Jak vybrat televizi

Jak pracujeme?: Jsme profíci, nevěříme marketingovým slibům a nezávisle recenzujeme a srovnáváme produkty. Když nakoupíte skrze naše odkazy, můžeme získat malou odměnu, která ale nezvyšuje cenu vašeho nákupu.

Komentář jsme přijali

Zatím se ale nezobrazí. Zobrazíme jej až rovnou s odpovědí od našeho experta/expertky, nebo po schválení.

Odpověď můžete čekat zhruba do 2 dnů. Na velkou většinu dotazů odpovídáme do 24 hodin. Pokud je dotazů více a jsou složitější, tak může odpověď trvat i pár dní.

Doporučujeme vám sledovat komentáře na této stránce pravidelně, protože vám do emailu nedorazí emailová notifikace o zobrazení vašeho komentáře. Tato funkce je aktuálně nedostupná. Na spuštění notifikací pracujeme.

Chcete koupit novou televizi? Dejte si dohromady seznam vlastností, které vám na TV vadí a naopak těch, které chcete či oceňujete. Možná to zní na první pohled hloupě, ale na trhu je několik technologií a každá z nich má odlišné svoje silné a slabé stránky. Neexistuje univerzální „nejlepší volba“, ale je třeba výběr nové TV přizpůsobit potřebám a zvyklostem kupujícího. Díváte se na televizi z úhlu? Jste náruživý hráč? Sledujete ji spíše večer nebo přes den? Trápí vás „vybledlé barvy“? To je jen příklad otázek, které je dobré si zodpovědět. Vyznat se ve složité nabídce pomůže náš podrobný rádce.

Test televizorů 2026

Pořadí v testu ProduktKde koupit
Přibližná cena [Kč]
Uvedení na trh
Zobrazovací technologie
Typ panelu
Obnovovací frekvence [Hz]
Rozlišení
Barevná hloubka [bitů]
Pokrytí spektra DCI-P3 [%]
Pokrytí spektra Rec.2020 [%]
Local dimming
Podsvícení
Podpora HDR10
Podpora Dolby Vision
Podpora HDR10+
Podpora HLG
HDMI
Wi-Fi
Síťový vstup
USB (počet)
Bluetooth
Typ reproduktoru
Audio výkon [W]
Odhadovaná spotřeba za 1 000 hodin [kWh]
Odhadovaná spotřeba za 1 000 hodin (HDR) [kWh]
Duální tv tuner
Input lag v herním módu [ms]
Průměrná doba odezvy [ms]
Výška [cm]
Šířka [cm]
Hloubka [cm]
Výška (včetně podstavce) [cm]
Šířka (včetně podstavce) [cm]
Hloubka (včetně podstavce) [cm]
Váha [kg]
Kontrast
Úhly
Barvy
Konstrukce
Dynamika
Systém
Celkové hodnocení Recenze
Pořadí v testu ProduktKde koupit
Přibližná cena [Kč]
Uvedení na trh
Zobrazovací technologie
Typ panelu
Obnovovací frekvence [Hz]
Rozlišení
Barevná hloubka [bitů]
Pokrytí spektra DCI-P3 [%]
Pokrytí spektra Rec.2020 [%]
Local dimming
Podsvícení
Podpora HDR10
Podpora Dolby Vision
Podpora HDR10+
Podpora HLG
HDMI
Wi-Fi
Síťový vstup
USB (počet)
Bluetooth
Typ reproduktoru
Audio výkon [W]
Odhadovaná spotřeba za 1 000 hodin [kWh]
Odhadovaná spotřeba za 1 000 hodin (HDR) [kWh]
Duální tv tuner
Input lag v herním módu [ms]
Průměrná doba odezvy [ms]
Výška [cm]
Šířka [cm]
Hloubka [cm]
Výška (včetně podstavce) [cm]
Šířka (včetně podstavce) [cm]
Hloubka (včetně podstavce) [cm]
Váha [kg]
Kontrast
Úhly
Barvy
Konstrukce
Dynamika
Systém
Celkové hodnocení Recenze
TOP 1Kde koupit?350002025OLEDOLED100 (165)4K109979ne-anoanoneano4anoano3ano4.26064171ne8370,3122,226,374,2122,22,722,195 %100 %90 %90 %90 %80 %92 %
TOP 2Kde koupit?360002024OLEDOLED100 (144 pro hraní)4K109992ne-anoneanoano4anoano4ano4.2.27082191ano9370,6122,51,177,1122,526,823,995 %100 %90 %90 %90 %80 %91 %
TOP 3Kde koupit?350002025OLEDOLED100 (165)4K109991ne-anoneanoano4anoano4ano4.2.27084256ano8270,6122,51177,1122,526,823,995 %100 %90 %90 %90 %80 %91 %
TOP 4Kde koupit?250002025OLEDOLED100 (144)4K109878ne-anoanoneano4anoano2ano2.24077191ne10370,3122,24,575,7122,2231695 %100 %85 %85 %90 %80 %90 %
TOP 5Kde koupit?290002024OLEDOLED100 (144 pro hraní)4K109991ne-anoneanoano4anoano2ano2,14081123ano10370,8122,5477,4122,526,517,395 %100 %80 %85 %90 %80 %89 %
TOP 6Kde koupit?230002025OLEDOLED100 (144)4K109990ne-anoneanoano4anoano2ano2.14080203ano10370,9122,54077,4122,526,515,995 %100 %80 %85 %90 %80 %89 %
TOP 7Kde koupit?330002023OLEDOLED1004K109978ne-anoanoneano 4anoano2ano3.2508397ano15373,8122,75,373,8122,732,718,895 %95 %75 %85 %90 %75 %85 %
TOP 8Kde koupit?360002024QLEDVA100 (144 pro hraní)4K109575anopříméanoneanoano4anoano2ano4.2.27077193ano9970,7122,52,276,8122,523,220,690 %70 %80 %90 %85 %80 %84 %
TOP 9Kde koupit?200002025OLEDOLED1004K109890ne-anoneanoano4anoano2ano2.02083100ano10476,5122,53,470,6122,523,512,690 %95 %75 %80 %85 %80 %84 %
TOP 10Kde koupit?200002025OLEDOLED1004K109878ne-anoanoneano4anoano2ano2.02077135ne10370,8122,84,677,2122,823,514,590 %90 %80 %85 %85 %80 %84 %
TOP 11Kde koupit?260002024QLEDVA100 (144 pro hraní)4K109574anopříméanoneanoano4anoano2ano4.2.26077174ano111070,6122,72,776,8122,723,720,685 %70 %75 %85 %85 %80 %81 %
TOP 12Kde koupit?230002025QLEDVA100 (165)4K109373anopříméanoneanoano4anoano2ano4.2.26076209ano101170,6122,72,776,8122,723,720,685 %60 %70 %85 %85 %80 %79 %
TOP 13Kde koupit?200002023miniLEDVA1004K109372anoDirectanoanoanoano4anoano1ano2.15083220ne111071,6122,57,279,4122,52818,485 %60 %80 %80 %75 %75 %78 %RECENZE
TOP 14Kde koupit?200002024QLEDVA1004K109372anopříméanoneanoano4anoano2ano2.24080183ano10870,6122,84,676,6122,824,420,185 %60 %70 %85 %85 %80 %78 %
TOP 15Kde koupit?230002025LEDIPS100 (144)4K8 bitů + FRC9473anopříméanoanoneano4anoano2ano2.24084185ne101170,9122,65,877,6122,632,513,780 %60 %70 %85 %85 %80 %78 %
TOP 16Kde koupit?150002024QLEDVA100 (144 Hz pro PC hry)4K8 bitů + FRC9474anopříméanoanoanoano4anoano2ano2.14063160ne10471,7123,17,978,1123,129,515,485 %65 %80 %75 %85 %75 %78 %
TOP 17Kde koupit?170002023LEDVA1004K8 bitů + FRC9272anoDirectanoanoanoano4anoano1ano2.03077190ne11971,1122,5777,1122,531,614,280 %60 %70 %80 %75 %75 %74 %
TOP 18Kde koupit?180002024QLEDVA1004K8 bitů + FRC9271anopříméanoneanoano4anoano2ano2.24077224ano111070,6122,84,776,8122,825,319,880 %60 %70 %80 %75 %80 %74 %
TOP 19Kde koupit?160002025QLEDVA100 (144)4K109372anopříméanoneanoano4anoano2ano2.23076217ne121170,6122,84,776,4122,824,717,275 %60 %70 %80 %80 %80 %73 %
TOP 20Kde koupit?200002025LEDIPS1004K8 bitů + FRC9471anopříméanoanoneano4anoano2ano2.02064113ne101171,6123,6374,2123,62815,770 %60 %70 %80 %80 %80 %72 %
TOP 21Kde koupit?150002025QLEDVA100 (144)4K109171anopříméanoneanoano4anoano2ano2.02063181ne101270,9123,32,676,6123,324,81570 %60 %60 %80 %80 %80 %71 %
TOP 22Kde koupit?130002025QLEDVA504K8 bitů + FRC9070neboční (edge)anoneanoano3anoano2ano2.02064152ne121170,9123,22,676,8123,223,914,355 %60 %55 %75 %65 %75 %63 %
TOP 23Kde koupit?140002025LEDIPS504K8 bitů + FRC9471anoboční (edge)anoneneano3anoano2ano2.02064110ne131171,6123,6378,3123,625,715,355 %60 %55 %75 %65 %75 %63 %
TOP 24Kde koupit?160002024QLEDVA1004K8 bitů + FRC9372neboční (edge)anoneanoano4anoano2ano2.02064160ano101170,9123,32,677,4123,325,616,950 %60 %50 %75 %75 %80 %62 %
TOP 25Kde koupit?140002024QLEDVA504K8 bitů + FRC9372neboční (edge)anoneanoano4anoano2ano2.02063126ne91170,8123,22,674,6123,222,415,850 %60 %45 %75 %60 %75 %62 %
TOP 26Kde koupit?100002025QLEDVA504K8 bitů + FRC9170neboční (edge)anoneneano3anoano1ano2.02079118ne121171,1123,4675,8123,423,711,655 %60 %50 %75 %65 %75 %62 %
TOP 27Kde koupit?110002025LEDIPS504K8 bitů + FRC9372nepříméanoneneano3anoano1ano2.02084105ne101271,2123,66,877,2123,623,511,650 %60 %50 %75 %65 %75 %60 %
TOP 28Kde koupit?140002025LEDIPS504K8 bitů + FRC9169nepříméanoneneano3anoano2ano2.02081121ne121171,5123,55,878,7123,5261145 %60 %30 %70 %60 %75 %53 %
TOP 29Kde koupit?80002025LEDVA504K8 bitů + FRC8163neboční (edge)anoneneano3anoano1ano2.02079118ne121470,8122,57,775,6122,5201050 %55 %25 %70 %60 %75 %52 %
TOP 30Kde koupit?90002025LEDIPS504K8 bitů + FRC8563nepříméanoneneano3anoano1ano2.02084105ne121471,8123,66,878123,62311,645 %60 %25 %70 %60 %75 %51 %

Hodnotili jsme ve srovnávacím testu většinu zajímavých modelů televizí pro tento rok. Jako referenční úhlopříčku jsme si vybrali rozměr 55 palců, což je 140  na centimetry. Výrobci mají obvykle u jedné řady stejné funkce a velmi podobnou kvalitu tv panelů, proto můžete v testu hledat i jiné rozměry, než 55″ a porovnání televizí bude stále relevantní. Nejlepší televize 2026 a vítěz testu je Samsung S95C a LG G3. Obě však mají velmi vysokou cenu. Pokud se na to díváte racionálně, je pro většinu lidí nejlepší volbou LG C2, která nabídne lehce horší cenu, ale v tuto chvíli za méně než poloviční cenu.

Jak hodnotíme

  1. U kontrastu nejde jen čistě o jeho hodnotu, ale také o kvalitu lokálního tlumení (pokud je), blooming a black crush handling.
  2. U pozorovacích úhlů subjektivně hodnotíme, kdy dochází k deformaci a vyblednutí barev a ztrátě jasu.
  3. Ačkoliv to na první pohled nemusí být jasné, pod hodnocením „barev“ (která má v celkovém hodnocení televizoru značný význam) se skrývá pokrytí barevného spektra (s větší vahou na DCI-P3), dále maximálním jasu (to je důvod proč zde klasické OLEDy trochu ztrácí). Jednolitosti zobrazení černé barvy (temnější nebo naopak světlejší rohy obrazovky) a také podpora Dolby Vision, jakožto stále dominantního HDR formátu.
  4. Konstrukce je pak čistě subjektivní pocit ze zpracování přístroje. Vyšší kvalita materiálů znamená lepší zpracování a vyšší životnost.
  5. U hodnocení dynamických scén má velký význam frekvence panelu, dále doba odezvy, podpora BFI, VRR a částečně také subjektivní pocit z pohybových scén, protože ne vše lze popsat čísly.
  6. U hodnocení operačního systému televizoru má největší vliv snadnost používání systému (subjektivní metrika) a jeho rychlost (na několika úkonech, typu jak dlouho trvá změnit zdroj obrazu, spustit netflix, upravit jas atd..). Menší vliv pak má to zda značka nabízí (a v jaké míře) aktualizace operačního systému, funkčnost dálkového ovládání, možnosti přizpůsobení a z pohledu výbavy také USB ve verzi 3.0 a HDMI 2.1.

Zvuk nehodnotím. Důvodem je fakt, že většina lidí co znám má u „dražších“ tv (což jsou právě ty s lepším zvukem), stejně nějakou formu samostatného audio řešení – domácí kino, soundbar, zesilovač + repro atd…

Toto je metodika hodnocení verze 2.0. Důvodem pro změnu, že původní vznikla někdy okolo roku 2018 a od té doby se technologie (OLED, QD-OLED, miniLED) dost posunuly. Což má za následek i to, že podle těchto podmínek mají klasické levné LED kolem 10 000 Kč docela nízké skóre. Neznamená to že jsou to nutně špatné tv, ale pro náročnější diváky vhodné nejsou.

Jakou televizi bych aktuálně doporučil ke koupi

Aktualizováno v lednu 2025. Cena televizorů z roku 2024 už je na velmi slušné úrovni, minima však všechny ještě nedosáhly. Některé modely z roku 2023 už jsou vyprodány, ale hodně je jich ještě k dostání a většinou za dobré ceny. Jen u malé časti z nich začínají ceny opět růst.

Nejlepší televize do 5 000 Kč

Při takto nízké ceně je výběr skutečně obtížný a musím přiznat, že rozdíly mezi značkami jsou malé. Osobně bych se i v této ceně vyhnul malým či neznámým výrobcům a raději pár stovek připlatil. V této cenové kategorii cílíte na malé úhlopříčky okolo 32 a 40 palců. Pokud vybíráte svoji hlavní televizi, doporučuji raději nějakou dobu šetřit a zkusit se dostat do následující cenové kategorie (10 000 Kč), kde jde koupit „full-size“, tzn. 55 palců v dostatečné kvalitě.

Pokud vás omezují fyzické rozměry, nebo je rozpočet 5 000 opravdu hraniční, tak zvažte LG 32LQ630B 50 Hz typ panelu je reportován IPS i VA, HDready rozlišení (při této velikosti stále použitelné), dobrý operační systém, zvuk také docela použitelný.

De facto to stejné platí i pro Samsung UE32T4302 50 Hz, výhradně s VA panelem, HDready rozlišení (při této velikosti stále použitelné), rovněž dobrý operační systém s plnou výbavou jako u vyšší modelů od Samsungu. Cenovka je pár stovek pod 5 000 Kč.

Alternativně, můžete se zkusit GoGEN TVF 32M340 –  fullHD (1920 x 1080) a 50 Hz. Cena se blíží 4 500 Kč. A časem by mohla být nejlevnější ze všech zde uvedených. Takže pokud je nejnižší cena hlavní prioritou, můžete ji zvážit.  Tentokrát by se mělo jednat o VA panel (nevím, jestli v celé sérii). Nastavování v operačním systému je trochu hra na schovávanou, naštěstí většinu věcí stačí najít jen jednou. Jinak pro něj platí klasické neduhy takto levných přístrojů – slabší zvuk, lehce zmatený operační systém a pomalejší reakce.

Nejlepší televize do 10 000 Kč

Základní 55ky jsou většinou pod 10 000 Kč koupit, jen výjimečně po uvedení na trh jsou dražší. Takže pod touto cenovou hranicí najdeme LG 55UT73003. LG má nepatrně horší obraz (oproti níže zmiňovaňovanému Samsungu) a IPS panel, místo VA u Samsungu, ale přehraje i filmy ve starším formátu. Samsung (respektive VA panel) nabídne lepší černou barvu, IPS zase drobně vyšší jas a lepší pozorovací úhly.

Samsung DU7172 jde bez potíží sehnat za skvělých 8 5000 Kč a je lepší volbou. Na svoji cenu má velmi solidní obraz, propracovaný a plynulý systém. Jedinou zásadní nevýhodou je fakt, že nepodporuje starší filmový kodek xvid a zvuk ve formátu DTS. Pokud sledujete jen televizní vysílání, tak vás to nemusí nijak trápit.

Vlastně je tu jen jeden kousek co bych v této ceně (nyní za luxusních 8 000 Kč) doporučil a to TCL 55V6B – slušný obraz, trochu se šetřilo na HW a tak operační systém někdy trochu zaváhá. Ale nabídne lehce lepší obraz než ostatní přístroje s cenou okolo 10 000 Kč od LG, Samsungu atd… 

Nejlepší televize do 15 000 Kč

Toto je obvykle taková slabší kategorie. U „známějších“ značek zde dosáhnete jen na základní modely, které nepřináší žádné zásadní zlepšení vůči těm s cenou okolo deseti tisíc. Nicméně občas do sní spadnou 100 Hz panely od cenově agresivních značek. A to je i případ současného stavu.  Můžete vybírat z :

TCL 55C745 – 100 Hz VA panel už má zase lákavou cenu – aktuálně cca 14 500 Kč. Klasické LED s přímým podsvícením je při sezení přímo před tv a v lehce potemnělé místnosti má na svoji cenovku velmi krásný obraz. Bohužel už se doprodává. V HDR se nemůže měřit s tv typu LG C4, či Sony X90L které koupíte o nějakých 5-10 tisíc dráž. Operační systém je AndroidTV.

Hisense 55U7NQ – vlastně skoro to stejné co TCL, jen od jiného výrobce, ale aktuálně stojí 16 000 Kč – ale to se může zase změnit. Hlavním rozdílem je operační systém VIDAA. Osobně bych z těchto dvou volil podle ceny a pokud bude podobná (dost často se mění), tak zvažte zda vás v něčem omezuje systém Vidaa (některé aplikace pro něj nejsou dostupné). Alternativou od Hisense je 55E7NQ Pro, má nižší cenu (12 000 Kč), ale je horší. Méně zón lokálního tlumení a lehce nižší jas. Pokud by cena výrazně nižší, než U7NQ už nebude dostupná tak ji můžete zvážit.

Nejlepší televize do 20 000 Kč

Tahle cenová úroveň dostala nejvíc na frak. Do polovinu roku 2023 ještě platilo, že za 20 000 Kč pořídíte velmi slušnou tv. To se bohužel změnilo a nyní se tato hranice posouvá výrazně výše, až těsně pod 30 000 Kč. Což je vážně škoda, doufám že se ceny ještě vzpamatují a o pár tisíc spadnou.

Aktuálně se pod 20 000 Kč dají koupit větší velikosti základních modelů typu Samsung QE65Q80D. Má 100 Hz a docela slušný obraz. To Hisense 65U7NQ se pohybuje od 18 po 20 000 Kč, ale je to 100 Hz miniLED s výrazně lepším obrazem. Alternativou pro větší velikost je základní Samsung UE75DU7172, kterou ale můžete mít za vážně hezkou cenu – cca 16 500 Kč (85 palcová varianta stojí okolo 22 000 Kč).

Aktuálně je mezi 55 palci ideální volbou v této ceně Samsung QE55QN85D, za cca 17 000 Kč. Hisense 55U7NQ , stojí o 1 000 Kč méně a také nabídne skvělý poměr ceny a výkonu. Pokud vás nelimituje operační systém Vidaa (spoustu lidí ne) a zároveň chcete co nejvíc ušetřit tak se jí nebojte. Od TCL je momentálně nejzajímavější TCL 55C765 za rovných 20 000 Kč. Dle parametrů lepší než QN85D, v praxi to není tak jednoznačné. Každá z těchto tv je zajímavá a uspokojí i náročnější (nikoliv však nejnáročnější) diváky. Pokud vám nevadí trochu si připlatit tak za 22 000 Kč lze mít Samsung QE55S90D. Za ty peníze je to super kup.

Možná vás to překvapí, ale okolo 40 000 Kč jde koupit i 85 palcový obr. Jasně, výbavou a kvalitou obrazu je to spíše základní model, ale možná pro někoho zajímavé: Samsung UE85DU7172 lze koupit v akci i pod 20 000 Kč.

Nejlepší televize do 30 000 Kč

Donedávna platilo, že této ceně se blížili 65 palcové OLEDy. Nyní jsme v situaci kdy do 30 000 Kč kupujete opravdu kvalitní 55ku.

Klasikou je LG C4 je okolo 27 000, není to špatná cena ale nejspíše během jara spadne o cca tisícovku. Výraznější pokles bych však nečekal a pokud chcete kupovat, tak je solidní čas. Případně počkat na uvedení C5 a pak by se cena mohla trochu pohnout dolů. Od Samsungu je alternativou Samsung QE55S90D, který je lehce okolo 22 000 Kč.  Za rovných 30 000 Kč jde koupit i 65 palcová varianta. Mě osobně o trochu víc vyhovuje obraz od C4, ale je to subjektivní. Pokud z nějakého důvodu preferujete Samsung tak se jí bát nemusíte. Pochopitelně čím více bude S90D levnější od C4, tím je S90D atraktivnější. A 5 000 Kč, což je aktuální rozdíl není vůbec málo.

Můžete zkusit i OLEDy od jiných výrobců. U Philipsu získáte Ambilight a podobnou cenu jako má LG. U Sony a Panasonicu si obvykle výrazně připlatíte. Striktně vzato tak pro opravdu náročného diváka nabídnou o něco lepší obraz. Zejména upscaling a drobné softwarové úpravy obrazu mají na špičkové úrovni. Ale ten příplatek za to pro většinu kupujících nestojí a C4/S90D má výrazně lepší poměr ceny a hodnoty.

Jestli nechcete OLED, výběr kupodivu není extra velký. Loňské LED od Sony už mizí z trhu, ale pořád jde koupit Sony Bravia XR-55X90L za hezkých 30 000 Kč. Pokud vám obraz od Sony vyhovuje, tak je to moc hezká cena. Smysl také dává Samsung, např. Samsung QE55QN90D (cca 24 000 Kč) nebo už dříve zmiňované TCL 55C765, které má lehce horší obraz, ale výrazně atraktivnější cenu. Bohužel Sony ani Panasonic nedokáží cenově dravým značkám (TCL, Hisense, ale i Samsung) cenově konkurovat a nejsou o tolik lepší, jaký je rozdíl v ceně.

Pokud potřebujete větší úhlopříčku, tak se podívejte do předešlých cenových kategorií a jen zvyšte velikost. Obecně platí, že ve velkých velikostech (75 palců a více) nabídnou nejlepší cenu Hisense a TCL.

Nejlepší televize do 40 000 Kč

Jak se ceny posunuly, tak okolo této ceny jde pořídit i velmi dobré televizory o velikosti 65 palců. Nejlepší koupě je aktuálně LG 65C4, ta stojí krásných 34 000 Kč. Ještě nedávno byla přes 40 000 Kč. Pokud chcete 65 palců v této ceně, tak za mě ideální volba.

V 75 palcích je také z čeho vybírat  TCL 75C845 (už jde s přehledem koupit za 34 000 Kč) nebo Samsung QE75QN85C, který je o cca 1 000 Kč dražší. A na rovinu mnoho navíc toho nenabídne. Samozřejmě můžete mít i větší velikost u televizorů z předcházejících kategorií.

Nejlepší televize 55 palců

Pořád se jedná o nejčastěji nakupovanou úhlopříčku. Nechci u ní jmenovat jeden konkrétní model – navíc ty skutečně nejlepší (řada G od LG, 9x od Sony, či 2000 od Panasonicu) nabízí jen o kousek lepší obraz než ty „druhé“ v pořadí (LG C, Sony 8x, Panasonic 1500) a přitom stojí výrazně více. Navíc je těžké i bez kontextu ceny určit, která z nich je nejlepší. Protože každá má nějakou drobnou výhodu a vždy záleží na potenciálním kupci co preferuje. Z pohledu prodejů je za poslední dobu v tomto vyšším segmentu dominantní LG C4. A já se tomu vůbec nedivím, je to skutečně povedený televizor.

Co chci zdůraznit, že 55 palců je aktuálně mezník ve kterém u všech výrobců můžete koupit tv bez kompromisů. Tj., 100 Hz, 10 bitů atd.. U některých výrobců při menších úhlopříčkách 100 Hz mít nelze.

Nejlepší televize 50 palců

Pro kontext doporučuji přečíst i předešlý odstavec. Nicméně do 50 palců už tak snadný výběr není. Osobně bych doporučil 48 palcový OLED – aktuálně v nabídce např. u LG (LG OLED48C4), Sony (Sony XR-48A90L) nebo Philipsu (Philips 48OLED818). 

Nejlepší televize 43 palců

Opět relativně omezený výběr, který je stejný jako u 50 palců. Osobně bych i zde doporučil 42 palcový OLED – aktuálně v nabídce např. u LG (LG OLED42C4) nebo Sony (Sony XR-42A90K). 

Nejlepší televize 65 palců

Lze o ní říct naprosto to stejné co o kategorii do 55 palců. Výbavou se mezi sebou nijak neliší, jen u některých modelů s vyšší úhlopříčkou roste i audio kvalita – vyšší výkon či vyšší počet kanálů.

Nejlepší televize 75 palců

Lze o ní říct naprosto to stejné co o kategorii do 55 palců. Jedinou výjimkou jsou OLED, které nemají úhlopříčku 75 palců, ale mají 77. Jejich cena je však pořád extrémně vysoká a pro naprostou většinu kupujících nedostupná. Na druhou stranu „levný“ televizor typu Samsung UE75DU7172 jde bez potíží pořídit za 18 000 Kč.

Jak vybrat TV podle parametrů

Vybírejte podle toho, co sledujete

Dříve než se dostaneme k jednotlivým důležitým parametrům výběru televize, jako je úhlopříčka nebo rozlišení, je zásadní otázka: co na ní budete sledovat. Čtenáři se často v komentáři pod článkem ptají jaká televize je pro ně nejlepší. Strašně moc to záleží na jejím využití. Uvedu několik příkladů: Sleduji hlavně klasické TV vysílání Jestliže sledujete výhradně televizní vysílání, tak nemá cena kupovat 65 palců velký OLED panel za 70 a více tisíc. Kvůli nízkému rozlišení (jen část kanálů je v HD, hodně je jich ještě v nízké kvalitě), bude obraz stejně trochu rozkostičkovaný a kvalita displeje a dalších funkcí takhle drahého panelu se nemá šanci na plno projevit.

Ano, bude mít lepší obraz než stejně velká televize za 20-30 tisíc, ale ten rozdíl nebude nijak velký. Naopak rozdíl v ceně je pro většinu lidí obrovský. Jako rozumná volba mi zde přijde 49-55 palců velký přístroj s cenou okolo 15 000 – 20 000 Kč. Ideální poměr ceny a výkonu. Stejný názor mají i experti z Tomsguide. Sleduji TV vysílání, ale i filmy ve vysoké kvalitě  Případně hrajete hry na novější konzoli. Je jedno zda se jedná o DVD či Blu-ray disky, nebo máte předplacený Netflix. Zde již má cenu investovat do kvalitnějšího zobrazovadla, záleží co vám dovolí rozpočet. Čím menší je podíl sledování tv vysílání, tím více se můžete klonit k dražším televizím.

Opět vycházejte ze svého rozpočtu. Dobře vám poslouží televize v cenové hladině z předešlého odstavce, ale u filmů ve vysoké kvalitě je již divácký zážitek u dražšího přístroje někde jinde. Díky kvalitnímu zdrojovému videu se není potřeba bát ani úhlopříčky 65 palců a vybírat lze z cenové hladiny od nějakých 30 000 – 70 000 Kč. Existují sice ještě dražší televizory, ale rozdíl v kvalitě je opravdu minimální a cenový i několika násobný. 65“ obrazovky jsou pořád o něco dražší než ty 55“, ale oproti předchozím letům je rozdíl výrazně menší. Řekl bych, že 55“ je volba rozumu a 65“ srdce.

Velikost televize

Než se vydáte do obchodu, promyslete si jak velkou televizi chcete – především jde o velikost úhlopříčky televize. Měli byste vědět, že velká obrazovka vždy neznamená lepší pocit ze sledování televize. Jestliže máte menší obývák, televizní kanály nepřijímáte ve vysokém rozlišení a nemáte ani blu-ray přehrávač, televizi s obří úhlopříčkou příliš nevyužijete. Televizi s velkou úhlopříčkou využijete tehdy, když přijímáte signál ve vysokém rozlišení. Ten se šíří přes HD televizní kanály, blu-ray nosiče a také ho využívá spousta videoher. Jestliže váháte nad tím, jak velkou televizi koupit, změřte si velikost obýváku, nebo pokoje, ve kterém ji budete sledovat. Doporučené vzdálenosti a průměrné velikosti TV uvádíme v tabulce níže. Pozorovací vzdálenost televize je však také individuální záležitostí. Například podle Michael Bizzaco a Josh Levenson je nutné vzít do úvahy více faktorů. Zohlednit musíte kvalitu signálu, typ programu nebo filmu, okolní podmínky a osobní preference.

Rozlišení televize

Na pozorovací vzdálenost má velký vliv rozlišení vysílání:

    • 8K – rozlišení 7680 x 4320, což znamená cca 33 milionů pixelů. Což je opět 4x tolik zobrazovaných informací oproti 4K. V praxi zatím má 8K rozlišení využití jen u opravdu velkých obrazovek (85 palců a více), kdy už jsou u 4K (při sledování zblízka) vidět jednotlivé pixely. 
    • 4K = Ultra HD – rozlišení 3840 x 2160 pixelů nabízí 4x více zobrazovaných informací. Aktuálně se jedná o standard a toto rozlišení má přes 90 % prodávaných televizí.
    • Full HD – rozlišení 1920 x 1080 pixelů už  je dnes součástí je několika malých modelů (32 palců a méně) či vyloženě low-costových značek.
    • HD ready – rozlišení 1280 x 720 pixelů je dnes již zastaralé a potkat ho u nového televizoru už je opravdu velké štěstí.

Upscaling

Pod tímto anglickým slovem se označuje situace, kdy televizor „přepočítává“ video z menšího rozlišení do vyššího. S ohledem na fakt, že většina v současné době prodávaných televizorů má rozlišení 4K a velká část videí co ní budete sledovat bude v nižším rozlišení. Zejména starší filmy a pořady byly natočené kamerami, které HD neuměly – protože v té době takové rozlišení ani neexistovalo. U televizního vysílání se většinou potkáte s těmito rozlišeními:

  • Full HD (1920 × 1080 px)
  • HD (720 × 1280 px)
  • SD+ (1440 × 1080 px)
  • SD (960 × 540 px)

Upscaling má na starost obrazový procesor a určuje jak bude video v nižším rozlišení vypadat na vašem televizoru. Zejména pokud jde o jeho ostrost a vykreslení detailů. Vlevo vidíte obraz ze zdrojového videa, vpravo je výsledek upscalingu. Všimněte si zejména ostřejších linií u lokte postavy nebo konce dredů. Zdrojový snímek byl v HD, tedy relativně slušné kvalitě. Podrobněji se tomu věnuji v samostatném článku.

Doporučená pozorovací vzdálenost

S ohledem na to, že většina prodávaných televizí má 4K rozlišení jsme upravili tabulku doporučené vzdálenosti. První sloupec udává velikost obrazovky, druhý to jak daleko by jste měli být daleko od 4K televize na které sledujete klasické televizní vysílání a poslední je určen pro vzdálenost na sledování 4K filmů. 

Tyto tabulky berte jako orientační. Jako lidé nejsme všichni stejní a neexistuje žádná vědecky podložená poučka, která by přesně stanovila úhlopříčku tv s ohledem na sledovací vzdálenost. Velmi hezky a grafickou formou popisuje tuto problematiku web wikihow.com.

Důležité jsou i osobní preference. Jsou lidé, kteří vám řeknou, že by se k menší tv než 65 palců už nikdy nevrátili a pokukují o 75 nebo 85 palcích. Při takto velké úhlopříčce už ale ve většině případů (kvůli zdrojovému videu, ne kvůli televizi) není dokonalý obraz. Naopak další skupina lidí proto bude považovat 65 palců za maximum co dává smysl. Na závěr poznámka pro hráče. Zkuste hrát střílečku či akční hru na 75 palcové televizi. Nemalé části z nás se bude po hodině „motat hlava“. O čemž svědčí i zkušenosti známého herního magazínu PCGamer.

Jak bude vypadat běžné vysílání na opravdu velké úhlopříčce? Představte si, že vyfotíte fotku na svůj telefon. Na displeji telefonu vypadá skvěle. Na obrazovce notebooku, už vidíte že některé detaily nejsou ideální a na velké obrazovce televizoru by tyto nedostatky byly ještě více patrné. A principiálně stejně funguje velká úhlopříčka a obraz v „horší kvalitě“, řekněme cokoliv pod fullHD.

Velikost úhlopříčkyObvyklá velikost televize šířka x výškaDoporučená vzdálenost pro standardní vysíláníDoporučená vzdálenost pro 4K obsah
32“ / 81 cm72 cm x 48 cm1,3 – 1,8 m0,7 – 0,8 m
40“ / 101 cm91 cm x 60 cm1,4 – 1,9 m1 – 1,2 m
49“ / 125 cm110 cm x 71 cm1,6 – 2,1 m1,4 – 1,6 m
55“ / 140 cm124 cm x 76 cm2,0 – 2,4 m1,8 – 2 m
65“ / 165 cm145 cm x 91 cm2,5 – 3 m2,2 – 2,4 m
75“ / 190 cm167 cm x 105 cm3 – 3,5 m2,4 – 2,6 m

Vzdálenost od televizoru dle mého také závisí i na tom jaký druh obsahu hodláte sledovat. U sportu či hraní her je většina lidí raději o něco blíže obrazovce, zatímco při sledování vizuálně nenáročného obsahu (seriály, debatní pořady) zase nevadí, když jste o kousek dále.

Umístění

Někteří z nás (ať už z vlastních preferencí, nebo kvůli tomu jaké jsou omezení obývací stěny) ukrývají televizor do obývací stěny a kolem něj jsou různé skříňky, vitríny a podobně. Pokud je možné, doporučuji se tomu vyhnout. A to ze dvou důvodů: Tím prvním je zvuk. I když v rámci hodnocení každého současného televizoru zmiňuji, že i poměrně levné externí reproduktory udělají větší parádu, tak pořád platí, že tv, která „má okolo sebe místo“, dokáže podat výrazně lepší zvuk než ta, kterou uvězníte do těsného sevření nábytku. Ideální vzdálenost, kterou by tv od zdi či stěny nábytku za ní měla mít je 15 – 20 cm.  A to radí i Lauren Flanagan ve svých tipech kam tv umístit.

Říkáte si, jak je to tedy s montáží na zeď? To bude mít vždy zkreslený zvuk? Moderní televizory poznají, že jsou pomocí držáku připevněny přímo ke zdi a upraví nastavení zvuku, aby se s tím co nejlépe vyrovnali. U některých je třeba to udělat ručně v nastavení. Druhým důvodem může být přítomnost technologie dodatečného osvícení, například Ambilight (kterou používá Philips) je při takovém umístění (zvlášť pokud je hodně těsné), skoro nepoužitelná.zdroj I zde potřebujete jistou vzdálenost od zdi či stěny za displejem. Ideálním případ opět alespoň 15 cm. Co se montáže na zeď týče, hodně záleží na tom, jaký držák zvolíte.

Na trhu je mnoho druhů a často záleží i na rozpočtu jaký je k dispozici. U těch „lepších“ není problém televizor trochu nahnout směrem dopředu a snáze se dostat třeba k výstupů pro HDMI nebo USB, kterou jsou z boku přístroje. Jiné lze zase pomocí skládacího ramene vysunout jak kupředu, tak i do boku. Takže si televizor dokážete správně nasměrovat i když sedíte třeba mimo obývací pokoj u jídelního stolu. Mnoho diváků to asi nepotřebuje, ale pokud vy ano, doporučuji jít navštívit nějaké větší elektro. Názorná ukázka a vlastní zkušenost vám dá mnohem lepší představu. Inspirací mi zde byl výtečný přehled od consumerreports.org.

Výška do jaké umístit televizor. Rovněž důležitá otázka. Při pohodlném sezení na gauči či křesle chcete mít obrazovku tak vysoko, abyste pohodlně měli její cca polovinu až dvě třetiny pod úrovní očí. Příliš vysoké umístění, při kterém musíte hlavu vytáčet nahoru není dobrý nápad. Pokud mi nevěříte, zkuste názornou ukázku od hellotech.com.

Typy televizního signálu

Další důležitou věcí, která ovlivní nákup televize je televizní signál. Naprostá většina současných televizorů má tunery pro příjem všech podporovaných druhů digitálního televizního vysílání. To se označuje jako DVB – zkratka anglických slov Digital video broadcasting.zdroj Co tak úžasného do našich obrazovek přináší a jaké jsou možnosti jeho příjmu? Vezmu to z druhého konce a podíváme se společně, jaké byly nevýhody analogového vysílání.

První z nich byla nutnost zobrazit to co se právě vysílá. Takže žádné pouštění pořadu ze záznamu jako je to běžné dnes nebylo možné. Analogové vysílání je také mnohem více náchylné na šum a vliv odrazu signálu či rušení od jiných vysílačů.zdroj Z toho vznikal zdvojený obraz, takzvané duchy. Proto bylo méně vysílačů, které byly silnější a nebylo tolik oblastí s překryvem. U digitálního vysílání se naopak může využívat více slabších (a levnějších) vysílačů. Navíc dokáže přenášet obraz ve vyšší kvalitě. V dnešní době je běžné, že tunery pro příjem televizního vysílání jsou přímo součástí televizoru. Výhody pro interní variantu tuneru jsou zřejmé.

Můžete používat stejný ovladač jako pro televizi a nemáte v domácnosti další přístroj navíc. Pro externí variantu pak hovoří propracovanější uživatelské prostředí a z něj plynoucí pokročilé možnosti typu – mazání stanic, které nechcete nebo možnost zálohy vašich naladěných stanic. To u některých integrovaných tunerů nejde, jiné to zvládají s přehledem. Každopádně je možné přijímat tento druh signálu i na staré televizi, stačí koupit externí tuner neboli set-top box.

  • DVB-T – pozemní vysílání (vznik standardu 2004)
  • DVB-T2 – pozemní vysílání nové generace (vznik standardu 2009)
  • DVB-S – satelitní vysílání (vznik standardu 1997)
  • DVB-S2 – satelitní vysílání nové generace (vznik standardu 2005)
  • DVB-C – kabelové vysílání (vznik standardu 1994)
  • DVBC-2 – kabelové vysílání nové generace (vznik standardu 2009)

DVB-T

Základní standard digitálního pozemního vysílání. Funguje tak, že je obraz i zvuk digitalizován a vysílán v takzvaném multiplexu. Multiplex obvykle obsahuje více (4-6) programů pohromadě. Digitalizovaný obraz je nutné komprimovat, protože je datově velmi náročný. Pro komprimaci se využívá známý formát mpeg2. Ten počítá s nedokonalostí lidského oka a odstraňuje drobné detaily v obraze, kterých si příliš nevšímáme. Protože se jednotlivé snímky od sebe příliš neliší, tak se posílají jen změny. Původní velikost datového toku je zhruba 160 Mbit/s a po komprimaci se dostáváme pod 8 Mbit/s. Tedy více než dvacetinásobné zmenšení. Vycházím z tohoto článku. Podobně se zachází i se zvukem. A aby mohl být obraz se zvukem znova spojen, dochází k tzv. multiplexování. To jest vysílání v rámci multiplexu.

DVB-T2

Nový standard televizního vysílání. První testovací síť byla u nás spuštěna 1.3.2017. Jednalo se o vysílače Praha Žižkov a Cukrák. To zda vaše televize podporuje tento standard lze snadno zjistit na webu www.dvbt2overeno.cz . Kompletní přechod na tento typ vysílání byl dokončen na konci roku 2020. Definitivní vypnutí DVB-T je plánováno na 1.2.2021. To znamená, že tou dobou musíte mít televizi co podporuje DVB-T2 nebo zakoupit externí DVB T2 set top box. Podle informací od Českých Radiokomunikací by se mělo vysílání v tomto standardu držet minimálně do roku 2030. Uvidíme jak jestli to tak doopravdy bude. Výhody oproti staršímu formátu DVB-T jsou tyto:

  • možnost příjmů více televizních programů
  • více programů bude také v HD (díky vyšší kapacitě sítě)

DVB-C

Digitální televizní vysílání v kabelových sítích. Zjednodušeně kabelová televize nebo kabelovka. Díky dostupnosti kvalitního připojení až do domu přináší velké množství programů, které navíc mohou být ve vysoké kvalitě. Nevýhoda je její omezená dostupnost. Potvrzeno i dle statistik digitalnitelevize.cz. Protože náklady na rozvody kabelů nejsou malé, tak se nabídka omezuje na větší a velká města. Pokud bydlíte na vesnici, můžete na kabelovku zapomenout. Druhou nevýhodou je, že se jedná o placenou službu. Svému poskytovateli budete platit pravidelný měsíční poplatek.

DVB-C2

Oproti původní verzi přináší navýšení přenosové kapacity, což umožňuje příjem obrazu ve vyšší kvalitě. Velmi hezky a detailně popsáno v tomto článku na Lupě.

DVB-S

První generace digitální družicového vysílání. Pracuje s obrazovou kompresí mpeg2 a audio kompresí mpeg1.

DVB-S2

I v tomto případě přináší nový standard možnost přenosu obrazu a zvuku v lepší kvalitě. Pro kompresi obrazu se používá kodek mpeg4 a pro zvuk AC-3. Mimochodem, víte proč jsou na satelitu některé programy kódovány? Odpověď je snadná. Zatímco u pozemního vysílání je dosah limitován signálem vysílače, tak u satelitu je dosah ohromný. Klidně celá Evropa. A televize mají zakoupena vysílací práva jen pro určité území. Například Česká Televize má práva jen pro území ČR. A to by u nekódovaného satelitního vysílání nebyla schopna zajistit. Informace jsem čerpal z tohoto zdroje.

8bit vs 10bit

Jde o tzv. barevnou hloubku, aneb to, kolik různých barevných odstínů je obrazovka schopna zobrazit. Prvně ta jednoduší verze. 8bitová hloubka umožňuje zobrazit 16 777 216 barev. Teď ta trochu náročnější část. Jak jsme se k tomu číslu dostali. Jak víme tak každý pixel se skládá z několika subpixelů. V barevné struktuře RGB jsou to tři. Červený (Red), zelený (Green) a modrý (Blue). Každý z těchto subpixelů dokáže zobrazit 256 odstínů (černé, zelené a modré barvy).

Jednoduchým násobením 256 x 256 x 256 se dostaneme právě k číslu 16 777 216. A kolik víc tedy dokáže zobrazit 10bitový panel. Asi budete překvapeni. Principálně je vše stejné, jedinou změnou že v 10bitové struktuře umí každý pixel zobrazit 1024 barevných odstínů. Takže jdeme znova násobit. 1024 x 1024 x 1024. A výsledek je 1 073 741 824 barev. Což je přesně 64x víc než co dokáže 8bitů. Díky tomu jsou přechody mezi barvami plynulejší a celkově jsou barvy věrnější. Viz. obrázek níže. Hezky to ilustruje například tento obrázek. Vidíte že u 10 bitů je přechod sluneční záře mnohem plynulejší a přirozenější než u 8 bitů. 

Na této fotografii vidíte vlevo 8 bitový panel s FRC, vpravo 10 bitový. Nutno dodat, že panel vpravo má celkově vyšší pokrytí barevného spektra. Ale je jasně vidět, jak dokáže zobrazit širší škálu barev a přechody mezi nimi jsou jemnější a plynulejší než už druhého.

Má 10bitů vůbec smysl? Poznám ho jako uživatel? Upřímně, je to spíše investice do pro obsah ve vysoké kvalitě. V současné době ho využijete u videa s podporou HDR. A pouze u některého typu scén. Viz následující odstavec o FRC. Takže moje doporučení je následující, pokud je 10 bitová tv jen o pár tisíc dražší než je strop vašeho rozpočtu, zapřemýšlejte zda můžete trochu připlatit. Jestli je rozdíl větší, tak bych ji nekupoval a raději za takových 5-8 let pořídil novou televizi a staré se zbavil (prodej/rodiče/chalupa atd..). Také ji podle mého nemá cenu kupovat, pokud sledujete pouze klasické tv vysílání. První informace pro tuto oblast jsem čerpal z https://www.thebroadcastbridge.com.

 zdroj obrázku: zero-friction.net

FRC (Frame Rate Control)

Co je to FRC? Tato otázka vás možná už také napadla, protože se s tímto pojmem můžete často setkat u televizorů či monitorů. Kousek výše jsme probírali rozdíl mezi 8 a 10 bity. V současné době však snad žádný z moderních televizorů známých značek nepoužívá čistě 8 bitové panely. Nižší a část střední třídy mají 8 bitů + FRC, ti “lepší” pak mají plných 10 bitů. Jen rychle zrekapituluji, že “obyčejný” 8 bitový panel dokáže zobrazit necelých 17 milionů barevných odstínů, 10 bitový jich dokáže zobrazit lehce nad jednu miliardu. 

Asi si říkáte, že 8 bitů + FRC bude někde mezi touto úrovní. Není tomu tak, i 8 bitů + FRC dokáže zobrazit stejný počet odstínů jako čistých 10 bitů, tedy přes jednu miliardu. Proč tedy doporučuji mít čistých 10 bitů (pokud to rozpočet dovolí)? Důvod je prostý. 10 bitový panel dokáže zobrazit každý odstín z oné miliardy za pomoci samostatné barvy. 8 bitů + FRC to řeší jinak. Ty odstíny, které jsou mimo dosah 8 bitového panelu zobrazí tak, že na daném pixelu zobrazuje v rychlém sledu (jeden snímek odstín A, druhý snímek odstín B) dva odstíny ze kterých ve výsledku složí ten požadovaný. Další příklad technologie co vychází z nedokonalosti našeho lidského oka. Často funguje velmi dobře, že si rozdílu nevšimnete. V praxi to však někdy má za následek jev, který se v angličtině označuje jako “flickering”. Česky je asi nejlepší překlad “blikání”. FRC u některých výrobců přiznávané (například Benq o něm píše zde), ale u jiných se k informaci zda má televize 8 bitů + FRC nebo plných 10 bitů není snadné dostat.

Pro ilustraci se podívejte na tento příklad:

zdroj

Nepříjemný je fakt, že mnoho výrobců často označuje jako 10 bitový i ten panel, který má 8 bitů + FRC. Protože on přeci zobrazí stejný počet barev jako 10 bitový, že …. Ale jak se říká, když dva dělají totéž, není to vždy totéž – jak můžete vidět na předchozím obrázku. V praxi to na obrazovce televizoru tak výrazné není, ale patrné to za některých situací je. Zejména při tmavých odstínech. Důležité je mít na paměti, že ve spoustě případů dokáže 8 bitů + FRC být pro naše oko na stejné úrovni jako 10 bitů. V některých případech (záleží na scéně) však rozdíl uvidíte.

Co z toho plyne? Bitová hloubka panelu je další z dílků skládačky, která společně tvoří kvalitu obrazu televizoru. Stejně jako v ostatních aspektech i zde platí, že pokud chcete špičkový obraz pro 4K HDR filmy vaším cílem by mělo být 10 bitů. Pokud sledujete běžné tv vysílání, není to pro vás nijak extra zásadní parametr.

Typ panelu obrazovky

Výrobci se jím příliš často nechlubí a ani prodejci tuto informaci příliš neuvádí. Přesto jde o jeden ze základních faktorů při výběru televizoru. Proč je to tak důležité? Každý z různých typů panelů má odlišné silné a slabé stránky. Nelze úplně snadno rozlišit, že jeden typ je špatný a další dobrý. Každý má svoje přednosti s ohledem na sledovací podmínky a na vaše osobní preference. V současné době se nejčastěji setkáváme s IPS a VA panely. Za moje „prozření“ může renomovaný web https://www.whathifi.com/.

Jak nejspíš víte, každá LCD obrazovka se skládá z jednotlivých bodů, tzv. pixelů. Ty mají tzv. RGB struktur která vlastně znamená tři základní barvy. Červenou (red), zelenou (green) a modrou (blue). Když jimi prochází elektřina, tak jimi může či nemusí procházet světlo. Jak uvádí www.coolblue.nl když jimi světlo vůbec neprochází, vzniká černá barva. Když světlo může procházet, tak podle úhlu pod jakým se to děje a postavení jednotlivých bodů vznikají ostatní barvy. Oba typy panelů fungují ve své podstatě stejně, ale každý z nich na to jde trochu jinou cestou. A to je také důvod, proč dosahují odlišných výsledků.

Kromě RBG se můžete setkat i s WRGB a RGBW panely.

WRGB

WRGB je zkratka pro White-Red-Green-Blue, a používá se v OLED panelech. WRGB panel využívá bílou organickou vrstvu, která je přikryta červenými, zelenými a modrými barevnými filtry. Tyto filtry umožňují vytvoření barevných subpixelů. To znamená, že každý pixel obsahuje všechny tyto subpixely. Výhodou jsou velmi přesné barvy, nevýhodou jejich „menší výraznost“ při srovnání např. s QLED.

RGBW

Tento způsob používalo LG u některých svých levnějších modelů kolem roku 2018 a můžete se s tím setkat i pod označením „falešné 4K“ a dokonce to bylo téma i v českých médiích. Pointou je, že se nejedná o klasickou RGB strukturu subpixelů, ale RGBW. Velikost subpixelů však u RGBW byla stejná, jako u RGB panelu. To znamená stejný počet subpixelů a díky tomu menší počet pixelů. Jde to interpretovat tak, že RGBW panel měl o 25 % menší rozlišení. Naštěstí se s tímto typem struktury panelu již v praxi moc nesetkáváme.

VA panely

VA je zkratka pro vertical alignment, česky by šlo říct svislé zarovnání. Díky němu propouští jednotlivé body méně světla. Proto dokáže lépe zobrazit černou. To znamená, že díky tomu má i vyšší kontrast (poměr mezi nejtmavší a nejsvětlejší barvou, kterou dokáže zobrazit).

IPS

Zkratka v tomto případě znamená In-Plane Switching (podrobně rozebráno na wikipedii). A jednotlivé prvky v displeji jsou umístěny vodorovně. To má za následek lepší pozorovací úhly a většinou vyšší hodnoty maximálního jasu.

ADS 

Vlastně se jedná o odnož (či nástupce) IPS panelů. Setkat se s ním můžete pod názvem ADSDS (Advanced Super Dimension Switch), ADS-FFS nebo IPS-ADS. Pořád pro ně platí výhody IPS panelů, to znamená výtečné pozorovací úhly, vyšší barevná jednotnost v rámci celého panelu a také velmi nízká doba odezvy (nicméně ne tak nízká jako u IPS). Naopak, nevýhoda v podobě ne tak kvalitního podání černé barvy stále zůstává. V naprosté většině případů však mají ADS lepší kontrast (o něco lepší černou i jas) než IPS – ale pořád horší než VA.zdroj

ADS má také o něco nižší výrobní náklady než IPS. Další výhoda (kterou ale u tv příliš nevyužijeme) je vysoká odolnost proti tlaku, což se hodí u různých dotykových displejů (informační panely, nákup jízdenek atd..

No a která je lepší?

O podání černé barvy jsme již mluvili, jasným vítězem je zde VA panel. Podobně tenhle pomyslný souboj dopadá i v oblasti kontrastu. Co se týče věrnosti zobrazení barev v rámci barevného spektra, tak zde jsou výsledky vyrovnané. Ani jedna technologie nepřevyšuje tu druhou. Zatím to teda vypadá na jasné vítězství VA, má IPS šanci něčím ho zvrátit? První možností jsou pozorovací úhly. Při pohledu ze strany ztrácí přesnost zobrazení barev a kontrast, výrazně pomaleji než VA. U nich je obraz deformovaný už někde kolem 25 stupňů, u IPS je to až okolo 50 stupňů.

Co se týče zvládání pohybových scén, tak opět vychází srovnatelně. Jste z toho zmatení a nevíte kterou vybrat? Neberte to jako stoprocentní dogma, ale IPS panely se hodí více do místností, kde je hodně slunečního světla (a sledujete tv přes den) nebo do větších místností kde sledujete televizi z úhlu. VA panely jsou pro vás lepší když sedíte přímo před televizí, dokážete zamezit slunečnímu svitu a rádi sledujete filmy (u nich nejvíce oceníte hlubokou černou a vysoký kontrast). Do práce a zasedaček rozhodně IPS. Kvůli pozorovacím úhlům a lepší viditelnosti na slunci.

Technologie zobrazování

LCD/LED

LED vs LCD jaký je v tom vlastně rozdíl? LED televizory jsou vlastně pořád LCD. Akorát využívají LED podsvícení místo CCFL (jak tomu bylo cca před deseti lety). Asi nejsprávnější název by bylo něco ve tylu LED-LCD tv nebo LCD televize s LED podsvícením.zdroj Ale velcí výrobci by se stejně snažili vymyslet nějaké zajímavější jméno, aby svoji variantu technologie odlišili. Jedná se o technologie ve které je vyrobená naprostá většina televizorů v levném a středním segmentu. Ale pokrok nejde zastavit a proto se dostává i k dalším možnostem.

QLED

Je „jen“ rozšířením běžných LCD televizí podsvícených LED diodami.zdroj Těch je většina v současné době prodávaných televizorů. Inovace Samsungu spočívá v přidání Quantum dot technologie (pro podrobné vysvětlení odkaz na anglickou wikipedii). A jak Quantum dot funguje? Jedná se o nanočástice z krystalického materiálu, které mají rozměry pouhých pár nanometrů. Dokáží se zabarvovat do jednotlivých částí RGB spektra (velké jsou do červena, naopak malé do modra). Jejich životnost je podle zrychleného testu životnosti okolo 20 – 30 000 hodin, než dojde k poklesu intenzity jasu. Což pro představu znamená zhruba 3 roky nepřetržitého provozu (24 hodin každý den).

Průměrná domácnost prý sleduje tv 4-5 hodin denně, takže v tom případě vás čeká zhruba 15 let provozu, než dojde ke zhoršení kvality obrazu. Během této doby budou technologie úplně jinde, takže stejně budete uvažovat o výměně. Z tohoto pohledu se tedy není čeho bát. Jak už víte, tato technologie je prosazovaná zejména Samsungem a na její vlně se zkusí prosadit i Hisense nebo americké Vizio. U Samsungu došlo letos ke zlepšení pozorovacích úhlů za cenu mírného zhoršení kontrastního poměru. Oproti minulým rokům dochází ke zvýšení počtu zón u funkce lokálního tlumení. Pokroky u této technologie jsou docela drobné, ale pořád výraznější než u OLEDu, který na nějaký významnější posun stále čeká.

OLED

Je zkratka z anglického „Organic Light Emitting Diode“. Zjednodušeně řečeno na rozdíl od běžných LCD obrazovek není OLED podsvícený, ale jednotlivé body vyzařují světlo samy. Takže se každá jednotlivá buňka může „vypnout“ a vytvořit absolutní černou barvu. Tohoto stavu je možné dosáhnout díky vícevrstvé struktuře OLED buňky. Ta se skládá z několika vrstev, z kterých je asi nejvíce důležitá tzv. EML vrstva (Emissive Layer). Ta je tvořena organickými polymerními materiály, které jsou schopny produkovat světlo o určité barvě. Oproti LCD panelům (i QLED) jsou výrazně rychlejší. To je důležité pro hraní her, či sledování sportovních utkání. Dokonalou černou barvu jsme již zmínili a proto se dostáváme, k poslední zásadní výhodě a tou jsou pozorovací úhly. Ty jsou skutečně výtečné a pokud máte velkou místnost nebo sledujete tv pod velkým úhlem (třeba od kuchyňské linky), tak dochází jen k minimálnímu zkreslení barev.

Vlevo je klasické LCD s VA panelem (bez lokálního tlumení), vpravo je OLED. Při přímém srovnání je vidět jasný rozdíl mezi podáním černé. V případě IPS panelu je šedý nádech mnohem výraznější. Nicméně pokud takové přímé srovnání nemáte, tak černá na VA panelu nevypadá špatně.

Zatímco u LCD řešíte volbu mezi pozorovacími úhly (IPS panely) a kvalitní černou barvou (VA panel), tak OLEDy nabízejí oboje v jednom a ještě ve vyšší kvalitě. Ani zde svět není černobílý a kromě zmíněných výhod, tu máme i nevýhody. Tou první je (minimálně ve srovnáním s QLED) jsou horší detaily při bílé barvě (typicky sníh, světlý písek atd..). V takové situaci dokáže být QLED lepší volbou.

Druhým nedostatkem je tzv. „vypalování“ obrazovek. To znamená, že pokud je na obrazovce pravidelně a po dlouhou dobu zobrazený statický obraz, tak může po čase dojít k stálému zobrazení tohoto obrazu. Typickým příkladem je dlouhodobé sledování programu se zobrazeným logem, hraní her, u kterých jsou na stejném místě zobrazen určitý ovládací prvek. Například ukazatel životů. Důležité je, že k vypálení může dojít. Doba zobrazení statického obrazu, po které k tomu může dojít, jsou ve většině případů vyšší stovky hodin. Hodně informací o OLED mi pomohl načerpat tento web.

Nicméně podle zkušeností některých uživatelů, kteří hrají dlouhodobě jednu hru, k vypálení nedošlo i po několika letech. Výrobci OLEDů jsou si tohoto problému vědomi a novější generace jsou (pravděpodobně) k vypalování méně náchylné. Pravděpodobně píši proto, že je potřeba několik let od vydání televizoru, k získání relevantních zkušeností majitelů OLED přístrojů. Z toho je zřejmé, že většina zkušeností s vypalováním se týká přístrojů z roku 2016 a částečně 2017. U OLEDů vyrobených po tomto datu zatím (konec roku 2023), k žádným potížím nedochází.

Protože moderní OLEDy mají několik opatření proti tomuto neduhu. Například automatické rozpoznání loga a jeho zobrazení s menším jasem, či „čištění“ po vypnutí obrazovky. Zde je důležité, aby se tv vypínala tlačítkem na ovladači a nikoliv „tvrdým“ odpojením od elektrické sítě. Ačkoliv se to ze závěru nemusí zdát, jsem osobně velký fanda OLED televizorů a z pohledu kvality obrazu je považuji za to nejlepší co je v současné době k dispozici. Všem potenciálním zájemcům doporučuji zvážit potenciální riziko. V případě, že televizi měníte často, dejme tomu každých pět let, tak bych se OLEDu vůbec nebál. Naopak, pokud chcete přístroj, který vám velice pravděpodobně vydrží 10 let či více, tak bych byl při jeho nákupu opatrnější.

OLED panely už rovněž mají několik generací. Rozdíly mezi nimi shrnuji v tomto článku.

Video na kterém si můžete užít dokonalou černou barvu OLEDu:

QLED, nebo OLED TV?

Obě technologie dokáží výborně a věrně zobrazovat barvy. V pokrytí barevného spektra těsně vede QLED, který dokáže zobrazit skoro celou škálu DCI-P3. Ale OLED zaostává jen o malinký kousek. Kde je OLED aktuálně bezkonkurenční je podání černé barvy. QLED totiž stejně jako další LCD panely produkuje světlo celou svojí plochou a nedokáže dokonale ztemnit všechny body na obrazovce. Naopak OLEDy dokáží vypnout každý jednotlivý bod a díky tomu mohou zobrazit dokonale černou barvu. Z toho plyne i lepší kontrast u OLED obrazovek. Díky temnější černé barvě je rozsah mezi nejsvětlejší a nejtmavší barvou větší.

Naopak QLED má vyšší maximální jas a je proto lepší volbou do hodně prosvětlených prostor a sledování tv za dne. Moderní QLEDy také mají lepší bílou barvu. Ta je na OLEDu někdy lehce zašedlá a detaily na sněhu, ledu nebo jiné bílé ploše (stopy, kamínky, atd..) jsou hůře viditelné. Takže pro sledování hokeje či jakéhokoliv zimního sportu (či dokumentu o přirodě) bude QLED lepší volbou.

Jak vidíte tak, nejde jednoznačně říct, že nejlepší technologie je OLED či QLED. Vždy záleží na prostředí, ve kterém je tv umístěna, sledovacích zvyklostech a preferencích. Ty jsou ve většině případů subjektivní. Ve všech směrech ideální televize neexistuje a vždy to bude otázka kompromisu.

QD-OLED

O této technologii Samsung mluví už několik let a roku 2022 se konečně dostala na pulty obchodů. Od roku 2023 ji má v nabídce i Sony. Jedná se o rozšíření OLED technologie o kvantové tečky – Quantum Dots (QD). Takže může opět dojít ke zmatení neznalého nakupujícího. LED s kvantovými tečkami je QLED a OLED s nimi bude QD-OLED. Dle zatím dostupných informací by měl být výrobní proces Samsungu jednoduší (což nejspíš znamená i levnější), ale to se teprve uvidí, stejně jaká bude přímé srovnání OLED vs QD-OLED.

A co QD-OLED přinese pro nás, nadšené diváky? Z OLEDu si odnáší práci s jednotlivými pixely. Nemusí tedy pracovat s podsvícením a mít lokální tlumení. Dokáže „vypnout“ každý samostatný pixel a díky tomu mít dokonalou černou. Oproti „běžným“ OLED displejům nabízí vyšší jas (mluví se až o 1 500 nitech, zatímco špičkové OLED mají stěží 800 nitů) a bohatší pokrytí barevného spektra.zdroj

Na rozdíl od LG a jeho WRGB čtyřpixelové struktury (kdy se bílý subpixel používá pro zvýšení jasu), bude QD-OLED klasická RGB struktura. Teoreticky je možné, že QD-OLED bude využit v budoucnu u levnějších modelů, a u vrcholných řad bude využito microLED. Oboje je zatím vzdálená budoucnost (můj odhad je zhruba pět let), takže teprve uvidíme, zda se odhady vyplní.

Má QD-OLED nějaké nevýhody? Co si budeme povídat, každá technologie má svoje výhody a nevýhody. To je jisté. Nicméně jaké budou lze zatím jen spekulovat. Výrobce samozřejmě uvádí jen klady a QD-OLED televizory s námi jsou extrémně krátký čas pro nějaké vlastní pozorování. Myslím si, že pravdu o nedostatcích QD-OLED budeme znát až po nějakém čase co budou na trhu. Všechny parametry vypadají velmi lákavě, takže věřím že si je mnoho lidí (zejména v zahraničí) koupí a tím pádem bude dost informací i pro nás, co si zatím takovou televizi nemohou dovolit.

ULED

Další zkratka, s kterou se u televizorů (a která neznalému zájemci, ještě více komplikuje orientaci při výběru) můžete setkat je ULED. Jedná se o zkratku Ultra LED, kterou pro část svojí produkce používá firma Hisense. V zásadě se jedná o variantu (řekněme rozšíření) standardní LED tv. Něco podobného jako má Samsung se svojí řadou QLED. Rozšíření se týká oblastí jako je pokrytí barevného spektra, technologie lokálního tlumení a zpracování pohybu. A jak říká howtogeek.com, není to nic jiného než marketing. Nelze říct, zda je lepší QLED, LED nebo ULED. Vždy záleží na konkrétním modelu, jeho schopnostech a výbavě.

MicroLED

Co jsou to OLED televizory, jsme si už řekli. Navíc jsou na trhu už docela běžné, přestože patří k tomu dražšímu, co si můžeme koupit.Technologie o které se už nějakou dobu mluví a vypadá to, že se v ní následujících letech setkáme u televizorů v sériové výrobě.zdroj Na konferenci DisplayWeek byl k vidění 7,5 palců velký prototyp, zatím jen v rozlišení 720x 480. Ještě před uvedením v televizorech se s touto technologií nejspíše setkáme v menších chytrých zařízeních, jakou jsou telefony nebo chytré hodinky či náramky. Navzdory těmto nadějným zprávám před sebou mají výrobci ještě pěknou řadu překážek, které musí překonat před cenově dostupnou výrobou.  Doba se již posunula a MicroLED je cesta, kterou si vybral například Samsung, zatvrzelý odpůrce OLED panelů, který v současnosti využívá vlastní QLED technologii (ta má výrazně blíže ke klasickému LCD než OLED).

Na významné výstavě CES v roce 2018, představil obří obrazovku s úhlopříčkou 146 palců (to je 3,7 metru!) a s příznačným názvem The Wall – Zeď. Velký zájem o tento směr má i světoznámý výrobce telefonů Apple, který skoupil několik menších firem, které se v této oblasti angažují. A co nám tento zázrak má přinést? Mají to být stejné výhody, jako mají OLED televizory, tedy dokonalou černou barvu a fantastický kontrast. Navíc by měla být eliminována nevýhoda OLEDu a tou je omezená životnost, která vede k často zmiňovanému vypalování obrazu.

MicroLED jsou vlastně mnohonásobně (cca 100x) menší LED body, které se rovněž skládají z červených, zelených a modrých subpixelů. Oproti OLED, ale nevyužívají organické látky a proto nehrozí jejich vypalování. Také nebude potřebovat žádné podsvícení a i jeho spotřeba při provozu má být na menší úrovni. Díky velké hustotě jednotlivých bodů, což nejspíš povede k vyššímu maximálnímu jasu a úžasnému zobrazení HDR obsahu. Z principu této technologie by navíc mělo být možné vyrábět velké úhlopříčky. Navíc teoreticky i bez rámečku, takže přístroj bude vypadat ještě majestátněji.

Otázkou je, jak se v takovém případě popasují s umístěním reproduktorů. Už se začínáte radovat? Na to je ještě příliš brzy. Výroba je zatím stále velmi nákladná a chybová, takže není ekonomicky smysluplná oproti už fungujícím technologiím. Současné odhady pro uvedení MicroLED televizorů mluví o 4-5 rocích. Samsung je o něco optimističtější a ohání se rokem 2020. Takže, až časem uvidíme, zda se vůbec dostane na trh a zda to bude takový přelom. Zatím vše nasvědčuje tomu, že by mohl být. Každopádně je nutné zpočátku počítat s vysokou cenou, která bude postupem času klesat. Stejně jako je tomu teď s OLED panely.

MiniLED

MiniLED je své podstatě mezikrok mezi klasickými LED (LCD) televizory a vytouženě očekávanou MicroLED technologií. U LCD mají jednotlivé diody velikost v řádu milimetrů, u miniLED desetin milimetru a u MicroLED méně než setiny milimetru. Díky tomu jich lze do displeje umístit násobně více než u současného řešení. Hlavní přínos by měl být u podání černé. Zóny lokálního tlumení (local dimming) jsou u současných LCD v počtu desítek, či menších stovek u špičkových modelů. S miniLED by jich mohly být až tisíce.

Výsledkem bude lepší kontrast a vyšší jas. Ze současných modelů založených na miniLED (začátek roku 2020) je tu například TCL 65X10, který má 768 stmívacích zón. Směr, kam by se miniLED mohlo ubírat do budoucna, ukázala společnost Tianma (zdroj) představila prototyp displeje pro mobily s funkcí lokálního tlumení sestávajícího z cca 4 600 jednotlivých zón, velkými pozorovacími úhly a kontrastním poměrem vyšším než 100 000 : 1.

Rovněž pokrytí barevného spektra a jas by měly být na vysoké úrovni. U jasu by to mělo být víc než 1 000 nitů. Z dostupných informací to vypadá, že MiniLED má k masové produkci o kousek blíž než MicroLED. Při uvedení na trhu bude jejich cena nejspíš hodně vysoká. Veřejnosti byl představen notebook s MiniLED 15,6 palců velkým displejem (zdroj). Měl 4K rozlišení, kontrast 20 000:1 a jas více než 1000 nitů. K tomu obnovovací frekvenci 200 Hz a pokrytí barevného spektra DCI-P3 blížící se 100%. Skutečně zajímavé hodnoty. Kvalitním zdrojem je následující článek na techradar.com.

Od roku 2021 jsou miniLED panely relativně běžné ve své nabídce je má například Samsung nebo LG. Zatím je to spíše drobná evoluce současných LED televizorů než nějaká revoluce. Lokální tlumení má více zón (většinou do tisíce), ale neduhy lokálního tlumení jako třeba podsvícení způsobující blooming u titulků zůstavají. I když v poněkud menší míře než dosud. Ale je to první rok, věřím že technologie má své limity před sebou a bude se časem zlepšovat.

LTPS LCD

Tuto zkratku jste ještě neslyšeli? Jedná se o Low Temperature PolySilicon LCD a už hezkých pár let se s nimi lze setkat u displejů mobilních telefonů. K tomu, aby se tato nadějná technologie dostala do obřích úhlopříček potřebných pro moderní televizory má ještě daleko, ale už se zvolna začíná prosazovat do trochu větších obrazovek. Typicky notebooky nebo displeje v automobilovém průmyslu. Více se můžete dozvědět přímo od jejich producenta.

TV vychytávky a reklamní chytáky

Přemýšlíte jakou televizi koupit? Nenechte se nachytat marketingovými slogany a podívejte se, co vlastně znamenají.

Podsvícení

Jsou dva typy LED podsvícení.

  • Edge Lighting (Edge-Lit / Edge LED) – jednotlivé body LED podsvícení jsou rozmístěny po kraji obrazovky a z nich se světlo rozvádí pomocí světlo vodivé desky do zbytku obrazovky. Je to levnější, dají se snáz chladit a televize s nimi jsou tenčí. Černá není tak hluboká a okraje obrazovky mají tendence být světlejší než její střed.
  • Direct Lighting (Direct LED / LED Backlit / Full LED / full array LED) – technologie u které jsou jednotlivé LED body umístěny přímo za LCD panelem. Mezi nimi je ještě jedna speciální vrstva, která má za účel co nejrovnoměrnější rozvedení podsvícení obrazovky. U panelů s přímým podsvícením můžete (ale také nemusíte) mít lokální tlumení.

Pro představu starší video od společnosti LG. Ukazuje nám, jak vypadá struktura panelu a podsvícení u obou typů. Je to krátké a docela pěkně udělané. Jen nám trochu lže v tom, že přímé podsvícení je méně náročné na prostor než podsvícení Edge.

Lokální stmívání (local dimming)

(někdy také označované jako lokální tlumení)

Co je to podsvícení už víme. Takže si můžeme vysvětlit i co je to tajemné lokální stmívání. Nejde o nic jiného, než že se jednotlivé body (či klidně jeden bod) přímého LED podsvícení ztemní. Díky tomu může být černá barva (či tmavé barvy obecně) tmavší a hned máme na světě vyšší kontrast a ostrost. Tedy kvalitnější obrazový zážitek. Ale nenechte se napálit i některé hodně levné televize se touto funkcí chlubí, často ale dosahují nevalného výsledku a skoro žádného zlepšení obrazu. Je to dáno tím, že pracují s malým počtem zón. V rámci marketingové kreativy tu byly dokonce pokusy označit celou plochu televizoru za „zónu“. Což pochopitelně nic nepřináší. V praxi potřebujete okolo 50 zón, aby byl výsledek pozorovatelný. Nicméně, jak uvádí na coolblue.nl a já s tím plně souhlasím, jde také o velikost obrazovky (u větší potřebuje zón více) a kvalitu algoritmu který s nimi pracuje.

Blooming

A tím se plynule dostáváme k dalšímu termínu, s kterým se můžete setkat a to je blooming efekt (někdy také označovaná jako halo efekt). Halo je anglický výraz pro svatozář. U televizního obrazu o něm nejčastěji hovoříme, když se objeví světlý objekt na tmavém pozadí, z kterého „prosvítá“ světlo i do jeho blízkého okolí. Jak je možné že se to děje? Záleží to na tom, kolik je za panelem LED bodů a jestli je tv dokáže ztmavovat jednotlivě nebo jen ve skupinkách. Čím více jich je a čím podrobněji je tv dokáže ovládat, tím je blooming efekt menší. A jak asi správně tušíte, je to věc, kterou výrobci skoro vůbec neuvádějí.

Příklad bloomingu:

Zachyceno během zobrazování loga Netflixu při startu aplikace. Toto je spíše extrémnější případ a staticky zachycený, v praxi a při sledování filmů to není tolik rušivé. Vidíte, jak se jednotlivé zóny začínají podsvěcovat a tím rozbíjejí jednolité černé pozadí.

Co je to black crush handling

Pod tímto termínem se skrývá fakt, že současné televizory v honbě za co nejlepším podáním černé barvy někdy zkreslují scénu / detaily. V češtině pro to přesný pojem nemáme (nebo ho možná jen neznám), ale refuji o něm jako o „detailech v tmavých scénách“.zdroj Často si toho ani nevšimnete, pokud nemáte srovnání s tím, jak by scéna měla (mohla) vypadat na jiném zařízení. Není to o tom, že by byl film či seriál nekoukatelný. Ale přicházíte o drobné detaily a obraz prostě není tak „kvalitní“ jako by mohl být.

Jak otestovat schopnosti vašeho televizoru nebo monitoru? Oblíbené je video tzv. „hvězdné oblohy“. 

Snažil jsem se přidat i screenshoty z OLEDu vs klasické LED, ale na nich to zdaleka tak nevynikne (komprese obrázků v prohlížeči), tak jaký je rozdíl v realitě. Pokud máte např. telefon s OLED displejem a klasickou LED tv pusťte si video na obou zařízeních. A uvidíte, že na na LED klidně bude chybět 10 – 40 % hvězd (podle schopností obrazovky). A zase – pokud ani nevíte, že tam měly být tak vám nejspíš chybět nebudou. Ale typicky diváci co přechází z výtečných, ale dosluhujících plazem jsou u LED často zklamání, že obraz u nové tv je horší než u jejich 10+ let staré plazmy.

Jak tuto situaci zlepšit? Možností je několik, tou nejlepší a také nejdražší je profi kalibrace obrazu. I sami si můžete s nastavením pohrát (zejména jas a gamma), případně třeba u LG (jejíž OLEDy na tohle trochu trpí), zkusit jeden ze dvou ISF režimů obrazu.

Jas

U jasu je důležité si uvědomit, že lidské oko vnímá změny jasu v logaritmické stupnici (zdroj). Co to znamená? Že když vedle sebe dáte dva televizory a první z nich má jas 800 nitů a druhá 1 000 nitů. Pro naše oko není ta druhá o 25 % jasnější než první. Ale potřebujete zhruba pěti násobnou hodnotu pro pocit dvojnásobného jasu. Takže v našem příkladu je druhá televize o zhruba o 5 % jasnější. Což je mezi námi i hodnota, kdy dokážeme vidět rozdíl. Pro zhruba dvojnásobný jas vedle sebe potřebujete dát tu nejlevnější televizi z nabídky Samsungu (pro rok 2021 např AU7172 s cenou cca 12 000 Kč) a model z druhého spektra nabídky (Samsung QN90A s cenou okolo 30 000 Kč).

Má tedy cenu jas vůbec řešit? Za mě rozhodně ano, je to jedna z částí skládačky, která určuje celkovou kvalitu obrazu. Navíc na vnímání jasu má vliv mnoho dalších faktorů. Jas okolí (množství světla v místnosti), velikost televize, pozorovací vzdálenost nebo třeba i věk diváka. Zvláště pro časté sledování ve dne je jas důležitý. Takže když budete mít dva televizory s jasem 700 a 750 je koupě toho s vyšším jasem spíše drobnější argument, než automatická volba. Ale tak to u televizorů funguje. Dražší modely mají o pár procent lepší jas a kontrast, o pár procent lepší obrazový procesor, o pár procent lepší zpracování pohybu atd… Ale když se to dá celé dohromady, tak je výsledek výrazně lepší. 

Kontrast

Nejde o nic složitého. Kontrast u televizoru je poměr mezi nejjasnějším (bílým) a nejtmavším (černým) bodem, které televizor dokáže zobrazit. Jinak řečeno, kontrast určuje, jaký je rozdíl mezi nejsvětlejšími a nejtmavšími částmi obrazu. Vysoký kontrastní poměr znamená, že televizor dokáže zobrazit velmi světlé bílé a hluboké černé, což vede k ostřejšímu a živějšímu obrazu.

Pomáhá zvýraznit detaily v tmavších a světlejších scénách, což dělá obraz více realistickým a příjemným pro oko. Nízký kontrastní poměr naopak způsobuje, že rozdíl mezi světlými a tmavými částmi obrazu není tak výrazný. To může způsobit, že obraz bude vypadat zastřený nebo mdlý a detaily budou méně viditelné.

Na obrázku vidíte levné LCD (vlevo) a OLED (vpravo). Když si obrázek rozkliknete tak krásně uvidíte rozdíl, který popisuji.

HDR

Zkratka anglické High Dynamic Range, kterou do češtiny můžeme přeložit jako vysoký dynamický rozsah, se v posledních pár letech začíná objevovat u čím dál více obrazovek. Jak tato technologie funguje a čemu pomáhá? V této sekci vycházím z informací z magazínu stuff.tv. Prvně trochu teorie. Lidské oko dokáže vnímat výrazně větší úrovně jasu, než které současné technologie dokážou zobrazit. Zkusme si to představit, že lidské oko vnímá jas v realitě okolo sebe v imaginárním rozsahu 0 – 1000.

Schválně neuvádím žádné jednotky, jen to jen smyšlené číslo pro ilustraci. Při nahrání filmu a jeho následném zpracování máte jas u záznamu uložený v rozsahu 0-100. V dnešní době už existují televize, které ho dokáží zobrazit ve vyšším rozsahu, než ve kterém byl pořízen. A co to znamená? Jednoduše ho převedou na vyšší rozsah. Zkuste si to představit jako, když si zvětšujete fotku pořízenou na mobilu. Malé zvětšení je v pohodě, ale čím více přibližujete, tím víc vidíte nedostatků ve zvětšeném obraze.

Na obrázku vidíte rozdíl mezi levnou televizí (vlevo), která nemá schopnosti na HDR a výrazně dražší a schopnější tv vpravo.

Takže HDR video nemá při svém zpracování snížený rozsah jasu. Obsahuje také další meta informace o tom, jak má každý obraz zobrazit (zjednodušeně: tohle je tmavá část, tenhle roh naopak světlý atd..). Díky tomu se nemusí při zobrazení uměle natahovat a obraz vypadá i při zvýšeném jasu dobře. Existuje několik norem pro HDR obsah a ty rozšířenější z nich jsou nastaveny tak, že jsou nad možnostmi současných televizorů. To znamená, že s námi nejspíš nějakou dobu vydrží, než je vytlačí nová technologie. Než se do nich pustíme, si musíme říct, že jednotkou jasu je jeden nit, pro zkoumavé přidávám odkaz na wiki. Současné panely dokáží zobrazit od nějakých 400 nitů (ty levné) až nad 2 000 nitů (ty nejlepší).

Typy HDR standardů

Na trhu existuje větší množství standardů vedle sebe. Mezi dva nejrozšířenější patří v současnosti HDR10 a Dolby Vision. Některé televizory nepodporují Dolby Vision (typicky Samsung), HDR10 podporuje většina televizorů. Proč je tomu tak? Opět se jedná o licenční poplatky, tentokráte za Dolby Vision. To je důvod, proč ho někteří výrobci mezi svoje přístroje nezařazují vůbec a jiní pouze do vyšších řad – typicky třeba Sony. Kromě těchto dvou se můžeme setkat s HDR10+ a HLG (které má však trochu jiné určení).zdroj

Srovnání

NázevBitů (max.)Počet barevMaximální jas
HDR10101,07 miliardyaž 1 000 nitů
HDR10+101,07 miliardyaž 4 000 nitů
Dolby Vision1268,7 miliardyaž 10 000 nitů

Většina „klasického“ (SDR) videa je zpracována v 8 bitech, které dávají k dispozici 16,7 milionu barev. HDR oproti tomu pracuje minimálně s 10 bity, které umožňují využití více než jedné miliardy barev. Platí, že čím více barev je obrazovka schopna zobrazit, tím lépe výsledný obraz vypadá. Hlavně má plynulejší a jemnější přechody mezi podobnými barvami (typicky třeba různé odstíny modré oblohy). Jak vidíte tak teoreticky je v této oblasti jasným vítězem Dolby Vision, který podporuje 68 miliard barev. V tuto chvíli (2021 a dalších odhadem min. 5 let nejspíše nebudou) však na trhu nejsou televizory, které by měly 12 bitový panel.

I 10 bitový je výsadou spíše dražších modelů. I u maximálního jasu vidíte teoretickou dominanci Dolby Vision. Opět ale platí, že jen málo současných displejů je schopno zobrazit více než 1 000 nitů. Natož aby se alespoň vzdáleně blížilo 10 000. Možná začínáte přemýšlet, jak televizor obrazí scénu, která je definována za pomoci metadat na 2 500 nitů, když je jeho displej schopen maximálních 800 nitů? Využívá k tomu tzv. mapování tónů (tone mapping). Velmi zjednodušené vysvětlení: Dejme tomu že náš přístroj má maximum oněch 800 nitů. Video je v rozsahu 0 – 4 000 nitů.

Na obrázku vidíte rozdíl mezi levnou televizí (vlevo), která nemá schopnosti na HDR a výrazně dražší a schopnější tv vpravo.

Tv pak vše v rozmezí 0-500 nitů zobrazí ve správných hodnotách. Zbývajících 500-4 000 nitů videa vezme a převede ho do své volné kapacity 500 – 800 nitů. Takže scéna, která je definována pro 4 000 nitů bude na displeji zobrazena při 800 nitech. Scéna s 2 000 nity, bude mít třeba 650 nitů. Vlastní proces je pochopitelně mnohem matematicky složitější, ale principiálně funguje takto.

HDR10

nejrozšířenější podporu a je přítomný na mnoha streamovacích službách nebo Ultra HD Blu-ray discích. Je totiž zdarma, za jeho využití není třeba platit žádné licenční poplatky. Hlavním rozdílem mezi HDR10 a Dolby Vision je ten, že druhá jmenovaná technologie podporuje dynamická metadata. Říkáte si, co že to jsou ta metadata? A proč jsou dynamická? Metadata říkají televizoru v jaké „podobě“ byl záznam pořízen. Jsou to vlastně takové instrukce, které popisují jak se má daná scéna či film zobrazit. Tzv. „master“ nastavení obrazu bylo nejspíš provedeno na vynikajícím displeji, jehož jas byl klidně tisíc nitů.

S něčím takovým se běžně u většiny prodávaných přístrojů nesetkáte. Váš přístroj si proto na základě metadat přizpůsobí obraz s ohledem na svoje možnosti. Nyní se dostáváme k rozdílu mezi statickými a dynamickými metadaty. U těch statických dojde k „nastavení obrazu“ jen jednou, po spuštění filmu či seriálu. To znamená, že hranice pro maximální a minimální jas se nastaví pro celý film/seriál. Naproti tomu dynamická umožňují „toto nastavení“ u každé scény, či dokonce u každého snímku. U HDR10 je tedy nepříjemné, že některé scény mohou být nastaveny jako moc tmavé, či naopak světlé. U HDR standardů, které využívají dynamické metadata toto nehrozí, protože může být každá scéna uzpůsobena.

Dolby Vision

Dolby je především široce známé jako lídr na poli audio standardů. Kdo by neznal Dolby Digital nebo (hlavně z kin) Dolby Atmos. Dolby Vision se místo zvuku zaměřuje na obraz a zlepšení zážitku při domácím sledování filmů. Přemýšlíte jak velký dopad má Dolby Vision na kvalitu diváckého zážitku? Může mít skutečně velký. Ale nemusí to tak být vždy. Jednak potřebujete kvalitní televizi, která má vysoký kontrastní poměr a zároveň je schopna vysokého maximálního jasu a pak, aby byl film pro Dolby Vision dobře připraven. Tím jsou myšlena dynamická metadata o kterých jsem mluvil o pár odstavců výše.

Když bude „jejich nastavení““ špatné, tak vám ani sebelepší obrazovka není schopna doručit výborný obraz. Pro využití toho standardu potřebujete dvě věci. Jednak aby byl film natočen s jeho podporou a dále aby ho televizor podporoval. Pokud nevíte kde získat audiovizuální obsah v tomto standardu, tak se klasicky jedná o některé Ultra HD Blu-ray disky a také část nabídky Netflixu nebo Disney+ jej obsahuje. Pochopitelně platí, že „udělat“ Dolby Vision pořádně stojí dost peněz a prodražuje to tvorbu filmu či seriálu. Proto skutečně úchvatně vypadají zejména exkluzivní tituly. Zkuste v nabídce Netflixu třeba Stranger Things nebo Zaklínače.

HDR10+

Nový standard na kterém se shodli Samsung a Panasonic. Hlavní rozdíl oproti klasickému HDR10 využívá dynamická metadata. Aby dokázal konkurovat zavedenějšímu Dolby Vision, tak za něj jeho autoři nechtějí licenční poplatky. Výhodou je také zpětná komptabilita s HDR10. To znamená, že pokud se film s HDR10+ pokusíte spustit na přístroji, který podporuje pouze HDR10, tak se přehraje ve standardu HDR10. HDR10+ používá ze známých studií třeba Amazon Video nebo třeba 20th Century Fox. HDR10+ je tedy přímým vyzyvatelem Dolby Vision. Uvidíme, zda bude místo pro oba dva, nebo jeden převezme tržní dominanci.

HLG

Hybrid Log Gamma je standard, který byl vyvinut britskou BBC ve spolupráci s japonským NHK. Je zamýšlen právě pro televize (poskytovatele televizního vysílání) typu BBC, ZDF nebo u nás Česká Televize či Nova. Funguje na principu, že zdroj vysílá jeden signál, který může koncové zařízení zobrazit jako HDR nebo SDR. To je důležité z toho důvodu, že přenosové kapacity jsou v tomto oboru drahé. Kdyby si HDR a SDR muselo posílat samostatně. Zajímavostí je, že standard využívá barevný prostor Rec. 2020. Televize s ním musí být schopna pracovat, aby bylo možné HLG vysílání zobrazit. Výsledný obraz je pochopitelně trochu výsledkem kompromisu a nedosahuje úrovně HDR10+ nebo Dolby Vision. Podpora je poměrně široká na straně hardwaru (výrobců televizorů), horší je to zatím s podporou na straně videa.

BBC se snaží, kromě její produkce lze tento formát najít i na Youtube. Velké zastoupení však zatím nemá. Jak vidíte, tak technologicky je nejvíc na výši Dolby Vision, nejrozšířenější je pořád HDR10 a HDR10+ je na vzestupu. Říkáte si, že je tedy ideální zvolit tv, která podporuje všechny formáty? To není tak snadné. Všechny formáty podporuje pouze Panasonic. Samsung ignoruje Dolby Vision a místo toho prosazuje svoje HDR10+. Sony, Lg, Hisense a TCL mají HDR10 + Dolby Vision. Jako obvykle, ani zde nejde jednoznačně vybrat ideální kandidát. Pokud by vás zajímala podpora ze strany herních zařízení, tak na Playstationu 4 (nebo 4 Pro) si užijete pouze HDR10. U Xboxu je to HDR10 a Dolby vision. Stejně tak je tomu i u herních počítačů. HDR10+ zatím na tomto poli úspěchy neslaví.

Stojí to vůbec za to? Nebo je to další bublina jako 3D obraz, která v domácím prostředí zůstane výsadou úzké skupiny fanoušků? Osobně dávám HDR větší šanci. Ale není to jen o nás, uživatelích a nákupu nové televize s podporou HDR. Svůj díl práce musí odvést i tvůrci pořadů, filmů i her a naučit se s HDR pořádně pracovat. Protože i u filmů natočených pro HDR se můžeme setkat s dokonalými kousky, u kterých sedíte v úžasu v pohovce a sledujete dokonale vykreslené barvy a detaily. A stejně tak jsou HDR filmy s přepálenými, nepřirozenými barvami, ze kterých vás rozbolí oči. Takže jestli vybíráte nový televizor, tak bych kvalitní HDR zvažoval, ale životní nutností není a ještě minimálně pár let určitě nebude.

Zejména pokud sledujete jen televizní vysílání a ne streamy ve vysoké kvalitě. Dokonalý zážitek z filmu podpoří i sezení na správně sedačce. Několik pro její výběr jsem sepsali v článku Jak vybrat sedací soupravu. Nejlépe funguje, když je v místnosti ve které sledujete HDR obsah minimum světla. Čím více světla v ní bude, tím méně viditelný bude dopad HDR na kvalitu obrazu. Když přehráváte HDR, tak je jas a kontrast obrazovky nastavený na maximum a už ho nemáte možnost dále navýšit, aby eliminoval vliv okolního světla. Takže ve zkratce, když si chcete HDR detaily co nejvíce užít, sledujte film večer a se zataženými závěsy.

Barevné spektrum (gamut)

Výklad této oblasti může mít různou hloubku a na internetu mnoho profesionálů, kteří jdou do mnohem většího detailu. Mojí ambicí není se jim vyrovnat, ale vysvětlit běžnému čtenáři jak a proč je pro něj tato oblast důležitá. Barevný gamut bývá také označován jako barevný prostor, barevný rozsah nebo barevné spektrum.

Zjednodušeně řečeno, jedná se o rozsah barev, které je konkrétní televizor schopen zobrazit. Běžně se zobrazuje jako oblast reprezentovaná třemi základními barvami – RGB (červená, zelená a modrá). Jde vlastně o formu trojrozměrného grafu.

Příklad, porovnání jednotlivých standardů

Kdy je vysoké pokrytí barevného spektra (a zejména přítomnost rozšířeného barevného spektra) důležité? Zejména u HDR obsahu. Tedy, pokud sledujete většinu času ČT, Novu nebo Primu, není to pro vás až tak zásadní parametr. Naopak, pokud většinu času trávíte u Netflixu, HBO-GO, sledování 4K blu-ray disků nebo jim adekvátních filmových souborů. případně hraním her – zajímá vás výrazně více.

Je důležité si uvědomit, že široký barevný gamut nemusí automaticky znamenat vysokou kvalitu obrazu. Je to jen jeden z faktorů, z kterých se naše vnímání obrazu skládá.

Rec.709

Jedná se o jeden ze základních vymezení barevného prostoru, který zachycuje cca 36 % barevného spektra viditelného okem. Základ u všech současných televizorů. Nejedná se o rozšířené barevné spektrum (Wide Color Gamut), to jsou až následující dva.

DCI-P3

Je krokem vpřed vůči Rec.709. Pokrývá zhruba 54 % těch barev, které dokáže vidět lidské oko. Hlavní posun nastala u odstínů zelené a trochu i červené. Modré zůstaly vůči Rec.709 beze změny.

Jaké jsou dobré hodnoty? 

Rozumná hodnota je více než 90 %, samozřejmě čím více tím lépe. Rozpoznatelný rozdíl pro lidské oko jsou cca 2 %. Tzn. když vedle sebe budete mít dva televizory, jeden bude mít pokrytí 90 % a druhý 89 %, těžko mezi nimi rozpoznáte rozdíl.

Na tomto obrázku vidíte rozdíl mezi dvěma televizory s malým (vlevo) a velkým (vpravo) pokrytím barevného spektra. Jak vidíte televizor vlevo nedokáže zobrazit tolik odstínů zelené barvy a ke konci už místo ní zobrazuje černou. Mimochodem jednalo se o Samsung CU7172 a LG OLED B2.

Rec.2020

Nejvíce rozsáhlý barevný prostor z uvedených, který pokrývá až 76 % toho, co vidí lidské oko. Je poměrně mladý, z roku 2014. Současné televizory jsou však ještě daleko od toho, aby plně využili možností, kteřé Rec.2020 přináší.

Máte „nadupanou televizi“ a přemýšlíte u jakých filmů můžete naplno využít potenciál Rec.2020? Můžete vyzkoušet Avatar (jak původní, tak i novější díl), dále rozhodně v zásadě cokoliv z filmové produkce Marvelu (např. Aquaman) a sázkou na jistotu jsou i věci od Pixaru (např. V hlavě).

Obecně platí, že u „kreslených“ filmů je mnohem větší potenciál pro „barevné orgie“ než u filmů z reálného světa. Na druhou stranu, znám lidi pro které je Rec.2020 až přehnaně barevný a DCI-P3 jim přijde mnohem přirozenější. Pokud máte možnost, vyzkoušejte u tv oba režimy a uvidíte, který vám víc sedne. Mimochodem, Rec.2020 se často označuje i jako BT.2020. Jedná se o různé označení pro tu samou technologii.

Jaké jsou dobré hodnoty? 

Rozumná hodnota je v současnosti více než 70 %. Rozpoznatelný rozdíl pro lidské oko jsou opět cca 2 %.

Obecně platí, že slušné hodnoty pokrytí uvedených barevných spekter nabízí i televizory nižší střední třídy – základní QLED od Samsungu, NANO od LG nebo řada 8xxx od Sony a výše. Nicméně u těchto přístrojů často nejsou dostatečně zastoupený další faktory pro kvalitní HDR obraz – zejména dostatečně vysoký jas

Tone-mapping – (mapování tonality)

Jak víte, tak různé televizory mají různé schopnosti. Zejména pokud jde o schopnost maximálního jasu. A právě tady přichází na řadu mapování tonality. Pro ilustraci si představte HDR film ve standardu Dolby Vision. Ten je připraven (masterován) pro zobrazení na zařízení které má 4 000 nitů. Teoreticky může být masterován až na 10 000 nitů, ale jelikož nic takového žádný běžný displej nebude ještě hezkých pár let schopen zobrazit, tak se masteruje pro nižší hodnotu. Účelem mapování tonality je přizpůsobit obraz filmu (4 000 nitů) schopnostem televizoru (řekněme 800 nitů). Samozřejmě je pro tento proces vybrat použít různé metody. To je i důvod proč se řešení u jednotlivých značek mohou lišit. Rovněž platí, že každá úprava (komprese) sebou nese riziko chyby. Typickou chybou u tone mappingu mohou být inverze tónů, „duchy“, šum nebo odlesky. Naštěstí jsou tyto metody poměrně dost pokročilé a zmíněné chyby jsou okrajovou záležitostí. Toho téma do větší hloubky rozebírá práce Merve Aydinlilara.

Můžete se potkat s globálním nebo lokálním mapováním tonality. Jaký je mezi nimi rozdíl? Globální tone-mapping je jednodušší způsob, ve své základní podobě jde o lineární kompresi. Výsledný obraz je často velice tmavý. Lokální varianta je komplexnější. Naše vnímání jasu souvisí s tím, čím je pozorovaný bod (pixel) obklopen. Když jsou dva body stejné, ale jeden je obklopen tmavými body (proto se jeví světlejší) a druhý světlými (proto se jeví tmavší). A na základě tohoto jevu je založeno lokální mapování tonality. Na výpočet je výrazně složitější než to globální. V obraze hledá jednotlivé segmenty (oblasti), které upravuje a mění jejich jas. Jako výpočetní metoda se používá třeba gradientní doménová HDR komprese nebo bilaterální filtr.

Nastavení černého a bílého bodu

Vlastně se jedná o nastavení krajních hodnot rozsahu barev. Černý bod představuje začátek intervalu a bílý ho ohraničuje na jeho konci. Pro lepší pochopení se podívejte na tento praktický návod

Energetický štítek

  1. Stupnice energetické třídy – A je nejlepší hodnota, G je nejhorší hodnota
  2. Hodnota energetické třídy – pro konkrétní televizor
  3. Spotřeba v SDR módu na 1 000 hodin – kolik energie spotřebu televizor za 1 000 hodin při „běžném“ režimu obrazu
  4. Spotřeba v HDR módu na 1 000 hodin – to stejné jen pro HDR režim. Obvykle je spotřeba při HDR o něco vyšší.
  5. Horizontální rozlišení – udává se v pixelech, v příkladu na obrázku 3840 px
  6. Vertikální rozlišení – udává se v pixelech, v příkladu na obrázku 2160 px
  7. Úhlopříčka obrazovky – udává se v palcích i centimeterch
  8. QR kód – vede do databáze produktů EPREL, kde jsou další informace (zejména) o spotřebě přístroje

Co se změnilo oproti předchozímu formátu energetického štítku:

Došlo ke změně stupnice u energetické třídy. Do 1.3.2021 byla nejlepší hodnota „A+++“ a většina televizorů měla třídu A nebo B. Při změně rozsahu stupnice je nejlepší třída „A“ a většina televizorů má třídu G nebo F. Nemusíte se děsit a zoufale hledat vyšší hodnoty. V tuto chvíli dostupné nejsou. Původ informací je přímo Europa.eu.

Nadále se neuvádí hodnota příkonu zapnutého televizoru.

Roční hodnota spotřeby energie byla nahrazena spotřebou za 1 000 hodin provozu, navíc samostatně pro HDR i SDR. To je za mě vítaná změna. V každé domácnosti běží televizor jinak často a roční spotřeba byla něco jako průměrná mzda. Málokdo má přesně její hodnotu. Pro rychlou představu, pokud u vás tv běží v průměru 5,5 hodiny denně, pak máte za rok cca 2 000 hodin. Ale i při jiné průměrné hodnotě sledování televizoru si lehce spočítáte náklady na energii na rok. U některých modelů je celkem rozdílná spotřeba mezi HDR a SDR, proto je dobře, že jsou oba režimy ve spotřebě odlišeny.

Nově se uvádí rozlišení obrazovky v pixelech. To mi přijde jako ne zcela šťastné řešení. Jednoduché označení jako fullHD / 4K nebo 8K by bylo snazší. Málo z uživatelů si dokáže převést pixely na jednu z předem uvedených hodnot. Naopak uvedení úhlopříčky v palcích a cm smysl dává – a bylo i v předchozí generaci štítku.

Z energetického štítku zmizela informace o přítomnosti mechanického vypínače. Tedy informace zda má přístroj fyzické tlačítko pro zapnutí. Což mají/měli úplně všechny televizory, které jsem viděl.

U televizorů více než u jiných spotřebičů platí, že spotřeba u vás doma může být vyšší. Jaké funkce jsou největší žrouti energie? V první řadě je to jas. Čím jasnější budete obrazovku mít, tím bude vyšší spotřeba. Další navýšení spotřeby může znamenat častá činnost sítě – ať už streamovací služby nebo domácí úložiště a v neposlední řadě i nahrávání vysílání. Nemusíte se bát, spotřeba nebude 2x nebo 3x vyšší než je na energetickém štítku. Ale o nějakých 10 – 30 % klidně být vyšší může. 

Možná jste si všimli, že s novou stupnicí energetických štítků mají skoro všichni špatné skóre typu F nebo G. Jak se mohou výrobci zase dostat na vyšší stupně energetické účinnosti? Výrobci doufají v pokrok v rámci miniLED a zejména microLED. V roce 2021 se objevila i nová generace OLED panelů nazvaná “evo”, která má nižší spotřebu. Ale jen zhruba o 10 %. Na druhou stranu vyšší rozlišení (v našem případě zatím velmi zvolna nastupující 8K) se na spotřebě obrazovek promítne spíše negativně.

Osobně vidím v budoucnu šanci na “úsporné” modely, které budou cílit na čtenáře, kteří si dávají na spotřebu pozor. Špičkové televizory budou mít vždy “vysokou” spotřebu. Je to podobně jako s auty. Ten výkon (v našem případě jas, HDR …) prostě něco stojí. A stejně jako vám šestiválcový Mercedes nebude jezdit za čtyři litry, tak ani highend televizor nebude mít třídu úspornosti A.

Na závěr bych chtěl pochválit EU, že v rámci databáze EPREL (kam vede QR kód z energetického štítku), donutila výrobce uvádět skutečnou obnovovací frekvenci – tedy zda má tv 50 nebo 100 Hz. Škoda že to stejné neudělali i u typu panelu. Ale je pravdou, že u některých modelů jsou během života použity oba typy panelu – VA i IPS.

Podrobněji se spotřebě u televizoru věnuju v článku – spotřeba elektřiny televize.

Požadavky na energetickou úspornost (EEI)

EEI = Pmeasured + 1 / ( (3 × [90 × tanh(0,02 + 0,004 × (A − 11)) + 4] + 3) + 3 )

  • A je plocha obrazovky v dm2
  • Pmeasured je naměřený příkon ve wattech v zapnutém stavu za standardní konfigurace při SDR režimu obrazu
  • corr je korekční faktor s hodnotou 10 u elektronických displejů OLED, u nichž se neuplatňuje tolerance pro ABC (automatické ovládání jasu) podle specifických podmínek, které kontrolují efektivitu ABC. Toto však platí pouze do 28. února 2023. Ve všech ostatních případech se hodnota corr rovná nule.
  • tanh je hyperbolický tangens.

EEI nesmí být větší než:

HD4Květší než 4K 
od 1.3.20210,91,1
od 1.3.20230,750,90,9

Normální konfigurace

Elektronické displeje mohou být uváděny na trh s nucenou nabídkou při první aktivaci, která nabízí alternativní nastavení. Existuje-li tato nucená nabídka, je v ní jako výchozí volba nastavena normální konfigurace. Normální konfigurací se rozumí nastavení displeje, které je konečnému uživateli doporučeno výrobcem v nabídce prvního nastavení, nebo tovární nastavení.

Požadavek na minimální jas

V normální konfiguraci nesmí být nejvyšší stupeň jasu bílé v prostředí s okolním osvětlením 100 luxů nižší než 220 cd/m2. Pokud je displej určen především pro sledování zblízka jedním uživatelem, nesmí být nižší než 150 cd/m2.

Dostupnost náhradních dílů

Výrobci nebo dovozci elektronických displejů nebo zplnomocnění zástupci musí odborným opravnám poskytovat alespoň tyto náhradní díly:

po dobu alespoň sedmi let poté, co byl na trh uveden poslední kus daného modelu.

Výrobci nebo dovozci elektronických displejů nebo zplnomocnění zástupci musí odborným opravnám a konečným uživatelům poskytovat alespoň tyto náhradní díly:

  • vnější napájecí zdroj a dálkové ovládání

po dobu alespoň sedmi let poté, co byl na trh uveden poslední kus daného modelu.

Výrobci musí zajistit, aby mohly být tyto náhradní díly vyměněny za použití běžně dostupných nástrojů, aniž by došlo k trvalému poškození přístroje

Dostupnost aktualizací softwaru a firmwaru

Nejnovější dostupná verze firmwaru musí být zpřístupněna nejméně po dobu osmi let od uvedení posledního kusu určitého modelu výrobku na trh, a to bezplatně nebo za spravedlivou, transparentní a nediskriminační cenu.

Tohle je poměrně zajímavá formulace. Bohužel však neříká, že musí výrobci aktualizovat firmware u modelů mladších osmi let. Pouze říká, že pokud firmware vydán bude, musí být zdarma nebo za spravedlivou cenu.

Metody měření a výpočty

Jen pro zajímavost, podívejme se společně na to za jakých podmínek dochází k měření (nejen) příkonu u televizorů. Provádí se při teplotě okolí 23 °C +/– 5 °C. A jak se vlastně spotřeba u tv měří? Je to desetiminutová smyčka testovacího signálu, která běží několikrát po sobě.

Měření příkonu se provádí:

  • v normální konfiguraci
  • měří se průměrný příkon v průběhu deseti po sobě jdoucích minut
  • měření se provádí poté, co byl elektronický displej alespoň jednu hodinu ve vypnutém stavu (či alespoň pohotovostním režimu)
  • je-li k dispozici funkce ABC, při měření se vypíná

Měření maximálního jasu

Provádí se pomocí jasoměru měřícím část obrazovky s plně (100 %) bílým obrazem.

Tolerance při měření

  • Příkon v zapnutém stavu – zjištěná hodnota nesmí být o více než 7 % větší
  • Příkon v ostatních režimech – nesmí překročit deklarovanou hodnotu o více než 0,10 wattu, jestliže deklarovaná hodnota činí 1,00 W nebo méně, nebo o více než 10 %, jestliže je deklarovaná hodnota vyšší než 1,00 W
  • Maximální jas – zjištěná hodnota nesmí být o více než 8 % menší
  • Viditelná úhlopříčka obrazovky – nesmí být nižší o více než 1 cm (nebo 0,4 palce)

Referenční hodnoty

Jen pro zajímavost, jaké jsou dle EU doporučené příkony pro jednotlivá rozlišení a úhlopříčky.

Úhlopříčka plochy obrazovky (palce)Příkon ve fullHD (W)Příkon ve 4K (W)
2215
3225
433347
494357
606267
656671

Ostatní režimy:

  • Vypnutý stav (fyzický spínač) – 0,0 W
  • Vypnutý stav (bez fyzického spínače) – 0,1 W
  • Pohotovostní režim – 0,2 W
  • Pohotovostní režim + připojení k síti – 0,9 W

Obnovovací frekvence

Ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát, jedná se o jeden ze základních parametrů každého displeje. Anglický termín pro ni je Refresh Rate a zjednodušeně řečeno vyjadřuje, kolikrát se statický obraz zobrazený na obrazovce překreslí během jedné vteřiny. Rychle se měnící obraz náš mozek chápe jako pohyb. Takže čím rychleji se obraz během jedné sekundy mění (čím je obnovovací frekvence vyšší), tím plynulejší se nám pohyb zdá. Nejvíce je to znát u rychlých záběrů, typicky akční filmy, sport, automobilové závody. Možná si říkáte jaký je rozdíl mezi obnovovací frekvenci a snímkovou frekvencí. Snímková frekvence (nebo také FPS – frame per second, jak ji znáte z her) udává, kolik snímků poskytuje zdroj obrazu. Ať už je to počítač nebo herní konzole v případě hry, či film. Takže obnovovací frekvence je dána limity obrazovky a snímkovací zdrojem obrazu (počítač/dvd/konzole …).

Většina filmů je historicky natočena se snímkovou frekvencí 24 snímků za vteřinu. Důvodů pro toto číslo je více a určitě je spousta velmi podrobných vyjádření proč tomu tak je. Nám stačí vědět, že od této hranice se obraz zdá lidskému oku jakž takž plynulý a zároveň je výroba takového filmu levnější, než kdyby byla snímková frekvence vyšší. U nás v Evropě se můžeme setkat s obnovovací frekvencí v hodnotě 50 nebo 100 Hz. V Americe jsou pak hodnoty 60 nebo 120 Hz.zdroj Důvodem je odlišná frekvence střídavého napětí. V praxi se proto můžete setkat s označením 50 / 60 Hz a 100 / 120 Hz. Tato obnovovací frekvence se někdy také označuje jako nativní. Myslí se tím to, že je jí panel obrazovky reálně (na úrovni hardwaru) schopné dosáhnout.

Testovací video

Spousta táhlých pomalých záběrů na kterých je krásně vidět rozdíl mezi 50 a 100 Hz panelem. Ideálně pokud máte možnost vidět oba typy televizorů vedle sebe současně.

Okolo roku 2022/2023 se objevují první televizory s frekvencí 144 Hz. Jediné využití pro tuto chvíli je pokud používáte televizor jako zobrazovací plochu pro připojený herní počítač. A ten má dostatečný výkon, aby zvládl 144 fps pří 4K rozlišení.

Nyní do hry opět vstupují marketingové oddělení výrobců televizorů a přinášejí tzv. dynamickou obnovovací frekvenci.zdroj A u ní rovněž uvádějí jako jednotku Herze. Ale to neznamená, že je panel schopen takovou frekvenci zobrazit. Jen výrobce započítá všechny umělé vylepšení obrazu jako je třeba video procesor, podsvícení, lokální tlumení atd… Za každou z těch funkci přidá nějaké Hz navíc. Proto se chlubí 800 nebo klidně 1000 Hz tv. Ale tohle číslo není vůbec důležité. Říká jen to jak si výrobce přeje, abyste viděli „kvalitu“ jeho obrazovky. Typicky nejnižší modelová řada začíná na nějaké hodnotě a vyšší řady vždy přidají 100 nebo více HZ navíc.

K tomu si ještě každý výrobce technologii pro zlepšení plynulosti nazval podle sebe. Sony má Motionflow XR, Samsung má Clear Motion Rate a LG zase TrueMotion. Vždy se jedná o v zásadě to stejné a to sadu funkcí, které mají na softwarové úrovni posloužit k lepší kvalitě obrazu. Důležité je, že objektivně mezi sebou nejsou hodnoty jednotlivých výrobců vůbec srovnatelné a často nedávají velký smysl ani v rámci jednoho výrobce.

A nabízí se otázka zda dává smysl si tyto funkce, které zostřují obraz a vyhlazují pohyb na obrazovce zapínat. Z mojí zkušenosti na to neexistuje jednoznačná odpověď. A rozhodně doporučuji vyzkoušet (ideálně sport, či pár akčních filmů) se zapnutou i vypnutou funkcí tohoto typu. Různí lidé totiž mají různé preference. A i z „odborných“ kruhů (např. filmoví režiséři) se informace různí. Jak jsem zmínil (a v článku se opakuje na více místech), tak filmy se pořád točí rychlostí 24 snímků za vteřinu. Tato frekvence zajistí kvalitní reprodukci zvuku a také dokáže poměrně plynule zachytit obraz. Nicméně rychle se pohybující objekty prozradí, že oněch dvacetčtyři snímků za sekundu není pro dokonale plynulý obraz vždy dostatečných.

Jeden z filmů, který byl natočený ve 48 fps je Hobit od Peter Jacksona. Obraz je opravdu ostrý a plynulý, ale pro někoho až nepřirozeně dokonalý. To je i důvod proč se HFR (vyšší snímková frekvence) nijak masivně nerozšířila, přestože to technika (a její ceny, i když pořád platí že to dražší než klasická snímková frekvence) již dovolují. Za ty roky jsme si na lehce nedokonalý obraz u 24 snímkového filmu zvykli a vnímáme ho jako přirozenou součást zážitku z filmu. Pochopitelně obsah určený vyloženě pro tv vysílání (sportovní přenosy, různé estrády atd..) se natáčí v 25 snímcích za sekundu (proto 50 nebo 100 Hz panely). Tyhle různé standardy (a to nemluvím o odlišnostech v rámci kontinentu a 50/100 vs 60/120 Hz v USA). Pro naše oči je jedno zda se snímek co byl natočený v 25 fps zobrazí každou 1/25 sekundy v rámci jednoho snímku nebo čtyřikrát za sebou po dobu 1/100 sekundy. Výsledek je totiž úplně stejný. A to je právě důvod proč do hry vstupují algoritmy a různé modifikace/vkládání snímků za pomoci softwaru televizoru.

Rychlý test, který pomůže odhalit jak jste citliví na vnímání pohybu:

„Nevidíte“ rozdíl mezi nižší a vyšší snímkovou frekvencí? Pak nejspíše zvládnete i 50 Hz tv. Naopak, pokud je pro vás rozdíl patrný, rozhodně doporučuji 100 Hz. Mám vyzkoušeno, že pokud níže uvedené video na chvíli pustíte v poloviční rychlosti (0,5 na Youtube) a poté vrátíte na původní rychlost tak je rozdíl pro většinu lidí patrnější.

PS: nezapomeňte jako kvalitu videa nastavit 720/1080p ve 48 fps.

To co má tedy smysl řešit, je jakou má obrazovka reálnou obnovovací frekvenci. To je v našich podmínkách nejčastěji 50 nebo 100 Hz. Vyplatí se to? Řekli jsme si přece, že většina filmů je natočena při 24 snímcích za vteřinu. Tak co tv dělá s volnou kapacitou, když jich má zobrazit každou vteřinu 50 nebo 100? Různě.

Black Frame Insertion

Někdy zobrazí víc stejných snímků za sebou, jindy je proloží černým snímkem (tzv. BFI – black frame insertion). Tyto algoritmy jsou už ve většině případů hodně pokročilé, ale stejně záleží na jejich kvalitě. Přesto je v naprosté většině případů lepší 100 Hz panel než 50 Hz. Má vůbec cenu kupovat 50 Hz tv? Jako vždy, jde o kombinaci vašich potřeb a financí, které máte k dispozici.

  • 50 Hz – když zejména sledujete klasické vysílání, sem tam nějaký film počítače nebo flash disku. Přidejte k tomu nižší rozpočet a 50 Hz bude nejspíš jasnou volbou.
  • 100 Hz – máte na nákup více peněz a nebo jste fanoušek sportu či akčních filmů? V tom případě by pro vás 100 Hz panel měl být ten pravý.

Umělé (softwarové) upravování plynulosti obrazu může vést k takzvanému soap opera effect – přeloženo jako efekt mýdlové opery. Jako dobrý zdroj na toto téma doporučuji článek od techtarget.com. Myslí se tím to, že televizor tak moc upravuje pohyb na obrazovce, až dochází k deformaci. Opět se jedná o subjektivní záležitost. Někomu zjemněné a upravené podání vyhovuje, jinému se příčí. V takovém případě je řešení v nastavení televizoru zjemňovací funkce vypnout. Někdy se můžete setkat dokonce s položkou v menu nazvanou soap opera effect. V následujícím videu máte praktickou ukázku (z jednoho kultovního filmu), jak může soap opera effect vypadat v praxi. Jedná se o hodně extrémní variantu, v praxi to bývá časté méně výrazné.

Podpora HDMI 2.1 … nebo ne?

Jak je možné, že na stránkách výrobce často naleznete informaci o tom, že tv podporuje HDMI 2.1, ale já (nebo jiné zdroje na internetu) budou tvrdit, že tv HDMI 2.1 nepodporuje? Prvně si pojďme říct, jaké funkcionality standard HDMI 2.1 podporuje:zdroj

  • VRR (variable refresh rate) – česky můžeme říct že se jedná o proměnlivou snímkovou frekvenci, jejíž hlavní výhodou je, že se hry zdají plynujelší i když počet FPS (snímků za sekundu, zejména v náročnějších scénách) kolísá.
  • ALLM (auto low latency mode) – při zapnutí herní konzole tv přepne do herního režimu. Tím omezí kvalitu (post procesy) obrazu, ale zrychlí dobu odezvy při hraní.
  • HFR (high frame rate) – schopnost zobrazit až 120 snímků za sekundu (fps) při 4K rozlišení.

Přesto se může stát, že výrobce označí tv jako „HDMI 2.1“ i když nepodporuje některé (či dokonce žádnou!!) z těchto funkcí. Jak se to může stát? HDMI.org což je institut zodpovědný za označení standrdu HDMI se rozhodl „zrušit“ verzi 2.0. Takže vlastně každá nová tv má v popisku info že podporuje HDMI 2.1 (protože jiný standard aktuálně neexistuje). A to bez ohledu na to, zda podporuje všechny funcionality ze standardu HDMI 2.1, nebo jednu. Nebo dokonce žádnou … Z pohledu zákazníka co si jde neznajíc detaily koupit televizor a jen si někde přečetl že je potřeba „aby to mělo HDMI 2.1“ je to docela matoucí, nemyslíte?

Za sebe beru za tv s podporou HDMI 2.1 takovou, která dokáže 120 fps při 4K -> HFR. Protože to je ta zásadní funkcionalita, která potřebuje větší datový tok, který verze 2.1 přináší. Zbytek může fungovat i s původním (již neexistujícím) standardem HDMI 2.0.

ARC vs eARC

Význam těchto zkratek je Audio Return Channel a Enhanced Audio Return Channel (tedy další rozšíření, či pokračování předešlého). ARC je součástí naprosté většiny moderních televizorů, soundbarů či systémů domácího kina. Zjednodušeně řečeno, jeho úkolem je skrze HDMI kabel poslat zvuk z televizoru do soundbaru nebo vašeho domácího kina. Velkou výhodou je fakt, že hlasitost můžete pořád ovládat pomocí dálkového ovladače od televizoru a nemusíte využívat další ovladač jen pro soundbar nebo domácí kino. eARC je rozšíření, které je součástí HDMI verze 2.1.

Tu v roce 2019 do svých TV uvedla LG, v dalších letech ji následovali i další výrobci. Oproti svému předchůdci umí posílat pokročilé hudební standardy typu Dolby TrueHD, DTS-HD Master Audio či nekomprimovaný Dolby Atmos. Zatímco u ARC byl maximální bitrate 1 Mb/s, u eARC je to až 37 Mb/s. eARC tedy dává smysl zejména u kvalitních domácích audio systémů. V praxi mohou nastat potíže, pokud máte starší audio systém nebo soundbar. U moderních si zase dejte pozor na to, aby měli dostatečný počet HDMI konektorů. Zejména v případě, pokud potřebuje do této soustavy zapojit širší spektrum výrobků, jako je třeba herní konzole nebo blu-ray přehrávač. V případě, že posloucháte zvuk přímo z integrovaných reproduktorů televizoru, nemusí vás tato funkce vůbec zajímat.

Filmmaker mode

Co to je? Nastavení obrazu, které slouží k tomu, aby se filmy zobrazovaly tak, jak je původně zamýšleli tvůrci – tedy režiséři a kameramani. Když se filmy přehrávají v televizoru, mohou se lišit od toho, jak vypadaly v kině, protože televizory mají různá nastavení a režimy pro zobrazení obrazu. Aspoň tak smysl tohoto režimu obhajují jeho tvůrci.

Když to řeknu jednoduše, tak“Filmmaker mode“ odstraňuje všechny dodatečné efekty, které může televizor přidávat k obrazu – barvy, kontrast, pohyb, a podobně. 

Tenhle režim budí v realitě rozporuplné reakce. Na jednu stranu tu máme jeho fanoušky, kteří říkají že to ten jediný a pravý filmový režim, který vám umožní vidět obraz tak jak to zamýšlel autor filmu. Na druhé straně jsou tu lidé (a teď uvádím reakce s kterými jsem se vážně setkal):

  • jediný smysl filmmaker modu je znechutit lidem obraz a přinutit je jít zpět do kina
  • jeden kamarád zase říkal, že u zapnutého filmmaker modu vypadá obraz stejně na tv co má v ložnici co stála 15 000 Kč a na high-end tv za 50 000 Kč co má v obývacím pokoji

Pro ně totiž filmový režim opravdu působí jako vybledlé, bez života. Podle mého záleží na tom jaké podání barev vám vyhovuje. Vyhovují vám fotky z instragramu plné filtrů? V takovém případě budete z filmmaker módu nejspíše zklamaní. Naopak, pokud upravené fotky nemůžete vystát, mohl by vám vyhovovat.

Výrobci a filmová studia to často prezentují tak, že je to jediný správný způsob pro sledování filmů. S tím rozhodně nesouhlasím. Ale pokud se na to budete dívat tak, že se jedná o zajímavou možnost, která vám může a nemusí vyhovovat, tak zklamaní nebudete.

Smart TV

Když to řeknu velmi jednoduše, tak „smart TV“ je televizor, který má zabudovanou funkci připojení k internetu. Díky této funkci může televizor přijímat a streamovat obsah z internetu, jako jsou filmy a seriály z online služeb typu Netflix, Disney+, YouTube a další., Také umožňuje přístup k různým aplikacím, jako jsou sociální sítě, hry nebo aplikace pro přehrávání videa či hudby.

Od roku cca 2016 spadá většina nově vyrobených a prodávaných televizí do kolonky smart tv. Smart TV umožňuje uživatelům připojení k internetu bez potřeby dalšího zařízení, jako jsou počítače nebo tablety. V praxi však není procházení webu v prostředí webového prohlížeče televizoru zdaleka tak pohodlné a rychlé jako na těchto zařízeních.

Další možnost ovládání je za pomoci hlasu (v dálkovém ovládači je mikrofon, který je přes Bluetooth propojen s počítačem) nebo gesty (to v případě, že je televizor vybaven kamerou, která snímá pohyb). Bohužel realita není vždy růžová a i zde nás mohou potkat komplikace. 

Operační systém

Operační systém je nedílnou součástí moderních televizorů. Má vliv na to, jak uživatelské prostředí přístroje vypadá, co umí a jak rychle reaguje. Rovněž ovlivňuje to jaké aplikace si můžete nainstalovat, nebo jak svobodně se systémem můžete nakládat.

Tizen

Světově největší prodejce televizorů (Samsung) má dle očekávání vlastní operační systém. Nabídka aplikací není tak bohatá jako u Androidu, ale většinu základních ji najdete. Youtube, Netflix je samozřejmostí, ale dále tu máme český stream.cz a bohatou sbírku IPTV poskytovalů: Kuki, Lepší.TV, Sledovani.TV a Moderni.TV. Podobně jako u webOS je jeho hlavní výhodou rychlost a spolehlivost. Potěší i velmi slušné hlasové ovládání, pro které ale musíme sáhnout k angličtině. Případně k nějakému dalšímu světovému jazyku, který ovládáte. Pokud nemáte vysoká očekávání co se týče nabídky aplikací (např. moje milované KODI), případně neplánujete využívat integrovaný internetový prohlížeč (který je vážně pomalý), tak je Tizen vydařený a většina běžných uživatelů naprosto spokojena. Potěší možnost procházet menu během sledování videa. Informace přímo od Samsungu najdete zde.

GoogleTV (Android TV)

Do roku 2020 to byla Android TV, poté přejmenováno na GoogleTV. Kromě změny názvu k žádné dramatické změně nedošlo. Z větších výrobců ho využívá Sony a u části své produkce i Philips. Tento systém stojí na základech mobilního Androidu. Neznamená to však, že všechny aplikace z telefonu jsou dostupné i pro tv. Kvůli jinak velké a rozložené obrazovce je nutné, aby je výrobce upravil. Hlavní silou Androidu je jeho otevřenost. Díky ní je nabídka aplikací skutečně obrovská a některé z nich přinášejí ve srovnání s ostatními systémy obří funkčnost. Dlouhodobě byl největším problémem rychlost a stabilita.

Dnes už je to naštěstí výrazně lepší, ale v minulosti byly neočekávané restarty (které jsou mimochodem u Android TV opravdou dlouhé – cca minuta až dvě) a i drobné záseky při procházení menu běžné. Rychlost není ještě tak velká jako u Tizenu nebo webOS, ale už se jim dost blíží. S klide můžu říct, že Android TV dělá každoročně největší pokroky. Pro někoho může být nepříjemné, že musíte mít gmailový účet. Lze však vytvořit nový, který použijete jen pro fungování televizoru. Výhodou je (i když to do závisí i na výrobci přístroje) pravidelný update na novější verze systému. Google má pro tento systém povedený web – https://tv.google/.

WebOS

LG je další z firem, která má operační systém vlastní produkce. Společně s Tizenem patří již nějakou dobu ke špičce. Samozřejmostí je možnost procházení menu během přehrávání videa. Nabídka aplikací je bohatá a to i na lokální úrovni – Lepšítv a další místní poskytovatelé. Bohužel fakt, že se jedná o uzavřený systém může za to, že nemáte přístup k aplikacím typu KODI, které dokáží s video soubory opravdové kouzla.

Například se připojit na libovolný ftp disk a spouštět videa přímo z něj. Zajímavé využití může být například využití seedboxu, na něj stahovat filmy a k jeho ftp pak přistupovat přímo z televizoru bez nutnosti video soubor převést přímo na flash disk nebo do paměti televizoru. U 4K souborů samozřejmě potřebujete dostatečně rychlé připojení. U webOS mám rád jeho optimalizaci, funguje dobře i na levných televizorech. Přesto je u výkonnějších modelů patrná větší plynulost. Negativum je zmíněná uzavřenost systému a ne tak bohatá nabídka aplikací jako u Androidu. A dále fakt, že updaty operačního systému ve většině případů nejsou určeny pro starší modely. Samo LG nabízí poměrně dost informací o WebOS.

My Home Screen

Pochází z dílny Panasonicu. Ten původně společně s autory poměrně známého internetového prohlížeče Mozilla, vytvořil operační systém Firefox OS. V tomto partnerství však vznikly neshody a Panasonic má nyní systém My Home Screen, který vychází právě z Firefox OS. Ale jeho vývoj už je plně v režii Panasonicu. V kontextu konkurence je poměrně jednoduchý, možná lze říci že dokonce strohý. Pro někoho to může být výhoda – je rychlý, stabilní a za chvíli do něj proniknete. Na druhou stranu má daleko k otevřenosti a možnostem Androidu. Před nákupem je proto zvážit, co od operačního systému očekáváte. To se bohužel projevu i v nabídce aplikací, která je ve srovnání s ostatními minimální.HBO GO? Nic. Spotify? Nic. To však pro spoustu uživatelů nemusí být důležité … Např Alza ve svém srovnávacím článku, hodnotí poměrně pozitivně. Za mě se spíše bojí být objektivní, jelikož Panasonic televizory prodávají.

Saphi

U vyšších řad používá Philips Android TV. Pro základní modely má však jednoduchý operační systém, který vychází z Linuxu a jeho název je Saphi. Menu je jednoduché a zobrazuje se skrze aktuální obraz. Má podporu pro Youtube, Netflix (včetně HDR a 4K), z lokálních aplikací je tu Voyo. Díky své prostotě je celkem svižný. Ale pozor na hardware televizoru, levné modely jsou často vybaveny dvoujádrovým procesorem, který na rychlý provoz i takto jednoduchého systému nemusí stačit. Pokročilejším uživatelům může chybět podpora úžasného nástroje – Kodi. Pro ten si musíte do vyšších řad a Android TV. Pro někoho může být (stejně jako u Samsungu) chybějící podpora pro starý formát divx. Umí propojení s mobilním telefonem a jeho zobrazení na obrazovce, ale v diskuzních fórech se často objevují stížnosti na funkčnost s konkrétním typem mobilního telefonu. Nenáročné uživatele neurazí, ale pokud chcete využít chytrého televizoru naplno, bude třeba si připlatit. Tady se můžete podívat na opět velmi diplomatické hodnocení co tento systém běžně dostává v zahraničních recenzích. Za mě je to výrazně slabší a tento systém opravdu nedoporučuji.

Roku TV

Zde už se dostáváme na naše poměry na poměrně exotická pole. Roku TV najdeme v některých televizorech TCL (v části je jako systém GoogleTV/AndroidTV). S těmi se můžeme v našich obchodech občas setkat. Roku TV není tak propracovaný jako Tizen nebo Android TV, ale pro běžné použití stačí. Potěší podpora hlavních streamovacích aplikací typu Netflix, Amazon Prime, HULU, HBO Go nebo Spotify. Díky Miracastu snadno zobrazíte obsah svého mobilního telefonu na velké obrazovce. I když vestavěné aplikace (např. video přehrávač), nejsou na takové úrovni jako u Androidu nebo webOS, tak potěší průběžná aktualizace operačního systému. Což bohužel není u standardem u všech operačních systémů. Podporováno je i hlasové ovládání, samozřejmě jen v angličtině. Můžete využívat jednoduché povely typu “watch Guardians of Galaxy 2” a tv prohledá nabídku dostupných video zdrojů pro tento film. Samo TCL pochopitelné svůj systém chválí.

Vidaa

Vlastní operační systém mají také televizory Hisense. Co je na tomto systému naprosto úžasné je jeho rychlost. Reakce na povely dálkového ovladače jsou okamžité a systém je vážně stabilní. Do budoucna této značce v rámci našich končin vážně věřím. Proč? Zejména kvůli rostoucí podpoře aplikací, díky které je vidět že to myslí se zdejším trhem vážně. Kromě klasického Netflixu, Youtube atd.. zde najdeme podporu i lokálního obsahu. Hbo GO, Lepší TV, VOYO, Filmbox Live, Stream.cz – to všechno máte k dispozici. Přesto má zatím i dost nedostatků. Jsou to zejména bugy, které ztěžují běžný život – ozvěna u zvuku nebo zaseknutí při přehrávání ze síťového disku. Pamatuji si jak kdysi podobnými problémy trpěl i Android TV a doufám, že Vidaa se stejně jako on vypracuje v stabilní a plnohodnotný systém. Je to jeden z předpokladů, aby si Hisense vydobyla na trhu stabilnější místo. Další informace o Vidaa najdete přímo u Hisense.

SmartCast

Uvádím spíše pro úplnost, protože tento operační systém je pro televizory značky Vizio, které jsou bohužel určeny pro Severní Ameriku. Je to škoda, protože jsou za zajímavou cenu.Pokud po nich přesto hodně toužíte, nezbyde vám než využít služeb Ebay nebo Amazonu. Pokud by vás zajímaly více, doporučuji přímo web Vizia.

Srovnání operačních systémů smart tv

Za mě na prvních dvou sdílených místech Tizen/webOS, třetí v těsném závěsu AndroidTV. MyHomeScreen, Roku a Vidaa mají odstup výrazně větší a Saphi je zcela na chvostu. Na podrobnější popis se podívejte do předchozí sekce.

HbbTV

Co to je HbbTV? Jedná se o takzvanou hybridní televizi. Jde o kombinaci televizního vysílání a internetového připojení.zdroj Pochopitelně abyste mohli HbbTV využívat, musí ho váš televizor podporovat. To zda ho podporuje, zjistíte v jeho specifikaci. Často se také označuje jako „červené tlačítko“. Právě tlačítko s touto barvou na vašem dálkovém ovladači totiž HbbTV ovládá. Příkladů využití je celá řada. K právě vysílanému pořadu lze zobrazovat aktuální informace. Třeba při sledování fotbalového zápasu lze zjišťovat prostřednictvím tv výsledky ostatních zápasů bez nutnosti měnit program či odcházet od přístroje.

Nebo pro různé televizní soutěže či hlasování, kdy každý divák může reagovat z pohodlí svého domova. V současné době je běžné HbbTV ve verzi 1.5. Nově se objevila specifikace pro verzi 2.0. Ta je určena primárně pro 4K vysílání, podporuje HDR a zvuk ve formátu NGA. Zjednodušeně řečeno, zase bude o něco lepší zvuk i obraz. Nicméně to vypadá, že pro podporu HbbTV 2.0 bude potřeba jiný hardware než pro stávající verzi.  Jak to ve skutečnosti dopadne teprve uvidíme. Tento standard je teprve v plenkách, ale někteří výrobci již u svých výrobků podporu uvádějí. Za mě  to není rozhodující faktor při nákupu nové televize. Protože podobné změny v technologiích nás čekají skoro každých pár let a pokud by měl člověk čekat na to až bude jeho vysněný přístroj podporovat vše, tak se nikdy nedočká. Protože změny v tomto odvětví přichází poměrně rychle.

Jaké je HbbTV v ČR?

Česká televize přináší například aplikaci teletext. Ta má mnohem blíž k moderní podobě internetových stránek, než k původnímu teletextu. Další v nabídce veřejnoprávní televize je EPG – elektronický programový průvodce. Ten dokáže zobrazit televizní program včetně informací o vysílaném pořadu nebo krátké video ukázce. Asi nejužívanější aplikací je iVysílání. To umožňuje přístup k veškeré vlastní tvorbě ČT. Seznam.cz má zase aplikaci, která umožňuje v televizi snadno přehrávat pořady z jeho video služby stream.cz. Prima také umožňuje zhlédnout pořady ze svého archivu, dále přináší turnaje v počítačových hrách a nebo také letáky s aktuálními slevami v obchodech. Jak vidíte, tuto technologii podporuje poměrně dost našich stanic. A další o ní uvažují nebo ji již zavádějí. Umožňuje jim totiž zobrazovat další video obsah a s ním také další reklamu. V blízké době by mělo být možné placení přímo v prostředí televizoru, takže různým teleshoppingům nastanou zlaté časy.

Zvuk

Jak si asi dobře vzpomínáte, dříve byly tv „bedny“. Velká a hluboká těla televizorů umožňovala dovnitř nainstalovat výkonné a někdy i hodně kvalitní reproduktory.zdroj Občas dokonce včetně imitace subwooferu, která uměla vytvořit decentní basy. A nyní srovnejte takovou „prehistorickou“ televizi s moderní plochou obrazovkou, kdy celý přístroj má u špičkových modelů klidně jen pět centimetrů v nejhlubším bodě. To nám mnoho prostoru kam umístit reproduktor nezůstává. I když miniaturizace pokračuje na všech frontách, u zvuku platí, že fyzikální zákony se obchází těžko. A pokud chcete kvalitní zvuk, musíte mít dostatečný prostor kam interní reproduktory umístit. V oblasti zvuku jsou rozdíly mezi jednotlivými značkami a často dokonce i mezi jednotlivými modely daného výrobce velmi malé.

Snad u všech výrobků renomovaných značek platí, že jsou pro mluvené slovo naprosto dostatečné. Svá slabá místa však ukáží, pokud si chcete vychutnat film s náležitými zvukovými efekty, nebo si jen pustit hudební klip nebo záznam koncertu. V případě, že chcete mít zvuk na úrovni, nezbývá než sáhnout po externím řešení. Možností jak to řešit je několik. Nejlevnější, ale také ve většině případů nejméně smysluplnou jsou sluchátka. Hlavní omezení je v tom, že zvuk reprodukují pouze jednomu divákovi. Výhodou může být použití v noci, nebo bluetooth přenos. Každopádně pro většinu uživatelů to nebude ta správná možnost.

Dalším způsobem jak se dostat k lepšímu zvuku je soundbar. Těm jsme věnovali samostatný článek o tom, jak vybrat soundbar. Ve zkratce je to dobré řešení na sledování filmů, ale pro reprodukci hudby to není to pravé. Umístíte hod pod nebo nad televizi, propojíte kabely a můžete užívat. Pokud si to můžete dovolit, vybírejte soundbary označené jako zvukové projektory. Ty mají 15 – 40 směrových reproduktorů, které dokáží poměrně věrně poskytnout prostorový zvuk. Hlavní výhodou jsou malé nároky na prostor a snadná montáž.

Jestli je pro vás důležitější podání hudby, můžete zvolit klasické reproduktory, které přes zesilovač propojíte s televizorem. Nedočkáte se prostorového efektu jako u soundbarů, ale dostanete super podání hudby a oproti interním reproduktorům výrazně zlepšený zvuk u filmů. Opět relativně snadná instalace a nijak velké nároky na místo. Poslední a nejvíce náročnou možností je systém domácího kina. Ať už to bude 5.1 či 7.1, tak podání prostorového zvuku i hudby může být na velmi slušné úrovni. Samozřejmě záleží v jaké kvalitě domácí kino pořídíte. Od systému za 2 000 Kč žádné zázraky čekat nelze. U všech z uvedených řešení (krom sluchátek, tam je to levnější) platí, že přístroj okolo cca 10 000 Kč posune zvuk o několik úrovní dále proti tomu vestavěnému. Nevýhodou domácího kina jsou větší nároky na místo. Musíte někam umístit reproduktory a také to znamená docela dost kabelů.

Dolby Atmos

U high-end přístrojů se můžeme setkat s logem Dolby Atmos. Možná víte, že se jedná moderní formát pokročilého zvuku, s kterým se můžete setkat například v kinosálech. Pro více info doporučuji skvělý článek od Whathifi.com, z kerého jsem vycházel. Znamená to tedy, že tv dokáže sama o sobě vydávat tak dokonalý zvuk? Odpověď je ne. Aby pro vás měl Dolby Atmos nějaký smysl, musí být splněny následující podmínky.

  1.  Musíte si přehrávat filmy či seriály, které mají zvuk v tomto formátu. To mají některé filmy ze streamovacích služeb (typu Netflix) a pak samozřejmě Blu-ray disky
  2.  Potřebujete mít kvalitní reproduktory či soundbar, které jsou schopny Dolby Atmos přehrát
  3. Televize musí umět zvuk v tomto formátu do audio zařízení poslat. To znamená HDMI s podporou eARC

Konektory

Moderní televize má obvykle několik různých konektorů, které slouží k připojení dalších zařízení. Ty nejčastěji používané jsou:

  • HDMI (High-Definition Multimedia Interface)- Tento konektor se používá k připojení dalších zařízení k televizi, jako jsou herní konzole, Blu-ray přehrávače nebo notebooky. HDMI umožňuje přenos velmi kvalitního obrazu a zvuku (nekomprimovaná digitální data) v jednom kabelu.
    • HDMI port má naprostá většina současných televizorů. Nejlevnější modely mají obvykle dva, naopak ty „lepší“ mají čtyři.
    • Aktuální verze HDMI je 2.1. Existovala ještě verze 2.0 a ta byla „teoreticky zrušena“. V praxi to však není tak jednoznačné, podívejte se tento odstavec.
    • HDMI CEC – mohou podporovat i standard CEC, což umožňuje ovládat více zařízení připojených k televizoru pomocí jednoho dálkového ovladače. Například můžete ovládat soundbar nebo herní konzoli.
  • USB – Tento konektor se používá k připojení USB flash disků, externích pevných disků, fotoaparátů a dalších zařízení k televizi. Pokud má televize možnost přehrávat filmy nebo hudbu uloženou na USB, můžete si tyto soubory přehrát přímo na televizoru.
    • Nejlevnější televizory mají obvykle jen jeden, většina však dva až tři.
    • I u USB existují dvě používané verze USB 2.0 a USB 3.0.
      • USB 3.0 je výrazně rychlejší než USB 2.0. USB 3.0 je schopen přenášet data rychlostí až 5 gigabitů za sekundu (Gbps), zatímco USB 2.0 má maximální rychlost 480 megabitů za sekundu (Mbps). To znamená, že USB 3.0 je přibližně 10krát rychlejší než USB 2.0.
      • USB 3.0 poskytuje vyšší úroveň napájení než USB 2.0. To umožňuje používat zařízení s vyšší spotřebou energie. USB 3.0 může poskytnout až 900 mA, zatímco USB 2.0 poskytuje maximálně 500 mA.
      • USB 3.0 je zpětně kompatibilní s USB 2.0.
  • Ethernet (síťový port, LAN port) – Tento konektor umožňuje připojení televize k internetu pomocí kabelu. To je užitečné, pokud chcete streamovat filmy nebo seriály z internetových služeb, jako je Netflix nebo YouTube. Většina televizorů má i Wi-Fi adaptér. Výhoda připojení přes kabel je vyšší stabilita, výhoda Wi-Fi (překvapivě) potenciální vyšší rychlost. Televizory stále (rok 2023) používají  max. 100 Mbit , zatímco s Wi-Fi se dokážete dostat i na stovky megabitů za sekundu. Trápit vás to však může jen pokud streamujete opravdu vysoke kvalitní obsah, například z lokálního nebo vzdálené ftp. Typicy je velikost souborů 60 GB+. Pro běžný provoz Netflixu/Disney+ atd stačí bohatě malé desítky megabitů – jejich obraz je notně komprimovaný.
    • Fintou, jak tuhle situaci řešit je pořízení LAN redukce do USB portu televizoru – tak lze dosáhnout rovněž rychlosti v řádu stovek megabitů za sekundu.
  • Optický audio výstup – Tento konektor umožňuje přenos digitálního zvukového signálu. Používá se pro připojení k domácímu kinu nebo ozvučení. Dokáže přenášet více kanálový zvuk. Občas se můžete setkat i s označením TOSLINK (Toshiba Link) nebo S/PDIF (Sony/Philips Digital Interface).
    • Optický audio výstup je obvykle nalezen na zadní straně televizoru a je označen jako „OPTICAL“ nebo „DIGITAL AUDIO OUT“
    • Rozdíly oproti HDMI:
      • optický audio výstup přenáší jen zvuk, HDMI dokáže zvuk i video.
      • Je vhodný na Dolby Digital a DTS, ale na nejnovější formáty zvuku jako Dolby Atmos nebo DTS:X potřebujete HDMI – má větší přenosovou kapacitu.
      • Je odolný vůči elektromagnetickému rušení.
  • Konektor na sluchátka – můžete se setkat s označením (3,5mm audio výstup, sluchátkový výstup nebo 3,5 mm jack). U nových modelů již není standardem. Např. Samsung ho nepoužívá několik let, naopak třeba u Sony ho najdeme pořád. Co tedy dělat pokud váš televizor nemá připojení pro sluchátek?
    • První možností je výměna sluchátek za bezdrátové bluetooth.
    • Druhou možností je využít věcičky, která se jmenuje digitálně analogový převodník (zkratka DAC). Tu propojíte skrze digitální optický audio výstup se svojí televizí a z „druhé strany“ DAC zapojíte sluchátka. DAC potřebuje napájení, takže do ní jde ještě napájecí kabel. Rozměry DAC jsou v pár centimetrech, nemusíte se bát, že by zabíral mnoho místa. A cena? Začíná na 300 – 400 Kč, s tím že jsou k dispozici i převodníky za několik tisíc. Ty jsou pro skutečně náročné posluchače. Pro většinu diváků by měl stačit přístroj okolo pětistovky. Najít je můžete třeba zde.

Dálkové ovladače

Některé dražší televize mají dva dálkové ovladače. Jeden na klasické přepínání kanálů, druhý na ovládání internetového prohlížeče a chytrých aplikací. Má méně tlačítek a snadněji se s ním ovládají vybrané funkce. Některé ovladače jsou dokonce vybaveny dotykovou ploškou, která funguje podobně jak touchpad u notebooku. Kolečko, které znáte z myší, na ovladači najdete také. Některé „profi“ ovladače mají ze zadní strany klávesnici, která usnadňuje psaní webových adres a dalších. Druhotné dálkové ovladače sice ulehčují ovládání, ale i nadále zůstává nejpohodlnější možností klasické připojení notebooku.

3D obraz

3D televize byly na vrcholu mezi roky 2010 – 2013, kdy je měl v nabídce snad každý z velkých výrobců. Poté následoval jejich postupný ústup ze slávy a někde okolo roku 2017 de facto zmizely z nabídky. Tipům pro jejich výběr jsme se věnovali v tomto článku. Pro vznik 3D efektu se využívaly speciálních brýlí. A existovaly 2 technologie trojrozměrného zobrazení. Důvodů pro neúspěch 3D technologie bylo pravděpodobně více a já souhlasím s livingetc.com, že mezi ně patřila zejména vysoká cena a nedostatečné rozšíření 3D filmů.

Aktivní 3D technologie

  • na obrazovce se rychle střídají snímky pro pravé a levé oko. Brýle pak střídavě zatemňují jedno, nebo druhé sklíčko
  • zjednodušeně řečeno: divák vidí jen jedním okem, ale kvůli rychlosti, se kterou se obraz přepíná, si toto neuvědomuje

Pasivní 3D technologie

  • využívá polarizační brýle. Obraz se pro každé oko nezobrazuje zvlášť, ale najednou
  • liché řádky jsou určeny pro jedno oko, sudé pro druhé
  • polarizační filtry tyto řádky rozdělují, takže pravé oko vidí jen liché a levé jen sudé řádky
  • u pasivní technologie si musíte dávat pozor na úhel, ze kterého TV sledujete. Pokud se budete dívat příliš ze shora, nebo zdola dochází ke zdvojení obrazu
  • velkou výhodou jsou však brýle, které nefungují na baterie, takže nejsou těžké. Jsou levnější a nezpůsobují blikání obrazu. A navíc se nemusí nabíjet.

Technologie Ambilight

Tato moderní vychytávka od výrobce Philips, umožňuje nastavení barevných světel, která se ze dvou stran odráží na stěnu za televizí. Dojde tak k efektu, který divák může vnímat jako vystoupení obrazu z rámu TV. Více se o ní zmiňujeme v části s výrobcem Philips.

8K televize

Aktualizováno v roce 2023 a můžu se pochlubit, že moje odhady z doby před pěti lety se potvrdili. Cena 8K televizorů je výrazně nižší, ale k jejich masivnějšímu rozšíření stále nedošlo. Mám na to stejný názor jako Mark Campbell, prostě není dostak obsahu (a tím pádem důvod pro koupi). 

Co je to 8K rozlišení? Obsahuje 4x tolik pixelů co 4K displej. To znamená 33 117 600 pixelů a rozlišení je 7 680 x 4 320 pixelů. Pro srovnání 4K přináší 3 840 x 2 160 (což znamená 8 294 400 pixelů). Hned v úvodu odpovím na otázku, kterou si kladete. A to je, zda má cenu si takový přístroj pořizovat. 

Pořád platí, že skoro nenajdete obsah v 8K. Ono i 4K získáte v zásadě jen skrze streamovací služby a ani běžné televizní vysílání, je z nezanedbatelné části ještě pod fullHD. Vyspělé asijské státy plánují 8K vysílání na rok 2020 pro olympiádu v Tokyu. Nechci být skeptik, ale pokud jde o podobné aktivity v ČR, tak bych je neočekával dříve než za pět let. A i to považuji za optimistický termín.

Proč tedy výrobci s 8K panely vlastně přicházejí? Lidé chtějí mít doma co největší obrazovky. A když vezmeme v potaz panel o úhlopříčce 120 palců, tak v 8K rozlišení má cca stejnou hustotu pixelů jako menší 32 palců velká obrazovka při fullHD rozlišení. Pokud chcete mít 85 palcovou nebo větší tv a sledujete ji třeba z 2,5 metru, tak reálně vidíte jednotlivé pixely. Prostě už obraz není tak hezký i když máte super zdroj videa. Když máte velký obývák na 85 palců koukáte z 4-5 metrů a navíc sledujete hlavně klasické televizní vysílání, tak 8K rozlišení nepotřebujete.

Za pár let se budou prodávat za výrazně nižší cenu a budou dostupné pro větší část populace. Rovněž můžeme doufat, že se hlavním televizním stanicím podaří transformovat svoje vysílání na 4K. Do té doby bych nákup tohoto typu doporučil jen technologickým nadšencům s výrazným přebytkem v rozpočtu. Můžete se setkat s názorem, že na 8K televizi bude díky umělé inteligenci a jejím úpravám vypadat každý obraz skvěle. Algoritmy toho dokáží hodně a jejich síla se nedá popřít. Ale jak říká lidové úsloví – ať děláš, co děláš, z řepy ananas neuděláš. Při sledování SD obrazu (ve kterém ještě část tv svůj program vysílá) na obří obrazovce ze vzdálenosti menší než dva metry, tak nedostatky rozhodně vidíte. A žádná úroveň umělé inteligence, není v současné době s tím něco udělat. Při zdrojové kvalitě videa ve 4K bude vše v pořádku. Pokud vás to zajímá více, zkuste náš článek, který hodnotí zda má cenu nákup 8K televize.

Jen pro zajímavost co s cenou 8K televizí udělalo pět let. Podívejme se do roku 2018. Zrovna na trhu vstupuje Samsung QE65Q9 (který je dostupný i v 75 a 85 palcové variantě). Cena u nejmenší varianty začíná na cca 130 000, u té největší se blíží 400 000 Kč. Což jsou ceny, které jsou pro většinu z nás nedostupné. Když se podíváme na Samsung QN900C z roku 2023, tak 85 palcová varianta startuje za 260 000 Kč a 65ka je stále okolo 130 000 Kč. Nutno přiznat, že QN900C je výrazně lepší televize a proto zejména u větších velikostí je pokles ceny skoro dvojnásobný. Nicméně to nic nemění na faktu, že jsou to pořád nesmyslné ceny.

Kdy je nejvýhodnější kupovat televizi

Televizor není zrovna levná věc a mnoho rodin jeho výměnu pečlivě plánuje dopředu. Víte, kdy je nejvhodnější doba pro nákup přístroje? Většina výrobců uvádí na trh nové modely každý rok a to v rozmezí března až června. Typický průběh ceny nového modelu je následující:

  • Jaro – uvedení na trh, vysoká cena
  • Léto – podzim – průběžný pokles, který může být i výraznější – záleží na prodejnosti modelu, jeho konkurenci atd..
  • Předvánoční sezona (cca od poloviny listopadu) – doba velký akcí Black Friday atd… může nastat výraznější pohyb směrem dolů, někdy jen na kratší dobu, po které se může vrátit zpět. !!Pozor ne všechny slevy v tomto období jsou skutečné slevy, doporučuji srovnávat nabídku jednotlivých obchodů mezi sebou!!
  • Lednové výprodeje – stejná situace, mohou nastat výraznější poklesy směrem dolů, ale i zde je na místě být opatrný a kontrolovat cenu napříč více obchody.
  • Jaro – uvedení nových nástupních modelů, cena opět klesá. Bohužel se současně vyprazdňují zásoby a proto klesá i dostupnost staré modelové řady, které je nahrazována novou.

Vidíte, že v zásadě celý rok dochází k průběžnému poklesu ceny televizorů. Pokud si můžete dovolit počkat a je pro vás velmi důležitá cena, tak je opravdu nejvhodnější chvíle k nákupu po uvedení nové řady. Rozdíly mezi jednotlivými generacemi často nejsou nijak zásadní a přitom rozdíl v ceně může být i 50%. Druhým výhodným obdobím k nákupu je doba před a po vánocích. Slevy se často netýkají všech modelů a navíc mají e-shopy v ČR zvyk „čarovat“ s cenami, aby z nich vyšly slevy ve výši 60-70%.

Ve skutečnosti je narazit na takovou slevu malý zázrak. Původní cena se například bere, jako v době uvedení na trh. Takže máte sice slevu 70% oproti tomu, co tv stála při uvedení na trh, ale při bližším srovnání můžete zjistit, že u konkurence stojí úplně stejně. Výše popsaná chování platí v průměru pro celý televizní trh, ale jednotlivé přístroje se mohou lišit. Když je výrobek hodně prodávaný a má dobré hodnocení v odborných recenzích, tak je míra poklesu ceny mnohem menší, než u nevydařeného kusu s menší prodejností. Hodně také záleží na cenové politice konkurence. Jednoduché pravidlo na závěr, pokud nepotřebujete mít novou televizi okamžitě, tak v jarním období pár měsíců počkejte a nebo zvažte loňský model.

Příklady pohybu cen

Výběr televize na prodejně

Pokud si jdete televizi vybrat na prodejnu, nezapomeňte, že je tam obvykle mnohem více světla, než v šeru ve vašem obýváku. Obrazovky také mají často speciální nastavení obrazu a promítají klipy, které byly vytvořené především pro účely reprezentace. Uvidíte i ty nejmenší detaily, syté barvy, ale běžný výkon vám zůstane skrytý. Nechte si proto ukázat normální televizní vysílání, které vám většinou odhalí kvality a nedostatky vámi vybrané televize. Má pleť moderátora přirozenou barvu? Je běžící text s krátkými zprávami rozmazaný nebo trhaný? Také požádejte o ztlumení světel a jiné nastavení obrazu.

Zaměřte se na to, jestli je dostatečně ostrý z každého úhlu pohledu a jestli jsou tmavé scény zobrazené v dostatečné kvalitě. Prodejci často používají jeden poměrně podlý prodejní trik. U jednoho přístroje pustí technologické demo ve vysoké kvalitě (takže obraz vypadá úžasně) a u okolních (které jsou velmi podobné cenou i parametry) pustí nějaký běžný televizní program. Samozřejmě když je vidíte vedle sebe, říkáte si že ta první má výrazně lepší obraz. Ale to může a nemusí být pravda. Podmínky v této soutěži jsou totiž nastaveny značně neférově. Je to jako by jste měli závodit v jízdě po dálnici, měli kolo a váš soupeř auto. Před finálním rozhodnutím jakou televizi vybrat si nechte pustit stejný zdroj obrazu. Jen tak lze kvalitu obrazu porovnat.

TV jako počítačový monitor

Určitě už jste někdy přemýšleli o tom zda jde použít běžně dostupná televize jako monitor k počítači. V dnešní době není problém pořídit fullHD monitor o velikosti řekněme 24 palců za velmi příjemnou cenu okolo čtyř tisíc korun. Ale když šilháte po něčem větším a s podporou 4K, tak cena vyskočí opravdu vysoko. A v tu chvíli nejspíš začnete přemýšlet, zda by pro tento účel nebyla levnější a rozumnější nějaká menší televize.

Televize pro hráče

Není zcela neobvyklé, že si nakupující pořídí televizor jen z toho důvodu, aby měl velkou zobrazovací plochu pro svoje hraní. Ať už na herní konzoli, nebo skrze připojený notebook či stolní počítač. Pokud je to i váš případ, je třeba vzít v úvahu tři hlavní parametry:

Rozlišení

Jednak zobrazení displeje, na kterém budete hru zobrazovat, tak i zobrazení ve kterém je schopno herní zařízení hru vykreslit. Zatímco nové konzole mají hry uzpůsobeny pro 4K rozlišení, tak pro hraní ve 4K na počítači potřebujete stále poměrně výkonný a drahý hardware.

Input lag

Toto anglické spojení se běžně používá i v našem jazyce. Doslova by šlo přeložit jako vstupní zpoždění. Označuje čas, který televizi trvá než převezme, zpracuje a zobrazí signál ze zdroje (konzole / počítač). Pokud je jeho hodnota příliš vysoká, tak zřetelně cítíte, že dění na displeji následuje se zpožděním po stisku klávesy či jiné reakce ve hře. Za solidní hodnoty se dají považovat časy mezi 20 – 30 ms.zdroj Samozřejmě čím méně, tím lépe. Proč vlastně ke zpoždění dochází? Tv je vybavena obrazovým procesorem, který se snaží o všemožné výpočty (vyhlazování hran, zvýraznění ostrosti atd..) a softwarové optimalizace obrazu. A ty vezmou nějaký čas.

Při sledování filmu vám input lag 100 ms nijak nevadí. S ohledem na konstantní rychlost obrazu vám vůbec nevadí, že je vlastně o 100 ms zpožděn. Řešením jak dosáhnout nižšího input lagu je tzv. herní mód. Ten v zásadě spočívá v tom, že omezení softwarové zpracování a vylepšování obrazu a díky tomu dosáhne rychlejšího zobrazení obrazu. Pokud chcete dosáhnout co nejnižšího input lagu je třeba se vyhnout bezdrátovým ovladačům či klávesnicím. Než signál vzduchem skrze wi-fi doputuje na místo určení, přidá pár dalších ms navíc. Pro běžné hráče, ale není důvod řešit každou ms.

Doba odezvy

Doba odezvy označuje čas, který trvá, než jeden pixel na displeji dokáže změnit barvu z jedné na druhou. Když je doba odezvy vysoká, můžeme se setkat s tzv. rozmazáním obrazu u pohybujícího se objektu. Hodnoty doby odezvy výrobci často udávají. Bohužel zde není jednotný standard a často jsou udávány jako tzv. GTG. To znamená gray to gray (ze šedé na šedou). Asi tušíte, že se jedná o super nízké hodnoty, které ale s reálným hraním nemají mnoho společného. Zajímavější už je BTW. Black to white, tedy z černé na bílou. Běžná hodnota pro současné LCD televize je okolo 15 ms. Velkou výhodu mají OLED panely, které toto zvládají okolo 1 ms. Pokud vás toto téma zajímá více, doporučuji web displayninja.com z kterého jsem vycházel.

Chroma Subsampling

Co znamenají tyto podivné číselné řady? Hodně zjednodušeně říkají, kolik barev se na tv zobrazí a jak velký bude datový přenos. Ve své podstatě jde o formu komprese obrazu. Zjednodušená verze: Video signál je rozdělen na dvě části. Barevnou složku a světelnou složku. Barevná zabírá více místa, proto se při kompresi omezí a naopak se přidá na světelné složce (vlastně kontrast, rozdíl mezi světlou a tmavou barvou).

  • 4:4:4 – barevný přenos bez komprese
  • 4:2:2 – menší komprese barevné složky
  • 4:2:0 – velká komprese barevné složky

Opět se jedná o poměrně komplexní téma a pokud vás zajímá více do hloubky, tak doporučím tento článek na makeuseof.com.

A dopad na kvalitu obrazu? V praxi to chce trochu experimentování, protože se může stát, že i s 4:4:4 bude obraz (barvy) deformované. Doporučuji vyzkoušet 4:4:4 i 4:2:2 a sami uvidíte, v jaké variantě bude vaše kombinace počítače i televize nejlépe fungovat.

Velikost

Jakou zvolit velikost? 40 – 49 palců, víc nemá smysl. A jak se na takto velké ploše funguje? Na mě je to až příliš prostoru a docela blízká vzdálenost na tak velký displej. Ale musím uznat, že není problém mít vedle sebe třeba pět oken a všechny jsou dostatečně velké a čitelné. Písmo je pořád jemné a čitelné, takže psaní v textovém editoru bylo bez chybičky. Jen mi vadilo to přejíždění hlavou zleva doprava při postupu kurzoru u psaní textu. Ale co si budeme nalhávat, asi nikdo si tuto kombinace nepořizuje na práci, ale na hry. A tady je zážitek famózní. Velká obrazovka prostě lépe vtáhne do děje. Na hraní ve 4K budete potřebovat pořádnou grafiku, ale i obraz ve fullHD rozlišení vypadá na obří obrazovce krásně.

A ten si můžete dovolit i se starší grafickou kartou. Chcete sledovat 4K filmy spuštěné přes počítač? Ujistěte se vaše grafika má hardwarovou podporu kodeku HEVC (h.265). Protože bez ní a za použití jen surového výkonu procesoru pravděpodobně nebudete s výsledkem spokojeni. Snad s výjimkou majitelů špičkových procesorů v cenách několika desítek tisíc. Na závěr lze říct, že použití tv jako pc monitoru možné je, ale má i svoje nedostatky, které doporučuju zvážit. Jednak je to ergonomie při sezení před obrazovkou. Dalším rizikem je náročnější metoda typu pokus omyl, pro propojení s pc v optimálním možném módu. Kvalita obrazu, rychlost odezvy atd… Když se však vše povede, tak výsledek stojí za to!

Jakou značku televize

Samsung

Aktuálně asi nejprodávanější značka v ČR a ani se tomu moc nedivím. Mají totiž velmi povedené nižší řady, kterých se u nás prodává nejvíce. Ve vyšší střední třídě to už taková sláva není, tam je na tom konkurence lépe. Nižší řady QLEDů taky nejsou žádná výhra, takže další zajímavá část nabídky jsou až dvě poslední špičkové řady QLEDů. Škoda, že jsou tak drahé, jinak jsou to neskutečně povedené televizory. Hlavní důvody proč u tv mezi 10 – 20 000 Kč často doporučuji Samsung, jsou hodně jednoduché a přitom příjemné ovládání (kdo měl v ruce jejich minimalistický ovladač ví o čem mluvím), vlastní operační systém Tizen a VA panely i v televizích okolo 10 000 Kč.

Pozor neplatí to vždy, i Samsung do některých velikostí dává IPS, ale alespoň máte šanci se k VA dostat. LG nebo Philips cpou IPS skoro všude. Ale abych jen nechválil, hlavně po uvedení na trh jsou ceny nových modelů přepálené. Postupem času klesají a ideální doba k nákupu je listopad až začátek následujícího roku. To na trh přichází nové modelové řady pro další rok. Jen málokdy přináší tak zásadní zlepšení oproti předchozímu roku, aby ospravedlnilo často o víc než 50% vyšší cenu. Samsungy v roce 2018 ukončili podporu pro starý xvid formát. Jde nejčastěji o filmy ve formátu avi, s nízkou velikostí. Většině lidí by to vadit nemělo, tento formát stejně nevypadá na 4K velké televizi vůbec dobře.

Kde se vyrábí Samsung televizory

V první řadě je třeba výrobní proces rozdělit na několik částí. Jak asi tušíte, většina součástek pochází z Číny, menší části pak z Koreje či Vietnamu. Panely jsou vyráběny v Koreji a Číně. Tyto komponenty pak směřují do jednotlivých kompletovacích továren, které jsou po celém světě. Konkrétně na Slovensku, Maďarsku, Rumunsku, Koreji, Číně, Mexiku, Malajsii a Vietnamu. Jak je z popisu jasné, většina televizorů pro evropský trh by měla pocházet buď z Maďarska (produkce cca 8 milionů ročně) nebo Slovenska. V Rumunsku se aktuálně vyrábí spíše monitory. Zajímavostí je, že část nabídky pro východní Evropu je v případě potřeby zajišťováno z ruské výroby. Jedno z největších výrobních zařízení Samsungu je ve Vietnamu. Samsung tam zaměstnává okolo 60 000 lidí a distribuuje televize primárně pro Asii, Austrálii a Afriku.

LG

Je hned po Samsungu nejúspěšnějším prodejcem v tomto segmentu. Mají vlastní operační systém, zvaný WebOS. Za mě je velká škoda, že do všech svých nových obrazovek (kromě OLEDů) dávají IPS panely. LG mají rovněž skvělé ovládání, parádní design, ale když sháníte TV pro večerní sledování filmů, tak vaše kroky stejně skončí u VA panelu. A to je z pohledu LG velká škoda, protože zde nemá co nabídnout. Další částí nabídky jsou luxusní OLEDy. A upřímně kdybych kupoval OLED, tak bych ho bral nejspíš právě od LG. Připravil jsem pro vás aktuální přehled všech LG televizorů.

Kromě tohoto nejvyššího segmentu jsou jejich LCD vhodné do zasedaček či hodně prosluněných místností. Večer je kvůli IPS černá spíše šedivá. To pochopitelně neplatí pro OLED, ten má (nejen) černou naprosto dokonalou. Jsem zvědavý, s čím přijdou pro další rok, protože si myslím, že jim kvůli plošnému použití IPS musí v prodejích trochu ujíždět vlak. A to je velká škoda, protože náročná konkurence je motorem pokroku a také vede k příjemnějším cenám.

Kde se vyrábí LG televizory

LG je jedním z největších výrobců obrazovek na světě. Jeho panely využívají i všichni ostatní producenti OLED televizorů. Jako každá obrovská korporace má výrobu rozmístěnu po celém světě. Díky tomu mohou ušetřit náklady díky promyšlené logistice a případně ušetřit na clech, které mezi sebou některé státy mají. Stejně jako u ostatních výrobců je většina součástek (včetně obrazových panelů) vyráběna v Koreji a Číně. Kompletační závody jsou v Koreji, Mexiku, Polsku, Rusku, Číně a Indii. Část evropské poptávky je i v tomto případě zajištěna z Ruska, valná většina pak z polského závodu. Pro zajímavost v Indii jsou vyráběny přístroje pro Afriku a v Mexiku pro Ameriku.

Sony

Je o krok za LG a Samsungem, ale pořád patří mezi velké hráče. Narozdíl od nich nemá svůj OS, ale využívá Android. Na adresu Android TV můžete slyšet často negativitu, ale za sebe musím říct, že to nic strašného není. Jak Tizen tak i WebOS mi přijdou o kousek příjemnější a svižnější, ale i v televizní verzi Androidu se pracuje dobře. Zvlášť pokud máte na stejném operačním systému založený mobilní telefon, tak si zvyknete snadno. Použití googlího Androidu má jednu velkou výhodu a tou je hlasové vyhledávání (u modelů, které jsou jím vybaveny). Funguje hodně spolehlivě a je to návykové. 

Prostě jen stiskněte tlačítko mikrofonu na ovladači a poté co červeně blikne, řeknete, co chcete hledat. To, že budou dobře fungovat jednoduché dotazy, kdy řeknete jedno slovo, jsem čekal. Ale ten OS si bez problému poradí i s víceslovnými dotazy a dokonce se specifickými slovy, jako je třeba název vesnice, kde mám příbuzné. Hned vyběhlo video z jedné kulturní akce z toho místa. Velmi dobře zvládá i hledání v angličtině a to rozhodně nemám mluvený projev na úrovni rodilého mluvčího. U Sony se dá vybírat z VA i IPS panelů, k tomu mají i vrcholnou OLED řadu. Zejména v úrovni vyšší střední a střední třídy má několik velmi zajímavých modelů, které mají výtečný poměr ceny a výkonu. Jinak s cenou u nových modelů je to stejně jako u Samsungu. Po uvedení na trh jsou hodně vysoko, postupně padají a nejlepší čas k nákupu je konec roku a začátek dalšího.

Kde se vyrábí Sony televize

Většina z nich je vyrobená v továrnách v Rusku, Číně, Mexiku, Indii a u našich slovenských sousedů. Kromě toho má Sony dvě své vlastní starší továrny. Jednu v domácím Japonsku a druhou v Malajsii. Do roku 2010 byla továrna i ve Španělsku, ale Sony ji prodalo společnosti Ficosa Corporation, která se specializuje na automobilový průmysl. Pro zajímavost na Slovensku se vyrábí okolo tří milionů tv každý rok a slouží pro celou Evropu. Její východní část může být v případě potřeby obsloužena i z Ruska.

Philips

Má jedno specifikum a tím je technologie Ambilight. Není běžně zvykem, že by nějakou funkci nabízel pouze jeden výrobce. Z toho by šlo usuzovat, že to nebude žádná pecka. Tak jak je to s Ambilightem? Nu, je to dost subjektivní. Znám pár lidí (a kupodivu to ani nejsou vlastníci tohoto přístroje), kterým přijde tento systém zadního osvětlení televizoru jako úžasný zážitek, který zlepšuje sledování obrazovky. Jiným lidem zase přijde rušivý.

Moje doporučení je jasné. Pokud si myslíte, že to pro vás bude to pravé, stejně se na něj jdete prvně kouknout. Ať už ke známému, nebo do nějakého showroomu. Tohle je prostě funkce, na kterou je názor daleko více subjektivní, než objektivní. Osvětlení je obvykle na horní straně a obou bočních stranách přístroje. Zjednodušeně jde říct, že barva osvětlení navazuje na barvu, kterou v té části obrazovky zobrazuje televize. Příjemné je to zejména večer, kdy osvětlení zjemňuje kontrast mezi tím, co vidíte na obrazovce a temnou zdí. Pocitově dochází navíc ke zvětšení obrazu. Obraz se vám pak může zdát větší, než jaká je úhlopříčka přístroje.

Philips má v nabídce hodně přístrojů, bohužel i on vsadil jen na IPS kartu. Takže zájemci o kvalitní černou u něj musí sáhnout po OLEDu, nebo se podívat jinde. Další často zmiňovanou nevýhodou je slabší softwarová podpora od výrobce. Myšleno hlavně v podobě updatů operačního systému. Jejich frekvence klesá velmi rychle a často se nevydávají ani pro dva roky starý model. Pro ty, kteří nemají v plánu využívat chytrých funkcí, to nejspíš žádné mínus není. Ceny jsou o kousek nižších než u konkurence z velkých značek. Philips patří mezi značky, které není radno podceňovat, ale zároveň ani nepatří mezi prodejní trháky. Mají skupinu uživatelů, co je milují, ale hodně lidí by si je nikdy nevybrala.

Kde se vyrábí Philips televizory

Možná to nevíte, ale společnost Philips přestala vyrábět televizory v roce 2012. Jak je tedy možné, že jsou tyto televizory stále na trhu? Odpověď je jednoduchá. Philips se spojil se společností TP Vision. Ve společném podniku má Philips 30 %, zbytek je TP Vision. Ta také přístroje reálně vyrábí, Philips věnuje vybudovanou značku a know-how. Toto platí pro celý svět kromě severní Ameriky. Pro toto území koupila od Philipsu licenci pro jeho televizory japonská společnost Funai. TP Vision má svoje výrobní závody v Číně, Rusku, Mexiku, Argentině a Polsku. Je jasné, že pro Evropu jsou určeny zejména televizory vyrobené v Polsku. Zajímavostí je, že tamní závod se nespecializuje pouze na finální montáž, ale je v něm produkována i část součástek.

Panasonic

Z hlediska prodejů u nás nepatří rozhodně mezi největší, ale přesto nabízí široké spektrum přístrojů, které cílí na všechny typy uživatelů. Přeci jen tato japonská společnost uvedla první 3D televizi a celosvětově jí patří čtvrté místo v prodejích televizních přístrojů. Líbí se mi zastoupení IPS i VA panelů. V nabídce mají i OLEDy. Základem je příjemná cena, bohaté funkce a nastavení (často velmi expertní). Ovládání přístroje možná není tak snadné jako u Samsungu nebo LG, ale nejde o nic složitého, čeho byste se měli děsit. Ačkoliv se jim v současné době u nás příliš nedaří, jde o významného výrobce, který během své existence uvedl mnoho zajímavých výrobků. Z jeho nabídky se dá vybrat a často lze narazit na finančně opravdu zajímavý nákup. Určitě Panasonic nepodceňujte a zkuste se podívat, zda má ve své nabídce něco co by vás mohlo zaujmout.

Hisense

Opět jedna značka, která postupně nabírá na významu. Zatím velmi zlehka, modelů není moc a u nás ji ještě mnoho obchodů nenabízí, ale jsou k mání potenciálně zajímavé kousky. Stejně jako všechny dravé firmy, které si chtějí ukousnout svůj podíl na trhu na to jde hlavně agresivní cenovou politikou. Jsou tedy levnější než konkurence. Jejich operační systém je postaven nad Android TV a přestože za posledních pár let udělali velký pokrok, tak třeba Sony je pořád o kus dál. O LG nebo Samsungu ani nemluvě. Líbí se mi použití VA panelů, v nabídce mají i pár IPS a dokonce OLED modely. Co se týče spolehlivosti, tak zatím nemáme k dispozici dost informací pro vyřčení názoru. Přeci jen se neprodávají dlouho a neprodává se jich hodně. Konzervativnímu kupujícímu bych je v první řadě ještě nedoporučoval, ale za zvážení stojí a hlavně se těším, kam se tato značka během následujících let posune. A zda sebere kousek trhu někomu z velké trojice.

TCL

Je poměrně mladá značka, která hodně roste v prodejích. Profiluje se jako budgetová. To znamená, že cílí na uživatele, kteří preferují nízkou cenu, ale přesto chtějí dostat poměrně kvalitní televizor. V ČR její prodeje za poslední dva roky docela vyrostly a je i široce zastoupena v e-shopech. Zpočátku hodně využívali svůj vlastní operační systém, který je nazvaný Roku TV. Ten je překvapivě celkem na úrovni. Ať už se bavíme o nabídce aplikací, nebo uživatelské přívětivosti. Nicméně (minimálně u nás) má většina modelů nyní jako operační systém GoogleTV (Android).

Líbí se mi, že u levnějších řad mají v nabídce VA panely. Pořád platí, že z pohledu softwaru (obrazový procesor) je na tom o trochu hůře než top značky, ale oproti nim nabízí výrazně atraktivnější cenu. Myslím, že během následujících let má šanci se vyšvihnout do skupiny velkých ryb i v Evropě. Rozhodně značka, kterou se zájmem sleduju a těším se, až se jí u nás povede prorazit více.

Menší výrobci

U nás jsou svojí nabídkou zastoupeni méně a ani v prodejích nehrají nijak výraznou roli. Větší zkušenosti s nimi většinu nemáme, takže jen stručné shrnutí názoru na ně.

GoGen

Low costová značka, kterou nenabízí mnoho eshopů ani kamenných prodejců. Kvalitou obrazu patří do podprůměru a zaujmout může snad jen velkou škálou modelů s malou úhlopříčkou. A to i o velikostech jako je 22 palců. Hodně TV z nabídky je s fullHD rozlišením. Cenově to u větších modelů není žádná extra sláva, za ty stejné peníze pořídíte stejně velký základní Samsung nebo LG a to jsou lépe investované peníze. Hlavně i z pohledu nějaké dlouhodobé jistoty a stability (pravidelnost aktualizací). Zajímavostí je i je nadstandardní 40 měsíční záruka na všechny LED televize GoGEN – po registraci na stránkách výrobce. Pro ty, kteří z nějakých důvodů hledají skutečně mini úhlopříčky, se něco z nabídky může hodit. Jinak můžete přeskočit.

Finlux

Původem finská značka, která je nyní vlastněna Turky. Pamětníci možná vzpomenou s jakým obdivem na obrazovky od Finluxu koukali v Tuzexu. Ale dnes je doba globalizace, konkurence je nemilosrdná a Finlux si jako svoji cílovku vybral nižší třídu. Takže nečekejte žádné sofistikované obrazové procesory, 100 Hz panely a další přednosti „lepších“ televizí. Cena je však lidová 65 palců jde pořídit okolo 25 000 a 75″ lehce nad 40 000 Kč. Slyšel jsem z více zdrojů docela dobré reference na jejich spolehlivost. To je určitě plus. Osobně bych si z jejich nabídky nevybral, ale kdyby někdo zvažoval obří obrazovku, neměl dostatek peněz na „známější“ značky a nevadilo by mu, že obraz při této úhlopříčce nebude zcela na jedničku a zároveň by neočekával žádné velké smart funkce, tak proč ne. Jejich nabídka úplně mimo není, ale většina zájemců si vybere jinde.

Toshiba

Má v nabídce několik malých televizorů s fullHD rozlišením a velikostí od 24 po 55 palců. Jsou hodně levné, žádné velké zázraky z pohledu kvality obrazu od nich nečekejte. Rovněž se často objevují stížnosti na chybovost operačního systému televizorů. Na druhou stranu, jestli někdo hledá přístroj na chalupu nebo do kuchyně, který bude sloužit spíš jako zvukový podkres. Tak proč ne. Pořídíte ji doslova za pár tisíc. Jako hlavní tv do domácnosti bych je nebral. To stejné platí, pro 4K modely, kterých v nabídce také několik najdete. Toshiba to dokonce zkouší i s OLEDem. V ČR jsem ho v nabídce neviděl, ale jde objednat ze zahraničí. Jedná se o model Toshiba 65X9863 a opět má svoje specifika. V rámci dosažení nižší ceny nemá podporu HDR. To mi přijde jako krok stranou, protože cenová úspora není extrémní a kdo už bude investovat takovou spoustu peněz do OLED tv, tak ji bude chtít se vším všudy. Třeba se Toshiba časem vyšvihne zpátky na výsluní, ale v tuto chvíli je to jeden z těch méně významných hráčů.

Orava

„Naše“ lokální značka, většina z nás přístroj o téhle značky zažila u prarodičů. Faktem je, že konkurence je v dnešní době jinde a malý lokální výrobce nemůže soutěžit s globálními hráči. V její nabídce najdete spoustu malých LCD obrazovek s cenou od tří do pěti tisíc. Vidím to podobně jako u Toshiby. Jako kulisa na chalupu nebo při vaření proč ne, zvláště když máte hodně striktní rozpočet. Případně si dokážu představit jako tv pro důchodce, kterým už tolik nejde o to, jak obraz vypadá, ale chtějí mít doma velký televizor. U Oravy lze pořídit 65 palců hodně pod 20 000 a 75 palců těsně nad třicet. Že výsledný obraz bude hodně hluboko pod úrovní konkurence snad ani není třeba zmiňovat. Jestli někde vystavenou Oravu uvidíte, sami to lehce poznáte. Pravdou je, že každé zboží má svého kupce a pro určité lidi mohou být zajímavé. Pro ty, kteří hledají kvalitní obraz a moderní technologie je Orava krokem zpět.

Sencor

Sencor vyrábí hromadu spotřebičů do domácnosti a nutno přiznat, že mnoho z nich je podařených. U televizorů se to povědět nedá. Nabídka není nijak široká a ani cenově nejsou extrémně zajímavé. Když k tomu přidám i poměrně časté stížnosti na poruchovost, tak bych lovil ve vodách jiné značky. V tomto případě totiž opravdu platí, za málo peněz málo muziky.

Venkovní (outdoor) televize

Nejedná se o zcela běžný požadavek, ale občas se s ním setkám a přišlo mi užitečné představit tuto oblast i případným dalším zájemcům. To, že není dobrý nápad vzít klasickou televizi a umístit ji venku je asi jasné většině z nás. Hlavní důvod je vlhkost a nepřízeň počasí obecně. Jak rozebírá popularmechanics.com, když vám na nový OLED bude dva dny pršet, tak můžete na další fungování rovnou zapomenout. Další důvod je vysoký okolní jas (zejména během léta) a často také potřeba větších pozorovacích úhlů. Můžete koupit i „vodotěsná pouzdra“ na běžný televizor. V takovém případě je nutné dát si pozor na přehřívání přístroje, zejména pokud je vystaven přímému slunci (za této situace má displej problémy s přehříváním i sám o sobě). Platí to i opačně, při provozu v zimě mráz přístroji rovněž dobře neudělá. Venkovní televizory lze rozdělit do tří typů:

  • Odolné proti vodě – nejsou odolné proti dešti, ale přežijí menší množství vody třeba z vířivé vany
  • Částečně použitelné venku – je doporučené je umístit ven pod pergolu, nebo jiné zastřešení. Jsou vhodné pro venkovní sledování filmu či prezentace, ale často nezvládají celoroční provoz
  • Dlouhodobě použitelné venku – mohou být venku de facto celý rok

A dostáváme se k nejdůležitější otázce a to kdo je vyrábí a prodává. Výrobců je několik, patří mezi ně třeba Samsung, SunbriteTV, Sealoc, All Season, Furrion nebo MirageVision. S prodejem je to horší, minimálně u nás. V dnešní době však není problém si takový přístroj objednat ze zahraničí, typicky přes velké servery jako Amazon nebo Ebay. Nutno uznat, že s tímto typem televizorů nemám žádnou osobní zkušenost. Berte prosím proto moje rady jako inspiraci a základ pro další průzkum.

Sunbrite

Je jeden z leadrů na tomto poli. Nabízí několik řad, které se liší tím zda jsou plně ve stínu, či vystaveny částečnému nebo úplnému slunci. Mají 4K rozlišení, přímé podsvícení. Z pohledu parametrů nevypadají vůbec špatně, nicméně asi nelze očekávat, že by se mohly rovnat špičkovým OLED či QLED televizorům. Výrobce garantuje provozuschopnost v teplotách – 30 až 50 °C. To je pro naše zeměpisné podmínky více než dostatečné.

Furrion

Výrobce původem z Hong Kongu, který se zaměřuje na „voděodolné“ televizory a soundbary. Nejsou určeny pro dlouhodobé vystavení náročným podmínkám, ale jedná se o zajímavou volbu na například částečně zastřešenou terasu.

Sealoc

V jeho nabídce jsou spíše opět přístroje určené pro „polovenkovní“ provoz. Nejsou zcela vodotěsné a není dobré je vystavovat přímému dešti. Rozmezí teplot se pohybuje od – 10 až 50 °C.

Samsung

Od roku 2020, je k dostání venkovní televizor od největšího výrobce televizorů na světě. Samsung přináší model The Terrace. Ten zvládne mráz od −30 do horka při 50 °C (v zimě si udržuje teplo a musí být připojený k zásuvce). Odolnost televizoru je označena jako IP55. To znamená částečně proti prachu a proti tryskající vodě. Vyložené déšť tedy nejspíš dlouhodobě nepřežije, ale pod pergolou by mu díky velkému jasu mohlo být dobře. Bohužel je v úvodu dostupný jen v Americe, ale uvažuje se o jeho rozšíření i do Evropy.

Co je to kalibrace TV

Prvně bych chtěl tento odstavec uvést. Za poslední měsíc se mi ve zprávách sešlo několik dotazů na to co je to kalibrace televizoru. A proto jsem se rozhodl pro sepsání toho vysvětlení. Je asi důležité dodat, že tuto službu nijak neposkytuji a jsem spíše nadšeným amatérem. Tomu odpovídá i forma vysvětlení technologie. Ta by měla čtenářům hledajícím vysvětlení o co se jedná stačit a vyhovovat, ale zkušenějším uživatelů asi mnoho nových informací nepřinese. Těm mohu doporučit například web známého kalibrátora ChadB. Kalibrace obrazu je postup nastavení displeje televizoru tak, aby co nejvíce odpovídal nastavení, které se používá ve filmových studiích. Díky tomu pak máte možnost vidět film v podobě, v které ho tvůrci zamýšleli. Ptáte se jaký je ten standard do kterého se displej kalibrátor snaží dostat? Jde o tzv. Rec. 709. Určitě vás napadá spousta otázek. Některé z nich se ke mě už od čtenářů dostaly a tady jsou:

Je kalibrace obrazu důležitá?

Jak pro koho. Pro většinu diváků nejspíš ne, ale pokud z nějakého důvodu chcete mít obraz co nejbližší tomu co tvůrci zamýšleli, tak je kalibrace tou správnou cestou.

Dává smysl kalibrovat levnou televizi?

Moc ne. Levnější modely totiž často nemají dostatečné zobrazovací možnosti (hlavně rozsah barevného spektra), aby je bylo možné dostat do požadovaného stavu.

Kolik kalibrace stojí?

Co jsem zjišťoval ceny, tak se pohybují od 5 000 Kč výše. Zdá se vám to hodně? Kalibrátor potřebuje docela drahé vybavení. Softwarové i hardwarové. Kromě toho musí mít dostatek znalostí a zkušeností. Kromě toho ve většině případů na místo kalibrace dojet. Při zvážení všech těchto faktorů už se požadovaná cena nezdá nijak nepřiměřená.

Jak dlouho trvá?

Většinou se vejde do rozmezí jedné až dvou hodin.

Je třeba dělat kalibraci pro každý film?

To není nutné. Filmy jsou pořizované ve standardu Rec. 709 a jde tedy o přizpůsobení televizoru co nejblíže tomu standardu.

Jaké nastavení displeje se v rámci kalibrace řeší?

Jedná se zejména o funkce zpracovávající obraz, nastavení úrovně bílé a černé, nastavení jasu, přizpůsobení odstínů a saturace jednotlivých barev. Celkový počet upravovaných parametrů se může blížit stovce (dle typu tv a toho co umožnuje nastavit) a to už prostě není řešitelné pouze lidským okem.

Můžu použít nastavení obrazu z jiné kalibrace?

Můžete to zkusit, ale výsledek není zaručen. Proč? Televizory jsou masová výroba. Jednotlivé komponenty do nich jsou často dodávány z různých zdrojů. Ani výrobní proces není vždy zcela totožný a proto i televizory jedné modelové řady mohou mezi sebou lišit. Klidně se i může stát, že většina jednoho modelu je vyrobena s VA panelem, ale nějaká menší dávka s IPS panelem. Důvodů může být několik, třeba měl výrobce moc IPS panelů a potřeboval se jich zbavit, nebo je měl možnost někde levně zakoupit a ušetřit při výrobě. Vždy je zajímavé podívat se na nastavení někoho jiného a klidně ho i zkusit. Ale nelze ho brát jako zdroj absolutní pravdy.

Proč nejsou tv zkalibrovány už z výroby?

Odpověď souvisí s předchozí otázkou. (Skoro) každá tv je trochu jiná a důkladná kalibrace stojí čas. A čas jsou peníze. Dalším faktorem je fakt, že mnoho uživatelů ani netuší, že něco jako kalibrace existuje a i kdyby to věděli, tak za její cenu o ni nemají zájem. Proto se lze jen občas setkat s profesionálně certifikovaným přístrojem, ale obvykle se jedná o obrazovky v ceně 50 000 Kč a více. Do nich lze částku za kalibraci schovat a profi nastavení obrazu využít jako prodejní argument. Tuším, že to nedávno udělal Panasonic u jednoho z vrcholných OLEDů.

Často kladené otázky

Jaká je nejlepší televize?

Mrkněte na tabulku se srovnávacím testem televizí 2026. Nejlepší televize je ale pro „každého jiná“. Hodně záleží na tom co od ní očekáváte. Jiná volba bude pro náročného filmového diváka, jiná pro běžné užití, nebo pro hráče. Svoji roli hraje i umístění televizoru a doba sledování (den, či noc). Kdybych měl být hodně stručný, tak Samsung je vládcem základního a středního segmentu. OLEDy od LG doporučuji pro většinu náročnějších diváků. A ti úplně nejnáročnější nejspíše koupí OLED od Sony či Panasonic. Několikrát do roka aktualizovanou kapitolu, která mapuje jakou televizi koupit v různých cenových kategoriích najdete zde.

OLED nebo QLED nebo LED?

Technologie obrazu určuje zobrazovací schopnosti panelu a to, jak bude obraz vypadat a jak se vám bude líbit. V tuto chvíli proti stojí dvě hlavní technologie LED/LCD a OLED. LED/LCD pak má vlastní varianty a rozšíření dle konkrétního výrobce. U Samsungu je to QLED, u LG NanoCell, u Sony Triluminos. Hlavní výhodou OLEDu je, že dokáže „vypínat“ jednotlivé pixely. Díky tomu má absolutně nejlepší podání černé barvy. QLED je „jen“ rozšířením klasického LCD. I tak však přináší (podobně jako alternativy u LG či Sony) velmi výrazné zlepšení pokrytí barevného spektra a maximálního jasu oproti konvenčním LCD. Výhodou oproti OLED je výrazně nižší cena. Nicméně OLED nabízí ještě o kousek lepší obraz. Více o těchto i dalších zobrazovacích technologiích najdete zde.

Jak velkou televizi koupit? Úhlopříčka 50″, 55″, 65″, 75″?

Na to neexistuje univerzální odpověď. Záleží na tom co sledujete – klasické TV vysílání z antény, filmy ve vysoké kvalitě, Netflix, nebo čisté Blu-ray. Rozhodně platí, čím kvalitnější je zdrojový obraz, tím větší úhlopříčku snese. Dalším důležitým faktorem je vaše vzdálenost od TV. Pokud nejste omezeni místem v obývací stěně, je rozumnou volbou pro většinu případů (i finanční) 55 palců. Nicméně i 65 palců se dobře vejde do malého bytu. Velké úhlopříčky od 75 palců výše už ale potřebují trochu více prostoru. Typicky platí, že pro 55″ potřebujete sedět 1,8-2 metry od TV, u 65″ je to 2,2-2,4 metru a u 75″ se doporučuje 2,4-2,6 metru. Více informací je uvedeno v této kapitole.

Jaké vybrat rozlišení televizoru? FullHD, 4K, 8K?

V současné době má většina prodávaných televizorů 4K rozlišení. 4K televize má rozlišení 3840 x 2160 pixelů. V tuto chvíli je to pro většinu kupujících ta nejrozumnější volba. Od roku 2019 se na trh zvolna dostávají 8K televizory, ale jsou zatím (ve druhé polovině 2020) stále drahé a aktuálně je nedává smysl kupovat. Proč? Podívejte se na tento článek. U starších či velmi malých televizorů se můžete setkat s fullHD či HD rozlišením. HD Ready a HD rozlišení se určitě vyhněte – to je velmi nízké rozlišení. FullHD s rozlišením 1920 x 1080 px může být u menších modelů ještě dostatečné. Za zmínku ještě stojí 2K rozlišení, které se u televizorů neprosadilo a dnes už je v zapomnění.

Co je Smart TV?

Smart tv (česky chytrá televize), může být připojena k internetu a díky tomu můžete sledovat videa na Youtube, přistupovat k archivům tv stanic, využívat streamovacích služeb (Twitch, Netflix, HBO Go …) nebo hrát hry. Dnes je naprostá většina prodávaných televizorů “smart”. Více info v této kapitole.

IPS nebo VA panel?

Údaj, kterým se výrobci ani prodejci příliš nechlubí a přitom je při výběru LCD obrazovky zásadní. Oba typy mají své pro a proti, takže záleží na tom co je pro vás více důležité. Zjednodušeně řečeno má VA panel lepší kontrast a černou, zatímco IPS panelvyšší jas a lepší pozorovací úhly. Více tuto problematiku rozebíráme tu.

Jaká je životnost TV?

Když bereme v potaz průměrnou dobu používání cca šest hodin denně, tak se bavíme o horizontu minimálně deset až patnáct let. Přidejte k tomu to jak se výroba televizorů změnila za posledních pět let (zejména zvětšení úhlopříček a snížení ceny) a je jasné, že naprosté většině uživatelů tv zastará dříve morálně než fakticky. Morální zastarání znamená, že přístroj je stále funkční a provozuschopný, jen jsou nové modely o tolik lepší, že stejně přemýšlíte o náhradě.

Jaké jsou nejčastější závady u televizorů?

Některé jsou specifické pro určitou technologii. Například OLED je (stejně jako kdysi plasmy) citlivý na statický obraz a teoreticky u něj může dojít k vypálení obrazu. Obecně mezi nejčastější závady patří: nelze zapnout z pohotovostního režimu, tv se sama vypíná, fyzické poškození, tv nelze naladit nebo se rozlaďuje, chyby v obraze a problémy se zvukem. Pozor doporučuji dát zejména na malé děti. I malá hračka hozená proti obrazovce dokáže způsobit větší škodu na panelu. A bohužel cena nového panelu se skoro rovná ceně nového televizoru.

Jakou značku televize?

Skoro polovina prodaných televizorů má značku Samsung a není se čemu divit. Pro nenáročné uživatele nabízí velmi zajímavou kombinaci nízké ceny a slušného výkonu. Přesto mají svoje nedostatky, které rozebírám zde. V závěsu jsou LG televizory, které má rovněž velmi přívětivou cenovou politiku, jen má u svých LCD modelů odlišný typ panelu. V budoucnu mohou s pořadím velmi zamíchat mladé značky jako Hisense nebo TCL, které u nás příliš velké zastoupení nemají, ale ve světě rostou rychle. Philips má velmi zajímavou technologii podsvícení Ambilight, ale pokrytí trhu není příliš velké. Dále je tu Sony a Panasonic, které často patří k tomu nejlepšímu co lze pořídit pro náročné filmové fanoušky. Zejména u levnějších modelů z nabídky ale nabízí Samsung nebo LG podobné vlastnosti za menší peníze. Podrobně téma rozebírám zde.

Co je HDR?

Tato zkratka znamená High Dynamic Range (česky vysoký dynamický rozsah). Dovoluje mít v obrazu bohatší barvy a díky tomu i vyšší kontrast. HDR má však několik háčků. Za prvé je to různá “kvalita zpracování” u videa či filmu. Vytvořit opravdu luxusní HDR film je drahé a rozhodně to není v tuto chvíli standardem. V praxi může i “neHDR” film vypadat lépe než ten s podporou HDR. Samozřejmě u velkých hollywoodských produkcí je HDR ve většině případů naprosto úžasné. Dále pro plné využití HDR potřebujete vážně kvalitní televizor. Nestačí certifikace podpory HDR standardů, ale zejména vysoké pokrytí barevného spektra, vysoký jas a kontrastní poměr. A to v tuto chvíli nabízí až televizory s cenou přes 20 000 Kč. Posledním úskalím je více HDR standardů, kdy ne všechny televizory podporují všechny. Více o problematice zde.

Jaký operační systém v TV?

Když pominu okrajové výrobce, tak na trhu jsou čtyři hlavní operační systémy. Tizen od Samsungu, WebOS od LG, My Home Screen z produkce Panasonicu a Android TV u Sony, Philipsu a několika menších výrobců. Častá otázka, s kterou se setkávám je: co je android tv? Odpověď je jak vidíte snadná, je to smart televizor s operačním systémem Android, který vychází stejnojmenného systému používaného u mobilních telefonů. Tento systém byl nějakou dobu kus pozadu za Tizenem a WebOS, hlavně pokud šlo o rychlost a stabilitu. Od roku 2019/2020 však Android tento rozdíl skoro smazal a lze ho zařadit na stejnou úroveň. My Home Screen je trochu specifický, ale lze si a něj rovněž celkem rychle zvyknout. Za mě jsou všechny použitelné a pro mě osobně nejsou tím hlavním na co se při výběru nové tv co nejvíce soustředit.

Co to je pqi (picture quality index)?

Index kvality obrazu, nebo anglicky Picture Quality Index (můžete se setkat se zkratkou PQI) není žádná oficiální metrika, ale je to měřítko výrobců, kteří díky ní chtějí zákazníkovi ulehčit výběr nového přístroje. Má však několik háčků. Každý výrobce si ji definuje jinak a tím pádem mezi sebou nejsou srovnatelné. Za druhé nejsou nijak transparentní a hlavně se vždy zvyšují s vyšším řadou televizorů (a novějším rokem). A v realitě neznamená vždy vyšší řada nebo novější rok lepší obraz. Někdy je to přesně naopak. Proto doporučuji index kvality obrazu ignorovat a místo toho si raději přečíst několik recenzí z různých zdrojů. Původně s pqi (index kvality obrazu) přišel Samsung v roce 2015, kdy nahradil do té doby používaný „Clear Motion Rate“. V průběhu času ho používalo více značek, ale některé od něj již opustili.

Umí televize Bluetooth?

Ne všechny, ale nemalá část tuto možnost komunikace podporuje. Jedná o snadno zjistitelný údaj, na stránkách výrobce. Pokud chcete u nového přístroje připojit svoje oblíbená bluetooth sluchátka nebo klávesnici, doporučuji raději před nákupem ověřit, že tv podporu skutečně má. U bluetooth si můžete ještě všimnout její verze – ta primárně určuje dosah, spotřebu elektrické energie a rychlost připojení. Většina televizorů má verzi 5.0, ale i starší 4.0 je pro využití u televizoru naprosto dostatečná.

Jaký obraz nastavit na TV?

Zase je nutné vzít v potaz místnost ve které je tv umístěna (počet oken, množství světla atd..) a ani panely u jednotlivých televizorů ze stejné modelové řady od jednoho výrobce nejsou zcela totožné. Pár pravidel však platí u všech výrobců. Z obrazových režimů je obvykle nejvhodnější ten s názvem “kino”, případně anglicky “cinema”. Teplotu barev nechejte v normálu. Rovněž je dobré nepřehánět to s umělým postprocessem u zobrazení pohybu (obvykle Motion Smoothing / Interpolation) a v neposlední řadě u obrazu s dobrou zdrojovou kvalitou nechte ostrost u minimálních hodnot a vypněte přídavné funkce typu super rozlišení, redukce šumu nebo zlepšení reality.

DVB-T2 vs DVB-T2 HEVC?

Aby bylo možné přijímat nový standard vysílání DVB-T2 musí televize nebo set-top-box podporovat i standard HEVC. Všechny televizory od známých značek vyrobené v roce 2019 nebo 2020 jej podporují a nemusíte se při nákupu bát. Důležitá informace je, že všechny přijímače DVB-T2/HEVC jsou zpětně kompatibilní. To znamená, že i když v tuto chvíli ještě příjem signálu skrze DVB-T2 není, nemusí se bát, že svoje oblíbené programy nenaladíte. Jen pro zajímavost, pokud budete mít starší přijímač bez podpory HEVC, získáte na novém vysílání pouze zvuk a nikoliv obraz.

Jakou herní televizi?

Jakou televizi pro Playstation nebo Xbox? V zásadě pro jejich výběr platí stejná pravidla jako pro “běžné” televizory. Dále záleží jak moc jste citlivý na input lag. Ten značí čas, který uběhne mezi akcí ze strany hráče (stisknutím tlačítka na ovladači) a jejím projevem na obrazovce. Všechny moderní televizory mají tzv. herní mód, který omezí další funkce a minimalizuje hodnoty input lagu. Mimo herní mód jsou běžné hodnoty k 100 ms, v herním módu je standard mezi 10 – 20 ms. Pokud máte bleskurychlé reakce a hrajete akční hry, tak pro vás budou co nejmenší hodnoty input lagu zásadní.

Potřebuji pro Playstation 5 nebo Xbox X HDMI 2.1?

Ne, nicméně se může hodit. Proč taková nejasná odpověď? Jedna z věcí, které HDMI 2.1 přináší je větší přenosová rychlost, díky které zvládne 120 fps při 4K rozlišení. V současnosti běžné HDMI 2.0b zvládá 60 fps při 4K rozlišení. S ohledem na známý hardware nové generace konzolí je skoro jisté, že stěží zvládnou (hlavně u AAA titulů) takové snímkové frekvence. Nicméně u graficky méně náročných her to dozajista možné bude. A v takovém případě se HDMI 2.1 může hodit.

Jaká rychlost internetu pro TV?

To záleží na co ji využíváte. Pro sledování tv v HD kvalitě stačí 5 Mbitů/s, pro 4K na Netflixu je doporučeno 25 Mbitů/s, pro Amazon 15 Mbitů/s. Pochopitelně pokud je v domácnosti v jednu chvíli více uživatelů sledujících různá videa či hrající hry současně, jsou celkové nároky výrazně vyšší. Rovněž už teď existuji služby (např. Bravia Core), které umožní streamování videa v kvalitě přes 100 Mbitů za sekundu, tedy s minimem komprese pro maximální kvalitu obrazu. Zde je zajímavé, že současné televizory podporují pouze 100 Mbit/s skrze síťový kabel. Přes Wi-Fi více, ale někdy může být router daleko od tv a vyšší rychlost je problém. Mám pro vás jeden tip, jak do tv přes kabel dostat více než 100 Mbitů za sekundu. Stačí pořídit síťovou redukci pro USB port (usb to ethernet adapter), který připojíte do USB portu. Obvykle stojí do 500 Kč. I starší porty typu USB 2.0, které jsou u většiny televizorů dokáží v praxi až 250-300 Mbitů/s (samozřejmě pokud máte takto rychlý internet), což už je dostatečné pro streamování všech standardních typů video souborů.

Jakou televizi koupit?

Je důležité si dát dohromady to co od nového televizoru očekáváte. Budete sledovat klasické televizní vysílání? Chcete současně jeden pořad sledovat a další nahrávat? Nebo přístroj využijete jen jako obrazovku pro svoji herní konzoli a občas si pustit film skrze připojený notebook? Jen na základě takto popsaných požadavků dokážete vybrat tu správnou televizi pro vás. Inspirací může být i typ, či druh vašeho předešlého televizoru – např. pokud jste dosud měli plazmu, těžko pro vás bude LCD rovnocennou náhradou a bude potřeba zvolit OLED.

Jak vám tento test pomohl? Budeme rádi, když ho ohodnotíte hvězdičkami.

4.5/5 1639 hodnocení

Další zdroje ze kterých jsem čerpal:

Televizory jsou mým koníčkem už více než 10 let a za tu dobu jsem toho o nich přečetl opravdu hodně. Asi nejsem schopný popsat všechny zdroje, které jsem pro tento článek za roky použil, ale minimálně ty nejdůležitější a nejčastější mi přijde fér zmínit, navíc mohou poskytnou více informací i dalším nadšencům jako jsem já.

  1. „Television Technology Demystified: A Non-Technical Guide“ od Aleksandr V. Voronin – Tahle kniha poskytuje přehled o televizní technologii bez příliš technických detailů. Vysvětluje principy obrazu, zvuku, signálu způsobem, který je dobře pochopitelný. A za mě je na první místě.
  2. „Television Engineering Handbook“ od K. Blair Benson – podobný obsah ale trochu techničtější.
  3. „Color and Mastering for Digital Cinema“ od Glenn Kennel – vysvětluje, jaké je využití širšího barevného gamutu u filmu.
  4. „High Definition Television: The Creation, Development and Implementation of HDTV Technology“ od Philip J. Cianci – zaměřuje se zejména rozlišení, formáty, komprese atd.
  5. „Digital Video and HD: Algorithms and Interfaces“ od Charles Poynton – softwarové úpravy obrazu pro dosažení jeho ideální podoby.
  6. „HDR Demystified: Emerging Standards for High Dynamic Range Video“ od Joel Barsotti a Pete Putman – zaměřuje se na HDR technologii a vysvětluje, jaké jsou její výhody oproti SDR, jak fungují různé formáty HDR a jaké jsou současné standardy.
  7. „High Dynamic Range Video: From Acquisition to Display and Applications“ od Frederic Dufaux, Patrick Le Callet a Rafal Mantiuk – Tato kniha poskytuje detailní přehled o technologiích pro zpracování HDR videa
  8. „Television Engineering Handbook“ od K. Blair Benson – zaměřuje se na technické principy televizního inženýrství a poskytuje ucelený přehled o televizních systémech, kódování, digitálních televizních signálech, zpracování obrazu atd..
  9. „Television Fundamentals“ od B. Grob – zaměřuje se na základy televizní techniky a poskytuje ucelený přehled o principu fungování televizního obrazu, analogových a digitálních televizních signálech, modulaci, demodulaci atd..
  10. „Television Production Handbook“ od Herbert Zettl – kniha se zaměřuje na technické principy televizní produkce a poskytuje ucelený přehled o televizním záznamu, střihu, zvukové produkci, světelném designu
  11. „Television Technology Demystified: A Non-technical Guide“ od Aleksandar Louis Todorovic – další výtečný přehled o technických principech televizoru, který se je snaží vysvětlit tak, aby byly srozumitelné i pro laiky.
  12. https://avsforum.com/ – velice zajímavé diskuze a i profesionální články
  13. HDTVTest – znalosti tohoto člověka jsou navzdory jeho relativně nízkému věku úctyhodné
  14. https://rtings.com/ – metodicky skvěle zpracované, s mnoha druhy detailních měření. Ne všechno jde za mě vyjádřit čistě čísly, ale to nic nemění na tom že se jedná o úžasný inspirační zdroj.
2 525 Comments
  1. Dobrý den, úžasná trpezlivosť stale dookola to iste, klobuk dole.., vsetko som prešiel, spravil názor, mam otazku skôr iného rangu, pleťová farba.. Názor na podanie pleti u tv, napr. Sony ma tmavšiu, sytejsiu pleťovú, philips veľmi studenú pastelové farby.. Samsung je niečo medzi, panasonic verne podanie, skor pre laika extrémne presny obraz. Az príliš reálny.. Ked som mal tv panasonic, kazda Návšteva sa ma pýtala, kde su farby.. A ked sa pridali stále to na niekoho pôsobilo ako bez farieb.., viacmenej z cias minulých kazda ta firma ide stale tou cestou aku mali v starych crt.. Quintrix – super kontrast az sa v ciernej stracali detaili mne skor vyhovovali obraz philips.. Aj ked černoch na nich vyzera bledsi.., noo maju fakt lubivy az cukríkovy obraz.. Atd.. Vela ludi píše ze si nevie po samsungu zvyknúť na pleťovku sony, niekto napíše ze sony ma agresivnejsiu červenú, iny si tazko zvyká na zelenu farbu travniku pri fotoale u panasonicu, philips ma saturacne prepalenu žltú a zelenú atd..toto sa este nepreberalo a pre diskutujúcich iny pohľad.,sony trinitron, mali vtedy prím, ale ano pletovky viac do červena sony 🙂 Aby sme stále neriešili len VA vs ips Vs Oled a rozmer
    … A este za co ste vymenil sony fx 900.? Ja poskulujem po samsung qr90 tuším, najnovsi model, kym padne cena, pojdem do toho..lebo 9 fn(2018) mal kontrast super ale agresívny lokal dimming a strácal detail v čiernej…, cize len názor, na oživenie diskusie, aku pleťovku, akeho výrobcu preferujete 🙂 a odlesky panelov, kto ma tv oproti oknu jako ja, samsung tusim oledy strašne odrážajú (zrkadla) lg oled ma tuším odraz zmaknuty ako philips, tuším najnovší oled LG, diky ešte raz za rozvedenie tejto témy, 😉 Roman

    • Dobrý den podruhé.
      Díky za názor i rady (oled LG nebo Philips). Poprosila bych ještě o upřesnění rady.
      Je mi jasné, že oba televizory jsou přibližně stejné kvality i cenové kategorie, oba jsem v obchodě viděla v akci (vedle sebe se stejným programem…reklamním) a obraz se mi zdál „hlubší“ a „věrnější“ u Philipsu, což mne hodně láká, ale nejsem si jistá, jestli to není jen konkrétním nastavením v obchodě a taky jestli je slabší procesor a jiné, drobné „nedostatky“ (oproti LG) pro mé potřeby dostačující (ambilight pro mě důležitý není…).
      Děkuji, Bára.

      • Dobrý den,

        obraz je vždy trochu subjektivní a pocitová záležitost. Pokud vám Philips vyhovuje lépe, tak si ho vyberte. Myslím, že s ohledem na vaše využití bude fungovat stejně dobře jako LG. Jinak tv se na prodejně těžko hodnotí podle obrazu. Nevíte kolik měsíců už tam daný kus je vystavený atd… Oba přístroje však mají výborný obraz, proto bych se Philipsu nebál, když se vám líbí.

    • Dobrý den,

      díky za pochvalu a zajímavý podnět do diskuze. Máte pravdu, že v základním nastavením má každý výrobce trochu jiné podání tělové barvy. Když k tomu přidáte ještě různé typy panelů, různé řady v rámci jednoho výrobce (kdy se může dost zásadně lišit pokrytí v rámci barevného spektra), tak dostáváme velké množství kombinací. Osobně si myslím, že lidé kteří řeší detaily obrazu na takové úrovni nebudou potřebovat tohoto rádce, protože věci v něm uvedené znají. A jejich zkušenosti a znalosti budou často větší než moje. Snažím se pomoct ve výběru tv „běžným uživatelům“, před kterými výrobci „tají“ věci jako je typ panelu u přístroje, či jeho nevýhody. Ale abych neutíkal od tématu, tak osobně mi asi nejvíc vyhovuje barevné podání od Sony. Panasonic dle mého vážně nabízí obraz, který je nejbližší realitě, ale mě vlastně Sony, Samsung i Philips vyhovují více. Možná je to tím, že jsem se s těmito značkami setkal dříve a více si zvykl na jejich podání obrazu. Těžko říct. Ale každopádně děkuji za tip, zkusím v budoucnu článek rozšířit i o odstavec, věnovaný této tématice.

      Čím nahradit Sony XF9005? Q90R je skvělá volba, já bych šel spíše do Q80R (lepší poměr cena výkon a Q90R už je na mě docela drahá), ale jestli je pořád v mezích vašeho rozpočtu, tak proč ne. Cenu si (aspoň v ČR) drží stále vysoko, ale věřím že v druhé části podzimu spadne a okolo vánoc se ukážou cenově zajímavé akce. A jestli se nebojíte OLEDu, tak Sony i LG mají odlesky zvládnuté velmi dobře. Můžu srovnat právě s XF9005, kterou jsem měl delší dobu (také vedle okna) a OLEDy zvládali odlesky ještě o fous lépe.

      • A chcem Vam poďakovať, ten model samsungu q 80 r mi nejak ušiel, daval som porovnania a velke rozdieli tam nie sú pre zmiešané použitie.. Počkám kym padne cena a pojdem di toho 🙂 bude to síce kontrastne menej ako špičkové lcd alebo oled, ale na zmiešaný obsah a sledovanie počas dňa a vecer podobne ako sony fx 9005 s este lepsou unifomitou.. Kontrast 5700 :1 nie je zly na športy, dokumenty a sem tam film..
        Tak prajem Vam veľa uspechov v práci a živote, snad aj moj prispevok pomôže ludom, aby sa zorientovali v tejto spotrebnej divočine 🙂

        • Covybrat.cz 13/08/2019 at 20:41

          Dobrý den,

          nemáte za co, mě osobně Q80R přijde výborný, nabízí už lepší pozorovací úhly, přitom pořád velmi solidní kontrastní poměr. A cenou je o kus níž než Q90R, která je sice výborná, ale také si za to nechá adekvátně zaplatit. Ta výdrž OLEDu a pět let je otázka. U nás doma by to asi bez vypálení nepřežil, ale jak jsem psal, přítelkyně prostě tv nevypíná, jen pauzne 🙂 Při slušnějším zacházení bych se pěti let nebál. Doma máme aktuálně opět Sony, XG9505. Dostala se ke mě za extrémně zajímavou nabídku a zároveň jsem měl kupce na starší model, takže v reálu byl rozdíl v ceně jen pár tisíc. Ale další tv už vyzkouším dlouhodoběji Samsung, případně LG pokud začnou používat VA panely 🙂 Děkuji za přání a to stejné Vám. Ať se daří a nová tv dobře slouží.

      • Ďakujem za odpoveď, ano silnej ročník 70 asi, jak ja, aneb husakove deti 🙂 philips cineos.. Jeden s naj crt tv a pixel ➕ noo nostalgia.. Riesim aj podstavec u tv nakoľko mam soundbar creative a je výborný, philips oled je tak nizko na nožičkach, ze soundbar mi bude prekrývat obraz.. Na stenu to davat nechcem., oled je dilema aj ked si myslím ze 6 r samsung co mam doma, bola to vlajkova lod ful hd 43 este z 200 hz panelom je vyborny ale obrazovka vykazuje vertikalne pasy najma na bledo zelenej, ružovej atd.. Cize stejne dnes tv kupovať na viac ako 5 r nema vyznam (spotrebný tovar) bohužiaľ… Aj ledkam odchsdzaju obrazovky postupne.., stejne uvazujem samsung q90r, alebo oled lg, sony… Robim to iste, co vaša priatelka,zastavym scenu idem nieco robit a ze to potom dopozeram a mam to stopnute aj hodinu.. Cize tam mam obavy, aby ten oled vydrzal aspon 5 r 🙂 Roman
        Ps : vy ste za co vymenil sonicko fx?

  2. Dobrý den,
    chtěl bych Vám poděkovat za obohacující článek a zároveň se zeptat, zda má smysl investovat do lepší TV za předpokladu, že chci přehrávat filmy jen z PC a jakým způsobem je ideální TV z PC (notebookem) propojit . Mám obavu, že lepší panel v TV (100 Hz, 10bit, HDR atd) nebudu schopen tímto způsobem plně využít. Při připojení přes HDMI jsme odkázan na výkon grafické karty PC (která nemusí lepší display zvládnout nebo podporovat v ovladači) a při připojení TV přes wif jako monitor se bude dle mého odhadu posílá jen obraz bez zvuku. Mám zálusk na Samsung QE49Q60 (60Hz), ale nevím zda nebude výsledek stejný na o polovině levnější UE43NU7192.
    Děkuji za radu.

    • Dobrý den,

      děkuji za pochvalu, jsem rád že článek pomáhá. Na váš dotaz nelze dát jednoduchou odpověď „ano“ nebo „ne“. Hodně bude záležet na zdrojové kvalitě filmů. Může to být dvd, blu-ray, či různé ripy. Od fullHD po 4K obraz s HDR, kdy zdrojový soubor může mít klidně 80 GB. Samozřejmě čím lepší zdrojový obraz, tím větší šance využít „lepší tv“. Třeba u filmů je to tak, že velká část v nich je uložena v klasických 24 fps a tam hodně záleží na softwaru (obrazovém procesoru) u tv. Pro přenos dat do televizoru jde využít i připojený disk, či usb klíčenka s velkou kapacitou. Na vašem místě bych zvážil – Samsung UE49RU8002. Cenou je mezi oběma zmiňovanými, a pokrok vůči NU7192 je znatelný, naopak je jen nepatrně horší než úvodní QLED model (zejména při Vašem využití) a cca 5 000 Kč ušetříte. V případě, že chcete co nejlevnější zobrazovadlo, tak NU7192, respektive letošní varianta RU7192 jsou za mě v dané cenové hladině nejlepší volbou. PS: Samsungy nepodporují starý video kodek xvid. Nové filmy se v něm již neukládají, ale kdysi (cca 10 let dozadu) v něm byla uložena naprostá většina filmů, které šli stáhnout z internetu. Počítám, že vás to nijak limitovat nebude, ale pro jistotu zmiňuji.

      • Dobrý den,
        ještě jednou děkuji za Váš názor. Rád bych se ještě doptal, zda je možné na úhlopříčce do „50“ palců mít obraz než nabízí UE49RU8002 třeba i od jíhého výrobce. U Samsungu jsem došel k závěru, že bych mělo smysl zainvestovat, až do modelu QE55Q70R, který stojí dvojnásob oproti RU8002.

        Děkuji

        • Covybrat.cz 07/09/2019 at 16:33

          Dobrý den,

          abyste se v kvalitě obrazu výrazněji posunul, je tu právě zmiňovaná Samsung QE49Q70R, případně Sony Bravia KD-49XG9005. To jsou porovnatelné tv jak cenou, tak kvalitou. Ale obě samozřejmě výrazně dražší než RU8002.

      • Děkuji za rychlou odpověď, jen poprosím o potvrzení pro lajka jako jsem já. Kodeky v TV jsou podstatné jen, pokud budu film pouštět z flash, NAS nebo přes DLNA např. z PC. Pokud použiji TV jako monitor (HDMI, Wireless display), tak potíže s formáty a titulky odpadnou nebo jsou potřeba i pro tento způsob přenosu?
        Děkuji

        • Covybrat.cz 09/08/2019 at 17:12

          Dobrý den,

          ano, když pouštíte na počítači a obrazovku využijete jen pro zobrazení, tak jste omezen jen tím, co dokáže přehrát počítač. Respektive přehrávač v něm.

  3. Dobrý den,
    skvělý článek a klobouk dolů před vaší ochotou reagovat i dále na dotazy.
    I proto jsem se odhodlal napsat svůj dotaz.

    Jsem limitován nábytkem pro velikost do 50″ a bohužel většina tipů a doporučení se točila až od 55″.

    V současnosti jsem měl SAMSUNG a jsem s ním velmi spokojen, ale nebráním se ani změně značky.
    Cena do 20 000,-
    Sledujeme jak přes den (okna na celou šíři místnosti z boku, částečně zatažené žaluzie) tak i v noci. Většinou z cca 2,5m případně z 6-ti m při vaření.
    Seriály a filmy z počítače i běžné vysílání. Sport spíše ojediněle. Výhledově počítám, že bude možná využito i pro nějakou konzoli a hry.
    V recenzích mne zaujala např
    Sony Bravia KD-49XF7596
    Samsung UE49RU8002
    Samsung UE50RU7472
    LG 49SK8100

    Děkuji

    • Dobrý den,

      díky za pochvalu. Ta limitace velikosti na 50 palců je škoda, např. 100 Hz panel se často dává až do 55 palcových variant. Pro to využití co píšete mi přijde nejzajímavější RU8002. Ta spadla s cenou na velmi příjemnou částku a jde koupit už za 15 000 Kč. Alternativou by byla řada Sony XG83xx, ale ty si cenu drží stále zbytečně vysoko, okolo 23 000 Kč. To je za mě moc. Tenhle Samsung má VA panel, takže klasika v podání lepší černé. Předpokládám, že většinu času se nesleduje u vaření a proto nemá cenu řešit případné lepší pozorovací úhly u IPS panelu, který mají ostatní značky z vašeho seznamu. Vážně bych se nebál koupit tu RU8002 za 15 000, zbytek peněž ušetřete nebo použijte na jiné účely.

      • Děkuji za bleskovou reakci.

        Mohu vás ještě požádat o tip pro případ, že by se mi náhodou do prostoru v nábytku vešla i 55″ velikost?

        Děkuji

        • Covybrat.cz 09/08/2019 at 17:17

          Dobrý den,

          pak bych doporučil Samsung UE55NU8002 (pokud se vám povede najít zapomenutý kousek, s cenou okolo 20-21 000 Kč), případně letošní Samsung UE55RU8002 (ta je nepatrně horší) ale snáz sehnatelná. Oproti 49 palcové variantě mají 100 Hz. Případně můžete zkusit Hisense H55U7A. Parametrově o trochu slabší jak Samsung, ale velmi nízká cena.

  4. Dobrý den,
    vybírám televizi 49/50 palců do 15 tisíc a padla mi do oka LG 49UM7390PLC. Myslíte, že je to dobrá volba? Jestli ne, doporučil byste mi prosím nějakou jinou, ideálně LG?
    Předem moc děkuji.

    • Dobrý den,

      zda je to dobrá volba říct, bez podrobnějšího infa. Tedy na co se díváte, zda sedíte přímo před televizí, zda sledujete spíše ve dne nebo v noci, kolik světla je během dne v místnosti atd.. Pokud preferujete LG a rozpočet do 15 000 Kč, tak bych zvážil LG 49SK8000, to je lepší tv a jen o pár tisíc dražší.

      • Dívám se, že LG 49SK8000 má Edge podsvícení a pochopil jsem, že je lepší spíš direct. Někde tu ale bylo zmíněno, že jsou některá edge podsvícení, která jsou lepší než direct – je toto ten případ?

      • Omlouvám se – sleduji často sportovní přenosy, jinak spíš normální filmy, televizní vysílání kromě sportu téměř vůbec. Sedím přímo před televizí, sleduji spíše v noci v celkem dobře prosvětlené místnosti.
        Je za těchto podmínek LG 49SK8000 lepší volbou?
        Děkuji

        • Covybrat.cz 08/08/2019 at 06:29

          Dobrý den,

          díky za doplnění, z toho už se dá doporučit vhodnější tv. Obecně pokud se díváte v noci a na filmy, tak je vhodnější VA panel. Má totiž lepší černou. To vás však v stanovené kategorii omezuje na pár výrobců. Zejména Samsung a z těch méně známých třeba Hisense. Konkrétně Samsung UE50RU7472, nebo Hisense H50U7B. Obě VA panel, 50 Hz, Edge podsvícení. Máte pravdu, že obecně je lepší Direct podsvícení, ale na to by to chtělo finanční rozpočet okolo 25 000 Kč. Do levnějších tv se moc nedává, případně v mizerné kvalitě. LG 49SK8000 bude mít horší černou, než tyhle dvě, oproti tomu je o něco jasnější a má lepší pozorovací úhly. Jestli opravdu sledujete většinu věcí v noci v potemnělé místnosti, tak bych bral jednu z nich.

  5. Dobrý den,
    Předem bych chtěl poděkovat za skvělý článek, který laikovi objasní spousty věcí kolem televizí.
    V tuto chvíli jsem před rozhodnutím vyměnit starý model televize Samsung UE55ES7000 za nový model (tento nepodporuje DVB-T2 HEVC, nelze na ni pustit youtube,….atd).
    Mohl bych Vás požádat o radu jaký model by jste mi doporučil.
    Televizi budu umisťovat nově do obývacího pokoje na zeď (místnost velká 7,5 x 7,5, m, tv na jedné zdi uprostřed. Nejčastější sledovací vzdálenost cca 3 m, ale může být i cca 6,5 m (od jídelního stolu – vyjímečně). V odpoledních hodinách svítí slunce okny přímo na tv. Sledování převážně ve večerních či nočních hodinách. Sledování běžného anténího vysílání, občas stažené filmy a občas sport. Pak využíváme dost internetové vysílání.
    Má oblíbená značka je Samsung, nyní se rozhoduji mezi 55“ nebo 65“, cenově kolem 20.tis. kc.
    Poradil by jste mi vhodný model i klidně od jiného výrobce?
    Děkuji, hezký den

    • Dobrý den,

      z vašich sledovacích zvyků to vidím spíše na VA panel (většinou sledování přímo před tv a večer). Do karet tomu hraje i preference Samsungu. Do limitu se vám vejde Samsung UE55RU8002. Loňská Samsung UE55NU8002 je o malý kousek lepší tv, ale už se doprodává a má jin pár shopů za vyšší cenu. Kdybyste ji náhodou sehnal za cenu RU8002, tak bych ji bral raději (NU8002). Případně lze za tu cenu sehnat nižší řada Samsung UE65NU7472, s větší úhlopříčkou. Tady se musíte rozhodnout zda chcete hezčí obraz, nebo větší velikost. Rozdíl bude zřetelný čím více filmů či seriálů ve vysoké kvalitě budete sledovat. Pokud je to hlavně tv vysílání, tak to nebude tak výrazné a větší úhlopříčka by byla asi vhodnější. Alternativy nejsou úplně snadné, protože většina tv v tomto cenovém rozpětí má IPS panel. Napadá mě třeba Hisense H65U7A – menší výrobce, nízká cena, kvalitou obrazu někde mezi těmi dvěma od Samsungu. Systém a ovládání není tak propracované jako u Samsungu, záleží na vás zda ho chcete zkusit.

  6. Dobrý den,

    Předem bych chtěl poděkovat za skvělý článek ohledně výběru televize. Osvětlil mi problematiku parametrů televizí a zasvětil mě do tohoto zboží. informací tam je opravdu hodně a je to fakt skvělé čtení. Zajímal by mě rozdíl mezi Samsung UE55NU7172 a Hisense H55U7A. Vím že první zmiňovaná má 50Hz panel a druhá 100Hz. Jenže všude slyším samou chválu na tento model od Samsungu a všude ho doporučují a přeci jen má Samsung dlouholeté zkušenosti s těmito výrobky. A tak mě zajímá, zda se 50Hz panel Od samsungu vyrovnat 100Hz od Hisense a zkrátka, kterou televizi byste volil? Především na ní sledovat filmy, seriály a hlavně sport. Omlouvám se, pokud Vám tento dotaz přišel víckrát. Měl jsem problémy s internetem. Případně jakou byste mi doporučili televizi, úhlopříčka do 55 palců. Panel nejlépe 100Hz kvůli sportu, ale pokud bude nějáká ověřená 50Hz, která nabídne lepší obraz než 100Hz Tv, tak klidně tu a cena do 16 000,-Kč. Předem děkuji za odpověď.

    S pozdravem

    Radim

    • Dobrý den,

      díky za pochvalu, vždycky potěší když někomu pomůžu zorientovat se na tomto trhu. Rozdíl mezi 50 Hz a 100 Hz panelem je velký. Hlavně u sportu a akčních filmů, ale vlastně celkově kde vidíte dynamičtější pohyb. U 50 Hz není tak plynulý. Nejvíc zřetelné to je, když máte vedle sebe dvě tv. Jedna má 50 a druhá 100 Hz. Vzhledem k tomu, že sledujete hodně sport, bych zůstal u 100 Hz. U diváků, kteří většinu času tráví u klasického tv vysílání, to není tak důležité. Teď k tomu srovnání. Samsung UE55NU7172 je fantastická televize. Ale ve své ceně a to je okolo 10 000 Kč. Za mě je to nejuniverzálnější volba v tomto segmentu a také nejvíce prodávaná. Hisense H55U7A patří o patro výše. Reálně je spíš konkurentem pro řadu 8002 od Samsungu, která je v této úhlopříčce okolo 20 000 Kč. Hisense je však docela mladý, nemá u nás takovou historii a proto na to jde agresivní cenou. Pokud chcete dodržet svůj cenový limit a 100 Hz, tak jinou volbu než Hisense nemáte. Leda mít štěstí v nějakém výprodeji. Ostatní značky u 100 Hz startují okolo 19-20 000 Kč. Třeba Samsung RU8002, případně LG SK8500 (ale to je o kousek dražší a navíc má IPS panel, horší černá a spíše sledování ve dne. To by vám možná nemuselo až tak vadit)

  7. Dobrý večer.

    tak jsem dnes u vašich článků zůstala až do půlnoci. A prosím taky o radu a váš názor.
    Chci pro dceru televizi jako dárek. Já mám LG 55 a Samsung 65.
    LG má lepší obraz. Proto jsem se rozhodovala pro LG.
    Dcera bude sledovat ze vzdálenosti 2,5 – 4 m. Sedačka nebo kuchynský kout, hlavně filmy, Youtube, normální pořady. Sport ne.
    Ráda bych velikost 65. Ale jakou?

    Po vašich recenzích se přikláním k Samsungu.

    Velikost 55 se mi zdá malá. ???
    Objevila jsem i vel. 65 do 25000, Samsung UE 65 NU 7472, LG 65 UK 6750PLD, Samsung UE 65 RU 7402

    Jaký je prosím váš názor, nebo co jiného byste doporučili?

    • Dobrý den,

      nelze úplně jednoznačně říct, že LG má lepší obraz než Samsung či naopak. Vždy záleží jaké modely proti sobě porovnáváte a jaké jsou vaše sledovací zvyklosti. I je třeba srovnávat stejnou velikost 55 vs 65 palců bude třeba u klasického tv vysílání rozdíl, protože nízké rozlišení bude na 65ce vypadat vždy o něco hůře. Dle mého názoru má pro většinu diváků Samsung lepší tv do cca 30 000 Kč, naopak u dražších televizorů se přikláním k LG. Ale najdou se i vyjímky.

      Jestli jsme to pochopil správně, tak cenový limit 25 000 Kč a preferujete spíše větší televizor, sledovaný obraz z drtivé většiny ve fullHD. Jednou z možností je rozhodně zmiňovaný (a doprodávající se) Samsung UE65NU7472, případně jeho letošní nástupce Samsung UE65RU7472 (o něco malinko dražší, ale de facto stejné tv). LG 65UK6750 pro vás může také fungovat dobře. Mezi těmito tv je zásadní rozdíl a to je typ panelu. U Samsungu budete mít lepší černou, a zejména při sledovaní večer či v noci budou tmavé scény vypadat výrazně lépe. U LG budou mít lehce šedý nádech, ale zase má vyšší jas („hezčí“ obraz ve dne) a lepší pozorovací úhly (nemusíte být přímo před tv). Záleží na tom, která z těchto vlastností je pro dceru důležitější. Jinak si myslím, že jsou pro daný účel zvoleny vhodně.

  8. Hezký den
    Mám skoro 10 let starou plazmu LG která zatím uspokojivě slouží. Uvažuji začátkem léta příštího roku (ME ve fotbale a OH Tokio) pořídit OLED Philips 55OLED903 resp.LG OLED55C9. V této souvislosti by mně zajímalo zda zabudovaný tuner DVB-S/S2 je vhodný pro budoucí TV satelitní signál UHD (jiný zdroj, DVB-T2 nebo WI-FI internet asi nepřipadá u nás v úvahu)? Nebo bude nutný reciever s DVB-S2X který je určen pro satelitní přenos signálu UHD? Děkuji.Tonda

    • Dobrý den,

      musím přiznat, že nevím. Zkoušel jsem dohledat nějaké info na internetu, ale nebyl jsem zatím úspěšný. Zkusím v této oblasti doplnit vzdělání a aktualizovat rádce. Jelikož chcete tv pořídit až skoro za rok, věřím že to do té doby stihnu a když za pár měsíců navštívíte opět naše stránky odpověď najdete. Pokud by tento standard podporován nebyl, bude to řešitelné recieverem v maximální ceně pár tisíc. Neviděl bych to jako zásadní problém.

  9. Dobrý den.
    Jsme důchodci ,vlastníme plazmovou televizi Panasonic TX-P37X20E se kterou jsme velice spokojení (obraz,zvuk,pozorovací úhel). Z důvodu přejití na DVB-T2 stojíme před problémem,zda použít set-top box aniž by se změnily uvedené vlastnosti (obraz,zvuk,pozorovací úhel) a nebo koupit novou televizi do 20.000,-Kč. Jako zajímavé k nákupu jsou televizory :
    lg 49SK7900 ,8000 , 8100 nebo PanasonicTX-49FX603E , 700E.
    Děkujeme za Váš názor a případné doporučení jiné alternativy.
    PS: Vaše odpovědi jsou pěkné a poučné .

    • Dobrý den,

      pokud pro vás není důležité mít větší úhlopříčku a sledujete jen tv vysílání, tak bych volil set-top box a ponechání stávající televize. Neznám sice tuto konkrétní plazmu, ale starší plazmy jsou obecně co se týče kvality obrazu na lepší úrovni než základní současné LCD televizory. Samozřejmě lze dnes koupit lepší tv, ale to jsme spíše u cen okolo 30 000 Kč. Pokud chcete větší úhlopříčku tak Panasonic TX-49FX700E vám nabídne podobné pozorovací úhly a horší černou, k tomu asi prostředí na které jste zvyklý. Oproti tomu třeba Samsung UE49RU8002 nabídne lepší černou (pořád ne tak dobrou jako plazma) a horší pozorovací úhly. Zvuk soudit nechci, protože netuším jak hraje vaše stávající tv.

      • Dobrý den.
        Děkujeme za Vaši odpověď .S největší pravděpodobností se Vaší radou budeme řídit.Pokud se naše televize do doby změny vysílání neporouchá, tak koupíme set-top box.Ještě jednou děkujeme !

        • Covybrat.cz 05/08/2019 at 20:37

          Dobrý den,

          nemáte za co, přeji ať Vám ještě nějakou dobu dobře slouží.

  10. Dobrý den všem! V první řadě děkuji jak autorům článku, tak i všem diskutujícím. Sám jsem se po přečtení všeho propadl do ještě většího zmatku:-) Prosím sháním max 55” TV s nejlepším obrazem. Mám více jak 10 let plazmu Panasonic se stále vynikajícím obrazem, který se nevypaluje. Modlím se, aby už klekla a já mohl koupit větší s vyšším rozlišením. Mám Apple TV a ze 70% sledujeme Netflix nebo filmy z Itunes, z 10% filmy ze Synology Routeru (přes Apple TV) a z 20% ČT1/2/Art. Opravdu chci jen co nejlepší zobrazovací jednotku do 30 tis.Kč. Zvuk jsem schopen dohnat nějakým Soundbarem. Značku nepreferuji žádnou. Celý systém mám doma postavený na Apple již 8 let, kdy jsem se úspěšně rozloučil s Androidem i Windows. Pozorovací úhly nehrají roli, TV je na otočnem stojanu na zdi. V obchodech vypadají všechny TV nádherně. Hodně se díváme na dokumenty o přírodě a na sport. Bylo by fajn, aby TV měla i nějaký downsizing, aby šlo sledovat pozemní TV. Patrik PS: Váźím si Vašeho času a znalostí u jsem připraven za Vaši radu nebo podobné články zaplatit. Když vezmu, kolik času jsem zatím strávil pročítáním domácích a zahraničních recenzí a objížděním obchodů- tak už jsem pár tisíc utratil:-(

    • Dobrý den,

      pokud chcete ten nejlepší obraz co můžete do 30 000 Kč mít, tak je to aktuálně rozhodně OLED. Do limitu se vejde Panasonic TX-55FZ800E, případně cca 1 500 Kč nad je LG OLED55C8. Je pravdou že u nich zmiňuju riziko vypálení obrazu, ale když chcete ten nejlepší obraz a jste zvyklý na plazmu, tak je to prostě první volba. Co se týče toho vypalování, tak opravdu záleží jak jste schopen s tv zacházet. Myšleno nenechávat dlouho zapauzovaný film nebo seriál, či úvodní obrazovku Netlflixu. Přítelkyně se doma chová přesně takto, klidně nechá tv puštěnou 2 hodiny s pauznutou scénou. To je důvod, proč nemáme doma OLED. Bohužel ji to nejsem schopen odnaučit. Ale ze svého okolí, znám 6 majitelů OLEDů a jen jeden má po dvou letech náznaky vypálení, ale je to právě z důvodů takového nevhodného zacházení.

      V případě, že by OLED pro vás nebyl vhodný, tak se nabízí: Sony Bravia KD-55XF9005, případně Samsung QE55Q8DN z doprodeje. Cenový limit splňují, obě jsou to výborné televizory, ale jelikož jste zvyklý na plazmu, tak můžete mít výtky ke zpracování černé u jakékoliv klasické LCD tv. Rozhodně jsou tím nejlepším co lze za dané peníze u LCD mít. Za radu určitě platit nemusíte, jednak mě televizory opravdu hodně baví a za druhé máme spolupráci s Heurékou, která nám dává část provize za proklik do eshopu či nákup tv přes ně. Pokud tedy přejdete přes některý z odkazů na stránce na Heuréka.cz, a vyberete tv (prokliknete do eshopu) přes ni, tak z toho provizi dostaneme. Přeji ať vám nová tv dlouho slouží a jste s ní spokojen.

      • Dobrý den, moc děkuji za rychlou a jasnou odpověď. Já mám ženu disciplinovanou, takže pauzu na TV nenechává 🙂 Jen jedno mne prosím u těch TV ještě trochu straší- SW. Právě u té Sony si někteří lidé v diskusích stěžují na Android, jeho zasekávání a nutnosti jednou za čas TV zcela restartovat. Bojím se také podpory nových firmware, aby na dálku nezačali TV zpomalovat či směřovat k rychlé výměně. Dosud se mi osvědčila plasma Panasonic, ale to je „hloupá TV“. Obrazem deklasuje všechny LCD a u majitelů LCD jsem měl vždy pocit, že si z obrazovky ještě nesloupnuli přepravní fólii. Je asi pravdou, že dokud si vedle nové TV nepostavíte jinou, jde tem obraz těžko hodnotit. Pokud by TV měla vydržet kratší dobu, je nějaká špičková alternativa do 20 tis. Kč? Sám jsem si na základě výše uvedených recenzí vyhlédnul Samsung UE55RU8002, ve vyšší třídě pak Samsung QE55Q8DN. Teď jste mi obzor ještě rozšířil 🙂 Čímž se moje rozhodovací pozice trochu zkomplikovala 🙂 Nákup budu ale řešit přes ten proklik. Nejde ten SW v TV nějak zafixovat/vypnout? Patrik

        • Covybrat.cz 22/08/2019 at 06:32

          Dobrý den,

          B8 má horší obrazový procesor. C9 je vrchol OLEDu u LG z pohledu kvality obrazu, další řady (třeba E9) přináší už „jen“ lepší design nebo zvuk. Ad LG nebo Panasonic. Za mě rozdíly velmi malé. Panasonic má u OLEDu asi nejvěrnější obraz realitě (někomu se víc líbí, jiný má raději „přikrášlený“ obraz třeba od Samsungu), LG zase dokáže o něco větší kouzla v HDR a má svižnější operační systém. Panasonic navíc podporuje HDR10+, který LG neumí. Ale to v blízké budoucnosti nevypadá na dramatickou výhodou. Nejvíce rozšířené Dolby Vision podporují oba. Pokud vám obrazem vyhovují obě, zkuste tu na kterou vám dokáží dát lepší cenu (je možné, že mají hodně Panasoniců skladem a chtějí se jich zbavit).

        • Tak ještě jednou a opravdu už naposledy já- v obchodu mě ještě nalomili na 55″ Panasonic TX-55FZ800E. Původně jsem šel pro C8 od LG (je rozdíl od B8?). Ceny utěšeně padají, takže vítězí OLED.

        • Covybrat.cz 01/08/2019 at 17:22

          Dobrý den,

          souhlasím s tím, že Android TV za ostatními systémy pořád trochu zaostává (i když se rok od roku lepší). Více než rok jsem měl doma právě Sony XF9005, takže myslím že dokážu objektivně posoudit. Není to tak, že by vás každý den něco nemile překvapilo, ale během toho roku jsem musel 3x tv natvrdo restartovat, protože nešla pustit aplikace Netlflixu a nic jiného nepomáhalo. O něco častěji (dejme tomu 5- 10x, nepočítal jsem přesně) se mi stalo, že tv neměla síť, přestože kabel byl připojen. Stačilo vypnout a zapnout. Zpomalování systému jsem nepozoroval, ale objetivně je Samsung i LG o pár sekund rychlejší. Za mě to nejsou zcela rozhodující důvody (i s ohledem na četnost těchto nedostatků), ale uživatelský komfort lehce srážejí. V cenové relaci okolo 20 000 Kč je asi vážně nejzajímavější Samsung UE55RU8002 (loňská NU8002 se už skoro nedá sehnat), ale je to o znatelný horší tv než OLEDy, případně XF9005. Jestli zvládnete „slušné“ chování k OLEDu, tak zkuste tu C8 od LG. Po té plazmě mi to přijde jako rozumná volba.

  11. Dobrý den,

    rozhoduji se mezi Samsung TV UE55RU7472UXXH Samsung TV UE55NU7093UXXH a SAMSUNG
    UE55RU7172 LED ULTRA HD LCD TV.

    Co byste prosím vybral jako nejlepší variantu a proč?
    Budu koukat hlavně na seriály přes wi-fi z cca 3 metrů.
    Mění šedá barva časem barvu – bledne, zežloutne?

    Děkuju moc za odpověď.

    • Dobrý den,

      s ohledem na vaše potřeby bych vzal jinou, i když také od Samsungu. Samsung UE55NU7172. Je o cca 2 tisíce levnější než letošní RU7171 a ta nabízí zlepšení hlavně z pohledu hráčů, pro vaše účely je kvalita obrazu totožná. U 7472 zaplatíte nějaké 4 000 Kč navíc a ve vašem případě bude opět celkový dojem z obrazu skoro stejný. Naopak NU7093 je až moc ochuzena na výbavě a ta tisícovka dolů oproti NU7172 za to dle mého nestojí. Co se týče blednutí, tak by k němu nemělo docházet.

  12. Dobrý den,

    Předem bych chtěl poděkovat za skvělý článek. Umožnil mi lépe se orientovat v parametrech televizí a osvětlil mi problematiku tohoto zboží. Fakt skvělý článek. Chtěl bych se zeptat, jelikož často narážím v doporučeních televizi a v recenzích na televizi Samsung UE55NU7172. Zdá se, že půjde o vydařený kousek této značky. Zajímalo by mě však porovnání s hisense h55u7a. Vím, že druhá zmiňována má 100Hz panel. Ale přece jen Samsung má dlouholeté zkušenosti s televizemi a tak mě zajímá, zda se i se svým 50Hz panelem může vyrovnat druhé zmiňované a jak na tom budou v porovnání kvality obrazu. Televizi budu využívat především na sporty, seriály a filmy. Moc děkuji za odpověď.

    • Dobrý den,

      NU7172 je asi nejprodávanější televizor v ČR za posledních 12 měsíců. Je levný, přináší zavedenou značku a ve své cenové kategorii velmi dobrý obraz. Hisense h55u7a patří o třídu výš, i když poslední dobou cenou opravdu hodně klesla. Hisense je relativně nová značka, nemá v ČR takovou tradici a není s ní ani moc dlouhodobých zkušeností. Proto se dle mého chová správně a nasazuje agresivně nízkou cenu, ať si získá postavení na trhu. Právě kvůli jejímu 100 Hz panelu bude na sport výrazně lepší než zmiňovaný Samsung. V čem je výhoda Samsungu, je stabilnější, rychlejší systém a teoretická „větší spolehlivost“. Schválně říkám teoretická, protože Hisense nemusí být v tomto ohledu o moc horší. Jen zatím těžko soudit. Za pět let budou zkušenosti s touto značkou o kus dále a třeba bude mít podobné postavení jak Samsung. Hisense vám nabídne lepší obraz (u sportu poměrně znatelně), u Samsungu máte nejspíš větší šanci na delší výdrž/spolehlivost. Záleží na každém, kterou z možností zvolí, obě mají svoje plus.

      • Dobrý den,

        Děkuji za odpověď. Ještě mě prosím zajímá srovnání mezi Hisense H55u7a a Sony KD-55XF8505. Která podle Vás bude lepší a proč? Moc děkuji za odpověď.

        • Covybrat.cz 25/07/2019 at 05:55

          Dobrý den,

          XF8505 má odlišný typ panelu, který mění jeho výhody a nevýhody. Zatímco zmiňovaná Hisense i Samsung měli oba panel typu VA (lepší černá, horší pozorovací úhly a jas), tak XF8505 má panel typu IPS (černá s nádechem šedé, lepší pozorovací úhly a vyšší jas). Výhody a použití obou typů jsou podrobně rozebrány v článku nad komentáři. V tomto případě nelze jednoznačně říct, která je lepší, záleží na použití a sledovacích zvyklostech.

  13. Dobrý den,

    nejsem úplný laik, ale tato stránka s vysvětleními je naprosto skvělá a já jsem se tu dozvěděl nové věci a zase jsem o něco chytřejší. Velmi chválím a oceňuji vaše stránky.

    A rád bych znal váš názor či radu na mou volbu tv.

    Přecházím s úhlopříčky 123cm na větší a vybírám z tv Samsung QE55Q8DN a nebo LG 55SK8500, případně si nechám doporučit jinou tv.

    Více mě to táhne k samsungu, ale bojím se pozorovacích úhlů, tv je situovaná na střed gauče, který má po stranách části k ležen,í které mám od středu tv cca 25-30 stupňů a bojím se že v této pozici již nebudu mít na gauči dobrý pohled 🙂

    Proto nevím zda qled či ips panel.

    Předem děkuji za radu a názor a určitě v tomto pokračujte.

    Zdenda

    • Dobrý den,

      Samsung QE55Q8DN je z těchto dvou lepší. U takového úhlu bych se ještě nebál. V krajní pozici bude znatelná jemná změna barev, ale nebude to ještě nic co by bylo vyloženě nekoukatelné. To bych viděl tak o 45 stupňů dále. Kdyby jste chtěl trochu ušetřit, tak Sony Bravia KD-55XF9005 je jen nepatrně horší a v současné době ji lze pořídit za 27 000 Kč. Ale jestli jste zvyklý na Samsung, tak při této ceně podle mě nemá cenu pár tisíc extra řešit.

      • Dobrý den, předem velké díky za Vaše recenze. I když než jsem je začal číst, tak jsem neměl tak velký problém televizor vybrat. Chtěl bych poprosit o doporučení mezi následujícími typy tv :
        LG 55 sm 8500
        LG 55 sm 8600
        LG 55 sk 8500
        Sony 55xf9005
        Sleduji zejména tv programy, občas nějaký film, zejména večer, televizi natacim na držáku podle toho kde sedíme.
        Nebo byste poradil nějakou jinou?

        Ještě jednou poděkování za Vaši poradnu a recenze. Super.

        Zdravim
        Olda

        • Covybrat.cz 01/11/2019 at 21:08

          Dobrý den,

          z této skupiny je nejkomplexnější televizorem rozhodně Sony 55xf9005. Aktuálně je k dostání za skutečně velmi hezkou cenou 24 000 Kč.

  14. Dobrý den, skvělé stránky, skvělý článek…několik let jsem neměla TV, konečně se mi trochu rozsvítilo :o) Chtěla bych koupit TV s uhlopříčkou 43″ (max 50″), dobrý obraz, bluetooth, aby šlo připojit nějaké kvalitní repro, wifi, s operačním systémem nevím…cena cca 15 – 20 tis. max. TV spíše večer, filmy, internetové vysílání. Laicky jsem vyselektovala Samsung UE43RU7472. Budu ráda za Váš názor, příp. nějaké další tipy. děkuji

    • Dobrý den,

      díky za pochvalu. Samsung při této cenové hladině často radím a RU7472 vypadá, že bude zdařile následovat loňskou NU7472. Kdybyste chtěla pár tisíc ušetřit, tak Samsung UE43NU7192 jde pořídit za 9 000 Kč a rozdíl v kvalitě obrazu u toho co plánujete sledovat nepoznáte. Wi-Fi, HDMI nebo optický výstup pro audio u něj najdete také. Kdyby vám z nějakého důvodu vadil Samsung (třeba, že nepodporuje starý formát filmů xvid – často takové ty filmy na velikost jednoho cd, co byli kdysi hodně populární), tak už je výběr horší, protože ostatní výrobci nenabízí moc VA panelů. Ale třeba Sony Bravia KD-43XF7005 by v takovém případě mohla posloužit.

  15. Dobrý den, je to opravdu hrozně moc informací, které nahlodávají proč tuhle a ne tamtu 🙂 jen to rozhodnutí pro kterou se přiklonit je strašně těžké. A já teď nevím ke které se přiklonit…. vybral jsem si pár favoritů a teď bych potřeboval trochu popostrčit do které jít. poradíte? Modely 55″ Samsung QE55Q8DN nebo 55″ LG OLED55B8PLA nebo 55″ Panasonic TX-55FZ800E a nebo jsem úplně mimo??? Díky moc Lukáš

    • Dobrý den,

      mimo určitě ne, samé zajímavé volby. V první řadě se musíte rozhodnout zda chcete OLED (LG, Panasonic) nebo QLED od Samsungu. OLED je na tom s obrazem ještě o něco lépe, ale je tu to drobné riziko vypálení obrazu. Pokud se k tv zvládnete chovat tak, aby byla šance minimální (nenechat dlouho zapauzovaný film či hru), tak bych šel do některé z nich. LG je taková sázka na jistotu, Panasonic je trochu náročnější na nastavení, ale zase nabízí více možností jak s ním „pohrát“. Asi bych volil dle osobních sympatií. Rozdíly nejsou velké. Pokud máte z OLEDu strach, tak ten Samsung. Sice se doprodává, ale ještě se dá sehnat.

  16. Dobrý den,

    děkuji za skvělý článek. Našel jsem zde tolik informací, že už to k zeptání nebylo. Nicméně musím. Chtěl bych si pořídit 49 palcovou TV do cca 25 tis. Po Vašich radách zde jsem se rozhodl pro LG 49SK8500. Bohužel je to ročník 2018 a je již kompletně všude doprodaný. Mám v záloze ještě Sony Bravia KD-49XF9005 či KD-49XF8577. I tady je již pouze několik kusů nebo žádný. Jsou aktuálně na trhu nějaké srovnatelné varianty v dané cenové kategorii a velikosti? Modely 2019 zatím nikdo moc nerecenzuje. Navíc se mi zdá, že v dané kategorii je teď celkem díra. Děkuji Vám za radu a pomoc s nákupem.

    • Dobrý den,

      díky za pochvalu, jsem rád že vám článek pomohl udělat si jasno. Máte pravdu, že staré (2018) modely z trhu mizí a na spoustu nových ještě nejsou recenze (objevily se před nedávnou dobou). Z těch co uvádíte by měla jít relativně v pohodě sehnat ještě Sony Bravia KD-49XF9005. Je to skvělá televize, škoda že 49 palcová varianta stojí vlastně stejně jako 55 palců a ještě je lehce nad vaším limitem. Nejlevněji tuším 27 000 Kč. Můžete zkusit vykomunikovat nějakou slevu, věřím že třeba tisícovka dolů by se mohla povést.

      Jestli s nákupem nutně nespěcháte (a zároveň chcete dodržet svůj finanční strop), tak bych doporučoval počkat aspoň do podzimu. Nyní (při uvedení na trh) jsou ceny všech značek přepálené a zahájí zvolný pokles, který bude na podzim už docela znatelný. Viz třeba LG 49SM8500, která je nástupcem LG 49SK8500 a vypadá to, že se od ní svými schopnostmi moc lišit nebude. Cena při uvedení je 28 000 Kč. Na podzim bude odhadem za 20-22 000 Kč. V případě, že tv chcete už teď vážně bych zvažoval ty dva tisíce navíc za XF9005. Z těch tv co máte ve výběru je jasně nejlepší.

  17. Dobrý den!

    Nevím, jak se dostat k tomu, abych Vám popsal „můj problém“ a Vy byste mi poradili.

    Proto zkusím tuto formu.

    Rozhoduji se mezi 43“ UHD TV LG 43UM7390PLC a TV SONY Bravia KD-43XG8096.

    Sledování:

    Světlá místnost, skoro celý den

    Z většího úhlu (asi panel IPS).

    Prosím, poraďte, který je lepší co do poměru cena x výkon, apod.

    Děkuji moc za info, nebo naznačení cesty, kde „to napsat“.

    Hezký den.

    • Dobrý den,

      už to bude velmi obtížný úkol, ale pokud se vám povede najít Sony Bravia KD-43XF8096, tak máte skoro úplně stejný obraz jako TV SONY Bravia KD-43XG8096 ale o cca 8 000 levnější. Jen už jsou skoro všechny zbytky vyprodány. Případně je možnost Sony Bravia KD-43XF8505, tak je levnější o par tisíc a navíc má ještě o trochu lepší obraz. Ta LG je novinka pro tento rok, ještě jsem ji neviděl, ale z pohledu parametrů vypadá, že stojí o kousek níže než zmiňované Sony.

  18. Dobrý den. Již delší dobu mám v oku Sony kd 65 xf9005. Jen čekám až spadne cena. Samozřejmě, že při tom koukám okolo a zaujal mě model od Hisense H65U8B. Dokážete mě poradit proč tu či proč onu? Cena jasný. Ale právě o tomto modelu jsem zatím moc „lidských recenzí“ nedohledal. Popř. jakou tv by jste mě doporučil přidat do hledáčku? Která má nejlepší, když to řeknu jako naprostý laik, převod HD, full HD kvality do 4k, pro sledování sportu, takže asi 100hz. (Tomu nerozumím vůbec, jsou tv co mají 50, 60, 100, 120 a pak více a více, není Hz jako Hz.) Tv přizpůsobím obývák , takže jestli VA, či IPS je jedno. Moc děkuji za váš názor.

    • Dobrý den,

      prvně frekvenci. Reálně u nás koupíte 50 či 100 Hz. Ostatní čísla (typu 800 nebo 1000 Hz )jsou spíše marketingové chytáky a nemají s reálnou obnovovací frekvencí co společného. Hisense je docela mladá značka, moc se jich u nás zatím neprodává a dlouhodobější zkušenosti také nejsou. To neznamená, že je nutně špatná. Jen musíte mít při nákupu více odvahy a odměnou je nižší cena. Ale Hisense H65U8B a Sony kd 65 xf9005 nejsou na stejné úrovni. Sony je mnohem lepší televize. S tou cenou nevím. Občas spadne k 38 000 a bojím se, že o moc níž už nepůjde. Prodává se pořád dobře i za cenu 40 000 Kč. Osobně bych ji kolem 36 – 37 000 rozhodně bral a i těch 40 000 mi za ni přijde přiměřených. V této cenové kategorii (tedy o pár tisíc více) jde sehnat doprodávající se Samsung QE65Q8FN. Rovněž za ty peníze špičková televize. Jestli je na vás těch 40 000 moc, a sledujete hlavně klasické tv vysílání, sem tam nějaký film, tak zvažte Samsung UE65NU8002. Rovněž 100 Hz, poměr cena výkon výtečný. Už začínají zvolna mizet z trhu, ale neměl by být problém ji koupit.

  19. Dobrý den,

    prosím ještě o porovnání Samsung UE55NU8002 se zmiňovanou QE55Q8DN. QE je momentálně asi o 6 tisíc dražší, tak jestli ten finanční rozdíl opravdu hraje roli ku prospěchu QE.

    I když máme Xbox One, neumí DTS a údajně nepřehraje titulky z flash. Vzhledem k tomu, že tomu fakt nerozumím, co pořídit nejlevnějšího, abych obešla to, že nové Samsungy nemají podporu Xvid/Dvix a DTS?

    Děkuji

    K.

    • Dobrý den,

      Samsung QE55Q8DN je loňský QLED, který spadl na velmi zajímavou cenu. Jde o lepší televizor než NU8002, ale to zda se vám do něj vyplatí dát těch 6 000 navíc, záleží na vás. Jelikož v předchozí části dotazu píšete, že sledujete převážně klasické tv vysílání, tak možnosti dražšího QLEDu až tolik nevyužijete. Asi bych se rozhodoval podle toho jak moc je pro vás těch 6000 důležitých. Pokud by se jednalo o vysokou investici, co vám bude chybět v jiné části rodinného rozpočtu, tak bych volil levnější NU8002. Jestli vás tyto peníze netrápí, berte o něco lepší QE55Q8DN U HDR her nebo případného sledování filmů ve vysoké kvalitě bude znát rozdíl.

      Jestli Samsung z nějakého důvodu nechcete (DTS je způsob jak je uložen zvuk, v naprosté většině případů jsou u filmu dva formáty, DTS nebo Dolby Digital, který podporuje snad každý televizor. Horší je to s podporou xvid, tam mnoho nenaděláte. Na druhou stranu filmy v tomto kodeku nevypadají na takto velké televizi vůbec dobře.). V segmentu lehce nad 20 000, jsou Samsungy bohužel hodně zajímavou volbou. Alternativou je Sony Bravia KD-55XF9005 (ta je +- na úrovni QE55Q8DN a tomu odpovídá i podobná cena). Případně zkusit novou značku Hisense H55U7A (slušná kvalita obrazu – skoro jako NU8002, ale míň vyladěný software). Všechny tyhle teleivze mají VA panel a 100 Hz.

  20. v uplynulých dnech jsem koupil Tv LG 50UK6300MLB, tu jsem vrátil protože se samovolně zasekávala a EPG info nefungovalo u žádnýho programu, signál mám z kabelovky ne přes anténu, pak jsem koupil následovně THOMSON 50UD6406 a to byla ještě horší volba, ten Thomson je čistě android tv tam sice fungovalo EPG ale hned ze začátku blblo přepínání programu,zasekávala se a nereagovala,takže i tu jsem vrátil do obchodu, proto bych chtěl poradit co koupit za tv o velikosti 50 palcu / jinou velikost nechci,jen ta mi sedne do nábytku /za cenu do11 000kč.Přeju si aby byla 4k a vystup na sluchátka a pěkný obraz a taky i youtube to znamená chytrá tv.prostě víc penez na to nemám, dekuji za možnou odpoved.

    • Dobrý den,

      omlouvám se za opožděnou reakci, odpověď jsem rozpracoval a pak zapoměl na její dokončení. Snad pro vás ještě bude relevantní. Pokud byste netrval na výstupu na sluchátka, tak je za mě výbornou volbou při dané ceně Samsung UE49NU7172. Předpokládám, že z tohoto parametru slevit nechcete, tak se musíme podívat po jiné značce. Co se týče požadavku na „pěnký obraz“, tak se při dané ceně pohybujeme mezi velmi levnými televizory a žádné obrazové zázraky moc čekat nelze. I když v rámci této kategorie má třeba výše uvedený Samsung moc pěkné barvy. Pokud jde o alternativy tak mě napadá třeba Philips 50PUS7303, případně jestli můžete s cenu o tisícovku nahoru tak Panasonic TX-49FX613E. Malým výrobcům, na které při této ceně narazíte (Gogen, Finlux atd…) bych se osobně vyhnul.

  21. Chtěla bych znát váš názor na televizi Samsung QE55Q8DN. U vás jsem na ni recenzi nenašla a ani nevím, zda ji mohu k nějakému typu stávajících recenzí přirovnat, když má na konci písmena DN. Máme Xbox one, takže potřebujeme něco vhodného na hraní her, ale z větší části na běžné sledování programů přes kabelovou televizi.

  22. Dobrý den,

    chtěl bych znát váš názor na televizory TCL. Respektive nevím, kterou vybrat a zda v ní jsou nějaké citelné rozdíly, případně jaké to jsou…
    Jde o:
    65″ TCL 65DP600
    65″ Thomson 65UD6406
    65″ TCL 65DC760

    Který televizor, z výše zmíněných, byste si koupil?

    Mockrát děkuji za doporučení

    • Dobrý den,

      TCL vypadají zajímavě. U nás jsou dostupné spíše okrajově, ale v USA jsou v low end segmentu hodně prodávané. Líbí se mi jejich VA panely. Stížnosti se objevují spíše na software, než hardware, rovněž překlady jsou někdy docela vtipné. Ale to jsou věci co se časem snad vyřeší. Z těch co uvádíte bych bral TCL 65DC760, vypadá o fous zajímavěji. Z pohledu kvality obrazu má ke špičce daleko, ale jestli chcete velkou a levnou 65ku, nevadí vám drobné softwarové nedokonalosti, tak proč ne.

      S Thomson 65UD6406 nemám žádnou zkušenost, takže nemohu moc radit. Podle parametrů VA panel, 50 Hz, v zahraničních recenzích se mluví o slabším jasu.

  23. Dobrý den,

    asi před týdnem nám odešla obrazovka u televize a od té doby se zoufale snažím najít nějakou slušnou tv ke koupi. Máme menší obývák a jsme dost omezeni uhlopříčkou. A jak začínám chápat i kvalitou, protože u těch menších se do kvality obrazu asi tolik neinvestuje. Vaše stránky a ochota poradit jsou pro mě velkou nadějí, nabídka tv mi nepřijde moc přehledná, a kvalita obrazu je asi obtížně srovnatelná.

    Chtěla bych Vás poprosit o doporučení. Měli jsme 32 palců, vejde se nám 40. Když tv trochu vysuneme, snad i 43 palců. Byla jsem ve dvou prodejnách, kde se mi nelíbily tv sony, ale docela všechny tv JVC (ne tak křiklavé barvy a jakoby ostřejší kontury – při stejném rozlišení) u 32 i 40 palců.

    Včera jsem pár viděla v obchodě (televizní vysílání mi ale nepustili), z nichž se mi nejvíce líbily:
    JVC LT-43VU63L
    Samsung UE43NU7192
    LG 43UK6470PLC
    JVC měla malinko divnější / tlumené barvy, ale
    líbila se mi, oproti Samsungu UE43NU7192 (na mě barvy asi moc výrazné) měla stabilnější kontury (u Samsungu se bílý text na jednobarevném pozadí poněkud mihotal)
    LG 43UK6470PLC měl kontury stabilní, barvy malinko tlumenější, i ze stran mi přišla dobrá.
    LG ale, jestli dobře chápu, nemá 40’ rozměr, Samsung je: UE40NU7192, nevím ale, jestli ten obraz není horší (jakýsi index kvality obrazu je snad 1300 u menší, u větší 1400). Ty barvy nevím, ale asi se to dá nějak vyladit. JVC mi přijde, že 40’ má už o dost slabší, 43’ mají jeden typ i vyšší – JVC LT-43VU83L.

    Mezi 40 palcovými jsem uvažoavala o panasonicích X-40GX700E, X-40GX800E, X-40GX810E (udávají mezi nimi rozídly v indexu kvality obrazu 1200, 1600, 1800). Žádný jsem ale osobně neviděla, a jsou o dost dražší, myslíte, že je tam takový kvalitativní skok?

    Byla bych Vám moc vděčná, pokud byste mi poradili o zmíněných typech, mých úvahách (a dojmech), případně doporučili i nějaký jiný. Koukám hlavně na tv – filmy a náročnější seriály, nicméně na vizuální dokonalosti jsem docelá háklivá.

    Děkuji mnohokrát

    • Dobrý den,

      bohužel máte pravdu v tom, že sehnat malou úhlopříčku s kvalitním (myšleno s ohledem na průměr ostatních televizorů) obrazem je v zásadě nemožné. V takto malých velikostech jsou jen základní modely. S JVC nemá žádnou zkušenost, tato značka je u nás spíše okrajová. Dle dostupných parametrů to vypadá na dost základní model. Samsung UE43NU7192 je takovou ověřenou klasikou, řada 71xx je jedna z nejprodávanějších v ČR. Se zobrazením barev si můžete v nastavení ještě pohrát, ale jestli vám zásadně nevyhovují (Samsung má obecně ve zvyku výrazné barvy, i třeba na mobilech), tak bych se podíval jinde. LG 43UK6470 je skutečně nejmenší varianta, 40ka neexistuje. Jediný zásadní rozdíl mezi nimi je, že Samsung má VA panel (lepší černá, nižší maximální jas), LG má IPS (pravý opak). To teoreticky může hrát ve vašem rozhodování vliv.

      Indexy kvality obrazu od výrobců neberte v potaz, de facto jen označují vyšší řady a mnoho vám neřeknou. Navíc se každý rok automaticky zvyšují u nových modelů, aby se lépe prodávaly oproti starým. Ty Panasonicy vynechte, jsou dražší protože se jedná o letošní modely, jsou na trhu čerstvě a jejich cena je přepálená. Za půl roku budou stát podobně jako ten Samsung nebo LG. Celkově v kategorii vašeho výběru bude mezi tv velmi malý rozdíl. Volil bych raději známější značky s odladěným systémem a dlouhodobější podporou: právě LG, Samsung, Sony …

  24. Dobrý den.
    Chtěla bych si koupit televizy 55″, hlavně na sledování vysílání a filmů, možná brzy i syn bude chtít hrát
    na konzole. V prodejně mi doporučily LG 55UK6950PLB. Údajně vítěz d-testu, všichni ji proto kupují.
    Na d-testu jsem ji ale nenašla…. Řeším taky, abych se dostala k portům, protože televize bude
    umístěná na stěně.
    děkuji

    • Dobrý den,

      neznám metodiku dtestu, ani v jaké kategorii toho umístění dosáhla. Sám bych si ji však nevybral. IPS panel a jen 50 Hz. Místo ní lze v doprodeji za cca 20 000 Kč mít Samsung UE55NU8002, což je lepší tv po všech stránkách. VA panel, 100 Hz. Rychlá odezva, vhodná na hry. Porty jsou ze strany dostupné slušně. Ne úplně nejvíce, ze všech tv ale ani ne špatně. Prostě takový průměr.

  25. Dobrý den,

    velice děkuji za tyto stránky a postřehy, které jsou věcně a velmi fundovaně popsané pro potřeby jednotlivých zájemců.

    Tímto bych Vás sám rád požádal o radu ohledně výběru TV.

    – rodinný dům, středně světlá místnost, tv poběží jak přes den, tak večer (cca 5hod. denně), pozorovací vzdálenost cca 4-5metrů

    – požadovaná úhlopříčka nejméně 65palců

    – jsem notorický sledovač sportu 🙂 (tudíž nejspíše 100Hz ?)

    – jinak hlavně běžné vysílání, občas nějaký film z flashky, případně youtube pro děti

    – nejraději bych se vešel do částky 30 000,00 Kč

    – asi bych raději typickou SMART TV, nikoli android tv, ale dám na doporuční

    – mám určitou slabost pro LG, ale samozřejmě se opět nebráním po doporučení jiným značkám

    Momentálně běží spousta akcí a výprodejů u hlavních prodejců elektroniky, takže uvádím namátkou pár příkladů:

    75″ LG 75UK6500PLA

    70″ LG 70UK6950PLA

    65″ LG 65SK8100PLA

    70″ Sony Bravia KD-70XF8305

    65″ Sony Bravia KD-65XF8505

    65″ Samsung UE65NU8002

    Moc si vážím Vašeho času a odpovědi. Příklady výše prosím berte jen informativně, určitě si nechám poradit od člověka, který ví o čem píše.

    Hezký den.

    • Dobrý den,

      s tím cenovým limitem jste na hraně „lepší“ 65ky. Osobně bych u ní zůstal, na 70 palců už je 30 000 málo a není moc z čeho vybírat. Z toho co tam máte vypsáno (a i co bych Vám doporučil já, kdyby jste žádné varianty nedal) je perfektní volbou – Samsung UE65NU8002. Má dvě věci co vás mohou od koupě potenciálně odradit. Za prvné to není preferovaná LG, za druhé nepodporuje starší video formát xvid a zvuk v DTS. Většina filmů má však i zvukovou stopu v Dolby, to by problém byt neměl. Ten xvid záleží na tom co sledujete. Typicky se jedná o starší avi soubory, v posledních letech už se moc nepoužívá. Existují totiž kvalitnější náhrady. Typicky se jedná o starší filmy které se vypalovaly na CD.

      Pokud by něco z toho byl závažný problém, tak LG 65SK8100. Má rovněž 100 Hz. Nevýhoda je horší podání černé a lehce horší dojem ze sledování večer. Z pohledu sledování sportu jsou na tom oboje na stejno. Obě mají drobné nedostatky, berte tu u které jsou pro Vás méně důležité. Cena je skoro stejná.

  26. Dobrý deň,
    obraciam sa na Vás ešte raz. Mám možnosť zakúpiť nasledovné TV:

    1. Samsung QE55Q6FN – 610,5 €
    2. LG 55OLED B8 – 725,5 €
    3. SONY 55XF9005 – 761,4 €

    TV sa bude využívať hlavne na sledovanie TV cca 6 hodín denne, prehrávanie filmov cez USB, HBO GO, Voyo, archív TV stanic+ na TV bude bežať MAGIO. Izba je skôr svetlá avšak TV sledujeme hlavne večer. Chcem sa spýtať či poznám rozdiel pri bežnom sledovaní pri uvedených TV alebo svoje kvality ukážu až pri dokúpení Blu Ray(Sony X700) či 4K android boxu( Evolveo M8) resp pri Youtube, Netflix? Na TV si plánujem predlžiť záruku. Oplatí sa mi ísť do OLED (tam sa bojím troška že manželka stopne archív a nechá statický obraz ale to by som nastavil na TV nech sa vypne po max 30 min nečinnosti), prípadne XF9005 alebo je dobrý aj ten Samsung?

    Ide mi o porovnanie pomer cena/výkon

    Ďakujem pekne

    • Dobrý den,

      LG 55OLED B8 i SONY 55XF9005 super televize, Samsungu se řada Q6FN moc nepovedla, tu bych vynechal. Rozdíl v běžném vysílání? Záleží proti čemu srovnáváte. Jestli jste měl i předtím nějakou slušnou fullHD televizi, tak žádný velký pokrok nečekejte. Když tv „nakrmíte“ něčím ve 4K, tak si jejich sílu užijete naplno. To jestli OLED nebo LCD vám neporadím, jen můžu znova opakovat rozdíly. LG OLED bude mít ještě lepší obraz než Sony (a i ta ho má výborný), ale je tu to malé riziko vypálení obrazu při statickém obrazu. Ale jak zmiňujete tu prodlouženou záruku, tak bych asi preferoval víc tu LG. Aktuálně patří OLEDy k naprosté špičce.

  27. Zdravím všechny na CoVybrat.cz

    Předem oceňuji, jak zde radou pomáháte při výběru nových TV. Díky za to, ne každý je v tomto ohledu technicky zdatný a při množství TV, které jsou k mání v obchodech, si poté člověk může trochu zoufat.
    Závidím všem, kdo může při výběru nové TV sáhnout do větších úhlopříček, avšak mne omezuje obývací stěna a výklenek v ní, kde si mohu dovolit pouze 32″.
    Nynější TV Panasonic Viera TX-L32G10E mám již řadu let a stále šlape jak hodinky, nicméně přece jen, nemá DVB-T2.
    Ohlížím se tedy pomalu po nové TV, ale v této velikosti je výběr ne zrovna nejlepší.

    Rád bych zachoval možnost připojení sluchátek.
    Dále i připojení DVD DMR – EX89 (DVD s pevným diskem) / propojení HDMI
    Také satelitní box / propojení HDMI
    Zkrátka, kvalitní chytrou TV, Wi-Fi, HbbTV, USB

    Koukal jsem opět na některé TV Panasonic, ale jejich vestavěné aplikace údajně nepodporují HBO GO.
    A právě to bych moc rád. Hledám TV, kde si budu moct pustit film z mého DVD, satelitu, ale též i film z aplikace HBO GO.
    Navíc, Panasonic prý u TV nastavuje i omezení v přehrávání některých formátů. Tak nevím.

    Nějak si s výběrem nové TV vůbec nevím rady.
    Poradíte prosím?

    • Dobrý den,

      dívám se na parametry vaší současné tv a upřímně, takto vybavené malé úhlopříčky už se bohužel nedělají. Kupříkladu ve vaší současné tv je 100Hz panel, ty se teď dávájí do tv o velikosti 55 palců a více. Nevím jak dobrý obraz má vaše současná televize, ale možná bych si prvně zašel prohlédnout pár 32 palcových někam do elektra a pak zvážil, zda změna stojí za to. Možná by to bylo rozumnější řešit za pomoci externího DVB-T2 tuneru. Je docela možné, že nové tv budou horší než ta vaše. Zejména při sportu nebo jiných dynamických scénách, kde vynikne 100 Hz panel. Zkusil bych se podívat na Philips 32PFS5603 nebo Sony Bravia KDL-32WD759. V tomto segmentu vážně není moc z čeho vybírat, často chybí výstup na sluchátka, zvuk ani zpracování nic moc.

  28. Děkuji za pomoc a rozumné typy. Teď už jsem ve fázi Panasonic TX-75FX780E vs. Samsung UE75NU8002. Mohu Vás ještě požádat o porovnání?(plusy a mínusy)

    • Dobrý den,

      rozdíly za mě jsou relativně malé. Ve prospěch Samsungu hraje modernější a přehlednější uživatelské prostředí (plus větší jistota budoucí aktualizace), Panasonic má možná o nepatrný kousek vyšší maximální jas (ale to se může kus od kusu lišit). Asi bych volil podle ceny za kterou je můžete mít a vzhledových preferencí.

  29. Dobrý den,

    nejprve děkuji za článek, pomohl se mi v nabídce TV a jejich parametrech alespoň trochu zorientovat. A mám také dotaz k výběru – sháním TV do bytu, pravděpodobně 65 palců, cena ideálně do 20 tisíc (vím, že za málo peněz je i málo muziky), sledování hlavně filmů a seriálů, ze vzdálenosti cca 3,5 m. Spíše tmavší místnost, sedačka přímo před TV. Z toho jsem pochopila, že by lepší byl VA panel. Pokud bych ale chtěla direct led nikoliv edge, vychází mi v této cenové hladině některá z TV značky LG, ale ty mají panel IPS. Zajímalo by mě, co je lepší oželet – typ panelu nebo typ podsvícení? A pak ještě je tu otázka frekvence panelu. Pokud bych chtěla všechny tyto tři požadavky, jsem na částce téměř 40 tisíc. U LG s IPS panelem, direct led a 100 Hz na ceně 30 tisíc, což už je, i těch 30 tisíc celkem nad limit. Pokud mi můžete nějakou TV doporučit, budu ráda. Předem děkuji.

    • Dobrý den,

      pokud chcete dodržet svoje první dva parametry, to znamená velikost 65 palců a cenu do 20 000 Kč, tak se výběr omezuje na opravdu základní modely. K otázce podsvícení, obecně je lepší direct, ale v praxi můžete potkat edge podsvícení, co je lepší než direct. Nicméně je to spíše vyjímka.

      Jestli chcete striktně dodržet limit tak:

      Samsung UE65NU7172 – 17 000 Kč, VA, 50 Hz, Edge – za ty peníze hodně slušná televize, ale samozřejmě nemůžete čekat obraz jako u tv za 40 000 Kč
      Samsung UE65NU7472 – 21 000 Kč, o trochu lepší než ta první, za 4 000 navíc si nejsem jist, že rozdíl stojí. Parametrově stejná

      Můžu se zeptat, která LG s direct podsvícením se vám při těchto parametrech vešla do 20 000 Kč? Co se na to dívám, tak jsou všechny nad.

      Kdybych pominul cenový limit a hledal nejlevnější tv co splňuje vaše požadavky, tak se dostanu k v Samsung UE65NU8002. Ta je za 28 000 Kč a umí vše co potřebujete, včetně 100 Hz panelu.

      Další možností je jít dolů s úhlopříčkou, při 55 palcích se už do dvaceti vejde právě třeba Samsung UE55NU8002.

      • Děkuji za rychlou odpověď.

        LG s těmito parametry jsem našla za 30 tisíc, nikoliv za 20 tisíc.

        Uhlopříčku bych chtěla zachovat, takže bych raději upustila od jiných požadavků.

        Ještě mě ale zajímá jeden parametr, na který jsem tak dá se říct náhodou přišla. A to frekvence wifi – přesně jsem měla v hledáčku tuto TV Samsung UE65NU7172, ale přímo od Samsungu mi řekli, že podporuje pouze WiFi ve 2,4GHz pásmu, což bych možní v mém případě viděla jako problém, protože televizi budu používat převážně na sledování přes internet. A jak jsem se dočetla, pásmo 2,4GHz je již v dnešní době dost „vytížené“. Jaký názor máte na toto vy?

        Předem díky.

        • Covybrat.cz 15/05/2019 at 16:40

          Dobrý den,

          nejsem žádný velký expert na Wi-Fi, ale můžu zkusit vysvětlit z toho co vím. U tohoto spíše myslí příjem internetu skrze Wi-Fi, kdy vysílač poskytovatele je vzdálený (stovky metrů či kilometr a více) a ve vzduchu může lítat hromada dalších Wi-Fi signálů na stejné frekvenci. V domácích podmínkách, kdy je vysílač (váš router) a příjímač (televize) od sebe maximálně několik metrů bych problémy nečekal. Ze své praxe můžu potvrdit (bydlení v klasické novostavbě ve velkém městě), kdy při zapnutí Wi-Fi vidím asi 50 dalších sití, nemá tv (ani notebook, telefon …) s připojením žádný problém. Protože moje síť, je v mém bytě nejsilnější a ty ostatní ji nepřeruší. Je to asi hodně zjednodušené vysvětlení, ale snad bude stačit. K tomu výběru, pokud už investovat těch 30 000, tak za tu cenu opravdu NU8002. Ale ani ty levnější Samsungy nejsou vůbec špatné. Rozdíl v kvalitě je adekvátní nižší ceně.

  30. Dobrý den, mohu poprosit o radu? Dobrý většího obýváku (4m) vybírám televizi, ideálně 70 a výš za rozumnou cenu. 100 Hz podmínkou vzhledem ke sledování sportu. Řeším samozřejmě poměr cena/výkon. Za mě lepší VA panel, OLED atd… Díky za radu…

    • Dobrý den,

      s vašimi požadavky se dostáváte už docela k drahým částkám, u OLEDů je to přes 100 000 Kč. Jelikož píšete o poměru ceny a výkonu, tak předpokládám, že takto vysoko mířit nechcete. Při dané velikosti bych začal třeba u Samsung UE75NU8002, kterou lze mít lehce nad 40 000 Kč. 100Hz i VA panel splňuje, díky tomu že je to loňský model je cena takto příjemná. Při uvedení na trh startovala přes osmdesát tisíc. Není to žádná špička, ale jako rozumný poměr ceny a výkonu bych se ji pojmenovat nebál. Ještě lepší je Sony Bravia KD-75XF9005, ale to už je skok o polovinu nahoru, tedy 60 000 Kč. U takto velkých obrazovek cena roste velmi vysoko (při výrobě je velká chybovost a náklady jsou vysoké) a zatímco třeba u 55 nebo 65 palcové varianty těch pár tisíc o co je Sony dražší za to stojí, tady bych osobně tolik neinvestoval. Ale třeba je to v rámci vašeho limitu ještě v pohodě. Ještě může být zajímavá Sony Bravia KD-70XF8305, která jde sehnat okolo 30 000 Kč. O něco menší, ale VA panel i 100 Hz splňuje taky. Poslední, kterou za mě splňuje rozumné požadavky ceny a velikosti je Panasonic TX-75FX780E. Podobná dříve zmiňovanému Samsungu.

  31. Dobrý den
    Velice děkuji za tyto stránky, které vnesly trochu světla do tmy ve které se nacházím.
    Potřeboval bych poradit jakou televizi do velikosti uhlopříčky 123 cm tuším 49″ vybrat do kanceláře. Bude sloužit jako jako kulisa při práci a případné sledování sportovních přenosů. Zdroj signálu bude klasické pozemní přes anténu. Případně je možnost puštění tv přes webové rozhraní (připojení na wifi), mám O2TV a nevím zda to jde v prohlížeči spustit. Dále bych rád na TV prezentoval věci uložené v pc, zda-li je to možné.
    Prosím o nějaký návrh

    • Dobrý den,

      s ohledem na využití bych šel raději do IPS panelu. Přeci jen budete tv mít puštěnou spíše přes den a nejspíš ji může sledovat i více lidí, z různých úhlů. Opět silná devíza IPS panelu. Se spouštěním O2 přes webové rozhraní tv by neměl být problém, i když je prohlížeč v televizoru pomalejší a omezenější, než jste zvyklý v počítači. Nezmínil jste cenový limit, ale s ohledem na využití v práci jako kulisa chcete spíš levnější model. Zvolil bych LG. Mají přehledný systém a ovládání. V případě, že chcete investovat co nejméně tak LG 49UK6300 (cca 9 000 Kč), pokud chcete kvalitnější obraz tak můžete třeba LG 49SK8000 (14 000 Kč). Věci z počítači je možné snadno zobrazit skrze HMDI kabel, většina notebooků je tímto konektorem vybavena. Případně to lze řešit redukcí jestli máte třeba Apple Mcbook.

      • Děkuji za radu, vešel jsem do prvního nejmenovaného obchodu s elektronikou a šel se podívat fyzicky na zmíněné kousky. Po chvilce se nás ujal naštěstí velice erudovaný prodavač. V ochodě neměli Vámi zmiňovanou řadu LG 49SK8000 ale LG 49SK8100 (trochu dražší), nicméně jsem s obchodu odešel s touto TV a nyní se sžíváme. Uživatelsky zatím velice příjemná, intuitivní tv. Jen si musím zvyknout na „chytrou TV“ je to přece jenom první svého druhu v mých rukou. Mnou zmiňovaná podpora O2 vysílání: přes webové rozhraní to šlape celkem vpohodě k mému úžasu, aplikaci jsem zatím nenašel.
        Jinak pozemní vysílání je celkem koukatelné, myslel jsem si že to bude větší hrůza, a nebo je tato tv dokáže věrně podat.

        • Covybrat.cz 13/05/2019 at 18:14

          Dobrý den,

          díky za zpětnou vazbu. S tou O2 tv přes prohlížeč jste mě překvapil, nečekal jsem že to bude takto hladké. Přeji ať jste s tv nadále spokojen.

  32. Dobrý den
    Každej chválí vaše stránky,tak já musím taky .Doopravdy bomba.
    Tak z lehka schánim novou telku.Mám plazmu Panasonick 50 palcu..Budu muset koupi novou,přijímám pozemní signál.Satelit jsem zrušil,zdá se mi drahé platit někomu ,když to samé běhá po zemi zadarmo.
    Přemejšlím o 55,větší asi ne,nechci ryskovat nekvalitní obraz na ukor velké televize,díky anteně.Mám velkej obývak ,ale svítí mi tam sluníčko.Sedíme z ze ženou od sebe tak 3 metry a koukame na televizi taky asi 3 metry.Tak se nemužu rozhodnout jaký panel.
    Koukám na sport a a běžný pozemní signál .Filmy si pouštím přes počítač propojený HDMI.
    Panasonick jsem měl vždy ,ale v recenzích se mi to nějak nezdá.Wifi jsem v televizi nikdy neměl ,tak nevim jestli je to pro mě duležité,ale asi ho začnu používat.
    Vybral jsem ty to ,ale nechám si poradit cena je do 20000 kč.Mužou býti i jiné.
    Sony Bravia KD-55XF8505
    Panasonic TX-55FX740E
    A ještě mám problém z velikostí mé ho stolku Sony se tam asi nevejde,má moc nožky od sebe.
    Není to lehké vybrat televizi.
    Děkuji za odpověď

    • Dobrý den,

      děkuje za pochvalu. Z vašich sledovacích zvyků a prostředí to skutečně vypadá i na zvážení IPS panelu. Ale ten pozorovací úhel není takový, aby to nešlo i s VA panelem. Dám vám pár tipů a nejrozumnější mi přijde se na ně zajít kouknout do prodejny, ať si uděláte obrázek sám. Nevím jestli mám v doporučení zmínit i Samsung. Od loňského roku nepodporuje xvid kodek, takže část filmů s příponou avi nepůjde přehrát. Jedná se zejména o starší filmy, ale jelikož píšete že sledujete filmy skrze připojené pc mohl by to zásadní problém.

      Kdyby to problém nebyl, tak za zmínku určitě stojí Samsung UE55NU8002. Za cca 18 000 velmi dobrá televize se 100 Hz VA panelem.

      Sony Bravia KD-55XF8505 – 100 Hz IPS panel, nepatrné mínus za Android, ale také velmi rozumná volba.

      Panasonic TX-55FX740E – 50 Hz IPS panel, tady mi přijde škoda jít do nižší frekvence a raději bych bral tv co má 100 Hz. Třeba raději LG 55SK8000 – která je o něco levnější a má taky 100 Hz IPS panel, k tomu osvědčený systém.

      Jako alternativa VA panelu k tomu Samsungu je Hisense H55U7A. Mladá značka, nízké ceny. Taky VA a 100 Hz. Jen obrazový procesor nepatří mezi špičku. To znamená, že přepočet SD signálu (ne HD) vypadá o poznání hůře než u zbytku jmenovaných tv.

      Každá z možností má nějaké drobné mínus, takže musíte zvážit co je pro vás ideální kandidát.

      • Dobrý den,

        dovolím si doplnit dotaz do stejného vlákna. Co se týká nových Samsung TV, tak dle Vaši reakce, chápu správně, že nebude fungovat spuštění starších avi filmu v DIVX/DTS ani přes HDMI kabel? Co případně přes Chromecast? Prakticky by mě zajímalo, jestli je nějaká možnost jak jednoduše tyto filmy na nových Samsung TV přehrát.

        Předem děkuji za reakci a skvělé informace.

        • Covybrat.cz 06/05/2019 at 17:53

          Dobrý den,

          díky za opravu. Když pouštíte filmy skrze počítač, tak je pochopitelně přehrajete, protože kodeky jsou přítomny v počítači a na televizi se obraz „jen zobrazuje“. Při psaní odpovědi mi ta část, že filmy pouštíte přes HDMI na počítači vypadla z hlavy. Levné Samsungy jsou podle mě velmi podařené, jen je pro část lidí limitující právě chybějící podpora těchto kodeků. Proto se to snažím vždy opakovat, ať se předejde zklamání.

  33. Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestli má cenu kupovat tv Thomson 55UD6406 za 9990,-. V odkazech kupujících je psaná pomalá reakce tv. Celkově staré crt analog. tv mi přišly rychlejší. Děkuji za odpověď.

    • Dobrý den,

      s touto značkou nemám žádné zkušenosti, takže bych osobně volil osvědčený a jen o málo dražší Samsung UE55NU7172. Ta v dané cenové úrovni nabízí slušnou kvalitu obrazu i relativně svižný systém.

  34. Dobrý den,

    po několika letech používání TV Philips (32PFL7404H) řešíme nyní její náhradu smart televizí. Pročítal jsem vaše rady, které se sice týkají převážně větších úhlopříček, ale jsou velmi fundované a je vidět, že v této oblasti máte perfektní přehled.
    Proto vás prosím o váš názor i v oblasti TV 32″, větší se nám do stěny bohužel nevejde. Máme kabelovou TV včetně on-line TV (také proto požadavek smart), občas přehráváme DVD. Výběr v této velikosti je dost omezený, technik z kabelovky nám doporučoval vzhledem k jejich zkušenostem a nastavování Samsung.
    Při procházení různých nabídek mně vyšly následující možnosti: Samsung UE32N5372, UE32N5302, UE32M5572 (rozdíly nepatrné, nevím který je nejnovější resp. nejvhodnější), LG32LK6100PLB, Philips 32PFS5803/12, 32PFS5823/12.
    Kterou značku/typ byste doporučil vy?
    Děkuji předem za odpověď.

    • Dobrý den,

      díky za uznání, mám radost když článek lidem pomáhá. S těmi většími úhlopříčkami máte pravdu. Většina nové produkce je od 43 (nebo dokonce 49) palců. S menšími obrazovkami takové zkušenosti nemám. Nedávno jsem na podobný dotaz odpovídal pro pána zde: https://www.co-vybrat.cz/nejlepsi-televize/#comment-8393 Co se týče těch Samsungů, tak jsou o něco dražší, při obdobné kvalitě obrazu. Pokud tisícovka nahoru nebo dolu nehraje roli, tak proč ne. Z nich bych bral osobně UE32M5572 , loňský model, s cenou je už o něco níže. Pokud jste zvyklí na systém od Philipsu a vyhovuje, tak Philips 32PFS5803/12 vypadá taky slušně na danou cenu. V této cenové hladině a velikosti jsou rozdíly opravdu minimální. Z pohledu výrobců už není extra zajímavá, přestože plno lidí je omezeno fyzickými rozměry a byli by si ochotni připlatit za kvalitnější obrazovku.

  35. Dobrý den,
    Prosím o radu vyhlédl jsem si TV Lg 65SK9500PLA šla s cenou velmi slušně dolů. Vím že má IPS panel. takže trochu hoší černá ve tmě. Nevím jak hodně pomáhá Nano Cell panel. Je v této kategorii srovnatelná TV ? TV chci v 65″ a pro sledování HDR filmů.
    děkuji za odpověď

    • Dobrý den,

      je to velmi slušná televize, kterou sráží jen ta horší černá. Pokud jste s tím v pohodě, tak ta cena je hodně zajímavá. Záleží co myslíte cenovou kategorií, a kolik můžete připlatit. Např. Sony Bravia KD-65XF9005 je okolo 38 000 a umí de facto to stejné, s tím že netrpí na tu slabší černou. Což vám díky většímu kontrastnímu poměru pomůže i pro to HDR. Ale jestli jste na maximu rozpočtu a chcete vyloženě HDR, tak proč ne. Pro běžné tv vysílání bych doporučil Samsung UE65NU8002. Ta je za nějakých 27 000. Ale z pohledu vhodnosti pro HDR je bohužel níže. Pořád platí, že tohle byl loni vrchol LG LCD nabídky.

      • Dobrý den,
        ještě mám možnost velmi slušně koupit cca za 34tis Samsung QE65Q7FN je to případná volba ?
        Moc děkuji

        • Covybrat.cz 01/05/2019 at 21:09

          Dobrý den,

          Samsung QE65Q7FN, za mě trochu lepší než zmiňovaná LG a o kapku horší než Sony FX9005 (u ní si také myslím, že už s cenou příliš níž nepůjde). Při stejné ceně bych bral Sony, ale jestli máte možnost mít Samsung QE65Q7FN takto levně, tak při vašem rozpočtu hodně slušná volba. Jen teda připomínám, že Samsungy neumí DTS a xvid kodeky. Z toho co sledujete by to vadit nemělo.

      • Dobrý den,
        rychlá odpověď moc děkuji. Ano XF9005 je moje favoritka ale škoda že cena je cca o 5tis stále dražší.
        Na televizi velmi často sleduji KODI filmy které alespoň ty co za něco stojí jsou buď ve vysoké kvalitě nebo HDR jinak i samozdřejmě běžné vysílání přes anténu. U TV chci určitě přímé podsvícení. Nevím jestli má ještě smysl čekat na posun ceny u Sony, protože si myslím, že už níže nepůjde a budou ji pomalu stahovat z prodeje, nahradí novými modely. Jestli si myslíte, že jediný větší rozdíl mezi SK9500 a XF9005 je trochu hoší černá, tak je to k zamyšlení. Nevím jestli v ceně okolo 33tis je ještě nejaká TV do souboje.
        Děkuji za odpověď

  36. Dobrý deň.

    Chcel by som Vás poprosiť s radou ohľadom výberu televízie. Doteraz som mal doma model Samsung UE40C6000 (2010) a rád by som ho vymenil za novšiu verziu.

    TV hrá u nás viac ako 8 hodín denne, častokrát jedna stanica dlhšiu dobu. Pre riziko dlhšieho statického obrazu, a aj preto, že som so Samsungami spokojný, som zatiaľ vylúčil OLED a chcel by som kúpiť niektorý z vyššej rady QLED. Rozhodujem sa medzi modelmi Samsung QE55Q6FN a Samsung QE55Q8DN. Môj budget je do 25.000 KČ, uhlopriečka 55″. Prečítal som si takmer všetky Vaše príspevky a postrehol som, že v niektorých QE55Q6FN odporúčate, ale v istej cenovej hladine už ho považujete za predražený produkt.

    Teraz mám možnosť kúpiť: QE55Q6FN za 21.000 KČ alebo QE55Q8DN za 24.785 KČ. A chcel by som sa Vás preto poprosiť o radu, či ten rozdiel necelých 4000 KČ stojí za to si priplatiť za QE55Q8DN. Aké sú hlavné rozdiely, prečo ísť do toho konkrétneho modelu, aj podľa Vašej skúsenosti?

    K funkčnosti televízie mám ešte jeden dôležitý dotaz. Do TV mám teraz zapojený set-top box Mágio. Teraz môžem jeden HD kanál nahrávať, ale nesmiem pozerať iný HD prenos. V špecifikácii obidvoch modelov sa píše, že viem nahrávať jeden program a pozerať sa na druhý. Platí to tak, že oba prenosy sú HD? Je to pre mňa veľmi dôležité. Prípadne, ak viete, ktorý model vie túto funkciu ponúknuť, prosím poraďte.

    Ďakujem veľmi pekne za rady.

    • Dobrý den,

      z těchto dvou bezesporu QE55Q8DN, rozdíl v kvalitě obrazu za ty tři tisíce určitě stojí. V této cenové hladině obvykle doporučuji Sony XF9005, ale poslední dobou cena QE55Q8DN, ještě pod úroveň XF9005. Čistě z pohledu obrazu jsou si hodně blízko, s nepatrným vedením Samsungu. Některým uživatelům vadí chybějící podpora xvidu a DTS u Samsungu. Pokud Vám to nijak nevadí, tak s QE55Q8DN budete spokojený. Když srovnám ty dva uvedené Samsungy tak ta doporučená má lepší podání černé i přímé podsvícení. Rovněž rychlejší odezva a také o něco lépe zvládá odlesky. Prostě celkově lepší tv a při tak malém cenovém rozdílu není co řešit. Pokud vím, tak by měli zvládnout nahrávat oba pořady v HD (možná je omezení Vaším setopboxem?), ale praktickou zkušenost s tím nemám. Pro jistotu bych se obrátil ještě přímo na podporu Samsungu – https://www.samsung.com/cz/support/

      • Pozdravujem ešte raz. DTS ani chýbajúca podpora XVIDU mi nevadia, preto som už teraz naplno rozhodnutý ísť do QE55Q8DN a využiť tú dobrú cenu. Veľmi pekne Vám ďakujem za špecifikáciu rozdielov a vybraného produktu. Pomohli ste mi.

  37. Dobrý den,

    mohu Vás poprosit o radu ohledně výběru TV? Vaše informace ohledně TV jsou úžasné.

    Velikost 55, mám vybrané a nevím pro co se rozhodnout.
    Jedná se o tyto modely:
    55″ Panasonic TX-55FX780E
    55″ Samsung QE55Q6FN

    TV běží 4-10 hodin denně (kulisa), mám O2 TV po kabelu a youtube pro děti, nic více nepotřebuji.

    Eventuálně jinou TV, kterou by jste doporučil? Moje požadavky je jen velikost 55 a cena do 30 tisíc.

    Předem Vám děkuji za Váš čas.

    Lukáš

    • Dobrý den,

      jestli Vám nevadí cena u horní hranice uvedeného rozpočtu, tak Sony Bravia KD-55XF9005 (odkaz na recenzi je výše v článku), v dané ceně asi nejlepší volba.

  38. Dobrý den, jsem ráda, že jsem našla tuhle stránku, aspoň vím, na co se zaměřit při výběru nové tv, ale stejně bych potřebovala radu. Po necelých třech letech musíme koupit novou.Měli jsme Smart TV LG 32LF63, úhlopříčka 80cm.Před půlrokem poprvé odešlo podsvícení a teď znova.Je pravda, že tv je u nás vytížená hodně, ale je to normální, aby to takhle brzo odešlo? Nechci nic drahého, rozpočet do 10 000Kč. ale nevím, jestli koupit znova LG, jaké rozlišení…
    Úlopříčka opět 80cm, máme klasický panelákový obývák a větší tv se nám sem nevejde.Máme kabelovku UPC, využíváme HD DVR Mediabox.Moc děkuji za radu. Iva

    • Dobrý den,

      konec tv po třech letech, chápu vaše zklamání. Řekl bych, že se spíše jednalo o smůlu, to je opravdu krátká doba. Při dané velikosti to bude rozlišení FullHD, 4K televizory se při takto malých úhlopříčkách již nedělají. Pro výrobce je to již okrajový segment, moc takových přístrojů neprodají. Proto ani nabídka není extra velká. Jako zajímavé možnosti mi přijdou:

      Philips 32PFS5803 – za ty peníze (6 000) slušná tv, horší operační systém a tuna předinstalovaných programů, to však kompenzuje podařený obraz a široká podpora video formátů.

      LG 32LK6100 (7 000 kč) – výhoda i nevýhoda zároveň, že se jedná o stejnou značku jako minule. Znáte ji, ale možná k ní už máte nedůvěru.

      Toshiba 32L2863DG (6000 Kč) – rozměrově trošku hlubší, s obdobnou kvalitou obrazu jako ty předcházející.

      Extra rozdíly mezi nimi nejsou, vybírejte podle osobních sympatií a preferencí.

  39. Dobrý den, měli jste někdo už možnost vidět osobně model od Samsungu UE58RU7172 (2019)? Vybírám mezi tímto modelem a UE55NU7442 (ten jsem již viděl). Bohůžel k modelu UE58RU7172 (2019) jsem nikde nenašel jaký je použit panel a zda je to 50Hz?

    Děkuji za odpoveď

    • Dobrý den,

      Samsungu UE58RU7172 se teprve dostává do ČR (prý ji mají skladem v ElectroWorldu) a dosud ji neměl možnost vidět. Neočekával bych nijak dramatický rozdíl v kvalitě a podle ceny bude určitě zajímavější starší model. Ale to jsou zatím jen moje odhady. Panel by měl být skoro určitě typu VA a obnovovací frekvence je rozhodně 50 Hz.

  40. Dobrý den!

    Prosím jako všichni o radu. Nejvhodnější úhlopříčka asi 55, rozpočet tak
    18-30. Předpokládaná životnost určitě přes 5 let (doufejme), odhadované
    vytížení 3-4 denně (v dlouhodobém průměru možná méně).

    Obsah: DVB-T2, DVB-S (FTA), sem tam DVD, stream po LAN z různých zdrojů
    (youtube, videoarchivy apod.)

    Místnost: světlá, ale obrazově kvalitnější obsah přijde na řadu většinou
    až večer. Do optimálních sledovacích úhlů se asi vejdu.

    Jiná kritéria než obraz jsou druhořadá (včetně zvuku – v případě potřeby
    externí připojení), snad s výjimkou ovladače, s tím bych se nerad denně
    vztekal.

    Vztah k různým specifickým záludnostem: přiměřeně se chovat k OLED
    zvládnu, Ambilight spíš nechci, xvid v případě potřeby transkóduji,
    updaty SW mě moc netrápí (pokud televize nebude mít z výroby nepříjemnou
    SW závadu).

    Zvažoval jsem nejdříve Sony KD-55XF9005 (aktuálně za zhruba 27), LG
    55SK8500 (24) nebo Samsung QE55Q6FN (23), případně něco dalšího
    srovnatelného.

    Jenže pak mi začalo vrtat hlavou, jestli nemá smysl vydat o něco více a
    vybrat něco jako LG OLED55C8 (33), Philips 55OLED803/12 (30) nebo starší
    LG OLED55B8 (29).

    Kterou cestou se vydat? Je ta životnost reálná? Doporučujete prodloužení
    záruky? Doporučujete při daném rozpočtu spíše kvalitnější televizi s
    menší úhlopříčkou, nebo větší model s horším obrazem (např. Hisense
    H65U7A; jak se tady ale projeví pouhé EdgeLED?)?

    A abych nezapomněl: díky za tyhle stránky a zároveň klobouk dolů! Minimálně na českém webu to nemá obdoby (přinejmenším o ničem podobném nevím).

    • Dobrý den,

      rozpočet vzhledem k úhlopříčce dovoluje zajímavé volby, s daným vytížením bych se životnosti nebál (pokazit se může všechno a vždy, ale šance je při takovém zápřahu malá). Sony KD-55XF9005 je ve střední cenové hladině moje hodně oblíbená, poměr ceny a výkonu má luxusní. Drobnou vadou na kráse je ten Android, ale žádné drama to není. Jak tu píšu pořád dokola, občas se na chvíli sekne atd.. Přesto sem s ním dokázal žít skoro rok a vlasy mi z něj nevypadaly. Frekvence sledování byla podobná jako plánujete vy. Samsungům bych se v téhle cenovce vyhnul. NU8002, i základní QLEDy jsou horší, elitní QLEDy zase dost nad limit. Teda na czc.cz sem viděl Samsung QE55Q8FN za 30 000, ale dostupnost neznámá, takže pochybuju že ho jsou schopni za tu cenu dodat. Ten o kousek XF9005 předběhne. Ale rozdíl není zásadní. Jestli se dokážete chovat dle doporučení k OLEDu, tak je kvalitou obrazu před všemi zmiňovanými. Ambilightem může být zajímavý Philips 55OLED803 (když vám nevadí slabší podpora výrobce a opět Android TV). B8 i C8 jsou stejně staré, C8 je vyšší řada, extra rozdíl v kvalitě není.

      To co zvolíte je na vás. Na 55ku máte slušný rozpočet a je z čeho vybírat. S tím souvisí poslední část dotazu, zda nejít do větší velikosti. Opět každý to má jinak. Já třeba sleduju hodně věcí ve 4K a preferoval bych menší úhlopříčku a vyšší kvalitu. Vy to můžete mít jinak. Každopádně počítejte s tím, že při větší úhlopříčce a stejných penězích se v kvalitě obrazu kousek dolů posunete. Jestli pořád váháte, doporučuju zajít zkouknout do Datartu, Electroworldu atd.. Koupit pak můžete kdekoliv. Já bych ve vaší situaci volil mezi Sony a B8. Ambilight píšete, že nemusíte.

  41. Dobrý den, uvažuji o koupi nové TV v cenové hladině do 40.000,-. Prosím o srovnání letošního modelu Samsung 65″ UE65RU8002 s cenově shodným výprodejovým modelem Sony KD-65XF9005 – kvalita obrazu, pozorovací úhel, reakční rychlost ovládání. Případně, který TV od LG by těmto TV mohl konkurovat? Důvodem proč uvažuji ještě o LG je to, že používám domácí kino LG. Nicméně u TV LG mám z několika zkušeností info o dlouhé odezvě dálkového ovladače… Jinak na TV sledování IPTV, SAT TV – sportovní přenosy, filmy (internet, DVD, Blue Ray).
    Předem díky za radu.

    • Dobrý den,

      RU8002 jsem ještě neviděl, takže nemůžu objektivně posoudit. Jen k aktuálním Samsungům co jsem měl možnost zkouknout (Q90R a Q60R), pěkné televize a na podobné úrovni jako loňské modely (Q60 o fous horší, Q90 o fous lepší), ale s výrazně vyšší cenou. Takže očekávám (zatím to nemám podloženo), že RU8002 bude na podobné úrovni jako NU8002 (zvlášť když startovací cena RU je na úrovni současné NU, to je až podezřelé. Ale nechci kritizovat, dokud jsem neviděl). A NU8002 vs Sony KD-65XF9005, je lepší volbou Sony. Od LG se soupeř hledá těžko. Klasické LCD jsou na tom hůře, LG OLED65B8 lépe, ale je o pár tisíc dražší. Navíc je to OLED, takže pozor na statický obraz. Ovladač u této LG určitě pomalý není. Shrnutí za mě: tou Sony chybou rozhodně neuděláte, ale jestli chcete připlatit a mít ještě kvalitnější obraz tak LG Oled.

  42. Dobrý den, ten článek je skvělá práce a diskuze je taky plná informací. Já bych se chtěl zeptat, co by jste doporučil v případě nízkého cenového stropu (tj.do 12.000Kč). Velikost 43-50, zdroj signálu kabelovka UPC. Manželka sleduje pouze tv vysílání přes den, moje je TV od 21:00 do doby než usnu :o) Z diskuze bych se přiklonil k Samsung UE49NU7172, ale nemá strach jít do
    Philips 43PFS5803
    Hisense H49N5700
    Hisense H50A6140
    Chiq UHD43E6000ISN
    Changhong U43Q5T
    Chápu,že jde o low endy, ale 13 let jsem koukal na Samsung LE32R86BD a stačilo mi to.Kdyby jste sinašel čas na radu, byl bych rád.Děkuji,s pozdravem Tomáš.

    • Dobrý den,

      díky za uznání. Z toho co uvádíte je Samsung UE49NU7172, s cenou pod 10 000 Kč velmi rozumná volba. Changhong U43Q5T bych hned vynechal, neznámá značka, nezajímavá cena. Chiq UHD43E6000ISN – těžko soudit. Cena extra nízká, zkušenosti žádné. Za mě risk. Buď ušetříte a budete spokojený, nebo za krátkou dobu kupovat další tv. Co z toho to bude netuším. Hisense i Philips už jsou rozumnější volby. Za mě pořád tenhle Samsung přináší velmi rozumný poměr jistoty, ceny, intuitivního systému a kvality, ale pokud chcete pár tisíc ušetřit (nebo přehrávat starší xvid filmy, které Samsung neumí), tak Hisense i Philips stavím na stejnou úroveň.

  43. Dobrý den,
    především děkuji za top článek, který nemá na českém internetu v dané kategorii obdoby. Rád bych se zeptal, jak je to se zrcadlenim obsahu z mobilního telefonu…Vlastním mobilní telefon samsung a vím, že tam to není problém. Líbí se mi ale televize Sony, která je založena na androidu, který má i můj Samsung, takže předpokládám, že by to také neměl být problém. Nebo se pletu? Děkuji 🙂

    • Dobrý den,

      děkuji za pochvalu. Zrcadlení Samsungu na Sony není žádný problém. Na telefonu spustíte aplikaci Smartview a v ní by se po chvíli měl zobrazit název tv, po kliknutí dojde k zobrazení obrazu.

  44. Dobry den,
    potreboval by som poradit ohladne vyberu TV.
    Zvazujem nad:

    1. Samsung 55NU8002 co mi trochu vadi ze ma len 8 bitove + dopocet

    2. Samsung QE55Q6FNA- obraz subjektivne fajn avsak farby mi pridu neprirodzene ale plynulost fajn aj dizajn sa mi paci. Alternativou je QE55Q7FNA ktora sa mi tiez paci ale ku podivu na vyssej rade mi pridu farby a kontrast slabsie.

    3. Sony 55XF9005 – ma asi vsetko co by som chcel, 100 HZ panel, Full zadne podsvietenie. Len neviem kolko ma zon a ako je na tom android + mediatek co je procesor stary cca 3-4 roky.

    Ktory TV by ste odporucil? Bude sa sledovat TV cez Satelit(Magio) plus IPTV.

    Dakujem

    • Dobrý deň, ďakujem za odpoveď.

      Samsungy som tým pádom vylúčil z rozhodovanie lebo Q9 je mimo budget.
      Bol som u známeho a ten mál OLED. A je to veľmi slušná televízia.
      Chcem sa prosím spýtať či sa oplatí ísť do tejto technológie alebo radšej ostať pri LED?
      U OLED sa veľa hovorí o retencii obrazu a tzv. vypaľovaní. Čo by sa muselo stať aby sa to prosím udialo?

      Momentálne mám možnosť zakúpiť nasledovné TV:

      1. Sony 55XF9005 – 1149 Eur
      2. LG 55OLEDB8 – 1199 Eur
      3. Philips OLED 803/12 – 1299 Eur – podľa predajcu najlepšia OLED v cenovej kategórii.

      Ktorý by bol prosím podľa vás správna voľba?

      OLED-y sú super len len ako laik neviem prečo to nich dávajú RGBW – panely čo je v podstate nie 4K ale niečo medzi FUHD a UHD(4K). Má zmysel investovať do OLED alebo radšej ostať pri LED technológii ktorá je vyšperkovaná?

      Ďakujem

    • Dobrý den,

      Sony 55XF9005 mám moc rád, hlavně se současnou cenou je skutečně luxusní koupí. Měl jsem ji delší dobu doma, takže k soužití s Androidem můžu předat pár zkušeností. Po zapnutí tv trvá pár sekund, než se spustí „home obrazovka“ s doporučeními. Přesně změřeno to nemám, ale u Samsungu to trvalo dejme tomu okolo 2 sekund, u Sony cca 4. Poté už přepínání mezi aplikacemi a návrat na domácí obrazovku funguje rychle. Cca 1-2 do měsíce se mi stalo, že aplikace (Kodi/Netflix) spadla a bylo třeba ji pustit znova. Jednou za 5 měsíců co jsem měl tv se stalo, že Netflix nešel vůbec pustit a byl třeba restart tv (pár minut). Za mě jsou to drobné nepříjemnosti, které vyvažuje luxusní obraz. Ale každý to má s důležitostí priorit jinak. Počet zón Sony oficiálně neuvádí, ale odhady mluví o 48 (6 x 8). Věřil bych tomu, výsledný obraz je velmi slušný. Co se týče těch Samsungů, tak reálně je na stejné úrovni až Samsung QE55Q8FN. Nižší Qledy jsou horší než XF9005.

      • Dobrý den,

        OLED mám aktuálně ze všech tv za nejlepší. I Když nejvyšší QLEDy jsou mu hodně blízko. Hrozí u něj ale právě to vypálení obrazu. Záleží jak se k tv chováte. Co jí vadí nejvíc, je zobrazení statického obrazu po delší dobu. Takže loga od stanice, zapauzovaná hra atd … Třeba u nás žena pauzne film a nechá ho tak klidně hodinu dvě. Bohužel se mi ji to nepovedlo odnaučit, takže pořízení OLEDu pro dlouhodobé využití nechci riskovat, přeci jen je to dost peněz za televizi. Každopádně to není tak, že se vám v takovém případě obraz vždy vypálí. Jen to zvyšuje šanci. Na zahraničních fórech je spousta zkušeností, že po xx letech hraní stejné hry je tv bez kazu. Jestli se k displeji vy a vaše okolí dokážete chovat opatrně, tak platí že OLED nabídne tu nejlepší černou jakou lze aktuálně mít. RGBW je problém u klasických LCD, u OLED se ho nijak bát nemusíte. To jestli LCD nebo OLED si musíte říct sám, OLED je za mě lepší, ale má také zmiňované riziko. Ad ten Philips, u nich pozor na to, že moc neaktualizují systém pro starší modely. Plus má Ambilight, to je technologie podsvícení „okolí“ televizoru. Někdo to miluje, někoho to ruší. Určitě bych se na ni podíval před koupí, ať víte do jaké skupiny patříte. Každý přístroj z vašeho seznamu je velmi dobrý. V zásadě volíte mezi větší kvalitou obrazu nebo větší míru nejistoty. Sony – nejvíc jistoty, nejslabší obraz ( z těchto tří, celkově pořád luxusní), naopak Philips nejlepší obraz (když vám nevadí Ambilight), největší míra nejistoty (budoucí aktualizace + OLED). Ale ty rozdíly v obou metrikách nejsou nijak extrémní.

  45. Dobrý den,

    chtěl bych se zeptat s ohledem na výběr televize pro moje prarodiče. Je jim přes 80 let, takže potřebují něco jednoduchého. Samozřejmě jim televizi nastavím a základní ovládání je naučím.

    O co mi (resp. jim) ale jde nejvíce – čitelnost písma. U dnešních moderních televizí jsem často viděl moderní trend – „šedé písmo na šedém pozadí“ – prostě malý kontrast mezi písmem (menu, nabídky, nastavení…) a pozadím OSD menu.

    Nepotřebujeme žádné speciální vlastnosti, stačí běžná televize s HDMI vstupy a podporou DVB-T2, ideálně i s DVB-S, ale není podmínkou.

    Co je nutné je, aby měla dobře čitelné písmo a možnosti nastavení – zvětšení písma, vyšší kontrast OSD nabídek apod.

    Koupili jsme Samsung, ten sice umí nastavit „větší a menší“ písmo, ale bohužel trpí tím nedostatkem nedostatečného kontrastu – šedé písmo na šedém pozadí.

    Můžete mi prosím doporučit nějaké televize, které tedy mají dobrou podporu pro lidi, kteří hůře vidí? Ostatní parametry tolik nerozhodují.

    Děkuji

    • Dobrý den,

      zajímavý dotaz. Čistě z pohledu ovládání mi nejsnadnější přijde Samsung nebo LG. Samsung jsme pár let dozadu pořizovali i našim prarodičům a zvykli si na něj docela rychle. Eventuálně bych zvažoval i něco s Androidem, pokud jsou zvyklí na mobilní telefon s tímto systémem. Ale předpokládám, že spíše ne. Bohužel co se týče možností nastavení písma a jeho barvy, tak to si bohužel nejsem schopen u většiny značek vybavit. Baví mě spíše kvalita obrazu a moderní technologie, takže v téhle otázku nebudu tím nejlepším rádcem. Kdybych řešil podobnou situaci, tak bych se vydal do nejbližšího velkého elektra a nechal si u jednotlivých značek ukázat jejich menu. A s ohledem na věk diváků (kteří pravděpodobně zcela neocení technické finesy a jemný obraz), bych se ze zvědavosti nebál ani malých a méně známých značek. Je možné, že toto mohou mít vyřešené k vaší spokojenosti.

  46. Dobrý den,
    rád bych se Vás zeptal na Váš názor – přemýšlím na nákupem nové TV, bohužel jsme limitování místem, tudíž v úvahu spadá pouze uhlopříčka 49 (jako největší možná), což samozřejmě částečně limituje výběr.
    Současná TV je značky Samsung a panuje s ní naprostá spokojenost, bohužel však výběr Samsung s 49 úhlopříčkou není úplně skvělý.
    Přemýšlím aktuálně nad Sony KD-49XF8577 (levnější varianta) anebo nad KD-49XF9005 (dražší varianta). Využití TV je hlavně HD sledování filmů/seriálů (bluray/netflix atd.) a občasné konzolové hraní.
    Chtěl bych se zeptat, jestli finanční rozdíl mezi těmito TV je poznat i co se obrazu/výkonu TV týče? Případně jestli v rámci dané cenové kategorie neexistují lepší kousky?
    Předem díky za odpověď.

    • Dobrý den,

      v dané velikosti a ceně jste dle mého vybral výborně. Obě tv totiž mají 100 Hz panel a třeba právě Samsung, který je jinak v ceně kolem 20 000 hodně silný, má 100 Hz panely až od 55 palců. Podobně je na tom i většina dalších výrobců. Mezi Sony KD-49XF8577 a KD-49XF9005 rozdíl v kvalitě je, ale ne takový jako v ceně. V obou případech jde o VA panel, obraz je na hodně dobré úrovni v podání první a výborné úrovni v podání druhé. 49XF8577 bych volil jestli chcete parádní poměr ceny a výkonu a 49XF9005 v případě, že chcete opravdu luxusní 49 palcovou televizi a nevadí vám, že si za ni zaplatíte výrazně víc. Neberte ta čísla doslova, ale 49XF9005 je za 50% ceny navíc a zvyšuje kvalitu třeba o 10-15%.

  47. Dobrý den.
    Především bych rád poděkoval za až neuvěřitelnou péči o diskuzi, a ochotu odpovídat na spousty víceméně stejných otázek od nás laiku. Přesto, mám na Vás otázku, se kterou bych potřeboval poradit.
    Řeším TV do obýváku, kde máme přítmí (okno je až v sousední místnosti, ze které je 1,3 m široký přímý průchod). TV sledujeme téměř výhradně večer, případně, když je venku ošklivo. Z toho soudím že by to měl být VA panel. Typ zábavy cca 40% vysílání, 40% filmy, 20% je zbytek (hlavně HD dokumenty, trochu sport). Filmy jak z BRD, pevného disku, tak i streamované. Vzdálenost TV – divák cca 3-3,5 m.
    Ze všeho mi vychází nejlíp 65″ Sony Bravia KD-65XF9005. Ale cca 40 tisíc Kč je přece jen dost. I kdybych měl jistotu že TV vydrží cca 10 let, tak bych byl hodně na vážkách. Moje představa je cca 30 tisíc Kč jako strop. Koukal jsem a třeba 70″ Sony Bravia KD-70XF8305 splňuje moje finanční představy. A navíc je větší :-). Měla by to být druhá nejvyšší řada od Sony. Takže si slibují, že by to snad nemusela být taková katastrofa.
    Ale ještě víc mě láká Sharp LC-70UI7652 (kvůli podsvícení Direct), případně Sharp LC-70UI9362 (která mimochodem se pyšní označením „vlajková loď“ na oficiálních stránkách Sharpu). Obě se dají pořídit cca okolo 30t.Kč. Jen pro pochopení: již cca 8 let nám dělá radost stařičká TV Sharp Aquos LC40 LE600E. Hlavně podáním černé, kontrastem a celkovým podáním barev. Kolikrát ještě dnes se pousměji, když vidím co obchody nabízí, a za co jsou ochotní některé lide dát svoje těžce vydělané peníze. Nebýt toho, že se stěhujeme do většího obýváku, a mladý si nárokuje tuto TV k sobě do pokoje, tak novou TV vůbec neřeším.
    Váhu vlastností bych viděl asi takto: 80% obraz, dostatek HDMI vstupů (3) a optický audio výstup mají všichni, 10% použitelný TimeSchift + nahrávaní (dnes obstarává set-top-box od UPC, na nové adrese nebude), 5% vzhled, 5% uživatelské prostředí.
    Prosím o Váš názor na výše uvedené TV, případně doporučení.
    Děkuji
    Vladimír Keretsman

    • Dobrý den,

      děkuji za pochvalu, vždycky příjemně zahřeje u srdce. Z toho co popisujete mi to také jasně sedí na VA panel. K vámi předvybraným přístrojům: Sony Bravia KD-65XF9005 je ve své cenové hladině naprosto luxusní přístroj, který za mě v cenové hladině 40 000 nemá konkurenci. Samozřejmě jsou i lepší televizory, ale také stojí o hodně více. Chápu, ale že dát takovou částku za televizi člověk zvažuje. To že vám vydrží deset let Vám garantovat nemohu, těžko říct jaké budou v té době standardy vysílání. Hodně zajímavou alternativou mi přijde Samsung UE65NU8002. Ten je samozřejmě z pohledu kvality obrazu o něco níže, ale pořád se jedná o vydařený přístroj s cenou pod 30 000 Kč. Otázkou je, zda vám nevadí chybějící podpora kodeku xvid (starší filmy, často v avi formátu). Neznamená to, že nepřehraje žádné filmy s touhle koncovkou, ale jen ty při jejichž kompresi byl použit kodek xvid. Druhá nevýhoda je chybějící podpora DTS zvuku, ale většina BRD má k dispozici častější alternativu ve formě Dolby Digital.

      Sony Bravia KD-70XF8305 je kvalitou obrazu srovnatelná svýše uvedeným Samsungem, je o něco větší a také dražší. U těch Sharpů nemám osobní zkušenost, tak mě berte s rezervou. Nicméně Sharp už nějakou dobu patří do „b týmu“ výrobců tv a oba Vámi uvedené modely mají 50 Hz panel. Za nižší cenu to podle mě nestojí. Z těch které jsem tu uvedl stojí za koupi všechny, kterou z nich vzít je na Vás a ceně jakou chcete investovat. Sony má o trochu méně stabilní systém, 1-2 do měsíce se umí seknout (stačí aplikaci pustit znova), ale zase nemá problém s podporou starších formátů.

  48. Dobrý den,

    předem děkuji za rozsáhlou a obohacující recenzi TV. Nyní sám uvažuji o koupi nové televize. Bohužel z hlediska dispozice obýváku se mi do něj vejde nejspíš jen uhlopříčka 43 (uvažoval jsem i o 49, ale to už by bylo hodně na těsno a naživo mi ta velikost přijde, že by to pak v obýváku vypadalo jako v kině). Vzhledem k tomu, že se dívám především na sport, neuvažuji o jiné variantě, než frekvenci 100hz, dále bych chtěl VA panel (z důvodu lepší černé).

    Je vůbec s těmito dispozicemi na výběr jiná televize než od Sony Bravia? Popřípadě, jaké máte na tyto 43″ TV od Sony názor? Popřípadě, co se týče té 49″ tam byste doporučili jako variantou? Cenově se nechci moc přehoupnout před 25 tisíc.

    Předem děkuji za odpověď, Karel

    • Zdravím,
      Jelikož TV vůbec nerozumím. Potřeboval bych nějaký tip TV. Sleduji jen televizní vysílání. Většinou se na televizi kouká večer. Vzdálenost od TV je cca 2-2.2m což předpokládám 55 palců možná i 100 Hz. Potřeboval bych aby bylo nějakým způsobem podporováno zrcadlení obrazu z mobilu nebo stáhnutí appky do TV by to vyřešilo kvůli appce Horizon Go. A aby TV vydržela. Do těch 20 tisíc ale kdyby byla o dost lepší za 30 tisíc tak i tu variantu bych zvolil. Děkuji moc za odpověď

      • Dobrý den,

        s ohledem na vaše požadavky mi přijde nejlepší volba Samsung UE55NU8002. Jde koupit za 19 000 Kč a obraz má luxusní (včetně 100 Hz panelu). Zrcadlení mobilu podporováno je, u apky od Horizonu si nejsem jistý. Raději bych si to ověřil přímo u Horizonu. To že tv neumí přehrát starší xvid kodek a nepodporuje DTS vás při sledování televizního vysílání nijak trápit nemusí.

    • Dobrý den,

      pro váš požadavek bude obtížné najít řešení. Na první pohled by mohl vyhovovat Samsung, ale ten dává 100 Hz panely až do úhlopříčky 55 palců. U menších je frekvence poloviční, nebo úhlopříčky menší vůbec nedělá. U Sony Bravia KD-43XF8577 je tu tenhle kus s 100Hz, ale má IPS panel. Jestli budete trvat na velikosti 43 palců, tak se obávám, že budete muset hledat v starších modelech z druhé ruky. Protože všechny 43 Sonky z poslední doby mají tuším IPS. V případě, že snesete 49 palců doporučuju vzít Sony Bravia KD-49XF8577. Splňuje (krom velikosti) všechny vaše požadavky a obraz má skutečně krásný.

      • Dobrý den, moc děkuji za reakci, v mezidobí jsem si objednal televizi 49XF9005. Bohužel jsem jí musel vrátit, jelikož měla chybějící pixely. Každopádně jsem však dospěl k názoru, že 49 palců je pro mne opravdu příliš velký rozměr a utvrdil jsem se, že budu muset vybírat mezi 43.

        Chtěl bych se proto zeptat, co byste tedy v mém případě spíš oželel (100HZ frekvenci anebo VA panel – obojí v této uhlopříčce patrně nelze najít). Televizi používám pro klasické televizní vysílání(HD programy), většinou sport, občas na ní přes PC pustím film. Televizi mám v obýváku koukáme na ní ve všední den večer (ale při rozsvíceném světle), o víkendu i v průběhu dne, víceméně sedíme přímo před televizí.

        Díky moc, Karel.

        • Covybrat.cz 21/05/2019 at 07:19

          Dobrý den,

          skutečně nevím o kombinaci 43 palců, 100 Hz a VA panelu. To zda IPS nebo 100 Hz těžko říct, ze sledovacích návyků + podmínek u vás doma je to hodně na pomezí. Na vašem místě bych si zkusil najít Sony Bravia KD-43XF8577 v některé kamenné prodejně (už to nemusí být tak snadný úkol, zvolna mizí z trhu – doprodeje) a vůči tomu srovnal nějaký Samsung ve stejné velikosti (tam máte jistotu VA panelu). Uvidíte, zda je pro vás důležitější VA nebo 100 Hz. Ono je vždy trochu subjektivní a nelze říct, že VA je vždy lepší než 100 Hz a naopak.

      • Prosím o radu, chci nahradit 9 let starou TV LG 42 SL 8500 za novou. Velikost obrazovky mám 43”. Vzhledem k velikosti pokoje bych rovněž potřebovala 43” max.49”. TV vysílání přijímám od kabelové TV UPC přes HD DVR MEDIABOX včetně internetu 300+ a wi-fi. K TV mám připojený videorekordér Panasonic DMR-E95H. Videorekordér mám připojený k Tv prostřednictvím 21-pólového kabelu Scart (nyní ho používám jen zřídka na přehrání DVD nahrávek z kamery, z TV nahrávám na Mediabox HD DVR od kabelovky). Uvažovala jsem o zakoupení TV Samsung QE43Q60R, ale zjistila jsem, že tato TV nelze připojit scartem k videorekordéru (což asi není podstatné) a že nelze na ni přehrávat z usb nebo externího disku starší videoformáty (např. avi aj.). Mohl by jste mi, prosím, doporučit nějakou TV, která by měla obrazovku 43” max. 49”, výborný obraz, uměla přehrávat i starší video formáty (sleduje je manžel)? Uvažovala jsem o TV OLED nebo QLED, ale už se v tom ztrácím. Manžel elektronice neholduje a já, starobní důchodkyně, se v tom už ztrácím. Předem děkuji za radu!

        • Covybrat.cz 14/04/2019 at 21:14

          Dobrý den,

          bohužel u moderních televizí už se scart konektor příliš nevyskytuje. Máte dvě možnosti, buď pořídit tv co tento konektor má a nebo si pořídit scart 2 hdmi převodník, který analogový signál ze scartu převede do digitální podoby. Dá se pořídit okolo tisícovky a neměl by být problém objednat ho z většiny eshopů rovnou při nákupu televizoru. Samsung QE43Q60R bych určitě vynechal, zrovna na ni připravuji recenzi. Aktuálně má na svoje možnosti hodně vysoko nastavenou cenu. Navíc nepřehraje starší xvid formát, což znamená právě starší avi soubory o kterých píšete. Když nebudete trvat na scartu a spokojíte se případně s převodníkem, přijdou mi jako zajímaví kandidáti tito:

          Sony Bravia KD-43XF8577 (případně 49 varianta)
          LG 49SK8500 (nemá 43 variantu)
          to jsou tv za cca 20 000 Kč, což by odpovídalo cenové variantě zmiňovaného Samsungu.

          Levnější alternativou je třeba Sony Bravia KD-43XF7596, ta je 14 000 Kč. S ohledem na to co sledujete přinášejí všechny velmi slušný obraz (Sony Bravia KD-43XF7596 – je o fous horší, ale zase s o třetinu nižší cenou). OLEDy a QLEDy při sledování tv vysílání příliš nevyužijete, ty dávájí smysl při 4K obsahu z blu-ray disku nebo online streamingu.

  49. Dobrý den,

    děkuji za Váš článek, konečně jsem se dostal trochu do obrazu… Chtěl jsem se Vás zeptat na doporučení TV. Vzdálenost sedačky od TV je asi 3,5 m, TV chci mít zavěšenou na zdi. Místnost máme velmi prosvětlenou, protože hned vedle sedačky je velká okenní sestava. Jsem velký fanda filmů, z Vašeho článku jsem pochopil, že jasná volba je 65 palců. Můj rozpočet je tak do 60 tis a chtěl bych i soundbar bez subwoofru. Byl jsem jasný zastánce Samsungu, ale teď váhám i nad LG. Zatím jsem si vytipoval Samsung QE65Q8DN nebo QE65Q8FN i když zde nevím jaký je rozdíl. A nebo 65″ LG OLED65E8PLA kde mají soundbar zdarma… Předem děkuji za Vaše doporučení. Hezký den David

    • Dobrý den,

      díky za pochvalu, jsme rádi že článek pomohl. Dle výběru vidím, že vybíráte mezi špičkou. Můj osobní názor pořád je, že OLEDy mají aktuálně nejlepší obraz. Bohužel, ale také potřebují opatrnou péči (viz. riziko vypalování obrazu o kterém píšeme v článku). Když si budete dávat pozor, vypínat ji ovladačem, nenechávat dlouhou žádný statický obraz, tak by se nic stát nemělo, ale je to trocha starostí navíc. Mezi uvedený Samsungy jsou rozdíly spíše drobné, např. počet USB (2 vs 3) a odlišná antireflexní vrstva na displeji. Reálně se jedná o dva rovnocenné kusy, pokud z nějakého důvodu nutně nepotřebujete 3 USB, tak bych prostě vybral tu s lepší cenou. Mimochodem, u těch Oledů můžete zvážit i LG OLED65B8 či LG OLED65C8. Cenou jsou o něco níže a kvalita je skoro totožná. Říct, která z těch dvou (Samsung vs LG) je lepší volba nelze. Obě mají své plusy i mínusy. Shrnul bych to takto, chcete nejlepší obraz berte LG (Nebo pokud počítáte že 4-5 let televizi stejně vyměníte za nový model). Chcete o malinko horší obraz, ale větší jistotu? Berte Samsung.

  50. Dobrý den, chtěl bych si pořídit novou TV a pořád váhám který model bude ten správný. Ideálně bych se chtěl vejít do 25 tisíc. Nejčastěji ji využiji při streamování běžného vysílání, ale při téhle příležitosti mi o nejlepší kvalitu obrazu nejde. Každopádně večer si rád pustím nějaký dobrý film a tady bych chtěl mí tu kvalitu co nejlepší v této cenové kategorii (Kvalitní Full HD a 4K HDR obsah z externího zdroje přes LAN/WiFI, případně Netflix). Později plánuji také pořízení Xboxu či PS4. Vzdálenost je asi 4m a proto bych rád něco ve velikosti od 60-70 palců.

    Zaujaly mě modely níže:
    1. Sony Bravia KD-60XF8305 (aktuálně největší favorit, ikdyž si říkám jestli ta 60nebude málo. na druhou stranu tady vidím výhody v 100Hz VA panelu s Direct LED)
    2. Panasonic TX-65FX740E
    3. Philips 65PUS7303
    4. Hisense H65U7A

    Pokud bych zvažoval větší verzi Sony, KD-70XF8305 tak už jsem s cenou o něco výše a to už ji můžu srovnávat s jinými modely. Na druhou stranu tady už jsem pak na 30k, což je o 10k víc než jsem do toho původně chtěl investovat, ale je pravda že jsem před tím cílil na velikost 55, než jsem se o TV začal více zajímat.
    1. Samsung UE65NU8002
    2. LG 65SK8100PLA
    3. Panasonic TX-65FX780E

    Děkuji za radu.

    • Dobrý den,

      s tím cenovým limitem je výběr neštastný. Zjednodušeně řečeno, máte rozpočet na velmi slušnou 55ku nebo slabší 65ku. Dám vám varianty co si myslím, že jsou vhodné pro dobré65ky (tam se budeme pohybovat k těm 30 000) a jako protipól dodržení cenového limitu a velikosti.

      V první řadě mi vzhledem ke vzdálenosti i přehrávanému obsahu přijde 65 jako lepší volba než 55. Pokud bychom nebyli omezeni 25 000, tak bych doporučoval Samsung UE65NU8002. Nějakých 29 000 a pro to co chcete ideální volba. O něco blíže limitu je Sony Bravia KD-65XF8577 (27 000 Kč). De facto velmi podobná tomu Samsungu, jen o trochu méně stabilní systém. Žádné drama, párkrát do měsíce vám nějaká aplikace spadne je třeba ji spustit znova.

      Panasonic TX-65FX740E – na obraz kvalitní tv, která šla z cenou za poslední rok hodně dolů. Trochu okrajový systém i podpora (menší četnost aktualizací), je to trochu risk, ale splňuje vaši cenovou hladinu.

      Philips 65PUS7303 – podobné jako výše uvedený Panasonic, ale ten je za mě lepší.

      Hisense H65U7A – relativně nová značka, agresivní cenová politika (nízké ceny). Z těhle tří bych volil mezi Hisense. Podíl firmy na trhu pomalu roste, tahle má 100 Hz panel když už jít do „menší“ značky tak bych volil tuto.

      • Dobrý večer,

        moc Vám děkuji za odpověď. Kdybych tedy zvažoval, že finanční strop posunu na hranici 30 000, tak je Samsung UE65NU8002 jasný vítěz a o LG nebo Panasonicu nemá moc smysl uvažovat? Předpokládám hlavně díky VA panelu a Direct LED.

        Mohl bych Vás ještě požádat o vás názor na Sony XF8305? Nějak mi pořád leží v hlavě. Prý je lepší než XF8577 a moc nezaostává za XF9005, která se už v požadované velikosti pohybuje kolem 40 000.

        Kterou TV by jste případně volil? Samsung UE65NU8002, nebo Sony 70XF8305 když zohledníte kvalitu obrazu, cenu, velikost a systém se smart funkcemi? Někde jsem se dočetl, že Samsung nepodporuje kromě staršího kodeku také DTS zvuk.

        Děkuji a přeji příjemný víkend.

        • Covybrat.cz 07/04/2019 at 07:24

          Dobrý den,

          za mě je mezi Sony XF8305 a Samsung NU8002 pořád znatelný rozdíl ve prospěch Samsungu. Když k tomu přidám lepší zkušenost s Tizenem, než Android TV, tak na limitu 30 000 Kč NU8002 vede. Sony Bravia KD-60XF8305 se vám s 23 000 vejde do limitu, ale těch 5 palců dolů by vás mohlo mrzet. Přeci jen sledujete z velké dálky. Jestli se nemůžete rozhodnout, tak si zajděte do nějakého většího elektra a podívejte se na obě v reálu. Ta Sony je o něco málo horší, ale také levnější. Poměr imaginární kvality a ceny, tak vychází u obou stejně. Jinak srovávat XF8305 a XF9005 je opravdu velmi odvážné, zejména když chcete sledovat HDR obsah. Mezi těmi tv je velký rozdíl. XF9005 je za mě aktuální nejlepší LCD 65ka za 40 000. Za tu cenu se na ni LG ani Samsung nechytají.

1 12 13 14 15 16 17

    Přidejte váš dotaz nebo recenzi

    Před odesláním komentáře byste měli vědět jak pracujeme s vašimi osobními údaji. Důvodem pro zpracování osobních údajů je náš oprávněný zájem. Jsme správci osobních údajů a chráníme je v souladu se zákonem 101/2000 Sb., O ochraně osobních údajů a s principy obsaženými ve směrnici EU č. 95/46/EC (GDPR). Při odeslání komentáře zpracováváme tyto osobní údaje - jméno, email a vaši IP adresu. Jméno používáme pro oslovení při případné odpovědi. Jméno můžete nahradit i přezdívkou. Email používáme pouze pro odeslání notifikačního emailu se zprávou, že vám někdo odpověděl na váš dotaz, případně rovnou pošleme odpověď na váš dotaz. Email je neveřejný a pro jiné účely ho nepoužíváme. IP adresu využíváme výlučně pro ochranu formuláře před spamem. Případné úpravy osobních údajů a žádosti o smazání můžete vyřídit emailově na [email protected].

    Covybrat.cz
    Logo