Jak vybrat televizi

Jak pracujeme?: Jsme profíci, nevěříme marketingovým slibům a nezávisle recenzujeme a srovnáváme produkty. Když nakoupíte skrze naše odkazy, můžeme získat malou odměnu, která ale nezvyšuje cenu vašeho nákupu.

Komentář jsme přijali

Zatím se ale nezobrazí. Zobrazíme jej až rovnou s odpovědí od našeho experta/expertky, nebo po schválení.

Odpověď můžete čekat zhruba do 2 dnů. Na velkou většinu dotazů odpovídáme do 24 hodin. Pokud je dotazů více a jsou složitější, tak může odpověď trvat i pár dní.

Doporučujeme vám sledovat komentáře na této stránce pravidelně, protože vám do emailu nedorazí emailová notifikace o zobrazení vašeho komentáře. Tato funkce je aktuálně nedostupná. Na spuštění notifikací pracujeme.

Chcete koupit novou televizi? Dejte si dohromady seznam vlastností, které vám na TV vadí a naopak těch, které chcete či oceňujete. Možná to zní na první pohled hloupě, ale na trhu je několik technologií a každá z nich má odlišné svoje silné a slabé stránky. Neexistuje univerzální „nejlepší volba“, ale je třeba výběr nové TV přizpůsobit potřebám a zvyklostem kupujícího. Díváte se na televizi z úhlu? Jste náruživý hráč? Sledujete ji spíše večer nebo přes den? Trápí vás „vybledlé barvy“? To je jen příklad otázek, které je dobré si zodpovědět. Vyznat se ve složité nabídce pomůže náš podrobný rádce.

Test televizorů 2026

Pořadí v testu ProduktKde koupit
Přibližná cena [Kč]
Uvedení na trh
Zobrazovací technologie
Typ panelu
Obnovovací frekvence [Hz]
Rozlišení
Barevná hloubka [bitů]
Pokrytí spektra DCI-P3 [%]
Pokrytí spektra Rec.2020 [%]
Local dimming
Podsvícení
Podpora HDR10
Podpora Dolby Vision
Podpora HDR10+
Podpora HLG
HDMI
Wi-Fi
Síťový vstup
USB (počet)
Bluetooth
Typ reproduktoru
Audio výkon [W]
Odhadovaná spotřeba za 1 000 hodin [kWh]
Odhadovaná spotřeba za 1 000 hodin (HDR) [kWh]
Duální tv tuner
Input lag v herním módu [ms]
Průměrná doba odezvy [ms]
Výška [cm]
Šířka [cm]
Hloubka [cm]
Výška (včetně podstavce) [cm]
Šířka (včetně podstavce) [cm]
Hloubka (včetně podstavce) [cm]
Váha [kg]
Kontrast
Úhly
Barvy
Konstrukce
Dynamika
Systém
Celkové hodnocení Recenze
Pořadí v testu ProduktKde koupit
Přibližná cena [Kč]
Uvedení na trh
Zobrazovací technologie
Typ panelu
Obnovovací frekvence [Hz]
Rozlišení
Barevná hloubka [bitů]
Pokrytí spektra DCI-P3 [%]
Pokrytí spektra Rec.2020 [%]
Local dimming
Podsvícení
Podpora HDR10
Podpora Dolby Vision
Podpora HDR10+
Podpora HLG
HDMI
Wi-Fi
Síťový vstup
USB (počet)
Bluetooth
Typ reproduktoru
Audio výkon [W]
Odhadovaná spotřeba za 1 000 hodin [kWh]
Odhadovaná spotřeba za 1 000 hodin (HDR) [kWh]
Duální tv tuner
Input lag v herním módu [ms]
Průměrná doba odezvy [ms]
Výška [cm]
Šířka [cm]
Hloubka [cm]
Výška (včetně podstavce) [cm]
Šířka (včetně podstavce) [cm]
Hloubka (včetně podstavce) [cm]
Váha [kg]
Kontrast
Úhly
Barvy
Konstrukce
Dynamika
Systém
Celkové hodnocení Recenze
TOP 1Kde koupit?350002025OLEDOLED100 (165)4K109979ne-anoanoneano4anoano3ano4.26064171ne8370,3122,226,374,2122,22,722,195 %100 %90 %90 %90 %80 %92 %
TOP 2Kde koupit?360002024OLEDOLED100 (144 pro hraní)4K109992ne-anoneanoano4anoano4ano4.2.27082191ano9370,6122,51,177,1122,526,823,995 %100 %90 %90 %90 %80 %91 %
TOP 3Kde koupit?350002025OLEDOLED100 (165)4K109991ne-anoneanoano4anoano4ano4.2.27084256ano8270,6122,51177,1122,526,823,995 %100 %90 %90 %90 %80 %91 %
TOP 4Kde koupit?250002025OLEDOLED100 (144)4K109878ne-anoanoneano4anoano2ano2.24077191ne10370,3122,24,575,7122,2231695 %100 %85 %85 %90 %80 %90 %
TOP 5Kde koupit?290002024OLEDOLED100 (144 pro hraní)4K109991ne-anoneanoano4anoano2ano2,14081123ano10370,8122,5477,4122,526,517,395 %100 %80 %85 %90 %80 %89 %
TOP 6Kde koupit?230002025OLEDOLED100 (144)4K109990ne-anoneanoano4anoano2ano2.14080203ano10370,9122,54077,4122,526,515,995 %100 %80 %85 %90 %80 %89 %
TOP 7Kde koupit?330002023OLEDOLED1004K109978ne-anoanoneano 4anoano2ano3.2508397ano15373,8122,75,373,8122,732,718,895 %95 %75 %85 %90 %75 %85 %
TOP 8Kde koupit?360002024QLEDVA100 (144 pro hraní)4K109575anopříméanoneanoano4anoano2ano4.2.27077193ano9970,7122,52,276,8122,523,220,690 %70 %80 %90 %85 %80 %84 %
TOP 9Kde koupit?200002025OLEDOLED1004K109890ne-anoneanoano4anoano2ano2.02083100ano10476,5122,53,470,6122,523,512,690 %95 %75 %80 %85 %80 %84 %
TOP 10Kde koupit?200002025OLEDOLED1004K109878ne-anoanoneano4anoano2ano2.02077135ne10370,8122,84,677,2122,823,514,590 %90 %80 %85 %85 %80 %84 %
TOP 11Kde koupit?260002024QLEDVA100 (144 pro hraní)4K109574anopříméanoneanoano4anoano2ano4.2.26077174ano111070,6122,72,776,8122,723,720,685 %70 %75 %85 %85 %80 %81 %
TOP 12Kde koupit?230002025QLEDVA100 (165)4K109373anopříméanoneanoano4anoano2ano4.2.26076209ano101170,6122,72,776,8122,723,720,685 %60 %70 %85 %85 %80 %79 %
TOP 13Kde koupit?200002023miniLEDVA1004K109372anoDirectanoanoanoano4anoano1ano2.15083220ne111071,6122,57,279,4122,52818,485 %60 %80 %80 %75 %75 %78 %RECENZE
TOP 14Kde koupit?200002024QLEDVA1004K109372anopříméanoneanoano4anoano2ano2.24080183ano10870,6122,84,676,6122,824,420,185 %60 %70 %85 %85 %80 %78 %
TOP 15Kde koupit?230002025LEDIPS100 (144)4K8 bitů + FRC9473anopříméanoanoneano4anoano2ano2.24084185ne101170,9122,65,877,6122,632,513,780 %60 %70 %85 %85 %80 %78 %
TOP 16Kde koupit?150002024QLEDVA100 (144 Hz pro PC hry)4K8 bitů + FRC9474anopříméanoanoanoano4anoano2ano2.14063160ne10471,7123,17,978,1123,129,515,485 %65 %80 %75 %85 %75 %78 %
TOP 17Kde koupit?170002023LEDVA1004K8 bitů + FRC9272anoDirectanoanoanoano4anoano1ano2.03077190ne11971,1122,5777,1122,531,614,280 %60 %70 %80 %75 %75 %74 %
TOP 18Kde koupit?180002024QLEDVA1004K8 bitů + FRC9271anopříméanoneanoano4anoano2ano2.24077224ano111070,6122,84,776,8122,825,319,880 %60 %70 %80 %75 %80 %74 %
TOP 19Kde koupit?160002025QLEDVA100 (144)4K109372anopříméanoneanoano4anoano2ano2.23076217ne121170,6122,84,776,4122,824,717,275 %60 %70 %80 %80 %80 %73 %
TOP 20Kde koupit?200002025LEDIPS1004K8 bitů + FRC9471anopříméanoanoneano4anoano2ano2.02064113ne101171,6123,6374,2123,62815,770 %60 %70 %80 %80 %80 %72 %
TOP 21Kde koupit?150002025QLEDVA100 (144)4K109171anopříméanoneanoano4anoano2ano2.02063181ne101270,9123,32,676,6123,324,81570 %60 %60 %80 %80 %80 %71 %
TOP 22Kde koupit?130002025QLEDVA504K8 bitů + FRC9070neboční (edge)anoneanoano3anoano2ano2.02064152ne121170,9123,22,676,8123,223,914,355 %60 %55 %75 %65 %75 %63 %
TOP 23Kde koupit?140002025LEDIPS504K8 bitů + FRC9471anoboční (edge)anoneneano3anoano2ano2.02064110ne131171,6123,6378,3123,625,715,355 %60 %55 %75 %65 %75 %63 %
TOP 24Kde koupit?160002024QLEDVA1004K8 bitů + FRC9372neboční (edge)anoneanoano4anoano2ano2.02064160ano101170,9123,32,677,4123,325,616,950 %60 %50 %75 %75 %80 %62 %
TOP 25Kde koupit?140002024QLEDVA504K8 bitů + FRC9372neboční (edge)anoneanoano4anoano2ano2.02063126ne91170,8123,22,674,6123,222,415,850 %60 %45 %75 %60 %75 %62 %
TOP 26Kde koupit?100002025QLEDVA504K8 bitů + FRC9170neboční (edge)anoneneano3anoano1ano2.02079118ne121171,1123,4675,8123,423,711,655 %60 %50 %75 %65 %75 %62 %
TOP 27Kde koupit?110002025LEDIPS504K8 bitů + FRC9372nepříméanoneneano3anoano1ano2.02084105ne101271,2123,66,877,2123,623,511,650 %60 %50 %75 %65 %75 %60 %
TOP 28Kde koupit?140002025LEDIPS504K8 bitů + FRC9169nepříméanoneneano3anoano2ano2.02081121ne121171,5123,55,878,7123,5261145 %60 %30 %70 %60 %75 %53 %
TOP 29Kde koupit?80002025LEDVA504K8 bitů + FRC8163neboční (edge)anoneneano3anoano1ano2.02079118ne121470,8122,57,775,6122,5201050 %55 %25 %70 %60 %75 %52 %
TOP 30Kde koupit?90002025LEDIPS504K8 bitů + FRC8563nepříméanoneneano3anoano1ano2.02084105ne121471,8123,66,878123,62311,645 %60 %25 %70 %60 %75 %51 %

Hodnotili jsme ve srovnávacím testu většinu zajímavých modelů televizí pro tento rok. Jako referenční úhlopříčku jsme si vybrali rozměr 55 palců, což je 140  na centimetry. Výrobci mají obvykle u jedné řady stejné funkce a velmi podobnou kvalitu tv panelů, proto můžete v testu hledat i jiné rozměry, než 55″ a porovnání televizí bude stále relevantní. Nejlepší televize 2026 a vítěz testu je Samsung S95C a LG G3. Obě však mají velmi vysokou cenu. Pokud se na to díváte racionálně, je pro většinu lidí nejlepší volbou LG C2, která nabídne lehce horší cenu, ale v tuto chvíli za méně než poloviční cenu.

Jak hodnotíme

  1. U kontrastu nejde jen čistě o jeho hodnotu, ale také o kvalitu lokálního tlumení (pokud je), blooming a black crush handling.
  2. U pozorovacích úhlů subjektivně hodnotíme, kdy dochází k deformaci a vyblednutí barev a ztrátě jasu.
  3. Ačkoliv to na první pohled nemusí být jasné, pod hodnocením „barev“ (která má v celkovém hodnocení televizoru značný význam) se skrývá pokrytí barevného spektra (s větší vahou na DCI-P3), dále maximálním jasu (to je důvod proč zde klasické OLEDy trochu ztrácí). Jednolitosti zobrazení černé barvy (temnější nebo naopak světlejší rohy obrazovky) a také podpora Dolby Vision, jakožto stále dominantního HDR formátu.
  4. Konstrukce je pak čistě subjektivní pocit ze zpracování přístroje. Vyšší kvalita materiálů znamená lepší zpracování a vyšší životnost.
  5. U hodnocení dynamických scén má velký význam frekvence panelu, dále doba odezvy, podpora BFI, VRR a částečně také subjektivní pocit z pohybových scén, protože ne vše lze popsat čísly.
  6. U hodnocení operačního systému televizoru má největší vliv snadnost používání systému (subjektivní metrika) a jeho rychlost (na několika úkonech, typu jak dlouho trvá změnit zdroj obrazu, spustit netflix, upravit jas atd..). Menší vliv pak má to zda značka nabízí (a v jaké míře) aktualizace operačního systému, funkčnost dálkového ovládání, možnosti přizpůsobení a z pohledu výbavy také USB ve verzi 3.0 a HDMI 2.1.

Zvuk nehodnotím. Důvodem je fakt, že většina lidí co znám má u „dražších“ tv (což jsou právě ty s lepším zvukem), stejně nějakou formu samostatného audio řešení – domácí kino, soundbar, zesilovač + repro atd…

Toto je metodika hodnocení verze 2.0. Důvodem pro změnu, že původní vznikla někdy okolo roku 2018 a od té doby se technologie (OLED, QD-OLED, miniLED) dost posunuly. Což má za následek i to, že podle těchto podmínek mají klasické levné LED kolem 10 000 Kč docela nízké skóre. Neznamená to že jsou to nutně špatné tv, ale pro náročnější diváky vhodné nejsou.

Jakou televizi bych aktuálně doporučil ke koupi

Aktualizováno v lednu 2025. Cena televizorů z roku 2024 už je na velmi slušné úrovni, minima však všechny ještě nedosáhly. Některé modely z roku 2023 už jsou vyprodány, ale hodně je jich ještě k dostání a většinou za dobré ceny. Jen u malé časti z nich začínají ceny opět růst.

Nejlepší televize do 5 000 Kč

Při takto nízké ceně je výběr skutečně obtížný a musím přiznat, že rozdíly mezi značkami jsou malé. Osobně bych se i v této ceně vyhnul malým či neznámým výrobcům a raději pár stovek připlatil. V této cenové kategorii cílíte na malé úhlopříčky okolo 32 a 40 palců. Pokud vybíráte svoji hlavní televizi, doporučuji raději nějakou dobu šetřit a zkusit se dostat do následující cenové kategorie (10 000 Kč), kde jde koupit „full-size“, tzn. 55 palců v dostatečné kvalitě.

Pokud vás omezují fyzické rozměry, nebo je rozpočet 5 000 opravdu hraniční, tak zvažte LG 32LQ630B 50 Hz typ panelu je reportován IPS i VA, HDready rozlišení (při této velikosti stále použitelné), dobrý operační systém, zvuk také docela použitelný.

De facto to stejné platí i pro Samsung UE32T4302 50 Hz, výhradně s VA panelem, HDready rozlišení (při této velikosti stále použitelné), rovněž dobrý operační systém s plnou výbavou jako u vyšší modelů od Samsungu. Cenovka je pár stovek pod 5 000 Kč.

Alternativně, můžete se zkusit GoGEN TVF 32M340 –  fullHD (1920 x 1080) a 50 Hz. Cena se blíží 4 500 Kč. A časem by mohla být nejlevnější ze všech zde uvedených. Takže pokud je nejnižší cena hlavní prioritou, můžete ji zvážit.  Tentokrát by se mělo jednat o VA panel (nevím, jestli v celé sérii). Nastavování v operačním systému je trochu hra na schovávanou, naštěstí většinu věcí stačí najít jen jednou. Jinak pro něj platí klasické neduhy takto levných přístrojů – slabší zvuk, lehce zmatený operační systém a pomalejší reakce.

Nejlepší televize do 10 000 Kč

Základní 55ky jsou většinou pod 10 000 Kč koupit, jen výjimečně po uvedení na trh jsou dražší. Takže pod touto cenovou hranicí najdeme LG 55UT73003. LG má nepatrně horší obraz (oproti níže zmiňovaňovanému Samsungu) a IPS panel, místo VA u Samsungu, ale přehraje i filmy ve starším formátu. Samsung (respektive VA panel) nabídne lepší černou barvu, IPS zase drobně vyšší jas a lepší pozorovací úhly.

Samsung DU7172 jde bez potíží sehnat za skvělých 8 5000 Kč a je lepší volbou. Na svoji cenu má velmi solidní obraz, propracovaný a plynulý systém. Jedinou zásadní nevýhodou je fakt, že nepodporuje starší filmový kodek xvid a zvuk ve formátu DTS. Pokud sledujete jen televizní vysílání, tak vás to nemusí nijak trápit.

Vlastně je tu jen jeden kousek co bych v této ceně (nyní za luxusních 8 000 Kč) doporučil a to TCL 55V6B – slušný obraz, trochu se šetřilo na HW a tak operační systém někdy trochu zaváhá. Ale nabídne lehce lepší obraz než ostatní přístroje s cenou okolo 10 000 Kč od LG, Samsungu atd… 

Nejlepší televize do 15 000 Kč

Toto je obvykle taková slabší kategorie. U „známějších“ značek zde dosáhnete jen na základní modely, které nepřináší žádné zásadní zlepšení vůči těm s cenou okolo deseti tisíc. Nicméně občas do sní spadnou 100 Hz panely od cenově agresivních značek. A to je i případ současného stavu.  Můžete vybírat z :

TCL 55C745 – 100 Hz VA panel už má zase lákavou cenu – aktuálně cca 14 500 Kč. Klasické LED s přímým podsvícením je při sezení přímo před tv a v lehce potemnělé místnosti má na svoji cenovku velmi krásný obraz. Bohužel už se doprodává. V HDR se nemůže měřit s tv typu LG C4, či Sony X90L které koupíte o nějakých 5-10 tisíc dráž. Operační systém je AndroidTV.

Hisense 55U7NQ – vlastně skoro to stejné co TCL, jen od jiného výrobce, ale aktuálně stojí 16 000 Kč – ale to se může zase změnit. Hlavním rozdílem je operační systém VIDAA. Osobně bych z těchto dvou volil podle ceny a pokud bude podobná (dost často se mění), tak zvažte zda vás v něčem omezuje systém Vidaa (některé aplikace pro něj nejsou dostupné). Alternativou od Hisense je 55E7NQ Pro, má nižší cenu (12 000 Kč), ale je horší. Méně zón lokálního tlumení a lehce nižší jas. Pokud by cena výrazně nižší, než U7NQ už nebude dostupná tak ji můžete zvážit.

Nejlepší televize do 20 000 Kč

Tahle cenová úroveň dostala nejvíc na frak. Do polovinu roku 2023 ještě platilo, že za 20 000 Kč pořídíte velmi slušnou tv. To se bohužel změnilo a nyní se tato hranice posouvá výrazně výše, až těsně pod 30 000 Kč. Což je vážně škoda, doufám že se ceny ještě vzpamatují a o pár tisíc spadnou.

Aktuálně se pod 20 000 Kč dají koupit větší velikosti základních modelů typu Samsung QE65Q80D. Má 100 Hz a docela slušný obraz. To Hisense 65U7NQ se pohybuje od 18 po 20 000 Kč, ale je to 100 Hz miniLED s výrazně lepším obrazem. Alternativou pro větší velikost je základní Samsung UE75DU7172, kterou ale můžete mít za vážně hezkou cenu – cca 16 500 Kč (85 palcová varianta stojí okolo 22 000 Kč).

Aktuálně je mezi 55 palci ideální volbou v této ceně Samsung QE55QN85D, za cca 17 000 Kč. Hisense 55U7NQ , stojí o 1 000 Kč méně a také nabídne skvělý poměr ceny a výkonu. Pokud vás nelimituje operační systém Vidaa (spoustu lidí ne) a zároveň chcete co nejvíc ušetřit tak se jí nebojte. Od TCL je momentálně nejzajímavější TCL 55C765 za rovných 20 000 Kč. Dle parametrů lepší než QN85D, v praxi to není tak jednoznačné. Každá z těchto tv je zajímavá a uspokojí i náročnější (nikoliv však nejnáročnější) diváky. Pokud vám nevadí trochu si připlatit tak za 22 000 Kč lze mít Samsung QE55S90D. Za ty peníze je to super kup.

Možná vás to překvapí, ale okolo 40 000 Kč jde koupit i 85 palcový obr. Jasně, výbavou a kvalitou obrazu je to spíše základní model, ale možná pro někoho zajímavé: Samsung UE85DU7172 lze koupit v akci i pod 20 000 Kč.

Nejlepší televize do 30 000 Kč

Donedávna platilo, že této ceně se blížili 65 palcové OLEDy. Nyní jsme v situaci kdy do 30 000 Kč kupujete opravdu kvalitní 55ku.

Klasikou je LG C4 je okolo 27 000, není to špatná cena ale nejspíše během jara spadne o cca tisícovku. Výraznější pokles bych však nečekal a pokud chcete kupovat, tak je solidní čas. Případně počkat na uvedení C5 a pak by se cena mohla trochu pohnout dolů. Od Samsungu je alternativou Samsung QE55S90D, který je lehce okolo 22 000 Kč.  Za rovných 30 000 Kč jde koupit i 65 palcová varianta. Mě osobně o trochu víc vyhovuje obraz od C4, ale je to subjektivní. Pokud z nějakého důvodu preferujete Samsung tak se jí bát nemusíte. Pochopitelně čím více bude S90D levnější od C4, tím je S90D atraktivnější. A 5 000 Kč, což je aktuální rozdíl není vůbec málo.

Můžete zkusit i OLEDy od jiných výrobců. U Philipsu získáte Ambilight a podobnou cenu jako má LG. U Sony a Panasonicu si obvykle výrazně připlatíte. Striktně vzato tak pro opravdu náročného diváka nabídnou o něco lepší obraz. Zejména upscaling a drobné softwarové úpravy obrazu mají na špičkové úrovni. Ale ten příplatek za to pro většinu kupujících nestojí a C4/S90D má výrazně lepší poměr ceny a hodnoty.

Jestli nechcete OLED, výběr kupodivu není extra velký. Loňské LED od Sony už mizí z trhu, ale pořád jde koupit Sony Bravia XR-55X90L za hezkých 30 000 Kč. Pokud vám obraz od Sony vyhovuje, tak je to moc hezká cena. Smysl také dává Samsung, např. Samsung QE55QN90D (cca 24 000 Kč) nebo už dříve zmiňované TCL 55C765, které má lehce horší obraz, ale výrazně atraktivnější cenu. Bohužel Sony ani Panasonic nedokáží cenově dravým značkám (TCL, Hisense, ale i Samsung) cenově konkurovat a nejsou o tolik lepší, jaký je rozdíl v ceně.

Pokud potřebujete větší úhlopříčku, tak se podívejte do předešlých cenových kategorií a jen zvyšte velikost. Obecně platí, že ve velkých velikostech (75 palců a více) nabídnou nejlepší cenu Hisense a TCL.

Nejlepší televize do 40 000 Kč

Jak se ceny posunuly, tak okolo této ceny jde pořídit i velmi dobré televizory o velikosti 65 palců. Nejlepší koupě je aktuálně LG 65C4, ta stojí krásných 34 000 Kč. Ještě nedávno byla přes 40 000 Kč. Pokud chcete 65 palců v této ceně, tak za mě ideální volba.

V 75 palcích je také z čeho vybírat  TCL 75C845 (už jde s přehledem koupit za 34 000 Kč) nebo Samsung QE75QN85C, který je o cca 1 000 Kč dražší. A na rovinu mnoho navíc toho nenabídne. Samozřejmě můžete mít i větší velikost u televizorů z předcházejících kategorií.

Nejlepší televize 55 palců

Pořád se jedná o nejčastěji nakupovanou úhlopříčku. Nechci u ní jmenovat jeden konkrétní model – navíc ty skutečně nejlepší (řada G od LG, 9x od Sony, či 2000 od Panasonicu) nabízí jen o kousek lepší obraz než ty „druhé“ v pořadí (LG C, Sony 8x, Panasonic 1500) a přitom stojí výrazně více. Navíc je těžké i bez kontextu ceny určit, která z nich je nejlepší. Protože každá má nějakou drobnou výhodu a vždy záleží na potenciálním kupci co preferuje. Z pohledu prodejů je za poslední dobu v tomto vyšším segmentu dominantní LG C4. A já se tomu vůbec nedivím, je to skutečně povedený televizor.

Co chci zdůraznit, že 55 palců je aktuálně mezník ve kterém u všech výrobců můžete koupit tv bez kompromisů. Tj., 100 Hz, 10 bitů atd.. U některých výrobců při menších úhlopříčkách 100 Hz mít nelze.

Nejlepší televize 50 palců

Pro kontext doporučuji přečíst i předešlý odstavec. Nicméně do 50 palců už tak snadný výběr není. Osobně bych doporučil 48 palcový OLED – aktuálně v nabídce např. u LG (LG OLED48C4), Sony (Sony XR-48A90L) nebo Philipsu (Philips 48OLED818). 

Nejlepší televize 43 palců

Opět relativně omezený výběr, který je stejný jako u 50 palců. Osobně bych i zde doporučil 42 palcový OLED – aktuálně v nabídce např. u LG (LG OLED42C4) nebo Sony (Sony XR-42A90K). 

Nejlepší televize 65 palců

Lze o ní říct naprosto to stejné co o kategorii do 55 palců. Výbavou se mezi sebou nijak neliší, jen u některých modelů s vyšší úhlopříčkou roste i audio kvalita – vyšší výkon či vyšší počet kanálů.

Nejlepší televize 75 palců

Lze o ní říct naprosto to stejné co o kategorii do 55 palců. Jedinou výjimkou jsou OLED, které nemají úhlopříčku 75 palců, ale mají 77. Jejich cena je však pořád extrémně vysoká a pro naprostou většinu kupujících nedostupná. Na druhou stranu „levný“ televizor typu Samsung UE75DU7172 jde bez potíží pořídit za 18 000 Kč.

Jak vybrat TV podle parametrů

Vybírejte podle toho, co sledujete

Dříve než se dostaneme k jednotlivým důležitým parametrům výběru televize, jako je úhlopříčka nebo rozlišení, je zásadní otázka: co na ní budete sledovat. Čtenáři se často v komentáři pod článkem ptají jaká televize je pro ně nejlepší. Strašně moc to záleží na jejím využití. Uvedu několik příkladů: Sleduji hlavně klasické TV vysílání Jestliže sledujete výhradně televizní vysílání, tak nemá cena kupovat 65 palců velký OLED panel za 70 a více tisíc. Kvůli nízkému rozlišení (jen část kanálů je v HD, hodně je jich ještě v nízké kvalitě), bude obraz stejně trochu rozkostičkovaný a kvalita displeje a dalších funkcí takhle drahého panelu se nemá šanci na plno projevit.

Ano, bude mít lepší obraz než stejně velká televize za 20-30 tisíc, ale ten rozdíl nebude nijak velký. Naopak rozdíl v ceně je pro většinu lidí obrovský. Jako rozumná volba mi zde přijde 49-55 palců velký přístroj s cenou okolo 15 000 – 20 000 Kč. Ideální poměr ceny a výkonu. Stejný názor mají i experti z Tomsguide. Sleduji TV vysílání, ale i filmy ve vysoké kvalitě  Případně hrajete hry na novější konzoli. Je jedno zda se jedná o DVD či Blu-ray disky, nebo máte předplacený Netflix. Zde již má cenu investovat do kvalitnějšího zobrazovadla, záleží co vám dovolí rozpočet. Čím menší je podíl sledování tv vysílání, tím více se můžete klonit k dražším televizím.

Opět vycházejte ze svého rozpočtu. Dobře vám poslouží televize v cenové hladině z předešlého odstavce, ale u filmů ve vysoké kvalitě je již divácký zážitek u dražšího přístroje někde jinde. Díky kvalitnímu zdrojovému videu se není potřeba bát ani úhlopříčky 65 palců a vybírat lze z cenové hladiny od nějakých 30 000 – 70 000 Kč. Existují sice ještě dražší televizory, ale rozdíl v kvalitě je opravdu minimální a cenový i několika násobný. 65“ obrazovky jsou pořád o něco dražší než ty 55“, ale oproti předchozím letům je rozdíl výrazně menší. Řekl bych, že 55“ je volba rozumu a 65“ srdce.

Velikost televize

Než se vydáte do obchodu, promyslete si jak velkou televizi chcete – především jde o velikost úhlopříčky televize. Měli byste vědět, že velká obrazovka vždy neznamená lepší pocit ze sledování televize. Jestliže máte menší obývák, televizní kanály nepřijímáte ve vysokém rozlišení a nemáte ani blu-ray přehrávač, televizi s obří úhlopříčkou příliš nevyužijete. Televizi s velkou úhlopříčkou využijete tehdy, když přijímáte signál ve vysokém rozlišení. Ten se šíří přes HD televizní kanály, blu-ray nosiče a také ho využívá spousta videoher. Jestliže váháte nad tím, jak velkou televizi koupit, změřte si velikost obýváku, nebo pokoje, ve kterém ji budete sledovat. Doporučené vzdálenosti a průměrné velikosti TV uvádíme v tabulce níže. Pozorovací vzdálenost televize je však také individuální záležitostí. Například podle Michael Bizzaco a Josh Levenson je nutné vzít do úvahy více faktorů. Zohlednit musíte kvalitu signálu, typ programu nebo filmu, okolní podmínky a osobní preference.

Rozlišení televize

Na pozorovací vzdálenost má velký vliv rozlišení vysílání:

    • 8K – rozlišení 7680 x 4320, což znamená cca 33 milionů pixelů. Což je opět 4x tolik zobrazovaných informací oproti 4K. V praxi zatím má 8K rozlišení využití jen u opravdu velkých obrazovek (85 palců a více), kdy už jsou u 4K (při sledování zblízka) vidět jednotlivé pixely. 
    • 4K = Ultra HD – rozlišení 3840 x 2160 pixelů nabízí 4x více zobrazovaných informací. Aktuálně se jedná o standard a toto rozlišení má přes 90 % prodávaných televizí.
    • Full HD – rozlišení 1920 x 1080 pixelů už  je dnes součástí je několika malých modelů (32 palců a méně) či vyloženě low-costových značek.
    • HD ready – rozlišení 1280 x 720 pixelů je dnes již zastaralé a potkat ho u nového televizoru už je opravdu velké štěstí.

Upscaling

Pod tímto anglickým slovem se označuje situace, kdy televizor „přepočítává“ video z menšího rozlišení do vyššího. S ohledem na fakt, že většina v současné době prodávaných televizorů má rozlišení 4K a velká část videí co ní budete sledovat bude v nižším rozlišení. Zejména starší filmy a pořady byly natočené kamerami, které HD neuměly – protože v té době takové rozlišení ani neexistovalo. U televizního vysílání se většinou potkáte s těmito rozlišeními:

  • Full HD (1920 × 1080 px)
  • HD (720 × 1280 px)
  • SD+ (1440 × 1080 px)
  • SD (960 × 540 px)

Upscaling má na starost obrazový procesor a určuje jak bude video v nižším rozlišení vypadat na vašem televizoru. Zejména pokud jde o jeho ostrost a vykreslení detailů. Vlevo vidíte obraz ze zdrojového videa, vpravo je výsledek upscalingu. Všimněte si zejména ostřejších linií u lokte postavy nebo konce dredů. Zdrojový snímek byl v HD, tedy relativně slušné kvalitě. Podrobněji se tomu věnuji v samostatném článku.

Doporučená pozorovací vzdálenost

S ohledem na to, že většina prodávaných televizí má 4K rozlišení jsme upravili tabulku doporučené vzdálenosti. První sloupec udává velikost obrazovky, druhý to jak daleko by jste měli být daleko od 4K televize na které sledujete klasické televizní vysílání a poslední je určen pro vzdálenost na sledování 4K filmů. 

Tyto tabulky berte jako orientační. Jako lidé nejsme všichni stejní a neexistuje žádná vědecky podložená poučka, která by přesně stanovila úhlopříčku tv s ohledem na sledovací vzdálenost. Velmi hezky a grafickou formou popisuje tuto problematiku web wikihow.com.

Důležité jsou i osobní preference. Jsou lidé, kteří vám řeknou, že by se k menší tv než 65 palců už nikdy nevrátili a pokukují o 75 nebo 85 palcích. Při takto velké úhlopříčce už ale ve většině případů (kvůli zdrojovému videu, ne kvůli televizi) není dokonalý obraz. Naopak další skupina lidí proto bude považovat 65 palců za maximum co dává smysl. Na závěr poznámka pro hráče. Zkuste hrát střílečku či akční hru na 75 palcové televizi. Nemalé části z nás se bude po hodině „motat hlava“. O čemž svědčí i zkušenosti známého herního magazínu PCGamer.

Jak bude vypadat běžné vysílání na opravdu velké úhlopříčce? Představte si, že vyfotíte fotku na svůj telefon. Na displeji telefonu vypadá skvěle. Na obrazovce notebooku, už vidíte že některé detaily nejsou ideální a na velké obrazovce televizoru by tyto nedostatky byly ještě více patrné. A principiálně stejně funguje velká úhlopříčka a obraz v „horší kvalitě“, řekněme cokoliv pod fullHD.

Velikost úhlopříčkyObvyklá velikost televize šířka x výškaDoporučená vzdálenost pro standardní vysíláníDoporučená vzdálenost pro 4K obsah
32“ / 81 cm72 cm x 48 cm1,3 – 1,8 m0,7 – 0,8 m
40“ / 101 cm91 cm x 60 cm1,4 – 1,9 m1 – 1,2 m
49“ / 125 cm110 cm x 71 cm1,6 – 2,1 m1,4 – 1,6 m
55“ / 140 cm124 cm x 76 cm2,0 – 2,4 m1,8 – 2 m
65“ / 165 cm145 cm x 91 cm2,5 – 3 m2,2 – 2,4 m
75“ / 190 cm167 cm x 105 cm3 – 3,5 m2,4 – 2,6 m

Vzdálenost od televizoru dle mého také závisí i na tom jaký druh obsahu hodláte sledovat. U sportu či hraní her je většina lidí raději o něco blíže obrazovce, zatímco při sledování vizuálně nenáročného obsahu (seriály, debatní pořady) zase nevadí, když jste o kousek dále.

Umístění

Někteří z nás (ať už z vlastních preferencí, nebo kvůli tomu jaké jsou omezení obývací stěny) ukrývají televizor do obývací stěny a kolem něj jsou různé skříňky, vitríny a podobně. Pokud je možné, doporučuji se tomu vyhnout. A to ze dvou důvodů: Tím prvním je zvuk. I když v rámci hodnocení každého současného televizoru zmiňuji, že i poměrně levné externí reproduktory udělají větší parádu, tak pořád platí, že tv, která „má okolo sebe místo“, dokáže podat výrazně lepší zvuk než ta, kterou uvězníte do těsného sevření nábytku. Ideální vzdálenost, kterou by tv od zdi či stěny nábytku za ní měla mít je 15 – 20 cm.  A to radí i Lauren Flanagan ve svých tipech kam tv umístit.

Říkáte si, jak je to tedy s montáží na zeď? To bude mít vždy zkreslený zvuk? Moderní televizory poznají, že jsou pomocí držáku připevněny přímo ke zdi a upraví nastavení zvuku, aby se s tím co nejlépe vyrovnali. U některých je třeba to udělat ručně v nastavení. Druhým důvodem může být přítomnost technologie dodatečného osvícení, například Ambilight (kterou používá Philips) je při takovém umístění (zvlášť pokud je hodně těsné), skoro nepoužitelná.zdroj I zde potřebujete jistou vzdálenost od zdi či stěny za displejem. Ideálním případ opět alespoň 15 cm. Co se montáže na zeď týče, hodně záleží na tom, jaký držák zvolíte.

Na trhu je mnoho druhů a často záleží i na rozpočtu jaký je k dispozici. U těch „lepších“ není problém televizor trochu nahnout směrem dopředu a snáze se dostat třeba k výstupů pro HDMI nebo USB, kterou jsou z boku přístroje. Jiné lze zase pomocí skládacího ramene vysunout jak kupředu, tak i do boku. Takže si televizor dokážete správně nasměrovat i když sedíte třeba mimo obývací pokoj u jídelního stolu. Mnoho diváků to asi nepotřebuje, ale pokud vy ano, doporučuji jít navštívit nějaké větší elektro. Názorná ukázka a vlastní zkušenost vám dá mnohem lepší představu. Inspirací mi zde byl výtečný přehled od consumerreports.org.

Výška do jaké umístit televizor. Rovněž důležitá otázka. Při pohodlném sezení na gauči či křesle chcete mít obrazovku tak vysoko, abyste pohodlně měli její cca polovinu až dvě třetiny pod úrovní očí. Příliš vysoké umístění, při kterém musíte hlavu vytáčet nahoru není dobrý nápad. Pokud mi nevěříte, zkuste názornou ukázku od hellotech.com.

Typy televizního signálu

Další důležitou věcí, která ovlivní nákup televize je televizní signál. Naprostá většina současných televizorů má tunery pro příjem všech podporovaných druhů digitálního televizního vysílání. To se označuje jako DVB – zkratka anglických slov Digital video broadcasting.zdroj Co tak úžasného do našich obrazovek přináší a jaké jsou možnosti jeho příjmu? Vezmu to z druhého konce a podíváme se společně, jaké byly nevýhody analogového vysílání.

První z nich byla nutnost zobrazit to co se právě vysílá. Takže žádné pouštění pořadu ze záznamu jako je to běžné dnes nebylo možné. Analogové vysílání je také mnohem více náchylné na šum a vliv odrazu signálu či rušení od jiných vysílačů.zdroj Z toho vznikal zdvojený obraz, takzvané duchy. Proto bylo méně vysílačů, které byly silnější a nebylo tolik oblastí s překryvem. U digitálního vysílání se naopak může využívat více slabších (a levnějších) vysílačů. Navíc dokáže přenášet obraz ve vyšší kvalitě. V dnešní době je běžné, že tunery pro příjem televizního vysílání jsou přímo součástí televizoru. Výhody pro interní variantu tuneru jsou zřejmé.

Můžete používat stejný ovladač jako pro televizi a nemáte v domácnosti další přístroj navíc. Pro externí variantu pak hovoří propracovanější uživatelské prostředí a z něj plynoucí pokročilé možnosti typu – mazání stanic, které nechcete nebo možnost zálohy vašich naladěných stanic. To u některých integrovaných tunerů nejde, jiné to zvládají s přehledem. Každopádně je možné přijímat tento druh signálu i na staré televizi, stačí koupit externí tuner neboli set-top box.

  • DVB-T – pozemní vysílání (vznik standardu 2004)
  • DVB-T2 – pozemní vysílání nové generace (vznik standardu 2009)
  • DVB-S – satelitní vysílání (vznik standardu 1997)
  • DVB-S2 – satelitní vysílání nové generace (vznik standardu 2005)
  • DVB-C – kabelové vysílání (vznik standardu 1994)
  • DVBC-2 – kabelové vysílání nové generace (vznik standardu 2009)

DVB-T

Základní standard digitálního pozemního vysílání. Funguje tak, že je obraz i zvuk digitalizován a vysílán v takzvaném multiplexu. Multiplex obvykle obsahuje více (4-6) programů pohromadě. Digitalizovaný obraz je nutné komprimovat, protože je datově velmi náročný. Pro komprimaci se využívá známý formát mpeg2. Ten počítá s nedokonalostí lidského oka a odstraňuje drobné detaily v obraze, kterých si příliš nevšímáme. Protože se jednotlivé snímky od sebe příliš neliší, tak se posílají jen změny. Původní velikost datového toku je zhruba 160 Mbit/s a po komprimaci se dostáváme pod 8 Mbit/s. Tedy více než dvacetinásobné zmenšení. Vycházím z tohoto článku. Podobně se zachází i se zvukem. A aby mohl být obraz se zvukem znova spojen, dochází k tzv. multiplexování. To jest vysílání v rámci multiplexu.

DVB-T2

Nový standard televizního vysílání. První testovací síť byla u nás spuštěna 1.3.2017. Jednalo se o vysílače Praha Žižkov a Cukrák. To zda vaše televize podporuje tento standard lze snadno zjistit na webu www.dvbt2overeno.cz . Kompletní přechod na tento typ vysílání byl dokončen na konci roku 2020. Definitivní vypnutí DVB-T je plánováno na 1.2.2021. To znamená, že tou dobou musíte mít televizi co podporuje DVB-T2 nebo zakoupit externí DVB T2 set top box. Podle informací od Českých Radiokomunikací by se mělo vysílání v tomto standardu držet minimálně do roku 2030. Uvidíme jak jestli to tak doopravdy bude. Výhody oproti staršímu formátu DVB-T jsou tyto:

  • možnost příjmů více televizních programů
  • více programů bude také v HD (díky vyšší kapacitě sítě)

DVB-C

Digitální televizní vysílání v kabelových sítích. Zjednodušeně kabelová televize nebo kabelovka. Díky dostupnosti kvalitního připojení až do domu přináší velké množství programů, které navíc mohou být ve vysoké kvalitě. Nevýhoda je její omezená dostupnost. Potvrzeno i dle statistik digitalnitelevize.cz. Protože náklady na rozvody kabelů nejsou malé, tak se nabídka omezuje na větší a velká města. Pokud bydlíte na vesnici, můžete na kabelovku zapomenout. Druhou nevýhodou je, že se jedná o placenou službu. Svému poskytovateli budete platit pravidelný měsíční poplatek.

DVB-C2

Oproti původní verzi přináší navýšení přenosové kapacity, což umožňuje příjem obrazu ve vyšší kvalitě. Velmi hezky a detailně popsáno v tomto článku na Lupě.

DVB-S

První generace digitální družicového vysílání. Pracuje s obrazovou kompresí mpeg2 a audio kompresí mpeg1.

DVB-S2

I v tomto případě přináší nový standard možnost přenosu obrazu a zvuku v lepší kvalitě. Pro kompresi obrazu se používá kodek mpeg4 a pro zvuk AC-3. Mimochodem, víte proč jsou na satelitu některé programy kódovány? Odpověď je snadná. Zatímco u pozemního vysílání je dosah limitován signálem vysílače, tak u satelitu je dosah ohromný. Klidně celá Evropa. A televize mají zakoupena vysílací práva jen pro určité území. Například Česká Televize má práva jen pro území ČR. A to by u nekódovaného satelitního vysílání nebyla schopna zajistit. Informace jsem čerpal z tohoto zdroje.

8bit vs 10bit

Jde o tzv. barevnou hloubku, aneb to, kolik různých barevných odstínů je obrazovka schopna zobrazit. Prvně ta jednoduší verze. 8bitová hloubka umožňuje zobrazit 16 777 216 barev. Teď ta trochu náročnější část. Jak jsme se k tomu číslu dostali. Jak víme tak každý pixel se skládá z několika subpixelů. V barevné struktuře RGB jsou to tři. Červený (Red), zelený (Green) a modrý (Blue). Každý z těchto subpixelů dokáže zobrazit 256 odstínů (černé, zelené a modré barvy).

Jednoduchým násobením 256 x 256 x 256 se dostaneme právě k číslu 16 777 216. A kolik víc tedy dokáže zobrazit 10bitový panel. Asi budete překvapeni. Principálně je vše stejné, jedinou změnou že v 10bitové struktuře umí každý pixel zobrazit 1024 barevných odstínů. Takže jdeme znova násobit. 1024 x 1024 x 1024. A výsledek je 1 073 741 824 barev. Což je přesně 64x víc než co dokáže 8bitů. Díky tomu jsou přechody mezi barvami plynulejší a celkově jsou barvy věrnější. Viz. obrázek níže. Hezky to ilustruje například tento obrázek. Vidíte že u 10 bitů je přechod sluneční záře mnohem plynulejší a přirozenější než u 8 bitů. 

Na této fotografii vidíte vlevo 8 bitový panel s FRC, vpravo 10 bitový. Nutno dodat, že panel vpravo má celkově vyšší pokrytí barevného spektra. Ale je jasně vidět, jak dokáže zobrazit širší škálu barev a přechody mezi nimi jsou jemnější a plynulejší než už druhého.

Má 10bitů vůbec smysl? Poznám ho jako uživatel? Upřímně, je to spíše investice do pro obsah ve vysoké kvalitě. V současné době ho využijete u videa s podporou HDR. A pouze u některého typu scén. Viz následující odstavec o FRC. Takže moje doporučení je následující, pokud je 10 bitová tv jen o pár tisíc dražší než je strop vašeho rozpočtu, zapřemýšlejte zda můžete trochu připlatit. Jestli je rozdíl větší, tak bych ji nekupoval a raději za takových 5-8 let pořídil novou televizi a staré se zbavil (prodej/rodiče/chalupa atd..). Také ji podle mého nemá cenu kupovat, pokud sledujete pouze klasické tv vysílání. První informace pro tuto oblast jsem čerpal z https://www.thebroadcastbridge.com.

 zdroj obrázku: zero-friction.net

FRC (Frame Rate Control)

Co je to FRC? Tato otázka vás možná už také napadla, protože se s tímto pojmem můžete často setkat u televizorů či monitorů. Kousek výše jsme probírali rozdíl mezi 8 a 10 bity. V současné době však snad žádný z moderních televizorů známých značek nepoužívá čistě 8 bitové panely. Nižší a část střední třídy mají 8 bitů + FRC, ti “lepší” pak mají plných 10 bitů. Jen rychle zrekapituluji, že “obyčejný” 8 bitový panel dokáže zobrazit necelých 17 milionů barevných odstínů, 10 bitový jich dokáže zobrazit lehce nad jednu miliardu. 

Asi si říkáte, že 8 bitů + FRC bude někde mezi touto úrovní. Není tomu tak, i 8 bitů + FRC dokáže zobrazit stejný počet odstínů jako čistých 10 bitů, tedy přes jednu miliardu. Proč tedy doporučuji mít čistých 10 bitů (pokud to rozpočet dovolí)? Důvod je prostý. 10 bitový panel dokáže zobrazit každý odstín z oné miliardy za pomoci samostatné barvy. 8 bitů + FRC to řeší jinak. Ty odstíny, které jsou mimo dosah 8 bitového panelu zobrazí tak, že na daném pixelu zobrazuje v rychlém sledu (jeden snímek odstín A, druhý snímek odstín B) dva odstíny ze kterých ve výsledku složí ten požadovaný. Další příklad technologie co vychází z nedokonalosti našeho lidského oka. Často funguje velmi dobře, že si rozdílu nevšimnete. V praxi to však někdy má za následek jev, který se v angličtině označuje jako “flickering”. Česky je asi nejlepší překlad “blikání”. FRC u některých výrobců přiznávané (například Benq o něm píše zde), ale u jiných se k informaci zda má televize 8 bitů + FRC nebo plných 10 bitů není snadné dostat.

Pro ilustraci se podívejte na tento příklad:

zdroj

Nepříjemný je fakt, že mnoho výrobců často označuje jako 10 bitový i ten panel, který má 8 bitů + FRC. Protože on přeci zobrazí stejný počet barev jako 10 bitový, že …. Ale jak se říká, když dva dělají totéž, není to vždy totéž – jak můžete vidět na předchozím obrázku. V praxi to na obrazovce televizoru tak výrazné není, ale patrné to za některých situací je. Zejména při tmavých odstínech. Důležité je mít na paměti, že ve spoustě případů dokáže 8 bitů + FRC být pro naše oko na stejné úrovni jako 10 bitů. V některých případech (záleží na scéně) však rozdíl uvidíte.

Co z toho plyne? Bitová hloubka panelu je další z dílků skládačky, která společně tvoří kvalitu obrazu televizoru. Stejně jako v ostatních aspektech i zde platí, že pokud chcete špičkový obraz pro 4K HDR filmy vaším cílem by mělo být 10 bitů. Pokud sledujete běžné tv vysílání, není to pro vás nijak extra zásadní parametr.

Typ panelu obrazovky

Výrobci se jím příliš často nechlubí a ani prodejci tuto informaci příliš neuvádí. Přesto jde o jeden ze základních faktorů při výběru televizoru. Proč je to tak důležité? Každý z různých typů panelů má odlišné silné a slabé stránky. Nelze úplně snadno rozlišit, že jeden typ je špatný a další dobrý. Každý má svoje přednosti s ohledem na sledovací podmínky a na vaše osobní preference. V současné době se nejčastěji setkáváme s IPS a VA panely. Za moje „prozření“ může renomovaný web https://www.whathifi.com/.

Jak nejspíš víte, každá LCD obrazovka se skládá z jednotlivých bodů, tzv. pixelů. Ty mají tzv. RGB struktur která vlastně znamená tři základní barvy. Červenou (red), zelenou (green) a modrou (blue). Když jimi prochází elektřina, tak jimi může či nemusí procházet světlo. Jak uvádí www.coolblue.nl když jimi světlo vůbec neprochází, vzniká černá barva. Když světlo může procházet, tak podle úhlu pod jakým se to děje a postavení jednotlivých bodů vznikají ostatní barvy. Oba typy panelů fungují ve své podstatě stejně, ale každý z nich na to jde trochu jinou cestou. A to je také důvod, proč dosahují odlišných výsledků.

Kromě RBG se můžete setkat i s WRGB a RGBW panely.

WRGB

WRGB je zkratka pro White-Red-Green-Blue, a používá se v OLED panelech. WRGB panel využívá bílou organickou vrstvu, která je přikryta červenými, zelenými a modrými barevnými filtry. Tyto filtry umožňují vytvoření barevných subpixelů. To znamená, že každý pixel obsahuje všechny tyto subpixely. Výhodou jsou velmi přesné barvy, nevýhodou jejich „menší výraznost“ při srovnání např. s QLED.

RGBW

Tento způsob používalo LG u některých svých levnějších modelů kolem roku 2018 a můžete se s tím setkat i pod označením „falešné 4K“ a dokonce to bylo téma i v českých médiích. Pointou je, že se nejedná o klasickou RGB strukturu subpixelů, ale RGBW. Velikost subpixelů však u RGBW byla stejná, jako u RGB panelu. To znamená stejný počet subpixelů a díky tomu menší počet pixelů. Jde to interpretovat tak, že RGBW panel měl o 25 % menší rozlišení. Naštěstí se s tímto typem struktury panelu již v praxi moc nesetkáváme.

VA panely

VA je zkratka pro vertical alignment, česky by šlo říct svislé zarovnání. Díky němu propouští jednotlivé body méně světla. Proto dokáže lépe zobrazit černou. To znamená, že díky tomu má i vyšší kontrast (poměr mezi nejtmavší a nejsvětlejší barvou, kterou dokáže zobrazit).

IPS

Zkratka v tomto případě znamená In-Plane Switching (podrobně rozebráno na wikipedii). A jednotlivé prvky v displeji jsou umístěny vodorovně. To má za následek lepší pozorovací úhly a většinou vyšší hodnoty maximálního jasu.

ADS 

Vlastně se jedná o odnož (či nástupce) IPS panelů. Setkat se s ním můžete pod názvem ADSDS (Advanced Super Dimension Switch), ADS-FFS nebo IPS-ADS. Pořád pro ně platí výhody IPS panelů, to znamená výtečné pozorovací úhly, vyšší barevná jednotnost v rámci celého panelu a také velmi nízká doba odezvy (nicméně ne tak nízká jako u IPS). Naopak, nevýhoda v podobě ne tak kvalitního podání černé barvy stále zůstává. V naprosté většině případů však mají ADS lepší kontrast (o něco lepší černou i jas) než IPS – ale pořád horší než VA.zdroj

ADS má také o něco nižší výrobní náklady než IPS. Další výhoda (kterou ale u tv příliš nevyužijeme) je vysoká odolnost proti tlaku, což se hodí u různých dotykových displejů (informační panely, nákup jízdenek atd..

No a která je lepší?

O podání černé barvy jsme již mluvili, jasným vítězem je zde VA panel. Podobně tenhle pomyslný souboj dopadá i v oblasti kontrastu. Co se týče věrnosti zobrazení barev v rámci barevného spektra, tak zde jsou výsledky vyrovnané. Ani jedna technologie nepřevyšuje tu druhou. Zatím to teda vypadá na jasné vítězství VA, má IPS šanci něčím ho zvrátit? První možností jsou pozorovací úhly. Při pohledu ze strany ztrácí přesnost zobrazení barev a kontrast, výrazně pomaleji než VA. U nich je obraz deformovaný už někde kolem 25 stupňů, u IPS je to až okolo 50 stupňů.

Co se týče zvládání pohybových scén, tak opět vychází srovnatelně. Jste z toho zmatení a nevíte kterou vybrat? Neberte to jako stoprocentní dogma, ale IPS panely se hodí více do místností, kde je hodně slunečního světla (a sledujete tv přes den) nebo do větších místností kde sledujete televizi z úhlu. VA panely jsou pro vás lepší když sedíte přímo před televizí, dokážete zamezit slunečnímu svitu a rádi sledujete filmy (u nich nejvíce oceníte hlubokou černou a vysoký kontrast). Do práce a zasedaček rozhodně IPS. Kvůli pozorovacím úhlům a lepší viditelnosti na slunci.

Technologie zobrazování

LCD/LED

LED vs LCD jaký je v tom vlastně rozdíl? LED televizory jsou vlastně pořád LCD. Akorát využívají LED podsvícení místo CCFL (jak tomu bylo cca před deseti lety). Asi nejsprávnější název by bylo něco ve tylu LED-LCD tv nebo LCD televize s LED podsvícením.zdroj Ale velcí výrobci by se stejně snažili vymyslet nějaké zajímavější jméno, aby svoji variantu technologie odlišili. Jedná se o technologie ve které je vyrobená naprostá většina televizorů v levném a středním segmentu. Ale pokrok nejde zastavit a proto se dostává i k dalším možnostem.

QLED

Je „jen“ rozšířením běžných LCD televizí podsvícených LED diodami.zdroj Těch je většina v současné době prodávaných televizorů. Inovace Samsungu spočívá v přidání Quantum dot technologie (pro podrobné vysvětlení odkaz na anglickou wikipedii). A jak Quantum dot funguje? Jedná se o nanočástice z krystalického materiálu, které mají rozměry pouhých pár nanometrů. Dokáží se zabarvovat do jednotlivých částí RGB spektra (velké jsou do červena, naopak malé do modra). Jejich životnost je podle zrychleného testu životnosti okolo 20 – 30 000 hodin, než dojde k poklesu intenzity jasu. Což pro představu znamená zhruba 3 roky nepřetržitého provozu (24 hodin každý den).

Průměrná domácnost prý sleduje tv 4-5 hodin denně, takže v tom případě vás čeká zhruba 15 let provozu, než dojde ke zhoršení kvality obrazu. Během této doby budou technologie úplně jinde, takže stejně budete uvažovat o výměně. Z tohoto pohledu se tedy není čeho bát. Jak už víte, tato technologie je prosazovaná zejména Samsungem a na její vlně se zkusí prosadit i Hisense nebo americké Vizio. U Samsungu došlo letos ke zlepšení pozorovacích úhlů za cenu mírného zhoršení kontrastního poměru. Oproti minulým rokům dochází ke zvýšení počtu zón u funkce lokálního tlumení. Pokroky u této technologie jsou docela drobné, ale pořád výraznější než u OLEDu, který na nějaký významnější posun stále čeká.

OLED

Je zkratka z anglického „Organic Light Emitting Diode“. Zjednodušeně řečeno na rozdíl od běžných LCD obrazovek není OLED podsvícený, ale jednotlivé body vyzařují světlo samy. Takže se každá jednotlivá buňka může „vypnout“ a vytvořit absolutní černou barvu. Tohoto stavu je možné dosáhnout díky vícevrstvé struktuře OLED buňky. Ta se skládá z několika vrstev, z kterých je asi nejvíce důležitá tzv. EML vrstva (Emissive Layer). Ta je tvořena organickými polymerními materiály, které jsou schopny produkovat světlo o určité barvě. Oproti LCD panelům (i QLED) jsou výrazně rychlejší. To je důležité pro hraní her, či sledování sportovních utkání. Dokonalou černou barvu jsme již zmínili a proto se dostáváme, k poslední zásadní výhodě a tou jsou pozorovací úhly. Ty jsou skutečně výtečné a pokud máte velkou místnost nebo sledujete tv pod velkým úhlem (třeba od kuchyňské linky), tak dochází jen k minimálnímu zkreslení barev.

Vlevo je klasické LCD s VA panelem (bez lokálního tlumení), vpravo je OLED. Při přímém srovnání je vidět jasný rozdíl mezi podáním černé. V případě IPS panelu je šedý nádech mnohem výraznější. Nicméně pokud takové přímé srovnání nemáte, tak černá na VA panelu nevypadá špatně.

Zatímco u LCD řešíte volbu mezi pozorovacími úhly (IPS panely) a kvalitní černou barvou (VA panel), tak OLEDy nabízejí oboje v jednom a ještě ve vyšší kvalitě. Ani zde svět není černobílý a kromě zmíněných výhod, tu máme i nevýhody. Tou první je (minimálně ve srovnáním s QLED) jsou horší detaily při bílé barvě (typicky sníh, světlý písek atd..). V takové situaci dokáže být QLED lepší volbou.

Druhým nedostatkem je tzv. „vypalování“ obrazovek. To znamená, že pokud je na obrazovce pravidelně a po dlouhou dobu zobrazený statický obraz, tak může po čase dojít k stálému zobrazení tohoto obrazu. Typickým příkladem je dlouhodobé sledování programu se zobrazeným logem, hraní her, u kterých jsou na stejném místě zobrazen určitý ovládací prvek. Například ukazatel životů. Důležité je, že k vypálení může dojít. Doba zobrazení statického obrazu, po které k tomu může dojít, jsou ve většině případů vyšší stovky hodin. Hodně informací o OLED mi pomohl načerpat tento web.

Nicméně podle zkušeností některých uživatelů, kteří hrají dlouhodobě jednu hru, k vypálení nedošlo i po několika letech. Výrobci OLEDů jsou si tohoto problému vědomi a novější generace jsou (pravděpodobně) k vypalování méně náchylné. Pravděpodobně píši proto, že je potřeba několik let od vydání televizoru, k získání relevantních zkušeností majitelů OLED přístrojů. Z toho je zřejmé, že většina zkušeností s vypalováním se týká přístrojů z roku 2016 a částečně 2017. U OLEDů vyrobených po tomto datu zatím (konec roku 2023), k žádným potížím nedochází.

Protože moderní OLEDy mají několik opatření proti tomuto neduhu. Například automatické rozpoznání loga a jeho zobrazení s menším jasem, či „čištění“ po vypnutí obrazovky. Zde je důležité, aby se tv vypínala tlačítkem na ovladači a nikoliv „tvrdým“ odpojením od elektrické sítě. Ačkoliv se to ze závěru nemusí zdát, jsem osobně velký fanda OLED televizorů a z pohledu kvality obrazu je považuji za to nejlepší co je v současné době k dispozici. Všem potenciálním zájemcům doporučuji zvážit potenciální riziko. V případě, že televizi měníte často, dejme tomu každých pět let, tak bych se OLEDu vůbec nebál. Naopak, pokud chcete přístroj, který vám velice pravděpodobně vydrží 10 let či více, tak bych byl při jeho nákupu opatrnější.

OLED panely už rovněž mají několik generací. Rozdíly mezi nimi shrnuji v tomto článku.

Video na kterém si můžete užít dokonalou černou barvu OLEDu:

QLED, nebo OLED TV?

Obě technologie dokáží výborně a věrně zobrazovat barvy. V pokrytí barevného spektra těsně vede QLED, který dokáže zobrazit skoro celou škálu DCI-P3. Ale OLED zaostává jen o malinký kousek. Kde je OLED aktuálně bezkonkurenční je podání černé barvy. QLED totiž stejně jako další LCD panely produkuje světlo celou svojí plochou a nedokáže dokonale ztemnit všechny body na obrazovce. Naopak OLEDy dokáží vypnout každý jednotlivý bod a díky tomu mohou zobrazit dokonale černou barvu. Z toho plyne i lepší kontrast u OLED obrazovek. Díky temnější černé barvě je rozsah mezi nejsvětlejší a nejtmavší barvou větší.

Naopak QLED má vyšší maximální jas a je proto lepší volbou do hodně prosvětlených prostor a sledování tv za dne. Moderní QLEDy také mají lepší bílou barvu. Ta je na OLEDu někdy lehce zašedlá a detaily na sněhu, ledu nebo jiné bílé ploše (stopy, kamínky, atd..) jsou hůře viditelné. Takže pro sledování hokeje či jakéhokoliv zimního sportu (či dokumentu o přirodě) bude QLED lepší volbou.

Jak vidíte tak, nejde jednoznačně říct, že nejlepší technologie je OLED či QLED. Vždy záleží na prostředí, ve kterém je tv umístěna, sledovacích zvyklostech a preferencích. Ty jsou ve většině případů subjektivní. Ve všech směrech ideální televize neexistuje a vždy to bude otázka kompromisu.

QD-OLED

O této technologii Samsung mluví už několik let a roku 2022 se konečně dostala na pulty obchodů. Od roku 2023 ji má v nabídce i Sony. Jedná se o rozšíření OLED technologie o kvantové tečky – Quantum Dots (QD). Takže může opět dojít ke zmatení neznalého nakupujícího. LED s kvantovými tečkami je QLED a OLED s nimi bude QD-OLED. Dle zatím dostupných informací by měl být výrobní proces Samsungu jednoduší (což nejspíš znamená i levnější), ale to se teprve uvidí, stejně jaká bude přímé srovnání OLED vs QD-OLED.

A co QD-OLED přinese pro nás, nadšené diváky? Z OLEDu si odnáší práci s jednotlivými pixely. Nemusí tedy pracovat s podsvícením a mít lokální tlumení. Dokáže „vypnout“ každý samostatný pixel a díky tomu mít dokonalou černou. Oproti „běžným“ OLED displejům nabízí vyšší jas (mluví se až o 1 500 nitech, zatímco špičkové OLED mají stěží 800 nitů) a bohatší pokrytí barevného spektra.zdroj

Na rozdíl od LG a jeho WRGB čtyřpixelové struktury (kdy se bílý subpixel používá pro zvýšení jasu), bude QD-OLED klasická RGB struktura. Teoreticky je možné, že QD-OLED bude využit v budoucnu u levnějších modelů, a u vrcholných řad bude využito microLED. Oboje je zatím vzdálená budoucnost (můj odhad je zhruba pět let), takže teprve uvidíme, zda se odhady vyplní.

Má QD-OLED nějaké nevýhody? Co si budeme povídat, každá technologie má svoje výhody a nevýhody. To je jisté. Nicméně jaké budou lze zatím jen spekulovat. Výrobce samozřejmě uvádí jen klady a QD-OLED televizory s námi jsou extrémně krátký čas pro nějaké vlastní pozorování. Myslím si, že pravdu o nedostatcích QD-OLED budeme znát až po nějakém čase co budou na trhu. Všechny parametry vypadají velmi lákavě, takže věřím že si je mnoho lidí (zejména v zahraničí) koupí a tím pádem bude dost informací i pro nás, co si zatím takovou televizi nemohou dovolit.

ULED

Další zkratka, s kterou se u televizorů (a která neznalému zájemci, ještě více komplikuje orientaci při výběru) můžete setkat je ULED. Jedná se o zkratku Ultra LED, kterou pro část svojí produkce používá firma Hisense. V zásadě se jedná o variantu (řekněme rozšíření) standardní LED tv. Něco podobného jako má Samsung se svojí řadou QLED. Rozšíření se týká oblastí jako je pokrytí barevného spektra, technologie lokálního tlumení a zpracování pohybu. A jak říká howtogeek.com, není to nic jiného než marketing. Nelze říct, zda je lepší QLED, LED nebo ULED. Vždy záleží na konkrétním modelu, jeho schopnostech a výbavě.

MicroLED

Co jsou to OLED televizory, jsme si už řekli. Navíc jsou na trhu už docela běžné, přestože patří k tomu dražšímu, co si můžeme koupit.Technologie o které se už nějakou dobu mluví a vypadá to, že se v ní následujících letech setkáme u televizorů v sériové výrobě.zdroj Na konferenci DisplayWeek byl k vidění 7,5 palců velký prototyp, zatím jen v rozlišení 720x 480. Ještě před uvedením v televizorech se s touto technologií nejspíše setkáme v menších chytrých zařízeních, jakou jsou telefony nebo chytré hodinky či náramky. Navzdory těmto nadějným zprávám před sebou mají výrobci ještě pěknou řadu překážek, které musí překonat před cenově dostupnou výrobou.  Doba se již posunula a MicroLED je cesta, kterou si vybral například Samsung, zatvrzelý odpůrce OLED panelů, který v současnosti využívá vlastní QLED technologii (ta má výrazně blíže ke klasickému LCD než OLED).

Na významné výstavě CES v roce 2018, představil obří obrazovku s úhlopříčkou 146 palců (to je 3,7 metru!) a s příznačným názvem The Wall – Zeď. Velký zájem o tento směr má i světoznámý výrobce telefonů Apple, který skoupil několik menších firem, které se v této oblasti angažují. A co nám tento zázrak má přinést? Mají to být stejné výhody, jako mají OLED televizory, tedy dokonalou černou barvu a fantastický kontrast. Navíc by měla být eliminována nevýhoda OLEDu a tou je omezená životnost, která vede k často zmiňovanému vypalování obrazu.

MicroLED jsou vlastně mnohonásobně (cca 100x) menší LED body, které se rovněž skládají z červených, zelených a modrých subpixelů. Oproti OLED, ale nevyužívají organické látky a proto nehrozí jejich vypalování. Také nebude potřebovat žádné podsvícení a i jeho spotřeba při provozu má být na menší úrovni. Díky velké hustotě jednotlivých bodů, což nejspíš povede k vyššímu maximálnímu jasu a úžasnému zobrazení HDR obsahu. Z principu této technologie by navíc mělo být možné vyrábět velké úhlopříčky. Navíc teoreticky i bez rámečku, takže přístroj bude vypadat ještě majestátněji.

Otázkou je, jak se v takovém případě popasují s umístěním reproduktorů. Už se začínáte radovat? Na to je ještě příliš brzy. Výroba je zatím stále velmi nákladná a chybová, takže není ekonomicky smysluplná oproti už fungujícím technologiím. Současné odhady pro uvedení MicroLED televizorů mluví o 4-5 rocích. Samsung je o něco optimističtější a ohání se rokem 2020. Takže, až časem uvidíme, zda se vůbec dostane na trh a zda to bude takový přelom. Zatím vše nasvědčuje tomu, že by mohl být. Každopádně je nutné zpočátku počítat s vysokou cenou, která bude postupem času klesat. Stejně jako je tomu teď s OLED panely.

MiniLED

MiniLED je své podstatě mezikrok mezi klasickými LED (LCD) televizory a vytouženě očekávanou MicroLED technologií. U LCD mají jednotlivé diody velikost v řádu milimetrů, u miniLED desetin milimetru a u MicroLED méně než setiny milimetru. Díky tomu jich lze do displeje umístit násobně více než u současného řešení. Hlavní přínos by měl být u podání černé. Zóny lokálního tlumení (local dimming) jsou u současných LCD v počtu desítek, či menších stovek u špičkových modelů. S miniLED by jich mohly být až tisíce.

Výsledkem bude lepší kontrast a vyšší jas. Ze současných modelů založených na miniLED (začátek roku 2020) je tu například TCL 65X10, který má 768 stmívacích zón. Směr, kam by se miniLED mohlo ubírat do budoucna, ukázala společnost Tianma (zdroj) představila prototyp displeje pro mobily s funkcí lokálního tlumení sestávajícího z cca 4 600 jednotlivých zón, velkými pozorovacími úhly a kontrastním poměrem vyšším než 100 000 : 1.

Rovněž pokrytí barevného spektra a jas by měly být na vysoké úrovni. U jasu by to mělo být víc než 1 000 nitů. Z dostupných informací to vypadá, že MiniLED má k masové produkci o kousek blíž než MicroLED. Při uvedení na trhu bude jejich cena nejspíš hodně vysoká. Veřejnosti byl představen notebook s MiniLED 15,6 palců velkým displejem (zdroj). Měl 4K rozlišení, kontrast 20 000:1 a jas více než 1000 nitů. K tomu obnovovací frekvenci 200 Hz a pokrytí barevného spektra DCI-P3 blížící se 100%. Skutečně zajímavé hodnoty. Kvalitním zdrojem je následující článek na techradar.com.

Od roku 2021 jsou miniLED panely relativně běžné ve své nabídce je má například Samsung nebo LG. Zatím je to spíše drobná evoluce současných LED televizorů než nějaká revoluce. Lokální tlumení má více zón (většinou do tisíce), ale neduhy lokálního tlumení jako třeba podsvícení způsobující blooming u titulků zůstavají. I když v poněkud menší míře než dosud. Ale je to první rok, věřím že technologie má své limity před sebou a bude se časem zlepšovat.

LTPS LCD

Tuto zkratku jste ještě neslyšeli? Jedná se o Low Temperature PolySilicon LCD a už hezkých pár let se s nimi lze setkat u displejů mobilních telefonů. K tomu, aby se tato nadějná technologie dostala do obřích úhlopříček potřebných pro moderní televizory má ještě daleko, ale už se zvolna začíná prosazovat do trochu větších obrazovek. Typicky notebooky nebo displeje v automobilovém průmyslu. Více se můžete dozvědět přímo od jejich producenta.

TV vychytávky a reklamní chytáky

Přemýšlíte jakou televizi koupit? Nenechte se nachytat marketingovými slogany a podívejte se, co vlastně znamenají.

Podsvícení

Jsou dva typy LED podsvícení.

  • Edge Lighting (Edge-Lit / Edge LED) – jednotlivé body LED podsvícení jsou rozmístěny po kraji obrazovky a z nich se světlo rozvádí pomocí světlo vodivé desky do zbytku obrazovky. Je to levnější, dají se snáz chladit a televize s nimi jsou tenčí. Černá není tak hluboká a okraje obrazovky mají tendence být světlejší než její střed.
  • Direct Lighting (Direct LED / LED Backlit / Full LED / full array LED) – technologie u které jsou jednotlivé LED body umístěny přímo za LCD panelem. Mezi nimi je ještě jedna speciální vrstva, která má za účel co nejrovnoměrnější rozvedení podsvícení obrazovky. U panelů s přímým podsvícením můžete (ale také nemusíte) mít lokální tlumení.

Pro představu starší video od společnosti LG. Ukazuje nám, jak vypadá struktura panelu a podsvícení u obou typů. Je to krátké a docela pěkně udělané. Jen nám trochu lže v tom, že přímé podsvícení je méně náročné na prostor než podsvícení Edge.

Lokální stmívání (local dimming)

(někdy také označované jako lokální tlumení)

Co je to podsvícení už víme. Takže si můžeme vysvětlit i co je to tajemné lokální stmívání. Nejde o nic jiného, než že se jednotlivé body (či klidně jeden bod) přímého LED podsvícení ztemní. Díky tomu může být černá barva (či tmavé barvy obecně) tmavší a hned máme na světě vyšší kontrast a ostrost. Tedy kvalitnější obrazový zážitek. Ale nenechte se napálit i některé hodně levné televize se touto funkcí chlubí, často ale dosahují nevalného výsledku a skoro žádného zlepšení obrazu. Je to dáno tím, že pracují s malým počtem zón. V rámci marketingové kreativy tu byly dokonce pokusy označit celou plochu televizoru za „zónu“. Což pochopitelně nic nepřináší. V praxi potřebujete okolo 50 zón, aby byl výsledek pozorovatelný. Nicméně, jak uvádí na coolblue.nl a já s tím plně souhlasím, jde také o velikost obrazovky (u větší potřebuje zón více) a kvalitu algoritmu který s nimi pracuje.

Blooming

A tím se plynule dostáváme k dalšímu termínu, s kterým se můžete setkat a to je blooming efekt (někdy také označovaná jako halo efekt). Halo je anglický výraz pro svatozář. U televizního obrazu o něm nejčastěji hovoříme, když se objeví světlý objekt na tmavém pozadí, z kterého „prosvítá“ světlo i do jeho blízkého okolí. Jak je možné že se to děje? Záleží to na tom, kolik je za panelem LED bodů a jestli je tv dokáže ztmavovat jednotlivě nebo jen ve skupinkách. Čím více jich je a čím podrobněji je tv dokáže ovládat, tím je blooming efekt menší. A jak asi správně tušíte, je to věc, kterou výrobci skoro vůbec neuvádějí.

Příklad bloomingu:

Zachyceno během zobrazování loga Netflixu při startu aplikace. Toto je spíše extrémnější případ a staticky zachycený, v praxi a při sledování filmů to není tolik rušivé. Vidíte, jak se jednotlivé zóny začínají podsvěcovat a tím rozbíjejí jednolité černé pozadí.

Co je to black crush handling

Pod tímto termínem se skrývá fakt, že současné televizory v honbě za co nejlepším podáním černé barvy někdy zkreslují scénu / detaily. V češtině pro to přesný pojem nemáme (nebo ho možná jen neznám), ale refuji o něm jako o „detailech v tmavých scénách“.zdroj Často si toho ani nevšimnete, pokud nemáte srovnání s tím, jak by scéna měla (mohla) vypadat na jiném zařízení. Není to o tom, že by byl film či seriál nekoukatelný. Ale přicházíte o drobné detaily a obraz prostě není tak „kvalitní“ jako by mohl být.

Jak otestovat schopnosti vašeho televizoru nebo monitoru? Oblíbené je video tzv. „hvězdné oblohy“. 

Snažil jsem se přidat i screenshoty z OLEDu vs klasické LED, ale na nich to zdaleka tak nevynikne (komprese obrázků v prohlížeči), tak jaký je rozdíl v realitě. Pokud máte např. telefon s OLED displejem a klasickou LED tv pusťte si video na obou zařízeních. A uvidíte, že na na LED klidně bude chybět 10 – 40 % hvězd (podle schopností obrazovky). A zase – pokud ani nevíte, že tam měly být tak vám nejspíš chybět nebudou. Ale typicky diváci co přechází z výtečných, ale dosluhujících plazem jsou u LED často zklamání, že obraz u nové tv je horší než u jejich 10+ let staré plazmy.

Jak tuto situaci zlepšit? Možností je několik, tou nejlepší a také nejdražší je profi kalibrace obrazu. I sami si můžete s nastavením pohrát (zejména jas a gamma), případně třeba u LG (jejíž OLEDy na tohle trochu trpí), zkusit jeden ze dvou ISF režimů obrazu.

Jas

U jasu je důležité si uvědomit, že lidské oko vnímá změny jasu v logaritmické stupnici (zdroj). Co to znamená? Že když vedle sebe dáte dva televizory a první z nich má jas 800 nitů a druhá 1 000 nitů. Pro naše oko není ta druhá o 25 % jasnější než první. Ale potřebujete zhruba pěti násobnou hodnotu pro pocit dvojnásobného jasu. Takže v našem příkladu je druhá televize o zhruba o 5 % jasnější. Což je mezi námi i hodnota, kdy dokážeme vidět rozdíl. Pro zhruba dvojnásobný jas vedle sebe potřebujete dát tu nejlevnější televizi z nabídky Samsungu (pro rok 2021 např AU7172 s cenou cca 12 000 Kč) a model z druhého spektra nabídky (Samsung QN90A s cenou okolo 30 000 Kč).

Má tedy cenu jas vůbec řešit? Za mě rozhodně ano, je to jedna z částí skládačky, která určuje celkovou kvalitu obrazu. Navíc na vnímání jasu má vliv mnoho dalších faktorů. Jas okolí (množství světla v místnosti), velikost televize, pozorovací vzdálenost nebo třeba i věk diváka. Zvláště pro časté sledování ve dne je jas důležitý. Takže když budete mít dva televizory s jasem 700 a 750 je koupě toho s vyšším jasem spíše drobnější argument, než automatická volba. Ale tak to u televizorů funguje. Dražší modely mají o pár procent lepší jas a kontrast, o pár procent lepší obrazový procesor, o pár procent lepší zpracování pohybu atd… Ale když se to dá celé dohromady, tak je výsledek výrazně lepší. 

Kontrast

Nejde o nic složitého. Kontrast u televizoru je poměr mezi nejjasnějším (bílým) a nejtmavším (černým) bodem, které televizor dokáže zobrazit. Jinak řečeno, kontrast určuje, jaký je rozdíl mezi nejsvětlejšími a nejtmavšími částmi obrazu. Vysoký kontrastní poměr znamená, že televizor dokáže zobrazit velmi světlé bílé a hluboké černé, což vede k ostřejšímu a živějšímu obrazu.

Pomáhá zvýraznit detaily v tmavších a světlejších scénách, což dělá obraz více realistickým a příjemným pro oko. Nízký kontrastní poměr naopak způsobuje, že rozdíl mezi světlými a tmavými částmi obrazu není tak výrazný. To může způsobit, že obraz bude vypadat zastřený nebo mdlý a detaily budou méně viditelné.

Na obrázku vidíte levné LCD (vlevo) a OLED (vpravo). Když si obrázek rozkliknete tak krásně uvidíte rozdíl, který popisuji.

HDR

Zkratka anglické High Dynamic Range, kterou do češtiny můžeme přeložit jako vysoký dynamický rozsah, se v posledních pár letech začíná objevovat u čím dál více obrazovek. Jak tato technologie funguje a čemu pomáhá? V této sekci vycházím z informací z magazínu stuff.tv. Prvně trochu teorie. Lidské oko dokáže vnímat výrazně větší úrovně jasu, než které současné technologie dokážou zobrazit. Zkusme si to představit, že lidské oko vnímá jas v realitě okolo sebe v imaginárním rozsahu 0 – 1000.

Schválně neuvádím žádné jednotky, jen to jen smyšlené číslo pro ilustraci. Při nahrání filmu a jeho následném zpracování máte jas u záznamu uložený v rozsahu 0-100. V dnešní době už existují televize, které ho dokáží zobrazit ve vyšším rozsahu, než ve kterém byl pořízen. A co to znamená? Jednoduše ho převedou na vyšší rozsah. Zkuste si to představit jako, když si zvětšujete fotku pořízenou na mobilu. Malé zvětšení je v pohodě, ale čím více přibližujete, tím víc vidíte nedostatků ve zvětšeném obraze.

Na obrázku vidíte rozdíl mezi levnou televizí (vlevo), která nemá schopnosti na HDR a výrazně dražší a schopnější tv vpravo.

Takže HDR video nemá při svém zpracování snížený rozsah jasu. Obsahuje také další meta informace o tom, jak má každý obraz zobrazit (zjednodušeně: tohle je tmavá část, tenhle roh naopak světlý atd..). Díky tomu se nemusí při zobrazení uměle natahovat a obraz vypadá i při zvýšeném jasu dobře. Existuje několik norem pro HDR obsah a ty rozšířenější z nich jsou nastaveny tak, že jsou nad možnostmi současných televizorů. To znamená, že s námi nejspíš nějakou dobu vydrží, než je vytlačí nová technologie. Než se do nich pustíme, si musíme říct, že jednotkou jasu je jeden nit, pro zkoumavé přidávám odkaz na wiki. Současné panely dokáží zobrazit od nějakých 400 nitů (ty levné) až nad 2 000 nitů (ty nejlepší).

Typy HDR standardů

Na trhu existuje větší množství standardů vedle sebe. Mezi dva nejrozšířenější patří v současnosti HDR10 a Dolby Vision. Některé televizory nepodporují Dolby Vision (typicky Samsung), HDR10 podporuje většina televizorů. Proč je tomu tak? Opět se jedná o licenční poplatky, tentokráte za Dolby Vision. To je důvod, proč ho někteří výrobci mezi svoje přístroje nezařazují vůbec a jiní pouze do vyšších řad – typicky třeba Sony. Kromě těchto dvou se můžeme setkat s HDR10+ a HLG (které má však trochu jiné určení).zdroj

Srovnání

NázevBitů (max.)Počet barevMaximální jas
HDR10101,07 miliardyaž 1 000 nitů
HDR10+101,07 miliardyaž 4 000 nitů
Dolby Vision1268,7 miliardyaž 10 000 nitů

Většina „klasického“ (SDR) videa je zpracována v 8 bitech, které dávají k dispozici 16,7 milionu barev. HDR oproti tomu pracuje minimálně s 10 bity, které umožňují využití více než jedné miliardy barev. Platí, že čím více barev je obrazovka schopna zobrazit, tím lépe výsledný obraz vypadá. Hlavně má plynulejší a jemnější přechody mezi podobnými barvami (typicky třeba různé odstíny modré oblohy). Jak vidíte tak teoreticky je v této oblasti jasným vítězem Dolby Vision, který podporuje 68 miliard barev. V tuto chvíli (2021 a dalších odhadem min. 5 let nejspíše nebudou) však na trhu nejsou televizory, které by měly 12 bitový panel.

I 10 bitový je výsadou spíše dražších modelů. I u maximálního jasu vidíte teoretickou dominanci Dolby Vision. Opět ale platí, že jen málo současných displejů je schopno zobrazit více než 1 000 nitů. Natož aby se alespoň vzdáleně blížilo 10 000. Možná začínáte přemýšlet, jak televizor obrazí scénu, která je definována za pomoci metadat na 2 500 nitů, když je jeho displej schopen maximálních 800 nitů? Využívá k tomu tzv. mapování tónů (tone mapping). Velmi zjednodušené vysvětlení: Dejme tomu že náš přístroj má maximum oněch 800 nitů. Video je v rozsahu 0 – 4 000 nitů.

Na obrázku vidíte rozdíl mezi levnou televizí (vlevo), která nemá schopnosti na HDR a výrazně dražší a schopnější tv vpravo.

Tv pak vše v rozmezí 0-500 nitů zobrazí ve správných hodnotách. Zbývajících 500-4 000 nitů videa vezme a převede ho do své volné kapacity 500 – 800 nitů. Takže scéna, která je definována pro 4 000 nitů bude na displeji zobrazena při 800 nitech. Scéna s 2 000 nity, bude mít třeba 650 nitů. Vlastní proces je pochopitelně mnohem matematicky složitější, ale principiálně funguje takto.

HDR10

nejrozšířenější podporu a je přítomný na mnoha streamovacích službách nebo Ultra HD Blu-ray discích. Je totiž zdarma, za jeho využití není třeba platit žádné licenční poplatky. Hlavním rozdílem mezi HDR10 a Dolby Vision je ten, že druhá jmenovaná technologie podporuje dynamická metadata. Říkáte si, co že to jsou ta metadata? A proč jsou dynamická? Metadata říkají televizoru v jaké „podobě“ byl záznam pořízen. Jsou to vlastně takové instrukce, které popisují jak se má daná scéna či film zobrazit. Tzv. „master“ nastavení obrazu bylo nejspíš provedeno na vynikajícím displeji, jehož jas byl klidně tisíc nitů.

S něčím takovým se běžně u většiny prodávaných přístrojů nesetkáte. Váš přístroj si proto na základě metadat přizpůsobí obraz s ohledem na svoje možnosti. Nyní se dostáváme k rozdílu mezi statickými a dynamickými metadaty. U těch statických dojde k „nastavení obrazu“ jen jednou, po spuštění filmu či seriálu. To znamená, že hranice pro maximální a minimální jas se nastaví pro celý film/seriál. Naproti tomu dynamická umožňují „toto nastavení“ u každé scény, či dokonce u každého snímku. U HDR10 je tedy nepříjemné, že některé scény mohou být nastaveny jako moc tmavé, či naopak světlé. U HDR standardů, které využívají dynamické metadata toto nehrozí, protože může být každá scéna uzpůsobena.

Dolby Vision

Dolby je především široce známé jako lídr na poli audio standardů. Kdo by neznal Dolby Digital nebo (hlavně z kin) Dolby Atmos. Dolby Vision se místo zvuku zaměřuje na obraz a zlepšení zážitku při domácím sledování filmů. Přemýšlíte jak velký dopad má Dolby Vision na kvalitu diváckého zážitku? Může mít skutečně velký. Ale nemusí to tak být vždy. Jednak potřebujete kvalitní televizi, která má vysoký kontrastní poměr a zároveň je schopna vysokého maximálního jasu a pak, aby byl film pro Dolby Vision dobře připraven. Tím jsou myšlena dynamická metadata o kterých jsem mluvil o pár odstavců výše.

Když bude „jejich nastavení““ špatné, tak vám ani sebelepší obrazovka není schopna doručit výborný obraz. Pro využití toho standardu potřebujete dvě věci. Jednak aby byl film natočen s jeho podporou a dále aby ho televizor podporoval. Pokud nevíte kde získat audiovizuální obsah v tomto standardu, tak se klasicky jedná o některé Ultra HD Blu-ray disky a také část nabídky Netflixu nebo Disney+ jej obsahuje. Pochopitelně platí, že „udělat“ Dolby Vision pořádně stojí dost peněz a prodražuje to tvorbu filmu či seriálu. Proto skutečně úchvatně vypadají zejména exkluzivní tituly. Zkuste v nabídce Netflixu třeba Stranger Things nebo Zaklínače.

HDR10+

Nový standard na kterém se shodli Samsung a Panasonic. Hlavní rozdíl oproti klasickému HDR10 využívá dynamická metadata. Aby dokázal konkurovat zavedenějšímu Dolby Vision, tak za něj jeho autoři nechtějí licenční poplatky. Výhodou je také zpětná komptabilita s HDR10. To znamená, že pokud se film s HDR10+ pokusíte spustit na přístroji, který podporuje pouze HDR10, tak se přehraje ve standardu HDR10. HDR10+ používá ze známých studií třeba Amazon Video nebo třeba 20th Century Fox. HDR10+ je tedy přímým vyzyvatelem Dolby Vision. Uvidíme, zda bude místo pro oba dva, nebo jeden převezme tržní dominanci.

HLG

Hybrid Log Gamma je standard, který byl vyvinut britskou BBC ve spolupráci s japonským NHK. Je zamýšlen právě pro televize (poskytovatele televizního vysílání) typu BBC, ZDF nebo u nás Česká Televize či Nova. Funguje na principu, že zdroj vysílá jeden signál, který může koncové zařízení zobrazit jako HDR nebo SDR. To je důležité z toho důvodu, že přenosové kapacity jsou v tomto oboru drahé. Kdyby si HDR a SDR muselo posílat samostatně. Zajímavostí je, že standard využívá barevný prostor Rec. 2020. Televize s ním musí být schopna pracovat, aby bylo možné HLG vysílání zobrazit. Výsledný obraz je pochopitelně trochu výsledkem kompromisu a nedosahuje úrovně HDR10+ nebo Dolby Vision. Podpora je poměrně široká na straně hardwaru (výrobců televizorů), horší je to zatím s podporou na straně videa.

BBC se snaží, kromě její produkce lze tento formát najít i na Youtube. Velké zastoupení však zatím nemá. Jak vidíte, tak technologicky je nejvíc na výši Dolby Vision, nejrozšířenější je pořád HDR10 a HDR10+ je na vzestupu. Říkáte si, že je tedy ideální zvolit tv, která podporuje všechny formáty? To není tak snadné. Všechny formáty podporuje pouze Panasonic. Samsung ignoruje Dolby Vision a místo toho prosazuje svoje HDR10+. Sony, Lg, Hisense a TCL mají HDR10 + Dolby Vision. Jako obvykle, ani zde nejde jednoznačně vybrat ideální kandidát. Pokud by vás zajímala podpora ze strany herních zařízení, tak na Playstationu 4 (nebo 4 Pro) si užijete pouze HDR10. U Xboxu je to HDR10 a Dolby vision. Stejně tak je tomu i u herních počítačů. HDR10+ zatím na tomto poli úspěchy neslaví.

Stojí to vůbec za to? Nebo je to další bublina jako 3D obraz, která v domácím prostředí zůstane výsadou úzké skupiny fanoušků? Osobně dávám HDR větší šanci. Ale není to jen o nás, uživatelích a nákupu nové televize s podporou HDR. Svůj díl práce musí odvést i tvůrci pořadů, filmů i her a naučit se s HDR pořádně pracovat. Protože i u filmů natočených pro HDR se můžeme setkat s dokonalými kousky, u kterých sedíte v úžasu v pohovce a sledujete dokonale vykreslené barvy a detaily. A stejně tak jsou HDR filmy s přepálenými, nepřirozenými barvami, ze kterých vás rozbolí oči. Takže jestli vybíráte nový televizor, tak bych kvalitní HDR zvažoval, ale životní nutností není a ještě minimálně pár let určitě nebude.

Zejména pokud sledujete jen televizní vysílání a ne streamy ve vysoké kvalitě. Dokonalý zážitek z filmu podpoří i sezení na správně sedačce. Několik pro její výběr jsem sepsali v článku Jak vybrat sedací soupravu. Nejlépe funguje, když je v místnosti ve které sledujete HDR obsah minimum světla. Čím více světla v ní bude, tím méně viditelný bude dopad HDR na kvalitu obrazu. Když přehráváte HDR, tak je jas a kontrast obrazovky nastavený na maximum a už ho nemáte možnost dále navýšit, aby eliminoval vliv okolního světla. Takže ve zkratce, když si chcete HDR detaily co nejvíce užít, sledujte film večer a se zataženými závěsy.

Barevné spektrum (gamut)

Výklad této oblasti může mít různou hloubku a na internetu mnoho profesionálů, kteří jdou do mnohem většího detailu. Mojí ambicí není se jim vyrovnat, ale vysvětlit běžnému čtenáři jak a proč je pro něj tato oblast důležitá. Barevný gamut bývá také označován jako barevný prostor, barevný rozsah nebo barevné spektrum.

Zjednodušeně řečeno, jedná se o rozsah barev, které je konkrétní televizor schopen zobrazit. Běžně se zobrazuje jako oblast reprezentovaná třemi základními barvami – RGB (červená, zelená a modrá). Jde vlastně o formu trojrozměrného grafu.

Příklad, porovnání jednotlivých standardů

Kdy je vysoké pokrytí barevného spektra (a zejména přítomnost rozšířeného barevného spektra) důležité? Zejména u HDR obsahu. Tedy, pokud sledujete většinu času ČT, Novu nebo Primu, není to pro vás až tak zásadní parametr. Naopak, pokud většinu času trávíte u Netflixu, HBO-GO, sledování 4K blu-ray disků nebo jim adekvátních filmových souborů. případně hraním her – zajímá vás výrazně více.

Je důležité si uvědomit, že široký barevný gamut nemusí automaticky znamenat vysokou kvalitu obrazu. Je to jen jeden z faktorů, z kterých se naše vnímání obrazu skládá.

Rec.709

Jedná se o jeden ze základních vymezení barevného prostoru, který zachycuje cca 36 % barevného spektra viditelného okem. Základ u všech současných televizorů. Nejedná se o rozšířené barevné spektrum (Wide Color Gamut), to jsou až následující dva.

DCI-P3

Je krokem vpřed vůči Rec.709. Pokrývá zhruba 54 % těch barev, které dokáže vidět lidské oko. Hlavní posun nastala u odstínů zelené a trochu i červené. Modré zůstaly vůči Rec.709 beze změny.

Jaké jsou dobré hodnoty? 

Rozumná hodnota je více než 90 %, samozřejmě čím více tím lépe. Rozpoznatelný rozdíl pro lidské oko jsou cca 2 %. Tzn. když vedle sebe budete mít dva televizory, jeden bude mít pokrytí 90 % a druhý 89 %, těžko mezi nimi rozpoznáte rozdíl.

Na tomto obrázku vidíte rozdíl mezi dvěma televizory s malým (vlevo) a velkým (vpravo) pokrytím barevného spektra. Jak vidíte televizor vlevo nedokáže zobrazit tolik odstínů zelené barvy a ke konci už místo ní zobrazuje černou. Mimochodem jednalo se o Samsung CU7172 a LG OLED B2.

Rec.2020

Nejvíce rozsáhlý barevný prostor z uvedených, který pokrývá až 76 % toho, co vidí lidské oko. Je poměrně mladý, z roku 2014. Současné televizory jsou však ještě daleko od toho, aby plně využili možností, kteřé Rec.2020 přináší.

Máte „nadupanou televizi“ a přemýšlíte u jakých filmů můžete naplno využít potenciál Rec.2020? Můžete vyzkoušet Avatar (jak původní, tak i novější díl), dále rozhodně v zásadě cokoliv z filmové produkce Marvelu (např. Aquaman) a sázkou na jistotu jsou i věci od Pixaru (např. V hlavě).

Obecně platí, že u „kreslených“ filmů je mnohem větší potenciál pro „barevné orgie“ než u filmů z reálného světa. Na druhou stranu, znám lidi pro které je Rec.2020 až přehnaně barevný a DCI-P3 jim přijde mnohem přirozenější. Pokud máte možnost, vyzkoušejte u tv oba režimy a uvidíte, který vám víc sedne. Mimochodem, Rec.2020 se často označuje i jako BT.2020. Jedná se o různé označení pro tu samou technologii.

Jaké jsou dobré hodnoty? 

Rozumná hodnota je v současnosti více než 70 %. Rozpoznatelný rozdíl pro lidské oko jsou opět cca 2 %.

Obecně platí, že slušné hodnoty pokrytí uvedených barevných spekter nabízí i televizory nižší střední třídy – základní QLED od Samsungu, NANO od LG nebo řada 8xxx od Sony a výše. Nicméně u těchto přístrojů často nejsou dostatečně zastoupený další faktory pro kvalitní HDR obraz – zejména dostatečně vysoký jas

Tone-mapping – (mapování tonality)

Jak víte, tak různé televizory mají různé schopnosti. Zejména pokud jde o schopnost maximálního jasu. A právě tady přichází na řadu mapování tonality. Pro ilustraci si představte HDR film ve standardu Dolby Vision. Ten je připraven (masterován) pro zobrazení na zařízení které má 4 000 nitů. Teoreticky může být masterován až na 10 000 nitů, ale jelikož nic takového žádný běžný displej nebude ještě hezkých pár let schopen zobrazit, tak se masteruje pro nižší hodnotu. Účelem mapování tonality je přizpůsobit obraz filmu (4 000 nitů) schopnostem televizoru (řekněme 800 nitů). Samozřejmě je pro tento proces vybrat použít různé metody. To je i důvod proč se řešení u jednotlivých značek mohou lišit. Rovněž platí, že každá úprava (komprese) sebou nese riziko chyby. Typickou chybou u tone mappingu mohou být inverze tónů, „duchy“, šum nebo odlesky. Naštěstí jsou tyto metody poměrně dost pokročilé a zmíněné chyby jsou okrajovou záležitostí. Toho téma do větší hloubky rozebírá práce Merve Aydinlilara.

Můžete se potkat s globálním nebo lokálním mapováním tonality. Jaký je mezi nimi rozdíl? Globální tone-mapping je jednodušší způsob, ve své základní podobě jde o lineární kompresi. Výsledný obraz je často velice tmavý. Lokální varianta je komplexnější. Naše vnímání jasu souvisí s tím, čím je pozorovaný bod (pixel) obklopen. Když jsou dva body stejné, ale jeden je obklopen tmavými body (proto se jeví světlejší) a druhý světlými (proto se jeví tmavší). A na základě tohoto jevu je založeno lokální mapování tonality. Na výpočet je výrazně složitější než to globální. V obraze hledá jednotlivé segmenty (oblasti), které upravuje a mění jejich jas. Jako výpočetní metoda se používá třeba gradientní doménová HDR komprese nebo bilaterální filtr.

Nastavení černého a bílého bodu

Vlastně se jedná o nastavení krajních hodnot rozsahu barev. Černý bod představuje začátek intervalu a bílý ho ohraničuje na jeho konci. Pro lepší pochopení se podívejte na tento praktický návod

Energetický štítek

  1. Stupnice energetické třídy – A je nejlepší hodnota, G je nejhorší hodnota
  2. Hodnota energetické třídy – pro konkrétní televizor
  3. Spotřeba v SDR módu na 1 000 hodin – kolik energie spotřebu televizor za 1 000 hodin při „běžném“ režimu obrazu
  4. Spotřeba v HDR módu na 1 000 hodin – to stejné jen pro HDR režim. Obvykle je spotřeba při HDR o něco vyšší.
  5. Horizontální rozlišení – udává se v pixelech, v příkladu na obrázku 3840 px
  6. Vertikální rozlišení – udává se v pixelech, v příkladu na obrázku 2160 px
  7. Úhlopříčka obrazovky – udává se v palcích i centimeterch
  8. QR kód – vede do databáze produktů EPREL, kde jsou další informace (zejména) o spotřebě přístroje

Co se změnilo oproti předchozímu formátu energetického štítku:

Došlo ke změně stupnice u energetické třídy. Do 1.3.2021 byla nejlepší hodnota „A+++“ a většina televizorů měla třídu A nebo B. Při změně rozsahu stupnice je nejlepší třída „A“ a většina televizorů má třídu G nebo F. Nemusíte se děsit a zoufale hledat vyšší hodnoty. V tuto chvíli dostupné nejsou. Původ informací je přímo Europa.eu.

Nadále se neuvádí hodnota příkonu zapnutého televizoru.

Roční hodnota spotřeby energie byla nahrazena spotřebou za 1 000 hodin provozu, navíc samostatně pro HDR i SDR. To je za mě vítaná změna. V každé domácnosti běží televizor jinak často a roční spotřeba byla něco jako průměrná mzda. Málokdo má přesně její hodnotu. Pro rychlou představu, pokud u vás tv běží v průměru 5,5 hodiny denně, pak máte za rok cca 2 000 hodin. Ale i při jiné průměrné hodnotě sledování televizoru si lehce spočítáte náklady na energii na rok. U některých modelů je celkem rozdílná spotřeba mezi HDR a SDR, proto je dobře, že jsou oba režimy ve spotřebě odlišeny.

Nově se uvádí rozlišení obrazovky v pixelech. To mi přijde jako ne zcela šťastné řešení. Jednoduché označení jako fullHD / 4K nebo 8K by bylo snazší. Málo z uživatelů si dokáže převést pixely na jednu z předem uvedených hodnot. Naopak uvedení úhlopříčky v palcích a cm smysl dává – a bylo i v předchozí generaci štítku.

Z energetického štítku zmizela informace o přítomnosti mechanického vypínače. Tedy informace zda má přístroj fyzické tlačítko pro zapnutí. Což mají/měli úplně všechny televizory, které jsem viděl.

U televizorů více než u jiných spotřebičů platí, že spotřeba u vás doma může být vyšší. Jaké funkce jsou největší žrouti energie? V první řadě je to jas. Čím jasnější budete obrazovku mít, tím bude vyšší spotřeba. Další navýšení spotřeby může znamenat častá činnost sítě – ať už streamovací služby nebo domácí úložiště a v neposlední řadě i nahrávání vysílání. Nemusíte se bát, spotřeba nebude 2x nebo 3x vyšší než je na energetickém štítku. Ale o nějakých 10 – 30 % klidně být vyšší může. 

Možná jste si všimli, že s novou stupnicí energetických štítků mají skoro všichni špatné skóre typu F nebo G. Jak se mohou výrobci zase dostat na vyšší stupně energetické účinnosti? Výrobci doufají v pokrok v rámci miniLED a zejména microLED. V roce 2021 se objevila i nová generace OLED panelů nazvaná “evo”, která má nižší spotřebu. Ale jen zhruba o 10 %. Na druhou stranu vyšší rozlišení (v našem případě zatím velmi zvolna nastupující 8K) se na spotřebě obrazovek promítne spíše negativně.

Osobně vidím v budoucnu šanci na “úsporné” modely, které budou cílit na čtenáře, kteří si dávají na spotřebu pozor. Špičkové televizory budou mít vždy “vysokou” spotřebu. Je to podobně jako s auty. Ten výkon (v našem případě jas, HDR …) prostě něco stojí. A stejně jako vám šestiválcový Mercedes nebude jezdit za čtyři litry, tak ani highend televizor nebude mít třídu úspornosti A.

Na závěr bych chtěl pochválit EU, že v rámci databáze EPREL (kam vede QR kód z energetického štítku), donutila výrobce uvádět skutečnou obnovovací frekvenci – tedy zda má tv 50 nebo 100 Hz. Škoda že to stejné neudělali i u typu panelu. Ale je pravdou, že u některých modelů jsou během života použity oba typy panelu – VA i IPS.

Podrobněji se spotřebě u televizoru věnuju v článku – spotřeba elektřiny televize.

Požadavky na energetickou úspornost (EEI)

EEI = Pmeasured + 1 / ( (3 × [90 × tanh(0,02 + 0,004 × (A − 11)) + 4] + 3) + 3 )

  • A je plocha obrazovky v dm2
  • Pmeasured je naměřený příkon ve wattech v zapnutém stavu za standardní konfigurace při SDR režimu obrazu
  • corr je korekční faktor s hodnotou 10 u elektronických displejů OLED, u nichž se neuplatňuje tolerance pro ABC (automatické ovládání jasu) podle specifických podmínek, které kontrolují efektivitu ABC. Toto však platí pouze do 28. února 2023. Ve všech ostatních případech se hodnota corr rovná nule.
  • tanh je hyperbolický tangens.

EEI nesmí být větší než:

HD4Květší než 4K 
od 1.3.20210,91,1
od 1.3.20230,750,90,9

Normální konfigurace

Elektronické displeje mohou být uváděny na trh s nucenou nabídkou při první aktivaci, která nabízí alternativní nastavení. Existuje-li tato nucená nabídka, je v ní jako výchozí volba nastavena normální konfigurace. Normální konfigurací se rozumí nastavení displeje, které je konečnému uživateli doporučeno výrobcem v nabídce prvního nastavení, nebo tovární nastavení.

Požadavek na minimální jas

V normální konfiguraci nesmí být nejvyšší stupeň jasu bílé v prostředí s okolním osvětlením 100 luxů nižší než 220 cd/m2. Pokud je displej určen především pro sledování zblízka jedním uživatelem, nesmí být nižší než 150 cd/m2.

Dostupnost náhradních dílů

Výrobci nebo dovozci elektronických displejů nebo zplnomocnění zástupci musí odborným opravnám poskytovat alespoň tyto náhradní díly:

po dobu alespoň sedmi let poté, co byl na trh uveden poslední kus daného modelu.

Výrobci nebo dovozci elektronických displejů nebo zplnomocnění zástupci musí odborným opravnám a konečným uživatelům poskytovat alespoň tyto náhradní díly:

  • vnější napájecí zdroj a dálkové ovládání

po dobu alespoň sedmi let poté, co byl na trh uveden poslední kus daného modelu.

Výrobci musí zajistit, aby mohly být tyto náhradní díly vyměněny za použití běžně dostupných nástrojů, aniž by došlo k trvalému poškození přístroje

Dostupnost aktualizací softwaru a firmwaru

Nejnovější dostupná verze firmwaru musí být zpřístupněna nejméně po dobu osmi let od uvedení posledního kusu určitého modelu výrobku na trh, a to bezplatně nebo za spravedlivou, transparentní a nediskriminační cenu.

Tohle je poměrně zajímavá formulace. Bohužel však neříká, že musí výrobci aktualizovat firmware u modelů mladších osmi let. Pouze říká, že pokud firmware vydán bude, musí být zdarma nebo za spravedlivou cenu.

Metody měření a výpočty

Jen pro zajímavost, podívejme se společně na to za jakých podmínek dochází k měření (nejen) příkonu u televizorů. Provádí se při teplotě okolí 23 °C +/– 5 °C. A jak se vlastně spotřeba u tv měří? Je to desetiminutová smyčka testovacího signálu, která běží několikrát po sobě.

Měření příkonu se provádí:

  • v normální konfiguraci
  • měří se průměrný příkon v průběhu deseti po sobě jdoucích minut
  • měření se provádí poté, co byl elektronický displej alespoň jednu hodinu ve vypnutém stavu (či alespoň pohotovostním režimu)
  • je-li k dispozici funkce ABC, při měření se vypíná

Měření maximálního jasu

Provádí se pomocí jasoměru měřícím část obrazovky s plně (100 %) bílým obrazem.

Tolerance při měření

  • Příkon v zapnutém stavu – zjištěná hodnota nesmí být o více než 7 % větší
  • Příkon v ostatních režimech – nesmí překročit deklarovanou hodnotu o více než 0,10 wattu, jestliže deklarovaná hodnota činí 1,00 W nebo méně, nebo o více než 10 %, jestliže je deklarovaná hodnota vyšší než 1,00 W
  • Maximální jas – zjištěná hodnota nesmí být o více než 8 % menší
  • Viditelná úhlopříčka obrazovky – nesmí být nižší o více než 1 cm (nebo 0,4 palce)

Referenční hodnoty

Jen pro zajímavost, jaké jsou dle EU doporučené příkony pro jednotlivá rozlišení a úhlopříčky.

Úhlopříčka plochy obrazovky (palce)Příkon ve fullHD (W)Příkon ve 4K (W)
2215
3225
433347
494357
606267
656671

Ostatní režimy:

  • Vypnutý stav (fyzický spínač) – 0,0 W
  • Vypnutý stav (bez fyzického spínače) – 0,1 W
  • Pohotovostní režim – 0,2 W
  • Pohotovostní režim + připojení k síti – 0,9 W

Obnovovací frekvence

Ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát, jedná se o jeden ze základních parametrů každého displeje. Anglický termín pro ni je Refresh Rate a zjednodušeně řečeno vyjadřuje, kolikrát se statický obraz zobrazený na obrazovce překreslí během jedné vteřiny. Rychle se měnící obraz náš mozek chápe jako pohyb. Takže čím rychleji se obraz během jedné sekundy mění (čím je obnovovací frekvence vyšší), tím plynulejší se nám pohyb zdá. Nejvíce je to znát u rychlých záběrů, typicky akční filmy, sport, automobilové závody. Možná si říkáte jaký je rozdíl mezi obnovovací frekvenci a snímkovou frekvencí. Snímková frekvence (nebo také FPS – frame per second, jak ji znáte z her) udává, kolik snímků poskytuje zdroj obrazu. Ať už je to počítač nebo herní konzole v případě hry, či film. Takže obnovovací frekvence je dána limity obrazovky a snímkovací zdrojem obrazu (počítač/dvd/konzole …).

Většina filmů je historicky natočena se snímkovou frekvencí 24 snímků za vteřinu. Důvodů pro toto číslo je více a určitě je spousta velmi podrobných vyjádření proč tomu tak je. Nám stačí vědět, že od této hranice se obraz zdá lidskému oku jakž takž plynulý a zároveň je výroba takového filmu levnější, než kdyby byla snímková frekvence vyšší. U nás v Evropě se můžeme setkat s obnovovací frekvencí v hodnotě 50 nebo 100 Hz. V Americe jsou pak hodnoty 60 nebo 120 Hz.zdroj Důvodem je odlišná frekvence střídavého napětí. V praxi se proto můžete setkat s označením 50 / 60 Hz a 100 / 120 Hz. Tato obnovovací frekvence se někdy také označuje jako nativní. Myslí se tím to, že je jí panel obrazovky reálně (na úrovni hardwaru) schopné dosáhnout.

Testovací video

Spousta táhlých pomalých záběrů na kterých je krásně vidět rozdíl mezi 50 a 100 Hz panelem. Ideálně pokud máte možnost vidět oba typy televizorů vedle sebe současně.

Okolo roku 2022/2023 se objevují první televizory s frekvencí 144 Hz. Jediné využití pro tuto chvíli je pokud používáte televizor jako zobrazovací plochu pro připojený herní počítač. A ten má dostatečný výkon, aby zvládl 144 fps pří 4K rozlišení.

Nyní do hry opět vstupují marketingové oddělení výrobců televizorů a přinášejí tzv. dynamickou obnovovací frekvenci.zdroj A u ní rovněž uvádějí jako jednotku Herze. Ale to neznamená, že je panel schopen takovou frekvenci zobrazit. Jen výrobce započítá všechny umělé vylepšení obrazu jako je třeba video procesor, podsvícení, lokální tlumení atd… Za každou z těch funkci přidá nějaké Hz navíc. Proto se chlubí 800 nebo klidně 1000 Hz tv. Ale tohle číslo není vůbec důležité. Říká jen to jak si výrobce přeje, abyste viděli „kvalitu“ jeho obrazovky. Typicky nejnižší modelová řada začíná na nějaké hodnotě a vyšší řady vždy přidají 100 nebo více HZ navíc.

K tomu si ještě každý výrobce technologii pro zlepšení plynulosti nazval podle sebe. Sony má Motionflow XR, Samsung má Clear Motion Rate a LG zase TrueMotion. Vždy se jedná o v zásadě to stejné a to sadu funkcí, které mají na softwarové úrovni posloužit k lepší kvalitě obrazu. Důležité je, že objektivně mezi sebou nejsou hodnoty jednotlivých výrobců vůbec srovnatelné a často nedávají velký smysl ani v rámci jednoho výrobce.

A nabízí se otázka zda dává smysl si tyto funkce, které zostřují obraz a vyhlazují pohyb na obrazovce zapínat. Z mojí zkušenosti na to neexistuje jednoznačná odpověď. A rozhodně doporučuji vyzkoušet (ideálně sport, či pár akčních filmů) se zapnutou i vypnutou funkcí tohoto typu. Různí lidé totiž mají různé preference. A i z „odborných“ kruhů (např. filmoví režiséři) se informace různí. Jak jsem zmínil (a v článku se opakuje na více místech), tak filmy se pořád točí rychlostí 24 snímků za vteřinu. Tato frekvence zajistí kvalitní reprodukci zvuku a také dokáže poměrně plynule zachytit obraz. Nicméně rychle se pohybující objekty prozradí, že oněch dvacetčtyři snímků za sekundu není pro dokonale plynulý obraz vždy dostatečných.

Jeden z filmů, který byl natočený ve 48 fps je Hobit od Peter Jacksona. Obraz je opravdu ostrý a plynulý, ale pro někoho až nepřirozeně dokonalý. To je i důvod proč se HFR (vyšší snímková frekvence) nijak masivně nerozšířila, přestože to technika (a její ceny, i když pořád platí že to dražší než klasická snímková frekvence) již dovolují. Za ty roky jsme si na lehce nedokonalý obraz u 24 snímkového filmu zvykli a vnímáme ho jako přirozenou součást zážitku z filmu. Pochopitelně obsah určený vyloženě pro tv vysílání (sportovní přenosy, různé estrády atd..) se natáčí v 25 snímcích za sekundu (proto 50 nebo 100 Hz panely). Tyhle různé standardy (a to nemluvím o odlišnostech v rámci kontinentu a 50/100 vs 60/120 Hz v USA). Pro naše oči je jedno zda se snímek co byl natočený v 25 fps zobrazí každou 1/25 sekundy v rámci jednoho snímku nebo čtyřikrát za sebou po dobu 1/100 sekundy. Výsledek je totiž úplně stejný. A to je právě důvod proč do hry vstupují algoritmy a různé modifikace/vkládání snímků za pomoci softwaru televizoru.

Rychlý test, který pomůže odhalit jak jste citliví na vnímání pohybu:

„Nevidíte“ rozdíl mezi nižší a vyšší snímkovou frekvencí? Pak nejspíše zvládnete i 50 Hz tv. Naopak, pokud je pro vás rozdíl patrný, rozhodně doporučuji 100 Hz. Mám vyzkoušeno, že pokud níže uvedené video na chvíli pustíte v poloviční rychlosti (0,5 na Youtube) a poté vrátíte na původní rychlost tak je rozdíl pro většinu lidí patrnější.

PS: nezapomeňte jako kvalitu videa nastavit 720/1080p ve 48 fps.

To co má tedy smysl řešit, je jakou má obrazovka reálnou obnovovací frekvenci. To je v našich podmínkách nejčastěji 50 nebo 100 Hz. Vyplatí se to? Řekli jsme si přece, že většina filmů je natočena při 24 snímcích za vteřinu. Tak co tv dělá s volnou kapacitou, když jich má zobrazit každou vteřinu 50 nebo 100? Různě.

Black Frame Insertion

Někdy zobrazí víc stejných snímků za sebou, jindy je proloží černým snímkem (tzv. BFI – black frame insertion). Tyto algoritmy jsou už ve většině případů hodně pokročilé, ale stejně záleží na jejich kvalitě. Přesto je v naprosté většině případů lepší 100 Hz panel než 50 Hz. Má vůbec cenu kupovat 50 Hz tv? Jako vždy, jde o kombinaci vašich potřeb a financí, které máte k dispozici.

  • 50 Hz – když zejména sledujete klasické vysílání, sem tam nějaký film počítače nebo flash disku. Přidejte k tomu nižší rozpočet a 50 Hz bude nejspíš jasnou volbou.
  • 100 Hz – máte na nákup více peněz a nebo jste fanoušek sportu či akčních filmů? V tom případě by pro vás 100 Hz panel měl být ten pravý.

Umělé (softwarové) upravování plynulosti obrazu může vést k takzvanému soap opera effect – přeloženo jako efekt mýdlové opery. Jako dobrý zdroj na toto téma doporučuji článek od techtarget.com. Myslí se tím to, že televizor tak moc upravuje pohyb na obrazovce, až dochází k deformaci. Opět se jedná o subjektivní záležitost. Někomu zjemněné a upravené podání vyhovuje, jinému se příčí. V takovém případě je řešení v nastavení televizoru zjemňovací funkce vypnout. Někdy se můžete setkat dokonce s položkou v menu nazvanou soap opera effect. V následujícím videu máte praktickou ukázku (z jednoho kultovního filmu), jak může soap opera effect vypadat v praxi. Jedná se o hodně extrémní variantu, v praxi to bývá časté méně výrazné.

Podpora HDMI 2.1 … nebo ne?

Jak je možné, že na stránkách výrobce často naleznete informaci o tom, že tv podporuje HDMI 2.1, ale já (nebo jiné zdroje na internetu) budou tvrdit, že tv HDMI 2.1 nepodporuje? Prvně si pojďme říct, jaké funkcionality standard HDMI 2.1 podporuje:zdroj

  • VRR (variable refresh rate) – česky můžeme říct že se jedná o proměnlivou snímkovou frekvenci, jejíž hlavní výhodou je, že se hry zdají plynujelší i když počet FPS (snímků za sekundu, zejména v náročnějších scénách) kolísá.
  • ALLM (auto low latency mode) – při zapnutí herní konzole tv přepne do herního režimu. Tím omezí kvalitu (post procesy) obrazu, ale zrychlí dobu odezvy při hraní.
  • HFR (high frame rate) – schopnost zobrazit až 120 snímků za sekundu (fps) při 4K rozlišení.

Přesto se může stát, že výrobce označí tv jako „HDMI 2.1“ i když nepodporuje některé (či dokonce žádnou!!) z těchto funkcí. Jak se to může stát? HDMI.org což je institut zodpovědný za označení standrdu HDMI se rozhodl „zrušit“ verzi 2.0. Takže vlastně každá nová tv má v popisku info že podporuje HDMI 2.1 (protože jiný standard aktuálně neexistuje). A to bez ohledu na to, zda podporuje všechny funcionality ze standardu HDMI 2.1, nebo jednu. Nebo dokonce žádnou … Z pohledu zákazníka co si jde neznajíc detaily koupit televizor a jen si někde přečetl že je potřeba „aby to mělo HDMI 2.1“ je to docela matoucí, nemyslíte?

Za sebe beru za tv s podporou HDMI 2.1 takovou, která dokáže 120 fps při 4K -> HFR. Protože to je ta zásadní funkcionalita, která potřebuje větší datový tok, který verze 2.1 přináší. Zbytek může fungovat i s původním (již neexistujícím) standardem HDMI 2.0.

ARC vs eARC

Význam těchto zkratek je Audio Return Channel a Enhanced Audio Return Channel (tedy další rozšíření, či pokračování předešlého). ARC je součástí naprosté většiny moderních televizorů, soundbarů či systémů domácího kina. Zjednodušeně řečeno, jeho úkolem je skrze HDMI kabel poslat zvuk z televizoru do soundbaru nebo vašeho domácího kina. Velkou výhodou je fakt, že hlasitost můžete pořád ovládat pomocí dálkového ovladače od televizoru a nemusíte využívat další ovladač jen pro soundbar nebo domácí kino. eARC je rozšíření, které je součástí HDMI verze 2.1.

Tu v roce 2019 do svých TV uvedla LG, v dalších letech ji následovali i další výrobci. Oproti svému předchůdci umí posílat pokročilé hudební standardy typu Dolby TrueHD, DTS-HD Master Audio či nekomprimovaný Dolby Atmos. Zatímco u ARC byl maximální bitrate 1 Mb/s, u eARC je to až 37 Mb/s. eARC tedy dává smysl zejména u kvalitních domácích audio systémů. V praxi mohou nastat potíže, pokud máte starší audio systém nebo soundbar. U moderních si zase dejte pozor na to, aby měli dostatečný počet HDMI konektorů. Zejména v případě, pokud potřebuje do této soustavy zapojit širší spektrum výrobků, jako je třeba herní konzole nebo blu-ray přehrávač. V případě, že posloucháte zvuk přímo z integrovaných reproduktorů televizoru, nemusí vás tato funkce vůbec zajímat.

Filmmaker mode

Co to je? Nastavení obrazu, které slouží k tomu, aby se filmy zobrazovaly tak, jak je původně zamýšleli tvůrci – tedy režiséři a kameramani. Když se filmy přehrávají v televizoru, mohou se lišit od toho, jak vypadaly v kině, protože televizory mají různá nastavení a režimy pro zobrazení obrazu. Aspoň tak smysl tohoto režimu obhajují jeho tvůrci.

Když to řeknu jednoduše, tak“Filmmaker mode“ odstraňuje všechny dodatečné efekty, které může televizor přidávat k obrazu – barvy, kontrast, pohyb, a podobně. 

Tenhle režim budí v realitě rozporuplné reakce. Na jednu stranu tu máme jeho fanoušky, kteří říkají že to ten jediný a pravý filmový režim, který vám umožní vidět obraz tak jak to zamýšlel autor filmu. Na druhé straně jsou tu lidé (a teď uvádím reakce s kterými jsem se vážně setkal):

  • jediný smysl filmmaker modu je znechutit lidem obraz a přinutit je jít zpět do kina
  • jeden kamarád zase říkal, že u zapnutého filmmaker modu vypadá obraz stejně na tv co má v ložnici co stála 15 000 Kč a na high-end tv za 50 000 Kč co má v obývacím pokoji

Pro ně totiž filmový režim opravdu působí jako vybledlé, bez života. Podle mého záleží na tom jaké podání barev vám vyhovuje. Vyhovují vám fotky z instragramu plné filtrů? V takovém případě budete z filmmaker módu nejspíše zklamaní. Naopak, pokud upravené fotky nemůžete vystát, mohl by vám vyhovovat.

Výrobci a filmová studia to často prezentují tak, že je to jediný správný způsob pro sledování filmů. S tím rozhodně nesouhlasím. Ale pokud se na to budete dívat tak, že se jedná o zajímavou možnost, která vám může a nemusí vyhovovat, tak zklamaní nebudete.

Smart TV

Když to řeknu velmi jednoduše, tak „smart TV“ je televizor, který má zabudovanou funkci připojení k internetu. Díky této funkci může televizor přijímat a streamovat obsah z internetu, jako jsou filmy a seriály z online služeb typu Netflix, Disney+, YouTube a další., Také umožňuje přístup k různým aplikacím, jako jsou sociální sítě, hry nebo aplikace pro přehrávání videa či hudby.

Od roku cca 2016 spadá většina nově vyrobených a prodávaných televizí do kolonky smart tv. Smart TV umožňuje uživatelům připojení k internetu bez potřeby dalšího zařízení, jako jsou počítače nebo tablety. V praxi však není procházení webu v prostředí webového prohlížeče televizoru zdaleka tak pohodlné a rychlé jako na těchto zařízeních.

Další možnost ovládání je za pomoci hlasu (v dálkovém ovládači je mikrofon, který je přes Bluetooth propojen s počítačem) nebo gesty (to v případě, že je televizor vybaven kamerou, která snímá pohyb). Bohužel realita není vždy růžová a i zde nás mohou potkat komplikace. 

Operační systém

Operační systém je nedílnou součástí moderních televizorů. Má vliv na to, jak uživatelské prostředí přístroje vypadá, co umí a jak rychle reaguje. Rovněž ovlivňuje to jaké aplikace si můžete nainstalovat, nebo jak svobodně se systémem můžete nakládat.

Tizen

Světově největší prodejce televizorů (Samsung) má dle očekávání vlastní operační systém. Nabídka aplikací není tak bohatá jako u Androidu, ale většinu základních ji najdete. Youtube, Netflix je samozřejmostí, ale dále tu máme český stream.cz a bohatou sbírku IPTV poskytovalů: Kuki, Lepší.TV, Sledovani.TV a Moderni.TV. Podobně jako u webOS je jeho hlavní výhodou rychlost a spolehlivost. Potěší i velmi slušné hlasové ovládání, pro které ale musíme sáhnout k angličtině. Případně k nějakému dalšímu světovému jazyku, který ovládáte. Pokud nemáte vysoká očekávání co se týče nabídky aplikací (např. moje milované KODI), případně neplánujete využívat integrovaný internetový prohlížeč (který je vážně pomalý), tak je Tizen vydařený a většina běžných uživatelů naprosto spokojena. Potěší možnost procházet menu během sledování videa. Informace přímo od Samsungu najdete zde.

GoogleTV (Android TV)

Do roku 2020 to byla Android TV, poté přejmenováno na GoogleTV. Kromě změny názvu k žádné dramatické změně nedošlo. Z větších výrobců ho využívá Sony a u části své produkce i Philips. Tento systém stojí na základech mobilního Androidu. Neznamená to však, že všechny aplikace z telefonu jsou dostupné i pro tv. Kvůli jinak velké a rozložené obrazovce je nutné, aby je výrobce upravil. Hlavní silou Androidu je jeho otevřenost. Díky ní je nabídka aplikací skutečně obrovská a některé z nich přinášejí ve srovnání s ostatními systémy obří funkčnost. Dlouhodobě byl největším problémem rychlost a stabilita.

Dnes už je to naštěstí výrazně lepší, ale v minulosti byly neočekávané restarty (které jsou mimochodem u Android TV opravdou dlouhé – cca minuta až dvě) a i drobné záseky při procházení menu běžné. Rychlost není ještě tak velká jako u Tizenu nebo webOS, ale už se jim dost blíží. S klide můžu říct, že Android TV dělá každoročně největší pokroky. Pro někoho může být nepříjemné, že musíte mít gmailový účet. Lze však vytvořit nový, který použijete jen pro fungování televizoru. Výhodou je (i když to do závisí i na výrobci přístroje) pravidelný update na novější verze systému. Google má pro tento systém povedený web – https://tv.google/.

WebOS

LG je další z firem, která má operační systém vlastní produkce. Společně s Tizenem patří již nějakou dobu ke špičce. Samozřejmostí je možnost procházení menu během přehrávání videa. Nabídka aplikací je bohatá a to i na lokální úrovni – Lepšítv a další místní poskytovatelé. Bohužel fakt, že se jedná o uzavřený systém může za to, že nemáte přístup k aplikacím typu KODI, které dokáží s video soubory opravdové kouzla.

Například se připojit na libovolný ftp disk a spouštět videa přímo z něj. Zajímavé využití může být například využití seedboxu, na něj stahovat filmy a k jeho ftp pak přistupovat přímo z televizoru bez nutnosti video soubor převést přímo na flash disk nebo do paměti televizoru. U 4K souborů samozřejmě potřebujete dostatečně rychlé připojení. U webOS mám rád jeho optimalizaci, funguje dobře i na levných televizorech. Přesto je u výkonnějších modelů patrná větší plynulost. Negativum je zmíněná uzavřenost systému a ne tak bohatá nabídka aplikací jako u Androidu. A dále fakt, že updaty operačního systému ve většině případů nejsou určeny pro starší modely. Samo LG nabízí poměrně dost informací o WebOS.

My Home Screen

Pochází z dílny Panasonicu. Ten původně společně s autory poměrně známého internetového prohlížeče Mozilla, vytvořil operační systém Firefox OS. V tomto partnerství však vznikly neshody a Panasonic má nyní systém My Home Screen, který vychází právě z Firefox OS. Ale jeho vývoj už je plně v režii Panasonicu. V kontextu konkurence je poměrně jednoduchý, možná lze říci že dokonce strohý. Pro někoho to může být výhoda – je rychlý, stabilní a za chvíli do něj proniknete. Na druhou stranu má daleko k otevřenosti a možnostem Androidu. Před nákupem je proto zvážit, co od operačního systému očekáváte. To se bohužel projevu i v nabídce aplikací, která je ve srovnání s ostatními minimální.HBO GO? Nic. Spotify? Nic. To však pro spoustu uživatelů nemusí být důležité … Např Alza ve svém srovnávacím článku, hodnotí poměrně pozitivně. Za mě se spíše bojí být objektivní, jelikož Panasonic televizory prodávají.

Saphi

U vyšších řad používá Philips Android TV. Pro základní modely má však jednoduchý operační systém, který vychází z Linuxu a jeho název je Saphi. Menu je jednoduché a zobrazuje se skrze aktuální obraz. Má podporu pro Youtube, Netflix (včetně HDR a 4K), z lokálních aplikací je tu Voyo. Díky své prostotě je celkem svižný. Ale pozor na hardware televizoru, levné modely jsou často vybaveny dvoujádrovým procesorem, který na rychlý provoz i takto jednoduchého systému nemusí stačit. Pokročilejším uživatelům může chybět podpora úžasného nástroje – Kodi. Pro ten si musíte do vyšších řad a Android TV. Pro někoho může být (stejně jako u Samsungu) chybějící podpora pro starý formát divx. Umí propojení s mobilním telefonem a jeho zobrazení na obrazovce, ale v diskuzních fórech se často objevují stížnosti na funkčnost s konkrétním typem mobilního telefonu. Nenáročné uživatele neurazí, ale pokud chcete využít chytrého televizoru naplno, bude třeba si připlatit. Tady se můžete podívat na opět velmi diplomatické hodnocení co tento systém běžně dostává v zahraničních recenzích. Za mě je to výrazně slabší a tento systém opravdu nedoporučuji.

Roku TV

Zde už se dostáváme na naše poměry na poměrně exotická pole. Roku TV najdeme v některých televizorech TCL (v části je jako systém GoogleTV/AndroidTV). S těmi se můžeme v našich obchodech občas setkat. Roku TV není tak propracovaný jako Tizen nebo Android TV, ale pro běžné použití stačí. Potěší podpora hlavních streamovacích aplikací typu Netflix, Amazon Prime, HULU, HBO Go nebo Spotify. Díky Miracastu snadno zobrazíte obsah svého mobilního telefonu na velké obrazovce. I když vestavěné aplikace (např. video přehrávač), nejsou na takové úrovni jako u Androidu nebo webOS, tak potěší průběžná aktualizace operačního systému. Což bohužel není u standardem u všech operačních systémů. Podporováno je i hlasové ovládání, samozřejmě jen v angličtině. Můžete využívat jednoduché povely typu “watch Guardians of Galaxy 2” a tv prohledá nabídku dostupných video zdrojů pro tento film. Samo TCL pochopitelné svůj systém chválí.

Vidaa

Vlastní operační systém mají také televizory Hisense. Co je na tomto systému naprosto úžasné je jeho rychlost. Reakce na povely dálkového ovladače jsou okamžité a systém je vážně stabilní. Do budoucna této značce v rámci našich končin vážně věřím. Proč? Zejména kvůli rostoucí podpoře aplikací, díky které je vidět že to myslí se zdejším trhem vážně. Kromě klasického Netflixu, Youtube atd.. zde najdeme podporu i lokálního obsahu. Hbo GO, Lepší TV, VOYO, Filmbox Live, Stream.cz – to všechno máte k dispozici. Přesto má zatím i dost nedostatků. Jsou to zejména bugy, které ztěžují běžný život – ozvěna u zvuku nebo zaseknutí při přehrávání ze síťového disku. Pamatuji si jak kdysi podobnými problémy trpěl i Android TV a doufám, že Vidaa se stejně jako on vypracuje v stabilní a plnohodnotný systém. Je to jeden z předpokladů, aby si Hisense vydobyla na trhu stabilnější místo. Další informace o Vidaa najdete přímo u Hisense.

SmartCast

Uvádím spíše pro úplnost, protože tento operační systém je pro televizory značky Vizio, které jsou bohužel určeny pro Severní Ameriku. Je to škoda, protože jsou za zajímavou cenu.Pokud po nich přesto hodně toužíte, nezbyde vám než využít služeb Ebay nebo Amazonu. Pokud by vás zajímaly více, doporučuji přímo web Vizia.

Srovnání operačních systémů smart tv

Za mě na prvních dvou sdílených místech Tizen/webOS, třetí v těsném závěsu AndroidTV. MyHomeScreen, Roku a Vidaa mají odstup výrazně větší a Saphi je zcela na chvostu. Na podrobnější popis se podívejte do předchozí sekce.

HbbTV

Co to je HbbTV? Jedná se o takzvanou hybridní televizi. Jde o kombinaci televizního vysílání a internetového připojení.zdroj Pochopitelně abyste mohli HbbTV využívat, musí ho váš televizor podporovat. To zda ho podporuje, zjistíte v jeho specifikaci. Často se také označuje jako „červené tlačítko“. Právě tlačítko s touto barvou na vašem dálkovém ovladači totiž HbbTV ovládá. Příkladů využití je celá řada. K právě vysílanému pořadu lze zobrazovat aktuální informace. Třeba při sledování fotbalového zápasu lze zjišťovat prostřednictvím tv výsledky ostatních zápasů bez nutnosti měnit program či odcházet od přístroje.

Nebo pro různé televizní soutěže či hlasování, kdy každý divák může reagovat z pohodlí svého domova. V současné době je běžné HbbTV ve verzi 1.5. Nově se objevila specifikace pro verzi 2.0. Ta je určena primárně pro 4K vysílání, podporuje HDR a zvuk ve formátu NGA. Zjednodušeně řečeno, zase bude o něco lepší zvuk i obraz. Nicméně to vypadá, že pro podporu HbbTV 2.0 bude potřeba jiný hardware než pro stávající verzi.  Jak to ve skutečnosti dopadne teprve uvidíme. Tento standard je teprve v plenkách, ale někteří výrobci již u svých výrobků podporu uvádějí. Za mě  to není rozhodující faktor při nákupu nové televize. Protože podobné změny v technologiích nás čekají skoro každých pár let a pokud by měl člověk čekat na to až bude jeho vysněný přístroj podporovat vše, tak se nikdy nedočká. Protože změny v tomto odvětví přichází poměrně rychle.

Jaké je HbbTV v ČR?

Česká televize přináší například aplikaci teletext. Ta má mnohem blíž k moderní podobě internetových stránek, než k původnímu teletextu. Další v nabídce veřejnoprávní televize je EPG – elektronický programový průvodce. Ten dokáže zobrazit televizní program včetně informací o vysílaném pořadu nebo krátké video ukázce. Asi nejužívanější aplikací je iVysílání. To umožňuje přístup k veškeré vlastní tvorbě ČT. Seznam.cz má zase aplikaci, která umožňuje v televizi snadno přehrávat pořady z jeho video služby stream.cz. Prima také umožňuje zhlédnout pořady ze svého archivu, dále přináší turnaje v počítačových hrách a nebo také letáky s aktuálními slevami v obchodech. Jak vidíte, tuto technologii podporuje poměrně dost našich stanic. A další o ní uvažují nebo ji již zavádějí. Umožňuje jim totiž zobrazovat další video obsah a s ním také další reklamu. V blízké době by mělo být možné placení přímo v prostředí televizoru, takže různým teleshoppingům nastanou zlaté časy.

Zvuk

Jak si asi dobře vzpomínáte, dříve byly tv „bedny“. Velká a hluboká těla televizorů umožňovala dovnitř nainstalovat výkonné a někdy i hodně kvalitní reproduktory.zdroj Občas dokonce včetně imitace subwooferu, která uměla vytvořit decentní basy. A nyní srovnejte takovou „prehistorickou“ televizi s moderní plochou obrazovkou, kdy celý přístroj má u špičkových modelů klidně jen pět centimetrů v nejhlubším bodě. To nám mnoho prostoru kam umístit reproduktor nezůstává. I když miniaturizace pokračuje na všech frontách, u zvuku platí, že fyzikální zákony se obchází těžko. A pokud chcete kvalitní zvuk, musíte mít dostatečný prostor kam interní reproduktory umístit. V oblasti zvuku jsou rozdíly mezi jednotlivými značkami a často dokonce i mezi jednotlivými modely daného výrobce velmi malé.

Snad u všech výrobků renomovaných značek platí, že jsou pro mluvené slovo naprosto dostatečné. Svá slabá místa však ukáží, pokud si chcete vychutnat film s náležitými zvukovými efekty, nebo si jen pustit hudební klip nebo záznam koncertu. V případě, že chcete mít zvuk na úrovni, nezbývá než sáhnout po externím řešení. Možností jak to řešit je několik. Nejlevnější, ale také ve většině případů nejméně smysluplnou jsou sluchátka. Hlavní omezení je v tom, že zvuk reprodukují pouze jednomu divákovi. Výhodou může být použití v noci, nebo bluetooth přenos. Každopádně pro většinu uživatelů to nebude ta správná možnost.

Dalším způsobem jak se dostat k lepšímu zvuku je soundbar. Těm jsme věnovali samostatný článek o tom, jak vybrat soundbar. Ve zkratce je to dobré řešení na sledování filmů, ale pro reprodukci hudby to není to pravé. Umístíte hod pod nebo nad televizi, propojíte kabely a můžete užívat. Pokud si to můžete dovolit, vybírejte soundbary označené jako zvukové projektory. Ty mají 15 – 40 směrových reproduktorů, které dokáží poměrně věrně poskytnout prostorový zvuk. Hlavní výhodou jsou malé nároky na prostor a snadná montáž.

Jestli je pro vás důležitější podání hudby, můžete zvolit klasické reproduktory, které přes zesilovač propojíte s televizorem. Nedočkáte se prostorového efektu jako u soundbarů, ale dostanete super podání hudby a oproti interním reproduktorům výrazně zlepšený zvuk u filmů. Opět relativně snadná instalace a nijak velké nároky na místo. Poslední a nejvíce náročnou možností je systém domácího kina. Ať už to bude 5.1 či 7.1, tak podání prostorového zvuku i hudby může být na velmi slušné úrovni. Samozřejmě záleží v jaké kvalitě domácí kino pořídíte. Od systému za 2 000 Kč žádné zázraky čekat nelze. U všech z uvedených řešení (krom sluchátek, tam je to levnější) platí, že přístroj okolo cca 10 000 Kč posune zvuk o několik úrovní dále proti tomu vestavěnému. Nevýhodou domácího kina jsou větší nároky na místo. Musíte někam umístit reproduktory a také to znamená docela dost kabelů.

Dolby Atmos

U high-end přístrojů se můžeme setkat s logem Dolby Atmos. Možná víte, že se jedná moderní formát pokročilého zvuku, s kterým se můžete setkat například v kinosálech. Pro více info doporučuji skvělý článek od Whathifi.com, z kerého jsem vycházel. Znamená to tedy, že tv dokáže sama o sobě vydávat tak dokonalý zvuk? Odpověď je ne. Aby pro vás měl Dolby Atmos nějaký smysl, musí být splněny následující podmínky.

  1.  Musíte si přehrávat filmy či seriály, které mají zvuk v tomto formátu. To mají některé filmy ze streamovacích služeb (typu Netflix) a pak samozřejmě Blu-ray disky
  2.  Potřebujete mít kvalitní reproduktory či soundbar, které jsou schopny Dolby Atmos přehrát
  3. Televize musí umět zvuk v tomto formátu do audio zařízení poslat. To znamená HDMI s podporou eARC

Konektory

Moderní televize má obvykle několik různých konektorů, které slouží k připojení dalších zařízení. Ty nejčastěji používané jsou:

  • HDMI (High-Definition Multimedia Interface)- Tento konektor se používá k připojení dalších zařízení k televizi, jako jsou herní konzole, Blu-ray přehrávače nebo notebooky. HDMI umožňuje přenos velmi kvalitního obrazu a zvuku (nekomprimovaná digitální data) v jednom kabelu.
    • HDMI port má naprostá většina současných televizorů. Nejlevnější modely mají obvykle dva, naopak ty „lepší“ mají čtyři.
    • Aktuální verze HDMI je 2.1. Existovala ještě verze 2.0 a ta byla „teoreticky zrušena“. V praxi to však není tak jednoznačné, podívejte se tento odstavec.
    • HDMI CEC – mohou podporovat i standard CEC, což umožňuje ovládat více zařízení připojených k televizoru pomocí jednoho dálkového ovladače. Například můžete ovládat soundbar nebo herní konzoli.
  • USB – Tento konektor se používá k připojení USB flash disků, externích pevných disků, fotoaparátů a dalších zařízení k televizi. Pokud má televize možnost přehrávat filmy nebo hudbu uloženou na USB, můžete si tyto soubory přehrát přímo na televizoru.
    • Nejlevnější televizory mají obvykle jen jeden, většina však dva až tři.
    • I u USB existují dvě používané verze USB 2.0 a USB 3.0.
      • USB 3.0 je výrazně rychlejší než USB 2.0. USB 3.0 je schopen přenášet data rychlostí až 5 gigabitů za sekundu (Gbps), zatímco USB 2.0 má maximální rychlost 480 megabitů za sekundu (Mbps). To znamená, že USB 3.0 je přibližně 10krát rychlejší než USB 2.0.
      • USB 3.0 poskytuje vyšší úroveň napájení než USB 2.0. To umožňuje používat zařízení s vyšší spotřebou energie. USB 3.0 může poskytnout až 900 mA, zatímco USB 2.0 poskytuje maximálně 500 mA.
      • USB 3.0 je zpětně kompatibilní s USB 2.0.
  • Ethernet (síťový port, LAN port) – Tento konektor umožňuje připojení televize k internetu pomocí kabelu. To je užitečné, pokud chcete streamovat filmy nebo seriály z internetových služeb, jako je Netflix nebo YouTube. Většina televizorů má i Wi-Fi adaptér. Výhoda připojení přes kabel je vyšší stabilita, výhoda Wi-Fi (překvapivě) potenciální vyšší rychlost. Televizory stále (rok 2023) používají  max. 100 Mbit , zatímco s Wi-Fi se dokážete dostat i na stovky megabitů za sekundu. Trápit vás to však může jen pokud streamujete opravdu vysoke kvalitní obsah, například z lokálního nebo vzdálené ftp. Typicy je velikost souborů 60 GB+. Pro běžný provoz Netflixu/Disney+ atd stačí bohatě malé desítky megabitů – jejich obraz je notně komprimovaný.
    • Fintou, jak tuhle situaci řešit je pořízení LAN redukce do USB portu televizoru – tak lze dosáhnout rovněž rychlosti v řádu stovek megabitů za sekundu.
  • Optický audio výstup – Tento konektor umožňuje přenos digitálního zvukového signálu. Používá se pro připojení k domácímu kinu nebo ozvučení. Dokáže přenášet více kanálový zvuk. Občas se můžete setkat i s označením TOSLINK (Toshiba Link) nebo S/PDIF (Sony/Philips Digital Interface).
    • Optický audio výstup je obvykle nalezen na zadní straně televizoru a je označen jako „OPTICAL“ nebo „DIGITAL AUDIO OUT“
    • Rozdíly oproti HDMI:
      • optický audio výstup přenáší jen zvuk, HDMI dokáže zvuk i video.
      • Je vhodný na Dolby Digital a DTS, ale na nejnovější formáty zvuku jako Dolby Atmos nebo DTS:X potřebujete HDMI – má větší přenosovou kapacitu.
      • Je odolný vůči elektromagnetickému rušení.
  • Konektor na sluchátka – můžete se setkat s označením (3,5mm audio výstup, sluchátkový výstup nebo 3,5 mm jack). U nových modelů již není standardem. Např. Samsung ho nepoužívá několik let, naopak třeba u Sony ho najdeme pořád. Co tedy dělat pokud váš televizor nemá připojení pro sluchátek?
    • První možností je výměna sluchátek za bezdrátové bluetooth.
    • Druhou možností je využít věcičky, která se jmenuje digitálně analogový převodník (zkratka DAC). Tu propojíte skrze digitální optický audio výstup se svojí televizí a z „druhé strany“ DAC zapojíte sluchátka. DAC potřebuje napájení, takže do ní jde ještě napájecí kabel. Rozměry DAC jsou v pár centimetrech, nemusíte se bát, že by zabíral mnoho místa. A cena? Začíná na 300 – 400 Kč, s tím že jsou k dispozici i převodníky za několik tisíc. Ty jsou pro skutečně náročné posluchače. Pro většinu diváků by měl stačit přístroj okolo pětistovky. Najít je můžete třeba zde.

Dálkové ovladače

Některé dražší televize mají dva dálkové ovladače. Jeden na klasické přepínání kanálů, druhý na ovládání internetového prohlížeče a chytrých aplikací. Má méně tlačítek a snadněji se s ním ovládají vybrané funkce. Některé ovladače jsou dokonce vybaveny dotykovou ploškou, která funguje podobně jak touchpad u notebooku. Kolečko, které znáte z myší, na ovladači najdete také. Některé „profi“ ovladače mají ze zadní strany klávesnici, která usnadňuje psaní webových adres a dalších. Druhotné dálkové ovladače sice ulehčují ovládání, ale i nadále zůstává nejpohodlnější možností klasické připojení notebooku.

3D obraz

3D televize byly na vrcholu mezi roky 2010 – 2013, kdy je měl v nabídce snad každý z velkých výrobců. Poté následoval jejich postupný ústup ze slávy a někde okolo roku 2017 de facto zmizely z nabídky. Tipům pro jejich výběr jsme se věnovali v tomto článku. Pro vznik 3D efektu se využívaly speciálních brýlí. A existovaly 2 technologie trojrozměrného zobrazení. Důvodů pro neúspěch 3D technologie bylo pravděpodobně více a já souhlasím s livingetc.com, že mezi ně patřila zejména vysoká cena a nedostatečné rozšíření 3D filmů.

Aktivní 3D technologie

  • na obrazovce se rychle střídají snímky pro pravé a levé oko. Brýle pak střídavě zatemňují jedno, nebo druhé sklíčko
  • zjednodušeně řečeno: divák vidí jen jedním okem, ale kvůli rychlosti, se kterou se obraz přepíná, si toto neuvědomuje

Pasivní 3D technologie

  • využívá polarizační brýle. Obraz se pro každé oko nezobrazuje zvlášť, ale najednou
  • liché řádky jsou určeny pro jedno oko, sudé pro druhé
  • polarizační filtry tyto řádky rozdělují, takže pravé oko vidí jen liché a levé jen sudé řádky
  • u pasivní technologie si musíte dávat pozor na úhel, ze kterého TV sledujete. Pokud se budete dívat příliš ze shora, nebo zdola dochází ke zdvojení obrazu
  • velkou výhodou jsou však brýle, které nefungují na baterie, takže nejsou těžké. Jsou levnější a nezpůsobují blikání obrazu. A navíc se nemusí nabíjet.

Technologie Ambilight

Tato moderní vychytávka od výrobce Philips, umožňuje nastavení barevných světel, která se ze dvou stran odráží na stěnu za televizí. Dojde tak k efektu, který divák může vnímat jako vystoupení obrazu z rámu TV. Více se o ní zmiňujeme v části s výrobcem Philips.

8K televize

Aktualizováno v roce 2023 a můžu se pochlubit, že moje odhady z doby před pěti lety se potvrdili. Cena 8K televizorů je výrazně nižší, ale k jejich masivnějšímu rozšíření stále nedošlo. Mám na to stejný názor jako Mark Campbell, prostě není dostak obsahu (a tím pádem důvod pro koupi). 

Co je to 8K rozlišení? Obsahuje 4x tolik pixelů co 4K displej. To znamená 33 117 600 pixelů a rozlišení je 7 680 x 4 320 pixelů. Pro srovnání 4K přináší 3 840 x 2 160 (což znamená 8 294 400 pixelů). Hned v úvodu odpovím na otázku, kterou si kladete. A to je, zda má cenu si takový přístroj pořizovat. 

Pořád platí, že skoro nenajdete obsah v 8K. Ono i 4K získáte v zásadě jen skrze streamovací služby a ani běžné televizní vysílání, je z nezanedbatelné části ještě pod fullHD. Vyspělé asijské státy plánují 8K vysílání na rok 2020 pro olympiádu v Tokyu. Nechci být skeptik, ale pokud jde o podobné aktivity v ČR, tak bych je neočekával dříve než za pět let. A i to považuji za optimistický termín.

Proč tedy výrobci s 8K panely vlastně přicházejí? Lidé chtějí mít doma co největší obrazovky. A když vezmeme v potaz panel o úhlopříčce 120 palců, tak v 8K rozlišení má cca stejnou hustotu pixelů jako menší 32 palců velká obrazovka při fullHD rozlišení. Pokud chcete mít 85 palcovou nebo větší tv a sledujete ji třeba z 2,5 metru, tak reálně vidíte jednotlivé pixely. Prostě už obraz není tak hezký i když máte super zdroj videa. Když máte velký obývák na 85 palců koukáte z 4-5 metrů a navíc sledujete hlavně klasické televizní vysílání, tak 8K rozlišení nepotřebujete.

Za pár let se budou prodávat za výrazně nižší cenu a budou dostupné pro větší část populace. Rovněž můžeme doufat, že se hlavním televizním stanicím podaří transformovat svoje vysílání na 4K. Do té doby bych nákup tohoto typu doporučil jen technologickým nadšencům s výrazným přebytkem v rozpočtu. Můžete se setkat s názorem, že na 8K televizi bude díky umělé inteligenci a jejím úpravám vypadat každý obraz skvěle. Algoritmy toho dokáží hodně a jejich síla se nedá popřít. Ale jak říká lidové úsloví – ať děláš, co děláš, z řepy ananas neuděláš. Při sledování SD obrazu (ve kterém ještě část tv svůj program vysílá) na obří obrazovce ze vzdálenosti menší než dva metry, tak nedostatky rozhodně vidíte. A žádná úroveň umělé inteligence, není v současné době s tím něco udělat. Při zdrojové kvalitě videa ve 4K bude vše v pořádku. Pokud vás to zajímá více, zkuste náš článek, který hodnotí zda má cenu nákup 8K televize.

Jen pro zajímavost co s cenou 8K televizí udělalo pět let. Podívejme se do roku 2018. Zrovna na trhu vstupuje Samsung QE65Q9 (který je dostupný i v 75 a 85 palcové variantě). Cena u nejmenší varianty začíná na cca 130 000, u té největší se blíží 400 000 Kč. Což jsou ceny, které jsou pro většinu z nás nedostupné. Když se podíváme na Samsung QN900C z roku 2023, tak 85 palcová varianta startuje za 260 000 Kč a 65ka je stále okolo 130 000 Kč. Nutno přiznat, že QN900C je výrazně lepší televize a proto zejména u větších velikostí je pokles ceny skoro dvojnásobný. Nicméně to nic nemění na faktu, že jsou to pořád nesmyslné ceny.

Kdy je nejvýhodnější kupovat televizi

Televizor není zrovna levná věc a mnoho rodin jeho výměnu pečlivě plánuje dopředu. Víte, kdy je nejvhodnější doba pro nákup přístroje? Většina výrobců uvádí na trh nové modely každý rok a to v rozmezí března až června. Typický průběh ceny nového modelu je následující:

  • Jaro – uvedení na trh, vysoká cena
  • Léto – podzim – průběžný pokles, který může být i výraznější – záleží na prodejnosti modelu, jeho konkurenci atd..
  • Předvánoční sezona (cca od poloviny listopadu) – doba velký akcí Black Friday atd… může nastat výraznější pohyb směrem dolů, někdy jen na kratší dobu, po které se může vrátit zpět. !!Pozor ne všechny slevy v tomto období jsou skutečné slevy, doporučuji srovnávat nabídku jednotlivých obchodů mezi sebou!!
  • Lednové výprodeje – stejná situace, mohou nastat výraznější poklesy směrem dolů, ale i zde je na místě být opatrný a kontrolovat cenu napříč více obchody.
  • Jaro – uvedení nových nástupních modelů, cena opět klesá. Bohužel se současně vyprazdňují zásoby a proto klesá i dostupnost staré modelové řady, které je nahrazována novou.

Vidíte, že v zásadě celý rok dochází k průběžnému poklesu ceny televizorů. Pokud si můžete dovolit počkat a je pro vás velmi důležitá cena, tak je opravdu nejvhodnější chvíle k nákupu po uvedení nové řady. Rozdíly mezi jednotlivými generacemi často nejsou nijak zásadní a přitom rozdíl v ceně může být i 50%. Druhým výhodným obdobím k nákupu je doba před a po vánocích. Slevy se často netýkají všech modelů a navíc mají e-shopy v ČR zvyk „čarovat“ s cenami, aby z nich vyšly slevy ve výši 60-70%.

Ve skutečnosti je narazit na takovou slevu malý zázrak. Původní cena se například bere, jako v době uvedení na trh. Takže máte sice slevu 70% oproti tomu, co tv stála při uvedení na trh, ale při bližším srovnání můžete zjistit, že u konkurence stojí úplně stejně. Výše popsaná chování platí v průměru pro celý televizní trh, ale jednotlivé přístroje se mohou lišit. Když je výrobek hodně prodávaný a má dobré hodnocení v odborných recenzích, tak je míra poklesu ceny mnohem menší, než u nevydařeného kusu s menší prodejností. Hodně také záleží na cenové politice konkurence. Jednoduché pravidlo na závěr, pokud nepotřebujete mít novou televizi okamžitě, tak v jarním období pár měsíců počkejte a nebo zvažte loňský model.

Příklady pohybu cen

Výběr televize na prodejně

Pokud si jdete televizi vybrat na prodejnu, nezapomeňte, že je tam obvykle mnohem více světla, než v šeru ve vašem obýváku. Obrazovky také mají často speciální nastavení obrazu a promítají klipy, které byly vytvořené především pro účely reprezentace. Uvidíte i ty nejmenší detaily, syté barvy, ale běžný výkon vám zůstane skrytý. Nechte si proto ukázat normální televizní vysílání, které vám většinou odhalí kvality a nedostatky vámi vybrané televize. Má pleť moderátora přirozenou barvu? Je běžící text s krátkými zprávami rozmazaný nebo trhaný? Také požádejte o ztlumení světel a jiné nastavení obrazu.

Zaměřte se na to, jestli je dostatečně ostrý z každého úhlu pohledu a jestli jsou tmavé scény zobrazené v dostatečné kvalitě. Prodejci často používají jeden poměrně podlý prodejní trik. U jednoho přístroje pustí technologické demo ve vysoké kvalitě (takže obraz vypadá úžasně) a u okolních (které jsou velmi podobné cenou i parametry) pustí nějaký běžný televizní program. Samozřejmě když je vidíte vedle sebe, říkáte si že ta první má výrazně lepší obraz. Ale to může a nemusí být pravda. Podmínky v této soutěži jsou totiž nastaveny značně neférově. Je to jako by jste měli závodit v jízdě po dálnici, měli kolo a váš soupeř auto. Před finálním rozhodnutím jakou televizi vybrat si nechte pustit stejný zdroj obrazu. Jen tak lze kvalitu obrazu porovnat.

TV jako počítačový monitor

Určitě už jste někdy přemýšleli o tom zda jde použít běžně dostupná televize jako monitor k počítači. V dnešní době není problém pořídit fullHD monitor o velikosti řekněme 24 palců za velmi příjemnou cenu okolo čtyř tisíc korun. Ale když šilháte po něčem větším a s podporou 4K, tak cena vyskočí opravdu vysoko. A v tu chvíli nejspíš začnete přemýšlet, zda by pro tento účel nebyla levnější a rozumnější nějaká menší televize.

Televize pro hráče

Není zcela neobvyklé, že si nakupující pořídí televizor jen z toho důvodu, aby měl velkou zobrazovací plochu pro svoje hraní. Ať už na herní konzoli, nebo skrze připojený notebook či stolní počítač. Pokud je to i váš případ, je třeba vzít v úvahu tři hlavní parametry:

Rozlišení

Jednak zobrazení displeje, na kterém budete hru zobrazovat, tak i zobrazení ve kterém je schopno herní zařízení hru vykreslit. Zatímco nové konzole mají hry uzpůsobeny pro 4K rozlišení, tak pro hraní ve 4K na počítači potřebujete stále poměrně výkonný a drahý hardware.

Input lag

Toto anglické spojení se běžně používá i v našem jazyce. Doslova by šlo přeložit jako vstupní zpoždění. Označuje čas, který televizi trvá než převezme, zpracuje a zobrazí signál ze zdroje (konzole / počítač). Pokud je jeho hodnota příliš vysoká, tak zřetelně cítíte, že dění na displeji následuje se zpožděním po stisku klávesy či jiné reakce ve hře. Za solidní hodnoty se dají považovat časy mezi 20 – 30 ms.zdroj Samozřejmě čím méně, tím lépe. Proč vlastně ke zpoždění dochází? Tv je vybavena obrazovým procesorem, který se snaží o všemožné výpočty (vyhlazování hran, zvýraznění ostrosti atd..) a softwarové optimalizace obrazu. A ty vezmou nějaký čas.

Při sledování filmu vám input lag 100 ms nijak nevadí. S ohledem na konstantní rychlost obrazu vám vůbec nevadí, že je vlastně o 100 ms zpožděn. Řešením jak dosáhnout nižšího input lagu je tzv. herní mód. Ten v zásadě spočívá v tom, že omezení softwarové zpracování a vylepšování obrazu a díky tomu dosáhne rychlejšího zobrazení obrazu. Pokud chcete dosáhnout co nejnižšího input lagu je třeba se vyhnout bezdrátovým ovladačům či klávesnicím. Než signál vzduchem skrze wi-fi doputuje na místo určení, přidá pár dalších ms navíc. Pro běžné hráče, ale není důvod řešit každou ms.

Doba odezvy

Doba odezvy označuje čas, který trvá, než jeden pixel na displeji dokáže změnit barvu z jedné na druhou. Když je doba odezvy vysoká, můžeme se setkat s tzv. rozmazáním obrazu u pohybujícího se objektu. Hodnoty doby odezvy výrobci často udávají. Bohužel zde není jednotný standard a často jsou udávány jako tzv. GTG. To znamená gray to gray (ze šedé na šedou). Asi tušíte, že se jedná o super nízké hodnoty, které ale s reálným hraním nemají mnoho společného. Zajímavější už je BTW. Black to white, tedy z černé na bílou. Běžná hodnota pro současné LCD televize je okolo 15 ms. Velkou výhodu mají OLED panely, které toto zvládají okolo 1 ms. Pokud vás toto téma zajímá více, doporučuji web displayninja.com z kterého jsem vycházel.

Chroma Subsampling

Co znamenají tyto podivné číselné řady? Hodně zjednodušeně říkají, kolik barev se na tv zobrazí a jak velký bude datový přenos. Ve své podstatě jde o formu komprese obrazu. Zjednodušená verze: Video signál je rozdělen na dvě části. Barevnou složku a světelnou složku. Barevná zabírá více místa, proto se při kompresi omezí a naopak se přidá na světelné složce (vlastně kontrast, rozdíl mezi světlou a tmavou barvou).

  • 4:4:4 – barevný přenos bez komprese
  • 4:2:2 – menší komprese barevné složky
  • 4:2:0 – velká komprese barevné složky

Opět se jedná o poměrně komplexní téma a pokud vás zajímá více do hloubky, tak doporučím tento článek na makeuseof.com.

A dopad na kvalitu obrazu? V praxi to chce trochu experimentování, protože se může stát, že i s 4:4:4 bude obraz (barvy) deformované. Doporučuji vyzkoušet 4:4:4 i 4:2:2 a sami uvidíte, v jaké variantě bude vaše kombinace počítače i televize nejlépe fungovat.

Velikost

Jakou zvolit velikost? 40 – 49 palců, víc nemá smysl. A jak se na takto velké ploše funguje? Na mě je to až příliš prostoru a docela blízká vzdálenost na tak velký displej. Ale musím uznat, že není problém mít vedle sebe třeba pět oken a všechny jsou dostatečně velké a čitelné. Písmo je pořád jemné a čitelné, takže psaní v textovém editoru bylo bez chybičky. Jen mi vadilo to přejíždění hlavou zleva doprava při postupu kurzoru u psaní textu. Ale co si budeme nalhávat, asi nikdo si tuto kombinace nepořizuje na práci, ale na hry. A tady je zážitek famózní. Velká obrazovka prostě lépe vtáhne do děje. Na hraní ve 4K budete potřebovat pořádnou grafiku, ale i obraz ve fullHD rozlišení vypadá na obří obrazovce krásně.

A ten si můžete dovolit i se starší grafickou kartou. Chcete sledovat 4K filmy spuštěné přes počítač? Ujistěte se vaše grafika má hardwarovou podporu kodeku HEVC (h.265). Protože bez ní a za použití jen surového výkonu procesoru pravděpodobně nebudete s výsledkem spokojeni. Snad s výjimkou majitelů špičkových procesorů v cenách několika desítek tisíc. Na závěr lze říct, že použití tv jako pc monitoru možné je, ale má i svoje nedostatky, které doporučuju zvážit. Jednak je to ergonomie při sezení před obrazovkou. Dalším rizikem je náročnější metoda typu pokus omyl, pro propojení s pc v optimálním možném módu. Kvalita obrazu, rychlost odezvy atd… Když se však vše povede, tak výsledek stojí za to!

Jakou značku televize

Samsung

Aktuálně asi nejprodávanější značka v ČR a ani se tomu moc nedivím. Mají totiž velmi povedené nižší řady, kterých se u nás prodává nejvíce. Ve vyšší střední třídě to už taková sláva není, tam je na tom konkurence lépe. Nižší řady QLEDů taky nejsou žádná výhra, takže další zajímavá část nabídky jsou až dvě poslední špičkové řady QLEDů. Škoda, že jsou tak drahé, jinak jsou to neskutečně povedené televizory. Hlavní důvody proč u tv mezi 10 – 20 000 Kč často doporučuji Samsung, jsou hodně jednoduché a přitom příjemné ovládání (kdo měl v ruce jejich minimalistický ovladač ví o čem mluvím), vlastní operační systém Tizen a VA panely i v televizích okolo 10 000 Kč.

Pozor neplatí to vždy, i Samsung do některých velikostí dává IPS, ale alespoň máte šanci se k VA dostat. LG nebo Philips cpou IPS skoro všude. Ale abych jen nechválil, hlavně po uvedení na trh jsou ceny nových modelů přepálené. Postupem času klesají a ideální doba k nákupu je listopad až začátek následujícího roku. To na trh přichází nové modelové řady pro další rok. Jen málokdy přináší tak zásadní zlepšení oproti předchozímu roku, aby ospravedlnilo často o víc než 50% vyšší cenu. Samsungy v roce 2018 ukončili podporu pro starý xvid formát. Jde nejčastěji o filmy ve formátu avi, s nízkou velikostí. Většině lidí by to vadit nemělo, tento formát stejně nevypadá na 4K velké televizi vůbec dobře.

Kde se vyrábí Samsung televizory

V první řadě je třeba výrobní proces rozdělit na několik částí. Jak asi tušíte, většina součástek pochází z Číny, menší části pak z Koreje či Vietnamu. Panely jsou vyráběny v Koreji a Číně. Tyto komponenty pak směřují do jednotlivých kompletovacích továren, které jsou po celém světě. Konkrétně na Slovensku, Maďarsku, Rumunsku, Koreji, Číně, Mexiku, Malajsii a Vietnamu. Jak je z popisu jasné, většina televizorů pro evropský trh by měla pocházet buď z Maďarska (produkce cca 8 milionů ročně) nebo Slovenska. V Rumunsku se aktuálně vyrábí spíše monitory. Zajímavostí je, že část nabídky pro východní Evropu je v případě potřeby zajišťováno z ruské výroby. Jedno z největších výrobních zařízení Samsungu je ve Vietnamu. Samsung tam zaměstnává okolo 60 000 lidí a distribuuje televize primárně pro Asii, Austrálii a Afriku.

LG

Je hned po Samsungu nejúspěšnějším prodejcem v tomto segmentu. Mají vlastní operační systém, zvaný WebOS. Za mě je velká škoda, že do všech svých nových obrazovek (kromě OLEDů) dávají IPS panely. LG mají rovněž skvělé ovládání, parádní design, ale když sháníte TV pro večerní sledování filmů, tak vaše kroky stejně skončí u VA panelu. A to je z pohledu LG velká škoda, protože zde nemá co nabídnout. Další částí nabídky jsou luxusní OLEDy. A upřímně kdybych kupoval OLED, tak bych ho bral nejspíš právě od LG. Připravil jsem pro vás aktuální přehled všech LG televizorů.

Kromě tohoto nejvyššího segmentu jsou jejich LCD vhodné do zasedaček či hodně prosluněných místností. Večer je kvůli IPS černá spíše šedivá. To pochopitelně neplatí pro OLED, ten má (nejen) černou naprosto dokonalou. Jsem zvědavý, s čím přijdou pro další rok, protože si myslím, že jim kvůli plošnému použití IPS musí v prodejích trochu ujíždět vlak. A to je velká škoda, protože náročná konkurence je motorem pokroku a také vede k příjemnějším cenám.

Kde se vyrábí LG televizory

LG je jedním z největších výrobců obrazovek na světě. Jeho panely využívají i všichni ostatní producenti OLED televizorů. Jako každá obrovská korporace má výrobu rozmístěnu po celém světě. Díky tomu mohou ušetřit náklady díky promyšlené logistice a případně ušetřit na clech, které mezi sebou některé státy mají. Stejně jako u ostatních výrobců je většina součástek (včetně obrazových panelů) vyráběna v Koreji a Číně. Kompletační závody jsou v Koreji, Mexiku, Polsku, Rusku, Číně a Indii. Část evropské poptávky je i v tomto případě zajištěna z Ruska, valná většina pak z polského závodu. Pro zajímavost v Indii jsou vyráběny přístroje pro Afriku a v Mexiku pro Ameriku.

Sony

Je o krok za LG a Samsungem, ale pořád patří mezi velké hráče. Narozdíl od nich nemá svůj OS, ale využívá Android. Na adresu Android TV můžete slyšet často negativitu, ale za sebe musím říct, že to nic strašného není. Jak Tizen tak i WebOS mi přijdou o kousek příjemnější a svižnější, ale i v televizní verzi Androidu se pracuje dobře. Zvlášť pokud máte na stejném operačním systému založený mobilní telefon, tak si zvyknete snadno. Použití googlího Androidu má jednu velkou výhodu a tou je hlasové vyhledávání (u modelů, které jsou jím vybaveny). Funguje hodně spolehlivě a je to návykové. 

Prostě jen stiskněte tlačítko mikrofonu na ovladači a poté co červeně blikne, řeknete, co chcete hledat. To, že budou dobře fungovat jednoduché dotazy, kdy řeknete jedno slovo, jsem čekal. Ale ten OS si bez problému poradí i s víceslovnými dotazy a dokonce se specifickými slovy, jako je třeba název vesnice, kde mám příbuzné. Hned vyběhlo video z jedné kulturní akce z toho místa. Velmi dobře zvládá i hledání v angličtině a to rozhodně nemám mluvený projev na úrovni rodilého mluvčího. U Sony se dá vybírat z VA i IPS panelů, k tomu mají i vrcholnou OLED řadu. Zejména v úrovni vyšší střední a střední třídy má několik velmi zajímavých modelů, které mají výtečný poměr ceny a výkonu. Jinak s cenou u nových modelů je to stejně jako u Samsungu. Po uvedení na trh jsou hodně vysoko, postupně padají a nejlepší čas k nákupu je konec roku a začátek dalšího.

Kde se vyrábí Sony televize

Většina z nich je vyrobená v továrnách v Rusku, Číně, Mexiku, Indii a u našich slovenských sousedů. Kromě toho má Sony dvě své vlastní starší továrny. Jednu v domácím Japonsku a druhou v Malajsii. Do roku 2010 byla továrna i ve Španělsku, ale Sony ji prodalo společnosti Ficosa Corporation, která se specializuje na automobilový průmysl. Pro zajímavost na Slovensku se vyrábí okolo tří milionů tv každý rok a slouží pro celou Evropu. Její východní část může být v případě potřeby obsloužena i z Ruska.

Philips

Má jedno specifikum a tím je technologie Ambilight. Není běžně zvykem, že by nějakou funkci nabízel pouze jeden výrobce. Z toho by šlo usuzovat, že to nebude žádná pecka. Tak jak je to s Ambilightem? Nu, je to dost subjektivní. Znám pár lidí (a kupodivu to ani nejsou vlastníci tohoto přístroje), kterým přijde tento systém zadního osvětlení televizoru jako úžasný zážitek, který zlepšuje sledování obrazovky. Jiným lidem zase přijde rušivý.

Moje doporučení je jasné. Pokud si myslíte, že to pro vás bude to pravé, stejně se na něj jdete prvně kouknout. Ať už ke známému, nebo do nějakého showroomu. Tohle je prostě funkce, na kterou je názor daleko více subjektivní, než objektivní. Osvětlení je obvykle na horní straně a obou bočních stranách přístroje. Zjednodušeně jde říct, že barva osvětlení navazuje na barvu, kterou v té části obrazovky zobrazuje televize. Příjemné je to zejména večer, kdy osvětlení zjemňuje kontrast mezi tím, co vidíte na obrazovce a temnou zdí. Pocitově dochází navíc ke zvětšení obrazu. Obraz se vám pak může zdát větší, než jaká je úhlopříčka přístroje.

Philips má v nabídce hodně přístrojů, bohužel i on vsadil jen na IPS kartu. Takže zájemci o kvalitní černou u něj musí sáhnout po OLEDu, nebo se podívat jinde. Další často zmiňovanou nevýhodou je slabší softwarová podpora od výrobce. Myšleno hlavně v podobě updatů operačního systému. Jejich frekvence klesá velmi rychle a často se nevydávají ani pro dva roky starý model. Pro ty, kteří nemají v plánu využívat chytrých funkcí, to nejspíš žádné mínus není. Ceny jsou o kousek nižších než u konkurence z velkých značek. Philips patří mezi značky, které není radno podceňovat, ale zároveň ani nepatří mezi prodejní trháky. Mají skupinu uživatelů, co je milují, ale hodně lidí by si je nikdy nevybrala.

Kde se vyrábí Philips televizory

Možná to nevíte, ale společnost Philips přestala vyrábět televizory v roce 2012. Jak je tedy možné, že jsou tyto televizory stále na trhu? Odpověď je jednoduchá. Philips se spojil se společností TP Vision. Ve společném podniku má Philips 30 %, zbytek je TP Vision. Ta také přístroje reálně vyrábí, Philips věnuje vybudovanou značku a know-how. Toto platí pro celý svět kromě severní Ameriky. Pro toto území koupila od Philipsu licenci pro jeho televizory japonská společnost Funai. TP Vision má svoje výrobní závody v Číně, Rusku, Mexiku, Argentině a Polsku. Je jasné, že pro Evropu jsou určeny zejména televizory vyrobené v Polsku. Zajímavostí je, že tamní závod se nespecializuje pouze na finální montáž, ale je v něm produkována i část součástek.

Panasonic

Z hlediska prodejů u nás nepatří rozhodně mezi největší, ale přesto nabízí široké spektrum přístrojů, které cílí na všechny typy uživatelů. Přeci jen tato japonská společnost uvedla první 3D televizi a celosvětově jí patří čtvrté místo v prodejích televizních přístrojů. Líbí se mi zastoupení IPS i VA panelů. V nabídce mají i OLEDy. Základem je příjemná cena, bohaté funkce a nastavení (často velmi expertní). Ovládání přístroje možná není tak snadné jako u Samsungu nebo LG, ale nejde o nic složitého, čeho byste se měli děsit. Ačkoliv se jim v současné době u nás příliš nedaří, jde o významného výrobce, který během své existence uvedl mnoho zajímavých výrobků. Z jeho nabídky se dá vybrat a často lze narazit na finančně opravdu zajímavý nákup. Určitě Panasonic nepodceňujte a zkuste se podívat, zda má ve své nabídce něco co by vás mohlo zaujmout.

Hisense

Opět jedna značka, která postupně nabírá na významu. Zatím velmi zlehka, modelů není moc a u nás ji ještě mnoho obchodů nenabízí, ale jsou k mání potenciálně zajímavé kousky. Stejně jako všechny dravé firmy, které si chtějí ukousnout svůj podíl na trhu na to jde hlavně agresivní cenovou politikou. Jsou tedy levnější než konkurence. Jejich operační systém je postaven nad Android TV a přestože za posledních pár let udělali velký pokrok, tak třeba Sony je pořád o kus dál. O LG nebo Samsungu ani nemluvě. Líbí se mi použití VA panelů, v nabídce mají i pár IPS a dokonce OLED modely. Co se týče spolehlivosti, tak zatím nemáme k dispozici dost informací pro vyřčení názoru. Přeci jen se neprodávají dlouho a neprodává se jich hodně. Konzervativnímu kupujícímu bych je v první řadě ještě nedoporučoval, ale za zvážení stojí a hlavně se těším, kam se tato značka během následujících let posune. A zda sebere kousek trhu někomu z velké trojice.

TCL

Je poměrně mladá značka, která hodně roste v prodejích. Profiluje se jako budgetová. To znamená, že cílí na uživatele, kteří preferují nízkou cenu, ale přesto chtějí dostat poměrně kvalitní televizor. V ČR její prodeje za poslední dva roky docela vyrostly a je i široce zastoupena v e-shopech. Zpočátku hodně využívali svůj vlastní operační systém, který je nazvaný Roku TV. Ten je překvapivě celkem na úrovni. Ať už se bavíme o nabídce aplikací, nebo uživatelské přívětivosti. Nicméně (minimálně u nás) má většina modelů nyní jako operační systém GoogleTV (Android).

Líbí se mi, že u levnějších řad mají v nabídce VA panely. Pořád platí, že z pohledu softwaru (obrazový procesor) je na tom o trochu hůře než top značky, ale oproti nim nabízí výrazně atraktivnější cenu. Myslím, že během následujících let má šanci se vyšvihnout do skupiny velkých ryb i v Evropě. Rozhodně značka, kterou se zájmem sleduju a těším se, až se jí u nás povede prorazit více.

Menší výrobci

U nás jsou svojí nabídkou zastoupeni méně a ani v prodejích nehrají nijak výraznou roli. Větší zkušenosti s nimi většinu nemáme, takže jen stručné shrnutí názoru na ně.

GoGen

Low costová značka, kterou nenabízí mnoho eshopů ani kamenných prodejců. Kvalitou obrazu patří do podprůměru a zaujmout může snad jen velkou škálou modelů s malou úhlopříčkou. A to i o velikostech jako je 22 palců. Hodně TV z nabídky je s fullHD rozlišením. Cenově to u větších modelů není žádná extra sláva, za ty stejné peníze pořídíte stejně velký základní Samsung nebo LG a to jsou lépe investované peníze. Hlavně i z pohledu nějaké dlouhodobé jistoty a stability (pravidelnost aktualizací). Zajímavostí je i je nadstandardní 40 měsíční záruka na všechny LED televize GoGEN – po registraci na stránkách výrobce. Pro ty, kteří z nějakých důvodů hledají skutečně mini úhlopříčky, se něco z nabídky může hodit. Jinak můžete přeskočit.

Finlux

Původem finská značka, která je nyní vlastněna Turky. Pamětníci možná vzpomenou s jakým obdivem na obrazovky od Finluxu koukali v Tuzexu. Ale dnes je doba globalizace, konkurence je nemilosrdná a Finlux si jako svoji cílovku vybral nižší třídu. Takže nečekejte žádné sofistikované obrazové procesory, 100 Hz panely a další přednosti „lepších“ televizí. Cena je však lidová 65 palců jde pořídit okolo 25 000 a 75″ lehce nad 40 000 Kč. Slyšel jsem z více zdrojů docela dobré reference na jejich spolehlivost. To je určitě plus. Osobně bych si z jejich nabídky nevybral, ale kdyby někdo zvažoval obří obrazovku, neměl dostatek peněz na „známější“ značky a nevadilo by mu, že obraz při této úhlopříčce nebude zcela na jedničku a zároveň by neočekával žádné velké smart funkce, tak proč ne. Jejich nabídka úplně mimo není, ale většina zájemců si vybere jinde.

Toshiba

Má v nabídce několik malých televizorů s fullHD rozlišením a velikostí od 24 po 55 palců. Jsou hodně levné, žádné velké zázraky z pohledu kvality obrazu od nich nečekejte. Rovněž se často objevují stížnosti na chybovost operačního systému televizorů. Na druhou stranu, jestli někdo hledá přístroj na chalupu nebo do kuchyně, který bude sloužit spíš jako zvukový podkres. Tak proč ne. Pořídíte ji doslova za pár tisíc. Jako hlavní tv do domácnosti bych je nebral. To stejné platí, pro 4K modely, kterých v nabídce také několik najdete. Toshiba to dokonce zkouší i s OLEDem. V ČR jsem ho v nabídce neviděl, ale jde objednat ze zahraničí. Jedná se o model Toshiba 65X9863 a opět má svoje specifika. V rámci dosažení nižší ceny nemá podporu HDR. To mi přijde jako krok stranou, protože cenová úspora není extrémní a kdo už bude investovat takovou spoustu peněz do OLED tv, tak ji bude chtít se vším všudy. Třeba se Toshiba časem vyšvihne zpátky na výsluní, ale v tuto chvíli je to jeden z těch méně významných hráčů.

Orava

„Naše“ lokální značka, většina z nás přístroj o téhle značky zažila u prarodičů. Faktem je, že konkurence je v dnešní době jinde a malý lokální výrobce nemůže soutěžit s globálními hráči. V její nabídce najdete spoustu malých LCD obrazovek s cenou od tří do pěti tisíc. Vidím to podobně jako u Toshiby. Jako kulisa na chalupu nebo při vaření proč ne, zvláště když máte hodně striktní rozpočet. Případně si dokážu představit jako tv pro důchodce, kterým už tolik nejde o to, jak obraz vypadá, ale chtějí mít doma velký televizor. U Oravy lze pořídit 65 palců hodně pod 20 000 a 75 palců těsně nad třicet. Že výsledný obraz bude hodně hluboko pod úrovní konkurence snad ani není třeba zmiňovat. Jestli někde vystavenou Oravu uvidíte, sami to lehce poznáte. Pravdou je, že každé zboží má svého kupce a pro určité lidi mohou být zajímavé. Pro ty, kteří hledají kvalitní obraz a moderní technologie je Orava krokem zpět.

Sencor

Sencor vyrábí hromadu spotřebičů do domácnosti a nutno přiznat, že mnoho z nich je podařených. U televizorů se to povědět nedá. Nabídka není nijak široká a ani cenově nejsou extrémně zajímavé. Když k tomu přidám i poměrně časté stížnosti na poruchovost, tak bych lovil ve vodách jiné značky. V tomto případě totiž opravdu platí, za málo peněz málo muziky.

Venkovní (outdoor) televize

Nejedná se o zcela běžný požadavek, ale občas se s ním setkám a přišlo mi užitečné představit tuto oblast i případným dalším zájemcům. To, že není dobrý nápad vzít klasickou televizi a umístit ji venku je asi jasné většině z nás. Hlavní důvod je vlhkost a nepřízeň počasí obecně. Jak rozebírá popularmechanics.com, když vám na nový OLED bude dva dny pršet, tak můžete na další fungování rovnou zapomenout. Další důvod je vysoký okolní jas (zejména během léta) a často také potřeba větších pozorovacích úhlů. Můžete koupit i „vodotěsná pouzdra“ na běžný televizor. V takovém případě je nutné dát si pozor na přehřívání přístroje, zejména pokud je vystaven přímému slunci (za této situace má displej problémy s přehříváním i sám o sobě). Platí to i opačně, při provozu v zimě mráz přístroji rovněž dobře neudělá. Venkovní televizory lze rozdělit do tří typů:

  • Odolné proti vodě – nejsou odolné proti dešti, ale přežijí menší množství vody třeba z vířivé vany
  • Částečně použitelné venku – je doporučené je umístit ven pod pergolu, nebo jiné zastřešení. Jsou vhodné pro venkovní sledování filmu či prezentace, ale často nezvládají celoroční provoz
  • Dlouhodobě použitelné venku – mohou být venku de facto celý rok

A dostáváme se k nejdůležitější otázce a to kdo je vyrábí a prodává. Výrobců je několik, patří mezi ně třeba Samsung, SunbriteTV, Sealoc, All Season, Furrion nebo MirageVision. S prodejem je to horší, minimálně u nás. V dnešní době však není problém si takový přístroj objednat ze zahraničí, typicky přes velké servery jako Amazon nebo Ebay. Nutno uznat, že s tímto typem televizorů nemám žádnou osobní zkušenost. Berte prosím proto moje rady jako inspiraci a základ pro další průzkum.

Sunbrite

Je jeden z leadrů na tomto poli. Nabízí několik řad, které se liší tím zda jsou plně ve stínu, či vystaveny částečnému nebo úplnému slunci. Mají 4K rozlišení, přímé podsvícení. Z pohledu parametrů nevypadají vůbec špatně, nicméně asi nelze očekávat, že by se mohly rovnat špičkovým OLED či QLED televizorům. Výrobce garantuje provozuschopnost v teplotách – 30 až 50 °C. To je pro naše zeměpisné podmínky více než dostatečné.

Furrion

Výrobce původem z Hong Kongu, který se zaměřuje na „voděodolné“ televizory a soundbary. Nejsou určeny pro dlouhodobé vystavení náročným podmínkám, ale jedná se o zajímavou volbu na například částečně zastřešenou terasu.

Sealoc

V jeho nabídce jsou spíše opět přístroje určené pro „polovenkovní“ provoz. Nejsou zcela vodotěsné a není dobré je vystavovat přímému dešti. Rozmezí teplot se pohybuje od – 10 až 50 °C.

Samsung

Od roku 2020, je k dostání venkovní televizor od největšího výrobce televizorů na světě. Samsung přináší model The Terrace. Ten zvládne mráz od −30 do horka při 50 °C (v zimě si udržuje teplo a musí být připojený k zásuvce). Odolnost televizoru je označena jako IP55. To znamená částečně proti prachu a proti tryskající vodě. Vyložené déšť tedy nejspíš dlouhodobě nepřežije, ale pod pergolou by mu díky velkému jasu mohlo být dobře. Bohužel je v úvodu dostupný jen v Americe, ale uvažuje se o jeho rozšíření i do Evropy.

Co je to kalibrace TV

Prvně bych chtěl tento odstavec uvést. Za poslední měsíc se mi ve zprávách sešlo několik dotazů na to co je to kalibrace televizoru. A proto jsem se rozhodl pro sepsání toho vysvětlení. Je asi důležité dodat, že tuto službu nijak neposkytuji a jsem spíše nadšeným amatérem. Tomu odpovídá i forma vysvětlení technologie. Ta by měla čtenářům hledajícím vysvětlení o co se jedná stačit a vyhovovat, ale zkušenějším uživatelů asi mnoho nových informací nepřinese. Těm mohu doporučit například web známého kalibrátora ChadB. Kalibrace obrazu je postup nastavení displeje televizoru tak, aby co nejvíce odpovídal nastavení, které se používá ve filmových studiích. Díky tomu pak máte možnost vidět film v podobě, v které ho tvůrci zamýšleli. Ptáte se jaký je ten standard do kterého se displej kalibrátor snaží dostat? Jde o tzv. Rec. 709. Určitě vás napadá spousta otázek. Některé z nich se ke mě už od čtenářů dostaly a tady jsou:

Je kalibrace obrazu důležitá?

Jak pro koho. Pro většinu diváků nejspíš ne, ale pokud z nějakého důvodu chcete mít obraz co nejbližší tomu co tvůrci zamýšleli, tak je kalibrace tou správnou cestou.

Dává smysl kalibrovat levnou televizi?

Moc ne. Levnější modely totiž často nemají dostatečné zobrazovací možnosti (hlavně rozsah barevného spektra), aby je bylo možné dostat do požadovaného stavu.

Kolik kalibrace stojí?

Co jsem zjišťoval ceny, tak se pohybují od 5 000 Kč výše. Zdá se vám to hodně? Kalibrátor potřebuje docela drahé vybavení. Softwarové i hardwarové. Kromě toho musí mít dostatek znalostí a zkušeností. Kromě toho ve většině případů na místo kalibrace dojet. Při zvážení všech těchto faktorů už se požadovaná cena nezdá nijak nepřiměřená.

Jak dlouho trvá?

Většinou se vejde do rozmezí jedné až dvou hodin.

Je třeba dělat kalibraci pro každý film?

To není nutné. Filmy jsou pořizované ve standardu Rec. 709 a jde tedy o přizpůsobení televizoru co nejblíže tomu standardu.

Jaké nastavení displeje se v rámci kalibrace řeší?

Jedná se zejména o funkce zpracovávající obraz, nastavení úrovně bílé a černé, nastavení jasu, přizpůsobení odstínů a saturace jednotlivých barev. Celkový počet upravovaných parametrů se může blížit stovce (dle typu tv a toho co umožnuje nastavit) a to už prostě není řešitelné pouze lidským okem.

Můžu použít nastavení obrazu z jiné kalibrace?

Můžete to zkusit, ale výsledek není zaručen. Proč? Televizory jsou masová výroba. Jednotlivé komponenty do nich jsou často dodávány z různých zdrojů. Ani výrobní proces není vždy zcela totožný a proto i televizory jedné modelové řady mohou mezi sebou lišit. Klidně se i může stát, že většina jednoho modelu je vyrobena s VA panelem, ale nějaká menší dávka s IPS panelem. Důvodů může být několik, třeba měl výrobce moc IPS panelů a potřeboval se jich zbavit, nebo je měl možnost někde levně zakoupit a ušetřit při výrobě. Vždy je zajímavé podívat se na nastavení někoho jiného a klidně ho i zkusit. Ale nelze ho brát jako zdroj absolutní pravdy.

Proč nejsou tv zkalibrovány už z výroby?

Odpověď souvisí s předchozí otázkou. (Skoro) každá tv je trochu jiná a důkladná kalibrace stojí čas. A čas jsou peníze. Dalším faktorem je fakt, že mnoho uživatelů ani netuší, že něco jako kalibrace existuje a i kdyby to věděli, tak za její cenu o ni nemají zájem. Proto se lze jen občas setkat s profesionálně certifikovaným přístrojem, ale obvykle se jedná o obrazovky v ceně 50 000 Kč a více. Do nich lze částku za kalibraci schovat a profi nastavení obrazu využít jako prodejní argument. Tuším, že to nedávno udělal Panasonic u jednoho z vrcholných OLEDů.

Často kladené otázky

Jaká je nejlepší televize?

Mrkněte na tabulku se srovnávacím testem televizí 2026. Nejlepší televize je ale pro „každého jiná“. Hodně záleží na tom co od ní očekáváte. Jiná volba bude pro náročného filmového diváka, jiná pro běžné užití, nebo pro hráče. Svoji roli hraje i umístění televizoru a doba sledování (den, či noc). Kdybych měl být hodně stručný, tak Samsung je vládcem základního a středního segmentu. OLEDy od LG doporučuji pro většinu náročnějších diváků. A ti úplně nejnáročnější nejspíše koupí OLED od Sony či Panasonic. Několikrát do roka aktualizovanou kapitolu, která mapuje jakou televizi koupit v různých cenových kategoriích najdete zde.

OLED nebo QLED nebo LED?

Technologie obrazu určuje zobrazovací schopnosti panelu a to, jak bude obraz vypadat a jak se vám bude líbit. V tuto chvíli proti stojí dvě hlavní technologie LED/LCD a OLED. LED/LCD pak má vlastní varianty a rozšíření dle konkrétního výrobce. U Samsungu je to QLED, u LG NanoCell, u Sony Triluminos. Hlavní výhodou OLEDu je, že dokáže „vypínat“ jednotlivé pixely. Díky tomu má absolutně nejlepší podání černé barvy. QLED je „jen“ rozšířením klasického LCD. I tak však přináší (podobně jako alternativy u LG či Sony) velmi výrazné zlepšení pokrytí barevného spektra a maximálního jasu oproti konvenčním LCD. Výhodou oproti OLED je výrazně nižší cena. Nicméně OLED nabízí ještě o kousek lepší obraz. Více o těchto i dalších zobrazovacích technologiích najdete zde.

Jak velkou televizi koupit? Úhlopříčka 50″, 55″, 65″, 75″?

Na to neexistuje univerzální odpověď. Záleží na tom co sledujete – klasické TV vysílání z antény, filmy ve vysoké kvalitě, Netflix, nebo čisté Blu-ray. Rozhodně platí, čím kvalitnější je zdrojový obraz, tím větší úhlopříčku snese. Dalším důležitým faktorem je vaše vzdálenost od TV. Pokud nejste omezeni místem v obývací stěně, je rozumnou volbou pro většinu případů (i finanční) 55 palců. Nicméně i 65 palců se dobře vejde do malého bytu. Velké úhlopříčky od 75 palců výše už ale potřebují trochu více prostoru. Typicky platí, že pro 55″ potřebujete sedět 1,8-2 metry od TV, u 65″ je to 2,2-2,4 metru a u 75″ se doporučuje 2,4-2,6 metru. Více informací je uvedeno v této kapitole.

Jaké vybrat rozlišení televizoru? FullHD, 4K, 8K?

V současné době má většina prodávaných televizorů 4K rozlišení. 4K televize má rozlišení 3840 x 2160 pixelů. V tuto chvíli je to pro většinu kupujících ta nejrozumnější volba. Od roku 2019 se na trh zvolna dostávají 8K televizory, ale jsou zatím (ve druhé polovině 2020) stále drahé a aktuálně je nedává smysl kupovat. Proč? Podívejte se na tento článek. U starších či velmi malých televizorů se můžete setkat s fullHD či HD rozlišením. HD Ready a HD rozlišení se určitě vyhněte – to je velmi nízké rozlišení. FullHD s rozlišením 1920 x 1080 px může být u menších modelů ještě dostatečné. Za zmínku ještě stojí 2K rozlišení, které se u televizorů neprosadilo a dnes už je v zapomnění.

Co je Smart TV?

Smart tv (česky chytrá televize), může být připojena k internetu a díky tomu můžete sledovat videa na Youtube, přistupovat k archivům tv stanic, využívat streamovacích služeb (Twitch, Netflix, HBO Go …) nebo hrát hry. Dnes je naprostá většina prodávaných televizorů “smart”. Více info v této kapitole.

IPS nebo VA panel?

Údaj, kterým se výrobci ani prodejci příliš nechlubí a přitom je při výběru LCD obrazovky zásadní. Oba typy mají své pro a proti, takže záleží na tom co je pro vás více důležité. Zjednodušeně řečeno má VA panel lepší kontrast a černou, zatímco IPS panelvyšší jas a lepší pozorovací úhly. Více tuto problematiku rozebíráme tu.

Jaká je životnost TV?

Když bereme v potaz průměrnou dobu používání cca šest hodin denně, tak se bavíme o horizontu minimálně deset až patnáct let. Přidejte k tomu to jak se výroba televizorů změnila za posledních pět let (zejména zvětšení úhlopříček a snížení ceny) a je jasné, že naprosté většině uživatelů tv zastará dříve morálně než fakticky. Morální zastarání znamená, že přístroj je stále funkční a provozuschopný, jen jsou nové modely o tolik lepší, že stejně přemýšlíte o náhradě.

Jaké jsou nejčastější závady u televizorů?

Některé jsou specifické pro určitou technologii. Například OLED je (stejně jako kdysi plasmy) citlivý na statický obraz a teoreticky u něj může dojít k vypálení obrazu. Obecně mezi nejčastější závady patří: nelze zapnout z pohotovostního režimu, tv se sama vypíná, fyzické poškození, tv nelze naladit nebo se rozlaďuje, chyby v obraze a problémy se zvukem. Pozor doporučuji dát zejména na malé děti. I malá hračka hozená proti obrazovce dokáže způsobit větší škodu na panelu. A bohužel cena nového panelu se skoro rovná ceně nového televizoru.

Jakou značku televize?

Skoro polovina prodaných televizorů má značku Samsung a není se čemu divit. Pro nenáročné uživatele nabízí velmi zajímavou kombinaci nízké ceny a slušného výkonu. Přesto mají svoje nedostatky, které rozebírám zde. V závěsu jsou LG televizory, které má rovněž velmi přívětivou cenovou politiku, jen má u svých LCD modelů odlišný typ panelu. V budoucnu mohou s pořadím velmi zamíchat mladé značky jako Hisense nebo TCL, které u nás příliš velké zastoupení nemají, ale ve světě rostou rychle. Philips má velmi zajímavou technologii podsvícení Ambilight, ale pokrytí trhu není příliš velké. Dále je tu Sony a Panasonic, které často patří k tomu nejlepšímu co lze pořídit pro náročné filmové fanoušky. Zejména u levnějších modelů z nabídky ale nabízí Samsung nebo LG podobné vlastnosti za menší peníze. Podrobně téma rozebírám zde.

Co je HDR?

Tato zkratka znamená High Dynamic Range (česky vysoký dynamický rozsah). Dovoluje mít v obrazu bohatší barvy a díky tomu i vyšší kontrast. HDR má však několik háčků. Za prvé je to různá “kvalita zpracování” u videa či filmu. Vytvořit opravdu luxusní HDR film je drahé a rozhodně to není v tuto chvíli standardem. V praxi může i “neHDR” film vypadat lépe než ten s podporou HDR. Samozřejmě u velkých hollywoodských produkcí je HDR ve většině případů naprosto úžasné. Dále pro plné využití HDR potřebujete vážně kvalitní televizor. Nestačí certifikace podpory HDR standardů, ale zejména vysoké pokrytí barevného spektra, vysoký jas a kontrastní poměr. A to v tuto chvíli nabízí až televizory s cenou přes 20 000 Kč. Posledním úskalím je více HDR standardů, kdy ne všechny televizory podporují všechny. Více o problematice zde.

Jaký operační systém v TV?

Když pominu okrajové výrobce, tak na trhu jsou čtyři hlavní operační systémy. Tizen od Samsungu, WebOS od LG, My Home Screen z produkce Panasonicu a Android TV u Sony, Philipsu a několika menších výrobců. Častá otázka, s kterou se setkávám je: co je android tv? Odpověď je jak vidíte snadná, je to smart televizor s operačním systémem Android, který vychází stejnojmenného systému používaného u mobilních telefonů. Tento systém byl nějakou dobu kus pozadu za Tizenem a WebOS, hlavně pokud šlo o rychlost a stabilitu. Od roku 2019/2020 však Android tento rozdíl skoro smazal a lze ho zařadit na stejnou úroveň. My Home Screen je trochu specifický, ale lze si a něj rovněž celkem rychle zvyknout. Za mě jsou všechny použitelné a pro mě osobně nejsou tím hlavním na co se při výběru nové tv co nejvíce soustředit.

Co to je pqi (picture quality index)?

Index kvality obrazu, nebo anglicky Picture Quality Index (můžete se setkat se zkratkou PQI) není žádná oficiální metrika, ale je to měřítko výrobců, kteří díky ní chtějí zákazníkovi ulehčit výběr nového přístroje. Má však několik háčků. Každý výrobce si ji definuje jinak a tím pádem mezi sebou nejsou srovnatelné. Za druhé nejsou nijak transparentní a hlavně se vždy zvyšují s vyšším řadou televizorů (a novějším rokem). A v realitě neznamená vždy vyšší řada nebo novější rok lepší obraz. Někdy je to přesně naopak. Proto doporučuji index kvality obrazu ignorovat a místo toho si raději přečíst několik recenzí z různých zdrojů. Původně s pqi (index kvality obrazu) přišel Samsung v roce 2015, kdy nahradil do té doby používaný „Clear Motion Rate“. V průběhu času ho používalo více značek, ale některé od něj již opustili.

Umí televize Bluetooth?

Ne všechny, ale nemalá část tuto možnost komunikace podporuje. Jedná o snadno zjistitelný údaj, na stránkách výrobce. Pokud chcete u nového přístroje připojit svoje oblíbená bluetooth sluchátka nebo klávesnici, doporučuji raději před nákupem ověřit, že tv podporu skutečně má. U bluetooth si můžete ještě všimnout její verze – ta primárně určuje dosah, spotřebu elektrické energie a rychlost připojení. Většina televizorů má verzi 5.0, ale i starší 4.0 je pro využití u televizoru naprosto dostatečná.

Jaký obraz nastavit na TV?

Zase je nutné vzít v potaz místnost ve které je tv umístěna (počet oken, množství světla atd..) a ani panely u jednotlivých televizorů ze stejné modelové řady od jednoho výrobce nejsou zcela totožné. Pár pravidel však platí u všech výrobců. Z obrazových režimů je obvykle nejvhodnější ten s názvem “kino”, případně anglicky “cinema”. Teplotu barev nechejte v normálu. Rovněž je dobré nepřehánět to s umělým postprocessem u zobrazení pohybu (obvykle Motion Smoothing / Interpolation) a v neposlední řadě u obrazu s dobrou zdrojovou kvalitou nechte ostrost u minimálních hodnot a vypněte přídavné funkce typu super rozlišení, redukce šumu nebo zlepšení reality.

DVB-T2 vs DVB-T2 HEVC?

Aby bylo možné přijímat nový standard vysílání DVB-T2 musí televize nebo set-top-box podporovat i standard HEVC. Všechny televizory od známých značek vyrobené v roce 2019 nebo 2020 jej podporují a nemusíte se při nákupu bát. Důležitá informace je, že všechny přijímače DVB-T2/HEVC jsou zpětně kompatibilní. To znamená, že i když v tuto chvíli ještě příjem signálu skrze DVB-T2 není, nemusí se bát, že svoje oblíbené programy nenaladíte. Jen pro zajímavost, pokud budete mít starší přijímač bez podpory HEVC, získáte na novém vysílání pouze zvuk a nikoliv obraz.

Jakou herní televizi?

Jakou televizi pro Playstation nebo Xbox? V zásadě pro jejich výběr platí stejná pravidla jako pro “běžné” televizory. Dále záleží jak moc jste citlivý na input lag. Ten značí čas, který uběhne mezi akcí ze strany hráče (stisknutím tlačítka na ovladači) a jejím projevem na obrazovce. Všechny moderní televizory mají tzv. herní mód, který omezí další funkce a minimalizuje hodnoty input lagu. Mimo herní mód jsou běžné hodnoty k 100 ms, v herním módu je standard mezi 10 – 20 ms. Pokud máte bleskurychlé reakce a hrajete akční hry, tak pro vás budou co nejmenší hodnoty input lagu zásadní.

Potřebuji pro Playstation 5 nebo Xbox X HDMI 2.1?

Ne, nicméně se může hodit. Proč taková nejasná odpověď? Jedna z věcí, které HDMI 2.1 přináší je větší přenosová rychlost, díky které zvládne 120 fps při 4K rozlišení. V současnosti běžné HDMI 2.0b zvládá 60 fps při 4K rozlišení. S ohledem na známý hardware nové generace konzolí je skoro jisté, že stěží zvládnou (hlavně u AAA titulů) takové snímkové frekvence. Nicméně u graficky méně náročných her to dozajista možné bude. A v takovém případě se HDMI 2.1 může hodit.

Jaká rychlost internetu pro TV?

To záleží na co ji využíváte. Pro sledování tv v HD kvalitě stačí 5 Mbitů/s, pro 4K na Netflixu je doporučeno 25 Mbitů/s, pro Amazon 15 Mbitů/s. Pochopitelně pokud je v domácnosti v jednu chvíli více uživatelů sledujících různá videa či hrající hry současně, jsou celkové nároky výrazně vyšší. Rovněž už teď existuji služby (např. Bravia Core), které umožní streamování videa v kvalitě přes 100 Mbitů za sekundu, tedy s minimem komprese pro maximální kvalitu obrazu. Zde je zajímavé, že současné televizory podporují pouze 100 Mbit/s skrze síťový kabel. Přes Wi-Fi více, ale někdy může být router daleko od tv a vyšší rychlost je problém. Mám pro vás jeden tip, jak do tv přes kabel dostat více než 100 Mbitů za sekundu. Stačí pořídit síťovou redukci pro USB port (usb to ethernet adapter), který připojíte do USB portu. Obvykle stojí do 500 Kč. I starší porty typu USB 2.0, které jsou u většiny televizorů dokáží v praxi až 250-300 Mbitů/s (samozřejmě pokud máte takto rychlý internet), což už je dostatečné pro streamování všech standardních typů video souborů.

Jakou televizi koupit?

Je důležité si dát dohromady to co od nového televizoru očekáváte. Budete sledovat klasické televizní vysílání? Chcete současně jeden pořad sledovat a další nahrávat? Nebo přístroj využijete jen jako obrazovku pro svoji herní konzoli a občas si pustit film skrze připojený notebook? Jen na základě takto popsaných požadavků dokážete vybrat tu správnou televizi pro vás. Inspirací může být i typ, či druh vašeho předešlého televizoru – např. pokud jste dosud měli plazmu, těžko pro vás bude LCD rovnocennou náhradou a bude potřeba zvolit OLED.

Jak vám tento test pomohl? Budeme rádi, když ho ohodnotíte hvězdičkami.

4.5/5 1639 hodnocení

Další zdroje ze kterých jsem čerpal:

Televizory jsou mým koníčkem už více než 10 let a za tu dobu jsem toho o nich přečetl opravdu hodně. Asi nejsem schopný popsat všechny zdroje, které jsem pro tento článek za roky použil, ale minimálně ty nejdůležitější a nejčastější mi přijde fér zmínit, navíc mohou poskytnou více informací i dalším nadšencům jako jsem já.

  1. „Television Technology Demystified: A Non-Technical Guide“ od Aleksandr V. Voronin – Tahle kniha poskytuje přehled o televizní technologii bez příliš technických detailů. Vysvětluje principy obrazu, zvuku, signálu způsobem, který je dobře pochopitelný. A za mě je na první místě.
  2. „Television Engineering Handbook“ od K. Blair Benson – podobný obsah ale trochu techničtější.
  3. „Color and Mastering for Digital Cinema“ od Glenn Kennel – vysvětluje, jaké je využití širšího barevného gamutu u filmu.
  4. „High Definition Television: The Creation, Development and Implementation of HDTV Technology“ od Philip J. Cianci – zaměřuje se zejména rozlišení, formáty, komprese atd.
  5. „Digital Video and HD: Algorithms and Interfaces“ od Charles Poynton – softwarové úpravy obrazu pro dosažení jeho ideální podoby.
  6. „HDR Demystified: Emerging Standards for High Dynamic Range Video“ od Joel Barsotti a Pete Putman – zaměřuje se na HDR technologii a vysvětluje, jaké jsou její výhody oproti SDR, jak fungují různé formáty HDR a jaké jsou současné standardy.
  7. „High Dynamic Range Video: From Acquisition to Display and Applications“ od Frederic Dufaux, Patrick Le Callet a Rafal Mantiuk – Tato kniha poskytuje detailní přehled o technologiích pro zpracování HDR videa
  8. „Television Engineering Handbook“ od K. Blair Benson – zaměřuje se na technické principy televizního inženýrství a poskytuje ucelený přehled o televizních systémech, kódování, digitálních televizních signálech, zpracování obrazu atd..
  9. „Television Fundamentals“ od B. Grob – zaměřuje se na základy televizní techniky a poskytuje ucelený přehled o principu fungování televizního obrazu, analogových a digitálních televizních signálech, modulaci, demodulaci atd..
  10. „Television Production Handbook“ od Herbert Zettl – kniha se zaměřuje na technické principy televizní produkce a poskytuje ucelený přehled o televizním záznamu, střihu, zvukové produkci, světelném designu
  11. „Television Technology Demystified: A Non-technical Guide“ od Aleksandar Louis Todorovic – další výtečný přehled o technických principech televizoru, který se je snaží vysvětlit tak, aby byly srozumitelné i pro laiky.
  12. https://avsforum.com/ – velice zajímavé diskuze a i profesionální články
  13. HDTVTest – znalosti tohoto člověka jsou navzdory jeho relativně nízkému věku úctyhodné
  14. https://rtings.com/ – metodicky skvěle zpracované, s mnoha druhy detailních měření. Ne všechno jde za mě vyjádřit čistě čísly, ale to nic nemění na tom že se jedná o úžasný inspirační zdroj.
2 525 Comments
  1. Dobrý den, zvažuji koupi tv s velkou úhlopříčkou, sledovat ji budu přibližně ze čtyř až pěti metrů, sleduji jak klasické tv programy, tak i sport, vše v hd. Pohled z úhlu není podstatný, spíše mě zajímá kvlita obrazu i celková kvalita tv. Mohl by jste mi poradit mezi lg 86 um 7600 a sony 85 xg 8596? Momentálně se dají pořídit za asi 60k. Děkuji.

    • Děkuji za odpovědˇ i za doporučení. Nyní mám Samsung ue 75 h 6400, problém nemám s rozlišením ani ze tří metrů, a toto by snad mohl ještě vylepšit 4k hdr procesor. Spíš se kloním k sony, ale někteří prodejci uváději podsvícení direct led, jiní edge led. Nevím, jak moc by edge led bylo znatelné. každopádně moc děkuji a budu si muset zajít do prodejny zkusit na vlastní oči.

      • Dobrý den,

        když máte 75ku a nevadí vám ze tří metrů, tak nečekám žádný problém ani u vyšší velikosti. K tomu typu podsvícení, 85ka u Sony by měla mít direct, ale stejně bych doporučoval se na ni podívat. U tv za tolik peněz, ta investice pár hodin dle mého stojí za to. Obrazový procesor toho dokáže dost, ale zázraky ne. A převod z nízkého rozlišení, kdy je zdrojový obraz relativně hodně komprimovaný (tv vysílání) patří mezi extrémně obtížné úkoly.

    • Dobrý den,

      ve většině parametrů se shodují, zásadním rozdílem je opět typ panelu IPS (LG) vs VA (Sony). Ve dne a za jasného světla bude o něco lépe vypadat LG, při večerním sledování zase Sony. Rozhodoval bych se primárně podle toho kdy častěji tv sledujete. Jedná se však o opravdu velké obrazovky a u vzdálenosti čtyř metrů si na takto velké ploše dovedu představit zřetelné artefakty u tv vysílání. Pokud jste na podobně velké tv dosud neměl šanci vidět klasické hd televizní vysílání, doporučuji si zajít do prodejny a zkusit na vlastní oči – jen ať nejste zklamaný. Každý z nás je na to jinak citlivý.

  2. Dobrý den, který zvolit? Jde mi o sledování filmu, kvalita obrazu.
    Sony KD-43XG8396 nebo Samsung QE43Q60.

    Děkuji

    • Dobrý den,

      rozdílů mezi nimi je několik. Sony má 100 Hz panel a je to aktuálně jediný televizor v této úhlopříčce o kterém vím, že ho má. Na druhou stranu má (minimálně část produkce) Sony KD-43XG8396 IPS panel, zatímco Samsung QE43Q60 má VA panel. Nelze říct, že je jeden vždy lepší než druhý, ale oba mají svoje výhody i nevýhody (viz info v článku). Poslední rozdíl je operační systém, Tizen u Samsungu vs Android TV u Sony. Celkově je podle mě lepší tv Sony KD-43XG8396, ale záleží na využití, pokud jsou pro vás výhody VA panelu zásadní, dovedu si představit že upřednostníte Samsung.

  3. Zdravím, také bych chtěl poradit s výběrem TV. V nepřeberném množství slev, co teď během Black Friday všude lítají, tak bych chtěl vybrat novou televizi. Proto jsem prošel všechny větší prodejce elektroniky na českém trhu a našel jsem tyto akce:

    – LG 55SM9010 za 19,990,-
    – Samsung QE55Q67R (Q65R, Q60R) za 19,990,- –> U těchto si nejsem jistý, protože podle Samsungu jsou všechny stejné, až na barvu rámu, ale někteří prodejci píší 100Hz jiní jen 50Hz.

    Případně levnější kandidáty od LG
    LG 55SM8500 za 16,990,-
    LG 55SM8600 titanium za 17,990,-

    Chtěl jsem se zeptat, kterého z těchto kandidátů byste doporučil? Obvykle na TV koukám ve večerních hodinách při úplné tmě (max. zaplé lampičce v pozadí) a na TV koukám na kolmo, tedy zkreslení pod úhly mě v současnosti netrápí. Hodně mě to tedy vede spíše k Samsungu, ale LG 9010 je vyšší řada a za takovou cenu mi přijde jako silný kandidát.
    Díky za odpověď.

    • Dobrý den,

      LG 55SM9010 za 20 000 je skutečně velmi zajímavá volba. Osobně jsem čekal, že na tuto cenu spadne až během jara příštího roku. Je jen dobře, že se v rámci předvánočních akcí takové slevy objevují. Každopádně máte pravdu v tom, že je to IPS panel. Osobně bych doporučoval se na ni zajít podívat. Každý z nás je na IPS a podání černé jinak citlivý. Neměl bych na vašem místě odvahu ji koupit rovnou, ale zvážil bych ji. Co se týče Samsungu, tak mi lepší volbou přijde Samsung UE55RU8002. Má stejný obraz jako nejnižší QLED řada a je výrazně levnější. Případně můžete mít za 21 000 Kč její 65 palcovou variantu. Pokud jde o nižší řady LG, záleží na vašem rozpočtu. Jestli jste počítal s 20 000 Kč, tak bych je v potaz nebral. Pokud je 20 tisíc už hodně, dostanete s SM8500/8600 lehce horší, ale pořád kvalitní obraz.

  4. Dobrý den,
    děkuji za velice vyvedený článek.
    Mohu vás poprosit o názor jakou vybrat novou televizi? Televizi sledujeme ze vzdálenosti cca 2 metrů a převážně ve večerních hodinách. Sledujeme klasické televizní vysílání a filmy z externích zdrojů. Preferuji tedy přístroj který bez problémů zvládne přehrávání filmů z externího disku a případně vysílání na disk i nahrát. Max. velikost 49″. Jaké máte zkušenosti s kvalitou obrazu televizního signálu u 4k televizí v této velikosti? Přeci jen programů v HD kvalitě tolik není.
    Uvažoval jsem o Sony Bravia KD-43XG8396. Můžete ji doporučit nebo navrhnout jiné alternativy?
    Děkuji a přeji pěkný den.

    • Dobrý den,

      pokud chcete 43 palců, tak za mě nic lepšího než Sony Bravia KD-43XG8396. Při 49 palcích už do hry vstupuje i LG. LG 49SM8600 (boční podsvícení), případně lehce dražší (a  o kousek lepší – přímé podsvícení) LG 49SM9000. U Sony jsou pak adekvátní televizory Sony Bravia KD-49XG8396 (vůči SM8600), případně Sony Bravia KD-49XG9005 (proti SM9000). Opět je to zejména otázka IPS panelu (LG) vs VA (Sony), výhody a nevýhody jsou popsány v článku. Z vašeho popisu to vídím spíše na VA. Pozor na to, že u Sony Bravia KD-43XG8396 se jedná o IPS panel (větší mají VA). Ale v této rozměrové kategorii bohužel velký výběr (kvalitní 100 Hz panel + dobrý obraz) není.

      Co se týče otázky na velikost tv a vzdálenosti dvou metrů, tak mi i 49 palců přijde jako použitelná velikost. Osobně bych snesl ještě větší, ale to je tím, že jsem zvyklý na velké televizory. Pokud jste hodně citlivý na kvalitní obraz, raději bych asi zůstal u 43ky (pro tv vysílání), ale i 49ka bude použitelná. Pokud často sledujete filmy z externího disku a jsou fullHD či vyšší kvalita, tak bych se nerozmýšlel a bral 49 palců.

  5. Dobrý den, také moc děkuji za vynikající článek. Rád bych si pořídil 75″ TV. Co si prosím myslíte o lg-75SM9000? Doporučil byste prosím případně nějakou alternativu? Předem moc děkuji

    • Dobrý den,

      opravdu velká obrazovka a zároveň solidní obraz. Jedná se o IPS panel (podrobné vysvětlení v článku výše, pro některé účely skvělý, pro jiné slabší) s přímým podsvícením. Podařený operační systém a ovladač. Lehce levnější alternativou je Sony Bravia KD-75XF8596. která nabízí v zásadě to stejné (kromě přímého podsvícení, zde je horší boční), s lehce horším operačním systémem. Alternativou s VA panelem je Samsung QE75Q60R, který má opět jen boční podsvícení. Pokud chcete VA s přímým podsvícením, je tu až o něco dražší Samsung QE75Q70R. Ať se v tom neztratíme, pokud jste v pohodě s IPS panelem, je lg-75SM9000 s ohledem na svoji cenu velmi slušná volba.

  6. Dobrý den,

    Díky za skvělou recenzi, vážím si vaší práce. Ráda bych se zeptala jakou televizi vybrat maximálně do 33 tis. v uhlopříčce 55 palců Původně jsem měla vybranou OLED od LG (B8 nebo C9 pokud by ji zlevnili), ale pár známých mělo zkušenosti s vypalováním obrazu. TV bych chtěla tak na 7-8 let. Bude běžet cca 7 hodin denně, občas hraní na PS4 někdy třeba 6 hodin v kuse (fotbal atd) Sledovaní UPC HD kanálu a youtube. Šel by jste i tak do OLED nebo radši vsadil na nějakou větší jistotu s ohledem na využití TV. Děkuji za odpověď.

    • Dobry den, jsem opravdu nadseny z vaseho podrobneho clanku. Chtel bych vas pozadat o radu.
      Chci si poridit novy tv 43″ Uz jsem se rozhodl, ze dam radeji prednost 100hz pred panelem VA, protoze jak pisete v diskuzich, je opravdu tezke v tomto rozmeru neco vybrat. Postaci mi tedy IPS panel. Jen bych rad zachoval pocet pixelu 4k rozliseni a poridil tv s RGB panelem ale tato informace je tezko dohledatelna.
      Mel byste pro me radu jaky televizor 43″ by splnoval moje pozadavky? Koukal jsem na  LG 43UK6750PLD a nevim zda ma RGB nebo RGBW

      Hledam tedy tv s panelem IPS, RGB a 100Hz.
      Dekuji Vasek

      • Dobrý den,

        LG 43UK6750PLD má rozhodně jen 50 Hz, 100 Hz panely začínají u LG až u výrazně výše postavených řad. Jak jsme tu nedávno odpovídal, jediná letošní tv o které vím, že je bez problémů k dostání a zároveň má 43 palců a 100 Hz panel je Sony Bravia KD-43XG8396. Naštěstí aspoň Sony stále drží nabídku 100 Hz tv i v menším rozměru. Vím, že mnoho čtenářů je limitováno prostorem pro tv, ale rok od roku je těžší poradit. Většina výrobců dává plnou výbavu až do televizorů s úhlopříčkou 55 palců a vyšších.

    • Dobrý den,

      u OLEDu bohužel to riziko existuje. Není nijak vysoké, ale vyloučit ho nelze. Osobně bych zvažoval zda chcete ten nejlepší obraz, s tím že je tam riziko, že po 4-5 letech můžete mít na obrazovce známky vypálení, a nebo se spokojit s lehce horším obrazem. Například Samsung QE55Q82R či dokonce Samsung QE65Q82R (která je jen nepatrně nad vaším limitem), nabízejí velmi povedený obraz bez rizika vypálení. Samozřejmě čím lépe se k OLEDu budete chovat (vypínání přes ovladač, nenechávání statického obrazu atd…), tím více riziko vypálení minimalizujete. Nechte si to projít hlavou a podle toho se rozhodněte. Za mě správná volba není, obě mají něco do sebe a volba je subjektivní pro každého nakupujícího.

  7. Dobrý den,
    z vašeho článku jsem si vybral VA a úhlopříčku přemýšlím 75″. Zakladni rozpočet je do 30 000. Sám jsem koukal např po Samsung UE75RU7172 . Je v cenovém rozpětí lepší model o teto velikosti? Případně při koupi modelu s 65″ nebo 70″ uhloprickou ve stejném rozpočtu, bude televize podstatně lepší ? Hlavně co se výsledného obrazu týče.
    Moc dekuji za váš čas s odpovědí
    Švec

    • Dobrý den,

      pokud preferujete VA panel a nevadí vám nepodpora xvid a DTS u Samsungu, ta k při daném rozpočtu je alternativou pouze Sony KD75XG8096. Ta nabízí velmi podobné vlastnosti, volil bych podle ceny či preference k operačnímu systému. Co se týče kvality obrazu, tak se v obou případech jedná o základní televizor s velkou úhlopříčkou. Takže žádné zázraky čekat nemůžete. Nicméně televize vyšší třídy, s výrazně lepším obrazem, by stála cca dvojnásobek. Takže pokud máte omezený rozpočet a chcete co největší úhlopříčku, vybral jste si dobře. Co se týče rozdílu obrazu vůči menší a kvalitnější tv, tak záleží co budete sledovat. Při běžném tv vysílání rozdíl moc nepoznáte, když bude sledovat obsah ve 4K ideálně s HDR, tak už to znát bude.

  8. Dobrý den, jeden z TOP článků, které jsem četl, vybírám televizi a prosím o radu, bude v obývacím pokoji, 5 metrů od sedacky. Chci uhlopříčku 75, mám doma skylink a nevím si rady co vybrat. Limituje mně cena. Napisu favority, popř. prosím o radu. Samsung UE75Ru7172 cena 29900, SONY KD75XG8096 cena 29900,LG 75UM7600 cena 35900 (nevím v čem se liší od výše uvedených, ale cena je někde až o 10tis větší). Prosím o radu. Cenový rozpočet mám nastavený uplný max. na 35tis. Nehraji hry, ani nemám blu-ray. Děkuji

    • Dobrý den,

      při takové vzdálenosti se jedná o rozumnou velikost. Pro vaše využití (tzn. primárně sledování tv vysílání, pokud to chápu správně) bych volil Samsung UE75Ru7172 či Sony KD75XG8096 (v této velikosti VA panel). Obě jsou srovnatelné a volil bych primárně podle ceny. V případně stejné ceny dle preferencí k operačnímu systému. V obraze žádné dramatické rozdíly nenajdete. LG je zbytečně drahé a nic navíc vám nepřinese (krom IPS panelu, pokud z nějakého důvodu preferujete pozorovací úhly a jas, před lepší černou VA panelu).

  9. Dobrý den, děkuji za velmi podrobný článek, takový přístup k informacím se běžně už moc nevidí. Původně jsem nechtěl zahlcovat diskusi dalším dotazem, ale když vidím, že nemáte problém poradit, tak neodolám.

    Kritéria jsou poměrně jasná – sháním televizi do světlé místnosti o úhlopříčce min. 49″ a max. 50″ při ceně kolem 12-13.000 Kč, spíše univerzálnější (takže mi nevadí IPS panel), na sledování TV vysílání, občas na film/video a na prohlížení fotek (proto určitě 4K). Od starší televize mám HDD box Fantec, který má USB host, kompozity, LAN a HDMI, takže doufám, že nahrávání z televize s ním nebude problém.

    Váhám mezi 50″ Samsung UE50RU7172, který je i zde doporučovaný a 49″ Sony Bravia KD-49XG7005 – osobně tíhnu víc k Sony, ale je to spíš subjektivní přesvědčení, že má lepší obraz. Co si o tom myslíte? Nebo vychází vám z omezené nabídky nějaká lepší varianta? Díky moc za skvělý přístup a znalosti.

    • Dobrý den,

      já tu vidím v zásadě tři možné volby. Všechny mají část rysů společných – 50 Hz panel, boční podsvícení, v čem se liší je typ panelu a operační systém.

      Samsung UE50RU7172 – VA panel, mnoho jich v tomto segmentu není, proto je hodně oblíbený. Nevýhoda nepodpora xvid a DTS
      Sony Bravia KD-49XG7005 – IPS panel, Android TV
      LG 49SM8200 – IPS panel, lehce dražší než Sony, ale má na rozdíl od něj podporu pro Dolby Vision (pokročilejší HDR formát)

      Rozdíly v obrazu (když pomineme IPS vs VA), nejsou nijak velké. Spíš jde o individuální preference. Osobně bych při těchto požadavcích a ceně zvažoval LG, ale klidně se na ně zajděte podívat ať vidíte na vlastní oči.

  10. Dobrý den, děkuji moc za vynikající článek. Zeptám se Vás rovnou o radu ohledně TV. Vybírám TV pro celodenní sledování HD TV vysílání – dokumenty, filmy, občas sport, večerní sledování filmů a dále pro přehrávání starších filmů (avi, xvid apod.) z externího hdd (z tohoto důvodu asi vypadává Samsung). Úhlopříčka kolem 55″ a cena do 18 000,- Kč. Do užšího výběru jsem zařadil Sony KD-55XG8096 za cca 15500,-, LG 55SM8500 za cca 17.000,- a LG 55SM8600 za 18.000,-. Můžete mi prosím poradit, která z těchto by byla lepší? Případně doporučit jinou. Děkuji moc předem.

    • Dobrý den,

      děkuji za pochvalu. Obě LG mají 100 Hz panel, to je kromě operačního systému asi ten zásadní rozdíl. SM8500 a SM8600 nemají defacto žádný rozdíl, tam bych volil podle ceny. Alternativou v této cenové relaci může Philips 58PUS7304/12. Je spíše na úrovni Sony (obě mají 50 Hz, ale Sony IPS panel), ale pro změnu má VA panel. Rovněž Android TV a podsvícení Ambilight. Když nemůžete oblíbený Samsung (důvody chápu), tak bych se rozhodoval mezi LG (kvůli obnovovací frekvenci 100 Hz) nebo Philipsem (VA panel).

  11. Vidím spoustu užitečných rad, za to velké dík, ale většinou jsou to rady k větším TV.
    Napíšete mi nejlepší typ na 32 palcovou televizi, ze značky LG, Samsung.
    Zajímá mne hlavně kvalita obrazu a pozorovací uhly.

    děkuji

    • Dobrý den,

      u menších tv není výběr příliš velký a ani co se týče kvality obrazu, tak mezi nimi velký rozdíl. V této velikost je na výběr fullHD rozlišení. 
      Samsung UE32N5372LG 32LK6200
      Philips 32PFS5803

      Osobně mi z této trojice vychází z LG, které má rozumnou cenu.

  12. Dobrý den, přemýšlím o koupi tv Philips PUS7304, 55 nebo 58 palců,cca.16-17000kč. Jaký je Váš názor na tyto tv v porovnání s např. Sony,Samsung,LG v této cenové hladině ? Psal jste,že Philips má jenom IPS panely,já jsem někde četl že 58 má panel VA. Je to pravda? Neplánujete test těchto tv? Děkuji za odpověď.

    • Dobrý den,

      Philips 58PUS7304 má skutečně VA panel. Text u Philipsu je ještě z minulého roku, letos se pár VA panelu do nabídky dostalo, budu muset upravit. Co se týče testu, měl bych se v blízké době snad dostat k jejich OLEDu, tak doufám že se zadaří. Čím se odlišují od zbytku trhu je systém podsvícení Ambilight. Mě osobně příliš neoslovuje, ale vím že některé uživatele ano. Proto ho nijak neodsuzuji, ale doporučuji se na něj zajít podívat a uvidíte jak se líbí Vám. Z pohledu systému je to Android TV. Takže z mainstreamu nejblíž asi Sony. Není to špička, ale ani žádná tragédie. Osobně mám Sony o něco raději kvůli lepším pohybovým scénám. Na druhou stranu Philips je levný, dokáže dát pár palců navíc (58 vs 55) a podporuje Dolby Vision. Co je trochu škoda, je jen 50 Hz frekvence. Konkurencí od Samsungu je Samsung UE55RU7452 (ale za skoro stejnou cenu je RU8002 se 100 Hz panelem). Od Sony Bravia KD-55XG8096 (ale ta má IPS, stejně jako LG). V případě, že se Vám líbí Ambilight, chcete VA panel a z nějakého důvodu (xvid/DST) nechcete Samsung, tak to za mě není špatná volba. Pokud vám předešlé věci nevadí, tak RU8002 má za mě lepší obraz za skoro podobné peníze.

  13. Dobrý den,

    i já po spoustě přečteného bych se rád poradil. Hledám 32″ smart tv v co možná nejlepších parametrech do 10.000,- jak jsem zjistil, tato velikost je jaksi opomenuta. Našel jsem LG UM7000 a již jsem byl pro ni rozhodnutý a až ve finále jsem zjistil, že vlastně ve velikost 32″ vůbec není. Došel jsem k tomu, že asi to nej v této velikosti je LG 32LM6300. Nebo byste volil jinak? Požadavky jsou ne moc drahá smart tv pro občasné příležitostné sledování. Vlastně nej požadavky jsou velikost 32″ a aby to byla IPTV.

    Moc děkuji za jakékoli dobře míněné rady.

    Tomáš

    • Dobrý den,

      tyto menší velikosti dnes už skutečně nijak velký výběr neskýtají a rozdíl v obraze není extra velký (pokud si nevyberete nějakou okrajovou značku). LG 32LM6300 je myslím hodně rozumná volba. FullHD rozlišení bohatě stačí (při této velikosti) a přímé podsvícení je plus, stejně jako zavedený a ověřený výrobce. Představu o ceně s přehledem splňuje, neváhal bych.

  14. Dobrý den,

    děkuji za skvělí článek a přiblížení problematice televizí. Již bych věděl co pro sebe, ale nevím co pro rodinu :-). Osobně mám rád televize Samsung, celý život na ně koukám a jsem s nimi spokojen. Na televizi koukám spíše večer a mám rád sport, takže bych si dle vašeho článku a spostu komentářů a doporučení asi koupil Samsung UE55RU8002, ale tady nastává problém a proto se na vás obracím s prosbou o radu. Manželka a děti se na televizi koukají hlavně přes den a samozřejmě děti koukají na pohadky z USB což můj výběr UE55RU8002 dost neguje. Existuje nějaký kompromis mezi pro mě sportem a večerním sledováním televize a dením koukáním a pouštěním přes USB? Cenová relace by byla 15000 +-5000 kč. Pravděpodobně by jsme chtěli 55 palců.

    Díky moc za odpověď Martin

    • Dobrý den,

      díky za pochvalu. Z toho co píšete máte dvě možnosti. Buď IPS panel, kdy budete mít vyšší jas a lepší porovací úhly. Nebo VA panel od jiné značky než Samsungu (třeba Sony), ten bude lepší na večerní filmy a dokážete přehrát snad všechny možné typy videa. Pro první případ bych doporučil LG 55SM8600. Velmi rozumná cena, 100 Hz panel a podpora všech možných video souborů. Pro druhý případ je tu lehce nad limit (21 000) Sony Bravia KD-55XF9005. Loňský model, který se prodával za 40 000 Kč. Kvalita obrazu tomu odpovídá. Luxusní direct podsvícení, 100 Hz, přehraje taky vše. Případně o něco levnější a pár palců větší Panasonic TX-58GX800E, který má však znatelně horší obraz a jen 50 HZ.

  15. Dobrý den,
    hodně chválíte Samsung UE55RU7172,myslíte že je velký rozdíl mezi touto televizí a Samsung UE55RU7092.Když jsem pročítal parametry obou žádný rozdíl jsem nenašel, pouze cena?
    Moc děkuji za celý článek, výrazně mi pomohl více přemýšlet a nekoukat pouze na slevu.

  16. Dobrý den,
    oplatí se koupit televizi 4K s frekvenci 50Hz. Není vidět pak při rychlejším pohybu šum?

    • Dobrý den. Chtěl bych se jen zeptat. Objednal jsem samsung ue75ru7092. Celou noc jsem se rozmyslel mezi Samsungem a LG. Snad jsem vybral dobře. Obě jsou momentálně za 25000. Děkuji za odpověď.

      • Dobrý den,

        je to základní model a velká úhlopříčka. Pokud je vaším cílem co největší obraz za co nejmenší cenu, tak je to správná volba. Kvalitou obrazu se samozřejmě nemůže rovnat vyšším modelům, ale je zase výrazně levnější. LG a Samsung je hlavní rozdíl v použitém panelu. IPS (LG) a VA (Samsung). Rozdíly jsou popsány v článku. Věřím, že budete s vaší volbou spokojen. 

    • Dobrý den,

      pokud to rozpočet dovolí je právě z těchto důvodů lepších 100 Hz. Ale obecně je to dost subjektivní, někomu nevadí ani 50 Hz.

  17. Dobrý den,
    Hledám 40 palcovou televizi do cca 10.000,-
    Jakou tv byste mi doporučil.
    Děkuji za radu.
    Zdravím,
    Petr Huška

    • Dobrý den,

      v této velikosti je výběr poměrně malý, zvažoval bych:

      Panasonic TX-40FS503E – „jen“ fullHD rozlišení, ale při této velikosti to není problém
      Sony Bravia KDL-40WE665 – rovněž fullHD, alternativa od Sony
      Panasonic TX-40GX700E – lehce nad limit, ale nejlepší obraz

      Případně můžete zariskovat a zkusit některou z méně obvyklých značek typu Sencor, Grundig atd… Ty mají v tomto segmentu produktů dost, ale s jejich kvalitou je to horší ….

  18. Dobrý den, výborný článek, hodně otázek jste mi vyjasnil. Máme několik let Samsung UE46F5500 a jsme spokojeni. Nyní sledujeme TV přes IP Set-top box ARRIS VIP 4302, takže v podstatě slouží jako monitor. Z IPboxu máme zapojené HDMI do Yamaha RX-D485 (zvuk 5.1 a ma upscaling na 4k) a z ní přes HDMI do televize. Chceme si poridit 55″, 4k TV Samsung nebo LG (preferuji vlastní OS). Má v tomto případě smysl 100 Hz TV? Koukal jsem na LG 55SM9010 a LG 55SM8600 a od Samsungu QE55Q60 a UE55RU8002 (jen 50 Hz). Můžete poradit? Děkuji.

    • Dobrý den,

      za mě 100 Hz panel smysl má vždycky. Uvedené Samsungy ho rovněž mají (ve velikosti 49 palců mají 50 Hz). LG i Samsung jsou velmi oblíbené značky, které se liší primárně typem použitého panelu. IPS u LG a VA u Samsungu. Podle toho který typ vám více vyhovuje (vysvětleny jsou v článku), bych volil značku. U Samsungu RU8002 (je levnější a má stejný obraz jako Q60R). U LG je lepší 55SM9010, ale taky je o kus dražší. Tam záleží kolik jste ochoten zaplatit.

      • Dobrý den,
        Mám vybrané stejné modely, ale nejsem si úplně jistý,který by měl být jako vítěz.
        Televize bude hlavně na vysílaní DVB-T a sportovní přenosy.Vše v velikost 55.
        Předem děkuji za radu a odpoved.
        1/55″ Samsung QE55Q60 19990Kč
        2/LG 55SM8600 17990Kč
        3/Samsung UE55RU8002 17990Kč
        4/LG 55SM9010 19990Kč( byla ale není ted 24000).

        • Covybrat.cz 23/11/2019 at 16:12

          Dobrý den,

          jako většina dotazujících se prvně musíte rozhodnout jestli IPS panel (LG) nebo VA (Samsung). Výhody i nevýhody jsou napsány v článku výše. To vás nasměruje do značky. V případě Samsungu bych bral RU8002, nabídne to stejné co Q60R za nižší cenu. U LG už rozdíly v obrazu jsou, ale nejsou extra dramatické. Při stejné ceně rozhodně SM9010, pokud bude rozdíl vyšší než pár tisíc, tak bych zvažoval SM8600. Jako alternativu doporučji zvážit i loňskou top LCD od  Sony, 55XF9005. VA panel a obraz o kategorii výše než ty které máte předvybrány. Drobnou nevýhodou je Android TV, která je pořád o něco slabší než Tizen nebo WebOS.

  19. Dobrý den.
    jaký máte názor na televizi značky Panasonic 4K 43 palcové?

    Děkuji

    • Dobrý den,

      uveďte prosím konkrétní typ. Obecně Panasonic nabízí dobrý obraz, slabší uživatelské rozhraní.

      • Např. typ: Panasonic TX-50GX800E

        • Covybrat.cz 21/11/2019 at 15:52

          Solidní televizor s VA panelem, 50 Hz. Trochu ho sráží slabší operační systém proti jeho hlavnímu rivalovi Samsung UE49RU8002, ale co se týče obrazu je plně srovnatelný. Takže pro uživatele, kteří z nějakých důvodů nemusí Samsung velmi dobrá volba v této velikosti.

  20. Dobrý den.
    Chci si koupit 43 palcovou televizi, poradíte mi jakou?
    Nehledím na cenu, jenom na kvalitu obrazu, kvalitu i z bočního pohledu!

    Děkuji

    • Dobrý den,

      Sony Bravia KD-43XG8396 nabídne v této velikosti asi nejlepší obraz a IPS panel zaručí kvalitní pozorovací úhly.

      • Dobrý den, víte poradit i nejlepší typ co do kvality obrazu velikosti 40 palců? 40 palcové moc v prodeji nejsou. Děkuji za odpověď.

        • Covybrat.cz 22/11/2019 at 07:51

          Dobrý den, tam je situace ještě horší, navíc na takto malé úhlopříčce už skutečně vynikne máloco. V této velikosti bych zvažoval (z těch lepších tv) třeba Panasonic TX-40GX800E.

  21. Dobrý den, pomůžete mi vybrat?
    Rozhodují se mezi Samsung QE43Q60R a Samsung UE43RU7472. Který je lepší?
    Slyšela jsem, že Qled panely jsou nekvalitní, že se vypalují.

    Dík!!

    • Dobrý den,

      QLED jsou rozšířením klasické LED technologie, vypalování u nich nehrozí. Teoretické je možné vypalování panelů u OLED technologie, ale i tam je docela málo časté. Z této dvojice, kdy je cena cca stejná je lepším přístrojem Samsung QE43Q60R.

  22. Dobrý večer, děkuji za tento výborný a podrobný článek.
    Plánuji koupi nové televize kvůli přechodu na DVB-T2, cena ideálně do cca 20k, uhlopříčka maximálně 49(50)“. Televize bude umístěna v dobře osvětlené místnosti s okny na jih a východ, ale používá se převážně až k večeru (po návratu z práce). Základním zdrojem je klasická anténa pro TV vysílání (sport, dokumenty, seriály), občas filmy z externích zdrojů + hry přes Xbox One X. Do budoucna zvažuji i nějaké internetové zdroje vysílání (Netflix, HBO GO atd.), pokud se podaří zařídit lepší datová konektivita 🙂
    Prosím o doporučení nějakého vhodného modelu a předem děkuji za odpověď.

    • Dobrý den, perfektně sepsany článek
      Neco takového jsem dlouho hledal, všechny informace potřebný k výběru, ale já sám se nemůžu pořád rozhodnout jestli koupit Philips 75PUS8303, už jsou poslední kousky kousky v prodeji. Ted mám taky Philips s ambilight asi 6 let, tenkrat jsem dal 40000 a je to super s tím podsvícením, obraz taky perfektní jak živej. tak jsme si na to zvykli, že se bude těžko vybirat něco jiného, pravda je ze uz od novoty jsou problemy s samovolnym vypinanim tv i nekolikrat za den kdy se zmeni vsechno obrazoby nastaveni do základu, sám systém je zabržděnej jak starej Android. Co ksem četl v několika recenzich tak to nikdo moc nechvalil a bojim se ze s tim novym tv to bude podobny, ale těžko se vzdát ambilight.
      Takže bych se chtěl zeptat prave na tu Philips 75PUS8303 co si o tom myslite a jestli muzete doporučit jinou znacku s podobnými parametry, teda jestli zrovma tento Philips ma ty parametry dobry.
      Chci perfektni obraz na sledování filmů i tv programu ze vzdalenosti 4 metrů, v budoucnosti s připojením playstation.
      Úhel sledování bych řekl tak do 30°.
      Předem děkuji za odpověď.

      • Dobrý den,

        u ambilightu je to vždy zajímavé. Znám lidi, kteří už na něj nedají dopustit a odpouští pak tv i známé chybky s restartováním. Jiným zase tento druh podsvícení nic neříká. Je mi jasné, že jste v té první skupině. Je to IPS panel 100 Hz, jako alternativa se nabízí za podobnou cenu ještě lehce větší Samsung QE82Q70R. Ten bude s kvalitou obrazu ještě o kousek dál, ale nemá ambilight. Je to pro změnu VA panel a taky 100 Hz. 4 metry jsou dost, takže i takto velká úhlopříčka bude použitelná pro tv vysílání, dokonalý obraz však čekat nemůžete. Opravdu špičkové modely jsou při této velikosti výrazně dražší. Myslím, že si vybíráte v rozumném kompromisu ceny a výkonu. Jestli skutečně milujete ambiligth, zůstal bych u Philipsu. Pokud jste ochoten ho opustit, zauvažujte i o Samsungu.

    • Dobrý den,

      z popisu co máte mi to nejvíce sedí na Samsung. Např. RU8002. U něj je nepříjemné, že 100 Hz panel nabízí až od 55 palců. Předpokládám, ža tato velikost pro vás nepřipadá v úvahu. Takže můžete mít Samsung UE49RU8002 – slušná televize za 14 000 Kč, super na hraní a večerní sledování. Bohužel jen 50 Hz. Alternativou je Sony Bravia KD-49XG8396 VA panel na večerní sledování, 100 Hz panel, ale trochu pomalejší odezva na hry než Samsung.  Poslední možností je LG 49SM8600. 100 Hz panel, velmi rychlá odezva na hry, ale IPS panel, který má večer horší podání černé. Jak vidíte každá volba má nějaké omezení, záleží na vás, které z nich vám vadí nejméně.

      • Děkuji za odpověď ještě jsem narazil na tyto dvě zařízení – Sony Bravia KD-49XF9005 a LG 49SM9000PLA. Už jsou sice nad limitem 20k, ale s nákupem nespěchám, třeba jim ještě spadne cena, jaký na ně máte názor?

        • Covybrat.cz 22/11/2019 at 09:18

          Dobrý den,

          Sony Bravia KD-49XF9005 už se vyloženě doprodává, tam bych spíše tipoval že úplně zmizí z trhu, než že bude nějaká výrazná sleva. LG 49SM9000PLA je letošní model, tak je šance na snížení ceny vyšší.

  23. Dobrý den,

    moc chválím úžasný článek a stejně jako ostatní prosím o radu. Svou poslední tv jsme kupovali v roce 2013 a to Panasonic TX-L42ETW5E. televize je dle mě super, svižná, rychlá, jediné co je teda pěkně na prd je ta podpora youtube, které teda nefunguje, nevím jestli to platí i u nových modelů??? Upřímně nejsem nakloněna značkám Samsung a LG ale přežiju je, když ten Panasonic zklamal. nyní jsme zakoupili tv Sencor 49US600TCS, která je tedy oproti Panasonicu značně pomalejší, tlačítka občas nereagují, občas se sama vypne, no hrůza, budu vracet, proto potřebuji radu kterou tv ať nevracim další. Určitě musí mít HBBtv, nahrávání na usb, ať nemá zvuk jako z jeskyně, přehrávání filmů a pohádek z disku, převážně s koncovkou avi, tím tedy zavrhuji značku Samsung, nejlépe 4k, funkční youtube, případně volba instalovaných aplikací. A co mě tedy překvapilo, pokud máte přehled v řazení filmů na externím disku, Panasonic vše srovná podle abecedy, u Sencoru je pořadí bez jakéhokoli smyslu. U obrazu požaduji hlavně ať není rozmazaný a celkově žádná hrůza. úhlopříčka 120-130 cm. cena 8-15 tis.

    Mnohokrát děkuji za trpělivost a odpověď Olga

    • Dobrý den,

      pokud si to pamatuji správně tak roku 2017 nebude nadále podporována aplikace Youtube u televizorů z roku 2013 a starších. Takže do toho nejspíš spadá i Váš televizor. U nových Panasoniců problém s Youtube není (aspoň o něm nevím), ale je pravdou že celkově jejich systém není tak vyspělý jako u LG nebo Samsungu. Kvůli pouštění avi filmů, bych raději Samsung také vynechal. Takže na výběr máme LG, Panasonic nebo Sony. Konkrétně pokud se chceme držet horní hrany rozpočtu:

      Panasonic TX-50GX800E – VA panel
      Sony Bravia KD-49XG8096 – IPS panel
      LG 49SM8200 – IPS panel

      Všechny 50 Hz a co se týče obrazu tak porovnatelné. Rozdíly mezi typu panelů jsou důkladně popsány v článku. Co se týče řazení filmů na disku, tak defaultně nevím. Ale lze to řešit instalací externího přehrávače. Třeba VLC player pak umí třídit podle různých kritérií.

      Pokud chcete ušetřit, tak je nabídka dost mizivá. Nízké ceny dokáže Samsung, toho nechcete. Okrajové značky bych nedoporučoval, zvlášť po vaší poslední zkušeností se Sencorem. Zbývá mi tam tedy LG 49UM7100. Žádný zázrak to není, ale pokud chcete co nejlevnější spolehlivý televizor, zkusil bych ho.

  24. Dobrý den,
    chtěl bych poprosit o radu. Jaký máte názor na TV Panasonic tx-40gx810e8?
    A nikde nedočetla jsem se jaký má panel VA nebo IPS?

    Jakou televizi se Smart 40, 43 palců, s kvalitním obrazem byste mi doporučil?
    Dík!!

    • Dobrý den,

      jedná se o VA panel. Celkově jde o slušnou televizi, ale cena za kterou ji vidím mi přijde docela vysoká – 14 000 Kč. Jako nejrozumnější v poměru ceny a výkonu vidím Samsung UE43RU7172. Za 9 000 Kč dostanete skoro obdobný obraz jako u Panasonicu. Pokud chcete to nejlepší v malé velikosti je tu Sony Bravia KD-43XG8396, ale ta už je za 18 000 Kč. V malých tv není příliš velký výběr (když chcete vyšší kvalitu), Sony to ví a nechá si za to bohužel dobře zaplatit.

  25. Dobrý den, předem děkuji za Váš čas a moc hezky zpracovaný článek. Chtěla bych poprosit, jestli byste mi pomohl vybrat televizi pro mé rodiče. Nedokážu v této cenové hranici vybrat tv, aby měla alespon trochu kvalitní obraz a zvuk. Mělo by se jednat o základní tv bez wifi, úhlopříčka do cca 102 cm, cena do 8.000,- Kč. Jestli mohu poprosit o víc typů, protože jsme ještě omezeni rozměry (výška 60 cm), avšak tím Vás nebudu zatěžovat a zkontroluji si sama. Předem moc děkuji.

    • Dobrý den,

      v kategorii 40 palcových obrazovek nelze čekat žádné zázraky. Ale docela slušně funguje Philips 32PFS5803 – jde pořídit za cca 5 000 Kč, takže v případě potřeby zbyde i na nějaké externí audio, pokud by Vám interní nevyhovovalo. Co se týče Wi-Fi, tak ji má, ale to má dnes naprostá většina i základních modelů. O něco dražší LG 32LK6200 nabídne podobný obraz, ale o něco příjemnější uživatelské prostředí. S okrajovými značkami jako je třeba Sencor nemám mnoho zkušeností a proto nemůžu radit. Malé televizory vyrábí (ve velmi slušné kvalitě) i Panasonic, ale tam je s to cenou okolo 10 000 Kč a rozdíl v obraze zase není takový. Například Panasonic TX-40FS503E.

  26. Dobrý den,

    děkuji Vám za všechny uveřejňované informace a aktuality na vašich stránkách.
    Po 10 letech bych rád vyměnil 50″ plazmu Samsung za nový TV, bude jak pro běžný příjem televize, tak naše kvalitní 4K videa, fotky, filmy, PC apod, velikost 65″.

    Aktuálně mám následující nabídky na 3 vybrané modely:
    Samsung QE65Q82 – 34990,-
    Panasonic TX 65FZ800E – 45990,-
    LG OLED65C9 – 49500,- (Skylink 10% sleva Datart)

    Jaký model můžete doporučit, pokud se nedíváte na cenu ? Nerad bych ale další TV kupoval za pár let novou.
    Děkuji Vám za případnou informaci.

    • Dobrý den,

      pokud jde o obraz bude to buď Panasonic nebo LG. Každý má totiž trochu jiný přístup. Panasonic se snaží o maximálně možné přesné zobrazení barev, zatímco LG se nebojí barvy trochu „vylepšit“, podobně jako to dělají fotoaparáty moderních mobilů. Oba přístupy mají svoje příznivce, podle toho kam spadáte vy bych se rozhodl. Ve prospěch LG hraje lepší výbava a operační systém, ale většina uživatelů se stejně rozhoduje na základě preference k obrazu. Co se týče Samsung QE65Q82, tak je to televizor s neskutečným poměrem ceny a výkonu, ale oba soupeři jsou ještě o kousek dále. 

  27. Dobrý den,
    chtěl bych poprosit o radu ohledně výběru TV: Televize by měla jet převážně večer na sledování filmů a sportovních přenosů, také potřebuji aby přehrála i formáty divx, xvid a zvuk dts (v případě starších filmů na disku). Zároveň bych byl rád, aby měla Dolby Atmos – mám v plánu dokupovat AV receiver, ale předpokládám, že pokud TV Atmos nemá (jako např. LG 65UM7100PLB), tak ho receiver nevytvoří.
    Rád bych televizi 65-70“ cca 15 do 25 tisíc.

    Mockrát děkuji

    • Dobrý den,

      vaše požadavky půjde dát docela těžko dohromady. Máte poměrně malý rozpočet a chcete velkou a docela vybavenou televizi. Kvůli podpoře DTS a xvid, nám vypadne Samsung. Od LG připadají v úvahu modely 65SM8500 a 65SM8600 (liší se jen kosmeticky). 100 Hz IPS panel, podpora Dolby Atmos. To, že ji televizor má, znamená že dokáže informace o zvuku v tomto formátu poslat do zařízení, které je schopné ho přehrát. Když ji nemá, poslat ji do recieveru nedokáže. Od Sony by připadala řada xg8505, ale tam jste s cenou přes 30 000 Kč. Od Philipsu je tu Philips 65PUS7304/12 (rovněž) s cenou 25 000, s podporou Dolby Atmos. Bohužel, při takto omezených podmínkách není výběr nijak velký.

  28. Dobrý den, nejprve bych chtěl zminit, ze moc dekuji za takto podrobne popsane veci co se tyka televize Byl jsem a stale jsem z toho nadseny.
    Nyni bych od Vas potreboval trochu poradit co se tyka koupe televize. Od zacatku jsem byl presvedceny, ze si chci koupit televizi 75″, ale nyni uz si nejsem tak jisty, dle vaseho clanku, i kdyz porad muj sen je si koupit velkou televizi.
    Televizi budu zejmena vyuzivat ke sledovani O2 TV, ci Skylink televize a sledovani filmu z USB a Blue-Ray.
    Myslite, ze je pri koupi 75″ televize, to nebude „kostickovat“ a obraz bude ostry a nebo radeji doporucujete koupit 65″.
    Rozpocet mam kolem 40 000Kc a chci bud LG ci Samsung TV
    Pokud by to byla 65″ tak se mi libi tato Samsung QE65Q82
    75″ LG 75SM8610PLA a nebo mozna i tato Samsung QE75Q60

    Dekuji moc a nebranim se i jinym navrhum 🙂
    Michal

    • Dobrý den,

      rád slyším, že Vám informace při výběru pomohly. Co se týče rozpočtu, tak můžete volit mezi nadprůměrnou 65kou a průměrnou 75kou. Nevím jak daleko budete od tv sedět a jaký je poměr sledování tv vůči filmům ve vysokém rozlišení. Je jasné, že čím bližší vzdálenost a čím víc tv vysílání, tím víc to hraje do karet menší úhlopříčce a naopak. U Samsung QE65Q82 je díky své velmi příjemně nastavené ceně favorit. Letošní 65 palcové OLEDy drží cenu vysoko, ale stále se dá sehnat loňský LG OLED65B8. Za 40 000 Kč taky hodně zajímavá volba.

      75ky jste si s ohledem na cenu a preferenci značky našel dobré. Jen vážně pozor na to tv vysílání. HD programy při slušné vzdálenosti půjdou. Ale SD programy budou kostičkované. Zobrazovací plocha je obrovská a upscalling zázraky nedokáže.

  29. Dobrý den, moc děkuji za objasnění některých pojmů při výběru televize. Úžasný článek. Přesto bych se ještě raději chtěla poradit při výběru TV. V místnosti máme hodně světla a děti sledují televizi odpoledne, tzn. asi IPS panel. Pouštějí si filmy nahrané v avi formátu. My sledujeme Tv večer, běžné vysílání. Měla bych tedy volit zn. LG? Zatím jsem se dívala na modely LG55SM8600, -8500, -9010. Jaký je rozdíl mezi nimi a který byste mi doporučil. Doporučil byste mi i variantu od jiné značky? Moc děkuji.

    • Dobrý den,

      v první řadě je tu otázka, zda je pro děti „kvalitnější obraz“ během dne důležitý. Pokud jim chcete zajistit maximální pozorovací úhly a dobrou podporu přehrávaného videa, je LG dobrou volbou. SM8600 a SM8500, se liší pouze ve vzhledu (a u 75 palců velké obrazovky i v integrovaných reproduktorech). Z tohoto pohledu bych volil tu levnější, to je většinou LG 55SM8600. SM9010 nabídne o něco málo lepší obraz, ale cenový rozdíl mi přijde příliš vysoký. Zvlášť pro vaše využití a sledování klasického tv vysílání.

      Co se týče alternativy, tak kvůli přehrávání dětských filmů v avi bych si dal pozor na Samsung. Ten nepodporuje kodek xvid, v kterém můžete mít tyto filmy uloženy. Za 22 000 Kč jde pořídit výtečná Sony Bravia KD-55XF9005, ale tu oceníte spíše vy při sledování večerních filmů (VA panel). Případně letošní (o něco horší) Sony Bravia KD-55XG8596, která má IPS panel, a je za 20 000 Kč.

      • Dobrý den chtěl jsem se zeptat jestli je Lg 55SM9010pla(alza-19990kč) lepší než LgSM8600pla která je momentálně o cca2000kč levnější děkuji Milan

        • Covybrat.cz 08/12/2019 at 22:30

          Dobrý den,

          SM9010 má hlavní výhodu zejména v přímém podsvícení. Za 20 000 je to hodně pěkná koupě.

  30. Dobrý den,
    Chtěl bych se zeptat, zda je nějaký markantní rozdíl mezi televizemi Samsung UE55RU7172 a UE55RU7092 , popřípadě jaký z těchto televizí byste doporučil.
    Děkuji za odpověď

    • Dobrý den,

      z pohledu kvality obrazu žádný. Rozdíl je ve výbavě, kterou má RU7172 bohatší. Například 3x HDMI a 2x USB oproti 2x HDMI a 1x USB u 7092.

  31. Dobry den, jakou mi doporucite tv velikost 65 palcu aspon 100Hz frekvence technologie zobrazeni dle cenoveho limitu coz je 30000kc. Sledovat budu prevazne obraz z pozemniho vysilani, obcas filmy z datoveho uloziste a obcas streamovat z internetu. Vzdalenost cca 3.5m. Uvital bych podporu mobilni platformy Apple.
    Dale tv do limitu 12000kc nejlepsi pomer cena a vykon sledovani pouze signal z pozemniho vysilani vzdalenost cca 3m.
    Dekuji za radu.

    • Dobrý den,

      začnu od konce. Samsung UE55RU7172 ve své cenové kategorii je to král a limit 12 000 Kč rovněž splňuje.

      U 65ky do 30 000 Kč můžete mít solidní Samsung UE65RU8002 za cca 22 000 Kč. Alternativou od LG je 65SM8600 s IPS panelem. Těsně nad limit je za 32 000 Kč loňský špičkový model Sony Bravia KD-65XF9005 (VA panel, ale pokud se nepletu tak nemá AirPlay), ještě o kousek dražší (ale také o kus lepší) je Samsung QE65Q82. Ale pro sledování převážně tv vysílání bude stačit i jedna z prvních dvou jmenovaných. Podle toho zda častěji budete sledovat ve dne či v noci, bych se rozhodl mezi IPS a VA panelem.

      • Dobry den dekuji za rychlou odpoved. Jaky je Vas nazor na Samsung QE65Q60 nebo Q70 misto UE65RU8002.
        Q60 bych v tomto pripade mit za cca 22500. Dekuji za odpoved.

        • Covybrat.cz 18/11/2019 at 18:59

          Dobrý den,

          Q60 vs RU8002 jsou skoro stejné, pokud jde o kvalitu obrazu. Dokud bude RU8002 levnější, tak nevidím důvod pro Q60R. Q70R je lepší, ale cena je o hodně vyšší. To už bych zvažoval Samsung QE65Q82, která má stejnou cenu a lepší obraz.

      • Dobrý den,jaký je rozdíl Samsung QE65Q80 vs Samsung QE65Q82 mimo značného cenového rozdílu.
        Děkuji za odpověd.

        • Covybrat.cz 18/11/2019 at 19:00

          Dobrý den,

          technicky jsou naprosto stejné, odlišnosti jsou jen ve vzhledu. Jak podle specifikace, tak ověřeno na podpoře Samsungu. Nacenění taky nechápu, ale jsem za něj rád. Pokud si udrží aktuální cenu, tak je s ohledem na kvality televizoru výtečná. Velmi schopná 65ka jen lehce nad 30 000 Kč. A to ještě do uvedení nových modelů zbývá skoro půl roku, tak lze předpokládat další klesání cen.

  32. Dobrý den,
    chtěl bych si pořídit moderní televizor a vůbec se v této oblasti neorientuji. Jsem velký fanda sporu, proto budu sledovat především sportovní přenosy. Manželka by oproti tomu ráda sledovala pořady s možností pozdějšího přehrávání. Signál přijímám přes Skylink satelit, tedy S2 by mělo být součástí televize. Chtěl bych ovládání přes mobilní telefon a možnost sledovat pořady přes wifi. Televizi sleduji ze vzdálenosti 2-2,5m a cenovou hladinu vidím tak kolem 25000Kč. V obchodě mi nabízeli LG 49UJ6517. Peferuji LG, ale vůbec nevím, zda je tento model dobrý. Mohli byste mi prosím poradit? Děkuji Vladimír

    • Dobrý den,

      s ohledem na vaše preference a cenový limit mi LG 49UJ6517 nepřijde jako dobrá volba. Jedná se o tv z roku 2017, obchodník se pravděpodobně chtěl zbavit skladových zásob těžko prodejného zboží. Za 18 000 Kč jde mít letošní LG 55SM8600 a to je výrazně lepší televizor, který má obrazovou frekvenci 100 Hz. Tu u sportu oceníte. Všechny ostatní podmínky rovněž splňuje. V případě, že by jste měl obavy z 55 palců (ale při té vzdálenosti mi nepřijdou opodstatněné), tak existuje i v menší verzi LG 49SM8600 (cca o 1000 Kč levnější).

  33. Dobrý den,

    děkuji za velice fundovaný článek. I já bych Vás rád požádal o radu při koupi nové TV. Po 10-ti letech vyměníme plazmový Panasonic s místy už vypáleným obrazem. Na TV se u nás kouká ve dne i v noci, sledujeme klasické TV vysílání a uvažuji o O2 TV. Kvůli občasnému sledování sportu bych upřednostňoval 100 Hz televizor a jsme limitovaní prostorem, tudíž max 49 palců.

    Po přečtení vašich rad a informací se s ohledem na uvažovaný cenový limit 20 tis. rozhoduji mezi LG 49SM8600PLA (8500 má pro nás nevyhovující nožičky) a Samsung QE49Q67R. Vede u mě LG, protože má 100 Hz, ale zase si říkám, že Samsung je QLED. Obě jsem viděl naživo a obraz mají krásný. V úvahu by přicházela i Sony KD-49XG8396, která už má Direct LED.

    Jaký televizor by jste mi z této trojice (nebo nějaký jiný?) doporučoval, abych za své peníze dostal co nejvíce? Moc děkuji za radu.

    • Dobrý den,

      jak jste správně poznamenal, v případě Samsungu a 49 palců, nebude 100 Hz panel. U Sony a LG je hlavní rozdíl v použitém typu panelu. Sony má v tomto modelu VA, LG má u všech svých LCD IPS. Výhody i nevýhody každého typu jsou podrobněji rozepsány ve článku výše. S ohledem na to co sledujete, bych spíš volil LG, kterou dokážete pořídit i o pár tisíc levněji. Pokud jste však hodně citlivý na podání černé barvy, bude lepší volbou si připlatit a vzít Sony.

  34. Dobrý den,
    smekám před vašimi znalostmi.
    Potřeboval bych poradit v mém rozhodování. Koukám na Tv ze tří metrů a sleduji filmy, pořady ze skylinku ve formátu HD. Chtěl bych si koupit jednu z těchto Tv.
    – Samsung QE65Q80R nebo Sony Bravia KD-65XG9505, popřípadě LG OLED65E8PLA. Mám obavy ze dvou věcí.
    Opravdu využiji technologii těchto Tv? Stačí tyto Tv vylepšit nižší formát do
    obrazové kvality blízké 4K nebo je to všechno jen předimenzovaná parádička, za kterou zaplatím spoustu peněz a kterou v současných podmínkách na skylinku nedokážu využit a tím pádem by mi vlastně stačila Tv levnější?
    Kterou z těchto Tv by jste mi doporučil?
    Děkuji za odpověď a přeji pěkný den.

    • Dobrý den,

      všechny uvedené patří mezi vrcholné televizory. Pokud sledujete „jen fullHD“ satelit, nebude rozdíl mezi nimi televizemi za cca polovinu ceny extra výrazný. Čím více kvalitnějšího (4K) obsahu sledujete, či budete sledovat v budoucnu, tím zajímavější být mohou. Jestli pro vás má některá z nich cenu nedokážu říct, je to vážně subjektivní. Každý bere za „dobrý obraz“ něco jiného. Taky záleží co jste měl za přístroj dosud. Pokud už byl starší, může být většina nových televizorů zlepšení.

      Nejlepší co se týče kvality obrazu je OLED od LG. Osobně bych doporučil spíše doprodávající se LG OLED65B8. Ten je jen nepatrně horší a cena se pohybuje okolo 40 000 Kč. E8 jsem viděl za nějakých 50 000. Ten rozdíl za to rozhodně nestojí.

      Sony Bravia KD-65XG9505 velmi slušná, ale ta cena je pořád docela vysoko. Zajímavější mi přijde QE65Q82R, kterou Samsung nedávno uvolnil. Z pohledu výbavy a obrazu je to vlastně stejné jako Q80R, jen cena je aktuálně o 10 000 menší. Z uvedené trojky mi to přijde z poměru cena výkon nejlepší volba. Budete mít luxusní televizor za velmi rozumnou cenu, i když jeho potenciál zatím zcela naplno nevyužijete. Alternativou může být spokojit se s lehce (při vašem využití) obrazem a vzít Samsung UE65RU8002, kterou bez problémů pořídíte za 22 000 Kč.

  35. Dobrý den, mohl by jste mi říct jak si podle vás stojí tato TV Samsung QE65Q82??

    Je například lepší než Samsung QE65Q70R?? Eventuálně v čem zda se vyplatí si za ni 3000kč připlatit. děkuji

    • Dobrý den,

      pro jistotu jsem to ověřoval ještě u Samsungu, protože Q82 se objevila docela nedávno a neměl jsem možnost ji vidět. Takže dle Samsungu i dostupných specifikací je vlastně totožná s Q80R (liší se drobně vzhledem). Zajímavé, že ta se pořád prodává o skoro 10 000 více. Za mě se při rozdílu 3 000 Kč rozhodně vyplatí. Větší počet zón pro local dimming a výrazně lepší pozorovací úhly jsou ty hlavní rozdíly, které hrají v její prospěch.

  36. Dobrý den. Potřebuji poradit kterou tv a proč . Mám na výběr dva mod. od Samsungu
    QE55Q67R
    EU55RU8002
    Nebo jinou v této cenové relaci.
    Děkuji za Vaši vždy profesionální odpověd.
    S pozdravem Antonín Blažek

    • Dobrý den,

      při stejné ceně, bych vzal QE55Q67R, která je nepatrně lepší. Pokud kupujete za tržní ceny, kdy je RU8002 o nějaké dva tisíce levnější, tak bych vzal RU8002 a ty dva tisíce ušetřil. Pokud berete cenovou relaci do 20 000 Kč, tak můžete zkusit sledovat cenu Sony Bravia KD-55XF9005. Loňský top model, aktuálně za 22 000 Kč, mohl by ještě trochu spadnout. Ta oba Samsungy znatelně převyšuje.

  37. Dobrý den,

    Plánujeme zakoupit televizi od značky Philips. Chtěla jsem se poradit, která z těchto tří by byla nejlepší. 58PUS7304/12, 55PUS8804/12 nebo 55PUS9104/12 ?
    Předem děkuji za radu.

    • Dobrý den,

      při současných cenách bych volil 55PUS9104/12, případně 58PUS7304/12 pokud vám nevadí slabší obraz a chcete raději ušetřit. Cena je skoro poloviční a rozdíl v podání obrazu takový rozhodně není.

  38. Dobrý den,

    v souvislosti s dotazem na vhodný výběr setoboxu jsem se dostal až k Vašemu rozsáhlému rozboru ohledně TV. Nenašel jsem však – anebo přehlédl – info o televizorech GoSat SMART, jež budou v nejbližších dnech uvedeny na český trh od českého výrobce GOSAT.

    Já bych měl zájem o TV GoSAT GS5560 SMART v ceně 8.650 Kč vč. DPH, ale neumím se zorientovat v uváděných datech. Všichni všechno vychvalují a nerad bych z důchodu koupil něco blbého a litoval pak, že nám mohla běžet ještě stará 10 letá LG plazma a zda nenakoupím zajíce v pytli, který bude dejchat 2 roky a týden, a pak bude po záruce.

    Můžete mně prosím sdělit Váš názor na tuto značku, resp. vybraný TV, popř. s kterou renovovanou značkou TV je porovnatelná?

    Děkuji mockrát za Vaše dobrozdání. Vaše články jsou moc užitečné a fandím Vám.

    Děkuji Petr

    • Dobrý den,

      o tomto výrobci toho mnoho nevím. Mnoho televizorů neprodává a pohybuje se vyloženě v low costových vodách. Upřímně, pokud máte plazmu podobné velikosti a jste s ní spokojen, nevidím v koupi toho modelu velký smysl. Pokud novou tv z nějakých důvodů potřebujete či chcete, zvažte Samsung UE55RU7172. Je lehce nad 10 000 kč a v této cenové hladině mnoho soupeřů nemá. Sám mám rád české výrobky, ale bohužel na poli televizorů naše domácí produkce nemá šanci. Typicky při upscallingu (převodu z nižšího rozlišení na vyšší), který se na 4K tv bude dít při sledování televizního vysílání bude tento Samsung znatelně dále.

  39. Také bych chtěl poděkovat za tento podrobný článek.
    Chci koupit novou televizi a moje hlavní požadavky jsou: uhlopříčka maximálně 49(50)“, typ obrazovky VA, frekvence 100Hz a některý z větších výrobců. Najít televizor s touto kombinací parametrů je problém. Nejvíce omezujícím faktorem je úhlopříčka, protože kombinace VA a 100Hz se u většiny výrobců vyskytuje až od úhlopříčky 55″. Moje sledovací vzdálenost je do cca 2.5m, zdrojem je kabelovka s většinou programů v HD, takže úhlopříčka 55″ by asi byla moc. Tuto kombinaci požadavků splňuje asi jen Sony, ale u této značky si nejsem jistý, které modely mají VA obrazovku. Nějaké informace jsem získal z tohoto článku, z komentářů a celkově z internetu, ale někdy se rozcházejí. Na Heurece a v obchodech jsem našel níže uvedené modely. Prosím o informaci o typu obrazovky u těchto modelů.

    Sony Bravia KD-49XF9005
    Sony Bravia KD-49XG9005
    Sony Bravia KD-49XG8396
    Sony Bravia KD-49XF8577
    Sony Bravia KD-43XG8396
    Sony Bravia KD-43XF8596

    Děkuji za odpověď.

    • Dobrý den,

      máte pravdu, že kombinace 100 Hz a VA panelu není bohužel při menší velikosti než 55 palců zcela běžná. Osobně si myslím, že s ohledem na vzdálenost by byla použitelná i 55ka, ale to je čistě subjektivní pocit a každý vnímá HD obraz na takto velkém 4K displeji jinak. Ze zmíněných modelů lehce vede XF9005. Obávám, se že bude problém ji sehnat, a pokud ano, tak za vysoké peníze. XG9005 je nepatrně horší, ale s dostupností není problém. Cena je stále relativně vysoká (Sony dobře ví, že v kategorii 49 palců a 100 Hz panel nemá mnoho konkurence), ale pokud chcete kvalitní 49 VA panel volil bych některou z nich. VA panel najdete i u 49XG8396, 49XF8577. Menší velikosti by měli být obě IPS.

      • Dobrý den,

        mám v hledáčku podobný výběr TV, mohl by jste prosím trošku rozebrat rozdíly mezi těmi 49“ modely?
        Sony Bravia KD-49XF9005
        Sony Bravia KD-49XG9005
        Sony Bravia KD-49XG8396
        Sony Bravia KD-49XF8577

        • Covybrat.cz 21/11/2019 at 09:40

          Dobrý den,

          XF9005 je loňský top model. Navzdory podobnosti v názvu není XG9005 přímý nástupce, ale stojí o kousek níže. XG8396 a XF8577 jsou na velmi podobné úrovni (akorát si letos Sony zase pohrálo s číselným označením). Všechny by v této velikosti mít VA panel. Z pohledu kvality obrazu je to XF9005, pak XG9005 a poté zbývající dva. Ale 49XF9005 není lehké sehnat za rozumnou cenu (23-24 000). Když koukám na současné ceny, tak nejlepší poměr cena výkon má Sony Bravia KD-49XG8396.

      • Dobrý den

        Děkují za odpověď. Ještě jsem narazil na Sony Bravia KD-49XG8377. Dle informací z internetu by mělo jít o stříbrnou variantu Sony Bravia KD-49XG8396 tzn. také by měla mít VA panel. Jsou tyto informace správné?

        • Covybrat.cz 18/11/2019 at 07:20

          Dobrý den,

          ano typ panelu by měl být stejný jako u Sony Bravia KD-49XG8396.

  40. Dobrý den,

    předem chci také, stejně jako všichni ostatní, pochválit za vyčerpávající a krásně zpracovaný článek. DĚKUJI

    Chci si pořídit novou TV a mám možnost koupě Sony KD-55XG8096 s celkem výraznou slevou. Konečná částka za tuto TV by byla 10.500,- Kč. Po přečtení článku si však nejsem jistý, zda využít slevy na tuto TV a nepořídit si o pár tisíc korun dražší Samsung UE55RU7172, kterou zde tolik doporučujete.

    Největší rozdíl vidím v uváděném indexu kvality obrazu, kde Sony KD-55XG8096 má hodnotu pouze 400, zatímco Samsung UE55RU7172 má hodnotu 1400.

    Prosím Vás jen o radu, zda byste se i Vy rozhodl pro volbu Samsung UE55RU7172 ?

    Moc děkuji za odpověď.

    Petr S.

    • Dobrý den,

      v první řadě prosím neberte vůbec v potaz „index kvality obrazu“. Není to standardizovaná veličina a každý výrobce ji uvádí podle sebe. Tudíž jsou zcela nesrovnatelné. Oba uvedené televizory jsou si schopnostmi docela podobné. Při výchozí ceně, která je výrazně nižší u Samsungu, ho proto preferuji. Pokud máte možnost mít Sony za takto výhodnou cenu, dává rozhodně smysl ji vzít do užšího výběru. Hlavní rozdíl je v použitém panelu Sony má (IPS), Samsung (VA) jejich výhody jsou podrobněji rozepsány v článku a na mnoha částech diskuze níže. V neprospěch Samsungu může (pro někoho) hrát absence konektoru na sluchátka a nepodpora staršího video formátu xvid.

  41. Odpovědět
    Petra Podzimková 14/11/2019 at 13:05

    Dobrý den, po přečtení článku uvažuji nejvíce o TV Samsung UE50RU7172 nebo UE55RU7172, ale kvůli vzdálenosti, která je 2m, spíše asi tu 50. Je v nich nějaký rozdíl, nebo jen v úhlopříčce (a ceně samozřejmě)? Případně mám hledat ještě něco jiného? Syn připojuje k TV PS. Děkuji

    • Dobrý den,

      rozdíl je opravdu je ve velikosti a ceně. Pokud hledáte levný televizor se slušným obrazem a dostatečně rychlý na hry, tak jde o správnou volbu. Samozřejmě existují výrazně lepší televizory, ale tam už jste s cenou okolo 20 000 Kč a více.

  42. Dobrý den,
    možná, že se ptám blbě nebo neodborně. Rozhoduji se mezi Sony Bravia KD-55XF9005(nynější cena 22.tisíc) a 55XG9505(nynější cena 28 tisíc). Někde jsem vyčetl, že by 9005 měla být upgrejtována na Android 8, ale nevím jestli by to pomohlo s lepším nastavením a provozem této TV (často se prý TV restartuje) a jak by to šlo dohromady se starším dálkovým ovládáním). Dále nevím proč podle specifikace nemá letošní typ 9505 DLNA a MHL.

    Děkuji za informace
    Standa

    • Dobrý den,

      upgradovat XF9005 na Oreo 8.0 skutečně jde, viz oficiální stránky Sony (https://www.sony.cz/electronics/support/televisions-projectors-lcd-tvs-android-/kd-55xf9005/articles/00206881) . Co se týče volby mezi XF9005 a XG9505, tak z poměru ceny a výkonu dává za mě pořád větší smysl XF9005. Je jen nepatrně horší a cena je pořád o dost nižší. MHL nevím zda podporuje, ale popravdě díky integrovanému chromecastu (u IOS lze řešit skrze aplikaci do telefonu) snadno zobrazíte obrazovku telefonu na displeji tv. DLNA by podporováno být mělo. Co se týče restartování tv, měl jsem ji doma skoro rok a restartoval sem asi 5x. Není to úplně příjemné, protože Android tv startuje snad minutu, ale jako zásadní problém mi to nepřijde. Nový update může situaci zlepšit, to bohužel nemohu posoudit.

  43. Ahoj všem, přidávám se k veskrze kladnému hodnocení článku, hodně mi pomohl. A měl bych také dotaz. V pondělí mi asi exla TV – plazma Panasonic TX-P42ST30E, večer při sledování něco prsklo, zhasla, smrad a vzadu za TV vysypaný na podstavci nějaký prášek, nevím, jestli to z chladicího ventilátoru, byl tam prach, který jsem druhý den vysál, zkoušel jsem znovu včera zapnout, ale nic, nereaguje. Myslíte, že je to definitivně k.o. nebo se zeptat někde na opravu? Kupoval jsem v prosinci 2011 v Datartu.
    Pokud bych šel do nové, tak se po přečtení článku rozhoduji mezi:
    Samsung UE55RU8002

    Sony Bravia KD-55XG8096

    Nebo jestli počkat nebo pošetřit na:

    TV používám hlavně na TV vysílání přes Skylink, pozemní DVBT nemám. Hry na TV nehraji. V TV hodně sleduji sport a především fotbal, pak rockovou muziku a dokumenty. Muziku z TV vysílání nebo youtube přes chytrou Čínskou krabičku nebo z DVD a blu-ray disků. K TV je připojen kromě satelitního přijímače ještě AV recevier Pioneer, blu-ray přehrávač a dvě přední sloupové repro + centrální středové. Tv sleduji vzhledem k času spíše k večeru a o víkendech i odpoledne. Tak jestli jít raději do VA panelu?
    Sasmung NU7172 je jen 50 Hz, že?

    • Dobrý den,

      díky za pochvalu, jsem rád že lidem pomáhá vybrat správnou tv dle jejich potřeb. Co se týče možností opravy plazmy, tak si netroufám vůbec radit. Pokud jste byl spokojený s obrazem i velikostí, zkusil bych se poptat na opravu. Pokud pokukujete po něčem větším, tak to nejspíš nemá cenu řešit a můžete vybírat novou. Oba zmíměné Samsungy (RU8002 vs Q60R) jsou za mě na stejné úrovni a ve prospěch RU8002 hraje nižší cena. NU7172 je nižší řada a skutečně má jen 50 Hz panel. Pokud pro vás není nízká cena zásadní prioritou, dává mi RU8002 větší smysl. Sony XG8096 je IPS a ještě 50 Hz, RU8002 je opět lepší volba. Přeji hodně zdaru, ať už se rozhodnete pro opravu stávající nebo nákup nové tv.

      • Také děkuji, kontaktoval jsme dva servisy, a to ve Zlíně a v Ostravě, diagnostika za 500 Kč a oprava může být 2000 až 4000 Kč, možná až 5000 Kč, což se nevyplatí ani ty dva tisíce. Ještě zvážím zavést do Zlína a obětovat tam cestu. Po větší nepokukuju, pokoj není z největších, tu 55 jsem chtěl vzít z toho důvodu že už tam je 100 hz panel s tím, původně jsem si myslel na cca 12-14 tisíc za TV, ale to bych musel jít do 49 palců či níže a přišel bych o ten 100 Hz panel. Tu větší bych vzal, protože už nemusím tolik řešit vzdálenost od TV. Musím zvážit, přemýšlím o splátkách, zatím jsem Tv nebo nic takového na splátky nebral, nechci nic přeplácet abych se pak dostal na 18 až 19 tisíc, což se mi nechce tolik investovat. Využil bych max. co jsme viděl jen u MALL, že tam bylo opravdu 10 splátek z 10% z částky a opravdu žádné navýšení, ale zrovna u MALL RU8002 mají dražší než u konkurence.

        • Covybrat.cz 14/11/2019 at 22:37

          Dobrý den,

          za ty peníze to asi skutečně nemá cenu opravovat. To zda vzít na splátky nebo ne je na vás, do toho se neodvažuji zasahovat.

  44. Dobrý den,po dlouhých letech mi dosloužila projekční tv SONY a musel jsem začít vybírat novou tv,nebýt vašeho webu tak nevím,líbí se mi jak je to tu přehledně vysvětlené.Postupně jsem se jakš takš v nových televizorech zorientoval,mám taky dva známé co se zabývali prodejem televizorů SONY,ti mi dali pár cenných rad jak zhruba televizi vybrat.Mám už zhruba vybráno a to bud Samsung UE65RU8002,který by byl za 22000 Kč,nebo Samsung QE55Q70R,který by byl za 26000 Kč,obě dvě jsem si již prohlížel taky na prodejně,bohužel neměli v prodejně tv vysílání,na větší z nich jsem viděl spoty a na menší z nich jsem si pustil kousek filmu v HD.Stará tv měla uhlopříčku cca 110cm a byla sledována ze vzdálenosti cca 4 metry.Nová tv bude ve stejné vzdálenosti,v úvahu připadá možnost i 3metry.Televize bude používána jak na klasické televizní vysílání,tak ke sledování filmů přes PC,v kvalitě HD i Blue-ray.Další věc je,že si chci přikoupit PS4,proto mě zajímá Váš názor,jak moc velký rozdíl v barevnosti bude u obou televizorů při sledování filmů a hlavně u toho hraní her a popřípadě jestli nebude u některého z nich docházet u hraní her ke zpoždení.Podle toho co jsem vyčetl,tak by ke zpoždení docházet nemělo.Pokud mezi nimi nebudou rozdíly nějak závratné,tak bych volil tu větší tv Samsung UE65RU8002.Vím,že jste již oba televizory recenzoval,ale zajímá mě Váš názor na srovnání obou v těchto uhlopříčkách.Podle posledních změn v cenách tv se ukázala za rozumnou cenu taky LG OLED55B8, o které jste psal,že nemá v této cenové hladině konkurenci.Myslíte,že půjde cca do Vánoc s cenou dolů i Samsung QE65Q70R,která je momentálně na 33 tisících např. na cca 28000Kč?Ten kdyby byl za tu cenu ted někde kolem těch 28000Kč,tak bych neváhal a koupil tento.Novou tv bych si nejraději koupil hned,ale pokud by jste očekával nějaké výrazné slevy na Black friday,nebo v době do Vánoc,tak bych uvažoval o tom,ješte si chvíli počkat.Předem děkuji za odpověd,zdraví Roman.

    • Dobrý den,

      začnu od konce. Samsung QE65Q70R si myslím, že by do konce roku mohl hranici 30 000 Kč pokořit. Garantovat se to nedá, ale vidím to nadějně. Obecně při vašem rozpočtu máte možnost volit mezi špičkovou 55, či lehce nadprůměrnou 65 (pokud nespadne ca 65Q70R na požadovanou úroveň). Za sebe bych se rozhodoval podle toho jak moc času sledujete Blu-raye a jak často tv vysílání.Pokud častěji Blu-ray, tak bych bral menší ale lepší televizor (případně počkal na pád ceny 65Q70R), pokud tv vysílání, tak může velmi dobře sloužit i Samsung UE65RU8002 a můžete ušetřit. LG OLED55B8 je skutečně ještě o kus dál než Q70R. Z pohledu hraní se nemusíte bát ani u jedné ze jmenovaných. Jak Samsung, tak LG patří z pohledu hráče k těm nejlepším volbám.

      • Dobrý den,

        co se týče toho blu-ray,tak nebude tak často pouštěn jako TV vysílání.A přes zimu určitě ta PS4.Nakonec jsem zvolil Samsung UE65RU8002.Poslední dny se začla na eshopech za tu cenu 22 000kč dost vyprodávat a někde ji i zdražili,na dost eshopech je čekací doba týden,tak jsem neváhal a koupil ji v kamenné prodejně.Uvidíme jak na tom bude s cenou ta Samsung QE65Q70R,to jsem zvědavý kam až to půjde.Ještě jednou děkuji za Váš názor,přeji pěkný zbytek dne,zdraví Roman.

        • Covybrat.cz 16/11/2019 at 21:54

          Dobrý den,

          mám radost, že se vám podařilo Samsung za dobrou cenu pořídit. Přeji, ať Vám dlouho a spokojeně slouží.

  45. Dobrý den,

    máme vzdálenost (od sedačky) k telelvizi 3,8 m. Jakou úhlopříčku byste doporučil? (V současné době máme 42 palců.)

    Jan G.

    • Dobrý den,

      při takové vzdálenosti a předchozí velikosti rozumnou volbou 55 palců, které se dají pořídit za příjemné ceny a bude to pro vás rozhodně zlepšení. Pokud máte větší rozpočet, z takové vzdálenosti je bez obav použitelných i 65 či 75 palců. Hlavně u druhé zmíněné velikosti jsou však ceny zatím stále hodně vysoké.

  46. Dobrý den,
    plánujeme koupit novou televizi kvůli přechodu na DBV-T2. Z toho důvodu bych Vás chtěl poprosit o doporučení televize. Televizi využíváme ke sledování pořadů vysílaných přes anténu. Přes den převážně na pohádky, večer na klasický program, případně sport. Televizi máme v hodně prosluněném pokoji s oknem na jih. Velikost uvažujeme 55″, případně větší, v cenovém rozmezí +-15000 Kč. Televize by měla mít Wi-Fi, Bluetooth, umět nahrávat na disk.
    Děkuji za odpověď

    • Dobrý den,

      pokud tv sledujete hodně ve dne, tak bych s ohledem na okolní podmínky volil IPS panel a značku nejspíše LG. S tímto rozpočtem můžete mít základní model v 65 palcích. Například LG 65UM7100. Případně vzít lepší (ale menší) LG 55SM8200, případně o kus lepší LG 55SM9010, která spadla na více než polovinu svojí původní ceny, ale pořád stojí cca 20 000 Kč. Tedy dost nad limit. Pokud sledujete klasické tv vysílání, asi bych volil co největší úhlopříčku (pokud je tv dostatečně daleko), v případě že si potrpíte na kvalitní filmy ve 4K, tak bych zaužoval nad investicí do 55SM9010.

  47. Dobrý den, moc děkuji za přínosný článek, ale stejně bych Vás ráda poprosila o pomoc.

    Vybírám televizi po cca 8 letech a opravdu si nevím rady. Hledám televizi s 49 – 50 palcovou obrazovkou, s operačním systémem Android (na tom ale netrvám). Hlavní je pro nás kvalitní obraz, jednoduché ovládání, HbbTv tlačítko, možnost nahrávání na externí disk (aby nebyl problém s velkou velkostí externího disku), cenové rozmezí cca 18 tis.

    Televizi využíváme k občasnému sledování TV vysílání – děti pohádky, my zprávy – občas večerní program, ale hlavně ke koukání na filmy z externích zdrojů.

    Vybrané mám zatím dvě televize a to Philips 50PUS7304 a nebo Sony KD-49XG8096, ale netrvám na nich.

    Děkuji moc za komentář.

    • Dobrý den,

      Philips 50PUS7304 nebo Sony KD-49XG8096 jsou na velmi podobné úrovni. Philips navíc nabízí podsvícení Ambilight. Někdo ho má rád, pro jiného je spíše obtěžující. Doporučuji prvně zkusit třeba v elektru a podle toho se rozhodnout. Obě mají IPS panel, tedy horší černá, lepší pozorovací úhly a jas. Obě mají 50 Hz. Alternativou může být Sony Bravia KD-49XG8396. Ta je nyní lehce pod 20 000 Kč, ale před svátky věřím spadne o 1000-1500 níže a tedy na úroveň limitu. Oproti předcházejícím má VA panel (lepší černá, horší pozorovací úhly) a 100 Hz frekvenci, tedy lepší zpracování pohybu. Dle informací od Sony zvládají nové modely nahrávání na disk až o velikost 4TB. Věřím, že by to mělo stačit.

  48. Dobrý den,
    z mnoha dotazů a doporučení je patrné, že výměna televizoru v současné době není vůbec jednoduché a jakákoliv konzultace s odborníkem je velmi vítaná. A tak přicházím i já se svými rozpaky. Čeká mně náhrada současného modelu Hitachi 28HCX05. Se sledovací vzdáleností 2 až tři metry slouží řadu let ke spokojenosti ke sledování převážně běžné nabídky. Uvažuji přejít na větší formát – 32 evet. 40 palců. Mám internet na doma od spol. O2 a tak i snad i s funkcí SMART přes WI-FI. Nejsem však zcela přesvědčen o tom zda WI-FI bude spolehlivá a zda větší formát je až tak nezbytný. Je to ale lákavé. Patřím mezi starší spoluobčany a u televizoru trávíme s manželkou poměrně dost času.Prosím o jakékoliv stanovisko a případné doporučení spolehlivého modelu a to i po stránce možnosti uspořádání programové nabídky, možností připojení sluchátek a se vstupem USB pro možnost nahrávání a přehrávání.
    S pozdravem
    Miroslav Jantula

    • Dobrý den,

      děkuji za důvěru při výběru. Co se týče velikosti, tak bych rozhodně doporučoval 40 palců. Jednak televizory v menší velikosti jsou skutečně okrajové a se slabou výbavou i kvalitou obrazu. Druhá věc, je že se na větší úhlopříčku snadno zvyká. Neuvedl jste cenový limit ale s ohledem na požadavky bych zvažoval Panasonic, konkrétně Panasonic TX-40GX700E v ceně cca 10 000 Kč. Ve hře je ještě Sony, ale u ní není možnost uspořádání programové nabídky tak komfortní. LG v dané velikosti nic zajímavého nemá a u Samsungu není sluchátkový výstup. S okrajovými značkami nemám mnoho zkušeností, tam je to vždy trochu sázka do loterie.

  49. Zdravím,
    mám dilema, rozhodoval jsem se mezi Sony 55XF9005 a Samsungem QE55Q70R, ale teď mi trochu čáru přes rozpočet udělalo Sony 55XG9505, které je aktuálně za 28000, otázka je, zda s blížícím se Black Friday neklesne cena XF9005 třeba k 20 a tím pádem by byla stále lepší volbou, ještě jsem přemýšlel nad Samsungem QE55Q80R, ale tam vůbec nevyužiji Wide-angle protože, budu vždy sedět přímo před TV.
    Řeším to hlavně protože si nejsem úplně jistý, zda třeba cena přávě XG9505, není jen teď nějaký výstřelek a pak ostrouhám.

    TV jinak bude využívána k hraní na PS4 PRO, netflix a k blueray kvalitně filmů, na klasické TV vysílání nebude využívána vůbec, budu k ní sedět přímo a spíše v tmavé místnosti. Cenový limit je 30K. OLED kvůli jeho problémům nechci.
    Ještě bych dodal, že děkuji za recenze, protože mi velmi ulehčili rozhodování, například v tom, že LG není vůbec díky IPS pro mě.

    • Dobrý den,

      co se týče cen, tak je to vždycky trochu věštění z křištálové koule. 55XF9005 by byla extrémně zajímavá cena, těžko říct zda se tam dostane, či se do té doby doprodá. Osobně bych na takové snížení ceny nesázel XG9505 vs Q70R jsou docela vyrovnané televizory. U filmů vidím podání obrazu velmi srovnatelně, u her bych bral spíše Samsung (záleží jak často konzoli využíváte). Q80R nabídne kromě úhlu i větší počet stmívacích zón, ale za šest tisíc navíc (aktuální rozdíl), to dle mého nestojí. V neprospěch Samsungu by mohla hrát nepodpora xvidu (to už dnes spíše ne), případně DTS zvuku (to už je reálnější, ale pořád docela okrajové). Pokud si pořád nejste jistý, volil bych dle preferencí na vzhled, případně operační systém. Ani s jednou chybu neuděláte a ceny jsou rozhodně velmi rozumné, s ohledem na to za co obě tv na trhu začínaly.

      • Děkuji, nakonec jsem ještě prošel obchody a v jednom byli docela blízko sebe a byla i spolupracující obsluha, takže zobrazení stejného kanálu, jsem se nakonec rozhodl se pro Sony a zatím jsem nadmíru spokojen.

        • Covybrat.cz 14/11/2019 at 22:39

          Dobrý den,

          to mě těší a přeji ať jste i nadále spokojen.

  50. Dobrý den,

    rozhoduji se mezi koupí hisense h65u8b a samsung ue65ru8002. Použití především na sledování filmů ve 4k a netflixu/hbo GO. Zajímá mě tedy primárně porovnání obrazu. Problém je, že se na internetu nemohu dopátrat moc recenzí u8b od hisense. 🙁 Nemohu se tedy rozhodnout a chtěl bych znát váš názor. Díky.

    • Dobrý den,

      Hisense h65u8b jsem měl možnost vidět jen letmo, v jednom velkém elektru. Takže moje dojmy vychází z tohoto kratšího setkání a zmínek či kratších recenzí na internetu. Kvalitu obrazu vidím na velmi podobné, ve prospěch Samsungu mi hraje lepší upscalling, ověřenější systém a nižší aktuální cena. Pokud nemáte možnost mít h65u8b levněji, než Samsung ru8002, tak bych zůstal u Samsungu. Ten letos s cenami klesnul docela brzo a před vánoci by se mohla objevit nabídka i na úrovni 20 000 Kč.

1 10 11 12 13 14 17

    Přidejte váš dotaz nebo recenzi

    Před odesláním komentáře byste měli vědět jak pracujeme s vašimi osobními údaji. Důvodem pro zpracování osobních údajů je náš oprávněný zájem. Jsme správci osobních údajů a chráníme je v souladu se zákonem 101/2000 Sb., O ochraně osobních údajů a s principy obsaženými ve směrnici EU č. 95/46/EC (GDPR). Při odeslání komentáře zpracováváme tyto osobní údaje - jméno, email a vaši IP adresu. Jméno používáme pro oslovení při případné odpovědi. Jméno můžete nahradit i přezdívkou. Email používáme pouze pro odeslání notifikačního emailu se zprávou, že vám někdo odpověděl na váš dotaz, případně rovnou pošleme odpověď na váš dotaz. Email je neveřejný a pro jiné účely ho nepoužíváme. IP adresu využíváme výlučně pro ochranu formuláře před spamem. Případné úpravy osobních údajů a žádosti o smazání můžete vyřídit emailově na [email protected].

    Covybrat.cz
    Logo