších modelů není žádná extra sláva, za ty stejné peníze pořídíte stejně velký základní Samsung nebo LG a to jsou lépe investované peníze. Hlavně i z pohledu nějaké dlouhodobé jistoty a stability (pravidelnost aktualizací). Zajímavostí je i je nadstandardní 40 měsíční záruka na všechny LED televize GoGEN – po registraci na stránkách výrobce. Pro ty, kteří z nějakých důvodů hledají skutečně mini úhlopříčky, se něco z nabídky může hodit. Jinak můžete přeskočit.
Finlux
- Kompletní nabídka na stránkách Finlux, odkud čerpám data a specifikace
Původem finská značka, která je nyní vlastněna Turky. Pamětníci možná vzpomenou s jakým obdivem na obrazovky od Finluxu koukali v Tuzexu. Ale dnes je doba globalizace, konkurence je nemilosrdná a Finlux si jako svoji cílovku vybral nižší třídu. Takže nečekejte žádné sofistikované obrazové procesory, 100 Hz panely a další přednosti „lepších“ televizí. Cena je však lidová 65 palců jde pořídit okolo 25 000 a 75″ lehce nad 40 000 Kč. Slyšel jsem z více zdrojů docela dobré reference na jejich spolehlivost. To je určitě plus. Osobně bych si z jejich nabídky nevybral, ale kdyby někdo zvažoval obří obrazovku, neměl dostatek peněz na „známější“ značky a nevadilo by mu, že obraz při této úhlopříčce nebude zcela na jedničku a zároveň by neočekával žádné velké smart funkce, tak proč ne. Jejich nabídka úplně mimo není, ale většina zájemců si vybere jinde.
Toshiba
- Kompletní nabídka na stránkách Toshiba, odkud čerpám data a specifikace
Má v nabídce několik malých televizorů s fullHD rozlišením a velikostí od 24 po 55 palců. Jsou hodně levné, žádné velké zázraky z pohledu kvality obrazu od nich nečekejte. Rovněž se často objevují stížnosti na chybovost operačního systému televizorů. Na druhou stranu, jestli někdo hledá přístroj na chalupu nebo do kuchyně, který bude sloužit spíš jako zvukový podkres. Tak proč ne. Pořídíte ji doslova za pár tisíc. Jako hlavní tv do domácnosti bych je nebral. To stejné platí, pro 4K modely, kterých v nabídce také několik najdete. Toshiba to dokonce zkouší i s OLEDem. V ČR jsem ho v nabídce neviděl, ale jde objednat ze zahraničí. Jedná se o model Toshiba 65X9863 a opět má svoje specifika. V rámci dosažení nižší ceny nemá podporu HDR. To mi přijde jako krok stranou, protože cenová úspora není extrémní a kdo už bude investovat takovou spoustu peněz do OLED tv, tak ji bude chtít se vším všudy. Třeba se Toshiba časem vyšvihne zpátky na výsluní, ale v tuto chvíli je to jeden z těch méně významných hráčů.
Orava
- Kompletní nabídka na stránkách Orava, odkud čerpám data a specifikace
„Naše“ lokální značka, většina z nás přístroj o téhle značky zažila u prarodičů. Faktem je, že konkurence je v dnešní době jinde a malý lokální výrobce nemůže soutěžit s globálními hráči. V její nabídce najdete spoustu malých LCD obrazovek s cenou od tří do pěti tisíc. Vidím to podobně jako u Toshiby. Jako kulisa na chalupu nebo při vaření proč ne, zvláště když máte hodně striktní rozpočet. Případně si dokážu představit jako tv pro důchodce, kterým už tolik nejde o to, jak obraz vypadá, ale chtějí mít doma velký televizor. U Oravy lze pořídit 65 palců hodně pod 20 000 a 75 palců těsně nad třicet. Že výsledný obraz bude hodně hluboko pod úrovní konkurence snad ani není třeba zmiňovat. Jestli někde vystavenou Oravu uvidíte, sami to lehce poznáte. Pravdou je, že každé zboží má svého kupce a pro určité lidi mohou být zajímavé. Pro ty, kteří hledají kvalitní obraz a moderní technologie je Orava krokem zpět.
Sencor
- Kompletní nabídka na stránkách Sencor, odkud čerpám data a specifikace
Sencor vyrábí hromadu spotřebičů do domácnosti a nutno přiznat, že mnoho z nich je podařených. U televizorů se to povědět nedá. Nabídka není nijak široká a ani cenově nejsou extrémně zajímavé. Když k tomu přidám i poměrně časté stížnosti na poruchovost, tak bych lovil ve vodách jiné značky. V tomto případě totiž opravdu platí, za málo peněz málo muziky.
Venkovní (outdoor) televize
Nejedná se o zcela běžný požadavek, ale občas se s ním setkám a přišlo mi užitečné představit tuto oblast i případným dalším zájemcům. To, že není dobrý nápad vzít klasickou televizi a umístit ji venku je asi jasné většině z nás. Hlavní důvod je vlhkost a nepřízeň počasí obecně. Jak rozebírá popularmechanics.com, když vám na nový OLED bude dva dny pršet, tak můžete na další fungování rovnou zapomenout. Další důvod je vysoký okolní jas (zejména během léta) a často také potřeba větších pozorovacích úhlů. Můžete koupit i „vodotěsná pouzdra“ na běžný televizor. V takovém případě je nutné dát si pozor na přehřívání přístroje, zejména pokud je vystaven přímému slunci (za této situace má displej problémy s přehříváním i sám o sobě). Platí to i opačně, při provozu v zimě mráz přístroji rovněž dobře neudělá. Venkovní televizory lze rozdělit do tří typů:
- Odolné proti vodě – nejsou odolné proti dešti, ale přežijí menší množství vody třeba z vířivé vany
- Částečně použitelné venku – je doporučené je umístit ven pod pergolu, nebo jiné zastřešení. Jsou vhodné pro venkovní sledování filmu či prezentace, ale často nezvládají celoroční provoz
- Dlouhodobě použitelné venku – mohou být venku de facto celý rok
A dostáváme se k nejdůležitější otázce a to kdo je vyrábí a prodává. Výrobců je několik, patří mezi ně třeba Samsung, SunbriteTV, Sealoc, All Season, Furrion nebo MirageVision. S prodejem je to horší, minimálně u nás. V dnešní době však není problém si takový přístroj objednat ze zahraničí, typicky přes velké servery jako Amazon nebo Ebay. Nutno uznat, že s tímto typem televizorů nemám žádnou osobní zkušenost. Berte prosím proto moje rady jako inspiraci a základ pro další průzkum.
Sunbrite
- Kompletní nabídka na stránkách Sunbrite, odkud čerpám data a specifikace
Je jeden z leadrů na tomto poli. Nabízí několik řad, které se liší tím zda jsou plně ve stínu, či vystaveny částečnému nebo úplnému slunci. Mají 4K rozlišení, přímé podsvícení. Z pohledu parametrů nevypadají vůbec špatně, nicméně asi nelze očekávat, že by se mohly rovnat špičkovým OLED či QLED televizorům. Výrobce garantuje provozuschopnost v teplotách – 30 až 50 °C. To je pro naše zeměpisné podmínky více než dostatečné.
Furrion
- Kompletní nabídka na stránkách Furrion, odkud čerpám data a specifikace
Výrobce původem z Hong Kongu, který se zaměřuje na „voděodolné“ televizory a soundbary. Nejsou určeny pro dlouhodobé vystavení náročným podmínkám, ale jedná se o zajímavou volbu na například částečně zastřešenou terasu.
Sealoc
- Kompletní nabídka na stránkách Sealoc, odkud čerpám data a specifikace
V jeho nabídce jsou spíše opět přístroje určené pro „polovenkovní“ provoz. Nejsou zcela vodotěsné a není dobré je vystavovat přímému dešti. Rozmezí teplot se pohybuje od – 10 až 50 °C.
Samsung
- Samsung televize – moje shrnutí letošní nabídky
- Kompletní nabídka na stránkách Samsungu, odkud čerpám data a specifikace
Od roku 2020, je k dostání venkovní televizor od největšího výrobce televizorů na světě. Samsung přináší model The Terrace. Ten zvládne mráz od −30 do horka při 50 °C (v zimě si udržuje teplo a musí být připojený k zásuvce). Odolnost televizoru je označena jako IP55. To znamená částečně proti prachu a proti tryskající vodě. Vyložené déšť tedy nejspíš dlouhodobě nepřežije, ale pod pergolou by mu díky velkému jasu mohlo být dobře. Bohužel je v úvodu dostupný jen v Americe, ale uvažuje se o jeho rozšíření i do Evropy.
Co je to kalibrace TV
Prvně bych chtěl tento odstavec uvést. Za poslední měsíc se mi ve zprávách sešlo několik dotazů na to co je to kalibrace televizoru. A proto jsem se rozhodl pro sepsání toho vysvětlení. Je asi důležité dodat, že tuto službu nijak neposkytuji a jsem spíše nadšeným amatérem. Tomu odpovídá i forma vysvětlení technologie. Ta by měla čtenářům hledajícím vysvětlení o co se jedná stačit a vyhovovat, ale zkušenějším uživatelů asi mnoho nových informací nepřinese. Těm mohu doporučit například web známého kalibrátora ChadB. Kalibrace obrazu je postup nastavení displeje televizoru tak, aby co nejvíce odpovídal nastavení, které se používá ve filmových studiích. Díky tomu pak máte možnost vidět film v podobě, v které ho tvůrci zamýšleli. Ptáte se jaký je ten standard do kterého se displej kalibrátor snaží dostat? Jde o tzv. Rec. 709. Určitě vás napadá spousta otázek. Některé z nich se ke mě už od čtenářů dostaly a tady jsou:
Je kalibrace obrazu důležitá?
Jak pro koho. Pro většinu diváků nejspíš ne, ale pokud z nějakého důvodu chcete mít obraz co nejbližší tomu co tvůrci zamýšleli, tak je kalibrace tou správnou cestou.
Dává smysl kalibrovat levnou televizi?
Moc ne. Levnější modely totiž často nemají dostatečné zobrazovací možnosti (hlavně rozsah barevného spektra), aby je bylo možné dostat do požadovaného stavu.
Kolik kalibrace stojí?
Co jsem zjišťoval ceny, tak se pohybují od 5 000 Kč výše. Zdá se vám to hodně? Kalibrátor potřebuje docela drahé vybavení. Softwarové i hardwarové. Kromě toho musí mít dostatek znalostí a zkušeností. Kromě toho ve většině případů na místo kalibrace dojet. Při zvážení všech těchto faktorů už se požadovaná cena nezdá nijak nepřiměřená.
Jak dlouho trvá?
Většinou se vejde do rozmezí jedné až dvou hodin.
Je třeba dělat kalibraci pro každý film?
To není nutné. Filmy jsou pořizované ve standardu Rec. 709 a jde tedy o přizpůsobení televizoru co nejblíže tomu standardu.
Jaké nastavení displeje se v rámci kalibrace řeší?
Jedná se zejména o funkce zpracovávající obraz, nastavení úrovně bílé a černé, nastavení jasu, přizpůsobení odstínů a saturace jednotlivých barev. Celkový počet upravovaných parametrů se může blížit stovce (dle typu tv a toho co umožnuje nastavit) a to už prostě není řešitelné pouze lidským okem.
Můžu použít nastavení obrazu z jiné kalibrace?
Můžete to zkusit, ale výsledek není zaručen. Proč? Televizory jsou masová výroba. Jednotlivé komponenty do nich jsou často dodávány z různých zdrojů. Ani výrobní proces není vždy zcela totožný a proto i televizory jedné modelové řady mohou mezi sebou lišit. Klidně se i může stát, že většina jednoho modelu je vyrobena s VA panelem, ale nějaká menší dávka s IPS panelem. Důvodů může být několik, třeba měl výrobce moc IPS panelů a potřeboval se jich zbavit, nebo je měl možnost někde levně zakoupit a ušetřit při výrobě. Vždy je zajímavé podívat se na nastavení někoho jiného a klidně ho i zkusit. Ale nelze ho brát jako zdroj absolutní pravdy.
Proč nejsou tv zkalibrovány už z výroby?
Odpověď souvisí s předchozí otázkou. (Skoro) každá tv je trochu jiná a důkladná kalibrace stojí čas. A čas jsou peníze. Dalším faktorem je fakt, že mnoho uživatelů ani netuší, že něco jako kalibrace existuje a i kdyby to věděli, tak za její cenu o ni nemají zájem. Proto se lze jen občas setkat s profesionálně certifikovaným přístrojem, ale obvykle se jedná o obrazovky v ceně 50 000 Kč a více. Do nich lze částku za kalibraci schovat a profi nastavení obrazu využít jako prodejní argument. Tuším, že to nedávno udělal Panasonic u jednoho z vrcholných OLEDů.
Často kladené otázky
Jaká je nejlepší televize?
Mrkněte na tabulku se srovnávacím testem televizí 2026. Nejlepší televize je ale pro „každého jiná“. Hodně záleží na tom co od ní očekáváte. Jiná volba bude pro náročného filmového diváka, jiná pro běžné užití, nebo pro hráče. Svoji roli hraje i umístění televizoru a doba sledování (den, či noc). Kdybych měl být hodně stručný, tak Samsung je vládcem základního a středního segmentu. OLEDy od LG doporučuji pro většinu náročnějších diváků. A ti úplně nejnáročnější nejspíše koupí OLED od Sony či Panasonic. Několikrát do roka aktualizovanou kapitolu, která mapuje jakou televizi koupit v různých cenových kategoriích najdete zde.
OLED nebo QLED nebo LED?
Technologie obrazu určuje zobrazovací schopnosti panelu a to, jak bude obraz vypadat a jak se vám bude líbit. V tuto chvíli proti stojí dvě hlavní technologie LED/LCD a OLED. LED/LCD pak má vlastní varianty a rozšíření dle konkrétního výrobce. U Samsungu je to QLED, u LG NanoCell, u Sony Triluminos. Hlavní výhodou OLEDu je, že dokáže „vypínat“ jednotlivé pixely. Díky tomu má absolutně nejlepší podání černé barvy. QLED je „jen“ rozšířením klasického LCD. I tak však přináší (podobně jako alternativy u LG či Sony) velmi výrazné zlepšení pokrytí barevného spektra a maximálního jasu oproti konvenčním LCD. Výhodou oproti OLED je výrazně nižší cena. Nicméně OLED nabízí ještě o kousek lepší obraz. Více o těchto i dalších zobrazovacích technologiích najdete zde.
Jak velkou televizi koupit? Úhlopříčka 50″, 55″, 65″, 75″?
Na to neexistuje univerzální odpověď. Záleží na tom co sledujete – klasické TV vysílání z antény, filmy ve vysoké kvalitě, Netflix, nebo čisté Blu-ray. Rozhodně platí, čím kvalitnější je zdrojový obraz, tím větší úhlopříčku snese. Dalším důležitým faktorem je vaše vzdálenost od TV. Pokud nejste omezeni místem v obývací stěně, je rozumnou volbou pro většinu případů (i finanční) 55 palců. Nicméně i 65 palců se dobře vejde do malého bytu. Velké úhlopříčky od 75 palců výše už ale potřebují trochu více prostoru. Typicky platí, že pro 55″ potřebujete sedět 1,8-2 metry od TV, u 65″ je to 2,2-2,4 metru a u 75″ se doporučuje 2,4-2,6 metru. Více informací je uvedeno v této kapitole.
Jaké vybrat rozlišení televizoru? FullHD, 4K, 8K?
V současné době má většina prodávaných televizorů 4K rozlišení. 4K televize má rozlišení 3840 x 2160 pixelů. V tuto chvíli je to pro většinu kupujících ta nejrozumnější volba. Od roku 2019 se na trh zvolna dostávají 8K televizory, ale jsou zatím (ve druhé polovině 2020) stále drahé a aktuálně je nedává smysl kupovat. Proč? Podívejte se na tento článek. U starších či velmi malých televizorů se můžete setkat s fullHD či HD rozlišením. HD Ready a HD rozlišení se určitě vyhněte – to je velmi nízké rozlišení. FullHD s rozlišením 1920 x 1080 px může být u menších modelů ještě dostatečné. Za zmínku ještě stojí 2K rozlišení, které se u televizorů neprosadilo a dnes už je v zapomnění.
Co je Smart TV?
Smart tv (česky chytrá televize), může být připojena k internetu a díky tomu můžete sledovat videa na Youtube, přistupovat k archivům tv stanic, využívat streamovacích služeb (Twitch, Netflix, HBO Go …) nebo hrát hry. Dnes je naprostá většina prodávaných televizorů “smart”. Více info v této kapitole.
IPS nebo VA panel?
Údaj, kterým se výrobci ani prodejci příliš nechlubí a přitom je při výběru LCD obrazovky zásadní. Oba typy mají své pro a proti, takže záleží na tom co je pro vás více důležité. Zjednodušeně řečeno má VA panel lepší kontrast a černou, zatímco IPS panel má vyšší jas a lepší pozorovací úhly. Více tuto problematiku rozebíráme tu.
Jaká je životnost TV?
Když bereme v potaz průměrnou dobu používání cca šest hodin denně, tak se bavíme o horizontu minimálně deset až patnáct let. Přidejte k tomu to jak se výroba televizorů změnila za posledních pět let (zejména zvětšení úhlopříček a snížení ceny) a je jasné, že naprosté většině uživatelů tv zastará dříve morálně než fakticky. Morální zastarání znamená, že přístroj je stále funkční a provozuschopný, jen jsou nové modely o tolik lepší, že stejně přemýšlíte o náhradě.
Jaké jsou nejčastější závady u televizorů?
Některé jsou specifické pro určitou technologii. Například OLED je (stejně jako kdysi plasmy) citlivý na statický obraz a teoreticky u něj může dojít k vypálení obrazu. Obecně mezi nejčastější závady patří: nelze zapnout z pohotovostního režimu, tv se sama vypíná, fyzické poškození, tv nelze naladit nebo se rozlaďuje, chyby v obraze a problémy se zvukem. Pozor doporučuji dát zejména na malé děti. I malá hračka hozená proti obrazovce dokáže způsobit větší škodu na panelu. A bohužel cena nového panelu se skoro rovná ceně nového televizoru.
Jakou značku televize?
Skoro polovina prodaných televizorů má značku Samsung a není se čemu divit. Pro nenáročné uživatele nabízí velmi zajímavou kombinaci nízké ceny a slušného výkonu. Přesto mají svoje nedostatky, které rozebírám zde. V závěsu jsou LG televizory, které má rovněž velmi přívětivou cenovou politiku, jen má u svých LCD modelů odlišný typ panelu. V budoucnu mohou s pořadím velmi zamíchat mladé značky jako Hisense nebo TCL, které u nás příliš velké zastoupení nemají, ale ve světě rostou rychle. Philips má velmi zajímavou technologii podsvícení Ambilight, ale pokrytí trhu není příliš velké. Dále je tu Sony a Panasonic, které často patří k tomu nejlepšímu co lze pořídit pro náročné filmové fanoušky. Zejména u levnějších modelů z nabídky ale nabízí Samsung nebo LG podobné vlastnosti za menší peníze. Podrobně téma rozebírám zde.
Co je HDR?
Tato zkratka znamená High Dynamic Range (česky vysoký dynamický rozsah). Dovoluje mít v obrazu bohatší barvy a díky tomu i vyšší kontrast. HDR má však několik háčků. Za prvé je to různá “kvalita zpracování” u videa či filmu. Vytvořit opravdu luxusní HDR film je drahé a rozhodně to není v tuto chvíli standardem. V praxi může i “neHDR” film vypadat lépe než ten s podporou HDR. Samozřejmě u velkých hollywoodských produkcí je HDR ve většině případů naprosto úžasné. Dále pro plné využití HDR potřebujete vážně kvalitní televizor. Nestačí certifikace podpory HDR standardů, ale zejména vysoké pokrytí barevného spektra, vysoký jas a kontrastní poměr. A to v tuto chvíli nabízí až televizory s cenou přes 20 000 Kč. Posledním úskalím je více HDR standardů, kdy ne všechny televizory podporují všechny. Více o problematice zde.
Jaký operační systém v TV?
Když pominu okrajové výrobce, tak na trhu jsou čtyři hlavní operační systémy. Tizen od Samsungu, WebOS od LG, My Home Screen z produkce Panasonicu a Android TV u Sony, Philipsu a několika menších výrobců. Častá otázka, s kterou se setkávám je: co je android tv? Odpověď je jak vidíte snadná, je to smart televizor s operačním systémem Android, který vychází stejnojmenného systému používaného u mobilních telefonů. Tento systém byl nějakou dobu kus pozadu za Tizenem a WebOS, hlavně pokud šlo o rychlost a stabilitu. Od roku 2019/2020 však Android tento rozdíl skoro smazal a lze ho zařadit na stejnou úroveň. My Home Screen je trochu specifický, ale lze si a něj rovněž celkem rychle zvyknout. Za mě jsou všechny použitelné a pro mě osobně nejsou tím hlavním na co se při výběru nové tv co nejvíce soustředit.
Co to je pqi (picture quality index)?
Index kvality obrazu, nebo anglicky Picture Quality Index (můžete se setkat se zkratkou PQI) není žádná oficiální metrika, ale je to měřítko výrobců, kteří díky ní chtějí zákazníkovi ulehčit výběr nového přístroje. Má však několik háčků. Každý výrobce si ji definuje jinak a tím pádem mezi sebou nejsou srovnatelné. Za druhé nejsou nijak transparentní a hlavně se vždy zvyšují s vyšším řadou televizorů (a novějším rokem). A v realitě neznamená vždy vyšší řada nebo novější rok lepší obraz. Někdy je to přesně naopak. Proto doporučuji index kvality obrazu ignorovat a místo toho si raději přečíst několik recenzí z různých zdrojů. Původně s pqi (index kvality obrazu) přišel Samsung v roce 2015, kdy nahradil do té doby používaný „Clear Motion Rate“. V průběhu času ho používalo více značek, ale některé od něj již opustili.
Umí televize Bluetooth?
Ne všechny, ale nemalá část tuto možnost komunikace podporuje. Jedná o snadno zjistitelný údaj, na stránkách výrobce. Pokud chcete u nového přístroje připojit svoje oblíbená bluetooth sluchátka nebo klávesnici, doporučuji raději před nákupem ověřit, že tv podporu skutečně má. U bluetooth si můžete ještě všimnout její verze – ta primárně určuje dosah, spotřebu elektrické energie a rychlost připojení. Většina televizorů má verzi 5.0, ale i starší 4.0 je pro využití u televizoru naprosto dostatečná.
Jaký obraz nastavit na TV?
Zase je nutné vzít v potaz místnost ve které je tv umístěna (počet oken, množství světla atd..) a ani panely u jednotlivých televizorů ze stejné modelové řady od jednoho výrobce nejsou zcela totožné. Pár pravidel však platí u všech výrobců. Z obrazových režimů je obvykle nejvhodnější ten s názvem “kino”, případně anglicky “cinema”. Teplotu barev nechejte v normálu. Rovněž je dobré nepřehánět to s umělým postprocessem u zobrazení pohybu (obvykle Motion Smoothing / Interpolation) a v neposlední řadě u obrazu s dobrou zdrojovou kvalitou nechte ostrost u minimálních hodnot a vypněte přídavné funkce typu super rozlišení, redukce šumu nebo zlepšení reality.
DVB-T2 vs DVB-T2 HEVC?
Aby bylo možné přijímat nový standard vysílání DVB-T2 musí televize nebo set-top-box podporovat i standard HEVC. Všechny televizory od známých značek vyrobené v roce 2019 nebo 2020 jej podporují a nemusíte se při nákupu bát. Důležitá informace je, že všechny přijímače DVB-T2/HEVC jsou zpětně kompatibilní. To znamená, že i když v tuto chvíli ještě příjem signálu skrze DVB-T2 není, nemusí se bát, že svoje oblíbené programy nenaladíte. Jen pro zajímavost, pokud budete mít starší přijímač bez podpory HEVC, získáte na novém vysílání pouze zvuk a nikoliv obraz.
Jakou herní televizi?
Jakou televizi pro Playstation nebo Xbox? V zásadě pro jejich výběr platí stejná pravidla jako pro “běžné” televizory. Dále záleží jak moc jste citlivý na input lag. Ten značí čas, který uběhne mezi akcí ze strany hráče (stisknutím tlačítka na ovladači) a jejím projevem na obrazovce. Všechny moderní televizory mají tzv. herní mód, který omezí další funkce a minimalizuje hodnoty input lagu. Mimo herní mód jsou běžné hodnoty k 100 ms, v herním módu je standard mezi 10 – 20 ms. Pokud máte bleskurychlé reakce a hrajete akční hry, tak pro vás budou co nejmenší hodnoty input lagu zásadní.
Potřebuji pro Playstation 5 nebo Xbox X HDMI 2.1?
Ne, nicméně se může hodit. Proč taková nejasná odpověď? Jedna z věcí, které HDMI 2.1 přináší je větší přenosová rychlost, díky které zvládne 120 fps při 4K rozlišení. V současnosti běžné HDMI 2.0b zvládá 60 fps při 4K rozlišení. S ohledem na známý hardware nové generace konzolí je skoro jisté, že stěží zvládnou (hlavně u AAA titulů) takové snímkové frekvence. Nicméně u graficky méně náročných her to dozajista možné bude. A v takovém případě se HDMI 2.1 může hodit.
Jaká rychlost internetu pro TV?
To záleží na co ji využíváte. Pro sledování tv v HD kvalitě stačí 5 Mbitů/s, pro 4K na Netflixu je doporučeno 25 Mbitů/s, pro Amazon 15 Mbitů/s. Pochopitelně pokud je v domácnosti v jednu chvíli více uživatelů sledujících různá videa či hrající hry současně, jsou celkové nároky výrazně vyšší. Rovněž už teď existuji služby (např. Bravia Core), které umožní streamování videa v kvalitě přes 100 Mbitů za sekundu, tedy s minimem komprese pro maximální kvalitu obrazu. Zde je zajímavé, že současné televizory podporují pouze 100 Mbit/s skrze síťový kabel. Přes Wi-Fi více, ale někdy může být router daleko od tv a vyšší rychlost je problém. Mám pro vás jeden tip, jak do tv přes kabel dostat více než 100 Mbitů za sekundu. Stačí pořídit síťovou redukci pro USB port (usb to ethernet adapter), který připojíte do USB portu. Obvykle stojí do 500 Kč. I starší porty typu USB 2.0, které jsou u většiny televizorů dokáží v praxi až 250-300 Mbitů/s (samozřejmě pokud máte takto rychlý internet), což už je dostatečné pro streamování všech standardních typů video souborů.
Jakou televizi koupit?
Je důležité si dát dohromady to co od nového televizoru očekáváte. Budete sledovat klasické televizní vysílání? Chcete současně jeden pořad sledovat a další nahrávat? Nebo přístroj využijete jen jako obrazovku pro svoji herní konzoli a občas si pustit film skrze připojený notebook? Jen na základě takto popsaných požadavků dokážete vybrat tu správnou televizi pro vás. Inspirací může být i typ, či druh vašeho předešlého televizoru – např. pokud jste dosud měli plazmu, těžko pro vás bude LCD rovnocennou náhradou a bude potřeba zvolit OLED.

Vystudoval jsem ekonomku na Masarykově univerzitě v Brně. Přes 7 let jsem pracoval jako nákupčí pro eshopy s elektronikou a mám tak dlouholetý přehled o tom, co jde koupit a skvěle se vyznám v elektronice na českém a slovenském trhu. Stál jsem u zrodu covybrat.cz a mám na starosti mimo jiné oponenturu recenzí a návodů a dělám recenze – převážně elektroniky.
Další zdroje ze kterých jsem čerpal:
Televizory jsou mým koníčkem už více než 10 let a za tu dobu jsem toho o nich přečetl opravdu hodně. Asi nejsem schopný popsat všechny zdroje, které jsem pro tento článek za roky použil, ale minimálně ty nejdůležitější a nejčastější mi přijde fér zmínit, navíc mohou poskytnou více informací i dalším nadšencům jako jsem já.
- „Television Technology Demystified: A Non-Technical Guide“ od Aleksandr V. Voronin – Tahle kniha poskytuje přehled o televizní technologii bez příliš technických detailů. Vysvětluje principy obrazu, zvuku, signálu způsobem, který je dobře pochopitelný. A za mě je na první místě.
- „Television Engineering Handbook“ od K. Blair Benson – podobný obsah ale trochu techničtější.
- „Color and Mastering for Digital Cinema“ od Glenn Kennel – vysvětluje, jaké je využití širšího barevného gamutu u filmu.
- „High Definition Television: The Creation, Development and Implementation of HDTV Technology“ od Philip J. Cianci – zaměřuje se zejména rozlišení, formáty, komprese atd.
- „Digital Video and HD: Algorithms and Interfaces“ od Charles Poynton – softwarové úpravy obrazu pro dosažení jeho ideální podoby.
- „HDR Demystified: Emerging Standards for High Dynamic Range Video“ od Joel Barsotti a Pete Putman – zaměřuje se na HDR technologii a vysvětluje, jaké jsou její výhody oproti SDR, jak fungují různé formáty HDR a jaké jsou současné standardy.
- „High Dynamic Range Video: From Acquisition to Display and Applications“ od Frederic Dufaux, Patrick Le Callet a Rafal Mantiuk – Tato kniha poskytuje detailní přehled o technologiích pro zpracování HDR videa
- „Television Engineering Handbook“ od K. Blair Benson – zaměřuje se na technické principy televizního inženýrství a poskytuje ucelený přehled o televizních systémech, kódování, digitálních televizních signálech, zpracování obrazu atd..
- „Television Fundamentals“ od B. Grob – zaměřuje se na základy televizní techniky a poskytuje ucelený přehled o principu fungování televizního obrazu, analogových a digitálních televizních signálech, modulaci, demodulaci atd..
- „Television Production Handbook“ od Herbert Zettl – kniha se zaměřuje na technické principy televizní produkce a poskytuje ucelený přehled o televizním záznamu, střihu, zvukové produkci, světelném designu…
- „Television Technology Demystified: A Non-technical Guide“ od Aleksandar Louis Todorovic – další výtečný přehled o technických principech televizoru, který se je snaží vysvětlit tak, aby byly srozumitelné i pro laiky.
- https://avsforum.com/ – velice zajímavé diskuze a i profesionální články
- HDTVTest – znalosti tohoto člověka jsou navzdory jeho relativně nízkému věku úctyhodné
- https://rtings.com/ – metodicky skvěle zpracované, s mnoha druhy detailních měření. Ne všechno jde za mě vyjádřit čistě čísly, ale to nic nemění na tom že se jedná o úžasný inspirační zdroj.














































Dobrý den,
starou plazmu Panasonic chci vyměnit za OLED. Zdroj obrazu – přes UTP kabel a set top box sledovaniTV. Sledovací vzdálenost 2m, předpokládám tedy, že 65″ asi není vhodná. Líbí se mi LG55CX, někde však zmiňují nepříliš dobrý zvuk. Pro mě je zvuk důležitý ani ne tak kvůli hifi kvalitě, ale protože špatně slyším (mám naslouchadla). Můžete mi doporučit buď to LG nebo vhodnější OLED TV?
Dobrý den,
myslím že při změně z plazmy je OLED nejlepší volbou. Obecně platí, že LG má nejlepší poměr cena vs výkon. Pokud chcete za svoje peníze dostat efektivně ten nejlepší obraz, je LG CX (případně C1) tou nejlepší volbou. Jiné značky (Philips, Sony, Panasonic) jsou v některých ohledech lepší, ale také za ně musíte zaplatit více. U zvuku je podle mě důležité rozlišovat dvě věci. Jeho maximální „hlasitost“ a kvalitu/prostorovost atd.. V ohledu hlasitosti si myslím, že by CX/C1 měla stačit. Případně je možné to řešit pomocí externího soundbaru či audia kdy i zařízení za pět tisíc posune zvuk o kus dále. OLEDy s opravdu skvělým zvukem (Sony A90J, Panasonic JZ2000) jsou cenově šíleně vysoko. Za sebe tedy doporučuji CX/C1 a kdyby byla nedejbože potíž se zvukem, tak koupit soundbar či klidně stereo repro z bazaru společně se zesilovačem. Moderní tenké tv prostě z principu nemají takový zvuk jak špičkové modely před 10 – 15 lety.
Dobrý den,
předem chci poděkovat za vaše stránky, kde jsem se hodně dočet o TV. Nyní se nacházím v pravěku 🙂 dle dětí… a mám stále Trinitron od Sony (stará dobrá klasika). Nicméně je fakt ,že to chce již obměnu. Ve světě TV se celkem orientuji a tím spíše je pro mě velmi složité vybrat správnou TV, pokud zohledním veškeré parametry. Výběr jsem zúžil na 3 modely. Tímto Vás chci požádat o radu co koupit, neb nemám reálné zkušenosti a srovnání. V obchodech Vám řeknou to co chtějí prodat a ani tomu nerozumí.
Velikost 65″
Obývák dost světlí a velký 4m od TV sedačka a místnost ještě větší
TV bude na stojanu na stolku zatím bez soundbaru a jiné techniky.
Děti 14 a 11 let a 2 dospělý.
Sledování (příroda, film – seriály ne).
Zdroj: DVBT2 anténa -30%, externí disk MKV a jiné formáty 4K – 30%, Netflix, O2 – 40%
Někdy 3 h denně, někdy vůbec a někdy 6h denně.
Já mám jasno v Oled LG – ale já se na film v dobré kvalitě kouknu cca 1x za týden večer max. Spíše rodina bude sledovat. Animáky a hry však NE.
Plánovaná doba výdrže TV – alespoň 7 let
Můj výběr:
LG OLED 65C12 – MOHU MÍT NOVOU ZA 37500 Kč. Musel bych však koupit dnes hned. Mám ale obavu z málo Jasu (Nitů) obrazovky a po x letech strach z vypálení.
Nebo
Samsung QE65QN85A – Zde nejsem schopen posoudit technologii Neo (výdrž)
Nebo
Samsung QE65Q80A – Dobrá cena.
Nebo nějaká alternativa od Sony
Dobrý den,
děkuji za rozbor. Cenově jsem na obou TV stejně. Cena za LG C12 37000,- je více než dobrá myslím. Každá TV má jinou technologii a jiné parametry. Původně jsem měl jasno v OLED LG, ale jsem na vahách. Viděl jsem ji na živo v obchodě kde bylo mnoho světel. Obraz krásný ostrý (běžel jejich reklamní spot, nikoliv z antény) a přesto se mi zdála OLED dost tmavá, oproti wow efektu barev od SAMSUNG, který září jako „Las Vegas“. OLED má okolo 800 nitů a Samsung 1500. Samsung snese asi více statický obraz, ale neposoudím technologii přídavných nano bodů NEO a jejich životnost. Oproti tomu má LG MAGICK7 ovladač, ale menu je celkem složité (pro ostatní členy domácnosti). Děti asi uhlídám, aby nebyl obraz statický a myslím že OLED 7 let vydrží. Spíš řeším asi barvy a jas. TV je umístěna před velkým oknem, kde jsou sice žaluzie, ale ne vždy. Případně muže být umístěna v prostředku místnosti tak, aby obří okno bylo z boku TV. Je to zkrátka dilema a nevím co vybrat? Potřeboval bych obě TV tak na týden domů:-) Možná by pomohlo, co by si vybrali členové Vašeho týmu pro sebe. Děkuji za odpovědi.
Dobrý den,
Samsung (a obecně každé LCD/LED) snese statický obraz bez nejmenších problémů. Tam proti OLEDu vede na plné čáře. Rovněž u životnosti věřím, že to bude lepší. Jas je rovněž doménou Samsungu, jen si dovolím přípomenout že doma to nejspíše nebudete mít tak nasvíceno jako na prodejně a reálný rozdíl nebude tak velký.
Kde vede OLED je podání barev (má větší pokrytí barevného spektra, hlavně u zelené složky) a dokonalý kontrast u tmavých scén. Bohužel každá tv má svoje výhody a nevýhody, neexistuje nic jako „nejlepší tv pro všechny“. Já osobně bych z této dvojice volil OLED. Moje důvody:
1) tv sleduji převážně večer, ve dne mám možnost tmavých silných závěsů
2) je pro mě důležitý kontrast a detaily na hranici tmavých scén
3) tv bych velice pravděpodobně neměl více než pět let
Ale to neznamená, že to musíte mít stejně. Zkuste si dát dohromady jaké faktory jsou u nové tv ty nejdůležitější. Životnost? Barvy? Jas? …
Dobrý den,
s tímto bohužel zkušenost nemám. Sám používám poměrně rychlý USB flash disk pro opravdu velké filmy (40-80 GB) a nesetkal jsem se s žádnými problémy. Jako přehrávač používám KODI (jen na přehrávání filmů je to trochu kanón na vrabce, ale můžete zkusit). Pokud máte možnost zkusil bych ještě jiný disk či flash disk.
Dobrý den,
nakonec jsem kopil po srovnání všech pro a proti Sony XR-55A83J. Z mého pohledu jde o dobře vyrobený přístroj a to celkově. Mám však jediný problém. Nevím zda mi můžete pomoci vyřešit? Každý mi „i u SONY“ říká něco jiného.
Sony asi jako jediný má vstup USB 3. když vezmu svůj super rychlý SSD disk a připojím jej k televizi, tak TV nepřehraje film. Disk v menu vidím i ho spustím, ale film jde cca 5 sekund, pak se zastaví a načítá cca 5 sekund, pak se zase rozběhne na 5 sekund a dokola. V přenosové rychlosti to není. Kvalita filmů je různá, od 4K po pouhé HD a je to pokaždé stejné. Z NETFLIXU ve 4K není problém.
Stáhnul jsem i VLC player do televize. Nic nepomohlo. Filmy jsou stažené z ULOŽ to v MKV. Netušíte čím to může být, jak vyřešit? Děkuji Alex
Dobrý den,
za sebe bych reálně vybíral mezi LG 65C12 a Samsung QN85A. Jestli si věříte v tom, že děti nebudou nechávat (opakovaně a často) nechávat zapnutou obrazovku třeba s nabídkou filmů na Netflixu (do velké míry statický obraz), tak bych volil LG OLED. Je to nejlepší obraz co v té cenové hladině můžete mít, životnost 7 – 10 je v takovém případě reálná. Obavy s nižším jasem vůči QN85A bych měl za situace že vám na obrazovku opravdu hodně svítí (to celkově nedělá OLEDu dobře) a nemáte možnost (nebo nechcete) využít kvalitní stínění (blackout závěsy nebo žaluzie).
Stejně pokud máte velké obavy, nebo chcete aby tv vydržela nejméně těch 10 let, tak si myslím že je větší šance u Samsungu. Konkrétně Samsung QE65QN85A. QN80A je už výrazný krok v kvalitě obrazu směrem dolů. Osobně bych raději zůstal u QN85A.
Bohužel Sony je cenově v obou případech výrazně výše a s tím, že na full 4K film chcete koukat cca jednou týdně, tak si myslím že tento příplatek nedává smysl.
Dobrý den. Chtěl bych se Vás zeptat, kterou TV by jste doporučil, dají se momentálně sehnat kolem 10000kč. Philips 50pus7805,LG50un7400 TCL50P815, Thomson 50ug74 – všechny by měly mít VA panely, liší se jen OS a hlavně designem. Zajímalo by mě srovnání kvality obrazu, mozná praktičnosti ovládání, citlovosti tuneru, Děkuji Vám za radu.
Dobrý den,
vím že je to trochu nad limit, ale já bych v této cenové kategorii kupoval Samsung UE50AU7172. Pokud chcete dodržet cenu (+-), tak LG nebo případně Philips 50pus7805 pokud chcete podsvícení Ambilight.
Dobrý den. Omlouvám se, že Vás kontaktuji na tento mail, bohužel nejsem na sociálních sítích a nenašel jsem způsob jak vstoupit do diskuze. Mam dilema mezi 2 přístroji: Philips 50pus7505 a LG50un7300. Fyzicky jsem nezaregistroval větší rozdíl v obraze, jsou však zde rozdíly např. 2 vs.4 jádrový procesor, micro dimming u Philpsu bs bluetooth u LG, jsem nenáročný divák sledující převážně klasické TV vysílání v HD, občas Youtube. Nižší spotřeba energie u Philipsu, lepší magic ovladaču LG. Nevím jaký má LG panel, Philips by měl mít VA. Cenově jsou nastejno… Sleduji tv většinou až večer v šeru. Velice děkuji za vaši radu s pozdravem René
Dobrý den,
LG má IPS panel. Philips VA. Ve dne v obchodě není rozdíl tak patrný, více rozdílné panely vyniknou večer / v noci. Micro dimming a podobné technologie můžete ignorovat, u těchto levných tv se tyto technologie neprojeví. Osobně bych bral kvůli sledování večer Philips, případně dva tisíce připlatil a koupil Samsung 50AU7172 – obrazově je nepatrně lepší. Ale jen velmi lehce.
Dobrý den Pane pokorný,
chci jsi objednat televizi díval jsem se na Samsung QE55QN85A technologie Mini led antireflexní vrstva.Přemýělel jsem nad Oled ale míc se přikláním k mini led.Která technologie je lepší? Oled má asi o něco lepší černou ale to moc nepoznám že?Ale zase menší svítivost. Máme televizi proti oknu tím pádem odlesky od okna přes den.Dívám se na TV i přes den.Televizi bych chtěl cca do 30 000 ,- .Dívám se i na HDR obsah televize nemá Dolby vision aale hdr 10+.Když je film natočený v dolby vision Televize si převede HDr obsah do HDR 10 nebo jak to funguje? Nevíte jestli 85A má lcd panel nebo ips? Nekde sem četl že možná má měl by mít klasický lcd panel.ips je horší že.Vyšší řada asi nemá smysl.Popřípadě co by jste mi doporučil jiného?
Děkuji Ondřej
Dobrý den,
záleží na využití, za mě nelze říct co je jednoznačně lepší. OLED dominuje při večerním sledování a má skvělou černou. QLED nemá tak dobrou černou, ale zase má vyšší jas a není tam ani teoretické riziko vypálení obrazu. Čím víc sledujete tv ve dne, tím víc bych se klonil k miniLED, naopak pokud sledujete tv hodně večer, pak OLED. Ještě k QN85A, má IPS panel zatímco QN90A má VA panel. IPS má horší černou (nádech do šeda, je to vidět hlavně večer), ale lepší pozorovací úhly. Naopak VA má lepší černou, ale horší pozorovací úhly. A ano Dolby Vision video to přehraje v režimu HDR10.
Dobrý den, jaký má TV Panasonic 40FS503E podsvícení?
Děkuji
Dobrý den,
podsvícení přímé, ale bez lokálního tlumení.
Promiňte, nevím co je podsvícení přímé, poznám Direct LED – celoplošné, nebo Edge LED – okrajové,….
Děkuji
Dobrý den,
direct / celoplošné / přímé je totéž, každý výrobce to v češtině používá trochu jinak.
Dobrý den. Hlavně úspornou. To je teď oč tu běží. Ne v Géčku. Jak dlouho bych sena ní asi díval. V době kdy se klade důraz především na spotřebu je televize v G třídě?
Dobrý den,
v březnu 2021 došlo ke změně metodiky pro počítání energetických tříd. Proto se všechny současné televizory (s třídou A-B, posunuly do třídy F-G). Není to tak, že by byly horší než předtím, jen došlo ke změně metodiky aby se trh měl kam posouvat. Nicméně pro uživatelé je to matoucí, s tím souhlasím.
Dobrý den,
jaký má panel TV Panasonic TX-40FS503E?
A jak velký harddisk, nebo USB fleshku můžu připojit pro nahrávání z TV Panasonic TX-40FS503E?
Děkuji
Dobrý den,
jedná se o 50 Hz VA panel. Maximální kapacita disku je dle informací od podpory (s externím napájením) 6 TB.
Dobrý den, jaký mate názor na tuto TV Panasonic TX-40FS503E?
A která je podle vás kvalitou, ne cenou lepší značka ve výrobě TV, Panasonic nebo Samsung a nebo Sony, jaké je podle vás pořadí?
Děkuji
Dobrý den,
v dané velikosti asi nejlepší tv co můžete koupit, sice „jen“ fullHD a to při této velikosti vůbec nevadí. Pokud jde o kvalitu, tak můj osobní názor je že při levnějších televizorech má Sony i Panasonic podobné zpracování, které je lepší než u Samsungu. U dražších modelů je situace vyrovnanější mezi všemi třemi značkami.
Dobry den,
poprosim Vas o pomoc pri vybere televizora.
Mam zaujem o 4k smart TV 55″ do sumy max 750€. Obcas si zahram playstation, preto by som privital 100 Hz frekvenciu.
Zvazoval som medzi Hisense 55U8QF alebo TCL C728.
Viete niektoru doporucit, pripadne s ktorou TV su lepsie skusenosti?
Dobrý den,
osobně bych v této cenové hladině doporučil spíše Samsung QE55Q80A. Za lehce vyšší peníze (pořád v limitu) nabídne lepší obraz.
Děkuji za odpověď.
Můžete mi prosím ještě napsát jak velký harddisk, nebo Flash disk můžu připojit pro nahrávání? A ještě mne zajímá jaký typ panelu má TV, IPS nebo VA?
Dobrý den,
jedná se o 50 Hz VA panel. Maximální kapacita disku je dle informací od podpory (s externím napájením) 6 TB.
Dobrý den,
je možné říci, jaká z těchto 2 TV má lepší obraz? LG 50NANO88P vs. Sony KD-49XH8596 (popř. KD-49XH8577 – nevím v čem se od 8596 liší). Výběr padne na jednu z nich, protože se mi podaří k tarifu od O2TV zdarma set top box, takže aplikaci nemusím řešit…
Díky moc.
Dobrý den,
v obou případech se jedná o 100 Hz VA panel, rozdíly v obraze nejsou nijak zásadní. Zvláště při sledování O2TV. Volil bych podle preference operačního systému a zejména ceny. Nevím za kolik je máte možnost mít tv vy, ale z běžných nabídek vypadá Sony levnější. Naopak z pohledu přívětivosti a jednoduchosti uživatelského systému zase o trochu vede LG. Nicméně pro mě by byla v tomto souboji rozhodující cena. Z pohledu obrazu jsi skutečně obě docela blízko.
Dobrý den,
uvažuji o televizi s úhlopříčkou 65 palců, a vidím že tu někdo zmínil TCL 65C815. Cenová hranici by pro mě docela seděla. Nutná podmínka je bohužel těch 65 palců, s cenou do 28 000. V Článku hodnotíte především 55 palců, mohu prosím požádat o doporučení na 65 při těchto podmínkách?
Velmi děkuji
Dobrý den,
55 palcové modely jsou zatím stále nejprodávanější, proto píši primárně o nich. Ale u většiny televizorů není v kvalitě obrazu rozdíl mezi 55 a 65 palci. TCL 65C815 je za danou cenu slušná volba. Při limitu na cenu moc lepší volbu nemáte. Když se dívám na alternativy tak nejbližší a lepší model je Samsung QE65Q80T. Ale tam je cena 34 000 Kč. Pokud však chcete dodržet cenový limit, tak nic rozumnějšího než TCL 65C815 nenajdete.
Dobrý den.
A co modely od Sony? Sony KE-65XH9096 nebo Sony KE-65XH9077, které se dají sehnat za prakticky shodné peníze jako TCL 65C815?
Děkuji
Dobrý den,
dívám se že v electroworldu je skutečně Sony KE-65XH9077 za podobnou cenu, berte dokud jsou. Není tak dobrá jako Samsunq Q80T, ale TCLC815 předčí. Když jsem se díval minule byla okolo 27 000 Kč. V několika ostatních obchodech ji mají, ale s dostupností na dotaz. Obávám se, že k sehnání už moc dlouho nebude pomalu mizí z trhu.
Dobrý den,
při výběru TV a přečtení Vašeho vyčerpávajícího článku jsem trochu ,,v koncích“ a rád bych poprosil o radu.
Hledám TV pro sledování filmů – Netflix, HBO, Blu-ray + nějaké hraní her z konzole. Sledovací vzdálenost něco přes 3 m. Ideálně do 50 tis. Kč.
Z Vašeho článku mi vychází OLED, 4K, 65″, 100Hz. A teď právě nevím jak se dívat na HDR 10, HDR 10+, Dolby Vision – je potřeba řešit, aby televize měla HDR 10+ i Dolby? A další neznámá je ohledně zvuku. Určitě následně uvažuji o systému domácího kina, a tady nevím, jestli automaticky sáhnout po eARC nebo není nutné. V tomto nejsem teda úplně náročný.
Televize hraje i přes den v relativně hodně prosvětlené místnosti. Má OLED o tolik horší (viditelný) jas, že by to mělo hrát roli?
Vychází mi z toho v podstatě:
LG OLED65B1
Philips 65OLED705
pak je tady ještě
Philips 65OLED706 – ale to je navíc skoro 10 tis. Kč kvůli eARC a VRR? Protože nějaký jiný rozdíl jsem nenašel.
Pokud vidíte ještě jinou alternativu budu rád.
Děkuji za Váš názor
Tomáš
Dobrý den,
osobně bych pro toto využití doporučil LG OLED65CX. Lze ji koupit za 36 000 Kč, což je levnější než LG OLED65B1 (která je horší), případně základní alternativy od Philipsu. Má VRR, eARC de facto vše kromě HDR10+. Ale HDR10+ je oproti Dolby Vision výrazně méně rozšířený formát. A i pokud je film či seriál s podporou HDR10+, tak ho tv dokáže zobrazit jako HDR10 (hodně zjednodušeně řečeno, to bude v o něco horší kvalitě). Ale jak říkám cílil bych na Dolby Vision. Jak Netflix, tak HBO jej podporují. Pokud jde o jas, tak pokud máte pro extrémní situace (léto, kdy je slunce přes den vážně silné) možnost stáhnout žaluzie nebo zatáhnout závěs, tak si myslím že to CX zvládne. Není to tak, že by OLEDy nebyly vhodné na koukání přes den. Jen excelují u večerního sledování.
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat na Vaše doporučení v kategorii TV s úhlopříčkou 65 palců. Zasazena bude do obývací stěny, sledovat se na ní budou převážně filmy/seriály z Netflixu a sem tam nějaké to Youtube. Uvažujeme o Samsung QE65Q95TC ale zaujala nás i TCL 65C815. Prakticky nevíme, jaký může být rozdíl mezi Dolby Atmos, Dolby Atmos plus atd. Jestli to má laik šanci poznat. Cenová hranice je kolem těch 35.000.
Mockrát děkujeme za odpověď
Dobrý den,
osobně bych bral Samsung QE65Q95TC a s ohledem, že se vám vejde do rozpočtu bych nad TCL ani nepřemýšlel. Ten Samsung je o několik tříd lepší televizor. Co se týče Dolby Atmos, znamená že ho televizor dokáže poslat do zařízení co ho dokáže přehrát. Ne že televizor produkuje zvuk srovnatelný s Dolby Atmos. Na to bych se při výběru neohlížel. Mimochodem, i z pohledu zvuku bude Q95TC lepší volbou.
Dobrý den, rád bych koupil tv 75″ nebo 77″ od Sony, Samsung nebo LG. Na sledování filmů ve vysoké kvalitě (a také aplikace sledováníTV). Mám Apple TV 2021 a soundbar Sonos ARC + dva zadní. Zajímá mě kvalita obrazu a jsem zvyklý na VA panel Samsung UE65RU8002. Zvažuji Sony XR-75X95 (v akci za pěkných 50 121 Kč) LG OLED77C11 (56 496 Kč), LG OLED77C12 (58 069 Kč) nebo Samsung QE75QN90A (teď bez akce 59 990 – tedy jen v případě, že by byl výrazně lepší). Kterou byste doporučil na filmový zážitek? Volil byste spíše Sony (i vzhledem k rozdílu v ceně), nebo LG pro OLED? Nemám s OLED zkušenosti, proto nevím porovnání s LCD od Sony. Předem děkuji!
Dobrý den,
osobně bych bral některý z OLEDů od LG. C11 a C12 se liší jen vzhledově, jinak je to stejný televizor. Samsung bych vynechal (s ohledem na to že preferujete filmy ve vysoké kvalitě, tedy často Dolby Vision, který Samsung neumí). Sony XR-75X95 bych bral pouze v případě, že je 50 000 Kč je limit co nechcete překročit, nebo budete na tv mít i hodně statického obsahu (pauznutý film, obrazovka ze hry atd..) nebo když sledujete většinou tv během dne a máte v místnosti hodně světla. Pokud se vás nic z těchto situací netýká, myslím že budete z OLEDu naprosto nadšen.
Zdravím,
spíše nám jde o to, jestli se to za těch extra 10 000 vyplatí. Na televizi se budeme dívat tak hodinku dvě denně. Recenze na TCL se zdají být v té cenové hladině dobré, o Samsungu jich bohužel zatím mnoho není. Napadá mě potom otázka, jestli se u Samsungu také neplatí ve velké míře za značku.
Dobrý den,
to zda se to „vyplatí“ musíte zvážit sám. Pro každého má 10 000 Kč jiný význam, také někdo potřebuje excelentní obraz a jiný zase zkousne pár nedostatků, pokud bude cena příznivější. Za sebe mohu říct, že obrazové procesory a zpracování obrazu v náročných scénách jsou u TCL oproti velkým hráčům (Sony, Samsung, Philips, LG, Panasonic …) skutečně horší. Ať už jde o zpracování pohybu nebo blooming efekt. Takže za mě jen „za značku“ neplatí. Nicméně pokud vám tyto slabší vlastnosti u TCL nevadí, tak ji můžete koupit za výrazně menší cenu. Osobně považuji aktuální cenový rozdíl za poměrně férový a vypovídající schopnostem televizoru.
Nebo ve velikosti 50″ není viditelný rozdíl mezi 50hz a 100hz při sledování klasických kanálu přes O2TV a Skylink Live TV? Pokud není, jaká TV do okolo 20 000,- by dávala největší smysl při zohlednění toho O2TV? Děkuji mockrát
Dobrý den,
za mě tam viditelný rozdíl je. Ale dost záleží jakou tv jste měl doposud. Pokud 50 Hz, tak vám 50 Hz u nové tv tolik vadit nebude. Naopak přechod z 100 Hz na 50 Hz pro většinu diváků nepříjemný je.
Dobrý den,
sháním TV – jsem omezený prostorem a proto to musí být max 50″ a cenový limit je do 20 000. Hodně sleduji sport, proto bych rád 100hz TV. Z mého výběru to jsou pouze 2 TV:
LG 50NANO85P vs. Sony KD-49XH8596. Mám možnost sledovat Skylink live TV a rád bych sledoval i O2TV. LG má nyní novou aplikaci. Sony zatím nemám a nevím, zda by šlo koukat přes prohlížeč (u LG šlo) – našel jsem na netu nějaký návod na instalaci appky do Sony neoficiální cestou.
Jaká z těchto TV dává větší smysl a popř. existuje ještě nějaká jiná/lepší do 20 000?
Díky moc.
Dobrý den,
bohužel nabídka 100 Hz při 50 palcích není velká a pokud k nim přidáte omezení v podobě ceny, tak opravdu nezbývá nic jiného než uvedené dva televizory nezbývá. Pokud chcete pravidelně sledovat o2tv, tak bych preferoval LG. Které po letech slibů ze strany o2 konečně dostane tuto aplikaci. Neoficální řešení sice funguje, ale není to tak komfortní jako nativní aplikace. A nikde není jistota, že toto řešení bude fungovat dlouhodobě. Proto bych preferoval LG NANO.
Děkuji. Ještě zvažuji,zda by než LG50Nano88P (21500 alza) nebyla lepší LGOLED48A1 (nyní 21990). Doufal jsem, že v rámci LGOLEDny spadne níže i LGOLED48C11, ale pořád se drží na 30tis.
Dobrý den,
s A1 přijdete o 100 Hz frekvenci, ale získáte OLED. S C1 máte oboje, ale také výrazně vyšší cenu. NANO88 je 100 Hz, ale LCD takže oproti OLEDu obrazem níže. Každá z možností má svoje mínus.
Dobrý den,
článek bohatě popisuje problematiku TV, ale chybí mi tam informace ohledně odrazu okolí na displeji. Mám starou TV Philips, která má částečně matný display a tento jev je menší. Když nyní sleduji nové TV, např. s OLED, tak za denního světla tam vidím vše co je naproti, což kazí kvalitu obrazu.
Existují nějaké typy, které toto nějak potlačují?
Děkuji.
Dobrý den,
mohu se zeptat který konkrétní OLED jste viděl a přišel Vám výrazně horší než starý Philips? Obecně OLEDy (společně s Samsungem a jeho QLED) patří k televizorům co zvládají odlesky nejlépe. Např. LG G1 nebo LG CX.
Dobry den,
Hledam Tv do 20000 kc, ke sledovani prevazne filmu, netflixu, a sportovnich kanalu. Uhlopricka 50-55palcu, na znacce nezalezi, jde hlavne o obraz, zvuk,a obnovovaci frekvenci.
Moc dekuju za radu
Dobrý den,
začnu tipem lehce nad limit ale s fantastickým obrazem – LG OLED55BX. Tento OLED jde koupit pod 23 000 Kč. Dalším tipem je Samsung QE55Q80T, v tomto případě LCD, rovněž excelentní. Cena cca 21 500 Kč. Pokud chcete za každou cenu dodržet limit, tak lze nyní přímo od Sony pořídit doprodávající se Sony KE-55XH9077 lehce pod 20 000 Kč. O trochu horší než Q80T, ale pořád výtečná tv.
Dobry den,
Moc dekuji za radu, jeste se zeptam na tip nej tv v uhlopricce 50 okolo 20000kc
Dobrý den,
v 50 palcích je bohužel situace horší než u 55 palců. Mnoho značek dává top výbavu až do 55 palců a proto jsou ty 50 palcové co mají 100 Hz panel někdy dražší než 55 palcové. Dobrá je Samsung QE50QN90 nebo Sony 50XH9505, ale obě jsou přes 25 000 Kč. Pokud to prostor dovolí, doporučuji kupovat 55 palcový model.
Dobrý den,
chtěl bych se prosím zeptat na vaše doporučení ohledně televizoru. Cenový strop je 30 000 Kč, uvažované uhlopříčky ideálně 55-65 palců. TV bude umístěna v obývací stěně, pozorována ze vzdálenosti cca 2m . Převážně na Netflix, HBO a youtube. Občas možná nějaké History channel či sport.
Moc děkuji za odpověď
Dobrý den,
v takovém případě buď LG OLED55CX (cca 25 000 Kč), LCD alternativa je Samsung QE55Q80T za 22 000 Kč. Na 2 metry si dovedu představit 55 i 65 palců, záleží jakou velikost jste měli dosud. Pokud menší, bude nadšeni i z 55 palců. Ve větších úhlopříčkách vypadá zajímavě Samsung QE65Q95TC (lehce nad limit -> 32 000 Kč, ale o něco lepší obraz než ten předešlý). Pokud by jste chtěli 65 palcový OLED, tak je s ohledem na limit nejblíže LG 65 BX za 33 000 Kč.
Zdravím,
na LG OLED55CX jsme se již dívali, i podle hodnocení co jste uváděl zde na stránce, dopadá velmi dobře, ale je škoda, že ve většině eshopu již není k prodeji. Doposud jsme televizi neměli, respektive jsme byli pouze na PC s uhlopříčkami 27 a 24 palců, takže změna by to byla tak či tak. V kamenné prodejně nás zaujal obrazem LG 65NANO75P, ale bohužel k tomu není příliš mnoho recenzí. Nevíme potom, jestli se řídit zrakem (což u nováčků asi není nejlepší kritérium) a nebo recenzemi.
Dobrý den,
LG 65NANO75P bych nebral. LG umí výborné OLEDy, ale v LCD hraje trochu druhé housle. LG CX je loňský model doprodává se a za chvíli zmizí z trhu. To je i důvod proč má tak skvělou cenu. Pokud vyloženě chcete 65 palců, zkuste přidat dva tisíce nad limit a mít Samsung QE65Q95TC. To je opravdu výrazně lepší tv než LG 65NANO75P.
Dobrý den,
chtěl bych novou televizi, měl jsem doposud starou barevnou televizi Daeewoo, přečetl jsem spoustu informací od Vás. Sleduji základní programy (zdarma) od UPC/Vodafone po kabelu v SD a HD, výjimečně bych chtěl přehrát z USB film, to je vše. Jasné mám zatím, velikost 32″, raději černou televizi. Zásadní je obraz, už nelpím na prvním dojmu krásného obrazu, ale zásadní je pohyb, když jsem prošel v obchodě všechny televize, kde mají rozvětvený kabel z USB a tím horší signál, tak pohyb nezvládala i televize OLEG za 50 tisíc Kč. Jako druhé mě vadí hluboké zobracení černé do úplně černé. Když po kabelu nedostanu HDR, tak asi s tím nic nenadělám, pro mě je přijatelnější ne tak hluboká černá, jako u staré televize. Vrátil jsem GoGEN TVF 32P559T, v prodejně levnější typ na první pohled měl pěkný obraz, ale doma hrozné zobrazení pohybu – blikání, kmitání pruhů a světelných přechodů a nepomohlo ani odpojit rozbočovač a zapojit přímo jedním kabelem. Doporučovaná JVC LT-32VF5105 na prodejně – obraz na slabém signálu stejný jako u GoGENu, jedna JVC LT-32VH5105 (bez dalších funkcí) byla na samostatném USB, kde byl obraz dobrý, ale vysílaný obraz nebyl zrovna vhodný pro vyhodnocení. GoGEN jsem srovnával u příbuzenstva se Sencorem SLE 3227T na pozemním vysílání a kupodivu obraz a pohyb byl nejlepší, ostrý obraz a přechod do rychlého pohybu celkem plynulý. Prodavač říkal, že někdy u Sencoru dávali panely, myslím, ze Sony, ale když koupím stejný typ, nemusím mít štěstí na panel. Tak už nevím.
Moje přání je – 32″, pokud je to možné černá TV, full HD, HDR bude asi k ničemu, obraz nemusí být nijak ostrý, ale přirozeně pěkný a hlavně musí zvládat pohyb i ten drobný, aby se vše při pohnutí nerozvlnilo, nekmitalo a neblikalo, to mě nejvíce vadí. Většinou nejsou uváděné potřebné údaje důležité pro pohyb a pak v tomto rozměru TV je omezený výběr lepších funkcí, hlavně doba odezvy, ta se neuvádí, u Sencoru ano a je nízká, ale nevím co je to za odezvu, asi šedá-šedá. Cena do 10 tisíc Kč. Kdybych koupil stejný Sencor, je šance, že obraz bude stejný? Větší poruchovost bych asi už neřešil.
Prosím, můžete mě poradit s výběrem, pokud je to po mém popisu vůbec možné?
Dobrý den,
s panely u levnějších televizorů kam patří tito výrobci je to opravdu velká divočina a někdy lze mít štěstí. Obecně platí, že v současné době výrobci malým televizorům nepřejí. A malé je z jejich pohledu všechno pod 43 palců. Nemůžete mít větší úhlopříčku? Myslím že by mohl vyhovovat Samsung UE43AU7172. Přes léto vyskočil s cenou nahoru o skoro dva tisíce, ale věřím že zase spadne a během podzimu půjde koupit za 10 000 Kč. Jinak HDR nemá v cenové hladině do 20 000 Kč žádný smysl. Ta tv jej podporuje a nemá schopnosti na to využít. Pokud trváte na velikosti, zkuste se podívat na Panasonic TX-32FS503E. Vím že to není fullHD, ale v této úhlopříčce to nevidím jako zásadní handicap. A obrazově a pohybově na tom bude rozhodně lépe než Gogen, JVC nebo Sencor.
Dobrý den,
moc děkuji za Vaše doporučení. Nepřišlo mě upozornění na email, tak reaguji se spožděním. Ještě než jsem četl Vaše doporučení, tak jsem pátral a dospěl ke stejnému návrhu Panasonic TX-32FS503E, hledal jsem televizi s herním režimem. Větší nechci, protože ty ruchy obrazu jsou zvětšeny, jsem zvyklí na menší obraz a i esteticky se do okna nábytku lépe vejdou, než když jedna strana vybožuje 12 cm do volného prostoru, dále problém s nožičkami na jedné straně a pak u doporučené TV vysoká spotřeba energie, i když je to spojeno s kvalitou. Ta Sencor taky není žádný zázrak, na jiném vysílání nic moc, ale v porovnání na stejných vysílání je ten konkrétní typ Sencoru o dost lepší než GoGEN. U Panasoniku rozlišení HD akceptuji, je to televize 32″, tedy bod je stejný jako u 43″ full HD a po kabelu vysílají SD a HD. Potvrdili jste mě správnost výběru, už jsem myslel, že si nevyberu, jen nesmím odalovat objednání, je to myslím doprodej. Měnit už nebudu, i kdyby televize nebyla ideální, pak už je to o zvyku. Děkuji za pomoc s výběrem.
Dobrý den,
věřím že s ohledem na parametry výběru je to ta nejlepší možnost. Přeji Vám ať jste s novou spokojeni.
Dobrý den, rozhoduji se mezi Samsung UE55TU7092 a LG 55NANO80. Která je podle vás lepší volba? Popřípadě napadá Vás lepší televize do cca 14k?
Sleduji filmy na Netflixu, HBO. Mám O2, což byl důvod proč se přiklonit k Samsungu,ale od září by měla být aplikace i pro Webos. Občas si zahraji na PS4.
Děkuji za odpověď i skvělý článek.
Dobrý den,
NANO80 má o něco lepší barvy a celkově je to trochu lepší tv. TU7092 zase VA panel, který má lepší černou, u NANO80 bude mít večer černá barva nádech šedé. Přijde mi to tak, že TU7092 je sice o něco horší ale má vyrovnanější výkony. S NANO80 budete mít lepší obraz během dne, ale zase může být horší večer (kvůli černé barvě, záleží co sledujete). Aplikaci pro webOS O2 slibuje už několik let, možná bych (když budete chtít koupit LG) raději pár týdnů počkal, až bude jisté zda ji vydají. Vím, že jsem Vám to neulehčil jasným určením vhodného televizoru, ale opravdu mají oba své výhody.
Dobrý den, občerstvuji svůj dotaz z 1. dubna tohoto roku, rodiče to tehdy nechali být, ale zdá se, že televize chytá poslední dech. Platí stále, co jste mi napsali v dubnu nebo jsou jiné možnosti. Mají satelitní příjem Skylink (výjimečně používají dvb-t, spíše při výpadku satelitu), satelitní přijímač jim neskutečně dlouho načítá, než zapnou Tv a přijímač a začnou se dívat, je to doba. Ptali se tedy na to, jestli by už v této nové TV 7172 nemohli mít danou přímo satelitní kartu Skylink. Tam je slot CI, ale musel by se dokoupit CI modul?Psali jsme si v dubnu:
Dobrý den, rodiče senioři budou muset pořídit novou TV místo staré TV Panasonic stříbrné 42 palců a 55 palců se jim do místa pro TV nevleze. Jsou stejně kvalitní do výběru tyto 43, 49 či 50 palců, které mají označení TU7172 a TU8502?:
Samsung UE43TU7172
Samsung UE43TU8502
Samsung UE50TU7172
Samsung UE50TU8502
Děkuji
Covybrat.cz
01/04/2021 at 20:45
Dobrý den,
kupujte 7172. Rodiče v obrazu nepoznají rozdíl a trochu ušetří.
Dobrý den,
Samsung je mezi těmito levnými televizory pořád cenově nejzajímavější volbou. Jediný drobný rozdíl, že cena nové řady Samsung UE43AU7172 klesla na podobnou úroveň jako její loňský předchůdce. Jsou to skoro totožné televizory, při nákupu se podívejte který lze koupit levněji – to platí i pro 50 palcovou variantu.
Dobré odpoledne, zakoupil jsme rodičům na vánoce Samsung UE43AU7172. Chtěl jsem se zeptat, jestli existuje nějaký návod či tabulka na nastavení parametrů obrazu.
Dobrý den,
pro rychlou inspiraci mrkněte sem – https://www.co-vybrat.cz/recenze-samsung-ue55au7172/#doporucene-nastaveni
Dobrý den, rád bych Vás požádal o radu při výběru TV. Rozhoduji se mezi dvěma modely Samsung, konkrétně QE65Q77A a QE65Q80A. Ve většině parametrů se jedná v podstatě o shodné TV, avšak jsou tam jisté odlišnosti a nevím, která bude vhodnější. Dalo by se říct, že u každé TV je jedna věc, která mi chybí u té druhé. V případě 77A se mi líbí fakt, že hloubka TV je pouhých 2,5 cm a je jednou tak menší v tomto směru než 80A. No a u 80A si myslím, že zase vede v kontrastu – konkrétně má Direct LED, zatímco 77A má „jen“ Edge LED (na rovinu však uvádím, že nejsem schopen posoudit, jak velkou roli to hraje). Pokud byste mi mohl poradit (už nekoukám po jiné – chtěl bych vybrat mezi těmito dvěma), budu rád. Snad dodám, že v mém případě sháním TV výhradně na sledování filmů na platformách Netflix a HBO. Využívám O2 TV a občas si zahraji nějakou hru na Xbox. V běžné TV sleduji výhradně sportovní přenosy. Děkuji předem za radu.
Dobrý den,
tenké tělo Q77A je právě z důvodu, že nemá přímé podsvícení (Direct) jako Q80A. To je prostorově náročnější, ale z pohledu obrazu lepší. Nicméně letošní generace Q80A má IPS panel, který má horší černou než VA panel u loňských modelů nebo letošní Q77A. Osobně bych Vám doporučil loňskou Samsung QE55Q80T. Vím, že píšete že chcete vybrat mezi uvedenýma dvěma, ale to je těžká obě, mají svoje slabé místa a Q80T má lepší cenu i lepší obraz než Q80A i než Q77A.
Dobrý den,
moc Vám děkuji za cenné poznatky (zejména ohledně IPS panelu). Vidím tedy, že moc dobře jsem si nevybral 🙁 Já už se v těch TV „hrabu“ asi měsíc a tak nějak mi z toho jde už hlava kolem 🙂 Pokud byste mi doporučil loňskou Q80T, tak si říkám proč ne. Pokud splní mé požadavky (Netflix, integrovaná O2 TV aplikace, Xbox a sportovní přenosy) a ještě má lepší obraz než mnou vybrané dva modely, tak bych dal na Vás. Musím se s dovolením ale ještě zeptat (zejména proto, že mi absolutně unikla skutečnost, že v případě Q80A se jedná o IPS panel): já bych preferoval uhlopříčku 65. Předpokládám, že tedy bude existovat i Vámi doporučený model v uhlopříčce 65. Pokud ano, mohl byste mi prosím napsat, zda tento model má VA nebo IPS panel? Já bych samozřejmě raději VA panel, ale když mi taková skutečnost unikla, raději bych se zeptal Vás jako odborníka. Moc Vám předem děkuji za ochotu.
Dobrý den,
no vidíte, ještě jste moji radu sám vylepšil. Q90(95)T je ještě o trošku lepší (v řádu jednotek procent) než Q80T, ale dlouhodobě měla vyšší cenu. Proto v poměru ceny a hodnoty dávala větší smysl q80T. A nyní se dívám, že ji lze pořídit dokonce o dva tisíce levněji než Q80T. Přeji, ať jste s novou tv spokojený.
Ještě jednou moc děkuji za rady a doporučení. Rozhodně dám na Vás a upustím od mnou vybraných modelů Q77A a Q80A a půjdu do modelové řady r. 2020. Máte pravdu, že Q80T se hledá na trhu hůře. Když jsem ale procházel eshopy, narazil jsem ještě na tuto: QE65Q95TC. Ta je pro mě cenově dostupná a když jsem si ji srovnal s Q80T, tak mi vyšla jako vítěz. Je to taky loňský rok, takže VA panel, Direct podsvícení atd. Už Vás více nebudu otravovat a naposledy bych Vás chtěl ještě poprosit o radu: kterou tedy vybrat? QE65Q80T nebo QE65Q95TC?? Kterou byste doporučil? Jen doplním, že Q95TC jde sehnat ještě poměrně dobře. Ještě jednou velice díky za Váš čas i rady. Moc jste mi pomohl.
Dobrý den,
loňská Q80T (respektive všechny loňské modely Samsungu) mají VA panel, IPS jim vpadl do nabídky po mnoha letech, osobně spíš podezírám nedostatek VA panelů kvůli Covidu než úmysl. Pokud chcete 65ku, hledejte – Samsung QE65Q80T. Je jich méně, ale pořád ještě jdou koupit. Mimochodem u 65 palcové varianty by měl mít VA panel i Q80A, ale osobně bych na to raději nesázel. Jak jednou výrobce takhle „zmatlá“ řadu, je těžké odhadovat co tam reálně je za panel.
Dobrý den, v první řadě bych Vám chtěl moc poděkovat za doporučení TV. Tehdy jste mi doporučil LG OLED CX 9 a jsem velice spokojený. Skoro 2 roky běží jak hodinky bez jakýkoliv problémů 🙂 Obracím se na Vás tentokrát s dotazem pro kamaráda, kterého jsem samozřejmě Oledem namlsal 🙂 Bude sledovat TV ze vzdálenosti 3,5 metru v bytě. Poběží na tom převážně Netflix, Youtube a IP TV. Ve hře máme velké dilema, zda vzít Vámi doporučovanou Sony Bravia KD-55A8 nebo na tuto vzdálenost za stejnou cenu vzít LG CX 65.
U té Sony se malinko bojíme androidu aby se nesekal a nerestartoval TV, ale třeba už je to mýtus. Chtěl by na tom přehrávat Kodi a stream ve 4K (cca 60GB HDR) , tak nevím aby se to nesekalo. K LG by se pak připojil jinak Android box nebo ChromeCast TV 🙂 dejte mi vědět pro co by jste se rozhodl vy a proč. Moc Vám předem děkuji.
Dobrý den,
v první řadě moc rád slyším, že vám televizor stále dělá radost. Pokud jde o kamaráda, tak A8 je nepatrně lepší, ale 65 palcová CX bude celkově rozumnější volbou. Právě kvůli větší velikosti. Jinak AndroidTV (nyní vlastně GoogleTV) je už vážně úplně jiný systém než byl před pěti roky, kdy skutečně sekání a nepravidelné restarty byly relativně běžné. Pokud jde o KODI a streamování větších souborů, tak nad cca 40-45 GB doporučuji mít film lokálně stažený na flashce nebo USB disku. TV mají 100 Mbitovou síťovku (přes Wi-Fi jde dát i více), což na takto velký soubor nemusí stačit. Za ideálních podmínek dáte přes 100 Mbit ethernet cca 35 GB dat, v praxi spíše méně. Když máte film co má 90 minut a 60 GB, tak to prostě na stream nevyjde.
Dobrý den,
chci Vám poděkovat za výborný článek, díky kterému jsem pochopil funkce nových televizorů a význam nekonečného seznamu zkratek.
Momentálně vybírám novou televizi a chci Vás požádat o radu při výběru do 30tis.
Samozřejmě zvažuji velikost. Z gauče k TV to mám cca 4m, tudíž jsem uvažoval o 65″, mám ale obavy, že do 30tis nebude takto velká televize dobře vybavená. Na druhou stranu jsem doteď měl uhlopříčku 46″, takže si myslím, že i 55″ by mohla být tak akorát.
Zvažuji tyto tři LG OLED55A1 vs Samsung QE55Q80AA vs LG OLED55CX. Rozdíl mezi OLED a QLED už díky Vašemu článku chápu, chci se zeptat, jak moc se do OLED obrazu promítne 50Hz frekvence panelu.
U nás doma převládá sledování klasického vysílání (hlavně dětské programy) + doplněné DVD a Blu-ray přehrávači v mém případě a to filmy stylu Rambo, Terminátor, Indiana Jones, Jason Bourne apod.
Co se týká zvuku, uvažuji o soundbaru, nicméně to ale až po vyzkoušení samotné televize.
Budu rád za Váš názor a radu, popř. doporučení jiného televizoru, jelikož výběr je opravdu veliký.
Děkuji Martin
Dobrý den,
děkuji Vám za pochvalu i důvěru. Co se týče pozorovací vzdálenosti, tak ta je na 65 palců jako dělaná. Uvidíme co se nám podaří vymyslet s rozpočtem. Každopádně z předvýběru dejte pryč LG A1. Na to co umí je šíleně drahá a chybí ji hodně věcí (horší obrazový procesor, omezené technologie zpracování obrazu a i ta zmiňovaná obnovovací frekvence). Teoreticky se nabízí LG 65BX, ale v tuto chvíli ji vidím za stejnou cenu jako je LG 65CX. V takovém případě nedává nákup BX smysl. Samsung Q80A bych rovněž vynechal. Za stejnou cenu lze mít loňskou Q80T, která je lepší. Ale pořád stojí stejně jako CX, která je na tom celkově lépe. Za současných cen a vašich požadavků je to o tom, zda nevadí zaplatit o pár tisíc navíc a 65 palců, nebo chcete striktně dodržet rozpočet a v takovém případě bych zůstal u 55 palců. Soundbar pak můžete dokoupit kdykoliv.
Dobrý den,
volba nakonec padla na LG55CX a jsme spokojení. Obraz je krásný a funkcí tolik, že je nejspíš ani nevyužijeme.
Velikost je dostačující i hlavně proto, že děti se na ni dívají když třeba sedí na zemi před gaučem a to už je vzdálenost cca 2,5-3m. Navíc, cenový rozdíl byl stále skoro 10tis proti 65CX a to už je dost.
Řeším teď ale propojení starého DVD (scart) a TV, která už scart nemá, pouze HDMI.
Neměl byste prosím radu, čím tohle propojit?
Dobrý den,
můžete si koupit převodník z HDMI / Scart, např. Winner Scart – HDMI konvertor. Cenově je to okolo 500 Kč. Jinak moc rád slyším, že jste s novou televizí spokojeni.
Dobrý den,
děkuji Vám za odpověď a vysvětlení.
Po přečtení a zhlédnutí několika recenzí (samozřejmě i té Vaší), to zatím vypadá právě na LG OLED55/65CX.
Jediná věc nad kterou teď přemýšlím, je právě ta velikost obrazovky.
Dobrý den,
rádo se stalo. Pokud jde o velikost musíte zvážit sám – za mě je 65 vhodnější velikost, ale chápu že cenově už je to docela vysoko.
Dobrý večer pane Pokorný.Chtěl bych Vás poprosit o radu a vyřešit mé dilema.Chci si koupit oled tv LG CX,ale nejsem si jistý velikostí obrazovky.Nyní mám 50 LCD Sony ve Full HD a nyní rozvažuji se mezi velikostí 55 nebo 65 palců.Sledovací vzdálenost je mezi 2,3-3,2M.Většina obsahu je přes satelit Skylink,Youtube a hry na PS4 a PS5.Jedná se o to jestli je tato TV vhodná k těmto aktivitám.Děkuji za odpověď.Libor
Dobrý den,
u 2,3 metru je 65 palců na satelit takové na hraně (můj názor), k těm třem metrům už bych se 65ky nebál. Samozřejmě svoji roli hrají i peníze, 55 je přeci jen levnější. Zvažte sám. LG CX je výborný televizor a za současnou cenu jde o výtečnou volbu.
Dobrý den, potřeboval bych poradit s výběrem tv. Cenový limit 100 tisic. Uhlopříčka 80 a více. Tv určena k hraní na ps5 a sledovaní filmů ve vysokém formátu. Děkuji za odpověď. S pozdravem Michal
Dobrý den,
v uvedené velikosti a rozpočtu je nejzajímavější volbou Sony KD-85XH9505. Obdobný Samsung stojí o 30 000 Kč více a ostatní značky v této velikosti moc zajímavého nemají, respektive v kombinaci velikosti a ceny. Nový 83 palcový OLED je za 160 000 Kč.
Dobrý den
chtěl bych poradit s výběrem 65 palcové TV – rozhoduji se mezi Sony KD-65XG8096 a Samsung QE65Q70T, případě navrhněte jinou variantu v ceně do 30 000 Kč
Dobrý den,
Q70T je výrazně lepší. Má 100 Hz VA panel, Sony má 50 Hz IPS. Řada XG80xx od Sony je cca na úrovni Q60T od Samsungu. Pod 30 000 asi lepší tv neseženete. Zlepšením (cca 10 – 15%) je Q80T od Samsungu, ale cenově je to vysoký skok nahoru, skoro 10 000 Kč. Zůstal bych u Q70T. Alternativou může být LG 65NANO91 která také za cca 24 000 Kč, má 100 Hz IPS panel. IPS panel je horší při sledování večer, kdy černá barva má lehce šedý nádech. V ostatních ohledech je Q70T a NANO91 velmi podobné.
Děkuji za odpověď
Ještě jsem se chtěl zeptat, jaký je rozdíl mezi typy Samsung QE65Q70T a Samsung QE65Q74T. Vyplatí se investovat o cca 4000 Kč více za 74
Dobrý den,
nevyplatí, jsou to stejné tv které se liší jen vzhledem.
Dobrý den,
poprosil bych doporučit ke koupi TV.Uvažuji o 75“ cena asi do 65tis.Přemýšlím o :
75″ The Frame QE75LS03A (2021)75″ QLED 4K TV
QE75Q70A Série Q70A (2021)75″ QLED 4K TV
QE75Q80T série Q80T (2020)
sony-ke-75xh9096
sony-xr-75x93j
případně navrhněte mi i jinou variantu. Jde mi především o kvalitní obraz večerní sledovaní vzdálenost asi 5 m, nyní mám 10let- 55“plazmu myslím 200hz která nepodporuji internet a chci především větší tv, nerad bych ,aby kvalita obrazu byla horší než je nyní. A taky si nemyslím že to musí byt TOP kvalita -přeci jenom je to spotřební zboží. Sleduji převážné TV v HD, youtube a občas něco netflix . Určitě připojím k tv i notebook a taky receiver s repro.Nenašel jsem na netu data ke srovnání abych si dokázal spavně vybrat /cizi jazyk bohužel neovládám/–a v obchodě nic není k vidění
Děkuji moc
Dobrý den,
když se dívám na navržené modely, tak:
sony-xr-75x93j – nekupoval bych, nový model, zbytečně vysoko nastavená cena
sony-ke-75xh9096 – velice rozumný poměr ceny a výkonu, je o málo horší než výše uvedené Sony a přitom o více než 20 000 levnější
Samsung QE75Q80T – o trochu lepší obraz než XH9096, ale také o dost vyšší cena
Samsung QE75Q70A – určitě nekupovat, nový model. Loňská Samsung QE75Q70T je úplně stejná a ušetříte 10 000 Kč. Je lehce pod úrovní XH9096
The Frame QE75LS03A – pokud chcete estetický doplňek proč ne. Jinak je na úrovni Samsung QE75Q70T jen s vyšší cenou.
V poměru cena a výkonu je v této velikost nepřekonatelná sony-ke-75xh9096. Můžete ji mít za 40 000 Kč a je tak o 5- 15 % horší než ostatní varianty které stojí 55 – 65 000 Kč. Jediné kde můžete být při přechodu z plazmy lehce zklamaný je podání černé, které LCD z principu nemají tak dokonalé. To má až OLED, ale v této velikosti stojí zhruba 90 000 Kč – LG OLED77CX. I z toho jak píšete že se jedná o spotřební zboží bych za tv neutrácel extrémní částky. A proto mi sony-ke-75xh9096 přijde vážně jako nejrozumnější volba.
Dobrý den,
Řeším dilema, kterou Tv vybrat OLED LG 65CX s SONY 65A8, obě to jsou perfektní televize, v recenzích se dočtu pro a proti obou, ale jak je to se spolehlivostí a životností daných oled TV?
Jde obecně říct, že SONY je lepší než LG, nebo to je jedno a záleží pouze na sympatiích ke značce?
Děkuji za radu,
Martin
Dobrý den,
spolehlivost a životnost bude u obou zhruba stejná. Oba panely fyzicky vyrobila jedna divize LG a jen jeden z nich prodala Sony. Rozhodoval bych se podle využití televizoru a finančních možností. LG je obvykle levnější. Čistě z pohledu cen/výkon dává větší smysl. Pokud nějaká tisícovka navíc nehraje roli, jde vážně o využití. LG je lepší jako herní televizor. Kupříkladu Sony (a i další výrobci) má stále trable s Dolby Vision pří HFR (až 120 Fps), které neumí. LG ano, určitě implementuje update do C1 a nejspíš i do CX. Naopak pokud hledáte tv vyloženě na sledování filmů, stojí za mě Sony o kousek výše než LG. Dalším faktorem je operační systém. Pokud jste pokročilý uživatel, který chce mít v tv napojený svůj server a pouštět filmy přímo z něj, tak Android TV (Sony) je pro tyto účely mnohem vhodnější. Pokud Vám to o čem mluví nepřijde důležité, berte LG. V naprosté většině faktorů je srovnatelná se Sony a za lepší cenu.
Moc děkuji za stálou aktualizaci článku. V únoru to budou 2 roky, kdy jsem na vaše doporučení koupil Samsung UE65RU8002, který je stále super. Stále přemýšlím o 75″, ale nevím, zda lze při rozpočtu cca do 40 tisíc sehnat něco pěkného? Musí mít 100hz, HDMI 2.1 (mám Sonos ARC + dva Ikea Symfonisk a chci využít potenciál naplno) a podporu Dolby Atmos. Hlavně na sledování filmů (mám svůj NAS a stahuju kvalitu kolem 10GB). K TV chci koupit Apple tv box a aplikací Sledovanitv.
Na Alze je tam jediná tv a to Sony Bravia KD-75X85J, která startovala v červenci na 53tis a teď je za 36 000. Na Datart ještě TCL 75C728 (39 000) nebo LG 75NANO92P (40 000). Osobně mám rád značku Samsung nebo Sony, ale nebráním se i jiné.
Předem děkuji!
Dobrý den,
pokud je to možné, doporučuji rok nebo dva počkat. Při současných cenách a rozpočtu je na úrovni (z pohledu obrazu) RU8002 jen Sony Bravia KD-75X85J. Ta je s ohledem na velikost skutečně za skvělou cenu. Zbylé dva jsou horší. Pokud chcete za každou cenu větší úhlopříčku, berte ji. Pokud si chcete polepšit i „obrazem“, musíte sezonu nebo dvě počkat. Cenově velké úhlopříčky každý rok zvolna padají.
Dobrý den,
pročítám tyto stránky pořad dokola a super, jsem nadšený a snažím se najít ideální TV, co se týče ceny a kvality do 30 tis. i se soundbarem. Uhlopříčku asi 65 jelikož se díváme na TV skoro z 5-ti metrů, sice kvalitu asi úplně nedocením, jde mi převážně o obsah filmů, nyní mám starší samsung, uhlopřičku cca 100 cm, asi 50Hz, víc nevím. Asi by mi vadilo kostičkování, asi bych se nesmířil se světlejšími okraji u edge podsvícení. Nyní je v akci v Planeo elektro LG OLED 15% dole a mají tam typ LG OLED65BX3LB, vyjde to z 33 tis. na 28 tis., ale akce trvá jen do neděle, také se dívám na Sony KD-65XH9096 (nebo 9077), popř. nějaký Samsung QLED. K TV zvažuji soundbar Yamaha YAS-107, ale někde jsem se dočetl, že při vyšší hlasitosti drnčí, což by mi asi vadilo, ale na druhou stranu určitě nebudu poslouchat na nejvyšší hlasitost. S cenou za TV bych šel i níže, ale nevím, kde jsem ochoten jít s kvalitou, asi by bylo lepší se v prodejnách na TV podívat, ale jak jsem zde četl, tak v prodejnách mohou mít nastavení tak, že vše vypadá skvěle. Asi na to ani tak nespěchám, uvažuji do vánoc a záleží i na té ceně, samozřejmě jako každý bych chtěl za dobrou cenu dobrou TV. Z levnějších TV jsem zvažoval LG65NANO90 (91), Samsung QE65Q70T (to už je opět k 27 tis.), tak že pořád se točím kolem ceny skoro 28 tis. Nebo raději udržet kvalitu a jít na uhlopříčku 55, což mi v některé prodejně radili, že právě 55 (139cm) je co se tyče kvality ideální velikost, že čím větší uhlopříčka tím větší nároky i na kvalitnější technologie. Nebo při mém sledování běžných programů TV, maximálně nějaký film by stačilo i něco levnějšího? I když jsem fanouškem Star Wars a tam už se podívám i na kvalitnější zpracování filmu a do budoucna bych uvítal Kanál Disney+ nebo popř. HBO+ či Netflix. Prosím o radu a nějaké tipy. Vím, že záleží především na mých požadavcích, ale když nemám moc představu o kvalitě, tak asi budu muset asi nějaké TV omrknout na prodejnách. Mám totiž problém, jsem vybíravý a když něco chci koupit, tak hodně dlouho zvažuji, porovnávám, pročítám recenze, tipy apod.
Děkuji a s pozdravme Lukan
Dobrý den,
s ohledem na vzdálenost bych určitě doporučil 65 palců, rozpočet máte poměrně slušný. LG OLED65BX3LB za 28 000 Kč je výtečná nabídka a z pohledu obrazu nejlepší televize kterou máte v seznamu. Má jen jednu vlastnost která by mohla případně změnit preference nákupu. A to je, že LG BX má nižší jas než ostatní zmiňované modely. To může mít nepříjemné pokud sledujete tv ve dne v místnosti, kde je hodně slunečního světla. Ale pro sledování filmů (zejména večer) je to bezkonkurenční volba. QLED alternativou je Samsung QE65Q80T. Lze ji mít za cca 30 000 Kč, ale obrazově je proti Q70T nebo LG NANO90 výrazně lépe a jsou to 3 000 navíc. V případě, že chcete výrazně levnější model, tak musíte výrazně níže až na Samsung UE65TU8502, ale tam už nemáte 100 Hz panel.
Moc díky za radu, ještě jsem zapomněla dodat, že ta zmíněná LG asi budou vystavené kusy, což nevím zda by vadilo. TV sledujeme právě jak ve dne tak v noci, což by by mohl být trochu problém. A co ty Sony, co jsem uváděl? A co ten soundbar, sice je to tu o televizích, ale co myslíte? Asi nejprve obejdu prodejny a podívám se naživo, pak si určím preference.
Dobrý den,
souhlasím s tím co píšete. U soundbaru bych si zkontroloval spíše fyzické opotřebení materiálu, tomu že by se na prodejně „unavil“ stejně jako televizor co tam svítí 12 hodin denně nevěřím.
Dobrý den,
chtěl bych se ještě zeptat jak se postavit u soundbaru k vystaveným kusům, bývají na ně čas od času zajímavé ceny a záruka je standardně 2 roky. Bavili jsme se dříve, že u TV to může být problém, vysvícení díky opakující se smyčce obrazu apod. Ale u soundbaru nevím, co by mohlo být: může tam být vystavený déle a občas něco přes něj pustí na ukázku, což je ale i doma a to by hrál často. Tak že spíše předpokládám, že by mohly vadit spíše nějaké kosmetické vady, prach (doma ale také)?
Dobrý den,
televize sice tvrdí, že nemálo pořadů vysílají s podporou Dolby Digital 5.1, nicméně v praxi se často jedná o upmix ze sterea, který se nemůže rovnat plnohodnotnému a nativnímu prostorovému zvuku. Takže teoreticky máte šanci na lepší zvuk, ale v realitě to často žádný zázrak není. Když televize vysílá základní zvuk, tak ani ten nejůžasnější soundbar nedokáže zázraky a neudělá z něj kvalitní prostorový zvuk. Z popisu i toho jak nákup řešíte mi přijde, že budete patřit mezi náročnější posluchače, nechci vás od nákupu nijak odradit, spíše ať nemáte přehnaná očekávání. Pokud jde o porovnání soundbar vs domácí kini (s fyzickými reproduktory), tak při stejné cenové hladině vždy dostanete lepší zvuk z fyzického repro rozmístěného v prostoru, než soundbaru.
Tak objednávku jsem zrušil, byl jsem totiž na jedné prodejně a poslechl jsem si zmíněné HT-X8500 a HT-S40R a zatím co u prvního jsem měl pocit, že je jen hlasitý zvuk a je ten zvuk takový plochý, tak u toho druhého (ten byl moje první volba) šel zvuk pěkně na mě jako by plošně (zatím ne prostorově, jelikož i zadní bedny byly ve předu) a byl lépe dynamický (NE ale basový) navíc subwoofer jde regulovat hlasitost a rozhodně to neotřásalo ani komodou na které to stálo i když byl naplno. Nějak bych to doma vyřešil. Některé subwoofery mají reproduktor namířen přímo do podlahy (např. Polk, Klipsch, apod.), ten model Sony naštěstí ne a asi proto šel spíše na mě. Pořád mě ale láka i Sony HT-ZF9, bohužel není možné sehnat ty zadní bedny a cena je někde jinde (i když by se dalo i přijatelněji). Spíše mě ale zajímá jak je to s tím zvukem. Zda i u běžného sledování TV to tento model umí nějakou emulaci vylepšit, což si myslím, že HT-S40R asi neumí, protože má jen dolby digital a virtuální prostorový zvuk asi neumí.
Dobrý den,
cena je opravdu rozumná. Co se týče Samsungu, tak tam je to zajímavější od řady 70 a více, ale co se dívám tak letošní a loňské modely už jsou jen se samostatným subem a ty starší už jsou mimo prodej. V tomto kontextu mi to ještě více hraje pro vaši volbu u Sony. Doporučováním Yamaha-yas207 se nedivte, při výchozí ceně je to super a oblíbená volba. Ale to neznamená, že je ideální pro každého.
Zdravím,
tak jsem se rozhodl pro Sony HT-X8500, cena 6 900,- a jedu si pro to dnes do Ostravy. V očekáváních jsem opatrnější, snad to bude lepší než Yamaha Yas 107, o které jsem také uvažoval. Jelikož mám TV Sony, tak snad to bude OK.
Na produkty Samsung jsem se díval objevil jsem tam typy Samsung HW-S60A a Samsung HW-S60T, k tomu se dá dokoupit externí subwoofer, ale o bedničkách jsem nic nenašel. Vypadá to, že jsou to relativně nové kousky, tak zatím není ani moc hodnocení a možná nejsou dostupné ještě všechny možné komponenty.
Děkuji za pomoc a snad budeme spokojení. Při nejhorším bych byl nucen do 14 dni vrátit.
Spíš jestli to SONY HT-X8500 stojí za tu cenu zvukově opravdu za to a zda v daném cenovém rozpětí bez externího subwooferu patří k tomu nej, jsem v tomhle totiž dost …. Za dané peníze musím mít pokud možno to nej, co jde koupit. Nebo by stačilo i levnější řešení jako Yamaha Yas 107, který je v uživatelských recenzích také dost chválen. Nebo ještě nějaký jiný tip. Ten Denon DHT-S216, také nevypadal špatně a Yamaha mám pocit má také ještě nějaká řešení bez subwooferu. Jinak píšu spíše vám než kolegovi, jelikož ten byl dost zatížen na Yamahu a mám pocit, že 207 dost upřednostňoval.
Dobrý den,
se SA-Z9R máte pravdu, ty není snadné sehnat. S ohledem na finanční limit bych zvážil Sony HT-X8500, za 7 000 Kč je to fakt dobrá cena. A ještě vám peníze zbydou.
Moc díky za radu,
ještě jsem objevil, že Sony má podobné řešení u HT-ZF9, kde se dají dokoupit zadní bedny SA-Z9R, ale je již se subwooferem a navíc zásadní problém, ty bedny se nedají sehnat, tak že tato možnost padá.
Dnes ráno jsem navíc ještě objevil, že Sony HT-X8500 ještě zlevnili a mohl bych jej mít za cca 7 tis. Zvažuji, zda ho nakonec nezakoupím jako prozatimní řešení a jednou bych ho umístil k jiné TV, otázkou se zda z toho zvuku budeme mít opravdu požitek, zda to stojí za to. Nepředpokládám totiž, že u sonosu bude ta cena tak padat. Myslím, že max, co bych byl ochoten dát, je 12-14 tis. s tím, že zadní bedny by byly až časem, třeba od ježíška. Ještě se podívám na nabídku Samsungu.
Jinak moc děkuji za to, že tu jste pro lidi a omlouvám se, za opakované dotazy, jelikož se nemám, kde poradit.
Dobrý den,
pokud sousedi slyší i chození po podlaze, tak subwoofer na zemi nebude nejlepší volba. Integrovaný subwoofer v soundbaru bude v takovém případě rozumnější volbou, ale pochopitelně to má taky vliv i zvuk. Basy z integrovaného soundbaru nejsou tak výrazné. Ještě možná jeden podnět k zamyšlení, píšete že za soundbar chcete utratit max. 1/2 ceny televizoru. Na druhou stranu mi přijde, že zvuk je pro vás důležitý a řešíte ho. Napadá mě, zda nechcete s nákupem počkat a koupit si po čase lepší (a pochopitelně i dražší model). Soundbar nemusíte brát pouze jako doplněk k televizoru, ale jako kompletní řešení pro audio v domácnosti. Typicky kombinace Sonos Arc + zadní bedny z Ikei Symfonisk o kterých píšete je velmi podařená. Ale chápu, že cenově je to velmi vysoko. V případě, že chcete zůstat v levnější cenové relaci, tak doporučuji podívat se na nabídku Samsungu.
Zdravím,
musel jsem se znovu ozvat, protože jsem se zasekl na zmiňovaném soundbaru Sony HT-S40R, který jsem byl rozhodnut zakoupit. Nicméně cena je zatím moc vysoko a tam, kde mohu čerpat slevu a cena je akceptovatelná, tak je na objednávku a čeká se skoro měsíc.
Z toho důvodu jsem se dal do pročítání recenzí apod. a na uvědomil jsem si možný problém, který jsem si dříve nějak nepřipouštěl. Bydlím totiž v cihlovém bytovém domě, kde mezi jednotlivými byty jsou pouze dřevěné podlahy a sousedé slyší i chůzi z bytu nad nimi. U uživatelských recenzí jsem dostkrát narazil, že u subwooferu se přenáší efekty do podlahy a že podlaha se často chvěje a duní, to by byl dost velký problém. U zmíněného Sony nevím, zda by to nebyl také problém, i když jsem se dočetl, že hlasitost subwooferu je může snížit, ale to by asi zase nevynikl.
Díval jsem se tedy na jiná řešení a objevil jsem soundbary s integrovaným subwooferem např. Sony HT-X8500, Denon DHT-S216 či Yamaha YSP-1600 (pouze vystavené kusy). Navíc by to řešilo i můj problém, že soundbary nemají radio a mohl bych nechat v obýváku stereo sestavu Technics. Nic méně do budoucna bych uvítal, kdyby bylo možné soundbar rozšířit o zadní bezdrátové bedny kvůli lepšímu využití prostorového zvuku, popř. externí subwoofer, což nevím, zda výše zmíněné typy umožňují, v těch technologiích se moc nevyznám. Asi jen ta Yamaha, kde je ale řešení o doplnění nákladné. Líbí se mi řešení soundbaru Sonos Arc + zadní bedny z Ikei Symfonisk (sonos), bohužel tento soundbar je dost nákladný. Myslím, že k TV za cca 24 tis, bych měl do soundbaru investovat tak 1/3 ceny, max 1/2 ceny TV.
U toho Sony HT-X8500 asi možnost rozšíření není, že, to by se mi líbilo? A podporovalo by to vůbec prostorový zvuk, tak jako u HT-S40R? Je tam sice prostorový zvuk, ale asi to nebude ono. Aktuálně je i zajímavá cena.
Prosím o radu, popřípadě o doporučení zmíněných typů, či jiných. Díky
Dobrý den,
z toho co píšete mi přijde, že jste už vnitřně rozhodlý pro Sony se zadními bednami, jen potřebujete volbu vysvětlit manželce 🙂 S tím bohužel nemohu pomoci. Jak se říká „kde je bedna, tam je zvuk“ a fyzické zadní repro bude vždy lepší než složitá logika na výpočet správných úhlů odrazu zvuku. Nevýhodou je náročnější instalace a nutnost vedení kabelů, ale s tím nejspíš počítáte. Zadní bedny případně odpojit můžete, systém bude hrát bez nich. Délka kabelu pro zadní repro (dle výrobce) by měla být měla být okolo osmi metrů. Osobně bych v takovém šel do HTS40R, ale ani „menší“ verze nehraje špatně. Záleží na tom kolik chcete utratit.
Díky za ujasnění. Soundbar s Atmosem tedy nemá v dané cenové hladině význam.
Víceméně mám vytypovány 4 typy: 2 od Yamahy 107 a 207 (zde bych asi dal přednost 207) a od sony HT-S20R a HTS40R. U Sony by mohl být prostorový zvuk, protože jsou 5.1 a mají fyzicky zadní bedny. Jen nevím, zda lze používat oba tyto typy bez zadních beden a jak by to hrálo (manželka je totiž proti dalším bednám). Pro poslech TV by to mohlo stačit. Zadní bedny a tím pádem 5.1 bych používal jen pro svou potřebu na dobré filmy (Star Wars, apod.) a manželka by se možná dala do budoucna zlákat. Hlavně u typu HT-S20R, nevím jak jsou dlouhé kabely k zadním bednám, a zda je lze odpojit, předpokládám, že od Subwooferu. Zřejmě se zajdu do nějaké prodejny na vše podívat a se staženými filmy a hudbou pokud možno i poslechnout.
Ještě jednou díky.
Dobrý den,
zaznamenal jsem dotaz u kolegy, je vidět že se skutečně nemůžete rozhodnout. Začnu od konce a to Dolby Atmos. Pozor na něj. Když najdete jeho logo u tv, znamená to, že tv dokáže zvuk v tomto formátu poslat do přehrávače. Nikoliv přehrát prostorový zvuk. A soundbary, které dokáží aspoň částečně jeho možnosti využít jsou cenově přes 20 000 Kč. Perfektní domácí kino s Dolby Atmos může být i v řádu statisíců. Tím vás nechci odradit, jen ať od soundbaru s Dolby Atmos nečekáte podobný zážitek jako v kině. Ten nedostanete. Přemýšlím jak vám pomoci – zkuste si dohledat zda někde v okolí bydliště nemá audio prodejnu s možností poslechu jednotlivých výrobků, případně přímo poslehové studio. Pokud jste z okolí Prahy tak mohu doporučit firmu Rodel Audio. Ono se opravdu těžko doporučuje, každý z nás má jiné zvyklosti a očekávání. Pro někoho, kdo dosud žádné „slušné“ audio zařízení neměl bude Yas-107 skvělý. Pro jiného to může být low costový kousek někam na chatu. Zkuste si zvážit co chcete. Slušný zvuk za co nejmenší cenu? Pak nejspíše Yas-107. Nebo oceníte výraznější zvukový projev a nevadí vám zaplatit pár tisíc navíc? Pak Yas-207.
PS: Jsem rád, že jste s novou Sony spokojený. Cena za 65 palců mi přijde slušná a věřím, že vám bude radost dělat ještě mnoho let.
Dobrý den,
tak jsem zakoupil Sony 65XH9096 a zatím naprostá spokojenost. Zatím sledují jen běžné české a polské programy, na filmy se teprve chystám. Obraz je čistý, žádné kostičkování, sekání, barvy taký v pohodě, s černou také nemám problém, ani s androidem. Nemám však s čím srovnávat, tak že názor je čistě subjektivní. Cena v akci v electroworldu pod 25 tis.
Jen co asi vylepšit, tak zvuk, z TV se mi zdá neprosto obyčejný, běžný, nic zvláštního. Jak už jsem psal dříve, tak zvažuji buď Yamaha Yas-107, Yamaha Yas-207 nebo Sony HT-S40R. Radil jsem se i s kolegou p. Samuelem K., který hodnotil výhodu Sony, že mají i zadní bezdrátové reproduktory, ale zvukově Yamahu 207.
Já se nemohu rozhodnout. Četl jsem i pozitivní uživatelské recenze na Yamahu 107, tak si říkám, zda je 107 dostačující, nebo by byla lepší volba 207, u které zase převažují kladné odborné recenze. Já jsem si zase říkal, že když už, tak bych byl rád za prostorový zvuk, což nevím, zda yamahy poskystnou (i když mají DTS Virtual:X. Sony HT-S40R mají ale 5.1 (zadní bedny).
Potíž je i ve shodě s manželkou, ta moc bedny navíc nechce. Kompromisem by tedy byla Yamaha 207, ale nevím, zda tam bude ten zážitek takový např. u Star Wars. Dokázal byste také doporučit, i když se vyjadřujete převážně k TV? Nebo něco jiného? V prodejně i hodně doporučoval LG s Dolby Atmos, což má i TV, ale jinde LG nedoporučují, tak mám v tom docela guláš. Zřejmě bych šel do té Yamahy. Ale budé stačit 107, nebo si sednu na zadek s 207. Někde jsem i našel, že 107 má Subwoofer v sobě v tom soundbaru, tak stačil by, nebo raději přidat peníze na 207?
Díky Lukáš
Dobrý den,
uvedené Sony je solidní kousek, ale upřímně Samsung Q80T je v té cenové relaci lepší volba. Celkově má lepší obraz, v čem ztrácí je chybějící podpora Dolby Vision, nemá konektor na sluchátka a nepřehraje historický formát xvid. Lepší Sony KD-65XH9505, ale ta je skoro za 40 000 Kč, to už je opravdu velký skok nahoru. Spíš si ujasněte co preferujete – jednoduchý systém a kvalitní obraz v kontextu ceny (Samsung), o něco horší obraz při stejné ceně, ale výrazněji otevřený systém vhodnější pro pokročilé uživatele (Sony), nebo špičkový obraz a trochu dražší tv (OLED) – tam bych si dal na vystavený kus pozor, nejspíš na něm celé dny běžela jedna a tam samá smyčka obrazu, pokud to bylo více než půl roku, tak sleva 3 000 Kč je pořád málo. Pokud jde o soundbary, tak vyčkejte. Prvně vyberte tv, uvidíte zda bude zvuk stačit nebo nikoliv a kdykoliv můžete dokoupit.
Dobry den,
chceme koupit rodicum televizi, velikost 50 palcu. Nemaji velke naroky, maji O2 TV a sleduji casto sport.
Cena mezi 10 000 – 13 000kc, Myslite, ze jhe vhodna tato televize – Televize Samsung UE50TU7092 černá? Preferuji ji , diky jeste klasickemu ovladaci. Nebo se mam radeji podivat na LG? Moc nevim, kde bude lepsi kvalita obrazu
Co myslite? Dekuji
Michal
Dobrý den,
míříte velmi dobrým směrem. S ohledem na požadavky jsou to asi nejrozumnější volby. Pokud jde o obraz, Samsung má VA panel (o něco lepší večer), LG má IPS (o něco lepší ve dne). Ale pokud chcete klasický ovladač, tam bych zůstal u Samsung UE50TU7092.
Dobrý den,
chci poprosit o radu s výběrem televize.
Vybírám mezi:Samsung QE50QN90A
Samsung QE55Q700T
Momentálně se dají pořídit za podobnou cenu a prostě nejsem schopen to nějak rozlousknout…
Děkuji
Dobrý den,
co přesně od tv očekáváte? Značku vyžadujete Samsung? Každopádně z této dvojice je rozhodně lepší volbou QN90A. V případě, že by nevadila jiná značka, můžete při podobné ceně mít i LG OLED55CX, ta je v některých ohledech ještě lepší.
Dobrý den, televizi chci mít ve světlém pokoji, aby se dalo dobře dívat i přes den a za světla.
Právě jsem přemýšlel jen o Samsungu a jestli nové modely, nebo ještě zkusit starší… qn90/95t. Děkuji
Moc děkuji! A jsem vážně rád,že jsem na Vaše stránky narazil…
Dobrý den,
pokud máte opravdu velmi jasný pokoj, potom bude LCD od Samsungu lepší – má výrazně vyšší jas. Loňská řada Q90T je o něco horší (Q95T je z pohledu obrazu totožná), ale můžete ji koupit levněji. Pokud na nákup tv nespěcháte je ještě možnost přes prázdniny počkat. Na podzim bude cena QN90A minimálně o 5 000 kč nižší, spíše spadne ještě níže. Alternativou je koupit QN90A za akutální cenu, nebo ušetřit a vzít o trochu horší (pocitově 5 – 10 %) Q90T. A nebo si během dne zatáhnou závěsy/žaluzie a vzít LG CX 🙂
Dobrý den, pane Pokorný,
moc bych Vás prosila o radu při koupi záložní televize 22 palců do kuchyně. Sledujeme sporty, Netflix, YouTube… Ráda bych se dostala pod 5 tisíc (kdyby to šlo), při co nejvyšší kvalitě. Dobrá by byla funkce nahrávání a přehrávání z USB a potřebuji středovou nohu na postavení. Nedávno jste mi skvěle poradil při koupi hlavní televize (Samsung QE55Q80T), za což Vám ještě jednou moc děkuju.
Díky za radu. Pěkný den!
Dobrý den,
bohužel ve velikosti 22 palců žádnou extra kvalitu nenajdete. U většiny výrobců je problém získat dobrý televizor ve velikosti 43 palců, to je bohužel realita současného světa. Na druhou stranu v kuchyni půjde počítám spíše o kulisu a proto nároky nebudou tak vysoké jako u hlavního domácího televizoru. Jak už jsem zmínil v začátku, tak tuto velikost už nevyrábí žádný z hlavních výrobců a budeme muset lovit ve vodách okrajových značek. S ohledem na požadavky mi jako zajímavá volba přijde GoGEN TVF 22P406, zkuste se na něj podívat. Jen podotýkám, že zvuk je opravdu velmi slabý. Ale to platí pro všechny televizory této velikosti a ceny.
Děkuju mockrát za radu. Ano, máte pravdu, jde víceméně o kulisu. Díky.
Omlouvám se, ale mám ještě jeden dotaz, zřejmě dost laický.. Do televize Samsung (z mého prvního dotazu) mi zapojili set top box od Vodafone, čímž mi přestalo fungovat červené tlačítko, které jsem považovala za samozřejmý benefit chytré televize. Zdůvodnili mi to tím, že červené tlačítko je dostupné jen při pozemním vysílání.
Je to pravda? A prosím, můžete mi poradit, jak přijímat kabelovou televizi a zároveň mít přístupné HbbTV? Pokud je to možné… Ještě mám kartu, která se dává do slotu CI+ pro druhou televizi – přes ni by to možné taky nebylo?
Moc Vám děkuji za cenné rady!
Dobrý den,
bohužel s HbbTV u různých poskytovatelů televizního vysílání nemám velké zkušenosti a proto Vám nedokážu ideálně pomoct. Ale měl by stačit set-top box, připojení k internetu a příjem jednoho z běžných druhů vysílání – DVB-T2, kabelového nebo satelitního. Doporučil bych řešit přímo s poskytovatelem televizního vysílání, tedy Vodafone.
Dobrý den.
Připojuji se k obdivovatelům těchto stránek a taky s dotazem.
Zamýšlím pořídit novou TV. Díváme se na ni z 4-5 metrů, na zdi, která je na jižní straně, okna na východ. Přes den se dívají dcery na Skylink přes internet, já když už tak využívám večer Kodi a v něm vždy co nejlepší kvalitu, kterou můj internet zvládne (300MB/s). Cenové možnosti 20-30 tis. (plus minus). Požádal bych o radu, kterou tv koupit. Zda se držet spodní hranice financí, či opravdu se vyplatí investovat do dražšího modelu, stejně tak jsem na rozpacích s uhlopříčkou (65 palců či více..). Televizi měním po 11 letech, kdy mi slouží LG plazma 50PG60, proto jakákoliv nová tv bude mít pro mne, alespoň pro začátek, „WAU“ efekt. A doufám, že mi bude fungovat stejně dlouho. Předem děkuji za jakýkoliv váš odborný pohled.
Dobrý den,
při uvedené ceně mi jako nejrozumnější volba přijde Sony KD-65XH9096. Na 75 palců je tento rozpočet nízký a dosáhnete jen na nejlevnější modely. Spolupráce Sony a Kodi funguje na výtečnou. Jen pozor, že i když máte internet v řádu stovek Mbitů, tak tv umí 100 Mbitů. Z vlastní zkušenosti vím, že pokud streamujete ze serveru skutečně velký film (80 GB+), tak to tv většinou plynule nedá a občas musí donačítat. Pro plný komfort doporučuji stáhnout prvně na UBS disk a pouštět přímo z něj, pak je to bez komplikací. Co se týče přechodu z plazmy, tak LCD je v některých faktorech (podání černé) z principu horší. Plnohodnotným nástupcem plazmy jsou OLEDy, ale 65kový OLED se blíží 50 000 Kč – Sony KD-65A8. Tím nechci říct, že XH9096 je špatná tv a že budete zklamaný. Jen nečekejte, že bude pětkrát lepší než vaše původní tv. Z čeho budete určitě nadšený je velikost. Skok z 50 palců na 65 bude znát.
Boh žehnaj tejto stránke, zariadil som si komplet byt spotrebičmi podľa recenzií tejto stránky. Vždy keď niečo idem kupovať začínam najprv tu. Ďakujem za skvelú prácu. Teraz ma ale trápi otázka čo sa týka nových OLED evo a NEO QLED, nedočkavo čakám na ich porovnanie, zhodnotenia, viem, že pri tejto situácii a ich vydaní to nejakú chvíľu potrvá a ceny sú závratné. Ale určite ste ich už zbežne načítal, ako sa Vám javia, je tam nejaký zaujímavý krok vpred pre ktorý by sa oplatilo niektorú kúpiť? Mňa osobne z Neo qled oslovila najvyššia rada s one connect boxom, neviem prečo do ostatných to nezakomponovali, ale čo sa týka LG oled evo nemám moc prehľad a zdá sa mi ako keby tam moc inovácií ani nebolo keď cenami sú nižšie ako samsung, čo si o tom myslíte a aký je Váš názor? Mám QE65Q85R a zvažujem ešte OLED55CX do spálne. Alebo radšej si počkať na pokles ceny u NEO a EVO? Ďakujem za postreh.
Dobrý den,
děkuji moc za pochvalu. Rád slyším, že články lidem pomáhají. K novým Samsungům bych se měl nejpozději začátkem června dostat, takže tam budu mít jasněji dříve. Každopádně ani jednu z novinek bych nekupoval někdy do října/listopadu tohoto roku. Cena je při nasazení opravdu hodně vysoko když vydržíte do podzimu jde u větších úhlopříček ušetřit přes 20 000 Kč. Co se týče One Connect boxu, Samsung ho schválně drží u nejvyšších modelů, aby si mohl ospravedlnit příplatek za nejvyšší 4K řadu. Na rovinu jestli máte Q85R, tak bych s nákupem vážně nespěchal. Věřím, že nové QLED budou lepší, ale nebude se jednat o žádné zlepšení v řádu 30 – 50 %, ale spíše nižší. Navíc Q85R byla fantastická. Pokud jde o OLED, CX můžete koupit hned, má velmi dobrou cenu. V případě, že pokukujete po EVO panelu a nevadí vám minimálně půl rok čekání, tak počkejte. EVO panel bude podobný pokrok v před jako NEO QLED u Samsungu. Pokud jde o cenu, Samsung ji má při uvedení vždy agresivně nastavenou a postupem času rychle klesá. LG ji má na začátku nastavenou níže a také klesá dolů pomaleji.
Zdravím, prosím o radu při výběru LG OLED55CX ,nebo LG OLED55A1,která má snad podle mého hledání ale poloviční zobrazovací frekvenci(60Hz).Je to ale zas novější typ(A1) a třeba víc řeší vypalování obrazu. Při podobné ceně váhám, stejně jako o možnosti jít do 65″ při sledovací vzdálenosti do 3m. A jak to má LG s aplikací O2TV ? Moc dík předem a vyslovuji uznání za Vaše fundované odpovědi.
Dobrý den,
rozhodně LG CX, je to výrazně lepší televizor. U televizorů se meziročně dějí jen malé změny, nový model neznamená vždy lepší, často je to i naopak. CX je výtečný OLED, špičková tv. A1 je největší low cost mezi OLEDy – svoje místa na trhu má, ale reálně je rozumné ho kupovat někde pod 20 000 Kč. A to je cena ke které má zatím daleko. Vypalování obrazu bylo problémem prvních generací OLEDů pár let dozadu. Nyní bych se ho příliš nebál. O2 aplikaci pro LG nemá, slibuje ji už několik let. Lze to řešit klasicky přes O2 stbbox. Co se týče větší úhlopříčky, tak musíte volit mezi „lepší tv“ při 55 palcích a o něco horší při 65. Pokud přemýšlíte o větší obrazovce tak při podobném rozpočtu je asi nejzajímavější Samsung QE65Q80T. Lepší modely (např. Sony XH9505) už jsou ke 40 000 Kč.
Dobrý den. Prosím o objasnění rozdílu označení televizorů Samsung QE65Q80T a Samsung QE65Q80TA. Děkuji
Dobrý den,
jedná se o totožnou televizi, to poslední písmeno označuje pouze prodejní kanál – typicky jiný prodejní řetězec.
Dobrý den,
připojuji se s chválou na tyto recenze.
A chtěl bych se zeptat jestli nevíte, v čem se liší modely Sony KD-55XH9096 a KE-55XH9096?
Děkuji.
Zdeněk
Dobrý den,
televizory jsou to totožné, jedná se o rozdíl v distribuci. KD je česká distribuce, KE není určená pro český trh. Při stejné ceně, bych „pro jistotu“ preferoval KD verzi.
Vyjádření od Sony Support je, že označení KE a KD neoznačuje distribuci, ale „KE znamená že televízor funguje podľa nových energetických reguláciach. To znamená že pre televízor KE-65XH9096 jas bude nastavený zo základne na nižšiu hodnotu ako pri KD-65XH9096. Ale jas potom môžete nastaviť na inú hodnotu.
Dobrý den,
díky za doplnění.
Dobrý den. Chtěl byc se zeptat, jakou televizi by jste mi doporučili pro běžné koukání s občasným shlédnutím filmů z netflixu, HBO GO atd. Mám na mysli tv Philips 55 OLED 705, nebo Philips 55 pus 7304. Chtěl bych ambilight (proto philips) a nejlépe android. Jaká tv má lepší a barevnější obraz? Děkuji
Dobrý den,
záleží na tom co od tv očekáváte. Srovnáte dvě tv, kdy ta druhá má skoro dvojnásobnou cenu. Z toho bych vycházel. Pokud chcete levný Ambilight pak LCD (např uvedený 7304) dává smysl. Pokud máte bohatší rozpočet a chcete si plně užít 4K filmů na HBO nebo Netflixu, tak OLED poskytne nesrovnatelný zážitek. Ale také skoro dvojnásobně drahý.
Děkuji za radu. Nad Sony jsem taky přemýšlel. Je asi nejlepší, až na tu cenu.
Ještě díky za „Jak vybrat televizi“ Opravdu perfektně popsané.
Hezký den.
Ilja
Dobrý den,
přeji ať nová tv dobře slouží a díky za pochvalu.
Dobrý den. Chtěl bych požádat o názor na televizor TCL 50C725 r.v 2021 QLED Direkt podsvícení.Vybírám novou televizi a tato mě zaujala.
Dolby Vision IQ • Micro Dimming • prémiové reproduktory Onkyo s podporou Dolby Atmos • zrcadlení obrazu • HbbTV 2.0 • hlasové ovládání a vyhledávání • aplikace Google Duo pro videohovory a hlasové hovory • Hands-Free Voice Control s povelem „OK Google“ • internetový prohlížeč • operační systém Android TV • VA panel 10bit.
sluchátkový výstup.Skylink Live TV.
Má vše co bych chtěl, kromě 100Hz panelu.Nemám však žádném reference.
Děkuji za názor.
Ilja Krejčí
Dobrý den,
TCL jako značka má skutečně atraktivní cenu. Osobně bych přemýšlel i nad Sony Bravia KD-49XH9505. Ta je o cca 4 000 Kč dražší, 100 Hz panel VA panel a špičkový obraz. Pokud si nemůžete dovolit jít výše než na 20 000 Kč, tak moc alternativ k TCL C725 není. Samsung nemá Dolby Vision a v této velikosti ani 100 Hz panel. Rovněž je cenově nad 20 000 Kč.
Naprosto dokonalý obsáhlý článek. Děkuji Vám za něj.
Mám hned několik otázek, vše jsem nastudoval a projel celý internet, ale přesto, jsem zde.
Mám dilema a to je:
LG OLED65CX
LG OLED65BX
Znám rozdíly: nižší jas a slabší procesor.(bx)
Stavím si domácí kino, pouze velká temná místnost bez oken.
Zdroj: Netflix, HBO MAX, 4K obsah blueray, Gaming z PC
Chtěl bych vědět zda mám koupit BX nebo CX?
Ale stále si nejsem jist ač se jeví jako dvojčata, takřka.
Má ten procesor vliv? Vyplatí se to?
Ceny na Alze 1.5.21:
CX: 48 000Kč / po slevě někde jinde za 44 000Kč
BX: 40 000Kč / po slěvě někde jinde za 36 000Kč
Někteří komentujicí ji sehnali i kolem 30tis, štastlivci.
Mám čekat na slevy? Neměli nové modely shodit cenu u starších?
Vyplatí se tedy investice do CX nebo mi na 100% bude vyhovovat BX?
Repro z TV budu řešit:
DENON AVR-S960H Black + Polk Audio T15 + T30 + T50
Poslední otázka: Je to vhodné repro? O Denonu nepochybuji.
Moc děkuji za odpovědi. Krásný den! 🙂
Dobrý den,
výhody CX jsou dvě. Vyšší jas a lepší obrazový procesor. Vyšší jas využijete zejména v jasnější místnosti (z popisu to není Váš případ), obrazový procesor je řekněme cca max 5 % lepší obraz. Cena je vyšší o cca 20 %. Zda je to pro Vás přijatelné musíte říct sám. Každý má jiné finanční možnosti. A obecně platí, že přírůstek výkonu (kvality obrazu) je vždy menší než přírůstek ceny – toto platí nejen u televizorů. Ceny trochu dolů spadnout mohou, ale čekal maximálně malé jednotky tisíc. Poslední rok je to s cenami trochu jiné než obvykle, kvůli covidu je omezena produkce v mnoha dodavatelských řetězcích a počet vyrobených televizorů je o něco menší než obvykle. Pokud jde o Vámi zmíněné audio, tak to je skutečně impozantní a myslím, že zvuk u her i filmů si rozhodně užijete. Kdybych to měl shrnout, tak z dotazu citím že Vás to táhne spíše k BX. A s ohledem na prostor, kde chcete tv využívat, mi to přijde jako rozumná volba. Zbylé peníze můžete ušetřit pro jiné účely.
Moc děkuji, půjdu tedy do BX.
Peníze pro subwoofer se budou hodit.
Přeji krásný zbytek den. 🙂
Dobrý den,
rádo se stalo, věřím že budete spokojen.
Dobry den, dakujem za vybornu stranku a spustu informacii v ktorych sa bohuzial trochu stracam. Chcel by som Vam poziadat o doporucenie na kupu TV. Momentalne mame stary TV LCD LG 26 palcovy. Ale s novym byvanim mame vacsiu obyvacku a tak sme sa rozhodli ist do velkosti 65 palcov – sedacka je cca 3 m od steny s TV. Obyvacka je svetelna a vacsinu casu bezi TV z rozpravkami pre deti, vecer pozerame dokumenty z TV, YouTube alebo filmy v mkv, mp4. Mame kablovu TV a zasobu filmov a rozpravok na HDD.
Ked boli este otvorene obchody tak som videl v obchode TV OLED a QLED a musim povedat ze tie farby v porovnani z LED TV boli uzasne, ale ako pisete v navode, pravdepodobne to bolo nastavene tak aby vynikali tie drahsie TV.
Chceme TV aspon na 10 rokov, preto vzhladom na update systemu som rozmyslal nad Android TV ale necham si poradit.
Cenovy limit mame do 30 tis. Kc
Zhrniem poziadavky: 65 palcov, cez den rozpravky a vecer dokumenty, filmy, serialy, YouTube, filmy z HDD. Dobry update systemu aspon na 10 rokov. Cena do 30 tis.
Nasiel som tieto ale neviem ci je to dobra volba:
TCL 65C815
Sony KD-65XH9096
LG 65NANO91
Budem rad za kazde doporucenie.
Dik Jozef
Dobrý den,
s ohledem na požadavky mi přijde jako nejlepší volba Sony KD-65XH9096. NANO91 má IPS panel a večer má černá šedý nádech. TCL 65C815 je cenově trochu atraktivnější, ale Sony má systém pořád ještě odladěnější a bez bugů. Super volba je i Samsung QE65Q80T, jen pozor na to že nedokáže přehrát starší kodek xvid. Typicky *.avi filmy z doby před pěti a více roky o menší velikosti (obvykle do 2 GB). MKV i MP4 přehraje naprostou většinu bez komplikací, ale nevím zda nemáte některé filmy či pohádky i v xvid formátu. To by bylo potřeba je stáhnout/nahrát znova.
Dobrý deň,
rád by som Vás požiadal o radu ohľadom výberu náhrady za súčasný dosluhujúci HD ready plazmový televízor Panasonic VIERA TX-P37X20E. Sledujem hlavne bežné vysielanie cez káblovku (mnoho programov ešte v SD), hlavne filmy a príp. šport, občas filmy na dvd, zo smart plánujem využívať služby asi hlavne Netflix, príp. YouTube. Z priestorových dôvodov uvažujem o uhlopriečke 43-49 palcov. V miestnosti je oproti tv okno na východnú stranu. Dáva zmysel uvažovať ešte o Full HD, napr. SONY KDL-43WF665, alebo radšej ísť už do 4K, podľa recenzií sa mi páči napr. PANASONIC TX-43HX940E, príp. SONY KD-49XH9505 ? Obávam sa hlavne slabšieho podania čiernej pri filmoch a večernom sledovaní, ako aj obrazu pri občasnom SD vysielaní starších filmov na 4K paneli.
Ďakujem vopred za každú radu.
Dobrý den,
tady strašně záleží co od tv čekáte. Pokud jste nenáročný divák co má tv spíše jako kulisu, nebo se víc soustředí na děj než na obraz, tak Vám stačí základní tv. Upřímně raději než SONY KDL-43WF665, bych se podíval na Samsung UE43TU7172. Hraje líp a má lepší operační systém (u Sony této kategorie je jen základ postavený na Linuxu). Pokud chcete top obraz a užívat si detailů a barev 4K HDR Netflixu/Youtube (a neřešit slabší černou u IPS panelu, který má uvedený Panasonic), tak je tu SONY KD-49XH9505, případně LG OLED48CX. Ale tyto tv stojí 3x tolik co ta „základní“. Neznám Vaše cenové možnosti, ani preference, ale ten cenový rozdíl mi přijde hodně výrazný. Občas jde narazit na Samsung QE50Q80T pod dvacet tisíc, ale nemá v této velikosti 100 Hz panel (na rozdíl od Sony a LG).
Dobrý deň,
ďakujem za rady, nakoniec som kúpil Panasonic TX-43HX940E a som veľmi spokojný. Mám však problém, že na povrchu rámu televízora cítim pri dotyku akoby slabý dotykový prúd, niečo ako pri dotykovej lampe. Neviem, či je to chyba prístroja a či sa môže niečo poškodiť alebo je to chyba zapojenia, prípadne zásuvky. Na zadnej strane televízora sa robia akoby prachové škvrny. Televízor mám prepojený cez HDMI so set top boxom káblovky a DVD rekordérom a sieťovým káblom k routru. Skúšal som predtým prepojiť televízor cez slúchadlový výstup analógovo s integrovaným zosilňovačom, ale zvuk nebol dobrý a na zosilňovači bol vtedy tiež cítiť slabý dotykový prúd. Stereo komponenty mám pripojené do obyčajnej predlžovačky, televízor, set top box, smerovač a router do predlžovačky s prepäťovou ochranou. Viem, že je to tak trocha „ducharina“, ale budem vďačný za každý názor ako by sa tomu dalo prípadne pomôcť.
Dobrý den,
bohužel jsme nedošli k ničemu jinému, než kontaktování servisu.
Dobrý den,
zkoušel jsem k tomuto něco dohledat, ale zatím bez úspěchu. Během příštího týdne se uvidím s kamarádem „elektro kutilem“, zkusím to probrat ještě s ním a třeba na něco přijdeme.
Dobrý deň,
ďakujem veľmi pekne za rady. Cenový strop som si dal cca 1.000 eur, a priorita by bola pekný prirodzený obraz a dobrý zvuk, hlavne zreteľnosť dialógov pri filmoch (zatiaľ riešim aspoň analógovým pripojením súčasného tv na stereo zosilňovač cez cinch).
Dobrý den,
jen doplním k tomu zvuku, zesilovač nebo i levný soundbar za cca 200 euro bude mít vždy lepší zvuk. Než tv. Jejich tenká těla prostě kvalitnější repro neumožní. A sofistikovaně to kompenzují až velmi drahé modely.
Dobrý den pane Pokorný. Rád bych Vás požádal o radu při výběru nové TV. Zvažuji velikost 48 max. 50 palců v ceně cca do 30k. V aktuální nabídce obchodů mne zaujala LG OLED 48CX3LB. Stojí necelých 30k.Vy nabízíte jako TOP do 30k ten samý model v 55 pacích.Chtěl bych se zeptat jaký je v nich rozdíl. TV bude v provozu v odpoledních a nočních hodinách v pokoji, kam svítí odpolední slunce.Sleduji hlavně sportovní přenosy, občas film a možná ji využiji i na konzoli. S možným rizikem statického obrazu u OLED počítám. Nedoporučíte li mnou vybraný model kvůli menšímu jasu ( závěsy a žaluzie samozřejmě mám :D), tak vás poprosím o tip na jinou TV. Děkuji
Dobrý den,
48 palcové OLEDy jsou novinkou loňského roku. Osobně jsem ji v rukou neměl, ale dle veškerých specifikací jsou zcela stejné jako větší sourozenci. Pokud si dovedete místnost zastínit žaluziemi, aby menší jas nebyl v letních dnech překážkou, tak je to super volba. Alternativou z klasických LCD je Sony Bravia KD-49XH9505. Cenově podobná, jen to není OLED. Tudíž nemá dokonalou černou, ale má výrazně vyšší jas.
Děkuji za radu, vzal jsem tu LG Oled48cx u TS Bohemia za 29853,- a to včetně prodloužené 3 leté záruky. Za tento nevelký peníz koukám na TV s perfektním designem a dílenským zpracováním. Tvrzené sklo v cca 3mm kovovém rámečku, kovový podstavec a na tloušťku je horní polovina TV slabší než telefon. Jediný vhodný příměr ke kvalitě obrazu je něco mezi nebem a zemí. Při dokumentu na Netflixu s Davidem Attenboroughem znovu objevuji tuto planetu, neuvěřitelné!!! Už jen zbývá doladit obraz podle vašeho nastavení v článku nahoře a dnes budu usínat s pocitem, že jsem vyhrál jackpot :-). Ještě jednou dík za to, že tu máme takového TV guru jakým beze sporu jste.
Dobrý den,
mám velkou radost, že jste s obrazem spokojený. Záběry přírody ve vysoké kvalitě jsou na OLEDu skutečně úchvatné. A se slovy chvály to nepřehánějte, já se vážně považuji spíše za nadšeného amatéra, který za roky získal slušně povědomí o televizním trhu 🙂
Dobrý den,
v prvé řadě moc děkuji za obsáhlý článek, kde je naprosto vše vysvětleno, a díky kterému jsem si udělal přehled, jak to na současném televizním trhu vypadá.
Aktuálně se zabývám výběrem TV v cenové hladině nejlépe do 20tis, díky Vašemu článku jsem pochopil, že to nejlepší co za své peníze v této cenové kategorii dostanu, naleznu u Samsungu nebo LG. Výběr jsem tedy zúžil na pár kandidátů, ke kterým bych měl pár dotazů.
1) Samsung QE55Q70T – asi nejvhodnější kandidát ze Samsungu v dané ceně
2) Samsung QE55Q80T – vyplatí se připlatit? chápu-li správně rozdíl je asi jen v podsvícení directt vs edge, Stojí to za ty 4000?
3) LG 55NANO91 – IPS panel, ale o 3000 levnější než 70T, Stojí příplatek za VA panel za to?
4) stojí nějaká 65′ do 20tis (příp. lehce přes) ještě za to? Líbila se mi spíš tato velikost, ale byl by to asi znatelný pokles kvality obrazu dolů. Asi bych musel obětovat i 100Hz i přímé podsvícení + spoustu dalších věcí. Vlastně jen proto jsem se rozhodl jít do 55′, protože ve velikosti 65′ bych musel jít hodně dolů s kvalitou obrazu. Byl by ten skok až tak velký, že je lepší vzít tu 55′?
5) nejaký Váš jiný tip?
Využití TV bude výhradně na Smart funkce a VOD (YouTube, Netflix, HBO GO, vlastní HDD). Rád bych tedy dlouhou podporu OS, abych třeba za 2 roky nezjistil, že např Netflix již není pro mou TV dostupný apod. TV vysílání vůbec neplánuji (nebo naprosto minimálně).
TV se bude nacházet na stejné stěně, na které je i okno (hned vedle), sledovat se tedy bude proti světlu. Jedná se o moji první TV, tedy z žádné jiné nepřecházím. TV budu nejspíš sledovat hlavně večer.
Moc děkuji za Váš názor
Dobrý den,
z toho co píšete, bych volil určitě VA panel. Věřte mi, že při večerním sledování podání černé oceníte. Otázku, kterou si musíte říct sám, zda je pro vás důležitější větší úhlopříčka – pak bych bral Samsung UE65TU7172. Je to základní model, ale do 20 000 Kč žádnou výrazně lepší tv nekoupíte a tato má vážně super cenu. Nebo si potrpíte na super detailní obraz a z disku sledujete 4k filmy? V takovém případě bych doporučoval 55 palců. Otázka tedy zní zda Q70 nebo Q80. Co se dívám na aktuální ceny, tak Q70 vidím za 20 a Q80 za 22 tisíc. Tam bych to neřešil a bral rozhodně Q80. Pokud můžete mít Q70 výrazně levněji (4 000 jak píšete), zvažte na jak dlouho tv kupujete. Čím na delší dobu, tím víc dává Q80T smysl.
Dobrý den,
moc děkuji za odpověď a radu. Pokud bych si koupil TV určitě bych sledoval obsah výhradně ve 4K. Lepší tedy bude asi ta 55′.
Ohledně cen je to aktuálně takto:
-Q70T teď mají nejlevněji na Electroworldu, je tam na všechny 2020 Samsugngy -20%, takže by byla za 15 992 Kč
-Q80T tam mají na Electroworldu bohužel jen vystavenou, takže mi nejlevněji vycházi Datart, kde ji díky VIP účtu mohu mít asi 22 600 kč
cenový rozdíl tedy 6600kč. To už není úplně zanedbatelné.
Dobrý den,
Q80T vs XH9077 jste shrnul moc hezky. Když pominu rozdíly v obraze o kterých víte, tak operační systém je podle mého o tom, co od tv očekáváte. Když se chcete „jen“ dívat na tv vysílání nebo streamovací služby, je Tizen od Samsungu ideální. Nic moc navíc neumí, ale je rychlý a stabilní. AndroidTV toho oproti tomu umí opravdu hodně, typický příklad je třeba sdílení síťového disku či serveru a spouštění filmů přímo z něj (KODI). Daní za tyto možnosti je občasná těžkopádnost a někdy složitější nastavení. Android za poslední roky ušel velký kus cesty a dost se špičce přiblížil. Ale v jednoduchosti pořád drobně zaostává.
Pokud jde o OLED, tak z principu technologie nabídne dokonalou černou (žádný halo efekt), ale nemá moc vysoký jas – pokud sledujete spíše večer nebo máte žaluzie, nemuselo by vadit. Ale cenově jsou nové kusy okolo 23 – 24 000 Kč. To už jste dost nad rozpočtem.
Dobrý den,
děkuji za odpověď. Asi bych raději přece jen šel do té lepší.
Nicméně aby to nebylo jednoduché, tak jsem teď ještě našel v akci Sony KD-XH9077 za 19500,- což je takový zlatý střed.
Co jsem si pročítal Vaše články, recenze a komentáře, tak Q80T vs XH9096 (resp. XH9077) již bylo řešeno mockrát. Četl jsem i spoustu jiných srovnávacích článků a YouTube srovnání, a jsou to velmi vyrovnané TV (Sony má o něco lepší obraz, ale zase horší „halo efekt“ u titulků, apod.). Rozhodnutí je tedy především na preferencích Tizen vs AndroidTV. Zde tedy váhám nejvíc, protože nemám zkušenosti s žádným TV OS.
Co myslíte prosím vy?
No a aby toho nebylo málo tak jsem ještě našel i LG OLED55BX asi za 21500, a tak jsem si říkal, jestli ten nejlevnější OLED nebude horší než vyšší střední LCD. Když se ale dívám teď, tak už naštěstí mají jen vystavený kus, což určitě nebrat.
Dobrý den,
to je skutečně velký rozdíl. Pořád bych vybíral podle toho kolik chcete za tv dát je 20K v pořádku, nebo maximální strop a raději méně? A zároveň můžete vzít v potaz i časový horizont vlastnictví tv. Rozhodně je Q80T lepší tv, ale není o 50 % lepší. A je skoro o 50 % dražší. Takže zvažte sám, nechci vás nijak tlačit do nákupu dražšího přístroje.
Dobrý den,
chtěl jsem se zeptat.
Sledujeme O2TV, voyo, apple TV, netflix a v podstate CT:D ( pohadky ).
Nyni mame full HD LG 139cm IPS panel. ( 7 let )
Nyni koukame po upgradu, hlavne z duvodu stremovych sluzeb.
Urcite chceme vetsi, zvazuju 65-75″
Mistnost je dost svetla, ale resime venkovnima roletama uz ted.
muj vyber:
75″ LG 75NANO91 42 966
75″ Samsung QE75Q64T 31 192
65″ LG OLED65CX 41 990
65″ LG OLED65BX 31 992
prave probihaji dny marriane a z toho duvodu se mi nejlepe jevi 65″ LG OLED65BX. Koukal jsem nevic na CX verzi, ale ta v akci neni a za tu cenu jsem z vasich clanku pochopil ze je to nesmysl. Otazka spis zni jak je to v porovnani s Nano a nebo QLED od samsungu ve vetsi uhlopricce.
Misto na vetsi je, koukame ze 4 metru. Oba jsme se zenou spis pro kvalitu, ale samozrejme ve srovnatelne kvalite laka i velikost.
V dohledu planujeme rovnez PS5 konzoli.
Děkuji moc
Prosím o radu. Řeším TV do nového bytu, kde je kabel a aplikace „Sledování TV“.Chtěla bych 50″, primárně ke sledování běžných programů včetně sport. přenosů. Hodně využívám teletext. V tom množství parametrů se neorientuji. V prodejně řekli, že ohledně teletextu neví a jinak, že Smart umí všechno. Děkuji za radu. Jarka
Dobrý den,
z toho co píšete skutečně hledáte jen základní funkce. Napadá mě jako ideální řešení Samsung -podporuje vše co píšete a má jednoduché ovládání. Nepíšete rozpočet, tak buď levná Samsung UE50AU7172 (pod 10 000 Kč) nebo můžete si můžete připlatit za 100 Hz (plynulejší obraz u sportu) Samsung QE50Q80B (okolo 17 000 Kč).
Dobrý den,
první a zásadní otázka je zda „lepší“ 65ku nebo „obyčejnou“ 75ku. Osobně bych se rozhodoval podle toho co nejvíc sledujete. Pokud je to více než polovina času klasická tv, voyo atd.. rozhodně větší úhlopříčka. Ten obraz je v docela nízké kvalitě a ani dobrá tv z něj neudělá zázrak. Naopak, pokud většinu času sledujete 4K na Netflixu přikláněl bych se k LG OLED65BX. Za ty peníze je to výtečná nabídka. Jen pozor, že za slunného dne musíte opravdu využívat žaluzie, tv má slabší jas. V případě, že chcete jít do 75 palců. tak záleží na rozpočtu. Q64T je horší tv než LG NANO91 (má navíc 100 Hz panel, přímé podsvícení, na IPS panel jste nesjpíš zvyklí) ale je také o 10 000 Kč dražší. Bohužel srovnatelná (respektive o trochu lepší) Samsung Q70T stojí už skoro 50 000 Kč. Jestli NANO91 nebo Q64T bych volil podle rozpočtu a podle toho, zda vaše současná tv měla 100 Hz. Posun ze 100 Hz na 50 Hz není nikdy moc příjemný. Z pohledu PS5 jen Q64T nemá podporu full HDMI 2.1 – tedy vysoká snímkovací frekvence ve 4K. Ale na rovinu, většina her na PS5 nedokáže běžet ve více než 50 fps.
Dobrý den, předem bych rád poděkoval za výborné stránky plné užitečných recenzí.
Měl bych dotaz na pana Pokorného…..
Dle Vaší recenze jsem pořídil OLED TV LG CX 55, se kterou jsem zatím velmi spokojen.
Můj dotaz se týká příjmu SAT televize Skylink.
Po připojení TV přímo koax kabelem za použití CI modulu se mi zdá, že obraz je o něco horší než přes STB Gosat 7060 HDI který jsem měl původně připojen přes HDMI.
Mohl byste prosím poradit čím by to mohlo být…….
Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
koax. kabely mají menší přenosovou rychlost, tím pádem horší kvalitu obrazu. Oproti tomu HDMI má přenosovou rychlost mnohem vyšší a tím pádem je i kvalita obrazu mnohem lepší. Svoji roli v tom může mít u rušení. Analogový koax je na rušení mnohem náchylnější než digitální HDMI. Teoreticky by mohlo pomoci zkusit jiný (kratší – pokud je to možné) koax, ale obávám se že proti HDMI tam rozdíl bude vždy.
Dobrý den, pane Pokorný.
Chtěl bych Vás pořádat o radu. Rozhoduji se mezi následujícími modely:
1) LG 43NANO79
2) Samsung QE43Q67T
3) Váš vhodnější návrh?
Jak je zřejmé z výběru, jedná se o rozměr 43″ a cenová hladina do 15tis. Obraz bude sledovaný ze vzdálenosti 1,7-2m v malé místnosti cca 13m2. Do budoucna by měla být využita nějaká streamovací služba jako Netflix, HBO GO, Voyo, atp. Dále se počítá s komunikací s chytrým mobilem.
U LG jsem zaslechl, že odezva (přepínání programů, vyvolání menu, atp.) bývá pomalejší. Je to problém jen WebOS u LG? Tizen u Samsungu se chová svižněji nebo je to obdobné? (Předpokládám, že dost záleží na použitém procesoru.)
99% bude sedování jednou osobou dokumentárních pořadů, filmů. Sport vůbec.
Děkuji
Michal M.
Dobrý den,
za mě je Tizen i webOS z pohledu rychlosti velmi podobný. Minimálně u modelů ve stejné generaci. Tyto tv jsou obecně velmi podobné, ale je mezi nimi zásadní rozdíl. A tím je typ panelu. Samsung má klasicky VA, LG IPS. Pokud budete tv více sledovat večer, doporučil bych Samsung který má díky VA lepší podání černé. Nevýhodou pro Samsung může být, že nepřehraje starší kodek Divx. Ten se však už cca 7 let nevyužívá, typicky se jedná o problém se staršími pohádkami co mají lidé uloženy na disku.
Dobrý den, mohu poprosit o radu? Máme už 13 let plazmu Panasonic. Obraz bezchybný, ovládání jednoduché. Jen hodně „topí“, má velkou spotřebu a hlavně není „inteligentní“. Zvažujeme koupi nového televizoru. Ale ztrácíme se ve výběru. Chceme ji hodně používat na YouTube a propojení přes bluetooth s JBL party reproduktorem. Dále pohádky přes YouTube, vysílání Skylink ( doteď máme set top box). Velikost nejlépe cca 139cm. Cena cca do 20 000,- ( případně pokud bude výrazný posun v kvalitě vs.cena, jsme teoreticky ochotni jít do 25 000,-. Čím menší cena tím lépe, ale zase nechceme jít na úkor kvality. Televize u nás hraje od rána do večera. Díváme se z různých úhlů, a na to vychvalují LG. Ale v nepřeberném množství značek, typů a modelů už se ztrácíme. Můžete prosím poradit?
Děkuji za Váš čas a každou radu .
Römerová
Dobrý den,
rádo se stalo, věřím že budete s tv spokojeni. Jak s velikostí, tak s obrazem.
Děkuji za radu, zkusili jsme objednat tu LG, snad jsme neudělali krok vedle. Ale aspoň jste nás utvrdil ve výběru. Bohužel jsme limitováni velikostí stěny, takže máme jen 139cm, i když sedíme daleko. Ale i tak je to posun, starý Panasonic měl jen 106cm, a zbytečně velký černý rám.
Děkuji za váš čas a přeji krásný den.
Dobrý den,
zvážil bych LG 55NANO91 je za 16 000, případně 65 palců za cca 23 000 Kč. Je to IPS panel, takže super pozorovací úhly zase o něco horší černá při večerním sledování. Alternativa od Samsungu je QE55Q80T. Je dražší (cca 22 000 kč), celkově lepší, ale pozorovací úhly slabší. V dotazu cítím tlak na rozumnou kombinaci ceny a výkonu, k tomu ty pozorovací úhly. NANO91 mi proto přijde jako ideální volba.
Dobrý den pane Pokorný,Končí mi zivotnost me palzmové televize Panasonic a byl jsem rozhodnut že si zakoupím LG OLED 77CX ,nakonec jsme se rozhodli že by bylo možná lepší jít už do 85″ tV,kde teda už není možnost OLED ale nabízí se např modely:ve stejné cenové hladině.
Samsung QE85Q70T
LG 86NANO90
Sony KD-85X85J
Sony KD-85XH9096
nebo už dražší
Sony KD-85XH9505
a levnšjší
LG 86UN8500
Můžete mi nějak poradit,pročítám už vaše recenze a vysvětlivky ke všem parametrům tv ale nejsem schopen rozhodnout kterou.jestli teda jít do té některé 85″ nebo radši oželet a koupit tu 75″ LG OLED.vdálenost mám k tv 4m a sledujeme většinou vysílání z O2 nebo Skylinku a občas film Blueray a děti hry.
Moc děkuji
Pavlik
Dobrý den,
děkuji za důvěru. V úvodu si dovolím upozornit na fakt, že LG letos přijde s 83 palcovým OLEDem. LG OLED83C1. Cena bude jistě vyšší než u 77 palců, ale s ohledem na to, že jste ji ve výběru zvažoval tak pro úplnost uvádím. Během podzimu by cena mohla o pár desítek tisíc spadnout a být tak trochu „dostupnější“. Celkově je to u tv tak, že 75 a 85 palců jsou výrazně dražší než menší úhlopříčky. Nevím jakou konkrétní plazmu jste měl, ale musím upozornit že uvedené 85ky jsou „průměrné televizory“. Není na nich nic špatného, ale o špičku se nejedná. Tou je až Sony KD-85XH9505, která je cenově zase jinde. S ohledem na to, že většinu času sledujete tv vysílání a (předpokládám, že toužíte po obří obrazovce), tak by „obyčejnější“ model neměl vadit. To si musíte říct sám. Můžete mít buď 85 palců, nebo špičkových 75. Záleží co je pro vás důležitější. V té první možnosti bych volil Sony Bravia KD-85XH9096. Super cena, přímé podsvícení a VA panel. V menší velikosti je skvělá LG OLED77CX, ale tam už jsme skoro za 90 000 Kč. Případně Sony Bravia KD-75XH9505 za 70 000 Kč.
Dobrý den pane Pokorný
Děkuji za Vaši odpověd.Měl jsem doted plazmu od Panasonicu TX-P50GT30E .Nechtěl jsem už čekat na nové modely a do těch levnějších a asi horších se mi jít nechtělo, tak jsem nakonec objednal Sony KD-85XH9505.Doufám že mně nezklame a obraz bude kvalitní,sice se trochu bojím toho Androidu aby se televize nesekala , ale snad už to je propracované.Jinak Vaše recenze jsou opravdu kvalitní a jste snad jediný co jsem našel který dokáže rozepsat skoro všechny modely na trhu.Je těžké vybírat a orientovat se v těch číslech když specialně u těchto velkých TV nejsou žádné recenze aby se bylo možno v tom trochu orientovat.Ještě jednou děkuji a těším a doufám že ta Sony KD-85XH9505 nezklame
S pozdravem Pavlik
Dobrý den,
je to výborný televizor s obří úhlopříčkou. Mezi LCD naprostá špička. Po přechodu z plazmy může být nepříjemný blooming (podsvícení), ale to trápí všechny LCD a jediný kdo to nemá je OLED. Někomu to nevadí, jiní tolik citliví nejsou. Držím palce ať vám obraz vyhovuje po všech stránkách. Mimochodem ten Váš Panasonic byl ve své době parádní. Moc krásný přístroj.