Jak vybrat televizi

Jak pracujeme?: Jsme profíci, nevěříme marketingovým slibům a nezávisle recenzujeme a srovnáváme produkty. Když nakoupíte skrze naše odkazy, můžeme získat malou odměnu, která ale nezvyšuje cenu vašeho nákupu.

Komentář jsme přijali

Zatím se ale nezobrazí. Zobrazíme jej až rovnou s odpovědí od našeho experta/expertky, nebo po schválení.

Odpověď můžete čekat zhruba do 2 dnů. Na velkou většinu dotazů odpovídáme do 24 hodin. Pokud je dotazů více a jsou složitější, tak může odpověď trvat i pár dní.

Doporučujeme vám sledovat komentáře na této stránce pravidelně, protože vám do emailu nedorazí emailová notifikace o zobrazení vašeho komentáře. Tato funkce je aktuálně nedostupná. Na spuštění notifikací pracujeme.

Chcete koupit novou televizi? Dejte si dohromady seznam vlastností, které vám na TV vadí a naopak těch, které chcete či oceňujete. Možná to zní na první pohled hloupě, ale na trhu je několik technologií a každá z nich má odlišné svoje silné a slabé stránky. Neexistuje univerzální „nejlepší volba“, ale je třeba výběr nové TV přizpůsobit potřebám a zvyklostem kupujícího. Díváte se na televizi z úhlu? Jste náruživý hráč? Sledujete ji spíše večer nebo přes den? Trápí vás „vybledlé barvy“? To je jen příklad otázek, které je dobré si zodpovědět. Vyznat se ve složité nabídce pomůže náš podrobný rádce.

Test televizorů 2026

Pořadí v testu ProduktKde koupit
Přibližná cena [Kč]
Uvedení na trh
Zobrazovací technologie
Typ panelu
Obnovovací frekvence [Hz]
Rozlišení
Barevná hloubka [bitů]
Pokrytí spektra DCI-P3 [%]
Pokrytí spektra Rec.2020 [%]
Local dimming
Podsvícení
Podpora HDR10
Podpora Dolby Vision
Podpora HDR10+
Podpora HLG
HDMI
Wi-Fi
Síťový vstup
USB (počet)
Bluetooth
Typ reproduktoru
Audio výkon [W]
Odhadovaná spotřeba za 1 000 hodin [kWh]
Odhadovaná spotřeba za 1 000 hodin (HDR) [kWh]
Duální tv tuner
Input lag v herním módu [ms]
Průměrná doba odezvy [ms]
Výška [cm]
Šířka [cm]
Hloubka [cm]
Výška (včetně podstavce) [cm]
Šířka (včetně podstavce) [cm]
Hloubka (včetně podstavce) [cm]
Váha [kg]
Kontrast
Úhly
Barvy
Konstrukce
Dynamika
Systém
Celkové hodnocení Recenze
Pořadí v testu ProduktKde koupit
Přibližná cena [Kč]
Uvedení na trh
Zobrazovací technologie
Typ panelu
Obnovovací frekvence [Hz]
Rozlišení
Barevná hloubka [bitů]
Pokrytí spektra DCI-P3 [%]
Pokrytí spektra Rec.2020 [%]
Local dimming
Podsvícení
Podpora HDR10
Podpora Dolby Vision
Podpora HDR10+
Podpora HLG
HDMI
Wi-Fi
Síťový vstup
USB (počet)
Bluetooth
Typ reproduktoru
Audio výkon [W]
Odhadovaná spotřeba za 1 000 hodin [kWh]
Odhadovaná spotřeba za 1 000 hodin (HDR) [kWh]
Duální tv tuner
Input lag v herním módu [ms]
Průměrná doba odezvy [ms]
Výška [cm]
Šířka [cm]
Hloubka [cm]
Výška (včetně podstavce) [cm]
Šířka (včetně podstavce) [cm]
Hloubka (včetně podstavce) [cm]
Váha [kg]
Kontrast
Úhly
Barvy
Konstrukce
Dynamika
Systém
Celkové hodnocení Recenze
TOP 1Kde koupit?350002025OLEDOLED100 (165)4K109979ne-anoanoneano4anoano3ano4.26064171ne8370,3122,226,374,2122,22,722,195 %100 %90 %90 %90 %80 %92 %
TOP 2Kde koupit?360002024OLEDOLED100 (144 pro hraní)4K109992ne-anoneanoano4anoano4ano4.2.27082191ano9370,6122,51,177,1122,526,823,995 %100 %90 %90 %90 %80 %91 %
TOP 3Kde koupit?350002025OLEDOLED100 (165)4K109991ne-anoneanoano4anoano4ano4.2.27084256ano8270,6122,51177,1122,526,823,995 %100 %90 %90 %90 %80 %91 %
TOP 4Kde koupit?250002025OLEDOLED100 (144)4K109878ne-anoanoneano4anoano2ano2.24077191ne10370,3122,24,575,7122,2231695 %100 %85 %85 %90 %80 %90 %
TOP 5Kde koupit?290002024OLEDOLED100 (144 pro hraní)4K109991ne-anoneanoano4anoano2ano2,14081123ano10370,8122,5477,4122,526,517,395 %100 %80 %85 %90 %80 %89 %
TOP 6Kde koupit?230002025OLEDOLED100 (144)4K109990ne-anoneanoano4anoano2ano2.14080203ano10370,9122,54077,4122,526,515,995 %100 %80 %85 %90 %80 %89 %
TOP 7Kde koupit?330002023OLEDOLED1004K109978ne-anoanoneano 4anoano2ano3.2508397ano15373,8122,75,373,8122,732,718,895 %95 %75 %85 %90 %75 %85 %
TOP 8Kde koupit?360002024QLEDVA100 (144 pro hraní)4K109575anopříméanoneanoano4anoano2ano4.2.27077193ano9970,7122,52,276,8122,523,220,690 %70 %80 %90 %85 %80 %84 %
TOP 9Kde koupit?200002025OLEDOLED1004K109890ne-anoneanoano4anoano2ano2.02083100ano10476,5122,53,470,6122,523,512,690 %95 %75 %80 %85 %80 %84 %
TOP 10Kde koupit?200002025OLEDOLED1004K109878ne-anoanoneano4anoano2ano2.02077135ne10370,8122,84,677,2122,823,514,590 %90 %80 %85 %85 %80 %84 %
TOP 11Kde koupit?260002024QLEDVA100 (144 pro hraní)4K109574anopříméanoneanoano4anoano2ano4.2.26077174ano111070,6122,72,776,8122,723,720,685 %70 %75 %85 %85 %80 %81 %
TOP 12Kde koupit?230002025QLEDVA100 (165)4K109373anopříméanoneanoano4anoano2ano4.2.26076209ano101170,6122,72,776,8122,723,720,685 %60 %70 %85 %85 %80 %79 %
TOP 13Kde koupit?200002023miniLEDVA1004K109372anoDirectanoanoanoano4anoano1ano2.15083220ne111071,6122,57,279,4122,52818,485 %60 %80 %80 %75 %75 %78 %RECENZE
TOP 14Kde koupit?200002024QLEDVA1004K109372anopříméanoneanoano4anoano2ano2.24080183ano10870,6122,84,676,6122,824,420,185 %60 %70 %85 %85 %80 %78 %
TOP 15Kde koupit?230002025LEDIPS100 (144)4K8 bitů + FRC9473anopříméanoanoneano4anoano2ano2.24084185ne101170,9122,65,877,6122,632,513,780 %60 %70 %85 %85 %80 %78 %
TOP 16Kde koupit?150002024QLEDVA100 (144 Hz pro PC hry)4K8 bitů + FRC9474anopříméanoanoanoano4anoano2ano2.14063160ne10471,7123,17,978,1123,129,515,485 %65 %80 %75 %85 %75 %78 %
TOP 17Kde koupit?170002023LEDVA1004K8 bitů + FRC9272anoDirectanoanoanoano4anoano1ano2.03077190ne11971,1122,5777,1122,531,614,280 %60 %70 %80 %75 %75 %74 %
TOP 18Kde koupit?180002024QLEDVA1004K8 bitů + FRC9271anopříméanoneanoano4anoano2ano2.24077224ano111070,6122,84,776,8122,825,319,880 %60 %70 %80 %75 %80 %74 %
TOP 19Kde koupit?160002025QLEDVA100 (144)4K109372anopříméanoneanoano4anoano2ano2.23076217ne121170,6122,84,776,4122,824,717,275 %60 %70 %80 %80 %80 %73 %
TOP 20Kde koupit?200002025LEDIPS1004K8 bitů + FRC9471anopříméanoanoneano4anoano2ano2.02064113ne101171,6123,6374,2123,62815,770 %60 %70 %80 %80 %80 %72 %
TOP 21Kde koupit?150002025QLEDVA100 (144)4K109171anopříméanoneanoano4anoano2ano2.02063181ne101270,9123,32,676,6123,324,81570 %60 %60 %80 %80 %80 %71 %
TOP 22Kde koupit?130002025QLEDVA504K8 bitů + FRC9070neboční (edge)anoneanoano3anoano2ano2.02064152ne121170,9123,22,676,8123,223,914,355 %60 %55 %75 %65 %75 %63 %
TOP 23Kde koupit?140002025LEDIPS504K8 bitů + FRC9471anoboční (edge)anoneneano3anoano2ano2.02064110ne131171,6123,6378,3123,625,715,355 %60 %55 %75 %65 %75 %63 %
TOP 24Kde koupit?160002024QLEDVA1004K8 bitů + FRC9372neboční (edge)anoneanoano4anoano2ano2.02064160ano101170,9123,32,677,4123,325,616,950 %60 %50 %75 %75 %80 %62 %
TOP 25Kde koupit?140002024QLEDVA504K8 bitů + FRC9372neboční (edge)anoneanoano4anoano2ano2.02063126ne91170,8123,22,674,6123,222,415,850 %60 %45 %75 %60 %75 %62 %
TOP 26Kde koupit?100002025QLEDVA504K8 bitů + FRC9170neboční (edge)anoneneano3anoano1ano2.02079118ne121171,1123,4675,8123,423,711,655 %60 %50 %75 %65 %75 %62 %
TOP 27Kde koupit?110002025LEDIPS504K8 bitů + FRC9372nepříméanoneneano3anoano1ano2.02084105ne101271,2123,66,877,2123,623,511,650 %60 %50 %75 %65 %75 %60 %
TOP 28Kde koupit?140002025LEDIPS504K8 bitů + FRC9169nepříméanoneneano3anoano2ano2.02081121ne121171,5123,55,878,7123,5261145 %60 %30 %70 %60 %75 %53 %
TOP 29Kde koupit?80002025LEDVA504K8 bitů + FRC8163neboční (edge)anoneneano3anoano1ano2.02079118ne121470,8122,57,775,6122,5201050 %55 %25 %70 %60 %75 %52 %
TOP 30Kde koupit?90002025LEDIPS504K8 bitů + FRC8563nepříméanoneneano3anoano1ano2.02084105ne121471,8123,66,878123,62311,645 %60 %25 %70 %60 %75 %51 %

Hodnotili jsme ve srovnávacím testu většinu zajímavých modelů televizí pro tento rok. Jako referenční úhlopříčku jsme si vybrali rozměr 55 palců, což je 140  na centimetry. Výrobci mají obvykle u jedné řady stejné funkce a velmi podobnou kvalitu tv panelů, proto můžete v testu hledat i jiné rozměry, než 55″ a porovnání televizí bude stále relevantní. Nejlepší televize 2026 a vítěz testu je Samsung S95C a LG G3. Obě však mají velmi vysokou cenu. Pokud se na to díváte racionálně, je pro většinu lidí nejlepší volbou LG C2, která nabídne lehce horší cenu, ale v tuto chvíli za méně než poloviční cenu.

Jak hodnotíme

  1. U kontrastu nejde jen čistě o jeho hodnotu, ale také o kvalitu lokálního tlumení (pokud je), blooming a black crush handling.
  2. U pozorovacích úhlů subjektivně hodnotíme, kdy dochází k deformaci a vyblednutí barev a ztrátě jasu.
  3. Ačkoliv to na první pohled nemusí být jasné, pod hodnocením „barev“ (která má v celkovém hodnocení televizoru značný význam) se skrývá pokrytí barevného spektra (s větší vahou na DCI-P3), dále maximálním jasu (to je důvod proč zde klasické OLEDy trochu ztrácí). Jednolitosti zobrazení černé barvy (temnější nebo naopak světlejší rohy obrazovky) a také podpora Dolby Vision, jakožto stále dominantního HDR formátu.
  4. Konstrukce je pak čistě subjektivní pocit ze zpracování přístroje. Vyšší kvalita materiálů znamená lepší zpracování a vyšší životnost.
  5. U hodnocení dynamických scén má velký význam frekvence panelu, dále doba odezvy, podpora BFI, VRR a částečně také subjektivní pocit z pohybových scén, protože ne vše lze popsat čísly.
  6. U hodnocení operačního systému televizoru má největší vliv snadnost používání systému (subjektivní metrika) a jeho rychlost (na několika úkonech, typu jak dlouho trvá změnit zdroj obrazu, spustit netflix, upravit jas atd..). Menší vliv pak má to zda značka nabízí (a v jaké míře) aktualizace operačního systému, funkčnost dálkového ovládání, možnosti přizpůsobení a z pohledu výbavy také USB ve verzi 3.0 a HDMI 2.1.

Zvuk nehodnotím. Důvodem je fakt, že většina lidí co znám má u „dražších“ tv (což jsou právě ty s lepším zvukem), stejně nějakou formu samostatného audio řešení – domácí kino, soundbar, zesilovač + repro atd…

Toto je metodika hodnocení verze 2.0. Důvodem pro změnu, že původní vznikla někdy okolo roku 2018 a od té doby se technologie (OLED, QD-OLED, miniLED) dost posunuly. Což má za následek i to, že podle těchto podmínek mají klasické levné LED kolem 10 000 Kč docela nízké skóre. Neznamená to že jsou to nutně špatné tv, ale pro náročnější diváky vhodné nejsou.

Jakou televizi bych aktuálně doporučil ke koupi

Aktualizováno v lednu 2025. Cena televizorů z roku 2024 už je na velmi slušné úrovni, minima však všechny ještě nedosáhly. Některé modely z roku 2023 už jsou vyprodány, ale hodně je jich ještě k dostání a většinou za dobré ceny. Jen u malé časti z nich začínají ceny opět růst.

Nejlepší televize do 5 000 Kč

Při takto nízké ceně je výběr skutečně obtížný a musím přiznat, že rozdíly mezi značkami jsou malé. Osobně bych se i v této ceně vyhnul malým či neznámým výrobcům a raději pár stovek připlatil. V této cenové kategorii cílíte na malé úhlopříčky okolo 32 a 40 palců. Pokud vybíráte svoji hlavní televizi, doporučuji raději nějakou dobu šetřit a zkusit se dostat do následující cenové kategorie (10 000 Kč), kde jde koupit „full-size“, tzn. 55 palců v dostatečné kvalitě.

Pokud vás omezují fyzické rozměry, nebo je rozpočet 5 000 opravdu hraniční, tak zvažte LG 32LQ630B 50 Hz typ panelu je reportován IPS i VA, HDready rozlišení (při této velikosti stále použitelné), dobrý operační systém, zvuk také docela použitelný.

De facto to stejné platí i pro Samsung UE32T4302 50 Hz, výhradně s VA panelem, HDready rozlišení (při této velikosti stále použitelné), rovněž dobrý operační systém s plnou výbavou jako u vyšší modelů od Samsungu. Cenovka je pár stovek pod 5 000 Kč.

Alternativně, můžete se zkusit GoGEN TVF 32M340 –  fullHD (1920 x 1080) a 50 Hz. Cena se blíží 4 500 Kč. A časem by mohla být nejlevnější ze všech zde uvedených. Takže pokud je nejnižší cena hlavní prioritou, můžete ji zvážit.  Tentokrát by se mělo jednat o VA panel (nevím, jestli v celé sérii). Nastavování v operačním systému je trochu hra na schovávanou, naštěstí většinu věcí stačí najít jen jednou. Jinak pro něj platí klasické neduhy takto levných přístrojů – slabší zvuk, lehce zmatený operační systém a pomalejší reakce.

Nejlepší televize do 10 000 Kč

Základní 55ky jsou většinou pod 10 000 Kč koupit, jen výjimečně po uvedení na trh jsou dražší. Takže pod touto cenovou hranicí najdeme LG 55UT73003. LG má nepatrně horší obraz (oproti níže zmiňovaňovanému Samsungu) a IPS panel, místo VA u Samsungu, ale přehraje i filmy ve starším formátu. Samsung (respektive VA panel) nabídne lepší černou barvu, IPS zase drobně vyšší jas a lepší pozorovací úhly.

Samsung DU7172 jde bez potíží sehnat za skvělých 8 5000 Kč a je lepší volbou. Na svoji cenu má velmi solidní obraz, propracovaný a plynulý systém. Jedinou zásadní nevýhodou je fakt, že nepodporuje starší filmový kodek xvid a zvuk ve formátu DTS. Pokud sledujete jen televizní vysílání, tak vás to nemusí nijak trápit.

Vlastně je tu jen jeden kousek co bych v této ceně (nyní za luxusních 8 000 Kč) doporučil a to TCL 55V6B – slušný obraz, trochu se šetřilo na HW a tak operační systém někdy trochu zaváhá. Ale nabídne lehce lepší obraz než ostatní přístroje s cenou okolo 10 000 Kč od LG, Samsungu atd… 

Nejlepší televize do 15 000 Kč

Toto je obvykle taková slabší kategorie. U „známějších“ značek zde dosáhnete jen na základní modely, které nepřináší žádné zásadní zlepšení vůči těm s cenou okolo deseti tisíc. Nicméně občas do sní spadnou 100 Hz panely od cenově agresivních značek. A to je i případ současného stavu.  Můžete vybírat z :

TCL 55C745 – 100 Hz VA panel už má zase lákavou cenu – aktuálně cca 14 500 Kč. Klasické LED s přímým podsvícením je při sezení přímo před tv a v lehce potemnělé místnosti má na svoji cenovku velmi krásný obraz. Bohužel už se doprodává. V HDR se nemůže měřit s tv typu LG C4, či Sony X90L které koupíte o nějakých 5-10 tisíc dráž. Operační systém je AndroidTV.

Hisense 55U7NQ – vlastně skoro to stejné co TCL, jen od jiného výrobce, ale aktuálně stojí 16 000 Kč – ale to se může zase změnit. Hlavním rozdílem je operační systém VIDAA. Osobně bych z těchto dvou volil podle ceny a pokud bude podobná (dost často se mění), tak zvažte zda vás v něčem omezuje systém Vidaa (některé aplikace pro něj nejsou dostupné). Alternativou od Hisense je 55E7NQ Pro, má nižší cenu (12 000 Kč), ale je horší. Méně zón lokálního tlumení a lehce nižší jas. Pokud by cena výrazně nižší, než U7NQ už nebude dostupná tak ji můžete zvážit.

Nejlepší televize do 20 000 Kč

Tahle cenová úroveň dostala nejvíc na frak. Do polovinu roku 2023 ještě platilo, že za 20 000 Kč pořídíte velmi slušnou tv. To se bohužel změnilo a nyní se tato hranice posouvá výrazně výše, až těsně pod 30 000 Kč. Což je vážně škoda, doufám že se ceny ještě vzpamatují a o pár tisíc spadnou.

Aktuálně se pod 20 000 Kč dají koupit větší velikosti základních modelů typu Samsung QE65Q80D. Má 100 Hz a docela slušný obraz. To Hisense 65U7NQ se pohybuje od 18 po 20 000 Kč, ale je to 100 Hz miniLED s výrazně lepším obrazem. Alternativou pro větší velikost je základní Samsung UE75DU7172, kterou ale můžete mít za vážně hezkou cenu – cca 16 500 Kč (85 palcová varianta stojí okolo 22 000 Kč).

Aktuálně je mezi 55 palci ideální volbou v této ceně Samsung QE55QN85D, za cca 17 000 Kč. Hisense 55U7NQ , stojí o 1 000 Kč méně a také nabídne skvělý poměr ceny a výkonu. Pokud vás nelimituje operační systém Vidaa (spoustu lidí ne) a zároveň chcete co nejvíc ušetřit tak se jí nebojte. Od TCL je momentálně nejzajímavější TCL 55C765 za rovných 20 000 Kč. Dle parametrů lepší než QN85D, v praxi to není tak jednoznačné. Každá z těchto tv je zajímavá a uspokojí i náročnější (nikoliv však nejnáročnější) diváky. Pokud vám nevadí trochu si připlatit tak za 22 000 Kč lze mít Samsung QE55S90D. Za ty peníze je to super kup.

Možná vás to překvapí, ale okolo 40 000 Kč jde koupit i 85 palcový obr. Jasně, výbavou a kvalitou obrazu je to spíše základní model, ale možná pro někoho zajímavé: Samsung UE85DU7172 lze koupit v akci i pod 20 000 Kč.

Nejlepší televize do 30 000 Kč

Donedávna platilo, že této ceně se blížili 65 palcové OLEDy. Nyní jsme v situaci kdy do 30 000 Kč kupujete opravdu kvalitní 55ku.

Klasikou je LG C4 je okolo 27 000, není to špatná cena ale nejspíše během jara spadne o cca tisícovku. Výraznější pokles bych však nečekal a pokud chcete kupovat, tak je solidní čas. Případně počkat na uvedení C5 a pak by se cena mohla trochu pohnout dolů. Od Samsungu je alternativou Samsung QE55S90D, který je lehce okolo 22 000 Kč.  Za rovných 30 000 Kč jde koupit i 65 palcová varianta. Mě osobně o trochu víc vyhovuje obraz od C4, ale je to subjektivní. Pokud z nějakého důvodu preferujete Samsung tak se jí bát nemusíte. Pochopitelně čím více bude S90D levnější od C4, tím je S90D atraktivnější. A 5 000 Kč, což je aktuální rozdíl není vůbec málo.

Můžete zkusit i OLEDy od jiných výrobců. U Philipsu získáte Ambilight a podobnou cenu jako má LG. U Sony a Panasonicu si obvykle výrazně připlatíte. Striktně vzato tak pro opravdu náročného diváka nabídnou o něco lepší obraz. Zejména upscaling a drobné softwarové úpravy obrazu mají na špičkové úrovni. Ale ten příplatek za to pro většinu kupujících nestojí a C4/S90D má výrazně lepší poměr ceny a hodnoty.

Jestli nechcete OLED, výběr kupodivu není extra velký. Loňské LED od Sony už mizí z trhu, ale pořád jde koupit Sony Bravia XR-55X90L za hezkých 30 000 Kč. Pokud vám obraz od Sony vyhovuje, tak je to moc hezká cena. Smysl také dává Samsung, např. Samsung QE55QN90D (cca 24 000 Kč) nebo už dříve zmiňované TCL 55C765, které má lehce horší obraz, ale výrazně atraktivnější cenu. Bohužel Sony ani Panasonic nedokáží cenově dravým značkám (TCL, Hisense, ale i Samsung) cenově konkurovat a nejsou o tolik lepší, jaký je rozdíl v ceně.

Pokud potřebujete větší úhlopříčku, tak se podívejte do předešlých cenových kategorií a jen zvyšte velikost. Obecně platí, že ve velkých velikostech (75 palců a více) nabídnou nejlepší cenu Hisense a TCL.

Nejlepší televize do 40 000 Kč

Jak se ceny posunuly, tak okolo této ceny jde pořídit i velmi dobré televizory o velikosti 65 palců. Nejlepší koupě je aktuálně LG 65C4, ta stojí krásných 34 000 Kč. Ještě nedávno byla přes 40 000 Kč. Pokud chcete 65 palců v této ceně, tak za mě ideální volba.

V 75 palcích je také z čeho vybírat  TCL 75C845 (už jde s přehledem koupit za 34 000 Kč) nebo Samsung QE75QN85C, který je o cca 1 000 Kč dražší. A na rovinu mnoho navíc toho nenabídne. Samozřejmě můžete mít i větší velikost u televizorů z předcházejících kategorií.

Nejlepší televize 55 palců

Pořád se jedná o nejčastěji nakupovanou úhlopříčku. Nechci u ní jmenovat jeden konkrétní model – navíc ty skutečně nejlepší (řada G od LG, 9x od Sony, či 2000 od Panasonicu) nabízí jen o kousek lepší obraz než ty „druhé“ v pořadí (LG C, Sony 8x, Panasonic 1500) a přitom stojí výrazně více. Navíc je těžké i bez kontextu ceny určit, která z nich je nejlepší. Protože každá má nějakou drobnou výhodu a vždy záleží na potenciálním kupci co preferuje. Z pohledu prodejů je za poslední dobu v tomto vyšším segmentu dominantní LG C4. A já se tomu vůbec nedivím, je to skutečně povedený televizor.

Co chci zdůraznit, že 55 palců je aktuálně mezník ve kterém u všech výrobců můžete koupit tv bez kompromisů. Tj., 100 Hz, 10 bitů atd.. U některých výrobců při menších úhlopříčkách 100 Hz mít nelze.

Nejlepší televize 50 palců

Pro kontext doporučuji přečíst i předešlý odstavec. Nicméně do 50 palců už tak snadný výběr není. Osobně bych doporučil 48 palcový OLED – aktuálně v nabídce např. u LG (LG OLED48C4), Sony (Sony XR-48A90L) nebo Philipsu (Philips 48OLED818). 

Nejlepší televize 43 palců

Opět relativně omezený výběr, který je stejný jako u 50 palců. Osobně bych i zde doporučil 42 palcový OLED – aktuálně v nabídce např. u LG (LG OLED42C4) nebo Sony (Sony XR-42A90K). 

Nejlepší televize 65 palců

Lze o ní říct naprosto to stejné co o kategorii do 55 palců. Výbavou se mezi sebou nijak neliší, jen u některých modelů s vyšší úhlopříčkou roste i audio kvalita – vyšší výkon či vyšší počet kanálů.

Nejlepší televize 75 palců

Lze o ní říct naprosto to stejné co o kategorii do 55 palců. Jedinou výjimkou jsou OLED, které nemají úhlopříčku 75 palců, ale mají 77. Jejich cena je však pořád extrémně vysoká a pro naprostou většinu kupujících nedostupná. Na druhou stranu „levný“ televizor typu Samsung UE75DU7172 jde bez potíží pořídit za 18 000 Kč.

Jak vybrat TV podle parametrů

Vybírejte podle toho, co sledujete

Dříve než se dostaneme k jednotlivým důležitým parametrům výběru televize, jako je úhlopříčka nebo rozlišení, je zásadní otázka: co na ní budete sledovat. Čtenáři se často v komentáři pod článkem ptají jaká televize je pro ně nejlepší. Strašně moc to záleží na jejím využití. Uvedu několik příkladů: Sleduji hlavně klasické TV vysílání Jestliže sledujete výhradně televizní vysílání, tak nemá cena kupovat 65 palců velký OLED panel za 70 a více tisíc. Kvůli nízkému rozlišení (jen část kanálů je v HD, hodně je jich ještě v nízké kvalitě), bude obraz stejně trochu rozkostičkovaný a kvalita displeje a dalších funkcí takhle drahého panelu se nemá šanci na plno projevit.

Ano, bude mít lepší obraz než stejně velká televize za 20-30 tisíc, ale ten rozdíl nebude nijak velký. Naopak rozdíl v ceně je pro většinu lidí obrovský. Jako rozumná volba mi zde přijde 49-55 palců velký přístroj s cenou okolo 15 000 – 20 000 Kč. Ideální poměr ceny a výkonu. Stejný názor mají i experti z Tomsguide. Sleduji TV vysílání, ale i filmy ve vysoké kvalitě  Případně hrajete hry na novější konzoli. Je jedno zda se jedná o DVD či Blu-ray disky, nebo máte předplacený Netflix. Zde již má cenu investovat do kvalitnějšího zobrazovadla, záleží co vám dovolí rozpočet. Čím menší je podíl sledování tv vysílání, tím více se můžete klonit k dražším televizím.

Opět vycházejte ze svého rozpočtu. Dobře vám poslouží televize v cenové hladině z předešlého odstavce, ale u filmů ve vysoké kvalitě je již divácký zážitek u dražšího přístroje někde jinde. Díky kvalitnímu zdrojovému videu se není potřeba bát ani úhlopříčky 65 palců a vybírat lze z cenové hladiny od nějakých 30 000 – 70 000 Kč. Existují sice ještě dražší televizory, ale rozdíl v kvalitě je opravdu minimální a cenový i několika násobný. 65“ obrazovky jsou pořád o něco dražší než ty 55“, ale oproti předchozím letům je rozdíl výrazně menší. Řekl bych, že 55“ je volba rozumu a 65“ srdce.

Velikost televize

Než se vydáte do obchodu, promyslete si jak velkou televizi chcete – především jde o velikost úhlopříčky televize. Měli byste vědět, že velká obrazovka vždy neznamená lepší pocit ze sledování televize. Jestliže máte menší obývák, televizní kanály nepřijímáte ve vysokém rozlišení a nemáte ani blu-ray přehrávač, televizi s obří úhlopříčkou příliš nevyužijete. Televizi s velkou úhlopříčkou využijete tehdy, když přijímáte signál ve vysokém rozlišení. Ten se šíří přes HD televizní kanály, blu-ray nosiče a také ho využívá spousta videoher. Jestliže váháte nad tím, jak velkou televizi koupit, změřte si velikost obýváku, nebo pokoje, ve kterém ji budete sledovat. Doporučené vzdálenosti a průměrné velikosti TV uvádíme v tabulce níže. Pozorovací vzdálenost televize je však také individuální záležitostí. Například podle Michael Bizzaco a Josh Levenson je nutné vzít do úvahy více faktorů. Zohlednit musíte kvalitu signálu, typ programu nebo filmu, okolní podmínky a osobní preference.

Rozlišení televize

Na pozorovací vzdálenost má velký vliv rozlišení vysílání:

    • 8K – rozlišení 7680 x 4320, což znamená cca 33 milionů pixelů. Což je opět 4x tolik zobrazovaných informací oproti 4K. V praxi zatím má 8K rozlišení využití jen u opravdu velkých obrazovek (85 palců a více), kdy už jsou u 4K (při sledování zblízka) vidět jednotlivé pixely. 
    • 4K = Ultra HD – rozlišení 3840 x 2160 pixelů nabízí 4x více zobrazovaných informací. Aktuálně se jedná o standard a toto rozlišení má přes 90 % prodávaných televizí.
    • Full HD – rozlišení 1920 x 1080 pixelů už  je dnes součástí je několika malých modelů (32 palců a méně) či vyloženě low-costových značek.
    • HD ready – rozlišení 1280 x 720 pixelů je dnes již zastaralé a potkat ho u nového televizoru už je opravdu velké štěstí.

Upscaling

Pod tímto anglickým slovem se označuje situace, kdy televizor „přepočítává“ video z menšího rozlišení do vyššího. S ohledem na fakt, že většina v současné době prodávaných televizorů má rozlišení 4K a velká část videí co ní budete sledovat bude v nižším rozlišení. Zejména starší filmy a pořady byly natočené kamerami, které HD neuměly – protože v té době takové rozlišení ani neexistovalo. U televizního vysílání se většinou potkáte s těmito rozlišeními:

  • Full HD (1920 × 1080 px)
  • HD (720 × 1280 px)
  • SD+ (1440 × 1080 px)
  • SD (960 × 540 px)

Upscaling má na starost obrazový procesor a určuje jak bude video v nižším rozlišení vypadat na vašem televizoru. Zejména pokud jde o jeho ostrost a vykreslení detailů. Vlevo vidíte obraz ze zdrojového videa, vpravo je výsledek upscalingu. Všimněte si zejména ostřejších linií u lokte postavy nebo konce dredů. Zdrojový snímek byl v HD, tedy relativně slušné kvalitě. Podrobněji se tomu věnuji v samostatném článku.

Doporučená pozorovací vzdálenost

S ohledem na to, že většina prodávaných televizí má 4K rozlišení jsme upravili tabulku doporučené vzdálenosti. První sloupec udává velikost obrazovky, druhý to jak daleko by jste měli být daleko od 4K televize na které sledujete klasické televizní vysílání a poslední je určen pro vzdálenost na sledování 4K filmů. 

Tyto tabulky berte jako orientační. Jako lidé nejsme všichni stejní a neexistuje žádná vědecky podložená poučka, která by přesně stanovila úhlopříčku tv s ohledem na sledovací vzdálenost. Velmi hezky a grafickou formou popisuje tuto problematiku web wikihow.com.

Důležité jsou i osobní preference. Jsou lidé, kteří vám řeknou, že by se k menší tv než 65 palců už nikdy nevrátili a pokukují o 75 nebo 85 palcích. Při takto velké úhlopříčce už ale ve většině případů (kvůli zdrojovému videu, ne kvůli televizi) není dokonalý obraz. Naopak další skupina lidí proto bude považovat 65 palců za maximum co dává smysl. Na závěr poznámka pro hráče. Zkuste hrát střílečku či akční hru na 75 palcové televizi. Nemalé části z nás se bude po hodině „motat hlava“. O čemž svědčí i zkušenosti známého herního magazínu PCGamer.

Jak bude vypadat běžné vysílání na opravdu velké úhlopříčce? Představte si, že vyfotíte fotku na svůj telefon. Na displeji telefonu vypadá skvěle. Na obrazovce notebooku, už vidíte že některé detaily nejsou ideální a na velké obrazovce televizoru by tyto nedostatky byly ještě více patrné. A principiálně stejně funguje velká úhlopříčka a obraz v „horší kvalitě“, řekněme cokoliv pod fullHD.

Velikost úhlopříčkyObvyklá velikost televize šířka x výškaDoporučená vzdálenost pro standardní vysíláníDoporučená vzdálenost pro 4K obsah
32“ / 81 cm72 cm x 48 cm1,3 – 1,8 m0,7 – 0,8 m
40“ / 101 cm91 cm x 60 cm1,4 – 1,9 m1 – 1,2 m
49“ / 125 cm110 cm x 71 cm1,6 – 2,1 m1,4 – 1,6 m
55“ / 140 cm124 cm x 76 cm2,0 – 2,4 m1,8 – 2 m
65“ / 165 cm145 cm x 91 cm2,5 – 3 m2,2 – 2,4 m
75“ / 190 cm167 cm x 105 cm3 – 3,5 m2,4 – 2,6 m

Vzdálenost od televizoru dle mého také závisí i na tom jaký druh obsahu hodláte sledovat. U sportu či hraní her je většina lidí raději o něco blíže obrazovce, zatímco při sledování vizuálně nenáročného obsahu (seriály, debatní pořady) zase nevadí, když jste o kousek dále.

Umístění

Někteří z nás (ať už z vlastních preferencí, nebo kvůli tomu jaké jsou omezení obývací stěny) ukrývají televizor do obývací stěny a kolem něj jsou různé skříňky, vitríny a podobně. Pokud je možné, doporučuji se tomu vyhnout. A to ze dvou důvodů: Tím prvním je zvuk. I když v rámci hodnocení každého současného televizoru zmiňuji, že i poměrně levné externí reproduktory udělají větší parádu, tak pořád platí, že tv, která „má okolo sebe místo“, dokáže podat výrazně lepší zvuk než ta, kterou uvězníte do těsného sevření nábytku. Ideální vzdálenost, kterou by tv od zdi či stěny nábytku za ní měla mít je 15 – 20 cm.  A to radí i Lauren Flanagan ve svých tipech kam tv umístit.

Říkáte si, jak je to tedy s montáží na zeď? To bude mít vždy zkreslený zvuk? Moderní televizory poznají, že jsou pomocí držáku připevněny přímo ke zdi a upraví nastavení zvuku, aby se s tím co nejlépe vyrovnali. U některých je třeba to udělat ručně v nastavení. Druhým důvodem může být přítomnost technologie dodatečného osvícení, například Ambilight (kterou používá Philips) je při takovém umístění (zvlášť pokud je hodně těsné), skoro nepoužitelná.zdroj I zde potřebujete jistou vzdálenost od zdi či stěny za displejem. Ideálním případ opět alespoň 15 cm. Co se montáže na zeď týče, hodně záleží na tom, jaký držák zvolíte.

Na trhu je mnoho druhů a často záleží i na rozpočtu jaký je k dispozici. U těch „lepších“ není problém televizor trochu nahnout směrem dopředu a snáze se dostat třeba k výstupů pro HDMI nebo USB, kterou jsou z boku přístroje. Jiné lze zase pomocí skládacího ramene vysunout jak kupředu, tak i do boku. Takže si televizor dokážete správně nasměrovat i když sedíte třeba mimo obývací pokoj u jídelního stolu. Mnoho diváků to asi nepotřebuje, ale pokud vy ano, doporučuji jít navštívit nějaké větší elektro. Názorná ukázka a vlastní zkušenost vám dá mnohem lepší představu. Inspirací mi zde byl výtečný přehled od consumerreports.org.

Výška do jaké umístit televizor. Rovněž důležitá otázka. Při pohodlném sezení na gauči či křesle chcete mít obrazovku tak vysoko, abyste pohodlně měli její cca polovinu až dvě třetiny pod úrovní očí. Příliš vysoké umístění, při kterém musíte hlavu vytáčet nahoru není dobrý nápad. Pokud mi nevěříte, zkuste názornou ukázku od hellotech.com.

Typy televizního signálu

Další důležitou věcí, která ovlivní nákup televize je televizní signál. Naprostá většina současných televizorů má tunery pro příjem všech podporovaných druhů digitálního televizního vysílání. To se označuje jako DVB – zkratka anglických slov Digital video broadcasting.zdroj Co tak úžasného do našich obrazovek přináší a jaké jsou možnosti jeho příjmu? Vezmu to z druhého konce a podíváme se společně, jaké byly nevýhody analogového vysílání.

První z nich byla nutnost zobrazit to co se právě vysílá. Takže žádné pouštění pořadu ze záznamu jako je to běžné dnes nebylo možné. Analogové vysílání je také mnohem více náchylné na šum a vliv odrazu signálu či rušení od jiných vysílačů.zdroj Z toho vznikal zdvojený obraz, takzvané duchy. Proto bylo méně vysílačů, které byly silnější a nebylo tolik oblastí s překryvem. U digitálního vysílání se naopak může využívat více slabších (a levnějších) vysílačů. Navíc dokáže přenášet obraz ve vyšší kvalitě. V dnešní době je běžné, že tunery pro příjem televizního vysílání jsou přímo součástí televizoru. Výhody pro interní variantu tuneru jsou zřejmé.

Můžete používat stejný ovladač jako pro televizi a nemáte v domácnosti další přístroj navíc. Pro externí variantu pak hovoří propracovanější uživatelské prostředí a z něj plynoucí pokročilé možnosti typu – mazání stanic, které nechcete nebo možnost zálohy vašich naladěných stanic. To u některých integrovaných tunerů nejde, jiné to zvládají s přehledem. Každopádně je možné přijímat tento druh signálu i na staré televizi, stačí koupit externí tuner neboli set-top box.

  • DVB-T – pozemní vysílání (vznik standardu 2004)
  • DVB-T2 – pozemní vysílání nové generace (vznik standardu 2009)
  • DVB-S – satelitní vysílání (vznik standardu 1997)
  • DVB-S2 – satelitní vysílání nové generace (vznik standardu 2005)
  • DVB-C – kabelové vysílání (vznik standardu 1994)
  • DVBC-2 – kabelové vysílání nové generace (vznik standardu 2009)

DVB-T

Základní standard digitálního pozemního vysílání. Funguje tak, že je obraz i zvuk digitalizován a vysílán v takzvaném multiplexu. Multiplex obvykle obsahuje více (4-6) programů pohromadě. Digitalizovaný obraz je nutné komprimovat, protože je datově velmi náročný. Pro komprimaci se využívá známý formát mpeg2. Ten počítá s nedokonalostí lidského oka a odstraňuje drobné detaily v obraze, kterých si příliš nevšímáme. Protože se jednotlivé snímky od sebe příliš neliší, tak se posílají jen změny. Původní velikost datového toku je zhruba 160 Mbit/s a po komprimaci se dostáváme pod 8 Mbit/s. Tedy více než dvacetinásobné zmenšení. Vycházím z tohoto článku. Podobně se zachází i se zvukem. A aby mohl být obraz se zvukem znova spojen, dochází k tzv. multiplexování. To jest vysílání v rámci multiplexu.

DVB-T2

Nový standard televizního vysílání. První testovací síť byla u nás spuštěna 1.3.2017. Jednalo se o vysílače Praha Žižkov a Cukrák. To zda vaše televize podporuje tento standard lze snadno zjistit na webu www.dvbt2overeno.cz . Kompletní přechod na tento typ vysílání byl dokončen na konci roku 2020. Definitivní vypnutí DVB-T je plánováno na 1.2.2021. To znamená, že tou dobou musíte mít televizi co podporuje DVB-T2 nebo zakoupit externí DVB T2 set top box. Podle informací od Českých Radiokomunikací by se mělo vysílání v tomto standardu držet minimálně do roku 2030. Uvidíme jak jestli to tak doopravdy bude. Výhody oproti staršímu formátu DVB-T jsou tyto:

  • možnost příjmů více televizních programů
  • více programů bude také v HD (díky vyšší kapacitě sítě)

DVB-C

Digitální televizní vysílání v kabelových sítích. Zjednodušeně kabelová televize nebo kabelovka. Díky dostupnosti kvalitního připojení až do domu přináší velké množství programů, které navíc mohou být ve vysoké kvalitě. Nevýhoda je její omezená dostupnost. Potvrzeno i dle statistik digitalnitelevize.cz. Protože náklady na rozvody kabelů nejsou malé, tak se nabídka omezuje na větší a velká města. Pokud bydlíte na vesnici, můžete na kabelovku zapomenout. Druhou nevýhodou je, že se jedná o placenou službu. Svému poskytovateli budete platit pravidelný měsíční poplatek.

DVB-C2

Oproti původní verzi přináší navýšení přenosové kapacity, což umožňuje příjem obrazu ve vyšší kvalitě. Velmi hezky a detailně popsáno v tomto článku na Lupě.

DVB-S

První generace digitální družicového vysílání. Pracuje s obrazovou kompresí mpeg2 a audio kompresí mpeg1.

DVB-S2

I v tomto případě přináší nový standard možnost přenosu obrazu a zvuku v lepší kvalitě. Pro kompresi obrazu se používá kodek mpeg4 a pro zvuk AC-3. Mimochodem, víte proč jsou na satelitu některé programy kódovány? Odpověď je snadná. Zatímco u pozemního vysílání je dosah limitován signálem vysílače, tak u satelitu je dosah ohromný. Klidně celá Evropa. A televize mají zakoupena vysílací práva jen pro určité území. Například Česká Televize má práva jen pro území ČR. A to by u nekódovaného satelitního vysílání nebyla schopna zajistit. Informace jsem čerpal z tohoto zdroje.

8bit vs 10bit

Jde o tzv. barevnou hloubku, aneb to, kolik různých barevných odstínů je obrazovka schopna zobrazit. Prvně ta jednoduší verze. 8bitová hloubka umožňuje zobrazit 16 777 216 barev. Teď ta trochu náročnější část. Jak jsme se k tomu číslu dostali. Jak víme tak každý pixel se skládá z několika subpixelů. V barevné struktuře RGB jsou to tři. Červený (Red), zelený (Green) a modrý (Blue). Každý z těchto subpixelů dokáže zobrazit 256 odstínů (černé, zelené a modré barvy).

Jednoduchým násobením 256 x 256 x 256 se dostaneme právě k číslu 16 777 216. A kolik víc tedy dokáže zobrazit 10bitový panel. Asi budete překvapeni. Principálně je vše stejné, jedinou změnou že v 10bitové struktuře umí každý pixel zobrazit 1024 barevných odstínů. Takže jdeme znova násobit. 1024 x 1024 x 1024. A výsledek je 1 073 741 824 barev. Což je přesně 64x víc než co dokáže 8bitů. Díky tomu jsou přechody mezi barvami plynulejší a celkově jsou barvy věrnější. Viz. obrázek níže. Hezky to ilustruje například tento obrázek. Vidíte že u 10 bitů je přechod sluneční záře mnohem plynulejší a přirozenější než u 8 bitů. 

Na této fotografii vidíte vlevo 8 bitový panel s FRC, vpravo 10 bitový. Nutno dodat, že panel vpravo má celkově vyšší pokrytí barevného spektra. Ale je jasně vidět, jak dokáže zobrazit širší škálu barev a přechody mezi nimi jsou jemnější a plynulejší než už druhého.

Má 10bitů vůbec smysl? Poznám ho jako uživatel? Upřímně, je to spíše investice do pro obsah ve vysoké kvalitě. V současné době ho využijete u videa s podporou HDR. A pouze u některého typu scén. Viz následující odstavec o FRC. Takže moje doporučení je následující, pokud je 10 bitová tv jen o pár tisíc dražší než je strop vašeho rozpočtu, zapřemýšlejte zda můžete trochu připlatit. Jestli je rozdíl větší, tak bych ji nekupoval a raději za takových 5-8 let pořídil novou televizi a staré se zbavil (prodej/rodiče/chalupa atd..). Také ji podle mého nemá cenu kupovat, pokud sledujete pouze klasické tv vysílání. První informace pro tuto oblast jsem čerpal z https://www.thebroadcastbridge.com.

 zdroj obrázku: zero-friction.net

FRC (Frame Rate Control)

Co je to FRC? Tato otázka vás možná už také napadla, protože se s tímto pojmem můžete často setkat u televizorů či monitorů. Kousek výše jsme probírali rozdíl mezi 8 a 10 bity. V současné době však snad žádný z moderních televizorů známých značek nepoužívá čistě 8 bitové panely. Nižší a část střední třídy mají 8 bitů + FRC, ti “lepší” pak mají plných 10 bitů. Jen rychle zrekapituluji, že “obyčejný” 8 bitový panel dokáže zobrazit necelých 17 milionů barevných odstínů, 10 bitový jich dokáže zobrazit lehce nad jednu miliardu. 

Asi si říkáte, že 8 bitů + FRC bude někde mezi touto úrovní. Není tomu tak, i 8 bitů + FRC dokáže zobrazit stejný počet odstínů jako čistých 10 bitů, tedy přes jednu miliardu. Proč tedy doporučuji mít čistých 10 bitů (pokud to rozpočet dovolí)? Důvod je prostý. 10 bitový panel dokáže zobrazit každý odstín z oné miliardy za pomoci samostatné barvy. 8 bitů + FRC to řeší jinak. Ty odstíny, které jsou mimo dosah 8 bitového panelu zobrazí tak, že na daném pixelu zobrazuje v rychlém sledu (jeden snímek odstín A, druhý snímek odstín B) dva odstíny ze kterých ve výsledku složí ten požadovaný. Další příklad technologie co vychází z nedokonalosti našeho lidského oka. Často funguje velmi dobře, že si rozdílu nevšimnete. V praxi to však někdy má za následek jev, který se v angličtině označuje jako “flickering”. Česky je asi nejlepší překlad “blikání”. FRC u některých výrobců přiznávané (například Benq o něm píše zde), ale u jiných se k informaci zda má televize 8 bitů + FRC nebo plných 10 bitů není snadné dostat.

Pro ilustraci se podívejte na tento příklad:

zdroj

Nepříjemný je fakt, že mnoho výrobců často označuje jako 10 bitový i ten panel, který má 8 bitů + FRC. Protože on přeci zobrazí stejný počet barev jako 10 bitový, že …. Ale jak se říká, když dva dělají totéž, není to vždy totéž – jak můžete vidět na předchozím obrázku. V praxi to na obrazovce televizoru tak výrazné není, ale patrné to za některých situací je. Zejména při tmavých odstínech. Důležité je mít na paměti, že ve spoustě případů dokáže 8 bitů + FRC být pro naše oko na stejné úrovni jako 10 bitů. V některých případech (záleží na scéně) však rozdíl uvidíte.

Co z toho plyne? Bitová hloubka panelu je další z dílků skládačky, která společně tvoří kvalitu obrazu televizoru. Stejně jako v ostatních aspektech i zde platí, že pokud chcete špičkový obraz pro 4K HDR filmy vaším cílem by mělo být 10 bitů. Pokud sledujete běžné tv vysílání, není to pro vás nijak extra zásadní parametr.

Typ panelu obrazovky

Výrobci se jím příliš často nechlubí a ani prodejci tuto informaci příliš neuvádí. Přesto jde o jeden ze základních faktorů při výběru televizoru. Proč je to tak důležité? Každý z různých typů panelů má odlišné silné a slabé stránky. Nelze úplně snadno rozlišit, že jeden typ je špatný a další dobrý. Každý má svoje přednosti s ohledem na sledovací podmínky a na vaše osobní preference. V současné době se nejčastěji setkáváme s IPS a VA panely. Za moje „prozření“ může renomovaný web https://www.whathifi.com/.

Jak nejspíš víte, každá LCD obrazovka se skládá z jednotlivých bodů, tzv. pixelů. Ty mají tzv. RGB struktur která vlastně znamená tři základní barvy. Červenou (red), zelenou (green) a modrou (blue). Když jimi prochází elektřina, tak jimi může či nemusí procházet světlo. Jak uvádí www.coolblue.nl když jimi světlo vůbec neprochází, vzniká černá barva. Když světlo může procházet, tak podle úhlu pod jakým se to děje a postavení jednotlivých bodů vznikají ostatní barvy. Oba typy panelů fungují ve své podstatě stejně, ale každý z nich na to jde trochu jinou cestou. A to je také důvod, proč dosahují odlišných výsledků.

Kromě RBG se můžete setkat i s WRGB a RGBW panely.

WRGB

WRGB je zkratka pro White-Red-Green-Blue, a používá se v OLED panelech. WRGB panel využívá bílou organickou vrstvu, která je přikryta červenými, zelenými a modrými barevnými filtry. Tyto filtry umožňují vytvoření barevných subpixelů. To znamená, že každý pixel obsahuje všechny tyto subpixely. Výhodou jsou velmi přesné barvy, nevýhodou jejich „menší výraznost“ při srovnání např. s QLED.

RGBW

Tento způsob používalo LG u některých svých levnějších modelů kolem roku 2018 a můžete se s tím setkat i pod označením „falešné 4K“ a dokonce to bylo téma i v českých médiích. Pointou je, že se nejedná o klasickou RGB strukturu subpixelů, ale RGBW. Velikost subpixelů však u RGBW byla stejná, jako u RGB panelu. To znamená stejný počet subpixelů a díky tomu menší počet pixelů. Jde to interpretovat tak, že RGBW panel měl o 25 % menší rozlišení. Naštěstí se s tímto typem struktury panelu již v praxi moc nesetkáváme.

VA panely

VA je zkratka pro vertical alignment, česky by šlo říct svislé zarovnání. Díky němu propouští jednotlivé body méně světla. Proto dokáže lépe zobrazit černou. To znamená, že díky tomu má i vyšší kontrast (poměr mezi nejtmavší a nejsvětlejší barvou, kterou dokáže zobrazit).

IPS

Zkratka v tomto případě znamená In-Plane Switching (podrobně rozebráno na wikipedii). A jednotlivé prvky v displeji jsou umístěny vodorovně. To má za následek lepší pozorovací úhly a většinou vyšší hodnoty maximálního jasu.

ADS 

Vlastně se jedná o odnož (či nástupce) IPS panelů. Setkat se s ním můžete pod názvem ADSDS (Advanced Super Dimension Switch), ADS-FFS nebo IPS-ADS. Pořád pro ně platí výhody IPS panelů, to znamená výtečné pozorovací úhly, vyšší barevná jednotnost v rámci celého panelu a také velmi nízká doba odezvy (nicméně ne tak nízká jako u IPS). Naopak, nevýhoda v podobě ne tak kvalitního podání černé barvy stále zůstává. V naprosté většině případů však mají ADS lepší kontrast (o něco lepší černou i jas) než IPS – ale pořád horší než VA.zdroj

ADS má také o něco nižší výrobní náklady než IPS. Další výhoda (kterou ale u tv příliš nevyužijeme) je vysoká odolnost proti tlaku, což se hodí u různých dotykových displejů (informační panely, nákup jízdenek atd..

No a která je lepší?

O podání černé barvy jsme již mluvili, jasným vítězem je zde VA panel. Podobně tenhle pomyslný souboj dopadá i v oblasti kontrastu. Co se týče věrnosti zobrazení barev v rámci barevného spektra, tak zde jsou výsledky vyrovnané. Ani jedna technologie nepřevyšuje tu druhou. Zatím to teda vypadá na jasné vítězství VA, má IPS šanci něčím ho zvrátit? První možností jsou pozorovací úhly. Při pohledu ze strany ztrácí přesnost zobrazení barev a kontrast, výrazně pomaleji než VA. U nich je obraz deformovaný už někde kolem 25 stupňů, u IPS je to až okolo 50 stupňů.

Co se týče zvládání pohybových scén, tak opět vychází srovnatelně. Jste z toho zmatení a nevíte kterou vybrat? Neberte to jako stoprocentní dogma, ale IPS panely se hodí více do místností, kde je hodně slunečního světla (a sledujete tv přes den) nebo do větších místností kde sledujete televizi z úhlu. VA panely jsou pro vás lepší když sedíte přímo před televizí, dokážete zamezit slunečnímu svitu a rádi sledujete filmy (u nich nejvíce oceníte hlubokou černou a vysoký kontrast). Do práce a zasedaček rozhodně IPS. Kvůli pozorovacím úhlům a lepší viditelnosti na slunci.

Technologie zobrazování

LCD/LED

LED vs LCD jaký je v tom vlastně rozdíl? LED televizory jsou vlastně pořád LCD. Akorát využívají LED podsvícení místo CCFL (jak tomu bylo cca před deseti lety). Asi nejsprávnější název by bylo něco ve tylu LED-LCD tv nebo LCD televize s LED podsvícením.zdroj Ale velcí výrobci by se stejně snažili vymyslet nějaké zajímavější jméno, aby svoji variantu technologie odlišili. Jedná se o technologie ve které je vyrobená naprostá většina televizorů v levném a středním segmentu. Ale pokrok nejde zastavit a proto se dostává i k dalším možnostem.

QLED

Je „jen“ rozšířením běžných LCD televizí podsvícených LED diodami.zdroj Těch je většina v současné době prodávaných televizorů. Inovace Samsungu spočívá v přidání Quantum dot technologie (pro podrobné vysvětlení odkaz na anglickou wikipedii). A jak Quantum dot funguje? Jedná se o nanočástice z krystalického materiálu, které mají rozměry pouhých pár nanometrů. Dokáží se zabarvovat do jednotlivých částí RGB spektra (velké jsou do červena, naopak malé do modra). Jejich životnost je podle zrychleného testu životnosti okolo 20 – 30 000 hodin, než dojde k poklesu intenzity jasu. Což pro představu znamená zhruba 3 roky nepřetržitého provozu (24 hodin každý den).

Průměrná domácnost prý sleduje tv 4-5 hodin denně, takže v tom případě vás čeká zhruba 15 let provozu, než dojde ke zhoršení kvality obrazu. Během této doby budou technologie úplně jinde, takže stejně budete uvažovat o výměně. Z tohoto pohledu se tedy není čeho bát. Jak už víte, tato technologie je prosazovaná zejména Samsungem a na její vlně se zkusí prosadit i Hisense nebo americké Vizio. U Samsungu došlo letos ke zlepšení pozorovacích úhlů za cenu mírného zhoršení kontrastního poměru. Oproti minulým rokům dochází ke zvýšení počtu zón u funkce lokálního tlumení. Pokroky u této technologie jsou docela drobné, ale pořád výraznější než u OLEDu, který na nějaký významnější posun stále čeká.

OLED

Je zkratka z anglického „Organic Light Emitting Diode“. Zjednodušeně řečeno na rozdíl od běžných LCD obrazovek není OLED podsvícený, ale jednotlivé body vyzařují světlo samy. Takže se každá jednotlivá buňka může „vypnout“ a vytvořit absolutní černou barvu. Tohoto stavu je možné dosáhnout díky vícevrstvé struktuře OLED buňky. Ta se skládá z několika vrstev, z kterých je asi nejvíce důležitá tzv. EML vrstva (Emissive Layer). Ta je tvořena organickými polymerními materiály, které jsou schopny produkovat světlo o určité barvě. Oproti LCD panelům (i QLED) jsou výrazně rychlejší. To je důležité pro hraní her, či sledování sportovních utkání. Dokonalou černou barvu jsme již zmínili a proto se dostáváme, k poslední zásadní výhodě a tou jsou pozorovací úhly. Ty jsou skutečně výtečné a pokud máte velkou místnost nebo sledujete tv pod velkým úhlem (třeba od kuchyňské linky), tak dochází jen k minimálnímu zkreslení barev.

Vlevo je klasické LCD s VA panelem (bez lokálního tlumení), vpravo je OLED. Při přímém srovnání je vidět jasný rozdíl mezi podáním černé. V případě IPS panelu je šedý nádech mnohem výraznější. Nicméně pokud takové přímé srovnání nemáte, tak černá na VA panelu nevypadá špatně.

Zatímco u LCD řešíte volbu mezi pozorovacími úhly (IPS panely) a kvalitní černou barvou (VA panel), tak OLEDy nabízejí oboje v jednom a ještě ve vyšší kvalitě. Ani zde svět není černobílý a kromě zmíněných výhod, tu máme i nevýhody. Tou první je (minimálně ve srovnáním s QLED) jsou horší detaily při bílé barvě (typicky sníh, světlý písek atd..). V takové situaci dokáže být QLED lepší volbou.

Druhým nedostatkem je tzv. „vypalování“ obrazovek. To znamená, že pokud je na obrazovce pravidelně a po dlouhou dobu zobrazený statický obraz, tak může po čase dojít k stálému zobrazení tohoto obrazu. Typickým příkladem je dlouhodobé sledování programu se zobrazeným logem, hraní her, u kterých jsou na stejném místě zobrazen určitý ovládací prvek. Například ukazatel životů. Důležité je, že k vypálení může dojít. Doba zobrazení statického obrazu, po které k tomu může dojít, jsou ve většině případů vyšší stovky hodin. Hodně informací o OLED mi pomohl načerpat tento web.

Nicméně podle zkušeností některých uživatelů, kteří hrají dlouhodobě jednu hru, k vypálení nedošlo i po několika letech. Výrobci OLEDů jsou si tohoto problému vědomi a novější generace jsou (pravděpodobně) k vypalování méně náchylné. Pravděpodobně píši proto, že je potřeba několik let od vydání televizoru, k získání relevantních zkušeností majitelů OLED přístrojů. Z toho je zřejmé, že většina zkušeností s vypalováním se týká přístrojů z roku 2016 a částečně 2017. U OLEDů vyrobených po tomto datu zatím (konec roku 2023), k žádným potížím nedochází.

Protože moderní OLEDy mají několik opatření proti tomuto neduhu. Například automatické rozpoznání loga a jeho zobrazení s menším jasem, či „čištění“ po vypnutí obrazovky. Zde je důležité, aby se tv vypínala tlačítkem na ovladači a nikoliv „tvrdým“ odpojením od elektrické sítě. Ačkoliv se to ze závěru nemusí zdát, jsem osobně velký fanda OLED televizorů a z pohledu kvality obrazu je považuji za to nejlepší co je v současné době k dispozici. Všem potenciálním zájemcům doporučuji zvážit potenciální riziko. V případě, že televizi měníte často, dejme tomu každých pět let, tak bych se OLEDu vůbec nebál. Naopak, pokud chcete přístroj, který vám velice pravděpodobně vydrží 10 let či více, tak bych byl při jeho nákupu opatrnější.

OLED panely už rovněž mají několik generací. Rozdíly mezi nimi shrnuji v tomto článku.

Video na kterém si můžete užít dokonalou černou barvu OLEDu:

QLED, nebo OLED TV?

Obě technologie dokáží výborně a věrně zobrazovat barvy. V pokrytí barevného spektra těsně vede QLED, který dokáže zobrazit skoro celou škálu DCI-P3. Ale OLED zaostává jen o malinký kousek. Kde je OLED aktuálně bezkonkurenční je podání černé barvy. QLED totiž stejně jako další LCD panely produkuje světlo celou svojí plochou a nedokáže dokonale ztemnit všechny body na obrazovce. Naopak OLEDy dokáží vypnout každý jednotlivý bod a díky tomu mohou zobrazit dokonale černou barvu. Z toho plyne i lepší kontrast u OLED obrazovek. Díky temnější černé barvě je rozsah mezi nejsvětlejší a nejtmavší barvou větší.

Naopak QLED má vyšší maximální jas a je proto lepší volbou do hodně prosvětlených prostor a sledování tv za dne. Moderní QLEDy také mají lepší bílou barvu. Ta je na OLEDu někdy lehce zašedlá a detaily na sněhu, ledu nebo jiné bílé ploše (stopy, kamínky, atd..) jsou hůře viditelné. Takže pro sledování hokeje či jakéhokoliv zimního sportu (či dokumentu o přirodě) bude QLED lepší volbou.

Jak vidíte tak, nejde jednoznačně říct, že nejlepší technologie je OLED či QLED. Vždy záleží na prostředí, ve kterém je tv umístěna, sledovacích zvyklostech a preferencích. Ty jsou ve většině případů subjektivní. Ve všech směrech ideální televize neexistuje a vždy to bude otázka kompromisu.

QD-OLED

O této technologii Samsung mluví už několik let a roku 2022 se konečně dostala na pulty obchodů. Od roku 2023 ji má v nabídce i Sony. Jedná se o rozšíření OLED technologie o kvantové tečky – Quantum Dots (QD). Takže může opět dojít ke zmatení neznalého nakupujícího. LED s kvantovými tečkami je QLED a OLED s nimi bude QD-OLED. Dle zatím dostupných informací by měl být výrobní proces Samsungu jednoduší (což nejspíš znamená i levnější), ale to se teprve uvidí, stejně jaká bude přímé srovnání OLED vs QD-OLED.

A co QD-OLED přinese pro nás, nadšené diváky? Z OLEDu si odnáší práci s jednotlivými pixely. Nemusí tedy pracovat s podsvícením a mít lokální tlumení. Dokáže „vypnout“ každý samostatný pixel a díky tomu mít dokonalou černou. Oproti „běžným“ OLED displejům nabízí vyšší jas (mluví se až o 1 500 nitech, zatímco špičkové OLED mají stěží 800 nitů) a bohatší pokrytí barevného spektra.zdroj

Na rozdíl od LG a jeho WRGB čtyřpixelové struktury (kdy se bílý subpixel používá pro zvýšení jasu), bude QD-OLED klasická RGB struktura. Teoreticky je možné, že QD-OLED bude využit v budoucnu u levnějších modelů, a u vrcholných řad bude využito microLED. Oboje je zatím vzdálená budoucnost (můj odhad je zhruba pět let), takže teprve uvidíme, zda se odhady vyplní.

Má QD-OLED nějaké nevýhody? Co si budeme povídat, každá technologie má svoje výhody a nevýhody. To je jisté. Nicméně jaké budou lze zatím jen spekulovat. Výrobce samozřejmě uvádí jen klady a QD-OLED televizory s námi jsou extrémně krátký čas pro nějaké vlastní pozorování. Myslím si, že pravdu o nedostatcích QD-OLED budeme znát až po nějakém čase co budou na trhu. Všechny parametry vypadají velmi lákavě, takže věřím že si je mnoho lidí (zejména v zahraničí) koupí a tím pádem bude dost informací i pro nás, co si zatím takovou televizi nemohou dovolit.

ULED

Další zkratka, s kterou se u televizorů (a která neznalému zájemci, ještě více komplikuje orientaci při výběru) můžete setkat je ULED. Jedná se o zkratku Ultra LED, kterou pro část svojí produkce používá firma Hisense. V zásadě se jedná o variantu (řekněme rozšíření) standardní LED tv. Něco podobného jako má Samsung se svojí řadou QLED. Rozšíření se týká oblastí jako je pokrytí barevného spektra, technologie lokálního tlumení a zpracování pohybu. A jak říká howtogeek.com, není to nic jiného než marketing. Nelze říct, zda je lepší QLED, LED nebo ULED. Vždy záleží na konkrétním modelu, jeho schopnostech a výbavě.

MicroLED

Co jsou to OLED televizory, jsme si už řekli. Navíc jsou na trhu už docela běžné, přestože patří k tomu dražšímu, co si můžeme koupit.Technologie o které se už nějakou dobu mluví a vypadá to, že se v ní následujících letech setkáme u televizorů v sériové výrobě.zdroj Na konferenci DisplayWeek byl k vidění 7,5 palců velký prototyp, zatím jen v rozlišení 720x 480. Ještě před uvedením v televizorech se s touto technologií nejspíše setkáme v menších chytrých zařízeních, jakou jsou telefony nebo chytré hodinky či náramky. Navzdory těmto nadějným zprávám před sebou mají výrobci ještě pěknou řadu překážek, které musí překonat před cenově dostupnou výrobou.  Doba se již posunula a MicroLED je cesta, kterou si vybral například Samsung, zatvrzelý odpůrce OLED panelů, který v současnosti využívá vlastní QLED technologii (ta má výrazně blíže ke klasickému LCD než OLED).

Na významné výstavě CES v roce 2018, představil obří obrazovku s úhlopříčkou 146 palců (to je 3,7 metru!) a s příznačným názvem The Wall – Zeď. Velký zájem o tento směr má i světoznámý výrobce telefonů Apple, který skoupil několik menších firem, které se v této oblasti angažují. A co nám tento zázrak má přinést? Mají to být stejné výhody, jako mají OLED televizory, tedy dokonalou černou barvu a fantastický kontrast. Navíc by měla být eliminována nevýhoda OLEDu a tou je omezená životnost, která vede k často zmiňovanému vypalování obrazu.

MicroLED jsou vlastně mnohonásobně (cca 100x) menší LED body, které se rovněž skládají z červených, zelených a modrých subpixelů. Oproti OLED, ale nevyužívají organické látky a proto nehrozí jejich vypalování. Také nebude potřebovat žádné podsvícení a i jeho spotřeba při provozu má být na menší úrovni. Díky velké hustotě jednotlivých bodů, což nejspíš povede k vyššímu maximálnímu jasu a úžasnému zobrazení HDR obsahu. Z principu této technologie by navíc mělo být možné vyrábět velké úhlopříčky. Navíc teoreticky i bez rámečku, takže přístroj bude vypadat ještě majestátněji.

Otázkou je, jak se v takovém případě popasují s umístěním reproduktorů. Už se začínáte radovat? Na to je ještě příliš brzy. Výroba je zatím stále velmi nákladná a chybová, takže není ekonomicky smysluplná oproti už fungujícím technologiím. Současné odhady pro uvedení MicroLED televizorů mluví o 4-5 rocích. Samsung je o něco optimističtější a ohání se rokem 2020. Takže, až časem uvidíme, zda se vůbec dostane na trh a zda to bude takový přelom. Zatím vše nasvědčuje tomu, že by mohl být. Každopádně je nutné zpočátku počítat s vysokou cenou, která bude postupem času klesat. Stejně jako je tomu teď s OLED panely.

MiniLED

MiniLED je své podstatě mezikrok mezi klasickými LED (LCD) televizory a vytouženě očekávanou MicroLED technologií. U LCD mají jednotlivé diody velikost v řádu milimetrů, u miniLED desetin milimetru a u MicroLED méně než setiny milimetru. Díky tomu jich lze do displeje umístit násobně více než u současného řešení. Hlavní přínos by měl být u podání černé. Zóny lokálního tlumení (local dimming) jsou u současných LCD v počtu desítek, či menších stovek u špičkových modelů. S miniLED by jich mohly být až tisíce.

Výsledkem bude lepší kontrast a vyšší jas. Ze současných modelů založených na miniLED (začátek roku 2020) je tu například TCL 65X10, který má 768 stmívacích zón. Směr, kam by se miniLED mohlo ubírat do budoucna, ukázala společnost Tianma (zdroj) představila prototyp displeje pro mobily s funkcí lokálního tlumení sestávajícího z cca 4 600 jednotlivých zón, velkými pozorovacími úhly a kontrastním poměrem vyšším než 100 000 : 1.

Rovněž pokrytí barevného spektra a jas by měly být na vysoké úrovni. U jasu by to mělo být víc než 1 000 nitů. Z dostupných informací to vypadá, že MiniLED má k masové produkci o kousek blíž než MicroLED. Při uvedení na trhu bude jejich cena nejspíš hodně vysoká. Veřejnosti byl představen notebook s MiniLED 15,6 palců velkým displejem (zdroj). Měl 4K rozlišení, kontrast 20 000:1 a jas více než 1000 nitů. K tomu obnovovací frekvenci 200 Hz a pokrytí barevného spektra DCI-P3 blížící se 100%. Skutečně zajímavé hodnoty. Kvalitním zdrojem je následující článek na techradar.com.

Od roku 2021 jsou miniLED panely relativně běžné ve své nabídce je má například Samsung nebo LG. Zatím je to spíše drobná evoluce současných LED televizorů než nějaká revoluce. Lokální tlumení má více zón (většinou do tisíce), ale neduhy lokálního tlumení jako třeba podsvícení způsobující blooming u titulků zůstavají. I když v poněkud menší míře než dosud. Ale je to první rok, věřím že technologie má své limity před sebou a bude se časem zlepšovat.

LTPS LCD

Tuto zkratku jste ještě neslyšeli? Jedná se o Low Temperature PolySilicon LCD a už hezkých pár let se s nimi lze setkat u displejů mobilních telefonů. K tomu, aby se tato nadějná technologie dostala do obřích úhlopříček potřebných pro moderní televizory má ještě daleko, ale už se zvolna začíná prosazovat do trochu větších obrazovek. Typicky notebooky nebo displeje v automobilovém průmyslu. Více se můžete dozvědět přímo od jejich producenta.

TV vychytávky a reklamní chytáky

Přemýšlíte jakou televizi koupit? Nenechte se nachytat marketingovými slogany a podívejte se, co vlastně znamenají.

Podsvícení

Jsou dva typy LED podsvícení.

  • Edge Lighting (Edge-Lit / Edge LED) – jednotlivé body LED podsvícení jsou rozmístěny po kraji obrazovky a z nich se světlo rozvádí pomocí světlo vodivé desky do zbytku obrazovky. Je to levnější, dají se snáz chladit a televize s nimi jsou tenčí. Černá není tak hluboká a okraje obrazovky mají tendence být světlejší než její střed.
  • Direct Lighting (Direct LED / LED Backlit / Full LED / full array LED) – technologie u které jsou jednotlivé LED body umístěny přímo za LCD panelem. Mezi nimi je ještě jedna speciální vrstva, která má za účel co nejrovnoměrnější rozvedení podsvícení obrazovky. U panelů s přímým podsvícením můžete (ale také nemusíte) mít lokální tlumení.

Pro představu starší video od společnosti LG. Ukazuje nám, jak vypadá struktura panelu a podsvícení u obou typů. Je to krátké a docela pěkně udělané. Jen nám trochu lže v tom, že přímé podsvícení je méně náročné na prostor než podsvícení Edge.

Lokální stmívání (local dimming)

(někdy také označované jako lokální tlumení)

Co je to podsvícení už víme. Takže si můžeme vysvětlit i co je to tajemné lokální stmívání. Nejde o nic jiného, než že se jednotlivé body (či klidně jeden bod) přímého LED podsvícení ztemní. Díky tomu může být černá barva (či tmavé barvy obecně) tmavší a hned máme na světě vyšší kontrast a ostrost. Tedy kvalitnější obrazový zážitek. Ale nenechte se napálit i některé hodně levné televize se touto funkcí chlubí, často ale dosahují nevalného výsledku a skoro žádného zlepšení obrazu. Je to dáno tím, že pracují s malým počtem zón. V rámci marketingové kreativy tu byly dokonce pokusy označit celou plochu televizoru za „zónu“. Což pochopitelně nic nepřináší. V praxi potřebujete okolo 50 zón, aby byl výsledek pozorovatelný. Nicméně, jak uvádí na coolblue.nl a já s tím plně souhlasím, jde také o velikost obrazovky (u větší potřebuje zón více) a kvalitu algoritmu který s nimi pracuje.

Blooming

A tím se plynule dostáváme k dalšímu termínu, s kterým se můžete setkat a to je blooming efekt (někdy také označovaná jako halo efekt). Halo je anglický výraz pro svatozář. U televizního obrazu o něm nejčastěji hovoříme, když se objeví světlý objekt na tmavém pozadí, z kterého „prosvítá“ světlo i do jeho blízkého okolí. Jak je možné že se to děje? Záleží to na tom, kolik je za panelem LED bodů a jestli je tv dokáže ztmavovat jednotlivě nebo jen ve skupinkách. Čím více jich je a čím podrobněji je tv dokáže ovládat, tím je blooming efekt menší. A jak asi správně tušíte, je to věc, kterou výrobci skoro vůbec neuvádějí.

Příklad bloomingu:

Zachyceno během zobrazování loga Netflixu při startu aplikace. Toto je spíše extrémnější případ a staticky zachycený, v praxi a při sledování filmů to není tolik rušivé. Vidíte, jak se jednotlivé zóny začínají podsvěcovat a tím rozbíjejí jednolité černé pozadí.

Co je to black crush handling

Pod tímto termínem se skrývá fakt, že současné televizory v honbě za co nejlepším podáním černé barvy někdy zkreslují scénu / detaily. V češtině pro to přesný pojem nemáme (nebo ho možná jen neznám), ale refuji o něm jako o „detailech v tmavých scénách“.zdroj Často si toho ani nevšimnete, pokud nemáte srovnání s tím, jak by scéna měla (mohla) vypadat na jiném zařízení. Není to o tom, že by byl film či seriál nekoukatelný. Ale přicházíte o drobné detaily a obraz prostě není tak „kvalitní“ jako by mohl být.

Jak otestovat schopnosti vašeho televizoru nebo monitoru? Oblíbené je video tzv. „hvězdné oblohy“. 

Snažil jsem se přidat i screenshoty z OLEDu vs klasické LED, ale na nich to zdaleka tak nevynikne (komprese obrázků v prohlížeči), tak jaký je rozdíl v realitě. Pokud máte např. telefon s OLED displejem a klasickou LED tv pusťte si video na obou zařízeních. A uvidíte, že na na LED klidně bude chybět 10 – 40 % hvězd (podle schopností obrazovky). A zase – pokud ani nevíte, že tam měly být tak vám nejspíš chybět nebudou. Ale typicky diváci co přechází z výtečných, ale dosluhujících plazem jsou u LED často zklamání, že obraz u nové tv je horší než u jejich 10+ let staré plazmy.

Jak tuto situaci zlepšit? Možností je několik, tou nejlepší a také nejdražší je profi kalibrace obrazu. I sami si můžete s nastavením pohrát (zejména jas a gamma), případně třeba u LG (jejíž OLEDy na tohle trochu trpí), zkusit jeden ze dvou ISF režimů obrazu.

Jas

U jasu je důležité si uvědomit, že lidské oko vnímá změny jasu v logaritmické stupnici (zdroj). Co to znamená? Že když vedle sebe dáte dva televizory a první z nich má jas 800 nitů a druhá 1 000 nitů. Pro naše oko není ta druhá o 25 % jasnější než první. Ale potřebujete zhruba pěti násobnou hodnotu pro pocit dvojnásobného jasu. Takže v našem příkladu je druhá televize o zhruba o 5 % jasnější. Což je mezi námi i hodnota, kdy dokážeme vidět rozdíl. Pro zhruba dvojnásobný jas vedle sebe potřebujete dát tu nejlevnější televizi z nabídky Samsungu (pro rok 2021 např AU7172 s cenou cca 12 000 Kč) a model z druhého spektra nabídky (Samsung QN90A s cenou okolo 30 000 Kč).

Má tedy cenu jas vůbec řešit? Za mě rozhodně ano, je to jedna z částí skládačky, která určuje celkovou kvalitu obrazu. Navíc na vnímání jasu má vliv mnoho dalších faktorů. Jas okolí (množství světla v místnosti), velikost televize, pozorovací vzdálenost nebo třeba i věk diváka. Zvláště pro časté sledování ve dne je jas důležitý. Takže když budete mít dva televizory s jasem 700 a 750 je koupě toho s vyšším jasem spíše drobnější argument, než automatická volba. Ale tak to u televizorů funguje. Dražší modely mají o pár procent lepší jas a kontrast, o pár procent lepší obrazový procesor, o pár procent lepší zpracování pohybu atd… Ale když se to dá celé dohromady, tak je výsledek výrazně lepší. 

Kontrast

Nejde o nic složitého. Kontrast u televizoru je poměr mezi nejjasnějším (bílým) a nejtmavším (černým) bodem, které televizor dokáže zobrazit. Jinak řečeno, kontrast určuje, jaký je rozdíl mezi nejsvětlejšími a nejtmavšími částmi obrazu. Vysoký kontrastní poměr znamená, že televizor dokáže zobrazit velmi světlé bílé a hluboké černé, což vede k ostřejšímu a živějšímu obrazu.

Pomáhá zvýraznit detaily v tmavších a světlejších scénách, což dělá obraz více realistickým a příjemným pro oko. Nízký kontrastní poměr naopak způsobuje, že rozdíl mezi světlými a tmavými částmi obrazu není tak výrazný. To může způsobit, že obraz bude vypadat zastřený nebo mdlý a detaily budou méně viditelné.

Na obrázku vidíte levné LCD (vlevo) a OLED (vpravo). Když si obrázek rozkliknete tak krásně uvidíte rozdíl, který popisuji.

HDR

Zkratka anglické High Dynamic Range, kterou do češtiny můžeme přeložit jako vysoký dynamický rozsah, se v posledních pár letech začíná objevovat u čím dál více obrazovek. Jak tato technologie funguje a čemu pomáhá? V této sekci vycházím z informací z magazínu stuff.tv. Prvně trochu teorie. Lidské oko dokáže vnímat výrazně větší úrovně jasu, než které současné technologie dokážou zobrazit. Zkusme si to představit, že lidské oko vnímá jas v realitě okolo sebe v imaginárním rozsahu 0 – 1000.

Schválně neuvádím žádné jednotky, jen to jen smyšlené číslo pro ilustraci. Při nahrání filmu a jeho následném zpracování máte jas u záznamu uložený v rozsahu 0-100. V dnešní době už existují televize, které ho dokáží zobrazit ve vyšším rozsahu, než ve kterém byl pořízen. A co to znamená? Jednoduše ho převedou na vyšší rozsah. Zkuste si to představit jako, když si zvětšujete fotku pořízenou na mobilu. Malé zvětšení je v pohodě, ale čím více přibližujete, tím víc vidíte nedostatků ve zvětšeném obraze.

Na obrázku vidíte rozdíl mezi levnou televizí (vlevo), která nemá schopnosti na HDR a výrazně dražší a schopnější tv vpravo.

Takže HDR video nemá při svém zpracování snížený rozsah jasu. Obsahuje také další meta informace o tom, jak má každý obraz zobrazit (zjednodušeně: tohle je tmavá část, tenhle roh naopak světlý atd..). Díky tomu se nemusí při zobrazení uměle natahovat a obraz vypadá i při zvýšeném jasu dobře. Existuje několik norem pro HDR obsah a ty rozšířenější z nich jsou nastaveny tak, že jsou nad možnostmi současných televizorů. To znamená, že s námi nejspíš nějakou dobu vydrží, než je vytlačí nová technologie. Než se do nich pustíme, si musíme říct, že jednotkou jasu je jeden nit, pro zkoumavé přidávám odkaz na wiki. Současné panely dokáží zobrazit od nějakých 400 nitů (ty levné) až nad 2 000 nitů (ty nejlepší).

Typy HDR standardů

Na trhu existuje větší množství standardů vedle sebe. Mezi dva nejrozšířenější patří v současnosti HDR10 a Dolby Vision. Některé televizory nepodporují Dolby Vision (typicky Samsung), HDR10 podporuje většina televizorů. Proč je tomu tak? Opět se jedná o licenční poplatky, tentokráte za Dolby Vision. To je důvod, proč ho někteří výrobci mezi svoje přístroje nezařazují vůbec a jiní pouze do vyšších řad – typicky třeba Sony. Kromě těchto dvou se můžeme setkat s HDR10+ a HLG (které má však trochu jiné určení).zdroj

Srovnání

NázevBitů (max.)Počet barevMaximální jas
HDR10101,07 miliardyaž 1 000 nitů
HDR10+101,07 miliardyaž 4 000 nitů
Dolby Vision1268,7 miliardyaž 10 000 nitů

Většina „klasického“ (SDR) videa je zpracována v 8 bitech, které dávají k dispozici 16,7 milionu barev. HDR oproti tomu pracuje minimálně s 10 bity, které umožňují využití více než jedné miliardy barev. Platí, že čím více barev je obrazovka schopna zobrazit, tím lépe výsledný obraz vypadá. Hlavně má plynulejší a jemnější přechody mezi podobnými barvami (typicky třeba různé odstíny modré oblohy). Jak vidíte tak teoreticky je v této oblasti jasným vítězem Dolby Vision, který podporuje 68 miliard barev. V tuto chvíli (2021 a dalších odhadem min. 5 let nejspíše nebudou) však na trhu nejsou televizory, které by měly 12 bitový panel.

I 10 bitový je výsadou spíše dražších modelů. I u maximálního jasu vidíte teoretickou dominanci Dolby Vision. Opět ale platí, že jen málo současných displejů je schopno zobrazit více než 1 000 nitů. Natož aby se alespoň vzdáleně blížilo 10 000. Možná začínáte přemýšlet, jak televizor obrazí scénu, která je definována za pomoci metadat na 2 500 nitů, když je jeho displej schopen maximálních 800 nitů? Využívá k tomu tzv. mapování tónů (tone mapping). Velmi zjednodušené vysvětlení: Dejme tomu že náš přístroj má maximum oněch 800 nitů. Video je v rozsahu 0 – 4 000 nitů.

Na obrázku vidíte rozdíl mezi levnou televizí (vlevo), která nemá schopnosti na HDR a výrazně dražší a schopnější tv vpravo.

Tv pak vše v rozmezí 0-500 nitů zobrazí ve správných hodnotách. Zbývajících 500-4 000 nitů videa vezme a převede ho do své volné kapacity 500 – 800 nitů. Takže scéna, která je definována pro 4 000 nitů bude na displeji zobrazena při 800 nitech. Scéna s 2 000 nity, bude mít třeba 650 nitů. Vlastní proces je pochopitelně mnohem matematicky složitější, ale principiálně funguje takto.

HDR10

nejrozšířenější podporu a je přítomný na mnoha streamovacích službách nebo Ultra HD Blu-ray discích. Je totiž zdarma, za jeho využití není třeba platit žádné licenční poplatky. Hlavním rozdílem mezi HDR10 a Dolby Vision je ten, že druhá jmenovaná technologie podporuje dynamická metadata. Říkáte si, co že to jsou ta metadata? A proč jsou dynamická? Metadata říkají televizoru v jaké „podobě“ byl záznam pořízen. Jsou to vlastně takové instrukce, které popisují jak se má daná scéna či film zobrazit. Tzv. „master“ nastavení obrazu bylo nejspíš provedeno na vynikajícím displeji, jehož jas byl klidně tisíc nitů.

S něčím takovým se běžně u většiny prodávaných přístrojů nesetkáte. Váš přístroj si proto na základě metadat přizpůsobí obraz s ohledem na svoje možnosti. Nyní se dostáváme k rozdílu mezi statickými a dynamickými metadaty. U těch statických dojde k „nastavení obrazu“ jen jednou, po spuštění filmu či seriálu. To znamená, že hranice pro maximální a minimální jas se nastaví pro celý film/seriál. Naproti tomu dynamická umožňují „toto nastavení“ u každé scény, či dokonce u každého snímku. U HDR10 je tedy nepříjemné, že některé scény mohou být nastaveny jako moc tmavé, či naopak světlé. U HDR standardů, které využívají dynamické metadata toto nehrozí, protože může být každá scéna uzpůsobena.

Dolby Vision

Dolby je především široce známé jako lídr na poli audio standardů. Kdo by neznal Dolby Digital nebo (hlavně z kin) Dolby Atmos. Dolby Vision se místo zvuku zaměřuje na obraz a zlepšení zážitku při domácím sledování filmů. Přemýšlíte jak velký dopad má Dolby Vision na kvalitu diváckého zážitku? Může mít skutečně velký. Ale nemusí to tak být vždy. Jednak potřebujete kvalitní televizi, která má vysoký kontrastní poměr a zároveň je schopna vysokého maximálního jasu a pak, aby byl film pro Dolby Vision dobře připraven. Tím jsou myšlena dynamická metadata o kterých jsem mluvil o pár odstavců výše.

Když bude „jejich nastavení““ špatné, tak vám ani sebelepší obrazovka není schopna doručit výborný obraz. Pro využití toho standardu potřebujete dvě věci. Jednak aby byl film natočen s jeho podporou a dále aby ho televizor podporoval. Pokud nevíte kde získat audiovizuální obsah v tomto standardu, tak se klasicky jedná o některé Ultra HD Blu-ray disky a také část nabídky Netflixu nebo Disney+ jej obsahuje. Pochopitelně platí, že „udělat“ Dolby Vision pořádně stojí dost peněz a prodražuje to tvorbu filmu či seriálu. Proto skutečně úchvatně vypadají zejména exkluzivní tituly. Zkuste v nabídce Netflixu třeba Stranger Things nebo Zaklínače.

HDR10+

Nový standard na kterém se shodli Samsung a Panasonic. Hlavní rozdíl oproti klasickému HDR10 využívá dynamická metadata. Aby dokázal konkurovat zavedenějšímu Dolby Vision, tak za něj jeho autoři nechtějí licenční poplatky. Výhodou je také zpětná komptabilita s HDR10. To znamená, že pokud se film s HDR10+ pokusíte spustit na přístroji, který podporuje pouze HDR10, tak se přehraje ve standardu HDR10. HDR10+ používá ze známých studií třeba Amazon Video nebo třeba 20th Century Fox. HDR10+ je tedy přímým vyzyvatelem Dolby Vision. Uvidíme, zda bude místo pro oba dva, nebo jeden převezme tržní dominanci.

HLG

Hybrid Log Gamma je standard, který byl vyvinut britskou BBC ve spolupráci s japonským NHK. Je zamýšlen právě pro televize (poskytovatele televizního vysílání) typu BBC, ZDF nebo u nás Česká Televize či Nova. Funguje na principu, že zdroj vysílá jeden signál, který může koncové zařízení zobrazit jako HDR nebo SDR. To je důležité z toho důvodu, že přenosové kapacity jsou v tomto oboru drahé. Kdyby si HDR a SDR muselo posílat samostatně. Zajímavostí je, že standard využívá barevný prostor Rec. 2020. Televize s ním musí být schopna pracovat, aby bylo možné HLG vysílání zobrazit. Výsledný obraz je pochopitelně trochu výsledkem kompromisu a nedosahuje úrovně HDR10+ nebo Dolby Vision. Podpora je poměrně široká na straně hardwaru (výrobců televizorů), horší je to zatím s podporou na straně videa.

BBC se snaží, kromě její produkce lze tento formát najít i na Youtube. Velké zastoupení však zatím nemá. Jak vidíte, tak technologicky je nejvíc na výši Dolby Vision, nejrozšířenější je pořád HDR10 a HDR10+ je na vzestupu. Říkáte si, že je tedy ideální zvolit tv, která podporuje všechny formáty? To není tak snadné. Všechny formáty podporuje pouze Panasonic. Samsung ignoruje Dolby Vision a místo toho prosazuje svoje HDR10+. Sony, Lg, Hisense a TCL mají HDR10 + Dolby Vision. Jako obvykle, ani zde nejde jednoznačně vybrat ideální kandidát. Pokud by vás zajímala podpora ze strany herních zařízení, tak na Playstationu 4 (nebo 4 Pro) si užijete pouze HDR10. U Xboxu je to HDR10 a Dolby vision. Stejně tak je tomu i u herních počítačů. HDR10+ zatím na tomto poli úspěchy neslaví.

Stojí to vůbec za to? Nebo je to další bublina jako 3D obraz, která v domácím prostředí zůstane výsadou úzké skupiny fanoušků? Osobně dávám HDR větší šanci. Ale není to jen o nás, uživatelích a nákupu nové televize s podporou HDR. Svůj díl práce musí odvést i tvůrci pořadů, filmů i her a naučit se s HDR pořádně pracovat. Protože i u filmů natočených pro HDR se můžeme setkat s dokonalými kousky, u kterých sedíte v úžasu v pohovce a sledujete dokonale vykreslené barvy a detaily. A stejně tak jsou HDR filmy s přepálenými, nepřirozenými barvami, ze kterých vás rozbolí oči. Takže jestli vybíráte nový televizor, tak bych kvalitní HDR zvažoval, ale životní nutností není a ještě minimálně pár let určitě nebude.

Zejména pokud sledujete jen televizní vysílání a ne streamy ve vysoké kvalitě. Dokonalý zážitek z filmu podpoří i sezení na správně sedačce. Několik pro její výběr jsem sepsali v článku Jak vybrat sedací soupravu. Nejlépe funguje, když je v místnosti ve které sledujete HDR obsah minimum světla. Čím více světla v ní bude, tím méně viditelný bude dopad HDR na kvalitu obrazu. Když přehráváte HDR, tak je jas a kontrast obrazovky nastavený na maximum a už ho nemáte možnost dále navýšit, aby eliminoval vliv okolního světla. Takže ve zkratce, když si chcete HDR detaily co nejvíce užít, sledujte film večer a se zataženými závěsy.

Barevné spektrum (gamut)

Výklad této oblasti může mít různou hloubku a na internetu mnoho profesionálů, kteří jdou do mnohem většího detailu. Mojí ambicí není se jim vyrovnat, ale vysvětlit běžnému čtenáři jak a proč je pro něj tato oblast důležitá. Barevný gamut bývá také označován jako barevný prostor, barevný rozsah nebo barevné spektrum.

Zjednodušeně řečeno, jedná se o rozsah barev, které je konkrétní televizor schopen zobrazit. Běžně se zobrazuje jako oblast reprezentovaná třemi základními barvami – RGB (červená, zelená a modrá). Jde vlastně o formu trojrozměrného grafu.

Příklad, porovnání jednotlivých standardů

Kdy je vysoké pokrytí barevného spektra (a zejména přítomnost rozšířeného barevného spektra) důležité? Zejména u HDR obsahu. Tedy, pokud sledujete většinu času ČT, Novu nebo Primu, není to pro vás až tak zásadní parametr. Naopak, pokud většinu času trávíte u Netflixu, HBO-GO, sledování 4K blu-ray disků nebo jim adekvátních filmových souborů. případně hraním her – zajímá vás výrazně více.

Je důležité si uvědomit, že široký barevný gamut nemusí automaticky znamenat vysokou kvalitu obrazu. Je to jen jeden z faktorů, z kterých se naše vnímání obrazu skládá.

Rec.709

Jedná se o jeden ze základních vymezení barevného prostoru, který zachycuje cca 36 % barevného spektra viditelného okem. Základ u všech současných televizorů. Nejedná se o rozšířené barevné spektrum (Wide Color Gamut), to jsou až následující dva.

DCI-P3

Je krokem vpřed vůči Rec.709. Pokrývá zhruba 54 % těch barev, které dokáže vidět lidské oko. Hlavní posun nastala u odstínů zelené a trochu i červené. Modré zůstaly vůči Rec.709 beze změny.

Jaké jsou dobré hodnoty? 

Rozumná hodnota je více než 90 %, samozřejmě čím více tím lépe. Rozpoznatelný rozdíl pro lidské oko jsou cca 2 %. Tzn. když vedle sebe budete mít dva televizory, jeden bude mít pokrytí 90 % a druhý 89 %, těžko mezi nimi rozpoznáte rozdíl.

Na tomto obrázku vidíte rozdíl mezi dvěma televizory s malým (vlevo) a velkým (vpravo) pokrytím barevného spektra. Jak vidíte televizor vlevo nedokáže zobrazit tolik odstínů zelené barvy a ke konci už místo ní zobrazuje černou. Mimochodem jednalo se o Samsung CU7172 a LG OLED B2.

Rec.2020

Nejvíce rozsáhlý barevný prostor z uvedených, který pokrývá až 76 % toho, co vidí lidské oko. Je poměrně mladý, z roku 2014. Současné televizory jsou však ještě daleko od toho, aby plně využili možností, kteřé Rec.2020 přináší.

Máte „nadupanou televizi“ a přemýšlíte u jakých filmů můžete naplno využít potenciál Rec.2020? Můžete vyzkoušet Avatar (jak původní, tak i novější díl), dále rozhodně v zásadě cokoliv z filmové produkce Marvelu (např. Aquaman) a sázkou na jistotu jsou i věci od Pixaru (např. V hlavě).

Obecně platí, že u „kreslených“ filmů je mnohem větší potenciál pro „barevné orgie“ než u filmů z reálného světa. Na druhou stranu, znám lidi pro které je Rec.2020 až přehnaně barevný a DCI-P3 jim přijde mnohem přirozenější. Pokud máte možnost, vyzkoušejte u tv oba režimy a uvidíte, který vám víc sedne. Mimochodem, Rec.2020 se často označuje i jako BT.2020. Jedná se o různé označení pro tu samou technologii.

Jaké jsou dobré hodnoty? 

Rozumná hodnota je v současnosti více než 70 %. Rozpoznatelný rozdíl pro lidské oko jsou opět cca 2 %.

Obecně platí, že slušné hodnoty pokrytí uvedených barevných spekter nabízí i televizory nižší střední třídy – základní QLED od Samsungu, NANO od LG nebo řada 8xxx od Sony a výše. Nicméně u těchto přístrojů často nejsou dostatečně zastoupený další faktory pro kvalitní HDR obraz – zejména dostatečně vysoký jas

Tone-mapping – (mapování tonality)

Jak víte, tak různé televizory mají různé schopnosti. Zejména pokud jde o schopnost maximálního jasu. A právě tady přichází na řadu mapování tonality. Pro ilustraci si představte HDR film ve standardu Dolby Vision. Ten je připraven (masterován) pro zobrazení na zařízení které má 4 000 nitů. Teoreticky může být masterován až na 10 000 nitů, ale jelikož nic takového žádný běžný displej nebude ještě hezkých pár let schopen zobrazit, tak se masteruje pro nižší hodnotu. Účelem mapování tonality je přizpůsobit obraz filmu (4 000 nitů) schopnostem televizoru (řekněme 800 nitů). Samozřejmě je pro tento proces vybrat použít různé metody. To je i důvod proč se řešení u jednotlivých značek mohou lišit. Rovněž platí, že každá úprava (komprese) sebou nese riziko chyby. Typickou chybou u tone mappingu mohou být inverze tónů, „duchy“, šum nebo odlesky. Naštěstí jsou tyto metody poměrně dost pokročilé a zmíněné chyby jsou okrajovou záležitostí. Toho téma do větší hloubky rozebírá práce Merve Aydinlilara.

Můžete se potkat s globálním nebo lokálním mapováním tonality. Jaký je mezi nimi rozdíl? Globální tone-mapping je jednodušší způsob, ve své základní podobě jde o lineární kompresi. Výsledný obraz je často velice tmavý. Lokální varianta je komplexnější. Naše vnímání jasu souvisí s tím, čím je pozorovaný bod (pixel) obklopen. Když jsou dva body stejné, ale jeden je obklopen tmavými body (proto se jeví světlejší) a druhý světlými (proto se jeví tmavší). A na základě tohoto jevu je založeno lokální mapování tonality. Na výpočet je výrazně složitější než to globální. V obraze hledá jednotlivé segmenty (oblasti), které upravuje a mění jejich jas. Jako výpočetní metoda se používá třeba gradientní doménová HDR komprese nebo bilaterální filtr.

Nastavení černého a bílého bodu

Vlastně se jedná o nastavení krajních hodnot rozsahu barev. Černý bod představuje začátek intervalu a bílý ho ohraničuje na jeho konci. Pro lepší pochopení se podívejte na tento praktický návod

Energetický štítek

  1. Stupnice energetické třídy – A je nejlepší hodnota, G je nejhorší hodnota
  2. Hodnota energetické třídy – pro konkrétní televizor
  3. Spotřeba v SDR módu na 1 000 hodin – kolik energie spotřebu televizor za 1 000 hodin při „běžném“ režimu obrazu
  4. Spotřeba v HDR módu na 1 000 hodin – to stejné jen pro HDR režim. Obvykle je spotřeba při HDR o něco vyšší.
  5. Horizontální rozlišení – udává se v pixelech, v příkladu na obrázku 3840 px
  6. Vertikální rozlišení – udává se v pixelech, v příkladu na obrázku 2160 px
  7. Úhlopříčka obrazovky – udává se v palcích i centimeterch
  8. QR kód – vede do databáze produktů EPREL, kde jsou další informace (zejména) o spotřebě přístroje

Co se změnilo oproti předchozímu formátu energetického štítku:

Došlo ke změně stupnice u energetické třídy. Do 1.3.2021 byla nejlepší hodnota „A+++“ a většina televizorů měla třídu A nebo B. Při změně rozsahu stupnice je nejlepší třída „A“ a většina televizorů má třídu G nebo F. Nemusíte se děsit a zoufale hledat vyšší hodnoty. V tuto chvíli dostupné nejsou. Původ informací je přímo Europa.eu.

Nadále se neuvádí hodnota příkonu zapnutého televizoru.

Roční hodnota spotřeby energie byla nahrazena spotřebou za 1 000 hodin provozu, navíc samostatně pro HDR i SDR. To je za mě vítaná změna. V každé domácnosti běží televizor jinak často a roční spotřeba byla něco jako průměrná mzda. Málokdo má přesně její hodnotu. Pro rychlou představu, pokud u vás tv běží v průměru 5,5 hodiny denně, pak máte za rok cca 2 000 hodin. Ale i při jiné průměrné hodnotě sledování televizoru si lehce spočítáte náklady na energii na rok. U některých modelů je celkem rozdílná spotřeba mezi HDR a SDR, proto je dobře, že jsou oba režimy ve spotřebě odlišeny.

Nově se uvádí rozlišení obrazovky v pixelech. To mi přijde jako ne zcela šťastné řešení. Jednoduché označení jako fullHD / 4K nebo 8K by bylo snazší. Málo z uživatelů si dokáže převést pixely na jednu z předem uvedených hodnot. Naopak uvedení úhlopříčky v palcích a cm smysl dává – a bylo i v předchozí generaci štítku.

Z energetického štítku zmizela informace o přítomnosti mechanického vypínače. Tedy informace zda má přístroj fyzické tlačítko pro zapnutí. Což mají/měli úplně všechny televizory, které jsem viděl.

U televizorů více než u jiných spotřebičů platí, že spotřeba u vás doma může být vyšší. Jaké funkce jsou největší žrouti energie? V první řadě je to jas. Čím jasnější budete obrazovku mít, tím bude vyšší spotřeba. Další navýšení spotřeby může znamenat častá činnost sítě – ať už streamovací služby nebo domácí úložiště a v neposlední řadě i nahrávání vysílání. Nemusíte se bát, spotřeba nebude 2x nebo 3x vyšší než je na energetickém štítku. Ale o nějakých 10 – 30 % klidně být vyšší může. 

Možná jste si všimli, že s novou stupnicí energetických štítků mají skoro všichni špatné skóre typu F nebo G. Jak se mohou výrobci zase dostat na vyšší stupně energetické účinnosti? Výrobci doufají v pokrok v rámci miniLED a zejména microLED. V roce 2021 se objevila i nová generace OLED panelů nazvaná “evo”, která má nižší spotřebu. Ale jen zhruba o 10 %. Na druhou stranu vyšší rozlišení (v našem případě zatím velmi zvolna nastupující 8K) se na spotřebě obrazovek promítne spíše negativně.

Osobně vidím v budoucnu šanci na “úsporné” modely, které budou cílit na čtenáře, kteří si dávají na spotřebu pozor. Špičkové televizory budou mít vždy “vysokou” spotřebu. Je to podobně jako s auty. Ten výkon (v našem případě jas, HDR …) prostě něco stojí. A stejně jako vám šestiválcový Mercedes nebude jezdit za čtyři litry, tak ani highend televizor nebude mít třídu úspornosti A.

Na závěr bych chtěl pochválit EU, že v rámci databáze EPREL (kam vede QR kód z energetického štítku), donutila výrobce uvádět skutečnou obnovovací frekvenci – tedy zda má tv 50 nebo 100 Hz. Škoda že to stejné neudělali i u typu panelu. Ale je pravdou, že u některých modelů jsou během života použity oba typy panelu – VA i IPS.

Podrobněji se spotřebě u televizoru věnuju v článku – spotřeba elektřiny televize.

Požadavky na energetickou úspornost (EEI)

EEI = Pmeasured + 1 / ( (3 × [90 × tanh(0,02 + 0,004 × (A − 11)) + 4] + 3) + 3 )

  • A je plocha obrazovky v dm2
  • Pmeasured je naměřený příkon ve wattech v zapnutém stavu za standardní konfigurace při SDR režimu obrazu
  • corr je korekční faktor s hodnotou 10 u elektronických displejů OLED, u nichž se neuplatňuje tolerance pro ABC (automatické ovládání jasu) podle specifických podmínek, které kontrolují efektivitu ABC. Toto však platí pouze do 28. února 2023. Ve všech ostatních případech se hodnota corr rovná nule.
  • tanh je hyperbolický tangens.

EEI nesmí být větší než:

HD4Květší než 4K 
od 1.3.20210,91,1
od 1.3.20230,750,90,9

Normální konfigurace

Elektronické displeje mohou být uváděny na trh s nucenou nabídkou při první aktivaci, která nabízí alternativní nastavení. Existuje-li tato nucená nabídka, je v ní jako výchozí volba nastavena normální konfigurace. Normální konfigurací se rozumí nastavení displeje, které je konečnému uživateli doporučeno výrobcem v nabídce prvního nastavení, nebo tovární nastavení.

Požadavek na minimální jas

V normální konfiguraci nesmí být nejvyšší stupeň jasu bílé v prostředí s okolním osvětlením 100 luxů nižší než 220 cd/m2. Pokud je displej určen především pro sledování zblízka jedním uživatelem, nesmí být nižší než 150 cd/m2.

Dostupnost náhradních dílů

Výrobci nebo dovozci elektronických displejů nebo zplnomocnění zástupci musí odborným opravnám poskytovat alespoň tyto náhradní díly:

po dobu alespoň sedmi let poté, co byl na trh uveden poslední kus daného modelu.

Výrobci nebo dovozci elektronických displejů nebo zplnomocnění zástupci musí odborným opravnám a konečným uživatelům poskytovat alespoň tyto náhradní díly:

  • vnější napájecí zdroj a dálkové ovládání

po dobu alespoň sedmi let poté, co byl na trh uveden poslední kus daného modelu.

Výrobci musí zajistit, aby mohly být tyto náhradní díly vyměněny za použití běžně dostupných nástrojů, aniž by došlo k trvalému poškození přístroje

Dostupnost aktualizací softwaru a firmwaru

Nejnovější dostupná verze firmwaru musí být zpřístupněna nejméně po dobu osmi let od uvedení posledního kusu určitého modelu výrobku na trh, a to bezplatně nebo za spravedlivou, transparentní a nediskriminační cenu.

Tohle je poměrně zajímavá formulace. Bohužel však neříká, že musí výrobci aktualizovat firmware u modelů mladších osmi let. Pouze říká, že pokud firmware vydán bude, musí být zdarma nebo za spravedlivou cenu.

Metody měření a výpočty

Jen pro zajímavost, podívejme se společně na to za jakých podmínek dochází k měření (nejen) příkonu u televizorů. Provádí se při teplotě okolí 23 °C +/– 5 °C. A jak se vlastně spotřeba u tv měří? Je to desetiminutová smyčka testovacího signálu, která běží několikrát po sobě.

Měření příkonu se provádí:

  • v normální konfiguraci
  • měří se průměrný příkon v průběhu deseti po sobě jdoucích minut
  • měření se provádí poté, co byl elektronický displej alespoň jednu hodinu ve vypnutém stavu (či alespoň pohotovostním režimu)
  • je-li k dispozici funkce ABC, při měření se vypíná

Měření maximálního jasu

Provádí se pomocí jasoměru měřícím část obrazovky s plně (100 %) bílým obrazem.

Tolerance při měření

  • Příkon v zapnutém stavu – zjištěná hodnota nesmí být o více než 7 % větší
  • Příkon v ostatních režimech – nesmí překročit deklarovanou hodnotu o více než 0,10 wattu, jestliže deklarovaná hodnota činí 1,00 W nebo méně, nebo o více než 10 %, jestliže je deklarovaná hodnota vyšší než 1,00 W
  • Maximální jas – zjištěná hodnota nesmí být o více než 8 % menší
  • Viditelná úhlopříčka obrazovky – nesmí být nižší o více než 1 cm (nebo 0,4 palce)

Referenční hodnoty

Jen pro zajímavost, jaké jsou dle EU doporučené příkony pro jednotlivá rozlišení a úhlopříčky.

Úhlopříčka plochy obrazovky (palce)Příkon ve fullHD (W)Příkon ve 4K (W)
2215
3225
433347
494357
606267
656671

Ostatní režimy:

  • Vypnutý stav (fyzický spínač) – 0,0 W
  • Vypnutý stav (bez fyzického spínače) – 0,1 W
  • Pohotovostní režim – 0,2 W
  • Pohotovostní režim + připojení k síti – 0,9 W

Obnovovací frekvence

Ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát, jedná se o jeden ze základních parametrů každého displeje. Anglický termín pro ni je Refresh Rate a zjednodušeně řečeno vyjadřuje, kolikrát se statický obraz zobrazený na obrazovce překreslí během jedné vteřiny. Rychle se měnící obraz náš mozek chápe jako pohyb. Takže čím rychleji se obraz během jedné sekundy mění (čím je obnovovací frekvence vyšší), tím plynulejší se nám pohyb zdá. Nejvíce je to znát u rychlých záběrů, typicky akční filmy, sport, automobilové závody. Možná si říkáte jaký je rozdíl mezi obnovovací frekvenci a snímkovou frekvencí. Snímková frekvence (nebo také FPS – frame per second, jak ji znáte z her) udává, kolik snímků poskytuje zdroj obrazu. Ať už je to počítač nebo herní konzole v případě hry, či film. Takže obnovovací frekvence je dána limity obrazovky a snímkovací zdrojem obrazu (počítač/dvd/konzole …).

Většina filmů je historicky natočena se snímkovou frekvencí 24 snímků za vteřinu. Důvodů pro toto číslo je více a určitě je spousta velmi podrobných vyjádření proč tomu tak je. Nám stačí vědět, že od této hranice se obraz zdá lidskému oku jakž takž plynulý a zároveň je výroba takového filmu levnější, než kdyby byla snímková frekvence vyšší. U nás v Evropě se můžeme setkat s obnovovací frekvencí v hodnotě 50 nebo 100 Hz. V Americe jsou pak hodnoty 60 nebo 120 Hz.zdroj Důvodem je odlišná frekvence střídavého napětí. V praxi se proto můžete setkat s označením 50 / 60 Hz a 100 / 120 Hz. Tato obnovovací frekvence se někdy také označuje jako nativní. Myslí se tím to, že je jí panel obrazovky reálně (na úrovni hardwaru) schopné dosáhnout.

Testovací video

Spousta táhlých pomalých záběrů na kterých je krásně vidět rozdíl mezi 50 a 100 Hz panelem. Ideálně pokud máte možnost vidět oba typy televizorů vedle sebe současně.

Okolo roku 2022/2023 se objevují první televizory s frekvencí 144 Hz. Jediné využití pro tuto chvíli je pokud používáte televizor jako zobrazovací plochu pro připojený herní počítač. A ten má dostatečný výkon, aby zvládl 144 fps pří 4K rozlišení.

Nyní do hry opět vstupují marketingové oddělení výrobců televizorů a přinášejí tzv. dynamickou obnovovací frekvenci.zdroj A u ní rovněž uvádějí jako jednotku Herze. Ale to neznamená, že je panel schopen takovou frekvenci zobrazit. Jen výrobce započítá všechny umělé vylepšení obrazu jako je třeba video procesor, podsvícení, lokální tlumení atd… Za každou z těch funkci přidá nějaké Hz navíc. Proto se chlubí 800 nebo klidně 1000 Hz tv. Ale tohle číslo není vůbec důležité. Říká jen to jak si výrobce přeje, abyste viděli „kvalitu“ jeho obrazovky. Typicky nejnižší modelová řada začíná na nějaké hodnotě a vyšší řady vždy přidají 100 nebo více HZ navíc.

K tomu si ještě každý výrobce technologii pro zlepšení plynulosti nazval podle sebe. Sony má Motionflow XR, Samsung má Clear Motion Rate a LG zase TrueMotion. Vždy se jedná o v zásadě to stejné a to sadu funkcí, které mají na softwarové úrovni posloužit k lepší kvalitě obrazu. Důležité je, že objektivně mezi sebou nejsou hodnoty jednotlivých výrobců vůbec srovnatelné a často nedávají velký smysl ani v rámci jednoho výrobce.

A nabízí se otázka zda dává smysl si tyto funkce, které zostřují obraz a vyhlazují pohyb na obrazovce zapínat. Z mojí zkušenosti na to neexistuje jednoznačná odpověď. A rozhodně doporučuji vyzkoušet (ideálně sport, či pár akčních filmů) se zapnutou i vypnutou funkcí tohoto typu. Různí lidé totiž mají různé preference. A i z „odborných“ kruhů (např. filmoví režiséři) se informace různí. Jak jsem zmínil (a v článku se opakuje na více místech), tak filmy se pořád točí rychlostí 24 snímků za vteřinu. Tato frekvence zajistí kvalitní reprodukci zvuku a také dokáže poměrně plynule zachytit obraz. Nicméně rychle se pohybující objekty prozradí, že oněch dvacetčtyři snímků za sekundu není pro dokonale plynulý obraz vždy dostatečných.

Jeden z filmů, který byl natočený ve 48 fps je Hobit od Peter Jacksona. Obraz je opravdu ostrý a plynulý, ale pro někoho až nepřirozeně dokonalý. To je i důvod proč se HFR (vyšší snímková frekvence) nijak masivně nerozšířila, přestože to technika (a její ceny, i když pořád platí že to dražší než klasická snímková frekvence) již dovolují. Za ty roky jsme si na lehce nedokonalý obraz u 24 snímkového filmu zvykli a vnímáme ho jako přirozenou součást zážitku z filmu. Pochopitelně obsah určený vyloženě pro tv vysílání (sportovní přenosy, různé estrády atd..) se natáčí v 25 snímcích za sekundu (proto 50 nebo 100 Hz panely). Tyhle různé standardy (a to nemluvím o odlišnostech v rámci kontinentu a 50/100 vs 60/120 Hz v USA). Pro naše oči je jedno zda se snímek co byl natočený v 25 fps zobrazí každou 1/25 sekundy v rámci jednoho snímku nebo čtyřikrát za sebou po dobu 1/100 sekundy. Výsledek je totiž úplně stejný. A to je právě důvod proč do hry vstupují algoritmy a různé modifikace/vkládání snímků za pomoci softwaru televizoru.

Rychlý test, který pomůže odhalit jak jste citliví na vnímání pohybu:

„Nevidíte“ rozdíl mezi nižší a vyšší snímkovou frekvencí? Pak nejspíše zvládnete i 50 Hz tv. Naopak, pokud je pro vás rozdíl patrný, rozhodně doporučuji 100 Hz. Mám vyzkoušeno, že pokud níže uvedené video na chvíli pustíte v poloviční rychlosti (0,5 na Youtube) a poté vrátíte na původní rychlost tak je rozdíl pro většinu lidí patrnější.

PS: nezapomeňte jako kvalitu videa nastavit 720/1080p ve 48 fps.

To co má tedy smysl řešit, je jakou má obrazovka reálnou obnovovací frekvenci. To je v našich podmínkách nejčastěji 50 nebo 100 Hz. Vyplatí se to? Řekli jsme si přece, že většina filmů je natočena při 24 snímcích za vteřinu. Tak co tv dělá s volnou kapacitou, když jich má zobrazit každou vteřinu 50 nebo 100? Různě.

Black Frame Insertion

Někdy zobrazí víc stejných snímků za sebou, jindy je proloží černým snímkem (tzv. BFI – black frame insertion). Tyto algoritmy jsou už ve většině případů hodně pokročilé, ale stejně záleží na jejich kvalitě. Přesto je v naprosté většině případů lepší 100 Hz panel než 50 Hz. Má vůbec cenu kupovat 50 Hz tv? Jako vždy, jde o kombinaci vašich potřeb a financí, které máte k dispozici.

  • 50 Hz – když zejména sledujete klasické vysílání, sem tam nějaký film počítače nebo flash disku. Přidejte k tomu nižší rozpočet a 50 Hz bude nejspíš jasnou volbou.
  • 100 Hz – máte na nákup více peněz a nebo jste fanoušek sportu či akčních filmů? V tom případě by pro vás 100 Hz panel měl být ten pravý.

Umělé (softwarové) upravování plynulosti obrazu může vést k takzvanému soap opera effect – přeloženo jako efekt mýdlové opery. Jako dobrý zdroj na toto téma doporučuji článek od techtarget.com. Myslí se tím to, že televizor tak moc upravuje pohyb na obrazovce, až dochází k deformaci. Opět se jedná o subjektivní záležitost. Někomu zjemněné a upravené podání vyhovuje, jinému se příčí. V takovém případě je řešení v nastavení televizoru zjemňovací funkce vypnout. Někdy se můžete setkat dokonce s položkou v menu nazvanou soap opera effect. V následujícím videu máte praktickou ukázku (z jednoho kultovního filmu), jak může soap opera effect vypadat v praxi. Jedná se o hodně extrémní variantu, v praxi to bývá časté méně výrazné.

Podpora HDMI 2.1 … nebo ne?

Jak je možné, že na stránkách výrobce často naleznete informaci o tom, že tv podporuje HDMI 2.1, ale já (nebo jiné zdroje na internetu) budou tvrdit, že tv HDMI 2.1 nepodporuje? Prvně si pojďme říct, jaké funkcionality standard HDMI 2.1 podporuje:zdroj

  • VRR (variable refresh rate) – česky můžeme říct že se jedná o proměnlivou snímkovou frekvenci, jejíž hlavní výhodou je, že se hry zdají plynujelší i když počet FPS (snímků za sekundu, zejména v náročnějších scénách) kolísá.
  • ALLM (auto low latency mode) – při zapnutí herní konzole tv přepne do herního režimu. Tím omezí kvalitu (post procesy) obrazu, ale zrychlí dobu odezvy při hraní.
  • HFR (high frame rate) – schopnost zobrazit až 120 snímků za sekundu (fps) při 4K rozlišení.

Přesto se může stát, že výrobce označí tv jako „HDMI 2.1“ i když nepodporuje některé (či dokonce žádnou!!) z těchto funkcí. Jak se to může stát? HDMI.org což je institut zodpovědný za označení standrdu HDMI se rozhodl „zrušit“ verzi 2.0. Takže vlastně každá nová tv má v popisku info že podporuje HDMI 2.1 (protože jiný standard aktuálně neexistuje). A to bez ohledu na to, zda podporuje všechny funcionality ze standardu HDMI 2.1, nebo jednu. Nebo dokonce žádnou … Z pohledu zákazníka co si jde neznajíc detaily koupit televizor a jen si někde přečetl že je potřeba „aby to mělo HDMI 2.1“ je to docela matoucí, nemyslíte?

Za sebe beru za tv s podporou HDMI 2.1 takovou, která dokáže 120 fps při 4K -> HFR. Protože to je ta zásadní funkcionalita, která potřebuje větší datový tok, který verze 2.1 přináší. Zbytek může fungovat i s původním (již neexistujícím) standardem HDMI 2.0.

ARC vs eARC

Význam těchto zkratek je Audio Return Channel a Enhanced Audio Return Channel (tedy další rozšíření, či pokračování předešlého). ARC je součástí naprosté většiny moderních televizorů, soundbarů či systémů domácího kina. Zjednodušeně řečeno, jeho úkolem je skrze HDMI kabel poslat zvuk z televizoru do soundbaru nebo vašeho domácího kina. Velkou výhodou je fakt, že hlasitost můžete pořád ovládat pomocí dálkového ovladače od televizoru a nemusíte využívat další ovladač jen pro soundbar nebo domácí kino. eARC je rozšíření, které je součástí HDMI verze 2.1.

Tu v roce 2019 do svých TV uvedla LG, v dalších letech ji následovali i další výrobci. Oproti svému předchůdci umí posílat pokročilé hudební standardy typu Dolby TrueHD, DTS-HD Master Audio či nekomprimovaný Dolby Atmos. Zatímco u ARC byl maximální bitrate 1 Mb/s, u eARC je to až 37 Mb/s. eARC tedy dává smysl zejména u kvalitních domácích audio systémů. V praxi mohou nastat potíže, pokud máte starší audio systém nebo soundbar. U moderních si zase dejte pozor na to, aby měli dostatečný počet HDMI konektorů. Zejména v případě, pokud potřebuje do této soustavy zapojit širší spektrum výrobků, jako je třeba herní konzole nebo blu-ray přehrávač. V případě, že posloucháte zvuk přímo z integrovaných reproduktorů televizoru, nemusí vás tato funkce vůbec zajímat.

Filmmaker mode

Co to je? Nastavení obrazu, které slouží k tomu, aby se filmy zobrazovaly tak, jak je původně zamýšleli tvůrci – tedy režiséři a kameramani. Když se filmy přehrávají v televizoru, mohou se lišit od toho, jak vypadaly v kině, protože televizory mají různá nastavení a režimy pro zobrazení obrazu. Aspoň tak smysl tohoto režimu obhajují jeho tvůrci.

Když to řeknu jednoduše, tak“Filmmaker mode“ odstraňuje všechny dodatečné efekty, které může televizor přidávat k obrazu – barvy, kontrast, pohyb, a podobně. 

Tenhle režim budí v realitě rozporuplné reakce. Na jednu stranu tu máme jeho fanoušky, kteří říkají že to ten jediný a pravý filmový režim, který vám umožní vidět obraz tak jak to zamýšlel autor filmu. Na druhé straně jsou tu lidé (a teď uvádím reakce s kterými jsem se vážně setkal):

  • jediný smysl filmmaker modu je znechutit lidem obraz a přinutit je jít zpět do kina
  • jeden kamarád zase říkal, že u zapnutého filmmaker modu vypadá obraz stejně na tv co má v ložnici co stála 15 000 Kč a na high-end tv za 50 000 Kč co má v obývacím pokoji

Pro ně totiž filmový režim opravdu působí jako vybledlé, bez života. Podle mého záleží na tom jaké podání barev vám vyhovuje. Vyhovují vám fotky z instragramu plné filtrů? V takovém případě budete z filmmaker módu nejspíše zklamaní. Naopak, pokud upravené fotky nemůžete vystát, mohl by vám vyhovovat.

Výrobci a filmová studia to často prezentují tak, že je to jediný správný způsob pro sledování filmů. S tím rozhodně nesouhlasím. Ale pokud se na to budete dívat tak, že se jedná o zajímavou možnost, která vám může a nemusí vyhovovat, tak zklamaní nebudete.

Smart TV

Když to řeknu velmi jednoduše, tak „smart TV“ je televizor, který má zabudovanou funkci připojení k internetu. Díky této funkci může televizor přijímat a streamovat obsah z internetu, jako jsou filmy a seriály z online služeb typu Netflix, Disney+, YouTube a další., Také umožňuje přístup k různým aplikacím, jako jsou sociální sítě, hry nebo aplikace pro přehrávání videa či hudby.

Od roku cca 2016 spadá většina nově vyrobených a prodávaných televizí do kolonky smart tv. Smart TV umožňuje uživatelům připojení k internetu bez potřeby dalšího zařízení, jako jsou počítače nebo tablety. V praxi však není procházení webu v prostředí webového prohlížeče televizoru zdaleka tak pohodlné a rychlé jako na těchto zařízeních.

Další možnost ovládání je za pomoci hlasu (v dálkovém ovládači je mikrofon, který je přes Bluetooth propojen s počítačem) nebo gesty (to v případě, že je televizor vybaven kamerou, která snímá pohyb). Bohužel realita není vždy růžová a i zde nás mohou potkat komplikace. 

Operační systém

Operační systém je nedílnou součástí moderních televizorů. Má vliv na to, jak uživatelské prostředí přístroje vypadá, co umí a jak rychle reaguje. Rovněž ovlivňuje to jaké aplikace si můžete nainstalovat, nebo jak svobodně se systémem můžete nakládat.

Tizen

Světově největší prodejce televizorů (Samsung) má dle očekávání vlastní operační systém. Nabídka aplikací není tak bohatá jako u Androidu, ale většinu základních ji najdete. Youtube, Netflix je samozřejmostí, ale dále tu máme český stream.cz a bohatou sbírku IPTV poskytovalů: Kuki, Lepší.TV, Sledovani.TV a Moderni.TV. Podobně jako u webOS je jeho hlavní výhodou rychlost a spolehlivost. Potěší i velmi slušné hlasové ovládání, pro které ale musíme sáhnout k angličtině. Případně k nějakému dalšímu světovému jazyku, který ovládáte. Pokud nemáte vysoká očekávání co se týče nabídky aplikací (např. moje milované KODI), případně neplánujete využívat integrovaný internetový prohlížeč (který je vážně pomalý), tak je Tizen vydařený a většina běžných uživatelů naprosto spokojena. Potěší možnost procházet menu během sledování videa. Informace přímo od Samsungu najdete zde.

GoogleTV (Android TV)

Do roku 2020 to byla Android TV, poté přejmenováno na GoogleTV. Kromě změny názvu k žádné dramatické změně nedošlo. Z větších výrobců ho využívá Sony a u části své produkce i Philips. Tento systém stojí na základech mobilního Androidu. Neznamená to však, že všechny aplikace z telefonu jsou dostupné i pro tv. Kvůli jinak velké a rozložené obrazovce je nutné, aby je výrobce upravil. Hlavní silou Androidu je jeho otevřenost. Díky ní je nabídka aplikací skutečně obrovská a některé z nich přinášejí ve srovnání s ostatními systémy obří funkčnost. Dlouhodobě byl největším problémem rychlost a stabilita.

Dnes už je to naštěstí výrazně lepší, ale v minulosti byly neočekávané restarty (které jsou mimochodem u Android TV opravdou dlouhé – cca minuta až dvě) a i drobné záseky při procházení menu běžné. Rychlost není ještě tak velká jako u Tizenu nebo webOS, ale už se jim dost blíží. S klide můžu říct, že Android TV dělá každoročně největší pokroky. Pro někoho může být nepříjemné, že musíte mít gmailový účet. Lze však vytvořit nový, který použijete jen pro fungování televizoru. Výhodou je (i když to do závisí i na výrobci přístroje) pravidelný update na novější verze systému. Google má pro tento systém povedený web – https://tv.google/.

WebOS

LG je další z firem, která má operační systém vlastní produkce. Společně s Tizenem patří již nějakou dobu ke špičce. Samozřejmostí je možnost procházení menu během přehrávání videa. Nabídka aplikací je bohatá a to i na lokální úrovni – Lepšítv a další místní poskytovatelé. Bohužel fakt, že se jedná o uzavřený systém může za to, že nemáte přístup k aplikacím typu KODI, které dokáží s video soubory opravdové kouzla.

Například se připojit na libovolný ftp disk a spouštět videa přímo z něj. Zajímavé využití může být například využití seedboxu, na něj stahovat filmy a k jeho ftp pak přistupovat přímo z televizoru bez nutnosti video soubor převést přímo na flash disk nebo do paměti televizoru. U 4K souborů samozřejmě potřebujete dostatečně rychlé připojení. U webOS mám rád jeho optimalizaci, funguje dobře i na levných televizorech. Přesto je u výkonnějších modelů patrná větší plynulost. Negativum je zmíněná uzavřenost systému a ne tak bohatá nabídka aplikací jako u Androidu. A dále fakt, že updaty operačního systému ve většině případů nejsou určeny pro starší modely. Samo LG nabízí poměrně dost informací o WebOS.

My Home Screen

Pochází z dílny Panasonicu. Ten původně společně s autory poměrně známého internetového prohlížeče Mozilla, vytvořil operační systém Firefox OS. V tomto partnerství však vznikly neshody a Panasonic má nyní systém My Home Screen, který vychází právě z Firefox OS. Ale jeho vývoj už je plně v režii Panasonicu. V kontextu konkurence je poměrně jednoduchý, možná lze říci že dokonce strohý. Pro někoho to může být výhoda – je rychlý, stabilní a za chvíli do něj proniknete. Na druhou stranu má daleko k otevřenosti a možnostem Androidu. Před nákupem je proto zvážit, co od operačního systému očekáváte. To se bohužel projevu i v nabídce aplikací, která je ve srovnání s ostatními minimální.HBO GO? Nic. Spotify? Nic. To však pro spoustu uživatelů nemusí být důležité … Např Alza ve svém srovnávacím článku, hodnotí poměrně pozitivně. Za mě se spíše bojí být objektivní, jelikož Panasonic televizory prodávají.

Saphi

U vyšších řad používá Philips Android TV. Pro základní modely má však jednoduchý operační systém, který vychází z Linuxu a jeho název je Saphi. Menu je jednoduché a zobrazuje se skrze aktuální obraz. Má podporu pro Youtube, Netflix (včetně HDR a 4K), z lokálních aplikací je tu Voyo. Díky své prostotě je celkem svižný. Ale pozor na hardware televizoru, levné modely jsou často vybaveny dvoujádrovým procesorem, který na rychlý provoz i takto jednoduchého systému nemusí stačit. Pokročilejším uživatelům může chybět podpora úžasného nástroje – Kodi. Pro ten si musíte do vyšších řad a Android TV. Pro někoho může být (stejně jako u Samsungu) chybějící podpora pro starý formát divx. Umí propojení s mobilním telefonem a jeho zobrazení na obrazovce, ale v diskuzních fórech se často objevují stížnosti na funkčnost s konkrétním typem mobilního telefonu. Nenáročné uživatele neurazí, ale pokud chcete využít chytrého televizoru naplno, bude třeba si připlatit. Tady se můžete podívat na opět velmi diplomatické hodnocení co tento systém běžně dostává v zahraničních recenzích. Za mě je to výrazně slabší a tento systém opravdu nedoporučuji.

Roku TV

Zde už se dostáváme na naše poměry na poměrně exotická pole. Roku TV najdeme v některých televizorech TCL (v části je jako systém GoogleTV/AndroidTV). S těmi se můžeme v našich obchodech občas setkat. Roku TV není tak propracovaný jako Tizen nebo Android TV, ale pro běžné použití stačí. Potěší podpora hlavních streamovacích aplikací typu Netflix, Amazon Prime, HULU, HBO Go nebo Spotify. Díky Miracastu snadno zobrazíte obsah svého mobilního telefonu na velké obrazovce. I když vestavěné aplikace (např. video přehrávač), nejsou na takové úrovni jako u Androidu nebo webOS, tak potěší průběžná aktualizace operačního systému. Což bohužel není u standardem u všech operačních systémů. Podporováno je i hlasové ovládání, samozřejmě jen v angličtině. Můžete využívat jednoduché povely typu “watch Guardians of Galaxy 2” a tv prohledá nabídku dostupných video zdrojů pro tento film. Samo TCL pochopitelné svůj systém chválí.

Vidaa

Vlastní operační systém mají také televizory Hisense. Co je na tomto systému naprosto úžasné je jeho rychlost. Reakce na povely dálkového ovladače jsou okamžité a systém je vážně stabilní. Do budoucna této značce v rámci našich končin vážně věřím. Proč? Zejména kvůli rostoucí podpoře aplikací, díky které je vidět že to myslí se zdejším trhem vážně. Kromě klasického Netflixu, Youtube atd.. zde najdeme podporu i lokálního obsahu. Hbo GO, Lepší TV, VOYO, Filmbox Live, Stream.cz – to všechno máte k dispozici. Přesto má zatím i dost nedostatků. Jsou to zejména bugy, které ztěžují běžný život – ozvěna u zvuku nebo zaseknutí při přehrávání ze síťového disku. Pamatuji si jak kdysi podobnými problémy trpěl i Android TV a doufám, že Vidaa se stejně jako on vypracuje v stabilní a plnohodnotný systém. Je to jeden z předpokladů, aby si Hisense vydobyla na trhu stabilnější místo. Další informace o Vidaa najdete přímo u Hisense.

SmartCast

Uvádím spíše pro úplnost, protože tento operační systém je pro televizory značky Vizio, které jsou bohužel určeny pro Severní Ameriku. Je to škoda, protože jsou za zajímavou cenu.Pokud po nich přesto hodně toužíte, nezbyde vám než využít služeb Ebay nebo Amazonu. Pokud by vás zajímaly více, doporučuji přímo web Vizia.

Srovnání operačních systémů smart tv

Za mě na prvních dvou sdílených místech Tizen/webOS, třetí v těsném závěsu AndroidTV. MyHomeScreen, Roku a Vidaa mají odstup výrazně větší a Saphi je zcela na chvostu. Na podrobnější popis se podívejte do předchozí sekce.

HbbTV

Co to je HbbTV? Jedná se o takzvanou hybridní televizi. Jde o kombinaci televizního vysílání a internetového připojení.zdroj Pochopitelně abyste mohli HbbTV využívat, musí ho váš televizor podporovat. To zda ho podporuje, zjistíte v jeho specifikaci. Často se také označuje jako „červené tlačítko“. Právě tlačítko s touto barvou na vašem dálkovém ovladači totiž HbbTV ovládá. Příkladů využití je celá řada. K právě vysílanému pořadu lze zobrazovat aktuální informace. Třeba při sledování fotbalového zápasu lze zjišťovat prostřednictvím tv výsledky ostatních zápasů bez nutnosti měnit program či odcházet od přístroje.

Nebo pro různé televizní soutěže či hlasování, kdy každý divák může reagovat z pohodlí svého domova. V současné době je běžné HbbTV ve verzi 1.5. Nově se objevila specifikace pro verzi 2.0. Ta je určena primárně pro 4K vysílání, podporuje HDR a zvuk ve formátu NGA. Zjednodušeně řečeno, zase bude o něco lepší zvuk i obraz. Nicméně to vypadá, že pro podporu HbbTV 2.0 bude potřeba jiný hardware než pro stávající verzi.  Jak to ve skutečnosti dopadne teprve uvidíme. Tento standard je teprve v plenkách, ale někteří výrobci již u svých výrobků podporu uvádějí. Za mě  to není rozhodující faktor při nákupu nové televize. Protože podobné změny v technologiích nás čekají skoro každých pár let a pokud by měl člověk čekat na to až bude jeho vysněný přístroj podporovat vše, tak se nikdy nedočká. Protože změny v tomto odvětví přichází poměrně rychle.

Jaké je HbbTV v ČR?

Česká televize přináší například aplikaci teletext. Ta má mnohem blíž k moderní podobě internetových stránek, než k původnímu teletextu. Další v nabídce veřejnoprávní televize je EPG – elektronický programový průvodce. Ten dokáže zobrazit televizní program včetně informací o vysílaném pořadu nebo krátké video ukázce. Asi nejužívanější aplikací je iVysílání. To umožňuje přístup k veškeré vlastní tvorbě ČT. Seznam.cz má zase aplikaci, která umožňuje v televizi snadno přehrávat pořady z jeho video služby stream.cz. Prima také umožňuje zhlédnout pořady ze svého archivu, dále přináší turnaje v počítačových hrách a nebo také letáky s aktuálními slevami v obchodech. Jak vidíte, tuto technologii podporuje poměrně dost našich stanic. A další o ní uvažují nebo ji již zavádějí. Umožňuje jim totiž zobrazovat další video obsah a s ním také další reklamu. V blízké době by mělo být možné placení přímo v prostředí televizoru, takže různým teleshoppingům nastanou zlaté časy.

Zvuk

Jak si asi dobře vzpomínáte, dříve byly tv „bedny“. Velká a hluboká těla televizorů umožňovala dovnitř nainstalovat výkonné a někdy i hodně kvalitní reproduktory.zdroj Občas dokonce včetně imitace subwooferu, která uměla vytvořit decentní basy. A nyní srovnejte takovou „prehistorickou“ televizi s moderní plochou obrazovkou, kdy celý přístroj má u špičkových modelů klidně jen pět centimetrů v nejhlubším bodě. To nám mnoho prostoru kam umístit reproduktor nezůstává. I když miniaturizace pokračuje na všech frontách, u zvuku platí, že fyzikální zákony se obchází těžko. A pokud chcete kvalitní zvuk, musíte mít dostatečný prostor kam interní reproduktory umístit. V oblasti zvuku jsou rozdíly mezi jednotlivými značkami a často dokonce i mezi jednotlivými modely daného výrobce velmi malé.

Snad u všech výrobků renomovaných značek platí, že jsou pro mluvené slovo naprosto dostatečné. Svá slabá místa však ukáží, pokud si chcete vychutnat film s náležitými zvukovými efekty, nebo si jen pustit hudební klip nebo záznam koncertu. V případě, že chcete mít zvuk na úrovni, nezbývá než sáhnout po externím řešení. Možností jak to řešit je několik. Nejlevnější, ale také ve většině případů nejméně smysluplnou jsou sluchátka. Hlavní omezení je v tom, že zvuk reprodukují pouze jednomu divákovi. Výhodou může být použití v noci, nebo bluetooth přenos. Každopádně pro většinu uživatelů to nebude ta správná možnost.

Dalším způsobem jak se dostat k lepšímu zvuku je soundbar. Těm jsme věnovali samostatný článek o tom, jak vybrat soundbar. Ve zkratce je to dobré řešení na sledování filmů, ale pro reprodukci hudby to není to pravé. Umístíte hod pod nebo nad televizi, propojíte kabely a můžete užívat. Pokud si to můžete dovolit, vybírejte soundbary označené jako zvukové projektory. Ty mají 15 – 40 směrových reproduktorů, které dokáží poměrně věrně poskytnout prostorový zvuk. Hlavní výhodou jsou malé nároky na prostor a snadná montáž.

Jestli je pro vás důležitější podání hudby, můžete zvolit klasické reproduktory, které přes zesilovač propojíte s televizorem. Nedočkáte se prostorového efektu jako u soundbarů, ale dostanete super podání hudby a oproti interním reproduktorům výrazně zlepšený zvuk u filmů. Opět relativně snadná instalace a nijak velké nároky na místo. Poslední a nejvíce náročnou možností je systém domácího kina. Ať už to bude 5.1 či 7.1, tak podání prostorového zvuku i hudby může být na velmi slušné úrovni. Samozřejmě záleží v jaké kvalitě domácí kino pořídíte. Od systému za 2 000 Kč žádné zázraky čekat nelze. U všech z uvedených řešení (krom sluchátek, tam je to levnější) platí, že přístroj okolo cca 10 000 Kč posune zvuk o několik úrovní dále proti tomu vestavěnému. Nevýhodou domácího kina jsou větší nároky na místo. Musíte někam umístit reproduktory a také to znamená docela dost kabelů.

Dolby Atmos

U high-end přístrojů se můžeme setkat s logem Dolby Atmos. Možná víte, že se jedná moderní formát pokročilého zvuku, s kterým se můžete setkat například v kinosálech. Pro více info doporučuji skvělý článek od Whathifi.com, z kerého jsem vycházel. Znamená to tedy, že tv dokáže sama o sobě vydávat tak dokonalý zvuk? Odpověď je ne. Aby pro vás měl Dolby Atmos nějaký smysl, musí být splněny následující podmínky.

  1.  Musíte si přehrávat filmy či seriály, které mají zvuk v tomto formátu. To mají některé filmy ze streamovacích služeb (typu Netflix) a pak samozřejmě Blu-ray disky
  2.  Potřebujete mít kvalitní reproduktory či soundbar, které jsou schopny Dolby Atmos přehrát
  3. Televize musí umět zvuk v tomto formátu do audio zařízení poslat. To znamená HDMI s podporou eARC

Konektory

Moderní televize má obvykle několik různých konektorů, které slouží k připojení dalších zařízení. Ty nejčastěji používané jsou:

  • HDMI (High-Definition Multimedia Interface)- Tento konektor se používá k připojení dalších zařízení k televizi, jako jsou herní konzole, Blu-ray přehrávače nebo notebooky. HDMI umožňuje přenos velmi kvalitního obrazu a zvuku (nekomprimovaná digitální data) v jednom kabelu.
    • HDMI port má naprostá většina současných televizorů. Nejlevnější modely mají obvykle dva, naopak ty „lepší“ mají čtyři.
    • Aktuální verze HDMI je 2.1. Existovala ještě verze 2.0 a ta byla „teoreticky zrušena“. V praxi to však není tak jednoznačné, podívejte se tento odstavec.
    • HDMI CEC – mohou podporovat i standard CEC, což umožňuje ovládat více zařízení připojených k televizoru pomocí jednoho dálkového ovladače. Například můžete ovládat soundbar nebo herní konzoli.
  • USB – Tento konektor se používá k připojení USB flash disků, externích pevných disků, fotoaparátů a dalších zařízení k televizi. Pokud má televize možnost přehrávat filmy nebo hudbu uloženou na USB, můžete si tyto soubory přehrát přímo na televizoru.
    • Nejlevnější televizory mají obvykle jen jeden, většina však dva až tři.
    • I u USB existují dvě používané verze USB 2.0 a USB 3.0.
      • USB 3.0 je výrazně rychlejší než USB 2.0. USB 3.0 je schopen přenášet data rychlostí až 5 gigabitů za sekundu (Gbps), zatímco USB 2.0 má maximální rychlost 480 megabitů za sekundu (Mbps). To znamená, že USB 3.0 je přibližně 10krát rychlejší než USB 2.0.
      • USB 3.0 poskytuje vyšší úroveň napájení než USB 2.0. To umožňuje používat zařízení s vyšší spotřebou energie. USB 3.0 může poskytnout až 900 mA, zatímco USB 2.0 poskytuje maximálně 500 mA.
      • USB 3.0 je zpětně kompatibilní s USB 2.0.
  • Ethernet (síťový port, LAN port) – Tento konektor umožňuje připojení televize k internetu pomocí kabelu. To je užitečné, pokud chcete streamovat filmy nebo seriály z internetových služeb, jako je Netflix nebo YouTube. Většina televizorů má i Wi-Fi adaptér. Výhoda připojení přes kabel je vyšší stabilita, výhoda Wi-Fi (překvapivě) potenciální vyšší rychlost. Televizory stále (rok 2023) používají  max. 100 Mbit , zatímco s Wi-Fi se dokážete dostat i na stovky megabitů za sekundu. Trápit vás to však může jen pokud streamujete opravdu vysoke kvalitní obsah, například z lokálního nebo vzdálené ftp. Typicy je velikost souborů 60 GB+. Pro běžný provoz Netflixu/Disney+ atd stačí bohatě malé desítky megabitů – jejich obraz je notně komprimovaný.
    • Fintou, jak tuhle situaci řešit je pořízení LAN redukce do USB portu televizoru – tak lze dosáhnout rovněž rychlosti v řádu stovek megabitů za sekundu.
  • Optický audio výstup – Tento konektor umožňuje přenos digitálního zvukového signálu. Používá se pro připojení k domácímu kinu nebo ozvučení. Dokáže přenášet více kanálový zvuk. Občas se můžete setkat i s označením TOSLINK (Toshiba Link) nebo S/PDIF (Sony/Philips Digital Interface).
    • Optický audio výstup je obvykle nalezen na zadní straně televizoru a je označen jako „OPTICAL“ nebo „DIGITAL AUDIO OUT“
    • Rozdíly oproti HDMI:
      • optický audio výstup přenáší jen zvuk, HDMI dokáže zvuk i video.
      • Je vhodný na Dolby Digital a DTS, ale na nejnovější formáty zvuku jako Dolby Atmos nebo DTS:X potřebujete HDMI – má větší přenosovou kapacitu.
      • Je odolný vůči elektromagnetickému rušení.
  • Konektor na sluchátka – můžete se setkat s označením (3,5mm audio výstup, sluchátkový výstup nebo 3,5 mm jack). U nových modelů již není standardem. Např. Samsung ho nepoužívá několik let, naopak třeba u Sony ho najdeme pořád. Co tedy dělat pokud váš televizor nemá připojení pro sluchátek?
    • První možností je výměna sluchátek za bezdrátové bluetooth.
    • Druhou možností je využít věcičky, která se jmenuje digitálně analogový převodník (zkratka DAC). Tu propojíte skrze digitální optický audio výstup se svojí televizí a z „druhé strany“ DAC zapojíte sluchátka. DAC potřebuje napájení, takže do ní jde ještě napájecí kabel. Rozměry DAC jsou v pár centimetrech, nemusíte se bát, že by zabíral mnoho místa. A cena? Začíná na 300 – 400 Kč, s tím že jsou k dispozici i převodníky za několik tisíc. Ty jsou pro skutečně náročné posluchače. Pro většinu diváků by měl stačit přístroj okolo pětistovky. Najít je můžete třeba zde.

Dálkové ovladače

Některé dražší televize mají dva dálkové ovladače. Jeden na klasické přepínání kanálů, druhý na ovládání internetového prohlížeče a chytrých aplikací. Má méně tlačítek a snadněji se s ním ovládají vybrané funkce. Některé ovladače jsou dokonce vybaveny dotykovou ploškou, která funguje podobně jak touchpad u notebooku. Kolečko, které znáte z myší, na ovladači najdete také. Některé „profi“ ovladače mají ze zadní strany klávesnici, která usnadňuje psaní webových adres a dalších. Druhotné dálkové ovladače sice ulehčují ovládání, ale i nadále zůstává nejpohodlnější možností klasické připojení notebooku.

3D obraz

3D televize byly na vrcholu mezi roky 2010 – 2013, kdy je měl v nabídce snad každý z velkých výrobců. Poté následoval jejich postupný ústup ze slávy a někde okolo roku 2017 de facto zmizely z nabídky. Tipům pro jejich výběr jsme se věnovali v tomto článku. Pro vznik 3D efektu se využívaly speciálních brýlí. A existovaly 2 technologie trojrozměrného zobrazení. Důvodů pro neúspěch 3D technologie bylo pravděpodobně více a já souhlasím s livingetc.com, že mezi ně patřila zejména vysoká cena a nedostatečné rozšíření 3D filmů.

Aktivní 3D technologie

  • na obrazovce se rychle střídají snímky pro pravé a levé oko. Brýle pak střídavě zatemňují jedno, nebo druhé sklíčko
  • zjednodušeně řečeno: divák vidí jen jedním okem, ale kvůli rychlosti, se kterou se obraz přepíná, si toto neuvědomuje

Pasivní 3D technologie

  • využívá polarizační brýle. Obraz se pro každé oko nezobrazuje zvlášť, ale najednou
  • liché řádky jsou určeny pro jedno oko, sudé pro druhé
  • polarizační filtry tyto řádky rozdělují, takže pravé oko vidí jen liché a levé jen sudé řádky
  • u pasivní technologie si musíte dávat pozor na úhel, ze kterého TV sledujete. Pokud se budete dívat příliš ze shora, nebo zdola dochází ke zdvojení obrazu
  • velkou výhodou jsou však brýle, které nefungují na baterie, takže nejsou těžké. Jsou levnější a nezpůsobují blikání obrazu. A navíc se nemusí nabíjet.

Technologie Ambilight

Tato moderní vychytávka od výrobce Philips, umožňuje nastavení barevných světel, která se ze dvou stran odráží na stěnu za televizí. Dojde tak k efektu, který divák může vnímat jako vystoupení obrazu z rámu TV. Více se o ní zmiňujeme v části s výrobcem Philips.

8K televize

Aktualizováno v roce 2023 a můžu se pochlubit, že moje odhady z doby před pěti lety se potvrdili. Cena 8K televizorů je výrazně nižší, ale k jejich masivnějšímu rozšíření stále nedošlo. Mám na to stejný názor jako Mark Campbell, prostě není dostak obsahu (a tím pádem důvod pro koupi). 

Co je to 8K rozlišení? Obsahuje 4x tolik pixelů co 4K displej. To znamená 33 117 600 pixelů a rozlišení je 7 680 x 4 320 pixelů. Pro srovnání 4K přináší 3 840 x 2 160 (což znamená 8 294 400 pixelů). Hned v úvodu odpovím na otázku, kterou si kladete. A to je, zda má cenu si takový přístroj pořizovat. 

Pořád platí, že skoro nenajdete obsah v 8K. Ono i 4K získáte v zásadě jen skrze streamovací služby a ani běžné televizní vysílání, je z nezanedbatelné části ještě pod fullHD. Vyspělé asijské státy plánují 8K vysílání na rok 2020 pro olympiádu v Tokyu. Nechci být skeptik, ale pokud jde o podobné aktivity v ČR, tak bych je neočekával dříve než za pět let. A i to považuji za optimistický termín.

Proč tedy výrobci s 8K panely vlastně přicházejí? Lidé chtějí mít doma co největší obrazovky. A když vezmeme v potaz panel o úhlopříčce 120 palců, tak v 8K rozlišení má cca stejnou hustotu pixelů jako menší 32 palců velká obrazovka při fullHD rozlišení. Pokud chcete mít 85 palcovou nebo větší tv a sledujete ji třeba z 2,5 metru, tak reálně vidíte jednotlivé pixely. Prostě už obraz není tak hezký i když máte super zdroj videa. Když máte velký obývák na 85 palců koukáte z 4-5 metrů a navíc sledujete hlavně klasické televizní vysílání, tak 8K rozlišení nepotřebujete.

Za pár let se budou prodávat za výrazně nižší cenu a budou dostupné pro větší část populace. Rovněž můžeme doufat, že se hlavním televizním stanicím podaří transformovat svoje vysílání na 4K. Do té doby bych nákup tohoto typu doporučil jen technologickým nadšencům s výrazným přebytkem v rozpočtu. Můžete se setkat s názorem, že na 8K televizi bude díky umělé inteligenci a jejím úpravám vypadat každý obraz skvěle. Algoritmy toho dokáží hodně a jejich síla se nedá popřít. Ale jak říká lidové úsloví – ať děláš, co děláš, z řepy ananas neuděláš. Při sledování SD obrazu (ve kterém ještě část tv svůj program vysílá) na obří obrazovce ze vzdálenosti menší než dva metry, tak nedostatky rozhodně vidíte. A žádná úroveň umělé inteligence, není v současné době s tím něco udělat. Při zdrojové kvalitě videa ve 4K bude vše v pořádku. Pokud vás to zajímá více, zkuste náš článek, který hodnotí zda má cenu nákup 8K televize.

Jen pro zajímavost co s cenou 8K televizí udělalo pět let. Podívejme se do roku 2018. Zrovna na trhu vstupuje Samsung QE65Q9 (který je dostupný i v 75 a 85 palcové variantě). Cena u nejmenší varianty začíná na cca 130 000, u té největší se blíží 400 000 Kč. Což jsou ceny, které jsou pro většinu z nás nedostupné. Když se podíváme na Samsung QN900C z roku 2023, tak 85 palcová varianta startuje za 260 000 Kč a 65ka je stále okolo 130 000 Kč. Nutno přiznat, že QN900C je výrazně lepší televize a proto zejména u větších velikostí je pokles ceny skoro dvojnásobný. Nicméně to nic nemění na faktu, že jsou to pořád nesmyslné ceny.

Kdy je nejvýhodnější kupovat televizi

Televizor není zrovna levná věc a mnoho rodin jeho výměnu pečlivě plánuje dopředu. Víte, kdy je nejvhodnější doba pro nákup přístroje? Většina výrobců uvádí na trh nové modely každý rok a to v rozmezí března až června. Typický průběh ceny nového modelu je následující:

  • Jaro – uvedení na trh, vysoká cena
  • Léto – podzim – průběžný pokles, který může být i výraznější – záleží na prodejnosti modelu, jeho konkurenci atd..
  • Předvánoční sezona (cca od poloviny listopadu) – doba velký akcí Black Friday atd… může nastat výraznější pohyb směrem dolů, někdy jen na kratší dobu, po které se může vrátit zpět. !!Pozor ne všechny slevy v tomto období jsou skutečné slevy, doporučuji srovnávat nabídku jednotlivých obchodů mezi sebou!!
  • Lednové výprodeje – stejná situace, mohou nastat výraznější poklesy směrem dolů, ale i zde je na místě být opatrný a kontrolovat cenu napříč více obchody.
  • Jaro – uvedení nových nástupních modelů, cena opět klesá. Bohužel se současně vyprazdňují zásoby a proto klesá i dostupnost staré modelové řady, které je nahrazována novou.

Vidíte, že v zásadě celý rok dochází k průběžnému poklesu ceny televizorů. Pokud si můžete dovolit počkat a je pro vás velmi důležitá cena, tak je opravdu nejvhodnější chvíle k nákupu po uvedení nové řady. Rozdíly mezi jednotlivými generacemi často nejsou nijak zásadní a přitom rozdíl v ceně může být i 50%. Druhým výhodným obdobím k nákupu je doba před a po vánocích. Slevy se často netýkají všech modelů a navíc mají e-shopy v ČR zvyk „čarovat“ s cenami, aby z nich vyšly slevy ve výši 60-70%.

Ve skutečnosti je narazit na takovou slevu malý zázrak. Původní cena se například bere, jako v době uvedení na trh. Takže máte sice slevu 70% oproti tomu, co tv stála při uvedení na trh, ale při bližším srovnání můžete zjistit, že u konkurence stojí úplně stejně. Výše popsaná chování platí v průměru pro celý televizní trh, ale jednotlivé přístroje se mohou lišit. Když je výrobek hodně prodávaný a má dobré hodnocení v odborných recenzích, tak je míra poklesu ceny mnohem menší, než u nevydařeného kusu s menší prodejností. Hodně také záleží na cenové politice konkurence. Jednoduché pravidlo na závěr, pokud nepotřebujete mít novou televizi okamžitě, tak v jarním období pár měsíců počkejte a nebo zvažte loňský model.

Příklady pohybu cen

Výběr televize na prodejně

Pokud si jdete televizi vybrat na prodejnu, nezapomeňte, že je tam obvykle mnohem více světla, než v šeru ve vašem obýváku. Obrazovky také mají často speciální nastavení obrazu a promítají klipy, které byly vytvořené především pro účely reprezentace. Uvidíte i ty nejmenší detaily, syté barvy, ale běžný výkon vám zůstane skrytý. Nechte si proto ukázat normální televizní vysílání, které vám většinou odhalí kvality a nedostatky vámi vybrané televize. Má pleť moderátora přirozenou barvu? Je běžící text s krátkými zprávami rozmazaný nebo trhaný? Také požádejte o ztlumení světel a jiné nastavení obrazu.

Zaměřte se na to, jestli je dostatečně ostrý z každého úhlu pohledu a jestli jsou tmavé scény zobrazené v dostatečné kvalitě. Prodejci často používají jeden poměrně podlý prodejní trik. U jednoho přístroje pustí technologické demo ve vysoké kvalitě (takže obraz vypadá úžasně) a u okolních (které jsou velmi podobné cenou i parametry) pustí nějaký běžný televizní program. Samozřejmě když je vidíte vedle sebe, říkáte si že ta první má výrazně lepší obraz. Ale to může a nemusí být pravda. Podmínky v této soutěži jsou totiž nastaveny značně neférově. Je to jako by jste měli závodit v jízdě po dálnici, měli kolo a váš soupeř auto. Před finálním rozhodnutím jakou televizi vybrat si nechte pustit stejný zdroj obrazu. Jen tak lze kvalitu obrazu porovnat.

TV jako počítačový monitor

Určitě už jste někdy přemýšleli o tom zda jde použít běžně dostupná televize jako monitor k počítači. V dnešní době není problém pořídit fullHD monitor o velikosti řekněme 24 palců za velmi příjemnou cenu okolo čtyř tisíc korun. Ale když šilháte po něčem větším a s podporou 4K, tak cena vyskočí opravdu vysoko. A v tu chvíli nejspíš začnete přemýšlet, zda by pro tento účel nebyla levnější a rozumnější nějaká menší televize.

Televize pro hráče

Není zcela neobvyklé, že si nakupující pořídí televizor jen z toho důvodu, aby měl velkou zobrazovací plochu pro svoje hraní. Ať už na herní konzoli, nebo skrze připojený notebook či stolní počítač. Pokud je to i váš případ, je třeba vzít v úvahu tři hlavní parametry:

Rozlišení

Jednak zobrazení displeje, na kterém budete hru zobrazovat, tak i zobrazení ve kterém je schopno herní zařízení hru vykreslit. Zatímco nové konzole mají hry uzpůsobeny pro 4K rozlišení, tak pro hraní ve 4K na počítači potřebujete stále poměrně výkonný a drahý hardware.

Input lag

Toto anglické spojení se běžně používá i v našem jazyce. Doslova by šlo přeložit jako vstupní zpoždění. Označuje čas, který televizi trvá než převezme, zpracuje a zobrazí signál ze zdroje (konzole / počítač). Pokud je jeho hodnota příliš vysoká, tak zřetelně cítíte, že dění na displeji následuje se zpožděním po stisku klávesy či jiné reakce ve hře. Za solidní hodnoty se dají považovat časy mezi 20 – 30 ms.zdroj Samozřejmě čím méně, tím lépe. Proč vlastně ke zpoždění dochází? Tv je vybavena obrazovým procesorem, který se snaží o všemožné výpočty (vyhlazování hran, zvýraznění ostrosti atd..) a softwarové optimalizace obrazu. A ty vezmou nějaký čas.

Při sledování filmu vám input lag 100 ms nijak nevadí. S ohledem na konstantní rychlost obrazu vám vůbec nevadí, že je vlastně o 100 ms zpožděn. Řešením jak dosáhnout nižšího input lagu je tzv. herní mód. Ten v zásadě spočívá v tom, že omezení softwarové zpracování a vylepšování obrazu a díky tomu dosáhne rychlejšího zobrazení obrazu. Pokud chcete dosáhnout co nejnižšího input lagu je třeba se vyhnout bezdrátovým ovladačům či klávesnicím. Než signál vzduchem skrze wi-fi doputuje na místo určení, přidá pár dalších ms navíc. Pro běžné hráče, ale není důvod řešit každou ms.

Doba odezvy

Doba odezvy označuje čas, který trvá, než jeden pixel na displeji dokáže změnit barvu z jedné na druhou. Když je doba odezvy vysoká, můžeme se setkat s tzv. rozmazáním obrazu u pohybujícího se objektu. Hodnoty doby odezvy výrobci často udávají. Bohužel zde není jednotný standard a často jsou udávány jako tzv. GTG. To znamená gray to gray (ze šedé na šedou). Asi tušíte, že se jedná o super nízké hodnoty, které ale s reálným hraním nemají mnoho společného. Zajímavější už je BTW. Black to white, tedy z černé na bílou. Běžná hodnota pro současné LCD televize je okolo 15 ms. Velkou výhodu mají OLED panely, které toto zvládají okolo 1 ms. Pokud vás toto téma zajímá více, doporučuji web displayninja.com z kterého jsem vycházel.

Chroma Subsampling

Co znamenají tyto podivné číselné řady? Hodně zjednodušeně říkají, kolik barev se na tv zobrazí a jak velký bude datový přenos. Ve své podstatě jde o formu komprese obrazu. Zjednodušená verze: Video signál je rozdělen na dvě části. Barevnou složku a světelnou složku. Barevná zabírá více místa, proto se při kompresi omezí a naopak se přidá na světelné složce (vlastně kontrast, rozdíl mezi světlou a tmavou barvou).

  • 4:4:4 – barevný přenos bez komprese
  • 4:2:2 – menší komprese barevné složky
  • 4:2:0 – velká komprese barevné složky

Opět se jedná o poměrně komplexní téma a pokud vás zajímá více do hloubky, tak doporučím tento článek na makeuseof.com.

A dopad na kvalitu obrazu? V praxi to chce trochu experimentování, protože se může stát, že i s 4:4:4 bude obraz (barvy) deformované. Doporučuji vyzkoušet 4:4:4 i 4:2:2 a sami uvidíte, v jaké variantě bude vaše kombinace počítače i televize nejlépe fungovat.

Velikost

Jakou zvolit velikost? 40 – 49 palců, víc nemá smysl. A jak se na takto velké ploše funguje? Na mě je to až příliš prostoru a docela blízká vzdálenost na tak velký displej. Ale musím uznat, že není problém mít vedle sebe třeba pět oken a všechny jsou dostatečně velké a čitelné. Písmo je pořád jemné a čitelné, takže psaní v textovém editoru bylo bez chybičky. Jen mi vadilo to přejíždění hlavou zleva doprava při postupu kurzoru u psaní textu. Ale co si budeme nalhávat, asi nikdo si tuto kombinace nepořizuje na práci, ale na hry. A tady je zážitek famózní. Velká obrazovka prostě lépe vtáhne do děje. Na hraní ve 4K budete potřebovat pořádnou grafiku, ale i obraz ve fullHD rozlišení vypadá na obří obrazovce krásně.

A ten si můžete dovolit i se starší grafickou kartou. Chcete sledovat 4K filmy spuštěné přes počítač? Ujistěte se vaše grafika má hardwarovou podporu kodeku HEVC (h.265). Protože bez ní a za použití jen surového výkonu procesoru pravděpodobně nebudete s výsledkem spokojeni. Snad s výjimkou majitelů špičkových procesorů v cenách několika desítek tisíc. Na závěr lze říct, že použití tv jako pc monitoru možné je, ale má i svoje nedostatky, které doporučuju zvážit. Jednak je to ergonomie při sezení před obrazovkou. Dalším rizikem je náročnější metoda typu pokus omyl, pro propojení s pc v optimálním možném módu. Kvalita obrazu, rychlost odezvy atd… Když se však vše povede, tak výsledek stojí za to!

Jakou značku televize

Samsung

Aktuálně asi nejprodávanější značka v ČR a ani se tomu moc nedivím. Mají totiž velmi povedené nižší řady, kterých se u nás prodává nejvíce. Ve vyšší střední třídě to už taková sláva není, tam je na tom konkurence lépe. Nižší řady QLEDů taky nejsou žádná výhra, takže další zajímavá část nabídky jsou až dvě poslední špičkové řady QLEDů. Škoda, že jsou tak drahé, jinak jsou to neskutečně povedené televizory. Hlavní důvody proč u tv mezi 10 – 20 000 Kč často doporučuji Samsung, jsou hodně jednoduché a přitom příjemné ovládání (kdo měl v ruce jejich minimalistický ovladač ví o čem mluvím), vlastní operační systém Tizen a VA panely i v televizích okolo 10 000 Kč.

Pozor neplatí to vždy, i Samsung do některých velikostí dává IPS, ale alespoň máte šanci se k VA dostat. LG nebo Philips cpou IPS skoro všude. Ale abych jen nechválil, hlavně po uvedení na trh jsou ceny nových modelů přepálené. Postupem času klesají a ideální doba k nákupu je listopad až začátek následujícího roku. To na trh přichází nové modelové řady pro další rok. Jen málokdy přináší tak zásadní zlepšení oproti předchozímu roku, aby ospravedlnilo často o víc než 50% vyšší cenu. Samsungy v roce 2018 ukončili podporu pro starý xvid formát. Jde nejčastěji o filmy ve formátu avi, s nízkou velikostí. Většině lidí by to vadit nemělo, tento formát stejně nevypadá na 4K velké televizi vůbec dobře.

Kde se vyrábí Samsung televizory

V první řadě je třeba výrobní proces rozdělit na několik částí. Jak asi tušíte, většina součástek pochází z Číny, menší části pak z Koreje či Vietnamu. Panely jsou vyráběny v Koreji a Číně. Tyto komponenty pak směřují do jednotlivých kompletovacích továren, které jsou po celém světě. Konkrétně na Slovensku, Maďarsku, Rumunsku, Koreji, Číně, Mexiku, Malajsii a Vietnamu. Jak je z popisu jasné, většina televizorů pro evropský trh by měla pocházet buď z Maďarska (produkce cca 8 milionů ročně) nebo Slovenska. V Rumunsku se aktuálně vyrábí spíše monitory. Zajímavostí je, že část nabídky pro východní Evropu je v případě potřeby zajišťováno z ruské výroby. Jedno z největších výrobních zařízení Samsungu je ve Vietnamu. Samsung tam zaměstnává okolo 60 000 lidí a distribuuje televize primárně pro Asii, Austrálii a Afriku.

LG

Je hned po Samsungu nejúspěšnějším prodejcem v tomto segmentu. Mají vlastní operační systém, zvaný WebOS. Za mě je velká škoda, že do všech svých nových obrazovek (kromě OLEDů) dávají IPS panely. LG mají rovněž skvělé ovládání, parádní design, ale když sháníte TV pro večerní sledování filmů, tak vaše kroky stejně skončí u VA panelu. A to je z pohledu LG velká škoda, protože zde nemá co nabídnout. Další částí nabídky jsou luxusní OLEDy. A upřímně kdybych kupoval OLED, tak bych ho bral nejspíš právě od LG. Připravil jsem pro vás aktuální přehled všech LG televizorů.

Kromě tohoto nejvyššího segmentu jsou jejich LCD vhodné do zasedaček či hodně prosluněných místností. Večer je kvůli IPS černá spíše šedivá. To pochopitelně neplatí pro OLED, ten má (nejen) černou naprosto dokonalou. Jsem zvědavý, s čím přijdou pro další rok, protože si myslím, že jim kvůli plošnému použití IPS musí v prodejích trochu ujíždět vlak. A to je velká škoda, protože náročná konkurence je motorem pokroku a také vede k příjemnějším cenám.

Kde se vyrábí LG televizory

LG je jedním z největších výrobců obrazovek na světě. Jeho panely využívají i všichni ostatní producenti OLED televizorů. Jako každá obrovská korporace má výrobu rozmístěnu po celém světě. Díky tomu mohou ušetřit náklady díky promyšlené logistice a případně ušetřit na clech, které mezi sebou některé státy mají. Stejně jako u ostatních výrobců je většina součástek (včetně obrazových panelů) vyráběna v Koreji a Číně. Kompletační závody jsou v Koreji, Mexiku, Polsku, Rusku, Číně a Indii. Část evropské poptávky je i v tomto případě zajištěna z Ruska, valná většina pak z polského závodu. Pro zajímavost v Indii jsou vyráběny přístroje pro Afriku a v Mexiku pro Ameriku.

Sony

Je o krok za LG a Samsungem, ale pořád patří mezi velké hráče. Narozdíl od nich nemá svůj OS, ale využívá Android. Na adresu Android TV můžete slyšet často negativitu, ale za sebe musím říct, že to nic strašného není. Jak Tizen tak i WebOS mi přijdou o kousek příjemnější a svižnější, ale i v televizní verzi Androidu se pracuje dobře. Zvlášť pokud máte na stejném operačním systému založený mobilní telefon, tak si zvyknete snadno. Použití googlího Androidu má jednu velkou výhodu a tou je hlasové vyhledávání (u modelů, které jsou jím vybaveny). Funguje hodně spolehlivě a je to návykové. 

Prostě jen stiskněte tlačítko mikrofonu na ovladači a poté co červeně blikne, řeknete, co chcete hledat. To, že budou dobře fungovat jednoduché dotazy, kdy řeknete jedno slovo, jsem čekal. Ale ten OS si bez problému poradí i s víceslovnými dotazy a dokonce se specifickými slovy, jako je třeba název vesnice, kde mám příbuzné. Hned vyběhlo video z jedné kulturní akce z toho místa. Velmi dobře zvládá i hledání v angličtině a to rozhodně nemám mluvený projev na úrovni rodilého mluvčího. U Sony se dá vybírat z VA i IPS panelů, k tomu mají i vrcholnou OLED řadu. Zejména v úrovni vyšší střední a střední třídy má několik velmi zajímavých modelů, které mají výtečný poměr ceny a výkonu. Jinak s cenou u nových modelů je to stejně jako u Samsungu. Po uvedení na trh jsou hodně vysoko, postupně padají a nejlepší čas k nákupu je konec roku a začátek dalšího.

Kde se vyrábí Sony televize

Většina z nich je vyrobená v továrnách v Rusku, Číně, Mexiku, Indii a u našich slovenských sousedů. Kromě toho má Sony dvě své vlastní starší továrny. Jednu v domácím Japonsku a druhou v Malajsii. Do roku 2010 byla továrna i ve Španělsku, ale Sony ji prodalo společnosti Ficosa Corporation, která se specializuje na automobilový průmysl. Pro zajímavost na Slovensku se vyrábí okolo tří milionů tv každý rok a slouží pro celou Evropu. Její východní část může být v případě potřeby obsloužena i z Ruska.

Philips

Má jedno specifikum a tím je technologie Ambilight. Není běžně zvykem, že by nějakou funkci nabízel pouze jeden výrobce. Z toho by šlo usuzovat, že to nebude žádná pecka. Tak jak je to s Ambilightem? Nu, je to dost subjektivní. Znám pár lidí (a kupodivu to ani nejsou vlastníci tohoto přístroje), kterým přijde tento systém zadního osvětlení televizoru jako úžasný zážitek, který zlepšuje sledování obrazovky. Jiným lidem zase přijde rušivý.

Moje doporučení je jasné. Pokud si myslíte, že to pro vás bude to pravé, stejně se na něj jdete prvně kouknout. Ať už ke známému, nebo do nějakého showroomu. Tohle je prostě funkce, na kterou je názor daleko více subjektivní, než objektivní. Osvětlení je obvykle na horní straně a obou bočních stranách přístroje. Zjednodušeně jde říct, že barva osvětlení navazuje na barvu, kterou v té části obrazovky zobrazuje televize. Příjemné je to zejména večer, kdy osvětlení zjemňuje kontrast mezi tím, co vidíte na obrazovce a temnou zdí. Pocitově dochází navíc ke zvětšení obrazu. Obraz se vám pak může zdát větší, než jaká je úhlopříčka přístroje.

Philips má v nabídce hodně přístrojů, bohužel i on vsadil jen na IPS kartu. Takže zájemci o kvalitní černou u něj musí sáhnout po OLEDu, nebo se podívat jinde. Další často zmiňovanou nevýhodou je slabší softwarová podpora od výrobce. Myšleno hlavně v podobě updatů operačního systému. Jejich frekvence klesá velmi rychle a často se nevydávají ani pro dva roky starý model. Pro ty, kteří nemají v plánu využívat chytrých funkcí, to nejspíš žádné mínus není. Ceny jsou o kousek nižších než u konkurence z velkých značek. Philips patří mezi značky, které není radno podceňovat, ale zároveň ani nepatří mezi prodejní trháky. Mají skupinu uživatelů, co je milují, ale hodně lidí by si je nikdy nevybrala.

Kde se vyrábí Philips televizory

Možná to nevíte, ale společnost Philips přestala vyrábět televizory v roce 2012. Jak je tedy možné, že jsou tyto televizory stále na trhu? Odpověď je jednoduchá. Philips se spojil se společností TP Vision. Ve společném podniku má Philips 30 %, zbytek je TP Vision. Ta také přístroje reálně vyrábí, Philips věnuje vybudovanou značku a know-how. Toto platí pro celý svět kromě severní Ameriky. Pro toto území koupila od Philipsu licenci pro jeho televizory japonská společnost Funai. TP Vision má svoje výrobní závody v Číně, Rusku, Mexiku, Argentině a Polsku. Je jasné, že pro Evropu jsou určeny zejména televizory vyrobené v Polsku. Zajímavostí je, že tamní závod se nespecializuje pouze na finální montáž, ale je v něm produkována i část součástek.

Panasonic

Z hlediska prodejů u nás nepatří rozhodně mezi největší, ale přesto nabízí široké spektrum přístrojů, které cílí na všechny typy uživatelů. Přeci jen tato japonská společnost uvedla první 3D televizi a celosvětově jí patří čtvrté místo v prodejích televizních přístrojů. Líbí se mi zastoupení IPS i VA panelů. V nabídce mají i OLEDy. Základem je příjemná cena, bohaté funkce a nastavení (často velmi expertní). Ovládání přístroje možná není tak snadné jako u Samsungu nebo LG, ale nejde o nic složitého, čeho byste se měli děsit. Ačkoliv se jim v současné době u nás příliš nedaří, jde o významného výrobce, který během své existence uvedl mnoho zajímavých výrobků. Z jeho nabídky se dá vybrat a často lze narazit na finančně opravdu zajímavý nákup. Určitě Panasonic nepodceňujte a zkuste se podívat, zda má ve své nabídce něco co by vás mohlo zaujmout.

Hisense

Opět jedna značka, která postupně nabírá na významu. Zatím velmi zlehka, modelů není moc a u nás ji ještě mnoho obchodů nenabízí, ale jsou k mání potenciálně zajímavé kousky. Stejně jako všechny dravé firmy, které si chtějí ukousnout svůj podíl na trhu na to jde hlavně agresivní cenovou politikou. Jsou tedy levnější než konkurence. Jejich operační systém je postaven nad Android TV a přestože za posledních pár let udělali velký pokrok, tak třeba Sony je pořád o kus dál. O LG nebo Samsungu ani nemluvě. Líbí se mi použití VA panelů, v nabídce mají i pár IPS a dokonce OLED modely. Co se týče spolehlivosti, tak zatím nemáme k dispozici dost informací pro vyřčení názoru. Přeci jen se neprodávají dlouho a neprodává se jich hodně. Konzervativnímu kupujícímu bych je v první řadě ještě nedoporučoval, ale za zvážení stojí a hlavně se těším, kam se tato značka během následujících let posune. A zda sebere kousek trhu někomu z velké trojice.

TCL

Je poměrně mladá značka, která hodně roste v prodejích. Profiluje se jako budgetová. To znamená, že cílí na uživatele, kteří preferují nízkou cenu, ale přesto chtějí dostat poměrně kvalitní televizor. V ČR její prodeje za poslední dva roky docela vyrostly a je i široce zastoupena v e-shopech. Zpočátku hodně využívali svůj vlastní operační systém, který je nazvaný Roku TV. Ten je překvapivě celkem na úrovni. Ať už se bavíme o nabídce aplikací, nebo uživatelské přívětivosti. Nicméně (minimálně u nás) má většina modelů nyní jako operační systém GoogleTV (Android).

Líbí se mi, že u levnějších řad mají v nabídce VA panely. Pořád platí, že z pohledu softwaru (obrazový procesor) je na tom o trochu hůře než top značky, ale oproti nim nabízí výrazně atraktivnější cenu. Myslím, že během následujících let má šanci se vyšvihnout do skupiny velkých ryb i v Evropě. Rozhodně značka, kterou se zájmem sleduju a těším se, až se jí u nás povede prorazit více.

Menší výrobci

U nás jsou svojí nabídkou zastoupeni méně a ani v prodejích nehrají nijak výraznou roli. Větší zkušenosti s nimi většinu nemáme, takže jen stručné shrnutí názoru na ně.

GoGen

Low costová značka, kterou nenabízí mnoho eshopů ani kamenných prodejců. Kvalitou obrazu patří do podprůměru a zaujmout může snad jen velkou škálou modelů s malou úhlopříčkou. A to i o velikostech jako je 22 palců. Hodně TV z nabídky je s fullHD rozlišením. Cenově to u větších modelů není žádná extra sláva, za ty stejné peníze pořídíte stejně velký základní Samsung nebo LG a to jsou lépe investované peníze. Hlavně i z pohledu nějaké dlouhodobé jistoty a stability (pravidelnost aktualizací). Zajímavostí je i je nadstandardní 40 měsíční záruka na všechny LED televize GoGEN – po registraci na stránkách výrobce. Pro ty, kteří z nějakých důvodů hledají skutečně mini úhlopříčky, se něco z nabídky může hodit. Jinak můžete přeskočit.

Finlux

Původem finská značka, která je nyní vlastněna Turky. Pamětníci možná vzpomenou s jakým obdivem na obrazovky od Finluxu koukali v Tuzexu. Ale dnes je doba globalizace, konkurence je nemilosrdná a Finlux si jako svoji cílovku vybral nižší třídu. Takže nečekejte žádné sofistikované obrazové procesory, 100 Hz panely a další přednosti „lepších“ televizí. Cena je však lidová 65 palců jde pořídit okolo 25 000 a 75″ lehce nad 40 000 Kč. Slyšel jsem z více zdrojů docela dobré reference na jejich spolehlivost. To je určitě plus. Osobně bych si z jejich nabídky nevybral, ale kdyby někdo zvažoval obří obrazovku, neměl dostatek peněz na „známější“ značky a nevadilo by mu, že obraz při této úhlopříčce nebude zcela na jedničku a zároveň by neočekával žádné velké smart funkce, tak proč ne. Jejich nabídka úplně mimo není, ale většina zájemců si vybere jinde.

Toshiba

Má v nabídce několik malých televizorů s fullHD rozlišením a velikostí od 24 po 55 palců. Jsou hodně levné, žádné velké zázraky z pohledu kvality obrazu od nich nečekejte. Rovněž se často objevují stížnosti na chybovost operačního systému televizorů. Na druhou stranu, jestli někdo hledá přístroj na chalupu nebo do kuchyně, který bude sloužit spíš jako zvukový podkres. Tak proč ne. Pořídíte ji doslova za pár tisíc. Jako hlavní tv do domácnosti bych je nebral. To stejné platí, pro 4K modely, kterých v nabídce také několik najdete. Toshiba to dokonce zkouší i s OLEDem. V ČR jsem ho v nabídce neviděl, ale jde objednat ze zahraničí. Jedná se o model Toshiba 65X9863 a opět má svoje specifika. V rámci dosažení nižší ceny nemá podporu HDR. To mi přijde jako krok stranou, protože cenová úspora není extrémní a kdo už bude investovat takovou spoustu peněz do OLED tv, tak ji bude chtít se vším všudy. Třeba se Toshiba časem vyšvihne zpátky na výsluní, ale v tuto chvíli je to jeden z těch méně významných hráčů.

Orava

„Naše“ lokální značka, většina z nás přístroj o téhle značky zažila u prarodičů. Faktem je, že konkurence je v dnešní době jinde a malý lokální výrobce nemůže soutěžit s globálními hráči. V její nabídce najdete spoustu malých LCD obrazovek s cenou od tří do pěti tisíc. Vidím to podobně jako u Toshiby. Jako kulisa na chalupu nebo při vaření proč ne, zvláště když máte hodně striktní rozpočet. Případně si dokážu představit jako tv pro důchodce, kterým už tolik nejde o to, jak obraz vypadá, ale chtějí mít doma velký televizor. U Oravy lze pořídit 65 palců hodně pod 20 000 a 75 palců těsně nad třicet. Že výsledný obraz bude hodně hluboko pod úrovní konkurence snad ani není třeba zmiňovat. Jestli někde vystavenou Oravu uvidíte, sami to lehce poznáte. Pravdou je, že každé zboží má svého kupce a pro určité lidi mohou být zajímavé. Pro ty, kteří hledají kvalitní obraz a moderní technologie je Orava krokem zpět.

Sencor

Sencor vyrábí hromadu spotřebičů do domácnosti a nutno přiznat, že mnoho z nich je podařených. U televizorů se to povědět nedá. Nabídka není nijak široká a ani cenově nejsou extrémně zajímavé. Když k tomu přidám i poměrně časté stížnosti na poruchovost, tak bych lovil ve vodách jiné značky. V tomto případě totiž opravdu platí, za málo peněz málo muziky.

Venkovní (outdoor) televize

Nejedná se o zcela běžný požadavek, ale občas se s ním setkám a přišlo mi užitečné představit tuto oblast i případným dalším zájemcům. To, že není dobrý nápad vzít klasickou televizi a umístit ji venku je asi jasné většině z nás. Hlavní důvod je vlhkost a nepřízeň počasí obecně. Jak rozebírá popularmechanics.com, když vám na nový OLED bude dva dny pršet, tak můžete na další fungování rovnou zapomenout. Další důvod je vysoký okolní jas (zejména během léta) a často také potřeba větších pozorovacích úhlů. Můžete koupit i „vodotěsná pouzdra“ na běžný televizor. V takovém případě je nutné dát si pozor na přehřívání přístroje, zejména pokud je vystaven přímému slunci (za této situace má displej problémy s přehříváním i sám o sobě). Platí to i opačně, při provozu v zimě mráz přístroji rovněž dobře neudělá. Venkovní televizory lze rozdělit do tří typů:

  • Odolné proti vodě – nejsou odolné proti dešti, ale přežijí menší množství vody třeba z vířivé vany
  • Částečně použitelné venku – je doporučené je umístit ven pod pergolu, nebo jiné zastřešení. Jsou vhodné pro venkovní sledování filmu či prezentace, ale často nezvládají celoroční provoz
  • Dlouhodobě použitelné venku – mohou být venku de facto celý rok

A dostáváme se k nejdůležitější otázce a to kdo je vyrábí a prodává. Výrobců je několik, patří mezi ně třeba Samsung, SunbriteTV, Sealoc, All Season, Furrion nebo MirageVision. S prodejem je to horší, minimálně u nás. V dnešní době však není problém si takový přístroj objednat ze zahraničí, typicky přes velké servery jako Amazon nebo Ebay. Nutno uznat, že s tímto typem televizorů nemám žádnou osobní zkušenost. Berte prosím proto moje rady jako inspiraci a základ pro další průzkum.

Sunbrite

Je jeden z leadrů na tomto poli. Nabízí několik řad, které se liší tím zda jsou plně ve stínu, či vystaveny částečnému nebo úplnému slunci. Mají 4K rozlišení, přímé podsvícení. Z pohledu parametrů nevypadají vůbec špatně, nicméně asi nelze očekávat, že by se mohly rovnat špičkovým OLED či QLED televizorům. Výrobce garantuje provozuschopnost v teplotách – 30 až 50 °C. To je pro naše zeměpisné podmínky více než dostatečné.

Furrion

Výrobce původem z Hong Kongu, který se zaměřuje na „voděodolné“ televizory a soundbary. Nejsou určeny pro dlouhodobé vystavení náročným podmínkám, ale jedná se o zajímavou volbu na například částečně zastřešenou terasu.

Sealoc

V jeho nabídce jsou spíše opět přístroje určené pro „polovenkovní“ provoz. Nejsou zcela vodotěsné a není dobré je vystavovat přímému dešti. Rozmezí teplot se pohybuje od – 10 až 50 °C.

Samsung

Od roku 2020, je k dostání venkovní televizor od největšího výrobce televizorů na světě. Samsung přináší model The Terrace. Ten zvládne mráz od −30 do horka při 50 °C (v zimě si udržuje teplo a musí být připojený k zásuvce). Odolnost televizoru je označena jako IP55. To znamená částečně proti prachu a proti tryskající vodě. Vyložené déšť tedy nejspíš dlouhodobě nepřežije, ale pod pergolou by mu díky velkému jasu mohlo být dobře. Bohužel je v úvodu dostupný jen v Americe, ale uvažuje se o jeho rozšíření i do Evropy.

Co je to kalibrace TV

Prvně bych chtěl tento odstavec uvést. Za poslední měsíc se mi ve zprávách sešlo několik dotazů na to co je to kalibrace televizoru. A proto jsem se rozhodl pro sepsání toho vysvětlení. Je asi důležité dodat, že tuto službu nijak neposkytuji a jsem spíše nadšeným amatérem. Tomu odpovídá i forma vysvětlení technologie. Ta by měla čtenářům hledajícím vysvětlení o co se jedná stačit a vyhovovat, ale zkušenějším uživatelů asi mnoho nových informací nepřinese. Těm mohu doporučit například web známého kalibrátora ChadB. Kalibrace obrazu je postup nastavení displeje televizoru tak, aby co nejvíce odpovídal nastavení, které se používá ve filmových studiích. Díky tomu pak máte možnost vidět film v podobě, v které ho tvůrci zamýšleli. Ptáte se jaký je ten standard do kterého se displej kalibrátor snaží dostat? Jde o tzv. Rec. 709. Určitě vás napadá spousta otázek. Některé z nich se ke mě už od čtenářů dostaly a tady jsou:

Je kalibrace obrazu důležitá?

Jak pro koho. Pro většinu diváků nejspíš ne, ale pokud z nějakého důvodu chcete mít obraz co nejbližší tomu co tvůrci zamýšleli, tak je kalibrace tou správnou cestou.

Dává smysl kalibrovat levnou televizi?

Moc ne. Levnější modely totiž často nemají dostatečné zobrazovací možnosti (hlavně rozsah barevného spektra), aby je bylo možné dostat do požadovaného stavu.

Kolik kalibrace stojí?

Co jsem zjišťoval ceny, tak se pohybují od 5 000 Kč výše. Zdá se vám to hodně? Kalibrátor potřebuje docela drahé vybavení. Softwarové i hardwarové. Kromě toho musí mít dostatek znalostí a zkušeností. Kromě toho ve většině případů na místo kalibrace dojet. Při zvážení všech těchto faktorů už se požadovaná cena nezdá nijak nepřiměřená.

Jak dlouho trvá?

Většinou se vejde do rozmezí jedné až dvou hodin.

Je třeba dělat kalibraci pro každý film?

To není nutné. Filmy jsou pořizované ve standardu Rec. 709 a jde tedy o přizpůsobení televizoru co nejblíže tomu standardu.

Jaké nastavení displeje se v rámci kalibrace řeší?

Jedná se zejména o funkce zpracovávající obraz, nastavení úrovně bílé a černé, nastavení jasu, přizpůsobení odstínů a saturace jednotlivých barev. Celkový počet upravovaných parametrů se může blížit stovce (dle typu tv a toho co umožnuje nastavit) a to už prostě není řešitelné pouze lidským okem.

Můžu použít nastavení obrazu z jiné kalibrace?

Můžete to zkusit, ale výsledek není zaručen. Proč? Televizory jsou masová výroba. Jednotlivé komponenty do nich jsou často dodávány z různých zdrojů. Ani výrobní proces není vždy zcela totožný a proto i televizory jedné modelové řady mohou mezi sebou lišit. Klidně se i může stát, že většina jednoho modelu je vyrobena s VA panelem, ale nějaká menší dávka s IPS panelem. Důvodů může být několik, třeba měl výrobce moc IPS panelů a potřeboval se jich zbavit, nebo je měl možnost někde levně zakoupit a ušetřit při výrobě. Vždy je zajímavé podívat se na nastavení někoho jiného a klidně ho i zkusit. Ale nelze ho brát jako zdroj absolutní pravdy.

Proč nejsou tv zkalibrovány už z výroby?

Odpověď souvisí s předchozí otázkou. (Skoro) každá tv je trochu jiná a důkladná kalibrace stojí čas. A čas jsou peníze. Dalším faktorem je fakt, že mnoho uživatelů ani netuší, že něco jako kalibrace existuje a i kdyby to věděli, tak za její cenu o ni nemají zájem. Proto se lze jen občas setkat s profesionálně certifikovaným přístrojem, ale obvykle se jedná o obrazovky v ceně 50 000 Kč a více. Do nich lze částku za kalibraci schovat a profi nastavení obrazu využít jako prodejní argument. Tuším, že to nedávno udělal Panasonic u jednoho z vrcholných OLEDů.

Často kladené otázky

Jaká je nejlepší televize?

Mrkněte na tabulku se srovnávacím testem televizí 2026. Nejlepší televize je ale pro „každého jiná“. Hodně záleží na tom co od ní očekáváte. Jiná volba bude pro náročného filmového diváka, jiná pro běžné užití, nebo pro hráče. Svoji roli hraje i umístění televizoru a doba sledování (den, či noc). Kdybych měl být hodně stručný, tak Samsung je vládcem základního a středního segmentu. OLEDy od LG doporučuji pro většinu náročnějších diváků. A ti úplně nejnáročnější nejspíše koupí OLED od Sony či Panasonic. Několikrát do roka aktualizovanou kapitolu, která mapuje jakou televizi koupit v různých cenových kategoriích najdete zde.

OLED nebo QLED nebo LED?

Technologie obrazu určuje zobrazovací schopnosti panelu a to, jak bude obraz vypadat a jak se vám bude líbit. V tuto chvíli proti stojí dvě hlavní technologie LED/LCD a OLED. LED/LCD pak má vlastní varianty a rozšíření dle konkrétního výrobce. U Samsungu je to QLED, u LG NanoCell, u Sony Triluminos. Hlavní výhodou OLEDu je, že dokáže „vypínat“ jednotlivé pixely. Díky tomu má absolutně nejlepší podání černé barvy. QLED je „jen“ rozšířením klasického LCD. I tak však přináší (podobně jako alternativy u LG či Sony) velmi výrazné zlepšení pokrytí barevného spektra a maximálního jasu oproti konvenčním LCD. Výhodou oproti OLED je výrazně nižší cena. Nicméně OLED nabízí ještě o kousek lepší obraz. Více o těchto i dalších zobrazovacích technologiích najdete zde.

Jak velkou televizi koupit? Úhlopříčka 50″, 55″, 65″, 75″?

Na to neexistuje univerzální odpověď. Záleží na tom co sledujete – klasické TV vysílání z antény, filmy ve vysoké kvalitě, Netflix, nebo čisté Blu-ray. Rozhodně platí, čím kvalitnější je zdrojový obraz, tím větší úhlopříčku snese. Dalším důležitým faktorem je vaše vzdálenost od TV. Pokud nejste omezeni místem v obývací stěně, je rozumnou volbou pro většinu případů (i finanční) 55 palců. Nicméně i 65 palců se dobře vejde do malého bytu. Velké úhlopříčky od 75 palců výše už ale potřebují trochu více prostoru. Typicky platí, že pro 55″ potřebujete sedět 1,8-2 metry od TV, u 65″ je to 2,2-2,4 metru a u 75″ se doporučuje 2,4-2,6 metru. Více informací je uvedeno v této kapitole.

Jaké vybrat rozlišení televizoru? FullHD, 4K, 8K?

V současné době má většina prodávaných televizorů 4K rozlišení. 4K televize má rozlišení 3840 x 2160 pixelů. V tuto chvíli je to pro většinu kupujících ta nejrozumnější volba. Od roku 2019 se na trh zvolna dostávají 8K televizory, ale jsou zatím (ve druhé polovině 2020) stále drahé a aktuálně je nedává smysl kupovat. Proč? Podívejte se na tento článek. U starších či velmi malých televizorů se můžete setkat s fullHD či HD rozlišením. HD Ready a HD rozlišení se určitě vyhněte – to je velmi nízké rozlišení. FullHD s rozlišením 1920 x 1080 px může být u menších modelů ještě dostatečné. Za zmínku ještě stojí 2K rozlišení, které se u televizorů neprosadilo a dnes už je v zapomnění.

Co je Smart TV?

Smart tv (česky chytrá televize), může být připojena k internetu a díky tomu můžete sledovat videa na Youtube, přistupovat k archivům tv stanic, využívat streamovacích služeb (Twitch, Netflix, HBO Go …) nebo hrát hry. Dnes je naprostá většina prodávaných televizorů “smart”. Více info v této kapitole.

IPS nebo VA panel?

Údaj, kterým se výrobci ani prodejci příliš nechlubí a přitom je při výběru LCD obrazovky zásadní. Oba typy mají své pro a proti, takže záleží na tom co je pro vás více důležité. Zjednodušeně řečeno má VA panel lepší kontrast a černou, zatímco IPS panelvyšší jas a lepší pozorovací úhly. Více tuto problematiku rozebíráme tu.

Jaká je životnost TV?

Když bereme v potaz průměrnou dobu používání cca šest hodin denně, tak se bavíme o horizontu minimálně deset až patnáct let. Přidejte k tomu to jak se výroba televizorů změnila za posledních pět let (zejména zvětšení úhlopříček a snížení ceny) a je jasné, že naprosté většině uživatelů tv zastará dříve morálně než fakticky. Morální zastarání znamená, že přístroj je stále funkční a provozuschopný, jen jsou nové modely o tolik lepší, že stejně přemýšlíte o náhradě.

Jaké jsou nejčastější závady u televizorů?

Některé jsou specifické pro určitou technologii. Například OLED je (stejně jako kdysi plasmy) citlivý na statický obraz a teoreticky u něj může dojít k vypálení obrazu. Obecně mezi nejčastější závady patří: nelze zapnout z pohotovostního režimu, tv se sama vypíná, fyzické poškození, tv nelze naladit nebo se rozlaďuje, chyby v obraze a problémy se zvukem. Pozor doporučuji dát zejména na malé děti. I malá hračka hozená proti obrazovce dokáže způsobit větší škodu na panelu. A bohužel cena nového panelu se skoro rovná ceně nového televizoru.

Jakou značku televize?

Skoro polovina prodaných televizorů má značku Samsung a není se čemu divit. Pro nenáročné uživatele nabízí velmi zajímavou kombinaci nízké ceny a slušného výkonu. Přesto mají svoje nedostatky, které rozebírám zde. V závěsu jsou LG televizory, které má rovněž velmi přívětivou cenovou politiku, jen má u svých LCD modelů odlišný typ panelu. V budoucnu mohou s pořadím velmi zamíchat mladé značky jako Hisense nebo TCL, které u nás příliš velké zastoupení nemají, ale ve světě rostou rychle. Philips má velmi zajímavou technologii podsvícení Ambilight, ale pokrytí trhu není příliš velké. Dále je tu Sony a Panasonic, které často patří k tomu nejlepšímu co lze pořídit pro náročné filmové fanoušky. Zejména u levnějších modelů z nabídky ale nabízí Samsung nebo LG podobné vlastnosti za menší peníze. Podrobně téma rozebírám zde.

Co je HDR?

Tato zkratka znamená High Dynamic Range (česky vysoký dynamický rozsah). Dovoluje mít v obrazu bohatší barvy a díky tomu i vyšší kontrast. HDR má však několik háčků. Za prvé je to různá “kvalita zpracování” u videa či filmu. Vytvořit opravdu luxusní HDR film je drahé a rozhodně to není v tuto chvíli standardem. V praxi může i “neHDR” film vypadat lépe než ten s podporou HDR. Samozřejmě u velkých hollywoodských produkcí je HDR ve většině případů naprosto úžasné. Dále pro plné využití HDR potřebujete vážně kvalitní televizor. Nestačí certifikace podpory HDR standardů, ale zejména vysoké pokrytí barevného spektra, vysoký jas a kontrastní poměr. A to v tuto chvíli nabízí až televizory s cenou přes 20 000 Kč. Posledním úskalím je více HDR standardů, kdy ne všechny televizory podporují všechny. Více o problematice zde.

Jaký operační systém v TV?

Když pominu okrajové výrobce, tak na trhu jsou čtyři hlavní operační systémy. Tizen od Samsungu, WebOS od LG, My Home Screen z produkce Panasonicu a Android TV u Sony, Philipsu a několika menších výrobců. Častá otázka, s kterou se setkávám je: co je android tv? Odpověď je jak vidíte snadná, je to smart televizor s operačním systémem Android, který vychází stejnojmenného systému používaného u mobilních telefonů. Tento systém byl nějakou dobu kus pozadu za Tizenem a WebOS, hlavně pokud šlo o rychlost a stabilitu. Od roku 2019/2020 však Android tento rozdíl skoro smazal a lze ho zařadit na stejnou úroveň. My Home Screen je trochu specifický, ale lze si a něj rovněž celkem rychle zvyknout. Za mě jsou všechny použitelné a pro mě osobně nejsou tím hlavním na co se při výběru nové tv co nejvíce soustředit.

Co to je pqi (picture quality index)?

Index kvality obrazu, nebo anglicky Picture Quality Index (můžete se setkat se zkratkou PQI) není žádná oficiální metrika, ale je to měřítko výrobců, kteří díky ní chtějí zákazníkovi ulehčit výběr nového přístroje. Má však několik háčků. Každý výrobce si ji definuje jinak a tím pádem mezi sebou nejsou srovnatelné. Za druhé nejsou nijak transparentní a hlavně se vždy zvyšují s vyšším řadou televizorů (a novějším rokem). A v realitě neznamená vždy vyšší řada nebo novější rok lepší obraz. Někdy je to přesně naopak. Proto doporučuji index kvality obrazu ignorovat a místo toho si raději přečíst několik recenzí z různých zdrojů. Původně s pqi (index kvality obrazu) přišel Samsung v roce 2015, kdy nahradil do té doby používaný „Clear Motion Rate“. V průběhu času ho používalo více značek, ale některé od něj již opustili.

Umí televize Bluetooth?

Ne všechny, ale nemalá část tuto možnost komunikace podporuje. Jedná o snadno zjistitelný údaj, na stránkách výrobce. Pokud chcete u nového přístroje připojit svoje oblíbená bluetooth sluchátka nebo klávesnici, doporučuji raději před nákupem ověřit, že tv podporu skutečně má. U bluetooth si můžete ještě všimnout její verze – ta primárně určuje dosah, spotřebu elektrické energie a rychlost připojení. Většina televizorů má verzi 5.0, ale i starší 4.0 je pro využití u televizoru naprosto dostatečná.

Jaký obraz nastavit na TV?

Zase je nutné vzít v potaz místnost ve které je tv umístěna (počet oken, množství světla atd..) a ani panely u jednotlivých televizorů ze stejné modelové řady od jednoho výrobce nejsou zcela totožné. Pár pravidel však platí u všech výrobců. Z obrazových režimů je obvykle nejvhodnější ten s názvem “kino”, případně anglicky “cinema”. Teplotu barev nechejte v normálu. Rovněž je dobré nepřehánět to s umělým postprocessem u zobrazení pohybu (obvykle Motion Smoothing / Interpolation) a v neposlední řadě u obrazu s dobrou zdrojovou kvalitou nechte ostrost u minimálních hodnot a vypněte přídavné funkce typu super rozlišení, redukce šumu nebo zlepšení reality.

DVB-T2 vs DVB-T2 HEVC?

Aby bylo možné přijímat nový standard vysílání DVB-T2 musí televize nebo set-top-box podporovat i standard HEVC. Všechny televizory od známých značek vyrobené v roce 2019 nebo 2020 jej podporují a nemusíte se při nákupu bát. Důležitá informace je, že všechny přijímače DVB-T2/HEVC jsou zpětně kompatibilní. To znamená, že i když v tuto chvíli ještě příjem signálu skrze DVB-T2 není, nemusí se bát, že svoje oblíbené programy nenaladíte. Jen pro zajímavost, pokud budete mít starší přijímač bez podpory HEVC, získáte na novém vysílání pouze zvuk a nikoliv obraz.

Jakou herní televizi?

Jakou televizi pro Playstation nebo Xbox? V zásadě pro jejich výběr platí stejná pravidla jako pro “běžné” televizory. Dále záleží jak moc jste citlivý na input lag. Ten značí čas, který uběhne mezi akcí ze strany hráče (stisknutím tlačítka na ovladači) a jejím projevem na obrazovce. Všechny moderní televizory mají tzv. herní mód, který omezí další funkce a minimalizuje hodnoty input lagu. Mimo herní mód jsou běžné hodnoty k 100 ms, v herním módu je standard mezi 10 – 20 ms. Pokud máte bleskurychlé reakce a hrajete akční hry, tak pro vás budou co nejmenší hodnoty input lagu zásadní.

Potřebuji pro Playstation 5 nebo Xbox X HDMI 2.1?

Ne, nicméně se může hodit. Proč taková nejasná odpověď? Jedna z věcí, které HDMI 2.1 přináší je větší přenosová rychlost, díky které zvládne 120 fps při 4K rozlišení. V současnosti běžné HDMI 2.0b zvládá 60 fps při 4K rozlišení. S ohledem na známý hardware nové generace konzolí je skoro jisté, že stěží zvládnou (hlavně u AAA titulů) takové snímkové frekvence. Nicméně u graficky méně náročných her to dozajista možné bude. A v takovém případě se HDMI 2.1 může hodit.

Jaká rychlost internetu pro TV?

To záleží na co ji využíváte. Pro sledování tv v HD kvalitě stačí 5 Mbitů/s, pro 4K na Netflixu je doporučeno 25 Mbitů/s, pro Amazon 15 Mbitů/s. Pochopitelně pokud je v domácnosti v jednu chvíli více uživatelů sledujících různá videa či hrající hry současně, jsou celkové nároky výrazně vyšší. Rovněž už teď existuji služby (např. Bravia Core), které umožní streamování videa v kvalitě přes 100 Mbitů za sekundu, tedy s minimem komprese pro maximální kvalitu obrazu. Zde je zajímavé, že současné televizory podporují pouze 100 Mbit/s skrze síťový kabel. Přes Wi-Fi více, ale někdy může být router daleko od tv a vyšší rychlost je problém. Mám pro vás jeden tip, jak do tv přes kabel dostat více než 100 Mbitů za sekundu. Stačí pořídit síťovou redukci pro USB port (usb to ethernet adapter), který připojíte do USB portu. Obvykle stojí do 500 Kč. I starší porty typu USB 2.0, které jsou u většiny televizorů dokáží v praxi až 250-300 Mbitů/s (samozřejmě pokud máte takto rychlý internet), což už je dostatečné pro streamování všech standardních typů video souborů.

Jakou televizi koupit?

Je důležité si dát dohromady to co od nového televizoru očekáváte. Budete sledovat klasické televizní vysílání? Chcete současně jeden pořad sledovat a další nahrávat? Nebo přístroj využijete jen jako obrazovku pro svoji herní konzoli a občas si pustit film skrze připojený notebook? Jen na základě takto popsaných požadavků dokážete vybrat tu správnou televizi pro vás. Inspirací může být i typ, či druh vašeho předešlého televizoru – např. pokud jste dosud měli plazmu, těžko pro vás bude LCD rovnocennou náhradou a bude potřeba zvolit OLED.

Jak vám tento test pomohl? Budeme rádi, když ho ohodnotíte hvězdičkami.

4.5/5 1639 hodnocení

Další zdroje ze kterých jsem čerpal:

Televizory jsou mým koníčkem už více než 10 let a za tu dobu jsem toho o nich přečetl opravdu hodně. Asi nejsem schopný popsat všechny zdroje, které jsem pro tento článek za roky použil, ale minimálně ty nejdůležitější a nejčastější mi přijde fér zmínit, navíc mohou poskytnou více informací i dalším nadšencům jako jsem já.

  1. „Television Technology Demystified: A Non-Technical Guide“ od Aleksandr V. Voronin – Tahle kniha poskytuje přehled o televizní technologii bez příliš technických detailů. Vysvětluje principy obrazu, zvuku, signálu způsobem, který je dobře pochopitelný. A za mě je na první místě.
  2. „Television Engineering Handbook“ od K. Blair Benson – podobný obsah ale trochu techničtější.
  3. „Color and Mastering for Digital Cinema“ od Glenn Kennel – vysvětluje, jaké je využití širšího barevného gamutu u filmu.
  4. „High Definition Television: The Creation, Development and Implementation of HDTV Technology“ od Philip J. Cianci – zaměřuje se zejména rozlišení, formáty, komprese atd.
  5. „Digital Video and HD: Algorithms and Interfaces“ od Charles Poynton – softwarové úpravy obrazu pro dosažení jeho ideální podoby.
  6. „HDR Demystified: Emerging Standards for High Dynamic Range Video“ od Joel Barsotti a Pete Putman – zaměřuje se na HDR technologii a vysvětluje, jaké jsou její výhody oproti SDR, jak fungují různé formáty HDR a jaké jsou současné standardy.
  7. „High Dynamic Range Video: From Acquisition to Display and Applications“ od Frederic Dufaux, Patrick Le Callet a Rafal Mantiuk – Tato kniha poskytuje detailní přehled o technologiích pro zpracování HDR videa
  8. „Television Engineering Handbook“ od K. Blair Benson – zaměřuje se na technické principy televizního inženýrství a poskytuje ucelený přehled o televizních systémech, kódování, digitálních televizních signálech, zpracování obrazu atd..
  9. „Television Fundamentals“ od B. Grob – zaměřuje se na základy televizní techniky a poskytuje ucelený přehled o principu fungování televizního obrazu, analogových a digitálních televizních signálech, modulaci, demodulaci atd..
  10. „Television Production Handbook“ od Herbert Zettl – kniha se zaměřuje na technické principy televizní produkce a poskytuje ucelený přehled o televizním záznamu, střihu, zvukové produkci, světelném designu
  11. „Television Technology Demystified: A Non-technical Guide“ od Aleksandar Louis Todorovic – další výtečný přehled o technických principech televizoru, který se je snaží vysvětlit tak, aby byly srozumitelné i pro laiky.
  12. https://avsforum.com/ – velice zajímavé diskuze a i profesionální články
  13. HDTVTest – znalosti tohoto člověka jsou navzdory jeho relativně nízkému věku úctyhodné
  14. https://rtings.com/ – metodicky skvěle zpracované, s mnoha druhy detailních měření. Ne všechno jde za mě vyjádřit čistě čísly, ale to nic nemění na tom že se jedná o úžasný inspirační zdroj.
2 525 Comments
  1. Dobrý den. Koupil jsem mamince TV LG 43NANO763QA ,když se díváte na přímo přesně na střed TV tak je obraz pěkný ,ale stačí se hlavou posunout cca o 30 cm barvy trochu už blednou a cca po 1,5 metrech od středu TV barvy vybledlé už není obraz pěkně barevný je světlejší ,nad 2.5m barvy hodně vybledlé a co je na obrazovce bílé světlé tak to už není hezké , že by tato TV měla VA panel což u 43 (109cm) není ale obvyklé. Co jsem tak, ale hledal na netu tak by to měla být IPS, ale podle mého popisu to vypadá na VA 🙂 Všichni výrobci by měli uvádět typ panelu a svítivost v nitech. Prosím vás nevíte jaký má tato TV panel IPS nebo VA? Asi TV vrátím a vezmu Philips The One 43PUS8506…a ta má jaký panel ? A je to dobrá TV 🙂 Předem děkuji…covybrat.cz perfektně vše napsané, vysvětlené hodně jsem se díky vám zase něco dozvěděl o TV co jsem ani nevěděl díky

    • Dobrý den,

      výrobci bohužel mnohdy mění typ panelu dokonce u stejné velikosti a modelu. Ale máte pravdu, že kdyby uváděli typ panelu u konkrétního modelu tak by to pro kupujícího bylo super. Pro výrobce už možná méně a to je nejspíš i jeden z důvodů, proč tyto informace neuvádí. U LG 43NANO763 je skutečně nejvíc reportován IPS panel. U Philipsu se jedná o VA panel, ten je výrazně konzistentnější a u většiny nabídky ma VA panely. Philips The One 43PUS8506 je za mě o něco lepší televizor než uvedená LG, ale pořád platí že velikost 43 palců je pro výrobce v současné době nezajímavá a je v ní minimální konkurence. Je tu pár modelů s výborným obrazem, ale to je vše 20 000 Kč +-. 

  2. Dobrý den.
    Chtěli bychom vyměnit vypálenou plazmu za QLED. Sledujeme ji z cca 3-3,5m, signál bereme z kabelu UPC a sledujeme převážně právě vysílané programy v HD. O víkendech je to trochu jiné – zapnu STB UPC a sleduji sport. Právě kvůli rychlému sportu a odstupu od TV nevím, jakou velikost TV zvolit. Láká mě Samsung s NeoQLED, konkrétně pak řada QN90B. Jaký je Váš názor, resp. doporučil byste něco jiného?
    Děkuji Milan

    • Dobrý den,

      dost by mi pomohla částka co chcete zaplatit. I z doplňujících informací v mailu (vyšší věk, „malé“ titulky atd…) mi přijde případně zajímavější větší a o něco „horší“ ale stále 100 Hz tv, než nějaká top 55ka. Mohu tedy poprosit zda máte omezení na velikost úhlopříčky a kolik za tv chcete utratit?

  3. Dobrý den,

    přečetl jsem si Váš článek a doufal jsem, že mi pomůže při výběru nové televize. Popravdě jsem se do toho ještě více zamotal a už vůbec netuším co si vybrat. Potřeboval bych prosím poradit jakou vybrat televizi okolo 48″-50″ (nejspíš by mohla být i 55″). Bude umístěna naproti francouzskému oknu, takže by nejspíš měla být s vysokým jasem a kontrastem. Nejčastěji se bude používat na běžnou tv, netflix a PS5 (nejlepe 100-120hz). Vůbec netuším jakou zvolit technologii displeje. Cena ideálně okolo 23000.

    Děkuji za radu.

    • Dobrý den,

      pokud je to možné, tak doporučuji 55 palců. U mnoha výrobců začíná „plná výbava“ až od této velikosti. A ti co ji mají i u menších velikostí si za to nechávají dobře zaplatit. Osobně bych doporučil něco z následujícího výběru:

      TCL 55C735 (okolo 18 000 Kč)
      Samsung QE55Q80A (okolo 18 000 Kč)
      Samsung QE55QN85B (22 000 Kč, lehce lepší než ty dvě předešlé)
      Sony XR-55X93J (23 000 Kč, nejlepší obraz, trošku krklomnější operační systém – AndroidTV)

      Všechny jsou na slušné úrovni, osobně bych volil X93J, v případě odporu k Androidu pak QN85B.

  4. Děkuji, objednal jsem tedy na Vaše doporučení TCL 55C735. Nakonec s VIP účtem na Datartu za 16600 🙂

    • Dobrý den.
      Maximální velikost je 65″ kvůli místu.
      Co se týká ceny, už moc radostí není a peníze budou a my ne.
      Děkuji
      Milan

      • Dobrý den,

        pokud peníze neřešíte, tak Samsung QE65QN90B je na využití co popisujete dobrá. Když počkáte měsíc, tak věřím že půjde koupit před vánoci o pár tisíc levněji. Pokud o ně nejde, berte klidně hned.

    • Dobrý den,

      za tu cenu myslím super koupě, věřím že budete spokojen.

  5. Dobrý den,

    Opět se na Vás obracím, protože jsem na Vaše doporučení koupil již druhou TV a jsem maximálně spokojený. Věřím, že do třetice poradíte též správně. Pro tchýni hledám TV o úhlopříčce 55 palců, podmínka QLED, světlý slunečný byt. Cenový strop 14-6 tis. Pozemní vysílání (DVBT2 mají asi všechny TV) + sledování filmů ze streamovacích služeb. Samsungu se trochu bojím, protože jsem měl 5 let starý Samsung asi 6072 označení tak nějak a po 3 letech se mi na obrazovce udělali bílé kruhy, tehdy to byla technologie LED myslím. Nebráním se ani značkám jako TCL, které vůbec neznám. Moc děkuji

    • Dobrý den,

      osobně mi jako nejrozumnější přijde:

      TCL 55C735
      Samsung QE55Q80A

      Obě jsou za podobnou cenu a to cca 18 000 Kč. Za mě osobně ten příplatek nad limit za to stojí. Pokud chcete dodržet cenový limit za každou cenu, tak:

      Samsung QE55Q60A
      TCL 55C725 (není snadné ho sehnat, doprodává se)
      TCL 55C635 (není problém sehnat, ale o něco horší volba)

  6. Dobrý den,
    vím, že TV Panasonic má tu možnost poslouchat zvuk najednou z reproduktorů i sluchátek připojených 3,5 mm jackem. Každý výstup může byt jiného výkonu, samostatně regulován.

    Má ještě i jiná značka TV takovou možnost?
    Jmenuje se nějak tato funkce u TV?

    Děkuji

  7. Dobry den, potreboval bych radu, jakou vybrat hermi televizi primarne na playstation 5, Tak do 50 000kc. Ted mam LG OLED a po 3 letech je na odpis.. vypalene veci na panelu. Moc dekuji

    • Dobrý den,

      jen ze zvědavosti můžu se zeptat na denní frekvenci využívání a zda se jednalo primárně o jednu hru? Případně o jaký model se jednalo? Protože s tím už jsem se dlouho nesetkal. Každopádně z popisu je mi jasné, že OLED vás lákat nejspíše nebude. Za mě bych na vašem místě koukal na Samsung QE65QN95A – jde koupit za nějakých 45 000 kč a myslím, že za tu cenu (a zvláště na hry) super volba.

      • Hry jsou zapnuty 4az 6 hodin , ne kazdy den. ( syn nataci hrani her na youtube). Nejvice vypalenych věcí zustava z F1 2021, 2022 a Fortnite. Oled uz nechci ani videt:). Soucasna tv je LG OLED55B7V. Kdyz jsem po roce TV reklamoval tak byl vymenen panel na zaruku, ale za 2 mesice opet stejna pisnicka…

        • Covybrat.cz 30/09/2022 at 06:12

          B6 /B7 byly poslední řady, kdy jsem s vypalováním setkal. Co mě ale překvapuje, že ani výměna panelu za nový nepomohla. Každopádně po této zkušenosti rozumím, že máte z OLED obavy.

  8. Dobrý den,

    prosím vás jaký prostředek použít na OLED televizí když je pomazana plastelinou?. Moje dcera si kreslila haha

    • Dobrý den,

      neznám míru znečištění/poškození, ale zkusil bych použít vatové tyčinky do uší – jen pozor, nesmíte tlačit moc ať plastová část nepoškrábe displej. Jednou jsem zažil situaci kdy na displeji byl zaschlý zbytek jídla – také dílo dítěte 🙂 a tam to vyřešila právě takováto tyčinka. Teda spíše několik. Případně doporučuji zkusit se obrátit přímo na výrobce, je dost možné že budou mít více zkušeností. Nejspíš nebudete první komu se to stalo.

  9. Děkuji za odpověď,
    ještě se zeptám když vyloučím LG 55QNED81Q a dám na vaše doporučení na Samsung QE55QN90A, Sony XR-55X93J a přidám Sony XR-55X93K, LG OLED55C22, kterou by jste upřednostnil? /můžu poprosit napsat v jakém pořadí?/. Cenu dejte stranou, ale zajímá mě co do kvality obrazu, zvuku, vybavení, životnosti atd. Jako celek. Jaká obrazová technologie z těchto TV má delší životnost /spolehlivost/ a naopak poruchovost /nespolehlivost/. A za jakou cenu by tato televize LG OLED55C22 odpovídala? Děkuji za odpověď
    Jiří Hejl

    • Dobrý den,

      myslím si že klasické LCD/LED vydrží déle než OLED, ale i o OLEDU se bavíme o životnosti 8 let a více. V tomto ohledu (pokud nekupujete tv s tím, že má sloužit dalších 15 let) mi to přijde srovnatelné. Pokud jde o poruchovost, hodně se v servisech mluví o Samsungu, ale na druhou stranu také prodá nejvíce ze všech značek. Za mě by pořadí bylo (za předpokladu, že sleduji primárně filmy, nemám doma malé děti nebo někoho kdo mi pravidelně nechá OLED pauznutý se statisickým obrazem) následující:

      C2 (osobně bych šetřil a koupil C1)
      Sony XR-55X93J (lepší cena a skoro stejný obraz jako X93K)
      Samsung QE55QN90A

  10. Dobrý den,
    plánuji koupit novou TV a po přečtení vašeho článku i když je rozsáhlý a podrobný se nemohu rozhodnout. Nejsem v tomto oboru zasvěcen, a rád bych znal váš názor na můj výběr…..Televize bude v místnosti která je orientovaná okny na JJV s možností zatáhnout žaluzie. Koukám po LG OLED55C22, LG 55QNED81Q, Sony XR-55X93K, na klasické sledování pozemního vysílaní (anténa), do budoucna nějaká placená o2TV nebo tak něco, stažený film na flash a nejvytíženější bude na Play Station 5. Jde mi o kvalitu obrazu, zvuk neřeším plánuji soundbar a životnost zkrátka která z těchto TV bude lepší. Líbí se mi LG OLED55C22 na slevu si počkám protože v tuhle chvíli je dražší než tomu odpovídá….ale peru se s tím že je to světlá místnost a s touto oled i když má jak píší oled evo o 20% svítivost bude problém s viditelností…….
    Děkuji za odpověď s pozdravem Jiří Hejl

    • Děkuji za odpověď

    • Dobrý den,

      pokud máte možnost zatáhnout žauzie, tak bych se OLEDu nebál. A dokonce bych uvažoval i nad C1, která sice má lehce nižší jas, ale taky je výrazně levnější. Se žaluziemi nebude rozdíl nijak výrazný. Pochopitelně můžete počkat až cena C2 spadne 🙂

      LG 55QNED81Q bych se vyhnul, LG (dle mého názoru) umí výborně OLEDy ale LED/QLED/LCD trochu hrají druhé housle.

      Sony XR-55X93K – rozumná volba, velmi dobrý televizor. Opět však doporučím spíše loňský Sony XR-55X93J. Rozdíl v obrazu minimální, v ceně citelný.

      Samsung QE55QN90A – tv co doporučuji přidat do výběru. Velmi slušný obraz i vysoký jas, neumí Dolby Vision, ale z toho co uvádíte vás to příliš trápit nemusí.

      Kromě QNED myslím, že chybou ani jednou z nich neuděláte.

  11. Dobrý den,
    vybírám pro souseda důchodce tv. Vlastně nepotřebuje nic jiného než aby šel připojit satelitní přijímač. Vejde se mu tam 50″ televize a já jsem koukal na Samsung UE50AU7172 nebo LG 50UP7500. Předpokládám, že v této ceně to bude asi dost podobné. Ale chci se zeptat, jestli se vyplatí třeba pět tisíc kč připlatit a poohlédnout se po něčem jiném v ceně třeba kolem těch 15 000kč? Můžete mi případně dát nějaký tip?
    Děkuji pěkně.

    • Dobrý den,

      předpokládám, že bude sledovat převážně tv vysílání skrze satelit, žádné Netflix, HBO či Youtube. V takovém případě bych zůstal u levného LCD typu Samsung UE50AU7172. Aby byl rozdíl v kvalitě patrný (a to u takého druhu obsahu ještě nebude nijak markantní), tak by to musela být tv za 20 000 Kč. A to mi nedává smysl. LG a Samsung se liší typem panelu, Samsung má lepší černou a je lepší pro večerní sledování, LG má IPS a vypadá o něco lépe ve dne. Obě mají jednoduchý operační systém, co se dobře ovládá. Vybíral bych z nich podle lepší ceny a doby kdy pán častěji tv sleduje (den/večer).

  12. Dobrý den,

    obdivuji váš přehled, ale přijde mi, že všude dávat na první místo Samsung 🙂
    Opravdu je v těch cenách o něco lepší než konkurence? V prodejně Okay, kde pán vypadal, že to už pár let dělá, říkal, Samsung nebrat, že je to předražené a doporučoval spíše Philips, LG.

    Poradí te, co v hodného pro nás:
    1) tv pojede přes t-mobile TV-GO, což některé TV mají v aplikacích a některé ne, je možné také používat krabičku t-mobile, ale lze i na neandroidích tv fungovat zde?
    2) Netflix
    3) chtěla bych mít appku namísto ovladače – mám IOS, přítel má zase Android
    4) Spotify
    5) možná někdy dětské youtube
    6) doteď jsme tv nepoužívali, ale přítel je 3D animátor a barvy by měli být asi opravdové.
    7) cena do 15 tisíc, možná 17, když to bude něco extra 🙂 velikost 55-65, aby šla přidělat na zeď

    Mě přijde nejvhodnější TCL 55P725, co myslíte?

    Děkuji velmi vřele 🙂

    • Dobrý den,
      díky za pochvalu, pokud jde o Samsung tak za mě je skvělou volbou v ceně do cca 20 000 Kč. LG je naopak jasnou volbou s OLEDem lehce nad 20 000 Kč. Sony je takový specifický případ pro milovníky filmů (stejně jako Panasonic, ale tam je zaměření ještě užší). Samsungu začíná poslední roky značky konkurovat TCL, Phillips má hlavní přidanou hodnotu v podsvícení Ambilight. Obecně doporučuji sbírat informace z více zdrojů a finální rozhodnutí učinit sám(sama). Zejména prodejci mají často potřebu prodat značky u nichž mají více kusů skladem 🙂 

      Pokud chcete mít co nejlevnější tak zvažte TCL 55P725 nebo Samsung UE55AU7172. TCL má na první pohled bohatší výbavu (Dolby Vision, Dolby Atmos), ale na první jmenované nemá reálně schopnost ho zobrazit a na druhé potřebujete externí zařízení co Atmos dokáže přehrát

      Osobně bych doporučil podívat se spíše na TCL 55C728 či Samsung QE55Q80A. Obě jsou tv na hranici vašeho cenového limitu, ale výrazně lepší než první dvě jmenované. 
      Ad konkrétní dotazy:

      1) ano, buď integrovaná aplikace či externí řešení (krabička)
      2) není problém ani u jedné
      3) nevybavuji si TCL, ale obecně jsou aplikace na ovládání tv pomalejší a horší než klasický ovladač. Nicméně pokud je vyloženě chcete využívat, můžete
      4) není problém ani u jedné
      5) není problém ani u jedné
      6) ani jedna nemá plných 10 bitů, ale pokud je chcete tak se bavíme o 20 000 Kč + . V kontextu ceny jsou barvy velmi slušné
      7) v této cenové relaci (tzn. max 17 000 Kč), je to na základní 65ku nebo +- střední třídu u 55 palců. Musíte zvážit co chcete. V případě vyšší velikosti jsou to ty levnější doporučení, jen ve vyšší velikosti

  13. Dobrý den, děkuji za skvělý článek. Mohla bych se zeptat, jakou TV do 30 tis byste mi doporučil s uhlopříčkou 75″? V článku jsou v této cenové kategorii pouze TV do 65″, ale já bych chtěla větší. Ne na hry, jen filmy/sport. Mnohokrát děkuji!

    • Mnohokrát děkuji za drahocennou radu a rychlou odpověď!

    • Dobrý den,

      75 palců už je velikost kdy cena (zejména „lepších“ televizorů) výrazně roste. V dané cenové hranici můžete pořídit základní Samsung UE75TU7092 za velmi hezkých 20 000 Kč. Je to základní model – VA panel, 50 Hz, žádné lokální tlumení atd… Okolo 31 000 Kč můžete mít Samsung QE75Q77A. Ta přinese navíc 100 Hz, lepší barvy (QLED) ale pořád nemá lokální tlumení či další pokročilé funkce. Ale cenový rozdíl je docela značný. Pokud budete sledovat zejména tv vysílání, osobně bych skončil u levnějšího televizoru. Pokud 4K streamovací služby, pokukoval bych po té dražší.

      Pokud by jste chtěla něco ve „vyšší kategorii obrazu“, tak se bohužel bavíme o cca 40 000 Kč. Např. Sony XR-75X90J nebo Samsung QE75Q80A.

  14. Dobrý den.Měl bych na Vás dotaz.Před 2 roky jsem zakoupil TV Samsung QE55Q70R a během záruky se mi objevil v dolní části obrazovky šedý obdélník, který bliká.Bohužel jsem po kontaktu společnosti Samsung cz zjistil, že TV není určená pro náš trh,tak jsem zaslal TV prodejci.
    Reklamaci mi zamítl z důvodu..cituji.Přímé podsvícení TV má omezenou svítivost v jednom bodě.Tento jev nemá vliv na funkční zařízení.TV splňuje normu vadných pixelů a svítivosti.
    Mohu vědět co Vy na to jako odborník?
    Děkuji za odpověď Kupka

    • Dobrý den,

      přesné informace jsou uvedeny v normě ČSN EN ISO 9241-303 (833582) – Ergonomie systémových interakcí člověka – Část 303: Požadavky na elektronické zobrazovací displeje. Ta je bohužel jen placená, vycházím proto ze zkušeností z praxe a dostupných informací. Norma by měla údajně (nedávám za to ruku do ohně) stanovovat – přípustný počet vadných bodů na milion pixelů: 2 -> tedy u 4K televizoru cca 16 pixelů. Z praxe vím, že jednotliví výrobci posuzují jednotlivé případy individuálně. Podle toho zda je pixel svítící / tmavý a jaké jeho pozice na panelu. Pokud je zmiňovaný obdélník větší než 16 pixelů, rozhodně zkusil bych eshopu pohrozit ČOI.

      • Dobrý den. Využiji možnosti se Vás zeptat na jednu věc, která se týká přehrávání filmů, hudby či fotografií. Druhy souborů jsem našel snad jen v článku o televizích TCL. Údajně velké značky jako Sony, Samsung, LG… nedokáží přehrát např. filmy v avi, mp4 apod. Myšleno přehrávání přes USB z externího harddisku. Zvažoval jsem koupi televize Sony XR-65X93J a v této cenové relaci i jiné značky, ale nikde nemohu nalézt jaké formáty dokáže přehrát.
        Budu rád za Vaši odpověď a radu.

        Děkuji

  15. Zdravím, sháním Smart televizi s androidem velikost 32.
    Jaký máte názor na televizi TCL 32 ES 570 F v ceně 6 490.

    • Dobrý den,

      v těchto extra malých úhlopříčkách nemůžete čekat žádné zázraky, ale TCL 32 ES 570 F. Není špatná volba. Pokud nemůžete větší (a o něco dražší) úhlopříčku, tak bych ji klidně bral. Alternativa je Samsung UE32T5372, ale není o mnoho lepší a skoro o tisíc korun dražší. Zajímavou alternativou je i LG 32LM6370. Obrazově jsou podobné, vybíral bych podle aktuální ceny.

  16. Dobrý den,
    děkuji za článek a Vaše doporučení, po přečtení a zohlednění našeho využití TV jsem se rozhodla pro značku LG, velikost 50, typů se nabízí víc, ale všechny mají obnovovací frekvenci 50 Hz.
    Získala jsem pocit, že je to parametr, který se moc nezmiňuje, ale asi je zodpovědný za „pomalost“ ve funkcích případně sekání obrazu? Je to pro běžného uživatele nepodstatné a jde o stížnosti náročnějších uživatelů? TV bude připojená na kabelovku i internet a máme možnost připojení i na internetovou TV. Hraje i toto roli? Děkuji.

    • Dobrý den,

      máte pravdu v tom že je to jeden z faktorů, který má vliv na „pomalost“. Zda to bude vadit Vám nebo nikoliv nedokáži říct, každý z nás obraz vnímá jinak. Jaký televizor jste měla dosud? Měl 50 nebo 100 Hz? Z toho bych se při výběru odrazil.

      • Mám 50HZ přístroj, ovšem poněkud jiného druhu. Asi už to dnes není obvyklé, ale dosud mám Panasonic TX-29PX20P.

        • Covybrat.cz 04/06/2022 at 08:21

          Dobrý den,

          tak to už je skutečně historický kousek. V tom případě bych se rozhodoval podle toho kolik chcete za tv dát. 100 Hz při 50 palcích už se blíží 20 000 Kč, 50 Hz lze pořídit někde okolo 12 – 15 000 Kč. 100 Hz pro Vás bude určitě větší skok dopředu, ale ani 50 Hz Vás nejspíše nijak neurazí.

  17. Dobré odpoledne. Můžete mi doporučit TV v cenové relaci do 15000 Kč
    Velikost TV od 43″, kvalitní obraz, rychlé menu.
    Na výrobci nezáleží. Stojí za zvážení TCL 65C715 nebo TCL 50P725?
    Díky moc.

    • Dobrý den,

      v dotazu uvádíte velikost od 43 palců, jednu z možností máte 50 druhou 65 palců. O jakou velikost vám jde? Rozpočet je na větší televizory poměrně omezený, nicméně TCL 65C715 má za svoji cenu dobrou hodnotu.

  18. Dobrý den, už jsem byl skoro rozhodnutý pro Sony Bravia XR-65A90J ale na pár webech, fórech se píše, že má prý tento model problém s pohybem obrazu, že dochází k trhání. Docela mě to zklamalo, když se jedná o vlajkový model, který není levný. Nevím, jestli se tedy nemám podívat po jiné značce/modelu. Co si o tomto problému myslíte?

    https://community.sony.co.uk/t5/ratings/ratingdetailpage/message-uid/3816128/rating-system/forum_topic_metoo#userlist

    https://www.youtube.com/watch?v=RD4ibdMFcFY&ab_channel=QUANTUMTV

    Děkuji

    • Dobrý den,

      obraz i jeho jednotlivé složky jsou do jisté míry subjektivní disciplína. Někomu vyhovuje „barevnost“ Samsungu, jiný preferuje „čistotu“ Panasonicu. Pokud máte pochybnosti doporučuji se zajít podívat do nějakého většího elektra. Je jasné, že to není ideální, ale aspoň určitou představu vám to dá. Ono je také rozdíl reálné sledování obrazu, vs zpomalený záběr s komentářem na jaké nedokonalosti máte koukat. Tímto rozhodně nechci Sony preferovat za každou cenu, ono obecně LG nabídne lepší poměr ceny a výkonu. Typicky LG C1.

      • Dobrý den, děkuji za zajímavé články o TV. Mám na Vás dotaz ohledně koupě nové TV.
        Chci 65 palcovou TV a vybírám z těchto modelů SONY BRAVIA XR-65X93J,Samsung QE65QN90A,Samsung QE65QN85A. Sleduji hlavně sportovní přenosy, filmy z O2, mám i Netflix. Kterou TV by jste doporučil v poměru cena a kvalita k dnešnímu dni. Děkuji

        • Covybrat.cz 08/05/2022 at 10:41

          Dobrý den,

          když koukám na aktuálně nejnižší ceny, tak bych vynechal QN90A. Reálně jde koupit za 34,5 tisíc, to je dost. X93J i QN85A mají de facto stejnou cenu 27,5 a 28,5 tisíc. Obě si myslím, že jsou super volbou. Samsung bude o trochu lepší na tv vysílání a spolupráci s O2 aplikací, Sony zase pro Netflix díky Dolby Vision. Pro Vaše využití je mezi nimi rozdíl docela malý. Zvážil bych cenu za jakou je můžete koupit (oblíbený obchod, nějaké slevy atd…) a podle toho se rozhodl. Obě jsou velmi dobré.

  19. Dobrý den, myslíte, že bude dobrá volba koupit Sony XR-65A90J za cca 64K nebo počkat na Sony A95K s QD oled, která bude určitě dražší ale dostane nový typ oled? Bude i rok stará televize mít parádní obraz a zvuk nebo raději připlatit? Děkuji.

    • Dobrý den,

      A90J je skvělá televize a rozhodně bude mít parádní obraz. A95K z prvních zpráv vypadá, že přinese citelný posun vpřed. Nicméně, raději bych počkal dokud ho neuvidí a schopnosti nepotvrdí více lidí a také (to je však individuální) bych počkal aspoň do podzimu. Věřím, že za tu dobu spadne o 15-20 000 Kč. Novinky mají ceny šíleně nastřelené.

      • Dobrý den, ještě bych se chtěl zeptat myslíte si, že při zahájení prodeje A95K ještě zlevní A90J, kdy se teď dala na krátkou dobu koupit za zajímavou cenu (zmiňuji v předchozím příspěvku). Máme teď pár měsíců Samsung QE55QN85A, ale je to společná televize, tak mě zajímá jestli nebudu zklamaný z jasu u oled, který bude nižší, než u qled od Samsungu. Nebo to oled panel kompenzuje a nemusím mít obavy? Televizi bych chtěl pořídit nejpozději do konce května a nemůžu se rozhodnout. Na slevu u A95K bych zase musel čekat, až do konce roku minimálně. Tak by se hodila rada, abych se mohl rozhodnout

        Děkuji

        • Covybrat.cz 26/04/2022 at 19:04

          Dobrý den,

          nějaký pokles tam za mě bude, ale osobně to tipuji spíše na menší jednotky tisíc. Nic zásadního. Pokud jde o jas, tak připomínám že nemá lineární, ale logaritmickou stupnici. Tzn. že 700 a 1400 nitů není dvojnásobný rozdíl, ale výrazně menší. Neznamená to však ani, že by jas neměl svůj význam. Je to prostě jeden z dílů skládačky která utváří celkový obraz. QLED v oblasti jasu vede, naopak OLED vede v jiných věcech. Pokud na tv nekoukáte většinu času za jasného denního světla, OLED by měl být i v tomto ohledu dostatečný. Pokud chcete tv do konce května, A95K bych nekupoval. A raději volil některý z OLEDů. Ať už zmiňované Sony, nebo třeba i LG C1.

  20. Zdravim, potrebujem poradit! Do dnes mam Plazmu LG 50PK-350 12rocna, a stale funguje bez problemu. Chcem druhe TV kupit stejnou kvalitou obrazu alebo lepsi :). Aku nahradu odporucate 55″ do cca. 1000eur. Nanocell? Qled? Oled?. A mal by to byt 100hz? Potrebujem to len na pozeranie obycajnych stanic cez antenu. V pripade konkretny model ked mozem poprosit! Dakujem pekne s pozdravom Noro

  21. Dobrý den,po 3 letech provozu LG OLED 55B7V-Z se mi v dolní části obrazovky objevily 2 zelené obdélníky s číslem 269.Vůbec to není důsledek statického obrazu.Hry vůbec nehraji.Po kontakt u se servisem mi byla nabídnuta výměna panelu, což je pro mě nesmysl
    . Tímto u mě výrazně klesla důvěra v OLED.Nevite prosím,jestli je takových případů více nebo jsem měl prostě jen smůlu na vadný kus? Děkuji Černík Tomáš

  22. Dobrý deň,
    Pozeral som Vaše recenzie na rôzne produkty a chcel by som zároveň poďakovať,že sa tam dopodrobna venujete okrem špecifikácií aj vysvetleniu jednotlivých technológií,nakoľko ani samotní výrobcovia nezverejnia detailnejšie údaje,čo je veľká škoda.
    Chcel by som kúpiť telku 65″ a aj na základe Vašich hodnotení som pozeral na:
    LG 65NANO923PB,SAMSUNG QE65QN85A a SONY BRAVIA XR-65X93J
    Sú to tak podobné a zároveň tak odlišné modely,že fakt netušim ktorý si vybrať.
    Aj som pozeral Vaše vyjadrenia a doporučenia,len by som potreboval ešte doplniť
    podrobnejšie informácie ohľadne LG,lebo ostatné modely sú spracované parádne,nechýbajú podrobné detaily.
    Pri LG mi chýbali údaje o paneli
    kolˇko zón lokálneho tlmenia má nano cell ?
    max. jas – 1500nitov?
    doba odozvy panelu?
    input lag v hernom režime?
    vst.oneskorenie?
    Samsung ani na stránke nemá uvedené :
    HDMI : 4k@60Hz? alebo 4k120Hz?
    Osobne som videl všetky 3 televízory v predajni,samozrejme v režime obchod,prípadne tam bolo pustené štandardné vysielanie,veľmi sa mi páčilo
    1.SONY,2.Samsung,3.LG
    Teraz mám LG doma,testujem a je to celkom v pohode,ale musel by som mať všetky vedľa seba,aby som to vedel porovnať.Samozrejme v predajni nemôžete testovať svoje filmy atď.
    Ktorý televízor by ste mi doporučili na filmy (mám 5.1 receiver), občasné hranie.
    Je lepší VA panel alebo IPS?Dá sa voľným okom vidieť rozdiel medzi 8 a 10bit panelom?Nevadí ak je odozva trošku vyššia? (12-18ms)?
    Ďakujem
    S pozdravom
    Martin

    • Dobrý den,

      pokud jde o subjektivní dojem z kvality obrazu, tak to vidím jako vy: 1.SONY,2.Samsung,3.LG

      U LG 65NANO92 je maximální jas okolo 1 200:1, doba odezvy je standardní – tedy 12 – 14 ms, input lag je na tom obdobně. To jsou všechno velmi slušné hodnoty. Počet stmívacích zón je jen 8×4 (32). Jinak uvedený Samsung umí při 4K 120 fps.

      IPS nebo VA záleží od způsobu využití. Čím víc sledujete večer (VA), pokud chcete sledovat hlavně ve dne, potřebujete vysoký jas a pozorovací úhly (tak IPS). 8 a 10 bitů, je rozpoznatelný když máte obraz ve vysoké kvalitě u tv vysílání rozdíl de facto nepoznáte. A odezva do 20 ms je za mě v pořádku, do této hladiny jsou skoro všechny současné televizory.

      Já osobně bych bral SONY BRAVIA XR-65X93J, jako druhá možnost SAMSUNG QE65QN85A.

  23. Dobrý den, hodnotím super článek o TV. Opravdu top.
    Mám dotaz ohledně koupě nové TV.
    Uvažuji nad Vámi doporučenou Tv do 30tis.
    Lg OLED55C11LB , ale láká mě i Samsung v podobné kvalitě. Jaký tip Samsungu by jste mi mohl doporučit s parametry a cenou stejné jako u LG.
    A porovnání LG vs Samsung?
    Děkuji předem za odpověď.

    • Dobrý den,

      od Samsungu je alternativou Samsung QE55QN90A. Jen pozor že z principu rozdílu technologií (miniLED vs OLED) je každá přeci jen trochu jiná. U obou jsou rozdíly popsány v recenzi, mrkněte na ně.

      • Dobrý den,
        Děkuji za odpověď. Co jsem teda pochopil tak oled je lepší než miniLED.
        A Váš názor na “Áčkovou” řadu LG?
        OLED55A1
        Děkuji

        • Covybrat.cz 01/02/2022 at 17:28

          Dobrý den,

          skvělá černá zůstává, ale k tomu je jen 50 Hz panel. Ono takhle, ani OLED ani miniLED nejsou špatné. Naopak, je to špička. Jen každá má svoji silnou stránku jinde. Je to jako když kupujete auto. Můžete si koupit supersport co jede 300 Km/h nebo limuzínu co jede „jen“ 250 Km/h. Každá má jiné využití a je v lepší v něčem jiném. Osobně bych do OLEDu šel od LG B1 či výše (i u jiné značky) kvůli 100 Hz panelu.

  24. Dobrý den Pane Pokorný.
    Velmi si cením Vaše poradenství a proto bych Vás chtěl požádat o stručný názor.
    Rozhoduji se mezi dvěma TV modely od fy.Samsung.
    Samsung UE50AU7172 a Samsung UE55TU7092
    Teď jsou oba v nabidce za shodnou cenu.
    Ten druhý má větší úhlopříčku,ale o tu mi primárně zase až tak nejde.
    Zajímá mě hlavně obrazová kvalita.
    Krerý model mi doporučíte?
    Moc Vás prosím o rychlou reakci:-),
    neboď nákup musím realizovat z kraje příštího týdne.
    Předem Vám děkuji.
    Jiří
    PS:Nevíte, zdali oba modely umožňují zrcadlení telefonu? Mirecast,,,

    • Dobrý den,

      z pohledu kvality obrazu mezi nimi de facto není žádný rozdíl. Osobně bych bral raději větší úhlopříčku. Zrcadlení možné je. Ať už u iPhone pomocí AirPlay nebo android telefonů – nejsnadnější je to pochopitelně u Samsung telefonu.

  25. Dobrý den pane Pokorný.
    Moc Vás prosím o rychlou odpověď.
    Mám tři favority na koupi TV.
    1.Hisense 50A7GQ
    2.Samsung UE50AU7172
    3.LG 5UP7700
    Který model doporučíte,jde mi o co nejlepší obraz a rychlé odezvy při přepínání kanálů.
    Předem Vám moc děkuji za rychlou odpověď.
    S pozdravem Jiří

    • Dobrý den,

      nejlepší kombinaci požadovaných parametrů má za mě Samsung AU7172.

      • Dobrý den ještě jednou.
        Ještě Vás prosím o dopnění k mému předešlému dotazu na volby mezi dvěma bratrskými modely od Samsungu.
        Ve Vaší recenzi na model Samsung UE50AU7172 uvádíte,že tento model má HDMI port eARC na přenos zvuku.
        Kromě optického výstupu zvuku bych ocenil i tuto vlastnost.
        Nevíte, zdali je tímto typem konektoru vybaven i model Samsung UE55TU7092
        S pozdravem Jiří

      • Dobrý den pane Pokorný.
        Velmi si vážím Vašeho poradenství a děkuji za Váš názor.
        Dal jsem na Vás a prostudoval model Samsung UE50AU7172
        Nicméně jsem ještě narazil na model Samsung UE55TU7092
        Cenově jsou teď oba za stejné peníze.
        Ten druhý má větší uhlopříčku a také uvadějí,že obrazovka je
        Crystal UHD na rozdíl jen UHD u modelu s menší 50´ úhlopříčkou.
        Pokud se odprostíme od velikosti úhlopříčky,který z modelů je co se obrazu týká lepší volba?
        Jáký model s těchto dvou mi doporučíte (Tv bude ve vzdálenosti 3,2m)
        Moc Vás prosím o rychlou odpověď,meboď Tv musím zakoupit z kraje příštího týdne.
        Děkuji Vám předem.
        S pozdravem Jiří
        PS: Nevíte,zdali umí oba modely zrcadlení telofonu ? Mirecast,,,

        • Covybrat.cz 29/01/2022 at 13:19

          Dobrý den,

          Crystal UHD je jen marketingové označení Samsungu pro 4K rozlišení. Nejedná se o žádnou skrytou nebo důležitou vlastnost. Jak jsem psal v jiné odpovědi dneska, oba televizory jsou skoro identické – i v kontextu zmiňované možnosti sdílení obrazovky telefonu. Upřímně žádná zásadní dramatická změna se u nejlevnější řady Samsungu nestala za poslední čtyři roky.

  26. Dobrý den, prosím, jak je možné ověřit, že Q80A má skutečně VA panel u konkrétního kusu, jestli náhodou nezůstal ve skladu zatoulaný starší jedinec:-), když tento parametr je dle vašeho hodnocení důležitý pro celkové % kvality TV. Děkuji

    • Dobrý den,

      teoreticky se můžete zkusit zeptat prodejce, ale někdy mlčí nebo neví. Jinak jediný osvědčený způsob je vidět na televizoru nějakou noční scénu. Věřte mi že IPS panel (zvlášť pokud máte možnost srovnání) poznáte, černá má minimálně lehce šedý nádech. Při nákupu přes internet je možné tv do 14 dní bez uvedení důvodu vrátit, ale chápu že s vrácením jsou logistické komplikace a je ideální typ panelu vědět předem.

  27. Zdravím
    Můžete mi prosim poradit s výběrem tv pro mamku? Uhlopříčka 55”,obývák prosluněný avšak slunce na tv nesviti primo,to řeší žaluziemi. Cca celodenní koukání vesměs satelit,prevazne sport jako je tenis+Ct24 a a filmy z flash disku nebo dvd. Vzdalenost cca 2,5-3m. Cena do 20k. Sam vlastnim qled qe55q80r(sam sem ji zde hodnotil pred casem)kterou bych ji doporucil,ale jiz nejde sehnat,mozna na bazaru. Tak prosím o radu. S pozdravem Marek

    • Dobrý den,

      ještě než jsem došel na konec dotazu tak se mi v hlavě rýsovala Q80A. Je o něco horší než vaše Q80R, ale pořád výborná tv. Nyní se zdá, že má u všech variant VA panely a proto je v dané relaci pro toto využítí.

      • Moc dekuji. Vezmeme Q80A 👍

        • Covybrat.cz 26/01/2022 at 21:43

          Dobrý den,

          ano, polepšíte si, ale nečekejte zázraky. I Q80R je velmi dobrá televize. Jestli pro ni máte jiné využití tak proč ne, ale osobně mi rozdíl nepřijde tak výrazný aby stálo za to měnit – pokud Q80R funguje dobře.

        • Ja jsem to spatne napsal. Potreboval jsem vyhodnotit kdyz bych sel z q55qe80R do q55qn91a jestli si polepsim 😉 diky za odpoved. Jestli by jste mohl zareagovat co nejdrive,mam telku zarezervovanou u pána. Cena by byla za qn91a 22900

        • Covybrat.cz 26/01/2022 at 18:16

          Dobrý den,

          polepšíte si ale zaplatíte víc. Díky miniLED je lepší podsvícení a menší blooming efekt (takové to „podsvícení“ třeba u bílých titulků)

        • Muzete mi rict jeste nazor na qe55qn91a. Oproti 80A bych ji mohl mit za 22900kč. Diky Marek

        • Covybrat.cz 21/01/2022 at 19:55

          Dobrý den,

          rádo se stalo. Věřím že budete spokojeni.

  28. Dobrý den

    Mám ještě jeden dotaz , nějak mi není jasné jak je to s těmi frekvencemi TV panelu …
    Při recenzi samsung řady AU je napsáno že rozdíl obrazový mezi řadami 7172,8072,9072 není žadný že jde o stejný 50Hz panely a liší se modely vybavou , konektivitou …
    No ale v game modu umi 9071 i 120 fps , asi pletu hrusky s jablkama … např herni monitory se kupuji s nalepkami 120 Hz , 144 hz atd. A je mi jasne ze pokud vstup na ne toto umoznuji tak takovou frekvenci zobrazi…tak a u TV je 50hz jak to teda je ze umi zobrazit vyssi fps
    (Hz obnovovaci frekvence panelu tusim ze za sekundu , fps pocet obrazku za sekundu , mozna pletu hrusky s jablky )
    Poprosim o vysvetleni, dekuji Roman

    • Dobrý den,

      uvedená tv (AU9072) má skutečně pouze 50 Hz (pro televizní vysílání), respektive 60 Hz (z pohledu her). Viz https://eprel.ec.europa.eu/screen/product/electronicdisplays/448023 . Na tomto panelu není možné zobrazit 120 fps. Máte pravdu v tom, že 120 fps potřebujete tv s 100 (120) Hz panelem.

  29. Dobrý den
    Moc rád a často pročítám tyto stránky

    Prosím o pomoc s výběrem TV .
    Četl jsem a koukal na srovnávací videa všemožných značek a vlastně pořád si nejsem schopný vybrat TV..
    Na základě rozpočtu a používání (nejlépe blbou tv 🙂 pro rodiče ) a doporučení na tomto webu jsem rodičům pořídil samsung UE58AU7172 a popravdě z obrazu nejsem moc nadšený i po doporučené úpravě nastavení ,zdroj TV signálu je anténní pozemní vysíláni DVB-T2, to asi taky nebude žádná sláva.. Ovladač svou jednoduchostí je fajn aspoň se nestane že se spustí nějaká služba nebo appka při náhodném stisku na ovladači … Zvuk to netřeba asi komentovat je mi jasné že snaha vyrábět co nejtenčí tv prostě nedává prostor pro instalaci slušných TV reproduktoru ale i tak je to hrůza jak z plechovky , zajímalo by mě jak jsou na tom zvukově modely s cenou 40K a více jestli je to taky neposlouchatelné ….
    Tak a tedˇ tedy k výběru TV pro mě, TV umístění hodně prosluněný pokoj, dení používání ,sledování kabelové televize přes box, youtube ,HBO, Xbox series ale nejsem žádý gamer je to spíše pro děti..
    I přes slunečnou místnost jsem z doporučení byl už rozhodnut pro AU7172 ale po seznámeni se na vlastní oči a uši už zase pátrám
    rozpočet do 15000
    velikost 50-58
    slunná místnost
    zajímal by mě názor na JVC LT-50VAQ6135 , moc recenzí a videí ani rozdělení modelových řad jsem nenašel, ale snad by měl mít slušnější zvuk
    pak stále nechám ve výběru AU7172 rád si nechám poradit
    TCL P715
    Hisense 55E76GQ – tam mi trošku vadí systém

    Děkuji Roman

    • Dobrý den,

      zvuk u drahých televizorů (cca 40 000 a více) je citelně lepší, ale za mě je vždy lepší možnost řešit zvuk pomocí zesilovače nebo soundbaru. Co se týče rozpočtu, je takový nešťastný (tím nechci hodnotit vaše finanční možnosti, ale nabídku na trhu). De facto se nedostanete k o moc vyšší kvalitě než je zmiňovaný Samsung AU – což je to nejlevnější a nejzákladnější LCD od Samsungu. JVC, Gogen, Sharp a podobným značkám doporučuji se vyhnout. Pokud se vám Samsung nezdál nic moc, u těchto značek budete vyloženě zklamaný. S rozpočtem 15 000 Kč je za mě jedinou možností TCL 55C725. Oproti Samsungu AU7172 zlepšení, ale nečekejte extra výrazný rozdíl.

      Co bych doporučil já je Samsung QE55Q80A. Aktuálně lehce pod 19 000 Kč. Vím, že je to hodně na limit. Ale pokud na nákup nespěcháte, tak doporučuji cenu sledovat a věřte že během následujících měsíců o tisíc, dva či lehce výše určitě ještě spadne. A je to výrazně lepší televizor než všechny zmiňované.

      • Děkuji za odpověď .

        Budu přecházet ze stařičké LG plasmy 42PG3000 a to hlavně kvůli el.spotřebě a obrazovému kazu ale zvukově to si určitě nepolepším …
        Nejsem žádny TV maniak takže to vidím asi tak že se smířím s AU7172 ,vlastně tv okupují spíše děti,a dořeším k tomu externí audio ..

        .. ještě jednou díky

        • Covybrat.cz 16/01/2022 at 16:58

          Dobrý den,

          tak v tom případě máte naprostou pravdu, obrazově se současné levné LCD na plazmy nechytají. Jejich hlavní výhodou v tomto souboji je výrazně nižší spotřeba.

  30. Dobrý den pane Pokorný,
    Prvně bych Vám chtěl popřát vše nejlepší do nového roku, hlavně hodně zdraví a také spousty osobních a profesních úspěchů.
    Dále bych se Vás chtěl zeptat na názor ohledně nákupu TV. Chci si pořídit TV alespoň 75” nicméně s ohledem na zkušenosti s vývojem technologií ( aktuální TV mám necelých 5let, a čekám že s novou to nebude jiné) jsem ochoten do ní investovat částku +- 40tis, což mi v této velikosti moc modelů nenabízí. I tak bych si ale asi dokázal vybrat buď LG 75NANO92P, nebo Sony KD-75X85J. Nebo byste doporučil jinou alternativu? Vzdálenost k TV cca 4m, požadavek je hlavně na min 100Hz kvůli herní konzoli a AirPlay. TV internetová přes kabel… předem děkuji za Váš názor a přeji hezký den
    Jirka

    • Dobrý den,
      mám takovou zvláštní prosbu.
      Měli jsme doma starou obývací stěnu, kam se vešla jen televize s úhlopříčkou 32.
      Tak jsme si minulý rok koupili novou Lg 32. Perfektní televize. Sledujeme hlavně zprávy, nebo prima zoom přes anténu, ale když přijedou vnučky, tak jim pouštíme pohádky z hdd. Jenže mi jsme si letos pořídili novou obývací stěnu a vejde se mi tam televize větší. Tel. mi bude kupovat syn na firmu a jsme limitováni cenou do 10000 kč.
      Mám vybraný tyto dvě televize. Od televize sedím cca 230 cm.

      LG 43UP7670

      Philips 50PUS7506/12

      Opravdu jsme limitovaný cenou. Prosím poraďte.
      Nejsme vášnivý koukači televize, ale rádi se díváme na ct1, ct24 atd. A také si rádi pustíme pěkný film z HDD.
      Jinak zvukově televizi budu mít napojenou na Denon AVR-S650H.Takže zvuk řešit nemusíme. Na tel. se díváme hlavně večer.

      Děkuji za radu
      Ruda

      • Dobrý den,

        myslím že samotná změna velikosti z 32 na (až) 50 palců bude velmi příjemnou změnou. Pokud jste extra spokojeni s LG doporučuji zvážit LG 50UP7500, kterou jde s trochou štěstí koupit za cca 10 800 Kč, ale během pár měsíců by cena mohla spadnout na 10 000 Kč. Philips 50PUS7506/12 se doporučím vyhnout, nejlevnější tv od Philipsu mají operační systém Saphi, který je oproti LG nebo Samsungu výrazně horší. Dobrou alternativou je i Samsung UE50TU7092 – rovněž okolo 10 800 Kč. Vážně doporučím těch cca 800 Kč nad limit obětovat, budete spokojeni.

    • Dobrý den,

      v první řadě děkuji za přání a i Vám přeji úspěšný a dobrý rok 2022. Odpověď na Váš dotaz je tentokráte velmi snadná. Pokud chcete 75 palců a nemáte rozpočet přesahující 60-70 000 Kč, tak je Sony KD-75X85J v kombinaci ceny (cca 35 000 Kč), velikosti a kvality obrazu v současné době konkurencí nepřekonatelná. LG 75NANO92P je horší, takový Samsung QE75QN85A zase výrazně dražší.

  31. Zdravím a přeji hezký den.
    Využívám TV LG 43UF6857 a jsem spokojený. Na rok výroby 2015 si myslím, že jde o povedený TV. Obraz je výborný / panel 100hz /, zvuk o něco horší. Problém je, že operační systém WEB OS 2.0 neumožní využívat aplikaci SKYLINK LIVE. Je nějaká možnost jak tento problém řešit na stávajícím TV? A když se rozhodnu pro nový TV s uhlopříčkou 48 nebo 50″ do 25tis. co doporučujete.
    Děkuji.

    • Dobrý den,

      jen pro jistotu se zeptám, není možné updatovat systém tv? Vím, že u některých starších LG to šlo. Skylink live totiž potřebuje ke svému provozu o jednu vyšší verzi systému a to webOS 3.0. Pokud ne, tak jediná možnost co mě napadá, je koupě Android boxu a instalace programu Kodi. Pro více info mrkněte na: https://www.xbmc-kodi.cz/prispevek-skylink-livetv-addon

  32. Dobrý den,

    Chtěl bych se zeptat, zda se dá nějak jednoduše rozeznat, zda je televize osazena IPS nebo VA panelem. Jedná se mi konkrétně o model Samsung QE55Q80A, který by dle Vaší informace mohl být osazen oběma typy panelů. Obchodník (Datart) na stránkách uvádí VA panel, ale rád bych tuto informaci sám ověřil.

    Děkuji za informaci
    Ondřej

    • Dobrý den,

      jinou možnost než panel reálně vidět nemáte. Výrobci nemají povinnost uvádět typ panelu. V poslední době mám zprávy o VA u Q80A (a sám jsem viděl) samé Q80A s VA panely, takže věřím že šance i u Vašeho modelu bude velmi vysoká. S IPS byla možná jen úvodní série kvůli omezení výroby kvůli covidu – můžu jen odhadovat. Každopádně VA panel je pro Q80A výtečnou zprávou.

  33. Dobrý den,

    Vzhledem k povánočním výprodejům si jdu pro radu, tak doufám, že do té doby než dostanu odpověď nebude TV pryč haha 🙂

    Pokukuji po Sony XR-65X93J, která se teď dá sehnat za příjemných 28K.
    Chápu není to OLED, ale barvy naživo mne bavili velikost za tu cenu asi super a celkově mi to přijde jako fajn koupě pro sledování 4K filmů byť se trochu obávám sledování večer a v noci..

    Pak se ale objevila lákavá nabídka na LG OLED55C12 kdy je to sice menší TV, ale vzhledem k OLED panelu jsem asi schopný toto překousnout.
    Jen jsem nikde nedohledal, jaký je rozdíl mezi C11 a C12 variantou – Mohl by jste zde jako erudovaný poradit v čem je rozdíl?

    A pro kterou TV by jste se osobně rozhodnul vy?

    Díky předem za brzkou odpověď 🙂

    • Dobrý den,

      začnu od konce: C11 a C12 je jen barva stojanu / rámečku, z pohledu obrazu se jedná o to stejné. Máte poměrně časté dilema, tj. velmi dobré LED ve větší velikosti nebo menší OLED. Zásadní otázkou je za mě pozorovací vzdálenost. Pokud se blíží třem metrům nebo více, tak bych raději volil větší X93J. Myslím, že výhoda větší úhlopříčky bude výraznější než lepší podání černé u OLEDu. Naopak, pokud jste někde mezi 2-3 metry, tak by mi přišel zajímavější OLED – protože z popisu chápu, že jste citlivý na podání černé. Tam OLED vede. Ale ani u X93J to není nějaká tragédie. Jen prostě 60 stmívacích zón LCD nemůže konkurovat milionům u OLED.

  34. Dobrý den,

    vybírám TV a chtěla bych Vás požádat o radu. Kvůli prostoru bych potřebovala max. 50″ na běžné denní sledování tv nebo netflix, youtube apod. Cenový strop je 20 000 Kč. Ve výběru mi nejlépe vychází LG 50NANO86P a Sony KD-50X85J. Přijde Vám to jako dobrý výběr? Je lepší Sony nebo LG? Napadá Vás lepší varianta?

    Děkuji za Váš názor a přeji hezké svátky.

    Koulová

    • Dobrý den,

      když se dostaneme pod 55 palců, tak se nabídka zmenšuje, takový je bohužel trend posledních let. Váš předvýběr je velice dobrý. Při 50 palcích mě lepší varianta nenapadá. Sony vs LG, v této velikosti je relativně vyrovnaný boj, obě tv mají stejný typ panelu. Nicméně obrazově je Sony o trochu lepší. LG má (pro méně technického uživatele) příjemnější a jednoduší operační systém. Čistě z pohledu obrazu je Sony o něco lepší, bral bych však v potaz i cenu. Pokud by LG bylo o 2 000 Kč či více levnější, tak bych (s ohledem na to jak moc chcete „ušetřit“), přemýšlel i o něm. Při nižší ceně o 4 000 Kč a více, bych nic moc neřešil a bral rovnou LG. Rozdíl v obraze není nijak extrémní.

  35. Dobry den, ktera znacka, vyrobce TV dela TV s VA panelem, ktere maji nejlepsi pozorovaci uhly. Mylim tim, ze nejlepsi obraz pri vacsim pozorovacim uhlu.

    Dekuji

    • Dobrý den,

      nejdražší LCD modely mají ve většině případů vrstvu pro lepší pozorovací úhly. Nicméně cenou za ně, je lehký pokles kontrastu. Zkuste třeba Sony X95J nebo Samsung QN90A

  36. Dobry den.Neviem sa rozhodnut,ktory vybrat.Poradite mi?…
    Panasonic TX-55JZ980E alebo LG OLED55B1. dakujem..

    • Dobrý den,

      za mě pro naprostou většinu uživatelů ideální volba LG OLED55C11. Jen o tisíc dražší než B1, přitom levnější než JZ980E. Jednoduchý odladěný systém, moc pěkný obraz. Panasonic bych zvážil pokud potřebujete DTS zvuk, či máte rádi vyloženě přirozené barvy a nechcete si LG nastavovat. Pokud si ani u jedné věci nejste jistý o co jde, věřím že pro vás bude lepší LG.

      • https://ctrlv.cz/Owd9
        Zde je přiložená fotografie
        Tomáš

        • Covybrat.cz 02/02/2022 at 21:02

          Dobrý den,

          toto bohužel vidím prvně. LG B7 je ještě z prvních generací OLEDů, tam jsou problémy s vypálením reportovány výrazně častěji. Již několik let, nicméně u novějších modelů se to zatím neděje – navzdory faktu že u B7 se tyto případy objevují už skoro 4 roky.

      • Dakujem.Ale neviem sa rozhodnut kvoli tomu,ze B1 aj JZ980 su v rovnakej cene cca 1000 eur,ale C1 je az o cca 200 eur dahsia.

        • Covybrat.cz 23/12/2021 at 08:00

          Dobrý den,

          pokud je na Slovensku C1 o tolik dražší, tak JZ980 má výhodu 100 Hz panelu, DTS či velmi věrných barev. B1 má zase „bohatší“ barvy, uživatelsky přívětivější a snažší operační systém.

  37. Dobrý den, poprosím o pomoc.

    Která TV je nejlepší ve velikosti 32 palců Full HD s panelem IPS?
    Která TV je nejlepší ve velikosti 32 palců Full HD s panelem VA?

    Dík

    • Dobrý den,

      v této kategorii je to tristní. Podívejte se na:

      TCL 32S615
      Samsung UE32T5372
      Hisense 32A5600F
      (všechny VA)
      případně LG 32LM6370 má IPS

  38. Dobrý den,
    prosím poraďte mi nejlepší 40 palcovou FullHD televizi s IPS panelem.
    A nejlepší 40 palcovou 4K televizi s IPS panelem.

    Nevíte, jestli Sony bude ještě vyrábět TV 40 palcové?

    Moc děkuji

    • Dobrý den,

      při této velikosti rozlišení vůbec řešit nemusíte. Zda bude fullHD nebo 4K je skoro jedno. Jen doplním, že z pohledu výrobců a trhu se jedná o velmi malé televizory a mnoho značek se této velikosti již vůbec nevěnuje. Jednou z mála značek co je má v nabídce je Panasonic TX-40JX800E. Ten je tedy bohužel s panelem typu VA. Kdyby to nevadilo, za mě v této velikosti jasná volba. Levnou alternativou je Hisense 40A5600F, taky s VA panelem. IPS panel se mi v dané velikosti u nějaké solidnější značky nedaří objevit.

      • Dobrý den,
        omlouvám se, ale mám ještě jednu technickou otázku: beru v úvahu určitou odlišnost v zobrazování u VA a IPS typu panelu.

        Může se u VA panelu, bez ohledu na velikost obrazovky, nějak výrazně lišit stupeň diskomfortu zobrazování i mezi různými výrobci TV s panelem VA, nebo dokonce mezi různými konkrétními výrobky téhož výrobce? Laicky řečeno – jeden výrobek může být podstatně lepší/ horší, než jiný…?
        Děkuji za odpověď.

        • Covybrat.cz 21/12/2021 at 07:45

          Dobrý den,

          ano může. Ať už kvůli přirozené odchylce při výrobě, tak i díky tomu že na výsledný obraz nemá vliv jen typ panelu, ale i další technologie které se mezi jednotlivými výrobci liší.

  39. Dobrý den,
    Nejdřív musím vyjádřit svůj úžas nad vaší práci a také ochotou. Skvěle!!
    Pořídil jsem si Hisense 55E76GQ, podařilo se mi za výhodnou cenu 12000 Kč. Co si myslíte o kvalitě této tv? Podle specifikaci mi v poměru cena výkon přišla excelentni ale mohu se mýlit. Každopádně na stránkách mall.cz mají napsáno, že tv disponuje vestavěným Chromecast. Mě se však nepodařilo tímto způsobem telefon spárovat. Je to opravdu pravdivá informace?
    Děkuji za odpověď.

    • Dobrý den,

      za mě podobná Samsungu AU7172, v něčem obraz lepší, v něčem horší. Osobně mi víc vyhovuje Tizen (operační systém Samsungu) než Vidaa od Hisense. Ale je to spíš otázka preferencí. Cena myslím slušná. Běžně se pohybuje tak od 12 500 výše.

      • Děkuji. Mohl by jste mi ještě prosím potvrdit, zda má moje TV opravdu vestavěný chromecast?

        • Covybrat.cz 14/12/2021 at 21:26

          Dobrý den,

          podle specifikace chromecast má – zkuste se podívat na praktické příklady zrcadlení zde – https://hisense.com.au/blog/connect-tv-mobile-devices/ Věřím, že to bude fungovat.

  40. Dobrý den,
    rád bych pořídil TV velikost 55, OLED, bude sloužit ke sledování pozemního a satelitního vysílání + netflix, hlavně filmy, dokumenty, sport . Nebude sloužit ke hrám. Protože hlavně hudební dokumenty jsou pozdě v noci, předpokládám, že se z ní bude i dost nahrávat na HD , takže bych přivítal twin tunery na pozemní i satelitní příjem.
    Protože bydlím v podkrovním pokoji, TV nemůže být zavěšena na stěně , otočný stojan by byl výhodou, ale není nutný
    Cenu předpokládám 30 -35 tis. Kč.
    TV bych ještě rád doplnil o soundbar.
    Můžete mě prosím poradit.
    Bedřich

    • Dobrý den,

      otočný stojan doporučuji případně řešit samostatně, výběr to hodně limituje (na mysl mi přijdou jen Panasonicy, které jsou cenově docela vysoko). S ohledem na cenu bych doporučil jako nejlepší volbu Sony XR-55A83J, levnější alternativa je LG OLED55C1. Ale třeba z pohledu tunerů má slabší výbavu. Úplně ideální pro vaše potřeby by byla Panasonic TX-55HZ1500E, ale ta už je cenově vážně vysoko.

      • Dobrý den,
        rozhodl jsem se pro značku Panasonic a zvedl finanční limit. Nyní se rozhoduji mezi televizory Panasonic TX-55HZ1500E dle Vašeho doporučení a v doprodeji se objevil loňský o třídu vyšší model Panasonic-55JZ2000E za cenu o 2 000,- nižší.
        Který doporučujete k nákupu.
        Bedřich

        • Covybrat.cz 25/12/2021 at 07:16

          Dobrý den,

          při rozdílu 2 000 Kč, bych koupil Panasonic TX-55HZ2000E (myslím, že v dotazu jste označení letošního (JZ) a loňského modelu (HZ) přehodil). Má nepatrně lepší obraz a znatelně lepší zvuk.

      • Dobrý den,
        mohu prosím ještě požádat o porovnání Sony XR-55A83J s Panasonic TX-55JZ980E a s Panasonic TX-55JZ1000E
        Děkuji.

  41. Dobrý den,

    prosím o pomoc s výběrem tv.

    Požadavky : 55″ – LG – SAMSUNG, panel VA – 100Hz, (možnost připojení k netu?), cena 20000

    Vzdálenost od tv je 2-2,5m běžné sledování filmů…více sport a příroda, raději lepší obraz na úkor zvuku.

    Děkuji a musím pochválit Vaši práci zde.
    Pěkný den, Aleš.

    • Dobrý den,

      Samsung QE55Q80T – pokud budete mít štěstí, doprodává se. Ale viděl jsem ji nedávno v datartu za 20 000 Kč.

      Samsung QE55QN85A – aktuálně za 24 000 Kč a je to IPS. Na první pohled doporučení nedává smysl. Ale díky miniLED podsvícení je obraz velmi dobrý a za některých situací oproti klasickému VA není velký rozdíl. A během dalších pár měsíců cena klesne k 20 000 Kč. Takže pokud nespěcháte zajímavá alternativa.

      Samsung QE55Q70A – VA panel, cena do 20 000 Kč. Ale jak Q80T či QN85A jsou na tom z pohledu obrazu znatelně lépe. Bral bych jen za situace kdy nechcete čekat na slevu QN85A a Q80T se nedá sehnat. 

      LG LCD je bohužel mimo hru, dává VA panely do 50,60, 70 palcových úhlopříček. Doporučuji zvážit LG OLED55B1, cenově je cca za 22 000 Kč. Obraz nádherný.

      • Dobrý den,

        Děkuji za Vaši odpověď a ještě bych Vás poprosil o porovnání Q80T a Q80A.
        Zda jsou srovnatelné či totožné obrazem, resp. v čem je Q80 znatelně horší.
        U Q80T mě nemile překvapila udávaná spotřeba..

        Pěkný den.

        • Covybrat.cz 08/12/2021 at 18:36

          Dobrý den,

          u Q80A (minimálně u části produkce) používá Samsung IPS panel, který má odlišné výhody a nevýhody (zejména horší černá, lepší pozorovací úhly) než VA panel který byl ve všech Q80T. U spotřeby bohužel obvykle platí, že čím lepší tv tím vyšší spotřeba. Na druhou stranu hodnoty z energetického štítku berte orientačně. Vždy záleží na konkrétním nastavení obrazu, zejména vysoký jas (svítivost) je žroutem energie.

  42. Dobrý den,

    taky bych rád radu. TCL 43P725 – 108cm, JVC LT-43VU3105 – 108cm,
    Hisense 43AE7010F – 108cm, JVC LT-43VA3035 – 108cm.
    Zatím mě nejvíce zaujal TCL 43P725, ale nebráním se jiné značce. Bude se využívat na tv, netflix, a občas konzole ps5. A ještě ke zvuku. Ke každému doporučujete dokoupit soundbar. Nebo není potřeba.
    Děkuji za radu.

    • Dobrý den,

      v této cenové relaci nic moc lepšího než TCL 43P725, případně můžete trochu připlatit a mít Samsung UE43AU8072. Pokud jde čistě o hlasitost bát se u žádné z nich nemusíte. Ale na basy či hutnější zvuk můžete u moderních televizorů (až na pár vyjímek, které jsou docela drahé) zapomenout.

  43. Dobrý den, můžete mi napsat váš názor na TV UE32T5302?

    Rozhodují se mezi TV UE32T5302, anebo 40FS503E, kterou by jste si koupil, nedívat se na cenu, ale kvalitu.

    Taky nevím jak funguje nahrávání na HDD u Panasonicu, jestli jde nahrávat na HDD, kde jsou již data.

    Moc děkuji

    • Dobrý den,

      z této dvojice bude mít o fous lepší obraz Panasonic. Ale je to velmi těsné – upřímně v těchto velikostech nejsou mezi solidnějšími značkami rozdíly. Pokud mě paměť neklame, tak při připojení disku v nevhodném formátu je nutné disk naformátovat. Je tedy alternativa data zálohovat, zformátovat disk do požadovaného formátu a poté je tam nahrát zpět.

      • Dobrý den
        Chci se zeptat, jaký je panel u TV UE32T5302 a TV 40FS503E, IPS, nebo VA?
        A u které TV jsou lepší pozorovací uhly?
        Četl jsem, že ne každy panel VA, je stejny pozorovaním z boku.

        Moc děkuji

        • Covybrat.cz 07/12/2021 at 19:25

          Dobrý den,

          v obou případech VA panel, pozorovací úhly budou velmi podobné.

  44. Dobrý den, chci se vás zeptat na váš celkový názor, na TV 40″ Panasonic TX-40FS503E.
    Nejde mi o cenu, zajímá mne jenom názor na kvalitu, a jestli víte jaké má sklo, jestli matné nebo lesklé?

    Děkuji!!!

    • Dobrý den,

      v dané velikosti je to jedna z těch lepších možností, většina „větších“ výrobců začíná produkci až od 43 palců. Tato má fullHD, ale to je s ohledem na velikost v pořádku. Samozřejmě nemůžete čekat nic extra. 50 Hz VA panel. Sklo si myslím, že v těch letech dával Panasonic v této řadě spíše matné. Ale nepodařilo se mi to ověřit, tak prosím berte informaci s rezervou.

  45. Dobrý den,

    mockrát díky za skvělé a zevrubné shrnutí problematiky.

    Poohlížím se po televizi na sledování z cca 3,5 m. Přemýšlel jsem i o 65″, nicméně díky rozložení nábytku se mi jeví lépe 55″ a zdá se mi to i přijatelné (nyní využíváme dočasně starší 48″ Samsung a i to se celkem dá). Cenově kolem ± 25k.
    Využití TV bude sledování sportovních přenosů, O2 TV, YouTube, Netflix, filmy, občas i nějaký Xbox.
    Dle vašeho článku i z recenzí jsem vytipoval následující kousky, přičemž bych rád znal váš názor.

    Jaký mají tyto 3 LG panel, prosím?
    LG OLED55C11LB/LG OLED55C12
    LG OLED55CX

    LG 55NANO9.. – má smysl o řadě nano uvažovat ve srovnání s LG OLED?

    Samsung QE55Q80T/Samsung QE55Q90T

    Děkuji moc

    • Dobrý den,

      LG NANO je oproti OLEDu výrazně horší, vůbec bych je nebral v úvahu. LG 4K LCD neumí. Samsung QE55Q90T už je lepší, ale když už bych zvažoval QLED, tak letošní Samsung QE55QN90A stojí za příplatek (cca 29 000 Kč), postupem času bude ještě klesat.

      OLEDy nemají panely jako LCD (VA vs IPS). Zjednodušeně lze říct, že mají všechny „stejný“ panel, až na několik vyjímek co mají novější „evo“ panel. Ten má vyšší jas. U LG ho najdete u letošní G1. LG OLED55C11LB/LG OLED55C12 se liší je designem, LG 55CX je loňský model. Ale je de facto srovnatelná jako C11. Osobně bych z této trojice kupoval tu s nejlepší cenou.

  46. Dobrý den,

    dříve jsem měla SAMSUNG 43″ FUll HD, 100Hz. Nyní jsem si koupila po 10-ti letech novu TV Samsung UE55AU907255″, která je ale 50Hz.

    Chtěla bych se zeptat, zda mohu opravdu rozeznat rozdíl mezi starou 100Hz a novou 50Hz TV. Nebo jestli ty dnešní technologie ten rozdíl se starou TV smažou…

    Máme ji krátce a zatím si zvykám na velikost i kontrast barev, ale mám pocit že to nějak není ono a nevím čím to je. Jestli to opravdu může být tou změnou v Hz, nebo jestli mám jen divný pocit z celkově nových technologií. V prvních dnech mě boleli oči a celkově jsem měla zvláštní pocit.

    TV máme dostateně daleko a nejsem senior.

    Děkuji za váš názor.

    • Dobrý den,

      netvrdím, že je to jasná odpověď na vaši otázku, ale ze zkušenosti vím, že pro spoustu lidí je přechod z 100 Hz na 50 Hz nepříjemný. Pokud máte možnost určitě bych doporučil zkusit se podívat na jiný televizor co má 100 Hz. Pokud možno jinde než v obchodě s demem ve smyčce. Ale když nebude jiná možnost, tak aspoň takto. Také bych si zkusil pohrát s nastavením Samsungu, tuším že v menu je to něco jako “ auto motion“.

  47. Dobrý den,
    plánuji koupit TV primárně k PS5. Při hraní sedím poměrně blízko, zhruba nějakých 150-160cm. Nejvíce mi v poměru cena výkon imponuje LG C1, ale koukal jsem i na Sony X93J (vím, že momentálně nemá VRR, ale předpokládám, že to Sony brzy napraví updatem, stejně jako u PS5), rád bych v tomto ohledu znal Váš názor.
    Dále potom řeším dilema mezi 48″(příp. 50″ u Sony) a 55″ variantou. Na těch 150cm (bohužel vzdálenost nemohu zvětšit třeba na ideálních 180cm-leda na 3 metry a více, což se mi na hraní zdá velmi daleko) mi přijde 55″ verze trochu limitní a nevím, jestli by na takto malou vzdálenost nebyla TV příliš velká a aby hraní nebylo nepohodlné a namáhavé pro oči. Na druhou stranu bych TV používal méně často i ke klasickému dívání se na sport, filmy, Netflix, Youtube, Twitch atd. V takovém případě ale sedím ve vzdálenosti cca. 3m, takže by mě zajímalo, jestli je 48″ na takovou vzdálenost stále pohodlných (vím, že to zdaleka není ideální velikost pro tuto vzdálenost, ale zajímá mě, jestli se dá stále brát jako dostačující-berte prosím v potaz, že na hraní budu TV využívat častěji, než ke klasickému dívání).
    Děkuji za radu a moc chválím Vaše recenze. Zejména co se týče recenzí televizí, tak ty jsou určitě nejlepší na českém internetu.

    • Dobrý den,

      s ohledem na plánované využití hlavně pro PS5 bych se přikláněl k LG C1. Sony mám moc rád, ale jsou to primárně televizory pro sledování filmů. A i když se to na první pohled může zdát divné, v kombinaci televizoru a herní konzole od Sony nezískáte žádnou důležitou synergii, kterou by jiný výrobce nenabídl. A VRR pro loňskou modelovou řadu pořád není stoprocentně funkční. Možná bych ještě zvážil jak často a co hrajete. Dovedu si představit že pro hraní takových 6-8 hodin denně každý den bude OLED docela trpět. Zvláště pokud to bude jen pár her a u nich fixní prvky na obrazovce (health bary, skóre u sportu atd..). V takovém případě bych preferoval uvedenou LCD od Sony.

      Vaše dilema ohledně velikosti nemá řešení. Na sledování filmů ze tří metrů je lepší větší obrazovka. Naopak pro hraní ze 150 cm je 48 palců rozumných (i když myslím že i 55 palců můžete zvážit a zkusit pro představu někde na prodejně). Máte prostě dvě rozdílná využití a vyberete buď cestu pro lepší využití pro hry – 48 palců, nebo kompromis – což by mohlo být právě oněch 55 palců.

  48. Dobrý den pane Pokorný. Jaký by byl Váš výběr u těchto 4 TV co se týče kvality obrazu?
    Hisense 55 E76GQ
    LG 55 nano77 příp. 55 up77/80
    Samsung 55 AU172
    Víceméně podobná cena mezi 12500-13500kč.
    Děkuji za odpověď.

    • Dobrý den,

      z této trojice je za mě nejkomplexnější volbou Samsung 55 AU7172. Jen v případě, že máte doma sbírku starých filmů v divx formátu (typicky pohádky pro děti) – Samsung je nedokáže z flash disku přehrát, zvažoval bych LG UP8000.

  49. Dobrý den. Co říkáte na Hisense 50A7500F, je to za dané peníze cca 9-10000kč dobrý kup? Jsou na tuto TV vesměs dobré recenze co se týče kvality obrazu a op.systému VIDAA.Jak obstojí ve srovnání s konkurencí ve stejné cenové skupině a jaký je z pohledu užívání op.systém VIDAA? Děkuji za odpověď.

    • Dobrý den,

      největší konkurentem je za mě Samsung UE50AU7172. Celkově o něco lepší televize, včetně operačního systému (Vidaa je na tom podobně jako my Home Screen u Panasonicu, prostě na hlavní hráče trochu ztrácí). Ale je také obvykle dražší. Za sebe, bych zvážil za kolik můžete mít Hisense 50A7500F a Samsung UE50AU7172. A také zda vám jde primárně o nejnižší cenu. Osobně bych bral Samsung, pokud bude maximálně o 1 500-2 000 dražší. Při větším rozdílu Hisense.

      • Dobrý den, děkuji Vám za odpověď, můžu mít Hisense 50A7500 za 8700kč, za tyto poníze asi lepší TV na trhu v současné době není, možná Philips 50pus8505 za 10000, nebo Thomson 50ug6400 se dá sehnat kolem 10000. Ten Samsung, co jste mi doporučil by byl asi o 3000 dražší, než ten Heisens…Myslíte, že za ty peníze je to nejlepší volba? Děkuji a přeji pěkný den.

        • Covybrat.cz 18/11/2021 at 06:37

          Dobrý den,

          Thomson bych za sebe určitě vynechal, nemám s tou značkou dobré zkušenosti. 50pus8505 je obrazově slušná,ale Hisense má trochu lepší hardware (chipset). Jak jsem psal v předešlé odpovědi, při takovém rozdílu ceny bych bral Hisense. Philips jen když opravdu toužíte po podsvícení Ambilight.

  50. Dobrý den,

    předně děkuji za skvělý článek s tak rozsáhlou podrobností, ale trochu se obávám, že se mi z toho zavařil mozek a nejsem schopný si zúžit výběr a něco vybrat. Tak jsem vás chtěl poprosit o radu. Ještě bych dodal, že předtím jsem měl úplně obyčejnou televizi přes 40″, kde jsem občas sledoval DVD, takže ten skok bude asi dost brutální. Kritéria jsou zhruba následující:
    1. Hodně světlá místnost (střešní sluneční byt), ale vertikální žaluzie (na tmu přes den to ale rozhodně není)
    2. Pozorovací vzdálenost +- 4 m, moje představa 65″ případně mám místo i na 75″, ale podle článku jste mi to docela rozmluvil
    3. Sledování bluray, netflix, youtube apod.
    4. Na zvuk mám sloupové repro přes zesilovač, takže ideálně výstupy na cinche
    5. Montáž na zeď
    6. Cenová představa do 50000, ale když by bylo něco zajímavého, tak jsem ochoten to i překročit.

    Mockrát děkuji za pomoc, Michal K

    • Dobrý den,

      pokud přecházíte z 40 palců tak máte pravdu, že to bude velký rozdíl. S ohledem na rozpočet mi to směřuje na LG OLED65C1, kterou můžete pořídit za cca 44 000 Kč. Zvažte jak moc dobře jdou okna zatemnit. Absolutní tmu rozhodně nepotřebujete, ale přímé sluneční světlo přes okna bez žaluzií by dobré nebylo. Alternativa mezi LCD je letošní výtečný Samsung QE65QN90A nebo Sony XR-65X95J (ale ta je zatím zbytečně drahá, férovější cena by byla taky okolo 43 – 44 000 Kč).

      Všechno jsou to špičkové televizory, ale ve velikosti 75 palců jsou šíleně drahé. Pokud chcete větší větší úhlopříčku tak je podle mého jen jedna smysluplná volba okolo dané ceny Samsung QE75Q80T (cca 54 000 Kč) či Sony KD-75XH9505 (o něco lepší, ale také skoro 60 000 Kč). Teď si musíte zvážit zda chcete raději „menší“ úhlopříčku a propracovaný obraz do nejmenších detailů nebo „větší“ – budete muset lehce překročit rozpočet a nechci říct, že je jejich obraz špatný. Jen místo špičky je to taková vyšší střední třída. Osobně si myslím, že na čtyři metry jde mít bez problémů mít i 75 palců. Ale radit zda 65 nebo 75 musíte zvážit sám, každý může mít trochu jiné preference.

1 2 3 4 5 6 17

    Přidejte váš dotaz nebo recenzi

    Před odesláním komentáře byste měli vědět jak pracujeme s vašimi osobními údaji. Důvodem pro zpracování osobních údajů je náš oprávněný zájem. Jsme správci osobních údajů a chráníme je v souladu se zákonem 101/2000 Sb., O ochraně osobních údajů a s principy obsaženými ve směrnici EU č. 95/46/EC (GDPR). Při odeslání komentáře zpracováváme tyto osobní údaje - jméno, email a vaši IP adresu. Jméno používáme pro oslovení při případné odpovědi. Jméno můžete nahradit i přezdívkou. Email používáme pouze pro odeslání notifikačního emailu se zprávou, že vám někdo odpověděl na váš dotaz, případně rovnou pošleme odpověď na váš dotaz. Email je neveřejný a pro jiné účely ho nepoužíváme. IP adresu využíváme výlučně pro ochranu formuláře před spamem. Případné úpravy osobních údajů a žádosti o smazání můžete vyřídit emailově na [email protected].

    Covybrat.cz
    Logo