Jak vybrat televizi

Jak pracujeme?: Jsme profíci, nevěříme marketingovým slibům a nezávisle recenzujeme a srovnáváme produkty. Když nakoupíte skrze naše odkazy, můžeme získat malou odměnu, která ale nezvyšuje cenu vašeho nákupu.

Komentář jsme přijali

Zatím se ale nezobrazí. Zobrazíme jej až rovnou s odpovědí od našeho experta/expertky, nebo po schválení.

Odpověď můžete čekat zhruba do 2 dnů. Na velkou většinu dotazů odpovídáme do 24 hodin. Pokud je dotazů více a jsou složitější, tak může odpověď trvat i pár dní.

Doporučujeme vám sledovat komentáře na této stránce pravidelně, protože vám do emailu nedorazí emailová notifikace o zobrazení vašeho komentáře. Tato funkce je aktuálně nedostupná. Na spuštění notifikací pracujeme.

Chcete koupit novou televizi? Dejte si dohromady seznam vlastností, které vám na TV vadí a naopak těch, které chcete či oceňujete. Možná to zní na první pohled hloupě, ale na trhu je několik technologií a každá z nich má odlišné svoje silné a slabé stránky. Neexistuje univerzální „nejlepší volba“, ale je třeba výběr nové TV přizpůsobit potřebám a zvyklostem kupujícího. Díváte se na televizi z úhlu? Jste náruživý hráč? Sledujete ji spíše večer nebo přes den? Trápí vás „vybledlé barvy“? To je jen příklad otázek, které je dobré si zodpovědět. Vyznat se ve složité nabídce pomůže náš podrobný rádce.

Test televizorů 2026

Pořadí v testu ProduktKde koupit
Přibližná cena [Kč]
Uvedení na trh
Zobrazovací technologie
Typ panelu
Obnovovací frekvence [Hz]
Rozlišení
Barevná hloubka [bitů]
Pokrytí spektra DCI-P3 [%]
Pokrytí spektra Rec.2020 [%]
Local dimming
Podsvícení
Podpora HDR10
Podpora Dolby Vision
Podpora HDR10+
Podpora HLG
HDMI
Wi-Fi
Síťový vstup
USB (počet)
Bluetooth
Typ reproduktoru
Audio výkon [W]
Odhadovaná spotřeba za 1 000 hodin [kWh]
Odhadovaná spotřeba za 1 000 hodin (HDR) [kWh]
Duální tv tuner
Input lag v herním módu [ms]
Průměrná doba odezvy [ms]
Výška [cm]
Šířka [cm]
Hloubka [cm]
Výška (včetně podstavce) [cm]
Šířka (včetně podstavce) [cm]
Hloubka (včetně podstavce) [cm]
Váha [kg]
Kontrast
Úhly
Barvy
Konstrukce
Dynamika
Systém
Celkové hodnocení Recenze
Pořadí v testu ProduktKde koupit
Přibližná cena [Kč]
Uvedení na trh
Zobrazovací technologie
Typ panelu
Obnovovací frekvence [Hz]
Rozlišení
Barevná hloubka [bitů]
Pokrytí spektra DCI-P3 [%]
Pokrytí spektra Rec.2020 [%]
Local dimming
Podsvícení
Podpora HDR10
Podpora Dolby Vision
Podpora HDR10+
Podpora HLG
HDMI
Wi-Fi
Síťový vstup
USB (počet)
Bluetooth
Typ reproduktoru
Audio výkon [W]
Odhadovaná spotřeba za 1 000 hodin [kWh]
Odhadovaná spotřeba za 1 000 hodin (HDR) [kWh]
Duální tv tuner
Input lag v herním módu [ms]
Průměrná doba odezvy [ms]
Výška [cm]
Šířka [cm]
Hloubka [cm]
Výška (včetně podstavce) [cm]
Šířka (včetně podstavce) [cm]
Hloubka (včetně podstavce) [cm]
Váha [kg]
Kontrast
Úhly
Barvy
Konstrukce
Dynamika
Systém
Celkové hodnocení Recenze
TOP 1Kde koupit?350002025OLEDOLED100 (165)4K109979ne-anoanoneano4anoano3ano4.26064171ne8370,3122,226,374,2122,22,722,195 %100 %90 %90 %90 %80 %92 %
TOP 2Kde koupit?360002024OLEDOLED100 (144 pro hraní)4K109992ne-anoneanoano4anoano4ano4.2.27082191ano9370,6122,51,177,1122,526,823,995 %100 %90 %90 %90 %80 %91 %
TOP 3Kde koupit?350002025OLEDOLED100 (165)4K109991ne-anoneanoano4anoano4ano4.2.27084256ano8270,6122,51177,1122,526,823,995 %100 %90 %90 %90 %80 %91 %
TOP 4Kde koupit?250002025OLEDOLED100 (144)4K109878ne-anoanoneano4anoano2ano2.24077191ne10370,3122,24,575,7122,2231695 %100 %85 %85 %90 %80 %90 %
TOP 5Kde koupit?290002024OLEDOLED100 (144 pro hraní)4K109991ne-anoneanoano4anoano2ano2,14081123ano10370,8122,5477,4122,526,517,395 %100 %80 %85 %90 %80 %89 %
TOP 6Kde koupit?230002025OLEDOLED100 (144)4K109990ne-anoneanoano4anoano2ano2.14080203ano10370,9122,54077,4122,526,515,995 %100 %80 %85 %90 %80 %89 %
TOP 7Kde koupit?330002023OLEDOLED1004K109978ne-anoanoneano 4anoano2ano3.2508397ano15373,8122,75,373,8122,732,718,895 %95 %75 %85 %90 %75 %85 %
TOP 8Kde koupit?360002024QLEDVA100 (144 pro hraní)4K109575anopříméanoneanoano4anoano2ano4.2.27077193ano9970,7122,52,276,8122,523,220,690 %70 %80 %90 %85 %80 %84 %
TOP 9Kde koupit?200002025OLEDOLED1004K109890ne-anoneanoano4anoano2ano2.02083100ano10476,5122,53,470,6122,523,512,690 %95 %75 %80 %85 %80 %84 %
TOP 10Kde koupit?200002025OLEDOLED1004K109878ne-anoanoneano4anoano2ano2.02077135ne10370,8122,84,677,2122,823,514,590 %90 %80 %85 %85 %80 %84 %
TOP 11Kde koupit?260002024QLEDVA100 (144 pro hraní)4K109574anopříméanoneanoano4anoano2ano4.2.26077174ano111070,6122,72,776,8122,723,720,685 %70 %75 %85 %85 %80 %81 %
TOP 12Kde koupit?230002025QLEDVA100 (165)4K109373anopříméanoneanoano4anoano2ano4.2.26076209ano101170,6122,72,776,8122,723,720,685 %60 %70 %85 %85 %80 %79 %
TOP 13Kde koupit?200002023miniLEDVA1004K109372anoDirectanoanoanoano4anoano1ano2.15083220ne111071,6122,57,279,4122,52818,485 %60 %80 %80 %75 %75 %78 %RECENZE
TOP 14Kde koupit?200002024QLEDVA1004K109372anopříméanoneanoano4anoano2ano2.24080183ano10870,6122,84,676,6122,824,420,185 %60 %70 %85 %85 %80 %78 %
TOP 15Kde koupit?230002025LEDIPS100 (144)4K8 bitů + FRC9473anopříméanoanoneano4anoano2ano2.24084185ne101170,9122,65,877,6122,632,513,780 %60 %70 %85 %85 %80 %78 %
TOP 16Kde koupit?150002024QLEDVA100 (144 Hz pro PC hry)4K8 bitů + FRC9474anopříméanoanoanoano4anoano2ano2.14063160ne10471,7123,17,978,1123,129,515,485 %65 %80 %75 %85 %75 %78 %
TOP 17Kde koupit?170002023LEDVA1004K8 bitů + FRC9272anoDirectanoanoanoano4anoano1ano2.03077190ne11971,1122,5777,1122,531,614,280 %60 %70 %80 %75 %75 %74 %
TOP 18Kde koupit?180002024QLEDVA1004K8 bitů + FRC9271anopříméanoneanoano4anoano2ano2.24077224ano111070,6122,84,776,8122,825,319,880 %60 %70 %80 %75 %80 %74 %
TOP 19Kde koupit?160002025QLEDVA100 (144)4K109372anopříméanoneanoano4anoano2ano2.23076217ne121170,6122,84,776,4122,824,717,275 %60 %70 %80 %80 %80 %73 %
TOP 20Kde koupit?200002025LEDIPS1004K8 bitů + FRC9471anopříméanoanoneano4anoano2ano2.02064113ne101171,6123,6374,2123,62815,770 %60 %70 %80 %80 %80 %72 %
TOP 21Kde koupit?150002025QLEDVA100 (144)4K109171anopříméanoneanoano4anoano2ano2.02063181ne101270,9123,32,676,6123,324,81570 %60 %60 %80 %80 %80 %71 %
TOP 22Kde koupit?130002025QLEDVA504K8 bitů + FRC9070neboční (edge)anoneanoano3anoano2ano2.02064152ne121170,9123,22,676,8123,223,914,355 %60 %55 %75 %65 %75 %63 %
TOP 23Kde koupit?140002025LEDIPS504K8 bitů + FRC9471anoboční (edge)anoneneano3anoano2ano2.02064110ne131171,6123,6378,3123,625,715,355 %60 %55 %75 %65 %75 %63 %
TOP 24Kde koupit?160002024QLEDVA1004K8 bitů + FRC9372neboční (edge)anoneanoano4anoano2ano2.02064160ano101170,9123,32,677,4123,325,616,950 %60 %50 %75 %75 %80 %62 %
TOP 25Kde koupit?140002024QLEDVA504K8 bitů + FRC9372neboční (edge)anoneanoano4anoano2ano2.02063126ne91170,8123,22,674,6123,222,415,850 %60 %45 %75 %60 %75 %62 %
TOP 26Kde koupit?100002025QLEDVA504K8 bitů + FRC9170neboční (edge)anoneneano3anoano1ano2.02079118ne121171,1123,4675,8123,423,711,655 %60 %50 %75 %65 %75 %62 %
TOP 27Kde koupit?110002025LEDIPS504K8 bitů + FRC9372nepříméanoneneano3anoano1ano2.02084105ne101271,2123,66,877,2123,623,511,650 %60 %50 %75 %65 %75 %60 %
TOP 28Kde koupit?140002025LEDIPS504K8 bitů + FRC9169nepříméanoneneano3anoano2ano2.02081121ne121171,5123,55,878,7123,5261145 %60 %30 %70 %60 %75 %53 %
TOP 29Kde koupit?80002025LEDVA504K8 bitů + FRC8163neboční (edge)anoneneano3anoano1ano2.02079118ne121470,8122,57,775,6122,5201050 %55 %25 %70 %60 %75 %52 %
TOP 30Kde koupit?90002025LEDIPS504K8 bitů + FRC8563nepříméanoneneano3anoano1ano2.02084105ne121471,8123,66,878123,62311,645 %60 %25 %70 %60 %75 %51 %

Hodnotili jsme ve srovnávacím testu většinu zajímavých modelů televizí pro tento rok. Jako referenční úhlopříčku jsme si vybrali rozměr 55 palců, což je 140  na centimetry. Výrobci mají obvykle u jedné řady stejné funkce a velmi podobnou kvalitu tv panelů, proto můžete v testu hledat i jiné rozměry, než 55″ a porovnání televizí bude stále relevantní. Nejlepší televize 2026 a vítěz testu je Samsung S95C a LG G3. Obě však mají velmi vysokou cenu. Pokud se na to díváte racionálně, je pro většinu lidí nejlepší volbou LG C2, která nabídne lehce horší cenu, ale v tuto chvíli za méně než poloviční cenu.

Jak hodnotíme

  1. U kontrastu nejde jen čistě o jeho hodnotu, ale také o kvalitu lokálního tlumení (pokud je), blooming a black crush handling.
  2. U pozorovacích úhlů subjektivně hodnotíme, kdy dochází k deformaci a vyblednutí barev a ztrátě jasu.
  3. Ačkoliv to na první pohled nemusí být jasné, pod hodnocením „barev“ (která má v celkovém hodnocení televizoru značný význam) se skrývá pokrytí barevného spektra (s větší vahou na DCI-P3), dále maximálním jasu (to je důvod proč zde klasické OLEDy trochu ztrácí). Jednolitosti zobrazení černé barvy (temnější nebo naopak světlejší rohy obrazovky) a také podpora Dolby Vision, jakožto stále dominantního HDR formátu.
  4. Konstrukce je pak čistě subjektivní pocit ze zpracování přístroje. Vyšší kvalita materiálů znamená lepší zpracování a vyšší životnost.
  5. U hodnocení dynamických scén má velký význam frekvence panelu, dále doba odezvy, podpora BFI, VRR a částečně také subjektivní pocit z pohybových scén, protože ne vše lze popsat čísly.
  6. U hodnocení operačního systému televizoru má největší vliv snadnost používání systému (subjektivní metrika) a jeho rychlost (na několika úkonech, typu jak dlouho trvá změnit zdroj obrazu, spustit netflix, upravit jas atd..). Menší vliv pak má to zda značka nabízí (a v jaké míře) aktualizace operačního systému, funkčnost dálkového ovládání, možnosti přizpůsobení a z pohledu výbavy také USB ve verzi 3.0 a HDMI 2.1.

Zvuk nehodnotím. Důvodem je fakt, že většina lidí co znám má u „dražších“ tv (což jsou právě ty s lepším zvukem), stejně nějakou formu samostatného audio řešení – domácí kino, soundbar, zesilovač + repro atd…

Toto je metodika hodnocení verze 2.0. Důvodem pro změnu, že původní vznikla někdy okolo roku 2018 a od té doby se technologie (OLED, QD-OLED, miniLED) dost posunuly. Což má za následek i to, že podle těchto podmínek mají klasické levné LED kolem 10 000 Kč docela nízké skóre. Neznamená to že jsou to nutně špatné tv, ale pro náročnější diváky vhodné nejsou.

Jakou televizi bych aktuálně doporučil ke koupi

Aktualizováno v lednu 2025. Cena televizorů z roku 2024 už je na velmi slušné úrovni, minima však všechny ještě nedosáhly. Některé modely z roku 2023 už jsou vyprodány, ale hodně je jich ještě k dostání a většinou za dobré ceny. Jen u malé časti z nich začínají ceny opět růst.

Nejlepší televize do 5 000 Kč

Při takto nízké ceně je výběr skutečně obtížný a musím přiznat, že rozdíly mezi značkami jsou malé. Osobně bych se i v této ceně vyhnul malým či neznámým výrobcům a raději pár stovek připlatil. V této cenové kategorii cílíte na malé úhlopříčky okolo 32 a 40 palců. Pokud vybíráte svoji hlavní televizi, doporučuji raději nějakou dobu šetřit a zkusit se dostat do následující cenové kategorie (10 000 Kč), kde jde koupit „full-size“, tzn. 55 palců v dostatečné kvalitě.

Pokud vás omezují fyzické rozměry, nebo je rozpočet 5 000 opravdu hraniční, tak zvažte LG 32LQ630B 50 Hz typ panelu je reportován IPS i VA, HDready rozlišení (při této velikosti stále použitelné), dobrý operační systém, zvuk také docela použitelný.

De facto to stejné platí i pro Samsung UE32T4302 50 Hz, výhradně s VA panelem, HDready rozlišení (při této velikosti stále použitelné), rovněž dobrý operační systém s plnou výbavou jako u vyšší modelů od Samsungu. Cenovka je pár stovek pod 5 000 Kč.

Alternativně, můžete se zkusit GoGEN TVF 32M340 –  fullHD (1920 x 1080) a 50 Hz. Cena se blíží 4 500 Kč. A časem by mohla být nejlevnější ze všech zde uvedených. Takže pokud je nejnižší cena hlavní prioritou, můžete ji zvážit.  Tentokrát by se mělo jednat o VA panel (nevím, jestli v celé sérii). Nastavování v operačním systému je trochu hra na schovávanou, naštěstí většinu věcí stačí najít jen jednou. Jinak pro něj platí klasické neduhy takto levných přístrojů – slabší zvuk, lehce zmatený operační systém a pomalejší reakce.

Nejlepší televize do 10 000 Kč

Základní 55ky jsou většinou pod 10 000 Kč koupit, jen výjimečně po uvedení na trh jsou dražší. Takže pod touto cenovou hranicí najdeme LG 55UT73003. LG má nepatrně horší obraz (oproti níže zmiňovaňovanému Samsungu) a IPS panel, místo VA u Samsungu, ale přehraje i filmy ve starším formátu. Samsung (respektive VA panel) nabídne lepší černou barvu, IPS zase drobně vyšší jas a lepší pozorovací úhly.

Samsung DU7172 jde bez potíží sehnat za skvělých 8 5000 Kč a je lepší volbou. Na svoji cenu má velmi solidní obraz, propracovaný a plynulý systém. Jedinou zásadní nevýhodou je fakt, že nepodporuje starší filmový kodek xvid a zvuk ve formátu DTS. Pokud sledujete jen televizní vysílání, tak vás to nemusí nijak trápit.

Vlastně je tu jen jeden kousek co bych v této ceně (nyní za luxusních 8 000 Kč) doporučil a to TCL 55V6B – slušný obraz, trochu se šetřilo na HW a tak operační systém někdy trochu zaváhá. Ale nabídne lehce lepší obraz než ostatní přístroje s cenou okolo 10 000 Kč od LG, Samsungu atd… 

Nejlepší televize do 15 000 Kč

Toto je obvykle taková slabší kategorie. U „známějších“ značek zde dosáhnete jen na základní modely, které nepřináší žádné zásadní zlepšení vůči těm s cenou okolo deseti tisíc. Nicméně občas do sní spadnou 100 Hz panely od cenově agresivních značek. A to je i případ současného stavu.  Můžete vybírat z :

TCL 55C745 – 100 Hz VA panel už má zase lákavou cenu – aktuálně cca 14 500 Kč. Klasické LED s přímým podsvícením je při sezení přímo před tv a v lehce potemnělé místnosti má na svoji cenovku velmi krásný obraz. Bohužel už se doprodává. V HDR se nemůže měřit s tv typu LG C4, či Sony X90L které koupíte o nějakých 5-10 tisíc dráž. Operační systém je AndroidTV.

Hisense 55U7NQ – vlastně skoro to stejné co TCL, jen od jiného výrobce, ale aktuálně stojí 16 000 Kč – ale to se může zase změnit. Hlavním rozdílem je operační systém VIDAA. Osobně bych z těchto dvou volil podle ceny a pokud bude podobná (dost často se mění), tak zvažte zda vás v něčem omezuje systém Vidaa (některé aplikace pro něj nejsou dostupné). Alternativou od Hisense je 55E7NQ Pro, má nižší cenu (12 000 Kč), ale je horší. Méně zón lokálního tlumení a lehce nižší jas. Pokud by cena výrazně nižší, než U7NQ už nebude dostupná tak ji můžete zvážit.

Nejlepší televize do 20 000 Kč

Tahle cenová úroveň dostala nejvíc na frak. Do polovinu roku 2023 ještě platilo, že za 20 000 Kč pořídíte velmi slušnou tv. To se bohužel změnilo a nyní se tato hranice posouvá výrazně výše, až těsně pod 30 000 Kč. Což je vážně škoda, doufám že se ceny ještě vzpamatují a o pár tisíc spadnou.

Aktuálně se pod 20 000 Kč dají koupit větší velikosti základních modelů typu Samsung QE65Q80D. Má 100 Hz a docela slušný obraz. To Hisense 65U7NQ se pohybuje od 18 po 20 000 Kč, ale je to 100 Hz miniLED s výrazně lepším obrazem. Alternativou pro větší velikost je základní Samsung UE75DU7172, kterou ale můžete mít za vážně hezkou cenu – cca 16 500 Kč (85 palcová varianta stojí okolo 22 000 Kč).

Aktuálně je mezi 55 palci ideální volbou v této ceně Samsung QE55QN85D, za cca 17 000 Kč. Hisense 55U7NQ , stojí o 1 000 Kč méně a také nabídne skvělý poměr ceny a výkonu. Pokud vás nelimituje operační systém Vidaa (spoustu lidí ne) a zároveň chcete co nejvíc ušetřit tak se jí nebojte. Od TCL je momentálně nejzajímavější TCL 55C765 za rovných 20 000 Kč. Dle parametrů lepší než QN85D, v praxi to není tak jednoznačné. Každá z těchto tv je zajímavá a uspokojí i náročnější (nikoliv však nejnáročnější) diváky. Pokud vám nevadí trochu si připlatit tak za 22 000 Kč lze mít Samsung QE55S90D. Za ty peníze je to super kup.

Možná vás to překvapí, ale okolo 40 000 Kč jde koupit i 85 palcový obr. Jasně, výbavou a kvalitou obrazu je to spíše základní model, ale možná pro někoho zajímavé: Samsung UE85DU7172 lze koupit v akci i pod 20 000 Kč.

Nejlepší televize do 30 000 Kč

Donedávna platilo, že této ceně se blížili 65 palcové OLEDy. Nyní jsme v situaci kdy do 30 000 Kč kupujete opravdu kvalitní 55ku.

Klasikou je LG C4 je okolo 27 000, není to špatná cena ale nejspíše během jara spadne o cca tisícovku. Výraznější pokles bych však nečekal a pokud chcete kupovat, tak je solidní čas. Případně počkat na uvedení C5 a pak by se cena mohla trochu pohnout dolů. Od Samsungu je alternativou Samsung QE55S90D, který je lehce okolo 22 000 Kč.  Za rovných 30 000 Kč jde koupit i 65 palcová varianta. Mě osobně o trochu víc vyhovuje obraz od C4, ale je to subjektivní. Pokud z nějakého důvodu preferujete Samsung tak se jí bát nemusíte. Pochopitelně čím více bude S90D levnější od C4, tím je S90D atraktivnější. A 5 000 Kč, což je aktuální rozdíl není vůbec málo.

Můžete zkusit i OLEDy od jiných výrobců. U Philipsu získáte Ambilight a podobnou cenu jako má LG. U Sony a Panasonicu si obvykle výrazně připlatíte. Striktně vzato tak pro opravdu náročného diváka nabídnou o něco lepší obraz. Zejména upscaling a drobné softwarové úpravy obrazu mají na špičkové úrovni. Ale ten příplatek za to pro většinu kupujících nestojí a C4/S90D má výrazně lepší poměr ceny a hodnoty.

Jestli nechcete OLED, výběr kupodivu není extra velký. Loňské LED od Sony už mizí z trhu, ale pořád jde koupit Sony Bravia XR-55X90L za hezkých 30 000 Kč. Pokud vám obraz od Sony vyhovuje, tak je to moc hezká cena. Smysl také dává Samsung, např. Samsung QE55QN90D (cca 24 000 Kč) nebo už dříve zmiňované TCL 55C765, které má lehce horší obraz, ale výrazně atraktivnější cenu. Bohužel Sony ani Panasonic nedokáží cenově dravým značkám (TCL, Hisense, ale i Samsung) cenově konkurovat a nejsou o tolik lepší, jaký je rozdíl v ceně.

Pokud potřebujete větší úhlopříčku, tak se podívejte do předešlých cenových kategorií a jen zvyšte velikost. Obecně platí, že ve velkých velikostech (75 palců a více) nabídnou nejlepší cenu Hisense a TCL.

Nejlepší televize do 40 000 Kč

Jak se ceny posunuly, tak okolo této ceny jde pořídit i velmi dobré televizory o velikosti 65 palců. Nejlepší koupě je aktuálně LG 65C4, ta stojí krásných 34 000 Kč. Ještě nedávno byla přes 40 000 Kč. Pokud chcete 65 palců v této ceně, tak za mě ideální volba.

V 75 palcích je také z čeho vybírat  TCL 75C845 (už jde s přehledem koupit za 34 000 Kč) nebo Samsung QE75QN85C, který je o cca 1 000 Kč dražší. A na rovinu mnoho navíc toho nenabídne. Samozřejmě můžete mít i větší velikost u televizorů z předcházejících kategorií.

Nejlepší televize 55 palců

Pořád se jedná o nejčastěji nakupovanou úhlopříčku. Nechci u ní jmenovat jeden konkrétní model – navíc ty skutečně nejlepší (řada G od LG, 9x od Sony, či 2000 od Panasonicu) nabízí jen o kousek lepší obraz než ty „druhé“ v pořadí (LG C, Sony 8x, Panasonic 1500) a přitom stojí výrazně více. Navíc je těžké i bez kontextu ceny určit, která z nich je nejlepší. Protože každá má nějakou drobnou výhodu a vždy záleží na potenciálním kupci co preferuje. Z pohledu prodejů je za poslední dobu v tomto vyšším segmentu dominantní LG C4. A já se tomu vůbec nedivím, je to skutečně povedený televizor.

Co chci zdůraznit, že 55 palců je aktuálně mezník ve kterém u všech výrobců můžete koupit tv bez kompromisů. Tj., 100 Hz, 10 bitů atd.. U některých výrobců při menších úhlopříčkách 100 Hz mít nelze.

Nejlepší televize 50 palců

Pro kontext doporučuji přečíst i předešlý odstavec. Nicméně do 50 palců už tak snadný výběr není. Osobně bych doporučil 48 palcový OLED – aktuálně v nabídce např. u LG (LG OLED48C4), Sony (Sony XR-48A90L) nebo Philipsu (Philips 48OLED818). 

Nejlepší televize 43 palců

Opět relativně omezený výběr, který je stejný jako u 50 palců. Osobně bych i zde doporučil 42 palcový OLED – aktuálně v nabídce např. u LG (LG OLED42C4) nebo Sony (Sony XR-42A90K). 

Nejlepší televize 65 palců

Lze o ní říct naprosto to stejné co o kategorii do 55 palců. Výbavou se mezi sebou nijak neliší, jen u některých modelů s vyšší úhlopříčkou roste i audio kvalita – vyšší výkon či vyšší počet kanálů.

Nejlepší televize 75 palců

Lze o ní říct naprosto to stejné co o kategorii do 55 palců. Jedinou výjimkou jsou OLED, které nemají úhlopříčku 75 palců, ale mají 77. Jejich cena je však pořád extrémně vysoká a pro naprostou většinu kupujících nedostupná. Na druhou stranu „levný“ televizor typu Samsung UE75DU7172 jde bez potíží pořídit za 18 000 Kč.

Jak vybrat TV podle parametrů

Vybírejte podle toho, co sledujete

Dříve než se dostaneme k jednotlivým důležitým parametrům výběru televize, jako je úhlopříčka nebo rozlišení, je zásadní otázka: co na ní budete sledovat. Čtenáři se často v komentáři pod článkem ptají jaká televize je pro ně nejlepší. Strašně moc to záleží na jejím využití. Uvedu několik příkladů: Sleduji hlavně klasické TV vysílání Jestliže sledujete výhradně televizní vysílání, tak nemá cena kupovat 65 palců velký OLED panel za 70 a více tisíc. Kvůli nízkému rozlišení (jen část kanálů je v HD, hodně je jich ještě v nízké kvalitě), bude obraz stejně trochu rozkostičkovaný a kvalita displeje a dalších funkcí takhle drahého panelu se nemá šanci na plno projevit.

Ano, bude mít lepší obraz než stejně velká televize za 20-30 tisíc, ale ten rozdíl nebude nijak velký. Naopak rozdíl v ceně je pro většinu lidí obrovský. Jako rozumná volba mi zde přijde 49-55 palců velký přístroj s cenou okolo 15 000 – 20 000 Kč. Ideální poměr ceny a výkonu. Stejný názor mají i experti z Tomsguide. Sleduji TV vysílání, ale i filmy ve vysoké kvalitě  Případně hrajete hry na novější konzoli. Je jedno zda se jedná o DVD či Blu-ray disky, nebo máte předplacený Netflix. Zde již má cenu investovat do kvalitnějšího zobrazovadla, záleží co vám dovolí rozpočet. Čím menší je podíl sledování tv vysílání, tím více se můžete klonit k dražším televizím.

Opět vycházejte ze svého rozpočtu. Dobře vám poslouží televize v cenové hladině z předešlého odstavce, ale u filmů ve vysoké kvalitě je již divácký zážitek u dražšího přístroje někde jinde. Díky kvalitnímu zdrojovému videu se není potřeba bát ani úhlopříčky 65 palců a vybírat lze z cenové hladiny od nějakých 30 000 – 70 000 Kč. Existují sice ještě dražší televizory, ale rozdíl v kvalitě je opravdu minimální a cenový i několika násobný. 65“ obrazovky jsou pořád o něco dražší než ty 55“, ale oproti předchozím letům je rozdíl výrazně menší. Řekl bych, že 55“ je volba rozumu a 65“ srdce.

Velikost televize

Než se vydáte do obchodu, promyslete si jak velkou televizi chcete – především jde o velikost úhlopříčky televize. Měli byste vědět, že velká obrazovka vždy neznamená lepší pocit ze sledování televize. Jestliže máte menší obývák, televizní kanály nepřijímáte ve vysokém rozlišení a nemáte ani blu-ray přehrávač, televizi s obří úhlopříčkou příliš nevyužijete. Televizi s velkou úhlopříčkou využijete tehdy, když přijímáte signál ve vysokém rozlišení. Ten se šíří přes HD televizní kanály, blu-ray nosiče a také ho využívá spousta videoher. Jestliže váháte nad tím, jak velkou televizi koupit, změřte si velikost obýváku, nebo pokoje, ve kterém ji budete sledovat. Doporučené vzdálenosti a průměrné velikosti TV uvádíme v tabulce níže. Pozorovací vzdálenost televize je však také individuální záležitostí. Například podle Michael Bizzaco a Josh Levenson je nutné vzít do úvahy více faktorů. Zohlednit musíte kvalitu signálu, typ programu nebo filmu, okolní podmínky a osobní preference.

Rozlišení televize

Na pozorovací vzdálenost má velký vliv rozlišení vysílání:

    • 8K – rozlišení 7680 x 4320, což znamená cca 33 milionů pixelů. Což je opět 4x tolik zobrazovaných informací oproti 4K. V praxi zatím má 8K rozlišení využití jen u opravdu velkých obrazovek (85 palců a více), kdy už jsou u 4K (při sledování zblízka) vidět jednotlivé pixely. 
    • 4K = Ultra HD – rozlišení 3840 x 2160 pixelů nabízí 4x více zobrazovaných informací. Aktuálně se jedná o standard a toto rozlišení má přes 90 % prodávaných televizí.
    • Full HD – rozlišení 1920 x 1080 pixelů už  je dnes součástí je několika malých modelů (32 palců a méně) či vyloženě low-costových značek.
    • HD ready – rozlišení 1280 x 720 pixelů je dnes již zastaralé a potkat ho u nového televizoru už je opravdu velké štěstí.

Upscaling

Pod tímto anglickým slovem se označuje situace, kdy televizor „přepočítává“ video z menšího rozlišení do vyššího. S ohledem na fakt, že většina v současné době prodávaných televizorů má rozlišení 4K a velká část videí co ní budete sledovat bude v nižším rozlišení. Zejména starší filmy a pořady byly natočené kamerami, které HD neuměly – protože v té době takové rozlišení ani neexistovalo. U televizního vysílání se většinou potkáte s těmito rozlišeními:

  • Full HD (1920 × 1080 px)
  • HD (720 × 1280 px)
  • SD+ (1440 × 1080 px)
  • SD (960 × 540 px)

Upscaling má na starost obrazový procesor a určuje jak bude video v nižším rozlišení vypadat na vašem televizoru. Zejména pokud jde o jeho ostrost a vykreslení detailů. Vlevo vidíte obraz ze zdrojového videa, vpravo je výsledek upscalingu. Všimněte si zejména ostřejších linií u lokte postavy nebo konce dredů. Zdrojový snímek byl v HD, tedy relativně slušné kvalitě. Podrobněji se tomu věnuji v samostatném článku.

Doporučená pozorovací vzdálenost

S ohledem na to, že většina prodávaných televizí má 4K rozlišení jsme upravili tabulku doporučené vzdálenosti. První sloupec udává velikost obrazovky, druhý to jak daleko by jste měli být daleko od 4K televize na které sledujete klasické televizní vysílání a poslední je určen pro vzdálenost na sledování 4K filmů. 

Tyto tabulky berte jako orientační. Jako lidé nejsme všichni stejní a neexistuje žádná vědecky podložená poučka, která by přesně stanovila úhlopříčku tv s ohledem na sledovací vzdálenost. Velmi hezky a grafickou formou popisuje tuto problematiku web wikihow.com.

Důležité jsou i osobní preference. Jsou lidé, kteří vám řeknou, že by se k menší tv než 65 palců už nikdy nevrátili a pokukují o 75 nebo 85 palcích. Při takto velké úhlopříčce už ale ve většině případů (kvůli zdrojovému videu, ne kvůli televizi) není dokonalý obraz. Naopak další skupina lidí proto bude považovat 65 palců za maximum co dává smysl. Na závěr poznámka pro hráče. Zkuste hrát střílečku či akční hru na 75 palcové televizi. Nemalé části z nás se bude po hodině „motat hlava“. O čemž svědčí i zkušenosti známého herního magazínu PCGamer.

Jak bude vypadat běžné vysílání na opravdu velké úhlopříčce? Představte si, že vyfotíte fotku na svůj telefon. Na displeji telefonu vypadá skvěle. Na obrazovce notebooku, už vidíte že některé detaily nejsou ideální a na velké obrazovce televizoru by tyto nedostatky byly ještě více patrné. A principiálně stejně funguje velká úhlopříčka a obraz v „horší kvalitě“, řekněme cokoliv pod fullHD.

Velikost úhlopříčkyObvyklá velikost televize šířka x výškaDoporučená vzdálenost pro standardní vysíláníDoporučená vzdálenost pro 4K obsah
32“ / 81 cm72 cm x 48 cm1,3 – 1,8 m0,7 – 0,8 m
40“ / 101 cm91 cm x 60 cm1,4 – 1,9 m1 – 1,2 m
49“ / 125 cm110 cm x 71 cm1,6 – 2,1 m1,4 – 1,6 m
55“ / 140 cm124 cm x 76 cm2,0 – 2,4 m1,8 – 2 m
65“ / 165 cm145 cm x 91 cm2,5 – 3 m2,2 – 2,4 m
75“ / 190 cm167 cm x 105 cm3 – 3,5 m2,4 – 2,6 m

Vzdálenost od televizoru dle mého také závisí i na tom jaký druh obsahu hodláte sledovat. U sportu či hraní her je většina lidí raději o něco blíže obrazovce, zatímco při sledování vizuálně nenáročného obsahu (seriály, debatní pořady) zase nevadí, když jste o kousek dále.

Umístění

Někteří z nás (ať už z vlastních preferencí, nebo kvůli tomu jaké jsou omezení obývací stěny) ukrývají televizor do obývací stěny a kolem něj jsou různé skříňky, vitríny a podobně. Pokud je možné, doporučuji se tomu vyhnout. A to ze dvou důvodů: Tím prvním je zvuk. I když v rámci hodnocení každého současného televizoru zmiňuji, že i poměrně levné externí reproduktory udělají větší parádu, tak pořád platí, že tv, která „má okolo sebe místo“, dokáže podat výrazně lepší zvuk než ta, kterou uvězníte do těsného sevření nábytku. Ideální vzdálenost, kterou by tv od zdi či stěny nábytku za ní měla mít je 15 – 20 cm.  A to radí i Lauren Flanagan ve svých tipech kam tv umístit.

Říkáte si, jak je to tedy s montáží na zeď? To bude mít vždy zkreslený zvuk? Moderní televizory poznají, že jsou pomocí držáku připevněny přímo ke zdi a upraví nastavení zvuku, aby se s tím co nejlépe vyrovnali. U některých je třeba to udělat ručně v nastavení. Druhým důvodem může být přítomnost technologie dodatečného osvícení, například Ambilight (kterou používá Philips) je při takovém umístění (zvlášť pokud je hodně těsné), skoro nepoužitelná.zdroj I zde potřebujete jistou vzdálenost od zdi či stěny za displejem. Ideálním případ opět alespoň 15 cm. Co se montáže na zeď týče, hodně záleží na tom, jaký držák zvolíte.

Na trhu je mnoho druhů a často záleží i na rozpočtu jaký je k dispozici. U těch „lepších“ není problém televizor trochu nahnout směrem dopředu a snáze se dostat třeba k výstupů pro HDMI nebo USB, kterou jsou z boku přístroje. Jiné lze zase pomocí skládacího ramene vysunout jak kupředu, tak i do boku. Takže si televizor dokážete správně nasměrovat i když sedíte třeba mimo obývací pokoj u jídelního stolu. Mnoho diváků to asi nepotřebuje, ale pokud vy ano, doporučuji jít navštívit nějaké větší elektro. Názorná ukázka a vlastní zkušenost vám dá mnohem lepší představu. Inspirací mi zde byl výtečný přehled od consumerreports.org.

Výška do jaké umístit televizor. Rovněž důležitá otázka. Při pohodlném sezení na gauči či křesle chcete mít obrazovku tak vysoko, abyste pohodlně měli její cca polovinu až dvě třetiny pod úrovní očí. Příliš vysoké umístění, při kterém musíte hlavu vytáčet nahoru není dobrý nápad. Pokud mi nevěříte, zkuste názornou ukázku od hellotech.com.

Typy televizního signálu

Další důležitou věcí, která ovlivní nákup televize je televizní signál. Naprostá většina současných televizorů má tunery pro příjem všech podporovaných druhů digitálního televizního vysílání. To se označuje jako DVB – zkratka anglických slov Digital video broadcasting.zdroj Co tak úžasného do našich obrazovek přináší a jaké jsou možnosti jeho příjmu? Vezmu to z druhého konce a podíváme se společně, jaké byly nevýhody analogového vysílání.

První z nich byla nutnost zobrazit to co se právě vysílá. Takže žádné pouštění pořadu ze záznamu jako je to běžné dnes nebylo možné. Analogové vysílání je také mnohem více náchylné na šum a vliv odrazu signálu či rušení od jiných vysílačů.zdroj Z toho vznikal zdvojený obraz, takzvané duchy. Proto bylo méně vysílačů, které byly silnější a nebylo tolik oblastí s překryvem. U digitálního vysílání se naopak může využívat více slabších (a levnějších) vysílačů. Navíc dokáže přenášet obraz ve vyšší kvalitě. V dnešní době je běžné, že tunery pro příjem televizního vysílání jsou přímo součástí televizoru. Výhody pro interní variantu tuneru jsou zřejmé.

Můžete používat stejný ovladač jako pro televizi a nemáte v domácnosti další přístroj navíc. Pro externí variantu pak hovoří propracovanější uživatelské prostředí a z něj plynoucí pokročilé možnosti typu – mazání stanic, které nechcete nebo možnost zálohy vašich naladěných stanic. To u některých integrovaných tunerů nejde, jiné to zvládají s přehledem. Každopádně je možné přijímat tento druh signálu i na staré televizi, stačí koupit externí tuner neboli set-top box.

  • DVB-T – pozemní vysílání (vznik standardu 2004)
  • DVB-T2 – pozemní vysílání nové generace (vznik standardu 2009)
  • DVB-S – satelitní vysílání (vznik standardu 1997)
  • DVB-S2 – satelitní vysílání nové generace (vznik standardu 2005)
  • DVB-C – kabelové vysílání (vznik standardu 1994)
  • DVBC-2 – kabelové vysílání nové generace (vznik standardu 2009)

DVB-T

Základní standard digitálního pozemního vysílání. Funguje tak, že je obraz i zvuk digitalizován a vysílán v takzvaném multiplexu. Multiplex obvykle obsahuje více (4-6) programů pohromadě. Digitalizovaný obraz je nutné komprimovat, protože je datově velmi náročný. Pro komprimaci se využívá známý formát mpeg2. Ten počítá s nedokonalostí lidského oka a odstraňuje drobné detaily v obraze, kterých si příliš nevšímáme. Protože se jednotlivé snímky od sebe příliš neliší, tak se posílají jen změny. Původní velikost datového toku je zhruba 160 Mbit/s a po komprimaci se dostáváme pod 8 Mbit/s. Tedy více než dvacetinásobné zmenšení. Vycházím z tohoto článku. Podobně se zachází i se zvukem. A aby mohl být obraz se zvukem znova spojen, dochází k tzv. multiplexování. To jest vysílání v rámci multiplexu.

DVB-T2

Nový standard televizního vysílání. První testovací síť byla u nás spuštěna 1.3.2017. Jednalo se o vysílače Praha Žižkov a Cukrák. To zda vaše televize podporuje tento standard lze snadno zjistit na webu www.dvbt2overeno.cz . Kompletní přechod na tento typ vysílání byl dokončen na konci roku 2020. Definitivní vypnutí DVB-T je plánováno na 1.2.2021. To znamená, že tou dobou musíte mít televizi co podporuje DVB-T2 nebo zakoupit externí DVB T2 set top box. Podle informací od Českých Radiokomunikací by se mělo vysílání v tomto standardu držet minimálně do roku 2030. Uvidíme jak jestli to tak doopravdy bude. Výhody oproti staršímu formátu DVB-T jsou tyto:

  • možnost příjmů více televizních programů
  • více programů bude také v HD (díky vyšší kapacitě sítě)

DVB-C

Digitální televizní vysílání v kabelových sítích. Zjednodušeně kabelová televize nebo kabelovka. Díky dostupnosti kvalitního připojení až do domu přináší velké množství programů, které navíc mohou být ve vysoké kvalitě. Nevýhoda je její omezená dostupnost. Potvrzeno i dle statistik digitalnitelevize.cz. Protože náklady na rozvody kabelů nejsou malé, tak se nabídka omezuje na větší a velká města. Pokud bydlíte na vesnici, můžete na kabelovku zapomenout. Druhou nevýhodou je, že se jedná o placenou službu. Svému poskytovateli budete platit pravidelný měsíční poplatek.

DVB-C2

Oproti původní verzi přináší navýšení přenosové kapacity, což umožňuje příjem obrazu ve vyšší kvalitě. Velmi hezky a detailně popsáno v tomto článku na Lupě.

DVB-S

První generace digitální družicového vysílání. Pracuje s obrazovou kompresí mpeg2 a audio kompresí mpeg1.

DVB-S2

I v tomto případě přináší nový standard možnost přenosu obrazu a zvuku v lepší kvalitě. Pro kompresi obrazu se používá kodek mpeg4 a pro zvuk AC-3. Mimochodem, víte proč jsou na satelitu některé programy kódovány? Odpověď je snadná. Zatímco u pozemního vysílání je dosah limitován signálem vysílače, tak u satelitu je dosah ohromný. Klidně celá Evropa. A televize mají zakoupena vysílací práva jen pro určité území. Například Česká Televize má práva jen pro území ČR. A to by u nekódovaného satelitního vysílání nebyla schopna zajistit. Informace jsem čerpal z tohoto zdroje.

8bit vs 10bit

Jde o tzv. barevnou hloubku, aneb to, kolik různých barevných odstínů je obrazovka schopna zobrazit. Prvně ta jednoduší verze. 8bitová hloubka umožňuje zobrazit 16 777 216 barev. Teď ta trochu náročnější část. Jak jsme se k tomu číslu dostali. Jak víme tak každý pixel se skládá z několika subpixelů. V barevné struktuře RGB jsou to tři. Červený (Red), zelený (Green) a modrý (Blue). Každý z těchto subpixelů dokáže zobrazit 256 odstínů (černé, zelené a modré barvy).

Jednoduchým násobením 256 x 256 x 256 se dostaneme právě k číslu 16 777 216. A kolik víc tedy dokáže zobrazit 10bitový panel. Asi budete překvapeni. Principálně je vše stejné, jedinou změnou že v 10bitové struktuře umí každý pixel zobrazit 1024 barevných odstínů. Takže jdeme znova násobit. 1024 x 1024 x 1024. A výsledek je 1 073 741 824 barev. Což je přesně 64x víc než co dokáže 8bitů. Díky tomu jsou přechody mezi barvami plynulejší a celkově jsou barvy věrnější. Viz. obrázek níže. Hezky to ilustruje například tento obrázek. Vidíte že u 10 bitů je přechod sluneční záře mnohem plynulejší a přirozenější než u 8 bitů. 

Na této fotografii vidíte vlevo 8 bitový panel s FRC, vpravo 10 bitový. Nutno dodat, že panel vpravo má celkově vyšší pokrytí barevného spektra. Ale je jasně vidět, jak dokáže zobrazit širší škálu barev a přechody mezi nimi jsou jemnější a plynulejší než už druhého.

Má 10bitů vůbec smysl? Poznám ho jako uživatel? Upřímně, je to spíše investice do pro obsah ve vysoké kvalitě. V současné době ho využijete u videa s podporou HDR. A pouze u některého typu scén. Viz následující odstavec o FRC. Takže moje doporučení je následující, pokud je 10 bitová tv jen o pár tisíc dražší než je strop vašeho rozpočtu, zapřemýšlejte zda můžete trochu připlatit. Jestli je rozdíl větší, tak bych ji nekupoval a raději za takových 5-8 let pořídil novou televizi a staré se zbavil (prodej/rodiče/chalupa atd..). Také ji podle mého nemá cenu kupovat, pokud sledujete pouze klasické tv vysílání. První informace pro tuto oblast jsem čerpal z https://www.thebroadcastbridge.com.

 zdroj obrázku: zero-friction.net

FRC (Frame Rate Control)

Co je to FRC? Tato otázka vás možná už také napadla, protože se s tímto pojmem můžete často setkat u televizorů či monitorů. Kousek výše jsme probírali rozdíl mezi 8 a 10 bity. V současné době však snad žádný z moderních televizorů známých značek nepoužívá čistě 8 bitové panely. Nižší a část střední třídy mají 8 bitů + FRC, ti “lepší” pak mají plných 10 bitů. Jen rychle zrekapituluji, že “obyčejný” 8 bitový panel dokáže zobrazit necelých 17 milionů barevných odstínů, 10 bitový jich dokáže zobrazit lehce nad jednu miliardu. 

Asi si říkáte, že 8 bitů + FRC bude někde mezi touto úrovní. Není tomu tak, i 8 bitů + FRC dokáže zobrazit stejný počet odstínů jako čistých 10 bitů, tedy přes jednu miliardu. Proč tedy doporučuji mít čistých 10 bitů (pokud to rozpočet dovolí)? Důvod je prostý. 10 bitový panel dokáže zobrazit každý odstín z oné miliardy za pomoci samostatné barvy. 8 bitů + FRC to řeší jinak. Ty odstíny, které jsou mimo dosah 8 bitového panelu zobrazí tak, že na daném pixelu zobrazuje v rychlém sledu (jeden snímek odstín A, druhý snímek odstín B) dva odstíny ze kterých ve výsledku složí ten požadovaný. Další příklad technologie co vychází z nedokonalosti našeho lidského oka. Často funguje velmi dobře, že si rozdílu nevšimnete. V praxi to však někdy má za následek jev, který se v angličtině označuje jako “flickering”. Česky je asi nejlepší překlad “blikání”. FRC u některých výrobců přiznávané (například Benq o něm píše zde), ale u jiných se k informaci zda má televize 8 bitů + FRC nebo plných 10 bitů není snadné dostat.

Pro ilustraci se podívejte na tento příklad:

zdroj

Nepříjemný je fakt, že mnoho výrobců často označuje jako 10 bitový i ten panel, který má 8 bitů + FRC. Protože on přeci zobrazí stejný počet barev jako 10 bitový, že …. Ale jak se říká, když dva dělají totéž, není to vždy totéž – jak můžete vidět na předchozím obrázku. V praxi to na obrazovce televizoru tak výrazné není, ale patrné to za některých situací je. Zejména při tmavých odstínech. Důležité je mít na paměti, že ve spoustě případů dokáže 8 bitů + FRC být pro naše oko na stejné úrovni jako 10 bitů. V některých případech (záleží na scéně) však rozdíl uvidíte.

Co z toho plyne? Bitová hloubka panelu je další z dílků skládačky, která společně tvoří kvalitu obrazu televizoru. Stejně jako v ostatních aspektech i zde platí, že pokud chcete špičkový obraz pro 4K HDR filmy vaším cílem by mělo být 10 bitů. Pokud sledujete běžné tv vysílání, není to pro vás nijak extra zásadní parametr.

Typ panelu obrazovky

Výrobci se jím příliš často nechlubí a ani prodejci tuto informaci příliš neuvádí. Přesto jde o jeden ze základních faktorů při výběru televizoru. Proč je to tak důležité? Každý z různých typů panelů má odlišné silné a slabé stránky. Nelze úplně snadno rozlišit, že jeden typ je špatný a další dobrý. Každý má svoje přednosti s ohledem na sledovací podmínky a na vaše osobní preference. V současné době se nejčastěji setkáváme s IPS a VA panely. Za moje „prozření“ může renomovaný web https://www.whathifi.com/.

Jak nejspíš víte, každá LCD obrazovka se skládá z jednotlivých bodů, tzv. pixelů. Ty mají tzv. RGB struktur která vlastně znamená tři základní barvy. Červenou (red), zelenou (green) a modrou (blue). Když jimi prochází elektřina, tak jimi může či nemusí procházet světlo. Jak uvádí www.coolblue.nl když jimi světlo vůbec neprochází, vzniká černá barva. Když světlo může procházet, tak podle úhlu pod jakým se to děje a postavení jednotlivých bodů vznikají ostatní barvy. Oba typy panelů fungují ve své podstatě stejně, ale každý z nich na to jde trochu jinou cestou. A to je také důvod, proč dosahují odlišných výsledků.

Kromě RBG se můžete setkat i s WRGB a RGBW panely.

WRGB

WRGB je zkratka pro White-Red-Green-Blue, a používá se v OLED panelech. WRGB panel využívá bílou organickou vrstvu, která je přikryta červenými, zelenými a modrými barevnými filtry. Tyto filtry umožňují vytvoření barevných subpixelů. To znamená, že každý pixel obsahuje všechny tyto subpixely. Výhodou jsou velmi přesné barvy, nevýhodou jejich „menší výraznost“ při srovnání např. s QLED.

RGBW

Tento způsob používalo LG u některých svých levnějších modelů kolem roku 2018 a můžete se s tím setkat i pod označením „falešné 4K“ a dokonce to bylo téma i v českých médiích. Pointou je, že se nejedná o klasickou RGB strukturu subpixelů, ale RGBW. Velikost subpixelů však u RGBW byla stejná, jako u RGB panelu. To znamená stejný počet subpixelů a díky tomu menší počet pixelů. Jde to interpretovat tak, že RGBW panel měl o 25 % menší rozlišení. Naštěstí se s tímto typem struktury panelu již v praxi moc nesetkáváme.

VA panely

VA je zkratka pro vertical alignment, česky by šlo říct svislé zarovnání. Díky němu propouští jednotlivé body méně světla. Proto dokáže lépe zobrazit černou. To znamená, že díky tomu má i vyšší kontrast (poměr mezi nejtmavší a nejsvětlejší barvou, kterou dokáže zobrazit).

IPS

Zkratka v tomto případě znamená In-Plane Switching (podrobně rozebráno na wikipedii). A jednotlivé prvky v displeji jsou umístěny vodorovně. To má za následek lepší pozorovací úhly a většinou vyšší hodnoty maximálního jasu.

ADS 

Vlastně se jedná o odnož (či nástupce) IPS panelů. Setkat se s ním můžete pod názvem ADSDS (Advanced Super Dimension Switch), ADS-FFS nebo IPS-ADS. Pořád pro ně platí výhody IPS panelů, to znamená výtečné pozorovací úhly, vyšší barevná jednotnost v rámci celého panelu a také velmi nízká doba odezvy (nicméně ne tak nízká jako u IPS). Naopak, nevýhoda v podobě ne tak kvalitního podání černé barvy stále zůstává. V naprosté většině případů však mají ADS lepší kontrast (o něco lepší černou i jas) než IPS – ale pořád horší než VA.zdroj

ADS má také o něco nižší výrobní náklady než IPS. Další výhoda (kterou ale u tv příliš nevyužijeme) je vysoká odolnost proti tlaku, což se hodí u různých dotykových displejů (informační panely, nákup jízdenek atd..

No a která je lepší?

O podání černé barvy jsme již mluvili, jasným vítězem je zde VA panel. Podobně tenhle pomyslný souboj dopadá i v oblasti kontrastu. Co se týče věrnosti zobrazení barev v rámci barevného spektra, tak zde jsou výsledky vyrovnané. Ani jedna technologie nepřevyšuje tu druhou. Zatím to teda vypadá na jasné vítězství VA, má IPS šanci něčím ho zvrátit? První možností jsou pozorovací úhly. Při pohledu ze strany ztrácí přesnost zobrazení barev a kontrast, výrazně pomaleji než VA. U nich je obraz deformovaný už někde kolem 25 stupňů, u IPS je to až okolo 50 stupňů.

Co se týče zvládání pohybových scén, tak opět vychází srovnatelně. Jste z toho zmatení a nevíte kterou vybrat? Neberte to jako stoprocentní dogma, ale IPS panely se hodí více do místností, kde je hodně slunečního světla (a sledujete tv přes den) nebo do větších místností kde sledujete televizi z úhlu. VA panely jsou pro vás lepší když sedíte přímo před televizí, dokážete zamezit slunečnímu svitu a rádi sledujete filmy (u nich nejvíce oceníte hlubokou černou a vysoký kontrast). Do práce a zasedaček rozhodně IPS. Kvůli pozorovacím úhlům a lepší viditelnosti na slunci.

Technologie zobrazování

LCD/LED

LED vs LCD jaký je v tom vlastně rozdíl? LED televizory jsou vlastně pořád LCD. Akorát využívají LED podsvícení místo CCFL (jak tomu bylo cca před deseti lety). Asi nejsprávnější název by bylo něco ve tylu LED-LCD tv nebo LCD televize s LED podsvícením.zdroj Ale velcí výrobci by se stejně snažili vymyslet nějaké zajímavější jméno, aby svoji variantu technologie odlišili. Jedná se o technologie ve které je vyrobená naprostá většina televizorů v levném a středním segmentu. Ale pokrok nejde zastavit a proto se dostává i k dalším možnostem.

QLED

Je „jen“ rozšířením běžných LCD televizí podsvícených LED diodami.zdroj Těch je většina v současné době prodávaných televizorů. Inovace Samsungu spočívá v přidání Quantum dot technologie (pro podrobné vysvětlení odkaz na anglickou wikipedii). A jak Quantum dot funguje? Jedná se o nanočástice z krystalického materiálu, které mají rozměry pouhých pár nanometrů. Dokáží se zabarvovat do jednotlivých částí RGB spektra (velké jsou do červena, naopak malé do modra). Jejich životnost je podle zrychleného testu životnosti okolo 20 – 30 000 hodin, než dojde k poklesu intenzity jasu. Což pro představu znamená zhruba 3 roky nepřetržitého provozu (24 hodin každý den).

Průměrná domácnost prý sleduje tv 4-5 hodin denně, takže v tom případě vás čeká zhruba 15 let provozu, než dojde ke zhoršení kvality obrazu. Během této doby budou technologie úplně jinde, takže stejně budete uvažovat o výměně. Z tohoto pohledu se tedy není čeho bát. Jak už víte, tato technologie je prosazovaná zejména Samsungem a na její vlně se zkusí prosadit i Hisense nebo americké Vizio. U Samsungu došlo letos ke zlepšení pozorovacích úhlů za cenu mírného zhoršení kontrastního poměru. Oproti minulým rokům dochází ke zvýšení počtu zón u funkce lokálního tlumení. Pokroky u této technologie jsou docela drobné, ale pořád výraznější než u OLEDu, který na nějaký významnější posun stále čeká.

OLED

Je zkratka z anglického „Organic Light Emitting Diode“. Zjednodušeně řečeno na rozdíl od běžných LCD obrazovek není OLED podsvícený, ale jednotlivé body vyzařují světlo samy. Takže se každá jednotlivá buňka může „vypnout“ a vytvořit absolutní černou barvu. Tohoto stavu je možné dosáhnout díky vícevrstvé struktuře OLED buňky. Ta se skládá z několika vrstev, z kterých je asi nejvíce důležitá tzv. EML vrstva (Emissive Layer). Ta je tvořena organickými polymerními materiály, které jsou schopny produkovat světlo o určité barvě. Oproti LCD panelům (i QLED) jsou výrazně rychlejší. To je důležité pro hraní her, či sledování sportovních utkání. Dokonalou černou barvu jsme již zmínili a proto se dostáváme, k poslední zásadní výhodě a tou jsou pozorovací úhly. Ty jsou skutečně výtečné a pokud máte velkou místnost nebo sledujete tv pod velkým úhlem (třeba od kuchyňské linky), tak dochází jen k minimálnímu zkreslení barev.

Vlevo je klasické LCD s VA panelem (bez lokálního tlumení), vpravo je OLED. Při přímém srovnání je vidět jasný rozdíl mezi podáním černé. V případě IPS panelu je šedý nádech mnohem výraznější. Nicméně pokud takové přímé srovnání nemáte, tak černá na VA panelu nevypadá špatně.

Zatímco u LCD řešíte volbu mezi pozorovacími úhly (IPS panely) a kvalitní černou barvou (VA panel), tak OLEDy nabízejí oboje v jednom a ještě ve vyšší kvalitě. Ani zde svět není černobílý a kromě zmíněných výhod, tu máme i nevýhody. Tou první je (minimálně ve srovnáním s QLED) jsou horší detaily při bílé barvě (typicky sníh, světlý písek atd..). V takové situaci dokáže být QLED lepší volbou.

Druhým nedostatkem je tzv. „vypalování“ obrazovek. To znamená, že pokud je na obrazovce pravidelně a po dlouhou dobu zobrazený statický obraz, tak může po čase dojít k stálému zobrazení tohoto obrazu. Typickým příkladem je dlouhodobé sledování programu se zobrazeným logem, hraní her, u kterých jsou na stejném místě zobrazen určitý ovládací prvek. Například ukazatel životů. Důležité je, že k vypálení může dojít. Doba zobrazení statického obrazu, po které k tomu může dojít, jsou ve většině případů vyšší stovky hodin. Hodně informací o OLED mi pomohl načerpat tento web.

Nicméně podle zkušeností některých uživatelů, kteří hrají dlouhodobě jednu hru, k vypálení nedošlo i po několika letech. Výrobci OLEDů jsou si tohoto problému vědomi a novější generace jsou (pravděpodobně) k vypalování méně náchylné. Pravděpodobně píši proto, že je potřeba několik let od vydání televizoru, k získání relevantních zkušeností majitelů OLED přístrojů. Z toho je zřejmé, že většina zkušeností s vypalováním se týká přístrojů z roku 2016 a částečně 2017. U OLEDů vyrobených po tomto datu zatím (konec roku 2023), k žádným potížím nedochází.

Protože moderní OLEDy mají několik opatření proti tomuto neduhu. Například automatické rozpoznání loga a jeho zobrazení s menším jasem, či „čištění“ po vypnutí obrazovky. Zde je důležité, aby se tv vypínala tlačítkem na ovladači a nikoliv „tvrdým“ odpojením od elektrické sítě. Ačkoliv se to ze závěru nemusí zdát, jsem osobně velký fanda OLED televizorů a z pohledu kvality obrazu je považuji za to nejlepší co je v současné době k dispozici. Všem potenciálním zájemcům doporučuji zvážit potenciální riziko. V případě, že televizi měníte často, dejme tomu každých pět let, tak bych se OLEDu vůbec nebál. Naopak, pokud chcete přístroj, který vám velice pravděpodobně vydrží 10 let či více, tak bych byl při jeho nákupu opatrnější.

OLED panely už rovněž mají několik generací. Rozdíly mezi nimi shrnuji v tomto článku.

Video na kterém si můžete užít dokonalou černou barvu OLEDu:

QLED, nebo OLED TV?

Obě technologie dokáží výborně a věrně zobrazovat barvy. V pokrytí barevného spektra těsně vede QLED, který dokáže zobrazit skoro celou škálu DCI-P3. Ale OLED zaostává jen o malinký kousek. Kde je OLED aktuálně bezkonkurenční je podání černé barvy. QLED totiž stejně jako další LCD panely produkuje světlo celou svojí plochou a nedokáže dokonale ztemnit všechny body na obrazovce. Naopak OLEDy dokáží vypnout každý jednotlivý bod a díky tomu mohou zobrazit dokonale černou barvu. Z toho plyne i lepší kontrast u OLED obrazovek. Díky temnější černé barvě je rozsah mezi nejsvětlejší a nejtmavší barvou větší.

Naopak QLED má vyšší maximální jas a je proto lepší volbou do hodně prosvětlených prostor a sledování tv za dne. Moderní QLEDy také mají lepší bílou barvu. Ta je na OLEDu někdy lehce zašedlá a detaily na sněhu, ledu nebo jiné bílé ploše (stopy, kamínky, atd..) jsou hůře viditelné. Takže pro sledování hokeje či jakéhokoliv zimního sportu (či dokumentu o přirodě) bude QLED lepší volbou.

Jak vidíte tak, nejde jednoznačně říct, že nejlepší technologie je OLED či QLED. Vždy záleží na prostředí, ve kterém je tv umístěna, sledovacích zvyklostech a preferencích. Ty jsou ve většině případů subjektivní. Ve všech směrech ideální televize neexistuje a vždy to bude otázka kompromisu.

QD-OLED

O této technologii Samsung mluví už několik let a roku 2022 se konečně dostala na pulty obchodů. Od roku 2023 ji má v nabídce i Sony. Jedná se o rozšíření OLED technologie o kvantové tečky – Quantum Dots (QD). Takže může opět dojít ke zmatení neznalého nakupujícího. LED s kvantovými tečkami je QLED a OLED s nimi bude QD-OLED. Dle zatím dostupných informací by měl být výrobní proces Samsungu jednoduší (což nejspíš znamená i levnější), ale to se teprve uvidí, stejně jaká bude přímé srovnání OLED vs QD-OLED.

A co QD-OLED přinese pro nás, nadšené diváky? Z OLEDu si odnáší práci s jednotlivými pixely. Nemusí tedy pracovat s podsvícením a mít lokální tlumení. Dokáže „vypnout“ každý samostatný pixel a díky tomu mít dokonalou černou. Oproti „běžným“ OLED displejům nabízí vyšší jas (mluví se až o 1 500 nitech, zatímco špičkové OLED mají stěží 800 nitů) a bohatší pokrytí barevného spektra.zdroj

Na rozdíl od LG a jeho WRGB čtyřpixelové struktury (kdy se bílý subpixel používá pro zvýšení jasu), bude QD-OLED klasická RGB struktura. Teoreticky je možné, že QD-OLED bude využit v budoucnu u levnějších modelů, a u vrcholných řad bude využito microLED. Oboje je zatím vzdálená budoucnost (můj odhad je zhruba pět let), takže teprve uvidíme, zda se odhady vyplní.

Má QD-OLED nějaké nevýhody? Co si budeme povídat, každá technologie má svoje výhody a nevýhody. To je jisté. Nicméně jaké budou lze zatím jen spekulovat. Výrobce samozřejmě uvádí jen klady a QD-OLED televizory s námi jsou extrémně krátký čas pro nějaké vlastní pozorování. Myslím si, že pravdu o nedostatcích QD-OLED budeme znát až po nějakém čase co budou na trhu. Všechny parametry vypadají velmi lákavě, takže věřím že si je mnoho lidí (zejména v zahraničí) koupí a tím pádem bude dost informací i pro nás, co si zatím takovou televizi nemohou dovolit.

ULED

Další zkratka, s kterou se u televizorů (a která neznalému zájemci, ještě více komplikuje orientaci při výběru) můžete setkat je ULED. Jedná se o zkratku Ultra LED, kterou pro část svojí produkce používá firma Hisense. V zásadě se jedná o variantu (řekněme rozšíření) standardní LED tv. Něco podobného jako má Samsung se svojí řadou QLED. Rozšíření se týká oblastí jako je pokrytí barevného spektra, technologie lokálního tlumení a zpracování pohybu. A jak říká howtogeek.com, není to nic jiného než marketing. Nelze říct, zda je lepší QLED, LED nebo ULED. Vždy záleží na konkrétním modelu, jeho schopnostech a výbavě.

MicroLED

Co jsou to OLED televizory, jsme si už řekli. Navíc jsou na trhu už docela běžné, přestože patří k tomu dražšímu, co si můžeme koupit.Technologie o které se už nějakou dobu mluví a vypadá to, že se v ní následujících letech setkáme u televizorů v sériové výrobě.zdroj Na konferenci DisplayWeek byl k vidění 7,5 palců velký prototyp, zatím jen v rozlišení 720x 480. Ještě před uvedením v televizorech se s touto technologií nejspíše setkáme v menších chytrých zařízeních, jakou jsou telefony nebo chytré hodinky či náramky. Navzdory těmto nadějným zprávám před sebou mají výrobci ještě pěknou řadu překážek, které musí překonat před cenově dostupnou výrobou.  Doba se již posunula a MicroLED je cesta, kterou si vybral například Samsung, zatvrzelý odpůrce OLED panelů, který v současnosti využívá vlastní QLED technologii (ta má výrazně blíže ke klasickému LCD než OLED).

Na významné výstavě CES v roce 2018, představil obří obrazovku s úhlopříčkou 146 palců (to je 3,7 metru!) a s příznačným názvem The Wall – Zeď. Velký zájem o tento směr má i světoznámý výrobce telefonů Apple, který skoupil několik menších firem, které se v této oblasti angažují. A co nám tento zázrak má přinést? Mají to být stejné výhody, jako mají OLED televizory, tedy dokonalou černou barvu a fantastický kontrast. Navíc by měla být eliminována nevýhoda OLEDu a tou je omezená životnost, která vede k často zmiňovanému vypalování obrazu.

MicroLED jsou vlastně mnohonásobně (cca 100x) menší LED body, které se rovněž skládají z červených, zelených a modrých subpixelů. Oproti OLED, ale nevyužívají organické látky a proto nehrozí jejich vypalování. Také nebude potřebovat žádné podsvícení a i jeho spotřeba při provozu má být na menší úrovni. Díky velké hustotě jednotlivých bodů, což nejspíš povede k vyššímu maximálnímu jasu a úžasnému zobrazení HDR obsahu. Z principu této technologie by navíc mělo být možné vyrábět velké úhlopříčky. Navíc teoreticky i bez rámečku, takže přístroj bude vypadat ještě majestátněji.

Otázkou je, jak se v takovém případě popasují s umístěním reproduktorů. Už se začínáte radovat? Na to je ještě příliš brzy. Výroba je zatím stále velmi nákladná a chybová, takže není ekonomicky smysluplná oproti už fungujícím technologiím. Současné odhady pro uvedení MicroLED televizorů mluví o 4-5 rocích. Samsung je o něco optimističtější a ohání se rokem 2020. Takže, až časem uvidíme, zda se vůbec dostane na trh a zda to bude takový přelom. Zatím vše nasvědčuje tomu, že by mohl být. Každopádně je nutné zpočátku počítat s vysokou cenou, která bude postupem času klesat. Stejně jako je tomu teď s OLED panely.

MiniLED

MiniLED je své podstatě mezikrok mezi klasickými LED (LCD) televizory a vytouženě očekávanou MicroLED technologií. U LCD mají jednotlivé diody velikost v řádu milimetrů, u miniLED desetin milimetru a u MicroLED méně než setiny milimetru. Díky tomu jich lze do displeje umístit násobně více než u současného řešení. Hlavní přínos by měl být u podání černé. Zóny lokálního tlumení (local dimming) jsou u současných LCD v počtu desítek, či menších stovek u špičkových modelů. S miniLED by jich mohly být až tisíce.

Výsledkem bude lepší kontrast a vyšší jas. Ze současných modelů založených na miniLED (začátek roku 2020) je tu například TCL 65X10, který má 768 stmívacích zón. Směr, kam by se miniLED mohlo ubírat do budoucna, ukázala společnost Tianma (zdroj) představila prototyp displeje pro mobily s funkcí lokálního tlumení sestávajícího z cca 4 600 jednotlivých zón, velkými pozorovacími úhly a kontrastním poměrem vyšším než 100 000 : 1.

Rovněž pokrytí barevného spektra a jas by měly být na vysoké úrovni. U jasu by to mělo být víc než 1 000 nitů. Z dostupných informací to vypadá, že MiniLED má k masové produkci o kousek blíž než MicroLED. Při uvedení na trhu bude jejich cena nejspíš hodně vysoká. Veřejnosti byl představen notebook s MiniLED 15,6 palců velkým displejem (zdroj). Měl 4K rozlišení, kontrast 20 000:1 a jas více než 1000 nitů. K tomu obnovovací frekvenci 200 Hz a pokrytí barevného spektra DCI-P3 blížící se 100%. Skutečně zajímavé hodnoty. Kvalitním zdrojem je následující článek na techradar.com.

Od roku 2021 jsou miniLED panely relativně běžné ve své nabídce je má například Samsung nebo LG. Zatím je to spíše drobná evoluce současných LED televizorů než nějaká revoluce. Lokální tlumení má více zón (většinou do tisíce), ale neduhy lokálního tlumení jako třeba podsvícení způsobující blooming u titulků zůstavají. I když v poněkud menší míře než dosud. Ale je to první rok, věřím že technologie má své limity před sebou a bude se časem zlepšovat.

LTPS LCD

Tuto zkratku jste ještě neslyšeli? Jedná se o Low Temperature PolySilicon LCD a už hezkých pár let se s nimi lze setkat u displejů mobilních telefonů. K tomu, aby se tato nadějná technologie dostala do obřích úhlopříček potřebných pro moderní televizory má ještě daleko, ale už se zvolna začíná prosazovat do trochu větších obrazovek. Typicky notebooky nebo displeje v automobilovém průmyslu. Více se můžete dozvědět přímo od jejich producenta.

TV vychytávky a reklamní chytáky

Přemýšlíte jakou televizi koupit? Nenechte se nachytat marketingovými slogany a podívejte se, co vlastně znamenají.

Podsvícení

Jsou dva typy LED podsvícení.

  • Edge Lighting (Edge-Lit / Edge LED) – jednotlivé body LED podsvícení jsou rozmístěny po kraji obrazovky a z nich se světlo rozvádí pomocí světlo vodivé desky do zbytku obrazovky. Je to levnější, dají se snáz chladit a televize s nimi jsou tenčí. Černá není tak hluboká a okraje obrazovky mají tendence být světlejší než její střed.
  • Direct Lighting (Direct LED / LED Backlit / Full LED / full array LED) – technologie u které jsou jednotlivé LED body umístěny přímo za LCD panelem. Mezi nimi je ještě jedna speciální vrstva, která má za účel co nejrovnoměrnější rozvedení podsvícení obrazovky. U panelů s přímým podsvícením můžete (ale také nemusíte) mít lokální tlumení.

Pro představu starší video od společnosti LG. Ukazuje nám, jak vypadá struktura panelu a podsvícení u obou typů. Je to krátké a docela pěkně udělané. Jen nám trochu lže v tom, že přímé podsvícení je méně náročné na prostor než podsvícení Edge.

Lokální stmívání (local dimming)

(někdy také označované jako lokální tlumení)

Co je to podsvícení už víme. Takže si můžeme vysvětlit i co je to tajemné lokální stmívání. Nejde o nic jiného, než že se jednotlivé body (či klidně jeden bod) přímého LED podsvícení ztemní. Díky tomu může být černá barva (či tmavé barvy obecně) tmavší a hned máme na světě vyšší kontrast a ostrost. Tedy kvalitnější obrazový zážitek. Ale nenechte se napálit i některé hodně levné televize se touto funkcí chlubí, často ale dosahují nevalného výsledku a skoro žádného zlepšení obrazu. Je to dáno tím, že pracují s malým počtem zón. V rámci marketingové kreativy tu byly dokonce pokusy označit celou plochu televizoru za „zónu“. Což pochopitelně nic nepřináší. V praxi potřebujete okolo 50 zón, aby byl výsledek pozorovatelný. Nicméně, jak uvádí na coolblue.nl a já s tím plně souhlasím, jde také o velikost obrazovky (u větší potřebuje zón více) a kvalitu algoritmu který s nimi pracuje.

Blooming

A tím se plynule dostáváme k dalšímu termínu, s kterým se můžete setkat a to je blooming efekt (někdy také označovaná jako halo efekt). Halo je anglický výraz pro svatozář. U televizního obrazu o něm nejčastěji hovoříme, když se objeví světlý objekt na tmavém pozadí, z kterého „prosvítá“ světlo i do jeho blízkého okolí. Jak je možné že se to děje? Záleží to na tom, kolik je za panelem LED bodů a jestli je tv dokáže ztmavovat jednotlivě nebo jen ve skupinkách. Čím více jich je a čím podrobněji je tv dokáže ovládat, tím je blooming efekt menší. A jak asi správně tušíte, je to věc, kterou výrobci skoro vůbec neuvádějí.

Příklad bloomingu:

Zachyceno během zobrazování loga Netflixu při startu aplikace. Toto je spíše extrémnější případ a staticky zachycený, v praxi a při sledování filmů to není tolik rušivé. Vidíte, jak se jednotlivé zóny začínají podsvěcovat a tím rozbíjejí jednolité černé pozadí.

Co je to black crush handling

Pod tímto termínem se skrývá fakt, že současné televizory v honbě za co nejlepším podáním černé barvy někdy zkreslují scénu / detaily. V češtině pro to přesný pojem nemáme (nebo ho možná jen neznám), ale refuji o něm jako o „detailech v tmavých scénách“.zdroj Často si toho ani nevšimnete, pokud nemáte srovnání s tím, jak by scéna měla (mohla) vypadat na jiném zařízení. Není to o tom, že by byl film či seriál nekoukatelný. Ale přicházíte o drobné detaily a obraz prostě není tak „kvalitní“ jako by mohl být.

Jak otestovat schopnosti vašeho televizoru nebo monitoru? Oblíbené je video tzv. „hvězdné oblohy“. 

Snažil jsem se přidat i screenshoty z OLEDu vs klasické LED, ale na nich to zdaleka tak nevynikne (komprese obrázků v prohlížeči), tak jaký je rozdíl v realitě. Pokud máte např. telefon s OLED displejem a klasickou LED tv pusťte si video na obou zařízeních. A uvidíte, že na na LED klidně bude chybět 10 – 40 % hvězd (podle schopností obrazovky). A zase – pokud ani nevíte, že tam měly být tak vám nejspíš chybět nebudou. Ale typicky diváci co přechází z výtečných, ale dosluhujících plazem jsou u LED často zklamání, že obraz u nové tv je horší než u jejich 10+ let staré plazmy.

Jak tuto situaci zlepšit? Možností je několik, tou nejlepší a také nejdražší je profi kalibrace obrazu. I sami si můžete s nastavením pohrát (zejména jas a gamma), případně třeba u LG (jejíž OLEDy na tohle trochu trpí), zkusit jeden ze dvou ISF režimů obrazu.

Jas

U jasu je důležité si uvědomit, že lidské oko vnímá změny jasu v logaritmické stupnici (zdroj). Co to znamená? Že když vedle sebe dáte dva televizory a první z nich má jas 800 nitů a druhá 1 000 nitů. Pro naše oko není ta druhá o 25 % jasnější než první. Ale potřebujete zhruba pěti násobnou hodnotu pro pocit dvojnásobného jasu. Takže v našem příkladu je druhá televize o zhruba o 5 % jasnější. Což je mezi námi i hodnota, kdy dokážeme vidět rozdíl. Pro zhruba dvojnásobný jas vedle sebe potřebujete dát tu nejlevnější televizi z nabídky Samsungu (pro rok 2021 např AU7172 s cenou cca 12 000 Kč) a model z druhého spektra nabídky (Samsung QN90A s cenou okolo 30 000 Kč).

Má tedy cenu jas vůbec řešit? Za mě rozhodně ano, je to jedna z částí skládačky, která určuje celkovou kvalitu obrazu. Navíc na vnímání jasu má vliv mnoho dalších faktorů. Jas okolí (množství světla v místnosti), velikost televize, pozorovací vzdálenost nebo třeba i věk diváka. Zvláště pro časté sledování ve dne je jas důležitý. Takže když budete mít dva televizory s jasem 700 a 750 je koupě toho s vyšším jasem spíše drobnější argument, než automatická volba. Ale tak to u televizorů funguje. Dražší modely mají o pár procent lepší jas a kontrast, o pár procent lepší obrazový procesor, o pár procent lepší zpracování pohybu atd… Ale když se to dá celé dohromady, tak je výsledek výrazně lepší. 

Kontrast

Nejde o nic složitého. Kontrast u televizoru je poměr mezi nejjasnějším (bílým) a nejtmavším (černým) bodem, které televizor dokáže zobrazit. Jinak řečeno, kontrast určuje, jaký je rozdíl mezi nejsvětlejšími a nejtmavšími částmi obrazu. Vysoký kontrastní poměr znamená, že televizor dokáže zobrazit velmi světlé bílé a hluboké černé, což vede k ostřejšímu a živějšímu obrazu.

Pomáhá zvýraznit detaily v tmavších a světlejších scénách, což dělá obraz více realistickým a příjemným pro oko. Nízký kontrastní poměr naopak způsobuje, že rozdíl mezi světlými a tmavými částmi obrazu není tak výrazný. To může způsobit, že obraz bude vypadat zastřený nebo mdlý a detaily budou méně viditelné.

Na obrázku vidíte levné LCD (vlevo) a OLED (vpravo). Když si obrázek rozkliknete tak krásně uvidíte rozdíl, který popisuji.

HDR

Zkratka anglické High Dynamic Range, kterou do češtiny můžeme přeložit jako vysoký dynamický rozsah, se v posledních pár letech začíná objevovat u čím dál více obrazovek. Jak tato technologie funguje a čemu pomáhá? V této sekci vycházím z informací z magazínu stuff.tv. Prvně trochu teorie. Lidské oko dokáže vnímat výrazně větší úrovně jasu, než které současné technologie dokážou zobrazit. Zkusme si to představit, že lidské oko vnímá jas v realitě okolo sebe v imaginárním rozsahu 0 – 1000.

Schválně neuvádím žádné jednotky, jen to jen smyšlené číslo pro ilustraci. Při nahrání filmu a jeho následném zpracování máte jas u záznamu uložený v rozsahu 0-100. V dnešní době už existují televize, které ho dokáží zobrazit ve vyšším rozsahu, než ve kterém byl pořízen. A co to znamená? Jednoduše ho převedou na vyšší rozsah. Zkuste si to představit jako, když si zvětšujete fotku pořízenou na mobilu. Malé zvětšení je v pohodě, ale čím více přibližujete, tím víc vidíte nedostatků ve zvětšeném obraze.

Na obrázku vidíte rozdíl mezi levnou televizí (vlevo), která nemá schopnosti na HDR a výrazně dražší a schopnější tv vpravo.

Takže HDR video nemá při svém zpracování snížený rozsah jasu. Obsahuje také další meta informace o tom, jak má každý obraz zobrazit (zjednodušeně: tohle je tmavá část, tenhle roh naopak světlý atd..). Díky tomu se nemusí při zobrazení uměle natahovat a obraz vypadá i při zvýšeném jasu dobře. Existuje několik norem pro HDR obsah a ty rozšířenější z nich jsou nastaveny tak, že jsou nad možnostmi současných televizorů. To znamená, že s námi nejspíš nějakou dobu vydrží, než je vytlačí nová technologie. Než se do nich pustíme, si musíme říct, že jednotkou jasu je jeden nit, pro zkoumavé přidávám odkaz na wiki. Současné panely dokáží zobrazit od nějakých 400 nitů (ty levné) až nad 2 000 nitů (ty nejlepší).

Typy HDR standardů

Na trhu existuje větší množství standardů vedle sebe. Mezi dva nejrozšířenější patří v současnosti HDR10 a Dolby Vision. Některé televizory nepodporují Dolby Vision (typicky Samsung), HDR10 podporuje většina televizorů. Proč je tomu tak? Opět se jedná o licenční poplatky, tentokráte za Dolby Vision. To je důvod, proč ho někteří výrobci mezi svoje přístroje nezařazují vůbec a jiní pouze do vyšších řad – typicky třeba Sony. Kromě těchto dvou se můžeme setkat s HDR10+ a HLG (které má však trochu jiné určení).zdroj

Srovnání

NázevBitů (max.)Počet barevMaximální jas
HDR10101,07 miliardyaž 1 000 nitů
HDR10+101,07 miliardyaž 4 000 nitů
Dolby Vision1268,7 miliardyaž 10 000 nitů

Většina „klasického“ (SDR) videa je zpracována v 8 bitech, které dávají k dispozici 16,7 milionu barev. HDR oproti tomu pracuje minimálně s 10 bity, které umožňují využití více než jedné miliardy barev. Platí, že čím více barev je obrazovka schopna zobrazit, tím lépe výsledný obraz vypadá. Hlavně má plynulejší a jemnější přechody mezi podobnými barvami (typicky třeba různé odstíny modré oblohy). Jak vidíte tak teoreticky je v této oblasti jasným vítězem Dolby Vision, který podporuje 68 miliard barev. V tuto chvíli (2021 a dalších odhadem min. 5 let nejspíše nebudou) však na trhu nejsou televizory, které by měly 12 bitový panel.

I 10 bitový je výsadou spíše dražších modelů. I u maximálního jasu vidíte teoretickou dominanci Dolby Vision. Opět ale platí, že jen málo současných displejů je schopno zobrazit více než 1 000 nitů. Natož aby se alespoň vzdáleně blížilo 10 000. Možná začínáte přemýšlet, jak televizor obrazí scénu, která je definována za pomoci metadat na 2 500 nitů, když je jeho displej schopen maximálních 800 nitů? Využívá k tomu tzv. mapování tónů (tone mapping). Velmi zjednodušené vysvětlení: Dejme tomu že náš přístroj má maximum oněch 800 nitů. Video je v rozsahu 0 – 4 000 nitů.

Na obrázku vidíte rozdíl mezi levnou televizí (vlevo), která nemá schopnosti na HDR a výrazně dražší a schopnější tv vpravo.

Tv pak vše v rozmezí 0-500 nitů zobrazí ve správných hodnotách. Zbývajících 500-4 000 nitů videa vezme a převede ho do své volné kapacity 500 – 800 nitů. Takže scéna, která je definována pro 4 000 nitů bude na displeji zobrazena při 800 nitech. Scéna s 2 000 nity, bude mít třeba 650 nitů. Vlastní proces je pochopitelně mnohem matematicky složitější, ale principiálně funguje takto.

HDR10

nejrozšířenější podporu a je přítomný na mnoha streamovacích službách nebo Ultra HD Blu-ray discích. Je totiž zdarma, za jeho využití není třeba platit žádné licenční poplatky. Hlavním rozdílem mezi HDR10 a Dolby Vision je ten, že druhá jmenovaná technologie podporuje dynamická metadata. Říkáte si, co že to jsou ta metadata? A proč jsou dynamická? Metadata říkají televizoru v jaké „podobě“ byl záznam pořízen. Jsou to vlastně takové instrukce, které popisují jak se má daná scéna či film zobrazit. Tzv. „master“ nastavení obrazu bylo nejspíš provedeno na vynikajícím displeji, jehož jas byl klidně tisíc nitů.

S něčím takovým se běžně u většiny prodávaných přístrojů nesetkáte. Váš přístroj si proto na základě metadat přizpůsobí obraz s ohledem na svoje možnosti. Nyní se dostáváme k rozdílu mezi statickými a dynamickými metadaty. U těch statických dojde k „nastavení obrazu“ jen jednou, po spuštění filmu či seriálu. To znamená, že hranice pro maximální a minimální jas se nastaví pro celý film/seriál. Naproti tomu dynamická umožňují „toto nastavení“ u každé scény, či dokonce u každého snímku. U HDR10 je tedy nepříjemné, že některé scény mohou být nastaveny jako moc tmavé, či naopak světlé. U HDR standardů, které využívají dynamické metadata toto nehrozí, protože může být každá scéna uzpůsobena.

Dolby Vision

Dolby je především široce známé jako lídr na poli audio standardů. Kdo by neznal Dolby Digital nebo (hlavně z kin) Dolby Atmos. Dolby Vision se místo zvuku zaměřuje na obraz a zlepšení zážitku při domácím sledování filmů. Přemýšlíte jak velký dopad má Dolby Vision na kvalitu diváckého zážitku? Může mít skutečně velký. Ale nemusí to tak být vždy. Jednak potřebujete kvalitní televizi, která má vysoký kontrastní poměr a zároveň je schopna vysokého maximálního jasu a pak, aby byl film pro Dolby Vision dobře připraven. Tím jsou myšlena dynamická metadata o kterých jsem mluvil o pár odstavců výše.

Když bude „jejich nastavení““ špatné, tak vám ani sebelepší obrazovka není schopna doručit výborný obraz. Pro využití toho standardu potřebujete dvě věci. Jednak aby byl film natočen s jeho podporou a dále aby ho televizor podporoval. Pokud nevíte kde získat audiovizuální obsah v tomto standardu, tak se klasicky jedná o některé Ultra HD Blu-ray disky a také část nabídky Netflixu nebo Disney+ jej obsahuje. Pochopitelně platí, že „udělat“ Dolby Vision pořádně stojí dost peněz a prodražuje to tvorbu filmu či seriálu. Proto skutečně úchvatně vypadají zejména exkluzivní tituly. Zkuste v nabídce Netflixu třeba Stranger Things nebo Zaklínače.

HDR10+

Nový standard na kterém se shodli Samsung a Panasonic. Hlavní rozdíl oproti klasickému HDR10 využívá dynamická metadata. Aby dokázal konkurovat zavedenějšímu Dolby Vision, tak za něj jeho autoři nechtějí licenční poplatky. Výhodou je také zpětná komptabilita s HDR10. To znamená, že pokud se film s HDR10+ pokusíte spustit na přístroji, který podporuje pouze HDR10, tak se přehraje ve standardu HDR10. HDR10+ používá ze známých studií třeba Amazon Video nebo třeba 20th Century Fox. HDR10+ je tedy přímým vyzyvatelem Dolby Vision. Uvidíme, zda bude místo pro oba dva, nebo jeden převezme tržní dominanci.

HLG

Hybrid Log Gamma je standard, který byl vyvinut britskou BBC ve spolupráci s japonským NHK. Je zamýšlen právě pro televize (poskytovatele televizního vysílání) typu BBC, ZDF nebo u nás Česká Televize či Nova. Funguje na principu, že zdroj vysílá jeden signál, který může koncové zařízení zobrazit jako HDR nebo SDR. To je důležité z toho důvodu, že přenosové kapacity jsou v tomto oboru drahé. Kdyby si HDR a SDR muselo posílat samostatně. Zajímavostí je, že standard využívá barevný prostor Rec. 2020. Televize s ním musí být schopna pracovat, aby bylo možné HLG vysílání zobrazit. Výsledný obraz je pochopitelně trochu výsledkem kompromisu a nedosahuje úrovně HDR10+ nebo Dolby Vision. Podpora je poměrně široká na straně hardwaru (výrobců televizorů), horší je to zatím s podporou na straně videa.

BBC se snaží, kromě její produkce lze tento formát najít i na Youtube. Velké zastoupení však zatím nemá. Jak vidíte, tak technologicky je nejvíc na výši Dolby Vision, nejrozšířenější je pořád HDR10 a HDR10+ je na vzestupu. Říkáte si, že je tedy ideální zvolit tv, která podporuje všechny formáty? To není tak snadné. Všechny formáty podporuje pouze Panasonic. Samsung ignoruje Dolby Vision a místo toho prosazuje svoje HDR10+. Sony, Lg, Hisense a TCL mají HDR10 + Dolby Vision. Jako obvykle, ani zde nejde jednoznačně vybrat ideální kandidát. Pokud by vás zajímala podpora ze strany herních zařízení, tak na Playstationu 4 (nebo 4 Pro) si užijete pouze HDR10. U Xboxu je to HDR10 a Dolby vision. Stejně tak je tomu i u herních počítačů. HDR10+ zatím na tomto poli úspěchy neslaví.

Stojí to vůbec za to? Nebo je to další bublina jako 3D obraz, která v domácím prostředí zůstane výsadou úzké skupiny fanoušků? Osobně dávám HDR větší šanci. Ale není to jen o nás, uživatelích a nákupu nové televize s podporou HDR. Svůj díl práce musí odvést i tvůrci pořadů, filmů i her a naučit se s HDR pořádně pracovat. Protože i u filmů natočených pro HDR se můžeme setkat s dokonalými kousky, u kterých sedíte v úžasu v pohovce a sledujete dokonale vykreslené barvy a detaily. A stejně tak jsou HDR filmy s přepálenými, nepřirozenými barvami, ze kterých vás rozbolí oči. Takže jestli vybíráte nový televizor, tak bych kvalitní HDR zvažoval, ale životní nutností není a ještě minimálně pár let určitě nebude.

Zejména pokud sledujete jen televizní vysílání a ne streamy ve vysoké kvalitě. Dokonalý zážitek z filmu podpoří i sezení na správně sedačce. Několik pro její výběr jsem sepsali v článku Jak vybrat sedací soupravu. Nejlépe funguje, když je v místnosti ve které sledujete HDR obsah minimum světla. Čím více světla v ní bude, tím méně viditelný bude dopad HDR na kvalitu obrazu. Když přehráváte HDR, tak je jas a kontrast obrazovky nastavený na maximum a už ho nemáte možnost dále navýšit, aby eliminoval vliv okolního světla. Takže ve zkratce, když si chcete HDR detaily co nejvíce užít, sledujte film večer a se zataženými závěsy.

Barevné spektrum (gamut)

Výklad této oblasti může mít různou hloubku a na internetu mnoho profesionálů, kteří jdou do mnohem většího detailu. Mojí ambicí není se jim vyrovnat, ale vysvětlit běžnému čtenáři jak a proč je pro něj tato oblast důležitá. Barevný gamut bývá také označován jako barevný prostor, barevný rozsah nebo barevné spektrum.

Zjednodušeně řečeno, jedná se o rozsah barev, které je konkrétní televizor schopen zobrazit. Běžně se zobrazuje jako oblast reprezentovaná třemi základními barvami – RGB (červená, zelená a modrá). Jde vlastně o formu trojrozměrného grafu.

Příklad, porovnání jednotlivých standardů

Kdy je vysoké pokrytí barevného spektra (a zejména přítomnost rozšířeného barevného spektra) důležité? Zejména u HDR obsahu. Tedy, pokud sledujete většinu času ČT, Novu nebo Primu, není to pro vás až tak zásadní parametr. Naopak, pokud většinu času trávíte u Netflixu, HBO-GO, sledování 4K blu-ray disků nebo jim adekvátních filmových souborů. případně hraním her – zajímá vás výrazně více.

Je důležité si uvědomit, že široký barevný gamut nemusí automaticky znamenat vysokou kvalitu obrazu. Je to jen jeden z faktorů, z kterých se naše vnímání obrazu skládá.

Rec.709

Jedná se o jeden ze základních vymezení barevného prostoru, který zachycuje cca 36 % barevného spektra viditelného okem. Základ u všech současných televizorů. Nejedná se o rozšířené barevné spektrum (Wide Color Gamut), to jsou až následující dva.

DCI-P3

Je krokem vpřed vůči Rec.709. Pokrývá zhruba 54 % těch barev, které dokáže vidět lidské oko. Hlavní posun nastala u odstínů zelené a trochu i červené. Modré zůstaly vůči Rec.709 beze změny.

Jaké jsou dobré hodnoty? 

Rozumná hodnota je více než 90 %, samozřejmě čím více tím lépe. Rozpoznatelný rozdíl pro lidské oko jsou cca 2 %. Tzn. když vedle sebe budete mít dva televizory, jeden bude mít pokrytí 90 % a druhý 89 %, těžko mezi nimi rozpoznáte rozdíl.

Na tomto obrázku vidíte rozdíl mezi dvěma televizory s malým (vlevo) a velkým (vpravo) pokrytím barevného spektra. Jak vidíte televizor vlevo nedokáže zobrazit tolik odstínů zelené barvy a ke konci už místo ní zobrazuje černou. Mimochodem jednalo se o Samsung CU7172 a LG OLED B2.

Rec.2020

Nejvíce rozsáhlý barevný prostor z uvedených, který pokrývá až 76 % toho, co vidí lidské oko. Je poměrně mladý, z roku 2014. Současné televizory jsou však ještě daleko od toho, aby plně využili možností, kteřé Rec.2020 přináší.

Máte „nadupanou televizi“ a přemýšlíte u jakých filmů můžete naplno využít potenciál Rec.2020? Můžete vyzkoušet Avatar (jak původní, tak i novější díl), dále rozhodně v zásadě cokoliv z filmové produkce Marvelu (např. Aquaman) a sázkou na jistotu jsou i věci od Pixaru (např. V hlavě).

Obecně platí, že u „kreslených“ filmů je mnohem větší potenciál pro „barevné orgie“ než u filmů z reálného světa. Na druhou stranu, znám lidi pro které je Rec.2020 až přehnaně barevný a DCI-P3 jim přijde mnohem přirozenější. Pokud máte možnost, vyzkoušejte u tv oba režimy a uvidíte, který vám víc sedne. Mimochodem, Rec.2020 se často označuje i jako BT.2020. Jedná se o různé označení pro tu samou technologii.

Jaké jsou dobré hodnoty? 

Rozumná hodnota je v současnosti více než 70 %. Rozpoznatelný rozdíl pro lidské oko jsou opět cca 2 %.

Obecně platí, že slušné hodnoty pokrytí uvedených barevných spekter nabízí i televizory nižší střední třídy – základní QLED od Samsungu, NANO od LG nebo řada 8xxx od Sony a výše. Nicméně u těchto přístrojů často nejsou dostatečně zastoupený další faktory pro kvalitní HDR obraz – zejména dostatečně vysoký jas

Tone-mapping – (mapování tonality)

Jak víte, tak různé televizory mají různé schopnosti. Zejména pokud jde o schopnost maximálního jasu. A právě tady přichází na řadu mapování tonality. Pro ilustraci si představte HDR film ve standardu Dolby Vision. Ten je připraven (masterován) pro zobrazení na zařízení které má 4 000 nitů. Teoreticky může být masterován až na 10 000 nitů, ale jelikož nic takového žádný běžný displej nebude ještě hezkých pár let schopen zobrazit, tak se masteruje pro nižší hodnotu. Účelem mapování tonality je přizpůsobit obraz filmu (4 000 nitů) schopnostem televizoru (řekněme 800 nitů). Samozřejmě je pro tento proces vybrat použít různé metody. To je i důvod proč se řešení u jednotlivých značek mohou lišit. Rovněž platí, že každá úprava (komprese) sebou nese riziko chyby. Typickou chybou u tone mappingu mohou být inverze tónů, „duchy“, šum nebo odlesky. Naštěstí jsou tyto metody poměrně dost pokročilé a zmíněné chyby jsou okrajovou záležitostí. Toho téma do větší hloubky rozebírá práce Merve Aydinlilara.

Můžete se potkat s globálním nebo lokálním mapováním tonality. Jaký je mezi nimi rozdíl? Globální tone-mapping je jednodušší způsob, ve své základní podobě jde o lineární kompresi. Výsledný obraz je často velice tmavý. Lokální varianta je komplexnější. Naše vnímání jasu souvisí s tím, čím je pozorovaný bod (pixel) obklopen. Když jsou dva body stejné, ale jeden je obklopen tmavými body (proto se jeví světlejší) a druhý světlými (proto se jeví tmavší). A na základě tohoto jevu je založeno lokální mapování tonality. Na výpočet je výrazně složitější než to globální. V obraze hledá jednotlivé segmenty (oblasti), které upravuje a mění jejich jas. Jako výpočetní metoda se používá třeba gradientní doménová HDR komprese nebo bilaterální filtr.

Nastavení černého a bílého bodu

Vlastně se jedná o nastavení krajních hodnot rozsahu barev. Černý bod představuje začátek intervalu a bílý ho ohraničuje na jeho konci. Pro lepší pochopení se podívejte na tento praktický návod

Energetický štítek

  1. Stupnice energetické třídy – A je nejlepší hodnota, G je nejhorší hodnota
  2. Hodnota energetické třídy – pro konkrétní televizor
  3. Spotřeba v SDR módu na 1 000 hodin – kolik energie spotřebu televizor za 1 000 hodin při „běžném“ režimu obrazu
  4. Spotřeba v HDR módu na 1 000 hodin – to stejné jen pro HDR režim. Obvykle je spotřeba při HDR o něco vyšší.
  5. Horizontální rozlišení – udává se v pixelech, v příkladu na obrázku 3840 px
  6. Vertikální rozlišení – udává se v pixelech, v příkladu na obrázku 2160 px
  7. Úhlopříčka obrazovky – udává se v palcích i centimeterch
  8. QR kód – vede do databáze produktů EPREL, kde jsou další informace (zejména) o spotřebě přístroje

Co se změnilo oproti předchozímu formátu energetického štítku:

Došlo ke změně stupnice u energetické třídy. Do 1.3.2021 byla nejlepší hodnota „A+++“ a většina televizorů měla třídu A nebo B. Při změně rozsahu stupnice je nejlepší třída „A“ a většina televizorů má třídu G nebo F. Nemusíte se děsit a zoufale hledat vyšší hodnoty. V tuto chvíli dostupné nejsou. Původ informací je přímo Europa.eu.

Nadále se neuvádí hodnota příkonu zapnutého televizoru.

Roční hodnota spotřeby energie byla nahrazena spotřebou za 1 000 hodin provozu, navíc samostatně pro HDR i SDR. To je za mě vítaná změna. V každé domácnosti běží televizor jinak často a roční spotřeba byla něco jako průměrná mzda. Málokdo má přesně její hodnotu. Pro rychlou představu, pokud u vás tv běží v průměru 5,5 hodiny denně, pak máte za rok cca 2 000 hodin. Ale i při jiné průměrné hodnotě sledování televizoru si lehce spočítáte náklady na energii na rok. U některých modelů je celkem rozdílná spotřeba mezi HDR a SDR, proto je dobře, že jsou oba režimy ve spotřebě odlišeny.

Nově se uvádí rozlišení obrazovky v pixelech. To mi přijde jako ne zcela šťastné řešení. Jednoduché označení jako fullHD / 4K nebo 8K by bylo snazší. Málo z uživatelů si dokáže převést pixely na jednu z předem uvedených hodnot. Naopak uvedení úhlopříčky v palcích a cm smysl dává – a bylo i v předchozí generaci štítku.

Z energetického štítku zmizela informace o přítomnosti mechanického vypínače. Tedy informace zda má přístroj fyzické tlačítko pro zapnutí. Což mají/měli úplně všechny televizory, které jsem viděl.

U televizorů více než u jiných spotřebičů platí, že spotřeba u vás doma může být vyšší. Jaké funkce jsou největší žrouti energie? V první řadě je to jas. Čím jasnější budete obrazovku mít, tím bude vyšší spotřeba. Další navýšení spotřeby může znamenat častá činnost sítě – ať už streamovací služby nebo domácí úložiště a v neposlední řadě i nahrávání vysílání. Nemusíte se bát, spotřeba nebude 2x nebo 3x vyšší než je na energetickém štítku. Ale o nějakých 10 – 30 % klidně být vyšší může. 

Možná jste si všimli, že s novou stupnicí energetických štítků mají skoro všichni špatné skóre typu F nebo G. Jak se mohou výrobci zase dostat na vyšší stupně energetické účinnosti? Výrobci doufají v pokrok v rámci miniLED a zejména microLED. V roce 2021 se objevila i nová generace OLED panelů nazvaná “evo”, která má nižší spotřebu. Ale jen zhruba o 10 %. Na druhou stranu vyšší rozlišení (v našem případě zatím velmi zvolna nastupující 8K) se na spotřebě obrazovek promítne spíše negativně.

Osobně vidím v budoucnu šanci na “úsporné” modely, které budou cílit na čtenáře, kteří si dávají na spotřebu pozor. Špičkové televizory budou mít vždy “vysokou” spotřebu. Je to podobně jako s auty. Ten výkon (v našem případě jas, HDR …) prostě něco stojí. A stejně jako vám šestiválcový Mercedes nebude jezdit za čtyři litry, tak ani highend televizor nebude mít třídu úspornosti A.

Na závěr bych chtěl pochválit EU, že v rámci databáze EPREL (kam vede QR kód z energetického štítku), donutila výrobce uvádět skutečnou obnovovací frekvenci – tedy zda má tv 50 nebo 100 Hz. Škoda že to stejné neudělali i u typu panelu. Ale je pravdou, že u některých modelů jsou během života použity oba typy panelu – VA i IPS.

Podrobněji se spotřebě u televizoru věnuju v článku – spotřeba elektřiny televize.

Požadavky na energetickou úspornost (EEI)

EEI = Pmeasured + 1 / ( (3 × [90 × tanh(0,02 + 0,004 × (A − 11)) + 4] + 3) + 3 )

  • A je plocha obrazovky v dm2
  • Pmeasured je naměřený příkon ve wattech v zapnutém stavu za standardní konfigurace při SDR režimu obrazu
  • corr je korekční faktor s hodnotou 10 u elektronických displejů OLED, u nichž se neuplatňuje tolerance pro ABC (automatické ovládání jasu) podle specifických podmínek, které kontrolují efektivitu ABC. Toto však platí pouze do 28. února 2023. Ve všech ostatních případech se hodnota corr rovná nule.
  • tanh je hyperbolický tangens.

EEI nesmí být větší než:

HD4Květší než 4K 
od 1.3.20210,91,1
od 1.3.20230,750,90,9

Normální konfigurace

Elektronické displeje mohou být uváděny na trh s nucenou nabídkou při první aktivaci, která nabízí alternativní nastavení. Existuje-li tato nucená nabídka, je v ní jako výchozí volba nastavena normální konfigurace. Normální konfigurací se rozumí nastavení displeje, které je konečnému uživateli doporučeno výrobcem v nabídce prvního nastavení, nebo tovární nastavení.

Požadavek na minimální jas

V normální konfiguraci nesmí být nejvyšší stupeň jasu bílé v prostředí s okolním osvětlením 100 luxů nižší než 220 cd/m2. Pokud je displej určen především pro sledování zblízka jedním uživatelem, nesmí být nižší než 150 cd/m2.

Dostupnost náhradních dílů

Výrobci nebo dovozci elektronických displejů nebo zplnomocnění zástupci musí odborným opravnám poskytovat alespoň tyto náhradní díly:

po dobu alespoň sedmi let poté, co byl na trh uveden poslední kus daného modelu.

Výrobci nebo dovozci elektronických displejů nebo zplnomocnění zástupci musí odborným opravnám a konečným uživatelům poskytovat alespoň tyto náhradní díly:

  • vnější napájecí zdroj a dálkové ovládání

po dobu alespoň sedmi let poté, co byl na trh uveden poslední kus daného modelu.

Výrobci musí zajistit, aby mohly být tyto náhradní díly vyměněny za použití běžně dostupných nástrojů, aniž by došlo k trvalému poškození přístroje

Dostupnost aktualizací softwaru a firmwaru

Nejnovější dostupná verze firmwaru musí být zpřístupněna nejméně po dobu osmi let od uvedení posledního kusu určitého modelu výrobku na trh, a to bezplatně nebo za spravedlivou, transparentní a nediskriminační cenu.

Tohle je poměrně zajímavá formulace. Bohužel však neříká, že musí výrobci aktualizovat firmware u modelů mladších osmi let. Pouze říká, že pokud firmware vydán bude, musí být zdarma nebo za spravedlivou cenu.

Metody měření a výpočty

Jen pro zajímavost, podívejme se společně na to za jakých podmínek dochází k měření (nejen) příkonu u televizorů. Provádí se při teplotě okolí 23 °C +/– 5 °C. A jak se vlastně spotřeba u tv měří? Je to desetiminutová smyčka testovacího signálu, která běží několikrát po sobě.

Měření příkonu se provádí:

  • v normální konfiguraci
  • měří se průměrný příkon v průběhu deseti po sobě jdoucích minut
  • měření se provádí poté, co byl elektronický displej alespoň jednu hodinu ve vypnutém stavu (či alespoň pohotovostním režimu)
  • je-li k dispozici funkce ABC, při měření se vypíná

Měření maximálního jasu

Provádí se pomocí jasoměru měřícím část obrazovky s plně (100 %) bílým obrazem.

Tolerance při měření

  • Příkon v zapnutém stavu – zjištěná hodnota nesmí být o více než 7 % větší
  • Příkon v ostatních režimech – nesmí překročit deklarovanou hodnotu o více než 0,10 wattu, jestliže deklarovaná hodnota činí 1,00 W nebo méně, nebo o více než 10 %, jestliže je deklarovaná hodnota vyšší než 1,00 W
  • Maximální jas – zjištěná hodnota nesmí být o více než 8 % menší
  • Viditelná úhlopříčka obrazovky – nesmí být nižší o více než 1 cm (nebo 0,4 palce)

Referenční hodnoty

Jen pro zajímavost, jaké jsou dle EU doporučené příkony pro jednotlivá rozlišení a úhlopříčky.

Úhlopříčka plochy obrazovky (palce)Příkon ve fullHD (W)Příkon ve 4K (W)
2215
3225
433347
494357
606267
656671

Ostatní režimy:

  • Vypnutý stav (fyzický spínač) – 0,0 W
  • Vypnutý stav (bez fyzického spínače) – 0,1 W
  • Pohotovostní režim – 0,2 W
  • Pohotovostní režim + připojení k síti – 0,9 W

Obnovovací frekvence

Ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát, jedná se o jeden ze základních parametrů každého displeje. Anglický termín pro ni je Refresh Rate a zjednodušeně řečeno vyjadřuje, kolikrát se statický obraz zobrazený na obrazovce překreslí během jedné vteřiny. Rychle se měnící obraz náš mozek chápe jako pohyb. Takže čím rychleji se obraz během jedné sekundy mění (čím je obnovovací frekvence vyšší), tím plynulejší se nám pohyb zdá. Nejvíce je to znát u rychlých záběrů, typicky akční filmy, sport, automobilové závody. Možná si říkáte jaký je rozdíl mezi obnovovací frekvenci a snímkovou frekvencí. Snímková frekvence (nebo také FPS – frame per second, jak ji znáte z her) udává, kolik snímků poskytuje zdroj obrazu. Ať už je to počítač nebo herní konzole v případě hry, či film. Takže obnovovací frekvence je dána limity obrazovky a snímkovací zdrojem obrazu (počítač/dvd/konzole …).

Většina filmů je historicky natočena se snímkovou frekvencí 24 snímků za vteřinu. Důvodů pro toto číslo je více a určitě je spousta velmi podrobných vyjádření proč tomu tak je. Nám stačí vědět, že od této hranice se obraz zdá lidskému oku jakž takž plynulý a zároveň je výroba takového filmu levnější, než kdyby byla snímková frekvence vyšší. U nás v Evropě se můžeme setkat s obnovovací frekvencí v hodnotě 50 nebo 100 Hz. V Americe jsou pak hodnoty 60 nebo 120 Hz.zdroj Důvodem je odlišná frekvence střídavého napětí. V praxi se proto můžete setkat s označením 50 / 60 Hz a 100 / 120 Hz. Tato obnovovací frekvence se někdy také označuje jako nativní. Myslí se tím to, že je jí panel obrazovky reálně (na úrovni hardwaru) schopné dosáhnout.

Testovací video

Spousta táhlých pomalých záběrů na kterých je krásně vidět rozdíl mezi 50 a 100 Hz panelem. Ideálně pokud máte možnost vidět oba typy televizorů vedle sebe současně.

Okolo roku 2022/2023 se objevují první televizory s frekvencí 144 Hz. Jediné využití pro tuto chvíli je pokud používáte televizor jako zobrazovací plochu pro připojený herní počítač. A ten má dostatečný výkon, aby zvládl 144 fps pří 4K rozlišení.

Nyní do hry opět vstupují marketingové oddělení výrobců televizorů a přinášejí tzv. dynamickou obnovovací frekvenci.zdroj A u ní rovněž uvádějí jako jednotku Herze. Ale to neznamená, že je panel schopen takovou frekvenci zobrazit. Jen výrobce započítá všechny umělé vylepšení obrazu jako je třeba video procesor, podsvícení, lokální tlumení atd… Za každou z těch funkci přidá nějaké Hz navíc. Proto se chlubí 800 nebo klidně 1000 Hz tv. Ale tohle číslo není vůbec důležité. Říká jen to jak si výrobce přeje, abyste viděli „kvalitu“ jeho obrazovky. Typicky nejnižší modelová řada začíná na nějaké hodnotě a vyšší řady vždy přidají 100 nebo více HZ navíc.

K tomu si ještě každý výrobce technologii pro zlepšení plynulosti nazval podle sebe. Sony má Motionflow XR, Samsung má Clear Motion Rate a LG zase TrueMotion. Vždy se jedná o v zásadě to stejné a to sadu funkcí, které mají na softwarové úrovni posloužit k lepší kvalitě obrazu. Důležité je, že objektivně mezi sebou nejsou hodnoty jednotlivých výrobců vůbec srovnatelné a často nedávají velký smysl ani v rámci jednoho výrobce.

A nabízí se otázka zda dává smysl si tyto funkce, které zostřují obraz a vyhlazují pohyb na obrazovce zapínat. Z mojí zkušenosti na to neexistuje jednoznačná odpověď. A rozhodně doporučuji vyzkoušet (ideálně sport, či pár akčních filmů) se zapnutou i vypnutou funkcí tohoto typu. Různí lidé totiž mají různé preference. A i z „odborných“ kruhů (např. filmoví režiséři) se informace různí. Jak jsem zmínil (a v článku se opakuje na více místech), tak filmy se pořád točí rychlostí 24 snímků za vteřinu. Tato frekvence zajistí kvalitní reprodukci zvuku a také dokáže poměrně plynule zachytit obraz. Nicméně rychle se pohybující objekty prozradí, že oněch dvacetčtyři snímků za sekundu není pro dokonale plynulý obraz vždy dostatečných.

Jeden z filmů, který byl natočený ve 48 fps je Hobit od Peter Jacksona. Obraz je opravdu ostrý a plynulý, ale pro někoho až nepřirozeně dokonalý. To je i důvod proč se HFR (vyšší snímková frekvence) nijak masivně nerozšířila, přestože to technika (a její ceny, i když pořád platí že to dražší než klasická snímková frekvence) již dovolují. Za ty roky jsme si na lehce nedokonalý obraz u 24 snímkového filmu zvykli a vnímáme ho jako přirozenou součást zážitku z filmu. Pochopitelně obsah určený vyloženě pro tv vysílání (sportovní přenosy, různé estrády atd..) se natáčí v 25 snímcích za sekundu (proto 50 nebo 100 Hz panely). Tyhle různé standardy (a to nemluvím o odlišnostech v rámci kontinentu a 50/100 vs 60/120 Hz v USA). Pro naše oči je jedno zda se snímek co byl natočený v 25 fps zobrazí každou 1/25 sekundy v rámci jednoho snímku nebo čtyřikrát za sebou po dobu 1/100 sekundy. Výsledek je totiž úplně stejný. A to je právě důvod proč do hry vstupují algoritmy a různé modifikace/vkládání snímků za pomoci softwaru televizoru.

Rychlý test, který pomůže odhalit jak jste citliví na vnímání pohybu:

„Nevidíte“ rozdíl mezi nižší a vyšší snímkovou frekvencí? Pak nejspíše zvládnete i 50 Hz tv. Naopak, pokud je pro vás rozdíl patrný, rozhodně doporučuji 100 Hz. Mám vyzkoušeno, že pokud níže uvedené video na chvíli pustíte v poloviční rychlosti (0,5 na Youtube) a poté vrátíte na původní rychlost tak je rozdíl pro většinu lidí patrnější.

PS: nezapomeňte jako kvalitu videa nastavit 720/1080p ve 48 fps.

To co má tedy smysl řešit, je jakou má obrazovka reálnou obnovovací frekvenci. To je v našich podmínkách nejčastěji 50 nebo 100 Hz. Vyplatí se to? Řekli jsme si přece, že většina filmů je natočena při 24 snímcích za vteřinu. Tak co tv dělá s volnou kapacitou, když jich má zobrazit každou vteřinu 50 nebo 100? Různě.

Black Frame Insertion

Někdy zobrazí víc stejných snímků za sebou, jindy je proloží černým snímkem (tzv. BFI – black frame insertion). Tyto algoritmy jsou už ve většině případů hodně pokročilé, ale stejně záleží na jejich kvalitě. Přesto je v naprosté většině případů lepší 100 Hz panel než 50 Hz. Má vůbec cenu kupovat 50 Hz tv? Jako vždy, jde o kombinaci vašich potřeb a financí, které máte k dispozici.

  • 50 Hz – když zejména sledujete klasické vysílání, sem tam nějaký film počítače nebo flash disku. Přidejte k tomu nižší rozpočet a 50 Hz bude nejspíš jasnou volbou.
  • 100 Hz – máte na nákup více peněz a nebo jste fanoušek sportu či akčních filmů? V tom případě by pro vás 100 Hz panel měl být ten pravý.

Umělé (softwarové) upravování plynulosti obrazu může vést k takzvanému soap opera effect – přeloženo jako efekt mýdlové opery. Jako dobrý zdroj na toto téma doporučuji článek od techtarget.com. Myslí se tím to, že televizor tak moc upravuje pohyb na obrazovce, až dochází k deformaci. Opět se jedná o subjektivní záležitost. Někomu zjemněné a upravené podání vyhovuje, jinému se příčí. V takovém případě je řešení v nastavení televizoru zjemňovací funkce vypnout. Někdy se můžete setkat dokonce s položkou v menu nazvanou soap opera effect. V následujícím videu máte praktickou ukázku (z jednoho kultovního filmu), jak může soap opera effect vypadat v praxi. Jedná se o hodně extrémní variantu, v praxi to bývá časté méně výrazné.

Podpora HDMI 2.1 … nebo ne?

Jak je možné, že na stránkách výrobce často naleznete informaci o tom, že tv podporuje HDMI 2.1, ale já (nebo jiné zdroje na internetu) budou tvrdit, že tv HDMI 2.1 nepodporuje? Prvně si pojďme říct, jaké funkcionality standard HDMI 2.1 podporuje:zdroj

  • VRR (variable refresh rate) – česky můžeme říct že se jedná o proměnlivou snímkovou frekvenci, jejíž hlavní výhodou je, že se hry zdají plynujelší i když počet FPS (snímků za sekundu, zejména v náročnějších scénách) kolísá.
  • ALLM (auto low latency mode) – při zapnutí herní konzole tv přepne do herního režimu. Tím omezí kvalitu (post procesy) obrazu, ale zrychlí dobu odezvy při hraní.
  • HFR (high frame rate) – schopnost zobrazit až 120 snímků za sekundu (fps) při 4K rozlišení.

Přesto se může stát, že výrobce označí tv jako „HDMI 2.1“ i když nepodporuje některé (či dokonce žádnou!!) z těchto funkcí. Jak se to může stát? HDMI.org což je institut zodpovědný za označení standrdu HDMI se rozhodl „zrušit“ verzi 2.0. Takže vlastně každá nová tv má v popisku info že podporuje HDMI 2.1 (protože jiný standard aktuálně neexistuje). A to bez ohledu na to, zda podporuje všechny funcionality ze standardu HDMI 2.1, nebo jednu. Nebo dokonce žádnou … Z pohledu zákazníka co si jde neznajíc detaily koupit televizor a jen si někde přečetl že je potřeba „aby to mělo HDMI 2.1“ je to docela matoucí, nemyslíte?

Za sebe beru za tv s podporou HDMI 2.1 takovou, která dokáže 120 fps při 4K -> HFR. Protože to je ta zásadní funkcionalita, která potřebuje větší datový tok, který verze 2.1 přináší. Zbytek může fungovat i s původním (již neexistujícím) standardem HDMI 2.0.

ARC vs eARC

Význam těchto zkratek je Audio Return Channel a Enhanced Audio Return Channel (tedy další rozšíření, či pokračování předešlého). ARC je součástí naprosté většiny moderních televizorů, soundbarů či systémů domácího kina. Zjednodušeně řečeno, jeho úkolem je skrze HDMI kabel poslat zvuk z televizoru do soundbaru nebo vašeho domácího kina. Velkou výhodou je fakt, že hlasitost můžete pořád ovládat pomocí dálkového ovladače od televizoru a nemusíte využívat další ovladač jen pro soundbar nebo domácí kino. eARC je rozšíření, které je součástí HDMI verze 2.1.

Tu v roce 2019 do svých TV uvedla LG, v dalších letech ji následovali i další výrobci. Oproti svému předchůdci umí posílat pokročilé hudební standardy typu Dolby TrueHD, DTS-HD Master Audio či nekomprimovaný Dolby Atmos. Zatímco u ARC byl maximální bitrate 1 Mb/s, u eARC je to až 37 Mb/s. eARC tedy dává smysl zejména u kvalitních domácích audio systémů. V praxi mohou nastat potíže, pokud máte starší audio systém nebo soundbar. U moderních si zase dejte pozor na to, aby měli dostatečný počet HDMI konektorů. Zejména v případě, pokud potřebuje do této soustavy zapojit širší spektrum výrobků, jako je třeba herní konzole nebo blu-ray přehrávač. V případě, že posloucháte zvuk přímo z integrovaných reproduktorů televizoru, nemusí vás tato funkce vůbec zajímat.

Filmmaker mode

Co to je? Nastavení obrazu, které slouží k tomu, aby se filmy zobrazovaly tak, jak je původně zamýšleli tvůrci – tedy režiséři a kameramani. Když se filmy přehrávají v televizoru, mohou se lišit od toho, jak vypadaly v kině, protože televizory mají různá nastavení a režimy pro zobrazení obrazu. Aspoň tak smysl tohoto režimu obhajují jeho tvůrci.

Když to řeknu jednoduše, tak“Filmmaker mode“ odstraňuje všechny dodatečné efekty, které může televizor přidávat k obrazu – barvy, kontrast, pohyb, a podobně. 

Tenhle režim budí v realitě rozporuplné reakce. Na jednu stranu tu máme jeho fanoušky, kteří říkají že to ten jediný a pravý filmový režim, který vám umožní vidět obraz tak jak to zamýšlel autor filmu. Na druhé straně jsou tu lidé (a teď uvádím reakce s kterými jsem se vážně setkal):

  • jediný smysl filmmaker modu je znechutit lidem obraz a přinutit je jít zpět do kina
  • jeden kamarád zase říkal, že u zapnutého filmmaker modu vypadá obraz stejně na tv co má v ložnici co stála 15 000 Kč a na high-end tv za 50 000 Kč co má v obývacím pokoji

Pro ně totiž filmový režim opravdu působí jako vybledlé, bez života. Podle mého záleží na tom jaké podání barev vám vyhovuje. Vyhovují vám fotky z instragramu plné filtrů? V takovém případě budete z filmmaker módu nejspíše zklamaní. Naopak, pokud upravené fotky nemůžete vystát, mohl by vám vyhovovat.

Výrobci a filmová studia to často prezentují tak, že je to jediný správný způsob pro sledování filmů. S tím rozhodně nesouhlasím. Ale pokud se na to budete dívat tak, že se jedná o zajímavou možnost, která vám může a nemusí vyhovovat, tak zklamaní nebudete.

Smart TV

Když to řeknu velmi jednoduše, tak „smart TV“ je televizor, který má zabudovanou funkci připojení k internetu. Díky této funkci může televizor přijímat a streamovat obsah z internetu, jako jsou filmy a seriály z online služeb typu Netflix, Disney+, YouTube a další., Také umožňuje přístup k různým aplikacím, jako jsou sociální sítě, hry nebo aplikace pro přehrávání videa či hudby.

Od roku cca 2016 spadá většina nově vyrobených a prodávaných televizí do kolonky smart tv. Smart TV umožňuje uživatelům připojení k internetu bez potřeby dalšího zařízení, jako jsou počítače nebo tablety. V praxi však není procházení webu v prostředí webového prohlížeče televizoru zdaleka tak pohodlné a rychlé jako na těchto zařízeních.

Další možnost ovládání je za pomoci hlasu (v dálkovém ovládači je mikrofon, který je přes Bluetooth propojen s počítačem) nebo gesty (to v případě, že je televizor vybaven kamerou, která snímá pohyb). Bohužel realita není vždy růžová a i zde nás mohou potkat komplikace. 

Operační systém

Operační systém je nedílnou součástí moderních televizorů. Má vliv na to, jak uživatelské prostředí přístroje vypadá, co umí a jak rychle reaguje. Rovněž ovlivňuje to jaké aplikace si můžete nainstalovat, nebo jak svobodně se systémem můžete nakládat.

Tizen

Světově největší prodejce televizorů (Samsung) má dle očekávání vlastní operační systém. Nabídka aplikací není tak bohatá jako u Androidu, ale většinu základních ji najdete. Youtube, Netflix je samozřejmostí, ale dále tu máme český stream.cz a bohatou sbírku IPTV poskytovalů: Kuki, Lepší.TV, Sledovani.TV a Moderni.TV. Podobně jako u webOS je jeho hlavní výhodou rychlost a spolehlivost. Potěší i velmi slušné hlasové ovládání, pro které ale musíme sáhnout k angličtině. Případně k nějakému dalšímu světovému jazyku, který ovládáte. Pokud nemáte vysoká očekávání co se týče nabídky aplikací (např. moje milované KODI), případně neplánujete využívat integrovaný internetový prohlížeč (který je vážně pomalý), tak je Tizen vydařený a většina běžných uživatelů naprosto spokojena. Potěší možnost procházet menu během sledování videa. Informace přímo od Samsungu najdete zde.

GoogleTV (Android TV)

Do roku 2020 to byla Android TV, poté přejmenováno na GoogleTV. Kromě změny názvu k žádné dramatické změně nedošlo. Z větších výrobců ho využívá Sony a u části své produkce i Philips. Tento systém stojí na základech mobilního Androidu. Neznamená to však, že všechny aplikace z telefonu jsou dostupné i pro tv. Kvůli jinak velké a rozložené obrazovce je nutné, aby je výrobce upravil. Hlavní silou Androidu je jeho otevřenost. Díky ní je nabídka aplikací skutečně obrovská a některé z nich přinášejí ve srovnání s ostatními systémy obří funkčnost. Dlouhodobě byl největším problémem rychlost a stabilita.

Dnes už je to naštěstí výrazně lepší, ale v minulosti byly neočekávané restarty (které jsou mimochodem u Android TV opravdou dlouhé – cca minuta až dvě) a i drobné záseky při procházení menu běžné. Rychlost není ještě tak velká jako u Tizenu nebo webOS, ale už se jim dost blíží. S klide můžu říct, že Android TV dělá každoročně největší pokroky. Pro někoho může být nepříjemné, že musíte mít gmailový účet. Lze však vytvořit nový, který použijete jen pro fungování televizoru. Výhodou je (i když to do závisí i na výrobci přístroje) pravidelný update na novější verze systému. Google má pro tento systém povedený web – https://tv.google/.

WebOS

LG je další z firem, která má operační systém vlastní produkce. Společně s Tizenem patří již nějakou dobu ke špičce. Samozřejmostí je možnost procházení menu během přehrávání videa. Nabídka aplikací je bohatá a to i na lokální úrovni – Lepšítv a další místní poskytovatelé. Bohužel fakt, že se jedná o uzavřený systém může za to, že nemáte přístup k aplikacím typu KODI, které dokáží s video soubory opravdové kouzla.

Například se připojit na libovolný ftp disk a spouštět videa přímo z něj. Zajímavé využití může být například využití seedboxu, na něj stahovat filmy a k jeho ftp pak přistupovat přímo z televizoru bez nutnosti video soubor převést přímo na flash disk nebo do paměti televizoru. U 4K souborů samozřejmě potřebujete dostatečně rychlé připojení. U webOS mám rád jeho optimalizaci, funguje dobře i na levných televizorech. Přesto je u výkonnějších modelů patrná větší plynulost. Negativum je zmíněná uzavřenost systému a ne tak bohatá nabídka aplikací jako u Androidu. A dále fakt, že updaty operačního systému ve většině případů nejsou určeny pro starší modely. Samo LG nabízí poměrně dost informací o WebOS.

My Home Screen

Pochází z dílny Panasonicu. Ten původně společně s autory poměrně známého internetového prohlížeče Mozilla, vytvořil operační systém Firefox OS. V tomto partnerství však vznikly neshody a Panasonic má nyní systém My Home Screen, který vychází právě z Firefox OS. Ale jeho vývoj už je plně v režii Panasonicu. V kontextu konkurence je poměrně jednoduchý, možná lze říci že dokonce strohý. Pro někoho to může být výhoda – je rychlý, stabilní a za chvíli do něj proniknete. Na druhou stranu má daleko k otevřenosti a možnostem Androidu. Před nákupem je proto zvážit, co od operačního systému očekáváte. To se bohužel projevu i v nabídce aplikací, která je ve srovnání s ostatními minimální.HBO GO? Nic. Spotify? Nic. To však pro spoustu uživatelů nemusí být důležité … Např Alza ve svém srovnávacím článku, hodnotí poměrně pozitivně. Za mě se spíše bojí být objektivní, jelikož Panasonic televizory prodávají.

Saphi

U vyšších řad používá Philips Android TV. Pro základní modely má však jednoduchý operační systém, který vychází z Linuxu a jeho název je Saphi. Menu je jednoduché a zobrazuje se skrze aktuální obraz. Má podporu pro Youtube, Netflix (včetně HDR a 4K), z lokálních aplikací je tu Voyo. Díky své prostotě je celkem svižný. Ale pozor na hardware televizoru, levné modely jsou často vybaveny dvoujádrovým procesorem, který na rychlý provoz i takto jednoduchého systému nemusí stačit. Pokročilejším uživatelům může chybět podpora úžasného nástroje – Kodi. Pro ten si musíte do vyšších řad a Android TV. Pro někoho může být (stejně jako u Samsungu) chybějící podpora pro starý formát divx. Umí propojení s mobilním telefonem a jeho zobrazení na obrazovce, ale v diskuzních fórech se často objevují stížnosti na funkčnost s konkrétním typem mobilního telefonu. Nenáročné uživatele neurazí, ale pokud chcete využít chytrého televizoru naplno, bude třeba si připlatit. Tady se můžete podívat na opět velmi diplomatické hodnocení co tento systém běžně dostává v zahraničních recenzích. Za mě je to výrazně slabší a tento systém opravdu nedoporučuji.

Roku TV

Zde už se dostáváme na naše poměry na poměrně exotická pole. Roku TV najdeme v některých televizorech TCL (v části je jako systém GoogleTV/AndroidTV). S těmi se můžeme v našich obchodech občas setkat. Roku TV není tak propracovaný jako Tizen nebo Android TV, ale pro běžné použití stačí. Potěší podpora hlavních streamovacích aplikací typu Netflix, Amazon Prime, HULU, HBO Go nebo Spotify. Díky Miracastu snadno zobrazíte obsah svého mobilního telefonu na velké obrazovce. I když vestavěné aplikace (např. video přehrávač), nejsou na takové úrovni jako u Androidu nebo webOS, tak potěší průběžná aktualizace operačního systému. Což bohužel není u standardem u všech operačních systémů. Podporováno je i hlasové ovládání, samozřejmě jen v angličtině. Můžete využívat jednoduché povely typu “watch Guardians of Galaxy 2” a tv prohledá nabídku dostupných video zdrojů pro tento film. Samo TCL pochopitelné svůj systém chválí.

Vidaa

Vlastní operační systém mají také televizory Hisense. Co je na tomto systému naprosto úžasné je jeho rychlost. Reakce na povely dálkového ovladače jsou okamžité a systém je vážně stabilní. Do budoucna této značce v rámci našich končin vážně věřím. Proč? Zejména kvůli rostoucí podpoře aplikací, díky které je vidět že to myslí se zdejším trhem vážně. Kromě klasického Netflixu, Youtube atd.. zde najdeme podporu i lokálního obsahu. Hbo GO, Lepší TV, VOYO, Filmbox Live, Stream.cz – to všechno máte k dispozici. Přesto má zatím i dost nedostatků. Jsou to zejména bugy, které ztěžují běžný život – ozvěna u zvuku nebo zaseknutí při přehrávání ze síťového disku. Pamatuji si jak kdysi podobnými problémy trpěl i Android TV a doufám, že Vidaa se stejně jako on vypracuje v stabilní a plnohodnotný systém. Je to jeden z předpokladů, aby si Hisense vydobyla na trhu stabilnější místo. Další informace o Vidaa najdete přímo u Hisense.

SmartCast

Uvádím spíše pro úplnost, protože tento operační systém je pro televizory značky Vizio, které jsou bohužel určeny pro Severní Ameriku. Je to škoda, protože jsou za zajímavou cenu.Pokud po nich přesto hodně toužíte, nezbyde vám než využít služeb Ebay nebo Amazonu. Pokud by vás zajímaly více, doporučuji přímo web Vizia.

Srovnání operačních systémů smart tv

Za mě na prvních dvou sdílených místech Tizen/webOS, třetí v těsném závěsu AndroidTV. MyHomeScreen, Roku a Vidaa mají odstup výrazně větší a Saphi je zcela na chvostu. Na podrobnější popis se podívejte do předchozí sekce.

HbbTV

Co to je HbbTV? Jedná se o takzvanou hybridní televizi. Jde o kombinaci televizního vysílání a internetového připojení.zdroj Pochopitelně abyste mohli HbbTV využívat, musí ho váš televizor podporovat. To zda ho podporuje, zjistíte v jeho specifikaci. Často se také označuje jako „červené tlačítko“. Právě tlačítko s touto barvou na vašem dálkovém ovladači totiž HbbTV ovládá. Příkladů využití je celá řada. K právě vysílanému pořadu lze zobrazovat aktuální informace. Třeba při sledování fotbalového zápasu lze zjišťovat prostřednictvím tv výsledky ostatních zápasů bez nutnosti měnit program či odcházet od přístroje.

Nebo pro různé televizní soutěže či hlasování, kdy každý divák může reagovat z pohodlí svého domova. V současné době je běžné HbbTV ve verzi 1.5. Nově se objevila specifikace pro verzi 2.0. Ta je určena primárně pro 4K vysílání, podporuje HDR a zvuk ve formátu NGA. Zjednodušeně řečeno, zase bude o něco lepší zvuk i obraz. Nicméně to vypadá, že pro podporu HbbTV 2.0 bude potřeba jiný hardware než pro stávající verzi.  Jak to ve skutečnosti dopadne teprve uvidíme. Tento standard je teprve v plenkách, ale někteří výrobci již u svých výrobků podporu uvádějí. Za mě  to není rozhodující faktor při nákupu nové televize. Protože podobné změny v technologiích nás čekají skoro každých pár let a pokud by měl člověk čekat na to až bude jeho vysněný přístroj podporovat vše, tak se nikdy nedočká. Protože změny v tomto odvětví přichází poměrně rychle.

Jaké je HbbTV v ČR?

Česká televize přináší například aplikaci teletext. Ta má mnohem blíž k moderní podobě internetových stránek, než k původnímu teletextu. Další v nabídce veřejnoprávní televize je EPG – elektronický programový průvodce. Ten dokáže zobrazit televizní program včetně informací o vysílaném pořadu nebo krátké video ukázce. Asi nejužívanější aplikací je iVysílání. To umožňuje přístup k veškeré vlastní tvorbě ČT. Seznam.cz má zase aplikaci, která umožňuje v televizi snadno přehrávat pořady z jeho video služby stream.cz. Prima také umožňuje zhlédnout pořady ze svého archivu, dále přináší turnaje v počítačových hrách a nebo také letáky s aktuálními slevami v obchodech. Jak vidíte, tuto technologii podporuje poměrně dost našich stanic. A další o ní uvažují nebo ji již zavádějí. Umožňuje jim totiž zobrazovat další video obsah a s ním také další reklamu. V blízké době by mělo být možné placení přímo v prostředí televizoru, takže různým teleshoppingům nastanou zlaté časy.

Zvuk

Jak si asi dobře vzpomínáte, dříve byly tv „bedny“. Velká a hluboká těla televizorů umožňovala dovnitř nainstalovat výkonné a někdy i hodně kvalitní reproduktory.zdroj Občas dokonce včetně imitace subwooferu, která uměla vytvořit decentní basy. A nyní srovnejte takovou „prehistorickou“ televizi s moderní plochou obrazovkou, kdy celý přístroj má u špičkových modelů klidně jen pět centimetrů v nejhlubším bodě. To nám mnoho prostoru kam umístit reproduktor nezůstává. I když miniaturizace pokračuje na všech frontách, u zvuku platí, že fyzikální zákony se obchází těžko. A pokud chcete kvalitní zvuk, musíte mít dostatečný prostor kam interní reproduktory umístit. V oblasti zvuku jsou rozdíly mezi jednotlivými značkami a často dokonce i mezi jednotlivými modely daného výrobce velmi malé.

Snad u všech výrobků renomovaných značek platí, že jsou pro mluvené slovo naprosto dostatečné. Svá slabá místa však ukáží, pokud si chcete vychutnat film s náležitými zvukovými efekty, nebo si jen pustit hudební klip nebo záznam koncertu. V případě, že chcete mít zvuk na úrovni, nezbývá než sáhnout po externím řešení. Možností jak to řešit je několik. Nejlevnější, ale také ve většině případů nejméně smysluplnou jsou sluchátka. Hlavní omezení je v tom, že zvuk reprodukují pouze jednomu divákovi. Výhodou může být použití v noci, nebo bluetooth přenos. Každopádně pro většinu uživatelů to nebude ta správná možnost.

Dalším způsobem jak se dostat k lepšímu zvuku je soundbar. Těm jsme věnovali samostatný článek o tom, jak vybrat soundbar. Ve zkratce je to dobré řešení na sledování filmů, ale pro reprodukci hudby to není to pravé. Umístíte hod pod nebo nad televizi, propojíte kabely a můžete užívat. Pokud si to můžete dovolit, vybírejte soundbary označené jako zvukové projektory. Ty mají 15 – 40 směrových reproduktorů, které dokáží poměrně věrně poskytnout prostorový zvuk. Hlavní výhodou jsou malé nároky na prostor a snadná montáž.

Jestli je pro vás důležitější podání hudby, můžete zvolit klasické reproduktory, které přes zesilovač propojíte s televizorem. Nedočkáte se prostorového efektu jako u soundbarů, ale dostanete super podání hudby a oproti interním reproduktorům výrazně zlepšený zvuk u filmů. Opět relativně snadná instalace a nijak velké nároky na místo. Poslední a nejvíce náročnou možností je systém domácího kina. Ať už to bude 5.1 či 7.1, tak podání prostorového zvuku i hudby může být na velmi slušné úrovni. Samozřejmě záleží v jaké kvalitě domácí kino pořídíte. Od systému za 2 000 Kč žádné zázraky čekat nelze. U všech z uvedených řešení (krom sluchátek, tam je to levnější) platí, že přístroj okolo cca 10 000 Kč posune zvuk o několik úrovní dále proti tomu vestavěnému. Nevýhodou domácího kina jsou větší nároky na místo. Musíte někam umístit reproduktory a také to znamená docela dost kabelů.

Dolby Atmos

U high-end přístrojů se můžeme setkat s logem Dolby Atmos. Možná víte, že se jedná moderní formát pokročilého zvuku, s kterým se můžete setkat například v kinosálech. Pro více info doporučuji skvělý článek od Whathifi.com, z kerého jsem vycházel. Znamená to tedy, že tv dokáže sama o sobě vydávat tak dokonalý zvuk? Odpověď je ne. Aby pro vás měl Dolby Atmos nějaký smysl, musí být splněny následující podmínky.

  1.  Musíte si přehrávat filmy či seriály, které mají zvuk v tomto formátu. To mají některé filmy ze streamovacích služeb (typu Netflix) a pak samozřejmě Blu-ray disky
  2.  Potřebujete mít kvalitní reproduktory či soundbar, které jsou schopny Dolby Atmos přehrát
  3. Televize musí umět zvuk v tomto formátu do audio zařízení poslat. To znamená HDMI s podporou eARC

Konektory

Moderní televize má obvykle několik různých konektorů, které slouží k připojení dalších zařízení. Ty nejčastěji používané jsou:

  • HDMI (High-Definition Multimedia Interface)- Tento konektor se používá k připojení dalších zařízení k televizi, jako jsou herní konzole, Blu-ray přehrávače nebo notebooky. HDMI umožňuje přenos velmi kvalitního obrazu a zvuku (nekomprimovaná digitální data) v jednom kabelu.
    • HDMI port má naprostá většina současných televizorů. Nejlevnější modely mají obvykle dva, naopak ty „lepší“ mají čtyři.
    • Aktuální verze HDMI je 2.1. Existovala ještě verze 2.0 a ta byla „teoreticky zrušena“. V praxi to však není tak jednoznačné, podívejte se tento odstavec.
    • HDMI CEC – mohou podporovat i standard CEC, což umožňuje ovládat více zařízení připojených k televizoru pomocí jednoho dálkového ovladače. Například můžete ovládat soundbar nebo herní konzoli.
  • USB – Tento konektor se používá k připojení USB flash disků, externích pevných disků, fotoaparátů a dalších zařízení k televizi. Pokud má televize možnost přehrávat filmy nebo hudbu uloženou na USB, můžete si tyto soubory přehrát přímo na televizoru.
    • Nejlevnější televizory mají obvykle jen jeden, většina však dva až tři.
    • I u USB existují dvě používané verze USB 2.0 a USB 3.0.
      • USB 3.0 je výrazně rychlejší než USB 2.0. USB 3.0 je schopen přenášet data rychlostí až 5 gigabitů za sekundu (Gbps), zatímco USB 2.0 má maximální rychlost 480 megabitů za sekundu (Mbps). To znamená, že USB 3.0 je přibližně 10krát rychlejší než USB 2.0.
      • USB 3.0 poskytuje vyšší úroveň napájení než USB 2.0. To umožňuje používat zařízení s vyšší spotřebou energie. USB 3.0 může poskytnout až 900 mA, zatímco USB 2.0 poskytuje maximálně 500 mA.
      • USB 3.0 je zpětně kompatibilní s USB 2.0.
  • Ethernet (síťový port, LAN port) – Tento konektor umožňuje připojení televize k internetu pomocí kabelu. To je užitečné, pokud chcete streamovat filmy nebo seriály z internetových služeb, jako je Netflix nebo YouTube. Většina televizorů má i Wi-Fi adaptér. Výhoda připojení přes kabel je vyšší stabilita, výhoda Wi-Fi (překvapivě) potenciální vyšší rychlost. Televizory stále (rok 2023) používají  max. 100 Mbit , zatímco s Wi-Fi se dokážete dostat i na stovky megabitů za sekundu. Trápit vás to však může jen pokud streamujete opravdu vysoke kvalitní obsah, například z lokálního nebo vzdálené ftp. Typicy je velikost souborů 60 GB+. Pro běžný provoz Netflixu/Disney+ atd stačí bohatě malé desítky megabitů – jejich obraz je notně komprimovaný.
    • Fintou, jak tuhle situaci řešit je pořízení LAN redukce do USB portu televizoru – tak lze dosáhnout rovněž rychlosti v řádu stovek megabitů za sekundu.
  • Optický audio výstup – Tento konektor umožňuje přenos digitálního zvukového signálu. Používá se pro připojení k domácímu kinu nebo ozvučení. Dokáže přenášet více kanálový zvuk. Občas se můžete setkat i s označením TOSLINK (Toshiba Link) nebo S/PDIF (Sony/Philips Digital Interface).
    • Optický audio výstup je obvykle nalezen na zadní straně televizoru a je označen jako „OPTICAL“ nebo „DIGITAL AUDIO OUT“
    • Rozdíly oproti HDMI:
      • optický audio výstup přenáší jen zvuk, HDMI dokáže zvuk i video.
      • Je vhodný na Dolby Digital a DTS, ale na nejnovější formáty zvuku jako Dolby Atmos nebo DTS:X potřebujete HDMI – má větší přenosovou kapacitu.
      • Je odolný vůči elektromagnetickému rušení.
  • Konektor na sluchátka – můžete se setkat s označením (3,5mm audio výstup, sluchátkový výstup nebo 3,5 mm jack). U nových modelů již není standardem. Např. Samsung ho nepoužívá několik let, naopak třeba u Sony ho najdeme pořád. Co tedy dělat pokud váš televizor nemá připojení pro sluchátek?
    • První možností je výměna sluchátek za bezdrátové bluetooth.
    • Druhou možností je využít věcičky, která se jmenuje digitálně analogový převodník (zkratka DAC). Tu propojíte skrze digitální optický audio výstup se svojí televizí a z „druhé strany“ DAC zapojíte sluchátka. DAC potřebuje napájení, takže do ní jde ještě napájecí kabel. Rozměry DAC jsou v pár centimetrech, nemusíte se bát, že by zabíral mnoho místa. A cena? Začíná na 300 – 400 Kč, s tím že jsou k dispozici i převodníky za několik tisíc. Ty jsou pro skutečně náročné posluchače. Pro většinu diváků by měl stačit přístroj okolo pětistovky. Najít je můžete třeba zde.

Dálkové ovladače

Některé dražší televize mají dva dálkové ovladače. Jeden na klasické přepínání kanálů, druhý na ovládání internetového prohlížeče a chytrých aplikací. Má méně tlačítek a snadněji se s ním ovládají vybrané funkce. Některé ovladače jsou dokonce vybaveny dotykovou ploškou, která funguje podobně jak touchpad u notebooku. Kolečko, které znáte z myší, na ovladači najdete také. Některé „profi“ ovladače mají ze zadní strany klávesnici, která usnadňuje psaní webových adres a dalších. Druhotné dálkové ovladače sice ulehčují ovládání, ale i nadále zůstává nejpohodlnější možností klasické připojení notebooku.

3D obraz

3D televize byly na vrcholu mezi roky 2010 – 2013, kdy je měl v nabídce snad každý z velkých výrobců. Poté následoval jejich postupný ústup ze slávy a někde okolo roku 2017 de facto zmizely z nabídky. Tipům pro jejich výběr jsme se věnovali v tomto článku. Pro vznik 3D efektu se využívaly speciálních brýlí. A existovaly 2 technologie trojrozměrného zobrazení. Důvodů pro neúspěch 3D technologie bylo pravděpodobně více a já souhlasím s livingetc.com, že mezi ně patřila zejména vysoká cena a nedostatečné rozšíření 3D filmů.

Aktivní 3D technologie

  • na obrazovce se rychle střídají snímky pro pravé a levé oko. Brýle pak střídavě zatemňují jedno, nebo druhé sklíčko
  • zjednodušeně řečeno: divák vidí jen jedním okem, ale kvůli rychlosti, se kterou se obraz přepíná, si toto neuvědomuje

Pasivní 3D technologie

  • využívá polarizační brýle. Obraz se pro každé oko nezobrazuje zvlášť, ale najednou
  • liché řádky jsou určeny pro jedno oko, sudé pro druhé
  • polarizační filtry tyto řádky rozdělují, takže pravé oko vidí jen liché a levé jen sudé řádky
  • u pasivní technologie si musíte dávat pozor na úhel, ze kterého TV sledujete. Pokud se budete dívat příliš ze shora, nebo zdola dochází ke zdvojení obrazu
  • velkou výhodou jsou však brýle, které nefungují na baterie, takže nejsou těžké. Jsou levnější a nezpůsobují blikání obrazu. A navíc se nemusí nabíjet.

Technologie Ambilight

Tato moderní vychytávka od výrobce Philips, umožňuje nastavení barevných světel, která se ze dvou stran odráží na stěnu za televizí. Dojde tak k efektu, který divák může vnímat jako vystoupení obrazu z rámu TV. Více se o ní zmiňujeme v části s výrobcem Philips.

8K televize

Aktualizováno v roce 2023 a můžu se pochlubit, že moje odhady z doby před pěti lety se potvrdili. Cena 8K televizorů je výrazně nižší, ale k jejich masivnějšímu rozšíření stále nedošlo. Mám na to stejný názor jako Mark Campbell, prostě není dostak obsahu (a tím pádem důvod pro koupi). 

Co je to 8K rozlišení? Obsahuje 4x tolik pixelů co 4K displej. To znamená 33 117 600 pixelů a rozlišení je 7 680 x 4 320 pixelů. Pro srovnání 4K přináší 3 840 x 2 160 (což znamená 8 294 400 pixelů). Hned v úvodu odpovím na otázku, kterou si kladete. A to je, zda má cenu si takový přístroj pořizovat. 

Pořád platí, že skoro nenajdete obsah v 8K. Ono i 4K získáte v zásadě jen skrze streamovací služby a ani běžné televizní vysílání, je z nezanedbatelné části ještě pod fullHD. Vyspělé asijské státy plánují 8K vysílání na rok 2020 pro olympiádu v Tokyu. Nechci být skeptik, ale pokud jde o podobné aktivity v ČR, tak bych je neočekával dříve než za pět let. A i to považuji za optimistický termín.

Proč tedy výrobci s 8K panely vlastně přicházejí? Lidé chtějí mít doma co největší obrazovky. A když vezmeme v potaz panel o úhlopříčce 120 palců, tak v 8K rozlišení má cca stejnou hustotu pixelů jako menší 32 palců velká obrazovka při fullHD rozlišení. Pokud chcete mít 85 palcovou nebo větší tv a sledujete ji třeba z 2,5 metru, tak reálně vidíte jednotlivé pixely. Prostě už obraz není tak hezký i když máte super zdroj videa. Když máte velký obývák na 85 palců koukáte z 4-5 metrů a navíc sledujete hlavně klasické televizní vysílání, tak 8K rozlišení nepotřebujete.

Za pár let se budou prodávat za výrazně nižší cenu a budou dostupné pro větší část populace. Rovněž můžeme doufat, že se hlavním televizním stanicím podaří transformovat svoje vysílání na 4K. Do té doby bych nákup tohoto typu doporučil jen technologickým nadšencům s výrazným přebytkem v rozpočtu. Můžete se setkat s názorem, že na 8K televizi bude díky umělé inteligenci a jejím úpravám vypadat každý obraz skvěle. Algoritmy toho dokáží hodně a jejich síla se nedá popřít. Ale jak říká lidové úsloví – ať děláš, co děláš, z řepy ananas neuděláš. Při sledování SD obrazu (ve kterém ještě část tv svůj program vysílá) na obří obrazovce ze vzdálenosti menší než dva metry, tak nedostatky rozhodně vidíte. A žádná úroveň umělé inteligence, není v současné době s tím něco udělat. Při zdrojové kvalitě videa ve 4K bude vše v pořádku. Pokud vás to zajímá více, zkuste náš článek, který hodnotí zda má cenu nákup 8K televize.

Jen pro zajímavost co s cenou 8K televizí udělalo pět let. Podívejme se do roku 2018. Zrovna na trhu vstupuje Samsung QE65Q9 (který je dostupný i v 75 a 85 palcové variantě). Cena u nejmenší varianty začíná na cca 130 000, u té největší se blíží 400 000 Kč. Což jsou ceny, které jsou pro většinu z nás nedostupné. Když se podíváme na Samsung QN900C z roku 2023, tak 85 palcová varianta startuje za 260 000 Kč a 65ka je stále okolo 130 000 Kč. Nutno přiznat, že QN900C je výrazně lepší televize a proto zejména u větších velikostí je pokles ceny skoro dvojnásobný. Nicméně to nic nemění na faktu, že jsou to pořád nesmyslné ceny.

Kdy je nejvýhodnější kupovat televizi

Televizor není zrovna levná věc a mnoho rodin jeho výměnu pečlivě plánuje dopředu. Víte, kdy je nejvhodnější doba pro nákup přístroje? Většina výrobců uvádí na trh nové modely každý rok a to v rozmezí března až června. Typický průběh ceny nového modelu je následující:

  • Jaro – uvedení na trh, vysoká cena
  • Léto – podzim – průběžný pokles, který může být i výraznější – záleží na prodejnosti modelu, jeho konkurenci atd..
  • Předvánoční sezona (cca od poloviny listopadu) – doba velký akcí Black Friday atd… může nastat výraznější pohyb směrem dolů, někdy jen na kratší dobu, po které se může vrátit zpět. !!Pozor ne všechny slevy v tomto období jsou skutečné slevy, doporučuji srovnávat nabídku jednotlivých obchodů mezi sebou!!
  • Lednové výprodeje – stejná situace, mohou nastat výraznější poklesy směrem dolů, ale i zde je na místě být opatrný a kontrolovat cenu napříč více obchody.
  • Jaro – uvedení nových nástupních modelů, cena opět klesá. Bohužel se současně vyprazdňují zásoby a proto klesá i dostupnost staré modelové řady, které je nahrazována novou.

Vidíte, že v zásadě celý rok dochází k průběžnému poklesu ceny televizorů. Pokud si můžete dovolit počkat a je pro vás velmi důležitá cena, tak je opravdu nejvhodnější chvíle k nákupu po uvedení nové řady. Rozdíly mezi jednotlivými generacemi často nejsou nijak zásadní a přitom rozdíl v ceně může být i 50%. Druhým výhodným obdobím k nákupu je doba před a po vánocích. Slevy se často netýkají všech modelů a navíc mají e-shopy v ČR zvyk „čarovat“ s cenami, aby z nich vyšly slevy ve výši 60-70%.

Ve skutečnosti je narazit na takovou slevu malý zázrak. Původní cena se například bere, jako v době uvedení na trh. Takže máte sice slevu 70% oproti tomu, co tv stála při uvedení na trh, ale při bližším srovnání můžete zjistit, že u konkurence stojí úplně stejně. Výše popsaná chování platí v průměru pro celý televizní trh, ale jednotlivé přístroje se mohou lišit. Když je výrobek hodně prodávaný a má dobré hodnocení v odborných recenzích, tak je míra poklesu ceny mnohem menší, než u nevydařeného kusu s menší prodejností. Hodně také záleží na cenové politice konkurence. Jednoduché pravidlo na závěr, pokud nepotřebujete mít novou televizi okamžitě, tak v jarním období pár měsíců počkejte a nebo zvažte loňský model.

Příklady pohybu cen

Výběr televize na prodejně

Pokud si jdete televizi vybrat na prodejnu, nezapomeňte, že je tam obvykle mnohem více světla, než v šeru ve vašem obýváku. Obrazovky také mají často speciální nastavení obrazu a promítají klipy, které byly vytvořené především pro účely reprezentace. Uvidíte i ty nejmenší detaily, syté barvy, ale běžný výkon vám zůstane skrytý. Nechte si proto ukázat normální televizní vysílání, které vám většinou odhalí kvality a nedostatky vámi vybrané televize. Má pleť moderátora přirozenou barvu? Je běžící text s krátkými zprávami rozmazaný nebo trhaný? Také požádejte o ztlumení světel a jiné nastavení obrazu.

Zaměřte se na to, jestli je dostatečně ostrý z každého úhlu pohledu a jestli jsou tmavé scény zobrazené v dostatečné kvalitě. Prodejci často používají jeden poměrně podlý prodejní trik. U jednoho přístroje pustí technologické demo ve vysoké kvalitě (takže obraz vypadá úžasně) a u okolních (které jsou velmi podobné cenou i parametry) pustí nějaký běžný televizní program. Samozřejmě když je vidíte vedle sebe, říkáte si že ta první má výrazně lepší obraz. Ale to může a nemusí být pravda. Podmínky v této soutěži jsou totiž nastaveny značně neférově. Je to jako by jste měli závodit v jízdě po dálnici, měli kolo a váš soupeř auto. Před finálním rozhodnutím jakou televizi vybrat si nechte pustit stejný zdroj obrazu. Jen tak lze kvalitu obrazu porovnat.

TV jako počítačový monitor

Určitě už jste někdy přemýšleli o tom zda jde použít běžně dostupná televize jako monitor k počítači. V dnešní době není problém pořídit fullHD monitor o velikosti řekněme 24 palců za velmi příjemnou cenu okolo čtyř tisíc korun. Ale když šilháte po něčem větším a s podporou 4K, tak cena vyskočí opravdu vysoko. A v tu chvíli nejspíš začnete přemýšlet, zda by pro tento účel nebyla levnější a rozumnější nějaká menší televize.

Televize pro hráče

Není zcela neobvyklé, že si nakupující pořídí televizor jen z toho důvodu, aby měl velkou zobrazovací plochu pro svoje hraní. Ať už na herní konzoli, nebo skrze připojený notebook či stolní počítač. Pokud je to i váš případ, je třeba vzít v úvahu tři hlavní parametry:

Rozlišení

Jednak zobrazení displeje, na kterém budete hru zobrazovat, tak i zobrazení ve kterém je schopno herní zařízení hru vykreslit. Zatímco nové konzole mají hry uzpůsobeny pro 4K rozlišení, tak pro hraní ve 4K na počítači potřebujete stále poměrně výkonný a drahý hardware.

Input lag

Toto anglické spojení se běžně používá i v našem jazyce. Doslova by šlo přeložit jako vstupní zpoždění. Označuje čas, který televizi trvá než převezme, zpracuje a zobrazí signál ze zdroje (konzole / počítač). Pokud je jeho hodnota příliš vysoká, tak zřetelně cítíte, že dění na displeji následuje se zpožděním po stisku klávesy či jiné reakce ve hře. Za solidní hodnoty se dají považovat časy mezi 20 – 30 ms.zdroj Samozřejmě čím méně, tím lépe. Proč vlastně ke zpoždění dochází? Tv je vybavena obrazovým procesorem, který se snaží o všemožné výpočty (vyhlazování hran, zvýraznění ostrosti atd..) a softwarové optimalizace obrazu. A ty vezmou nějaký čas.

Při sledování filmu vám input lag 100 ms nijak nevadí. S ohledem na konstantní rychlost obrazu vám vůbec nevadí, že je vlastně o 100 ms zpožděn. Řešením jak dosáhnout nižšího input lagu je tzv. herní mód. Ten v zásadě spočívá v tom, že omezení softwarové zpracování a vylepšování obrazu a díky tomu dosáhne rychlejšího zobrazení obrazu. Pokud chcete dosáhnout co nejnižšího input lagu je třeba se vyhnout bezdrátovým ovladačům či klávesnicím. Než signál vzduchem skrze wi-fi doputuje na místo určení, přidá pár dalších ms navíc. Pro běžné hráče, ale není důvod řešit každou ms.

Doba odezvy

Doba odezvy označuje čas, který trvá, než jeden pixel na displeji dokáže změnit barvu z jedné na druhou. Když je doba odezvy vysoká, můžeme se setkat s tzv. rozmazáním obrazu u pohybujícího se objektu. Hodnoty doby odezvy výrobci často udávají. Bohužel zde není jednotný standard a často jsou udávány jako tzv. GTG. To znamená gray to gray (ze šedé na šedou). Asi tušíte, že se jedná o super nízké hodnoty, které ale s reálným hraním nemají mnoho společného. Zajímavější už je BTW. Black to white, tedy z černé na bílou. Běžná hodnota pro současné LCD televize je okolo 15 ms. Velkou výhodu mají OLED panely, které toto zvládají okolo 1 ms. Pokud vás toto téma zajímá více, doporučuji web displayninja.com z kterého jsem vycházel.

Chroma Subsampling

Co znamenají tyto podivné číselné řady? Hodně zjednodušeně říkají, kolik barev se na tv zobrazí a jak velký bude datový přenos. Ve své podstatě jde o formu komprese obrazu. Zjednodušená verze: Video signál je rozdělen na dvě části. Barevnou složku a světelnou složku. Barevná zabírá více místa, proto se při kompresi omezí a naopak se přidá na světelné složce (vlastně kontrast, rozdíl mezi světlou a tmavou barvou).

  • 4:4:4 – barevný přenos bez komprese
  • 4:2:2 – menší komprese barevné složky
  • 4:2:0 – velká komprese barevné složky

Opět se jedná o poměrně komplexní téma a pokud vás zajímá více do hloubky, tak doporučím tento článek na makeuseof.com.

A dopad na kvalitu obrazu? V praxi to chce trochu experimentování, protože se může stát, že i s 4:4:4 bude obraz (barvy) deformované. Doporučuji vyzkoušet 4:4:4 i 4:2:2 a sami uvidíte, v jaké variantě bude vaše kombinace počítače i televize nejlépe fungovat.

Velikost

Jakou zvolit velikost? 40 – 49 palců, víc nemá smysl. A jak se na takto velké ploše funguje? Na mě je to až příliš prostoru a docela blízká vzdálenost na tak velký displej. Ale musím uznat, že není problém mít vedle sebe třeba pět oken a všechny jsou dostatečně velké a čitelné. Písmo je pořád jemné a čitelné, takže psaní v textovém editoru bylo bez chybičky. Jen mi vadilo to přejíždění hlavou zleva doprava při postupu kurzoru u psaní textu. Ale co si budeme nalhávat, asi nikdo si tuto kombinace nepořizuje na práci, ale na hry. A tady je zážitek famózní. Velká obrazovka prostě lépe vtáhne do děje. Na hraní ve 4K budete potřebovat pořádnou grafiku, ale i obraz ve fullHD rozlišení vypadá na obří obrazovce krásně.

A ten si můžete dovolit i se starší grafickou kartou. Chcete sledovat 4K filmy spuštěné přes počítač? Ujistěte se vaše grafika má hardwarovou podporu kodeku HEVC (h.265). Protože bez ní a za použití jen surového výkonu procesoru pravděpodobně nebudete s výsledkem spokojeni. Snad s výjimkou majitelů špičkových procesorů v cenách několika desítek tisíc. Na závěr lze říct, že použití tv jako pc monitoru možné je, ale má i svoje nedostatky, které doporučuju zvážit. Jednak je to ergonomie při sezení před obrazovkou. Dalším rizikem je náročnější metoda typu pokus omyl, pro propojení s pc v optimálním možném módu. Kvalita obrazu, rychlost odezvy atd… Když se však vše povede, tak výsledek stojí za to!

Jakou značku televize

Samsung

Aktuálně asi nejprodávanější značka v ČR a ani se tomu moc nedivím. Mají totiž velmi povedené nižší řady, kterých se u nás prodává nejvíce. Ve vyšší střední třídě to už taková sláva není, tam je na tom konkurence lépe. Nižší řady QLEDů taky nejsou žádná výhra, takže další zajímavá část nabídky jsou až dvě poslední špičkové řady QLEDů. Škoda, že jsou tak drahé, jinak jsou to neskutečně povedené televizory. Hlavní důvody proč u tv mezi 10 – 20 000 Kč často doporučuji Samsung, jsou hodně jednoduché a přitom příjemné ovládání (kdo měl v ruce jejich minimalistický ovladač ví o čem mluvím), vlastní operační systém Tizen a VA panely i v televizích okolo 10 000 Kč.

Pozor neplatí to vždy, i Samsung do některých velikostí dává IPS, ale alespoň máte šanci se k VA dostat. LG nebo Philips cpou IPS skoro všude. Ale abych jen nechválil, hlavně po uvedení na trh jsou ceny nových modelů přepálené. Postupem času klesají a ideální doba k nákupu je listopad až začátek následujícího roku. To na trh přichází nové modelové řady pro další rok. Jen málokdy přináší tak zásadní zlepšení oproti předchozímu roku, aby ospravedlnilo často o víc než 50% vyšší cenu. Samsungy v roce 2018 ukončili podporu pro starý xvid formát. Jde nejčastěji o filmy ve formátu avi, s nízkou velikostí. Většině lidí by to vadit nemělo, tento formát stejně nevypadá na 4K velké televizi vůbec dobře.

Kde se vyrábí Samsung televizory

V první řadě je třeba výrobní proces rozdělit na několik částí. Jak asi tušíte, většina součástek pochází z Číny, menší části pak z Koreje či Vietnamu. Panely jsou vyráběny v Koreji a Číně. Tyto komponenty pak směřují do jednotlivých kompletovacích továren, které jsou po celém světě. Konkrétně na Slovensku, Maďarsku, Rumunsku, Koreji, Číně, Mexiku, Malajsii a Vietnamu. Jak je z popisu jasné, většina televizorů pro evropský trh by měla pocházet buď z Maďarska (produkce cca 8 milionů ročně) nebo Slovenska. V Rumunsku se aktuálně vyrábí spíše monitory. Zajímavostí je, že část nabídky pro východní Evropu je v případě potřeby zajišťováno z ruské výroby. Jedno z největších výrobních zařízení Samsungu je ve Vietnamu. Samsung tam zaměstnává okolo 60 000 lidí a distribuuje televize primárně pro Asii, Austrálii a Afriku.

LG

Je hned po Samsungu nejúspěšnějším prodejcem v tomto segmentu. Mají vlastní operační systém, zvaný WebOS. Za mě je velká škoda, že do všech svých nových obrazovek (kromě OLEDů) dávají IPS panely. LG mají rovněž skvělé ovládání, parádní design, ale když sháníte TV pro večerní sledování filmů, tak vaše kroky stejně skončí u VA panelu. A to je z pohledu LG velká škoda, protože zde nemá co nabídnout. Další částí nabídky jsou luxusní OLEDy. A upřímně kdybych kupoval OLED, tak bych ho bral nejspíš právě od LG. Připravil jsem pro vás aktuální přehled všech LG televizorů.

Kromě tohoto nejvyššího segmentu jsou jejich LCD vhodné do zasedaček či hodně prosluněných místností. Večer je kvůli IPS černá spíše šedivá. To pochopitelně neplatí pro OLED, ten má (nejen) černou naprosto dokonalou. Jsem zvědavý, s čím přijdou pro další rok, protože si myslím, že jim kvůli plošnému použití IPS musí v prodejích trochu ujíždět vlak. A to je velká škoda, protože náročná konkurence je motorem pokroku a také vede k příjemnějším cenám.

Kde se vyrábí LG televizory

LG je jedním z největších výrobců obrazovek na světě. Jeho panely využívají i všichni ostatní producenti OLED televizorů. Jako každá obrovská korporace má výrobu rozmístěnu po celém světě. Díky tomu mohou ušetřit náklady díky promyšlené logistice a případně ušetřit na clech, které mezi sebou některé státy mají. Stejně jako u ostatních výrobců je většina součástek (včetně obrazových panelů) vyráběna v Koreji a Číně. Kompletační závody jsou v Koreji, Mexiku, Polsku, Rusku, Číně a Indii. Část evropské poptávky je i v tomto případě zajištěna z Ruska, valná většina pak z polského závodu. Pro zajímavost v Indii jsou vyráběny přístroje pro Afriku a v Mexiku pro Ameriku.

Sony

Je o krok za LG a Samsungem, ale pořád patří mezi velké hráče. Narozdíl od nich nemá svůj OS, ale využívá Android. Na adresu Android TV můžete slyšet často negativitu, ale za sebe musím říct, že to nic strašného není. Jak Tizen tak i WebOS mi přijdou o kousek příjemnější a svižnější, ale i v televizní verzi Androidu se pracuje dobře. Zvlášť pokud máte na stejném operačním systému založený mobilní telefon, tak si zvyknete snadno. Použití googlího Androidu má jednu velkou výhodu a tou je hlasové vyhledávání (u modelů, které jsou jím vybaveny). Funguje hodně spolehlivě a je to návykové. 

Prostě jen stiskněte tlačítko mikrofonu na ovladači a poté co červeně blikne, řeknete, co chcete hledat. To, že budou dobře fungovat jednoduché dotazy, kdy řeknete jedno slovo, jsem čekal. Ale ten OS si bez problému poradí i s víceslovnými dotazy a dokonce se specifickými slovy, jako je třeba název vesnice, kde mám příbuzné. Hned vyběhlo video z jedné kulturní akce z toho místa. Velmi dobře zvládá i hledání v angličtině a to rozhodně nemám mluvený projev na úrovni rodilého mluvčího. U Sony se dá vybírat z VA i IPS panelů, k tomu mají i vrcholnou OLED řadu. Zejména v úrovni vyšší střední a střední třídy má několik velmi zajímavých modelů, které mají výtečný poměr ceny a výkonu. Jinak s cenou u nových modelů je to stejně jako u Samsungu. Po uvedení na trh jsou hodně vysoko, postupně padají a nejlepší čas k nákupu je konec roku a začátek dalšího.

Kde se vyrábí Sony televize

Většina z nich je vyrobená v továrnách v Rusku, Číně, Mexiku, Indii a u našich slovenských sousedů. Kromě toho má Sony dvě své vlastní starší továrny. Jednu v domácím Japonsku a druhou v Malajsii. Do roku 2010 byla továrna i ve Španělsku, ale Sony ji prodalo společnosti Ficosa Corporation, která se specializuje na automobilový průmysl. Pro zajímavost na Slovensku se vyrábí okolo tří milionů tv každý rok a slouží pro celou Evropu. Její východní část může být v případě potřeby obsloužena i z Ruska.

Philips

Má jedno specifikum a tím je technologie Ambilight. Není běžně zvykem, že by nějakou funkci nabízel pouze jeden výrobce. Z toho by šlo usuzovat, že to nebude žádná pecka. Tak jak je to s Ambilightem? Nu, je to dost subjektivní. Znám pár lidí (a kupodivu to ani nejsou vlastníci tohoto přístroje), kterým přijde tento systém zadního osvětlení televizoru jako úžasný zážitek, který zlepšuje sledování obrazovky. Jiným lidem zase přijde rušivý.

Moje doporučení je jasné. Pokud si myslíte, že to pro vás bude to pravé, stejně se na něj jdete prvně kouknout. Ať už ke známému, nebo do nějakého showroomu. Tohle je prostě funkce, na kterou je názor daleko více subjektivní, než objektivní. Osvětlení je obvykle na horní straně a obou bočních stranách přístroje. Zjednodušeně jde říct, že barva osvětlení navazuje na barvu, kterou v té části obrazovky zobrazuje televize. Příjemné je to zejména večer, kdy osvětlení zjemňuje kontrast mezi tím, co vidíte na obrazovce a temnou zdí. Pocitově dochází navíc ke zvětšení obrazu. Obraz se vám pak může zdát větší, než jaká je úhlopříčka přístroje.

Philips má v nabídce hodně přístrojů, bohužel i on vsadil jen na IPS kartu. Takže zájemci o kvalitní černou u něj musí sáhnout po OLEDu, nebo se podívat jinde. Další často zmiňovanou nevýhodou je slabší softwarová podpora od výrobce. Myšleno hlavně v podobě updatů operačního systému. Jejich frekvence klesá velmi rychle a často se nevydávají ani pro dva roky starý model. Pro ty, kteří nemají v plánu využívat chytrých funkcí, to nejspíš žádné mínus není. Ceny jsou o kousek nižších než u konkurence z velkých značek. Philips patří mezi značky, které není radno podceňovat, ale zároveň ani nepatří mezi prodejní trháky. Mají skupinu uživatelů, co je milují, ale hodně lidí by si je nikdy nevybrala.

Kde se vyrábí Philips televizory

Možná to nevíte, ale společnost Philips přestala vyrábět televizory v roce 2012. Jak je tedy možné, že jsou tyto televizory stále na trhu? Odpověď je jednoduchá. Philips se spojil se společností TP Vision. Ve společném podniku má Philips 30 %, zbytek je TP Vision. Ta také přístroje reálně vyrábí, Philips věnuje vybudovanou značku a know-how. Toto platí pro celý svět kromě severní Ameriky. Pro toto území koupila od Philipsu licenci pro jeho televizory japonská společnost Funai. TP Vision má svoje výrobní závody v Číně, Rusku, Mexiku, Argentině a Polsku. Je jasné, že pro Evropu jsou určeny zejména televizory vyrobené v Polsku. Zajímavostí je, že tamní závod se nespecializuje pouze na finální montáž, ale je v něm produkována i část součástek.

Panasonic

Z hlediska prodejů u nás nepatří rozhodně mezi největší, ale přesto nabízí široké spektrum přístrojů, které cílí na všechny typy uživatelů. Přeci jen tato japonská společnost uvedla první 3D televizi a celosvětově jí patří čtvrté místo v prodejích televizních přístrojů. Líbí se mi zastoupení IPS i VA panelů. V nabídce mají i OLEDy. Základem je příjemná cena, bohaté funkce a nastavení (často velmi expertní). Ovládání přístroje možná není tak snadné jako u Samsungu nebo LG, ale nejde o nic složitého, čeho byste se měli děsit. Ačkoliv se jim v současné době u nás příliš nedaří, jde o významného výrobce, který během své existence uvedl mnoho zajímavých výrobků. Z jeho nabídky se dá vybrat a často lze narazit na finančně opravdu zajímavý nákup. Určitě Panasonic nepodceňujte a zkuste se podívat, zda má ve své nabídce něco co by vás mohlo zaujmout.

Hisense

Opět jedna značka, která postupně nabírá na významu. Zatím velmi zlehka, modelů není moc a u nás ji ještě mnoho obchodů nenabízí, ale jsou k mání potenciálně zajímavé kousky. Stejně jako všechny dravé firmy, které si chtějí ukousnout svůj podíl na trhu na to jde hlavně agresivní cenovou politikou. Jsou tedy levnější než konkurence. Jejich operační systém je postaven nad Android TV a přestože za posledních pár let udělali velký pokrok, tak třeba Sony je pořád o kus dál. O LG nebo Samsungu ani nemluvě. Líbí se mi použití VA panelů, v nabídce mají i pár IPS a dokonce OLED modely. Co se týče spolehlivosti, tak zatím nemáme k dispozici dost informací pro vyřčení názoru. Přeci jen se neprodávají dlouho a neprodává se jich hodně. Konzervativnímu kupujícímu bych je v první řadě ještě nedoporučoval, ale za zvážení stojí a hlavně se těším, kam se tato značka během následujících let posune. A zda sebere kousek trhu někomu z velké trojice.

TCL

Je poměrně mladá značka, která hodně roste v prodejích. Profiluje se jako budgetová. To znamená, že cílí na uživatele, kteří preferují nízkou cenu, ale přesto chtějí dostat poměrně kvalitní televizor. V ČR její prodeje za poslední dva roky docela vyrostly a je i široce zastoupena v e-shopech. Zpočátku hodně využívali svůj vlastní operační systém, který je nazvaný Roku TV. Ten je překvapivě celkem na úrovni. Ať už se bavíme o nabídce aplikací, nebo uživatelské přívětivosti. Nicméně (minimálně u nás) má většina modelů nyní jako operační systém GoogleTV (Android).

Líbí se mi, že u levnějších řad mají v nabídce VA panely. Pořád platí, že z pohledu softwaru (obrazový procesor) je na tom o trochu hůře než top značky, ale oproti nim nabízí výrazně atraktivnější cenu. Myslím, že během následujících let má šanci se vyšvihnout do skupiny velkých ryb i v Evropě. Rozhodně značka, kterou se zájmem sleduju a těším se, až se jí u nás povede prorazit více.

Menší výrobci

U nás jsou svojí nabídkou zastoupeni méně a ani v prodejích nehrají nijak výraznou roli. Větší zkušenosti s nimi většinu nemáme, takže jen stručné shrnutí názoru na ně.

GoGen

Low costová značka, kterou nenabízí mnoho eshopů ani kamenných prodejců. Kvalitou obrazu patří do podprůměru a zaujmout může snad jen velkou škálou modelů s malou úhlopříčkou. A to i o velikostech jako je 22 palců. Hodně TV z nabídky je s fullHD rozlišením. Cenově to u větších modelů není žádná extra sláva, za ty stejné peníze pořídíte stejně velký základní Samsung nebo LG a to jsou lépe investované peníze. Hlavně i z pohledu nějaké dlouhodobé jistoty a stability (pravidelnost aktualizací). Zajímavostí je i je nadstandardní 40 měsíční záruka na všechny LED televize GoGEN – po registraci na stránkách výrobce. Pro ty, kteří z nějakých důvodů hledají skutečně mini úhlopříčky, se něco z nabídky může hodit. Jinak můžete přeskočit.

Finlux

Původem finská značka, která je nyní vlastněna Turky. Pamětníci možná vzpomenou s jakým obdivem na obrazovky od Finluxu koukali v Tuzexu. Ale dnes je doba globalizace, konkurence je nemilosrdná a Finlux si jako svoji cílovku vybral nižší třídu. Takže nečekejte žádné sofistikované obrazové procesory, 100 Hz panely a další přednosti „lepších“ televizí. Cena je však lidová 65 palců jde pořídit okolo 25 000 a 75″ lehce nad 40 000 Kč. Slyšel jsem z více zdrojů docela dobré reference na jejich spolehlivost. To je určitě plus. Osobně bych si z jejich nabídky nevybral, ale kdyby někdo zvažoval obří obrazovku, neměl dostatek peněz na „známější“ značky a nevadilo by mu, že obraz při této úhlopříčce nebude zcela na jedničku a zároveň by neočekával žádné velké smart funkce, tak proč ne. Jejich nabídka úplně mimo není, ale většina zájemců si vybere jinde.

Toshiba

Má v nabídce několik malých televizorů s fullHD rozlišením a velikostí od 24 po 55 palců. Jsou hodně levné, žádné velké zázraky z pohledu kvality obrazu od nich nečekejte. Rovněž se často objevují stížnosti na chybovost operačního systému televizorů. Na druhou stranu, jestli někdo hledá přístroj na chalupu nebo do kuchyně, který bude sloužit spíš jako zvukový podkres. Tak proč ne. Pořídíte ji doslova za pár tisíc. Jako hlavní tv do domácnosti bych je nebral. To stejné platí, pro 4K modely, kterých v nabídce také několik najdete. Toshiba to dokonce zkouší i s OLEDem. V ČR jsem ho v nabídce neviděl, ale jde objednat ze zahraničí. Jedná se o model Toshiba 65X9863 a opět má svoje specifika. V rámci dosažení nižší ceny nemá podporu HDR. To mi přijde jako krok stranou, protože cenová úspora není extrémní a kdo už bude investovat takovou spoustu peněz do OLED tv, tak ji bude chtít se vším všudy. Třeba se Toshiba časem vyšvihne zpátky na výsluní, ale v tuto chvíli je to jeden z těch méně významných hráčů.

Orava

„Naše“ lokální značka, většina z nás přístroj o téhle značky zažila u prarodičů. Faktem je, že konkurence je v dnešní době jinde a malý lokální výrobce nemůže soutěžit s globálními hráči. V její nabídce najdete spoustu malých LCD obrazovek s cenou od tří do pěti tisíc. Vidím to podobně jako u Toshiby. Jako kulisa na chalupu nebo při vaření proč ne, zvláště když máte hodně striktní rozpočet. Případně si dokážu představit jako tv pro důchodce, kterým už tolik nejde o to, jak obraz vypadá, ale chtějí mít doma velký televizor. U Oravy lze pořídit 65 palců hodně pod 20 000 a 75 palců těsně nad třicet. Že výsledný obraz bude hodně hluboko pod úrovní konkurence snad ani není třeba zmiňovat. Jestli někde vystavenou Oravu uvidíte, sami to lehce poznáte. Pravdou je, že každé zboží má svého kupce a pro určité lidi mohou být zajímavé. Pro ty, kteří hledají kvalitní obraz a moderní technologie je Orava krokem zpět.

Sencor

Sencor vyrábí hromadu spotřebičů do domácnosti a nutno přiznat, že mnoho z nich je podařených. U televizorů se to povědět nedá. Nabídka není nijak široká a ani cenově nejsou extrémně zajímavé. Když k tomu přidám i poměrně časté stížnosti na poruchovost, tak bych lovil ve vodách jiné značky. V tomto případě totiž opravdu platí, za málo peněz málo muziky.

Venkovní (outdoor) televize

Nejedná se o zcela běžný požadavek, ale občas se s ním setkám a přišlo mi užitečné představit tuto oblast i případným dalším zájemcům. To, že není dobrý nápad vzít klasickou televizi a umístit ji venku je asi jasné většině z nás. Hlavní důvod je vlhkost a nepřízeň počasí obecně. Jak rozebírá popularmechanics.com, když vám na nový OLED bude dva dny pršet, tak můžete na další fungování rovnou zapomenout. Další důvod je vysoký okolní jas (zejména během léta) a často také potřeba větších pozorovacích úhlů. Můžete koupit i „vodotěsná pouzdra“ na běžný televizor. V takovém případě je nutné dát si pozor na přehřívání přístroje, zejména pokud je vystaven přímému slunci (za této situace má displej problémy s přehříváním i sám o sobě). Platí to i opačně, při provozu v zimě mráz přístroji rovněž dobře neudělá. Venkovní televizory lze rozdělit do tří typů:

  • Odolné proti vodě – nejsou odolné proti dešti, ale přežijí menší množství vody třeba z vířivé vany
  • Částečně použitelné venku – je doporučené je umístit ven pod pergolu, nebo jiné zastřešení. Jsou vhodné pro venkovní sledování filmu či prezentace, ale často nezvládají celoroční provoz
  • Dlouhodobě použitelné venku – mohou být venku de facto celý rok

A dostáváme se k nejdůležitější otázce a to kdo je vyrábí a prodává. Výrobců je několik, patří mezi ně třeba Samsung, SunbriteTV, Sealoc, All Season, Furrion nebo MirageVision. S prodejem je to horší, minimálně u nás. V dnešní době však není problém si takový přístroj objednat ze zahraničí, typicky přes velké servery jako Amazon nebo Ebay. Nutno uznat, že s tímto typem televizorů nemám žádnou osobní zkušenost. Berte prosím proto moje rady jako inspiraci a základ pro další průzkum.

Sunbrite

Je jeden z leadrů na tomto poli. Nabízí několik řad, které se liší tím zda jsou plně ve stínu, či vystaveny částečnému nebo úplnému slunci. Mají 4K rozlišení, přímé podsvícení. Z pohledu parametrů nevypadají vůbec špatně, nicméně asi nelze očekávat, že by se mohly rovnat špičkovým OLED či QLED televizorům. Výrobce garantuje provozuschopnost v teplotách – 30 až 50 °C. To je pro naše zeměpisné podmínky více než dostatečné.

Furrion

Výrobce původem z Hong Kongu, který se zaměřuje na „voděodolné“ televizory a soundbary. Nejsou určeny pro dlouhodobé vystavení náročným podmínkám, ale jedná se o zajímavou volbu na například částečně zastřešenou terasu.

Sealoc

V jeho nabídce jsou spíše opět přístroje určené pro „polovenkovní“ provoz. Nejsou zcela vodotěsné a není dobré je vystavovat přímému dešti. Rozmezí teplot se pohybuje od – 10 až 50 °C.

Samsung

Od roku 2020, je k dostání venkovní televizor od největšího výrobce televizorů na světě. Samsung přináší model The Terrace. Ten zvládne mráz od −30 do horka při 50 °C (v zimě si udržuje teplo a musí být připojený k zásuvce). Odolnost televizoru je označena jako IP55. To znamená částečně proti prachu a proti tryskající vodě. Vyložené déšť tedy nejspíš dlouhodobě nepřežije, ale pod pergolou by mu díky velkému jasu mohlo být dobře. Bohužel je v úvodu dostupný jen v Americe, ale uvažuje se o jeho rozšíření i do Evropy.

Co je to kalibrace TV

Prvně bych chtěl tento odstavec uvést. Za poslední měsíc se mi ve zprávách sešlo několik dotazů na to co je to kalibrace televizoru. A proto jsem se rozhodl pro sepsání toho vysvětlení. Je asi důležité dodat, že tuto službu nijak neposkytuji a jsem spíše nadšeným amatérem. Tomu odpovídá i forma vysvětlení technologie. Ta by měla čtenářům hledajícím vysvětlení o co se jedná stačit a vyhovovat, ale zkušenějším uživatelů asi mnoho nových informací nepřinese. Těm mohu doporučit například web známého kalibrátora ChadB. Kalibrace obrazu je postup nastavení displeje televizoru tak, aby co nejvíce odpovídal nastavení, které se používá ve filmových studiích. Díky tomu pak máte možnost vidět film v podobě, v které ho tvůrci zamýšleli. Ptáte se jaký je ten standard do kterého se displej kalibrátor snaží dostat? Jde o tzv. Rec. 709. Určitě vás napadá spousta otázek. Některé z nich se ke mě už od čtenářů dostaly a tady jsou:

Je kalibrace obrazu důležitá?

Jak pro koho. Pro většinu diváků nejspíš ne, ale pokud z nějakého důvodu chcete mít obraz co nejbližší tomu co tvůrci zamýšleli, tak je kalibrace tou správnou cestou.

Dává smysl kalibrovat levnou televizi?

Moc ne. Levnější modely totiž často nemají dostatečné zobrazovací možnosti (hlavně rozsah barevného spektra), aby je bylo možné dostat do požadovaného stavu.

Kolik kalibrace stojí?

Co jsem zjišťoval ceny, tak se pohybují od 5 000 Kč výše. Zdá se vám to hodně? Kalibrátor potřebuje docela drahé vybavení. Softwarové i hardwarové. Kromě toho musí mít dostatek znalostí a zkušeností. Kromě toho ve většině případů na místo kalibrace dojet. Při zvážení všech těchto faktorů už se požadovaná cena nezdá nijak nepřiměřená.

Jak dlouho trvá?

Většinou se vejde do rozmezí jedné až dvou hodin.

Je třeba dělat kalibraci pro každý film?

To není nutné. Filmy jsou pořizované ve standardu Rec. 709 a jde tedy o přizpůsobení televizoru co nejblíže tomu standardu.

Jaké nastavení displeje se v rámci kalibrace řeší?

Jedná se zejména o funkce zpracovávající obraz, nastavení úrovně bílé a černé, nastavení jasu, přizpůsobení odstínů a saturace jednotlivých barev. Celkový počet upravovaných parametrů se může blížit stovce (dle typu tv a toho co umožnuje nastavit) a to už prostě není řešitelné pouze lidským okem.

Můžu použít nastavení obrazu z jiné kalibrace?

Můžete to zkusit, ale výsledek není zaručen. Proč? Televizory jsou masová výroba. Jednotlivé komponenty do nich jsou často dodávány z různých zdrojů. Ani výrobní proces není vždy zcela totožný a proto i televizory jedné modelové řady mohou mezi sebou lišit. Klidně se i může stát, že většina jednoho modelu je vyrobena s VA panelem, ale nějaká menší dávka s IPS panelem. Důvodů může být několik, třeba měl výrobce moc IPS panelů a potřeboval se jich zbavit, nebo je měl možnost někde levně zakoupit a ušetřit při výrobě. Vždy je zajímavé podívat se na nastavení někoho jiného a klidně ho i zkusit. Ale nelze ho brát jako zdroj absolutní pravdy.

Proč nejsou tv zkalibrovány už z výroby?

Odpověď souvisí s předchozí otázkou. (Skoro) každá tv je trochu jiná a důkladná kalibrace stojí čas. A čas jsou peníze. Dalším faktorem je fakt, že mnoho uživatelů ani netuší, že něco jako kalibrace existuje a i kdyby to věděli, tak za její cenu o ni nemají zájem. Proto se lze jen občas setkat s profesionálně certifikovaným přístrojem, ale obvykle se jedná o obrazovky v ceně 50 000 Kč a více. Do nich lze částku za kalibraci schovat a profi nastavení obrazu využít jako prodejní argument. Tuším, že to nedávno udělal Panasonic u jednoho z vrcholných OLEDů.

Často kladené otázky

Jaká je nejlepší televize?

Mrkněte na tabulku se srovnávacím testem televizí 2026. Nejlepší televize je ale pro „každého jiná“. Hodně záleží na tom co od ní očekáváte. Jiná volba bude pro náročného filmového diváka, jiná pro běžné užití, nebo pro hráče. Svoji roli hraje i umístění televizoru a doba sledování (den, či noc). Kdybych měl být hodně stručný, tak Samsung je vládcem základního a středního segmentu. OLEDy od LG doporučuji pro většinu náročnějších diváků. A ti úplně nejnáročnější nejspíše koupí OLED od Sony či Panasonic. Několikrát do roka aktualizovanou kapitolu, která mapuje jakou televizi koupit v různých cenových kategoriích najdete zde.

OLED nebo QLED nebo LED?

Technologie obrazu určuje zobrazovací schopnosti panelu a to, jak bude obraz vypadat a jak se vám bude líbit. V tuto chvíli proti stojí dvě hlavní technologie LED/LCD a OLED. LED/LCD pak má vlastní varianty a rozšíření dle konkrétního výrobce. U Samsungu je to QLED, u LG NanoCell, u Sony Triluminos. Hlavní výhodou OLEDu je, že dokáže „vypínat“ jednotlivé pixely. Díky tomu má absolutně nejlepší podání černé barvy. QLED je „jen“ rozšířením klasického LCD. I tak však přináší (podobně jako alternativy u LG či Sony) velmi výrazné zlepšení pokrytí barevného spektra a maximálního jasu oproti konvenčním LCD. Výhodou oproti OLED je výrazně nižší cena. Nicméně OLED nabízí ještě o kousek lepší obraz. Více o těchto i dalších zobrazovacích technologiích najdete zde.

Jak velkou televizi koupit? Úhlopříčka 50″, 55″, 65″, 75″?

Na to neexistuje univerzální odpověď. Záleží na tom co sledujete – klasické TV vysílání z antény, filmy ve vysoké kvalitě, Netflix, nebo čisté Blu-ray. Rozhodně platí, čím kvalitnější je zdrojový obraz, tím větší úhlopříčku snese. Dalším důležitým faktorem je vaše vzdálenost od TV. Pokud nejste omezeni místem v obývací stěně, je rozumnou volbou pro většinu případů (i finanční) 55 palců. Nicméně i 65 palců se dobře vejde do malého bytu. Velké úhlopříčky od 75 palců výše už ale potřebují trochu více prostoru. Typicky platí, že pro 55″ potřebujete sedět 1,8-2 metry od TV, u 65″ je to 2,2-2,4 metru a u 75″ se doporučuje 2,4-2,6 metru. Více informací je uvedeno v této kapitole.

Jaké vybrat rozlišení televizoru? FullHD, 4K, 8K?

V současné době má většina prodávaných televizorů 4K rozlišení. 4K televize má rozlišení 3840 x 2160 pixelů. V tuto chvíli je to pro většinu kupujících ta nejrozumnější volba. Od roku 2019 se na trh zvolna dostávají 8K televizory, ale jsou zatím (ve druhé polovině 2020) stále drahé a aktuálně je nedává smysl kupovat. Proč? Podívejte se na tento článek. U starších či velmi malých televizorů se můžete setkat s fullHD či HD rozlišením. HD Ready a HD rozlišení se určitě vyhněte – to je velmi nízké rozlišení. FullHD s rozlišením 1920 x 1080 px může být u menších modelů ještě dostatečné. Za zmínku ještě stojí 2K rozlišení, které se u televizorů neprosadilo a dnes už je v zapomnění.

Co je Smart TV?

Smart tv (česky chytrá televize), může být připojena k internetu a díky tomu můžete sledovat videa na Youtube, přistupovat k archivům tv stanic, využívat streamovacích služeb (Twitch, Netflix, HBO Go …) nebo hrát hry. Dnes je naprostá většina prodávaných televizorů “smart”. Více info v této kapitole.

IPS nebo VA panel?

Údaj, kterým se výrobci ani prodejci příliš nechlubí a přitom je při výběru LCD obrazovky zásadní. Oba typy mají své pro a proti, takže záleží na tom co je pro vás více důležité. Zjednodušeně řečeno má VA panel lepší kontrast a černou, zatímco IPS panelvyšší jas a lepší pozorovací úhly. Více tuto problematiku rozebíráme tu.

Jaká je životnost TV?

Když bereme v potaz průměrnou dobu používání cca šest hodin denně, tak se bavíme o horizontu minimálně deset až patnáct let. Přidejte k tomu to jak se výroba televizorů změnila za posledních pět let (zejména zvětšení úhlopříček a snížení ceny) a je jasné, že naprosté většině uživatelů tv zastará dříve morálně než fakticky. Morální zastarání znamená, že přístroj je stále funkční a provozuschopný, jen jsou nové modely o tolik lepší, že stejně přemýšlíte o náhradě.

Jaké jsou nejčastější závady u televizorů?

Některé jsou specifické pro určitou technologii. Například OLED je (stejně jako kdysi plasmy) citlivý na statický obraz a teoreticky u něj může dojít k vypálení obrazu. Obecně mezi nejčastější závady patří: nelze zapnout z pohotovostního režimu, tv se sama vypíná, fyzické poškození, tv nelze naladit nebo se rozlaďuje, chyby v obraze a problémy se zvukem. Pozor doporučuji dát zejména na malé děti. I malá hračka hozená proti obrazovce dokáže způsobit větší škodu na panelu. A bohužel cena nového panelu se skoro rovná ceně nového televizoru.

Jakou značku televize?

Skoro polovina prodaných televizorů má značku Samsung a není se čemu divit. Pro nenáročné uživatele nabízí velmi zajímavou kombinaci nízké ceny a slušného výkonu. Přesto mají svoje nedostatky, které rozebírám zde. V závěsu jsou LG televizory, které má rovněž velmi přívětivou cenovou politiku, jen má u svých LCD modelů odlišný typ panelu. V budoucnu mohou s pořadím velmi zamíchat mladé značky jako Hisense nebo TCL, které u nás příliš velké zastoupení nemají, ale ve světě rostou rychle. Philips má velmi zajímavou technologii podsvícení Ambilight, ale pokrytí trhu není příliš velké. Dále je tu Sony a Panasonic, které často patří k tomu nejlepšímu co lze pořídit pro náročné filmové fanoušky. Zejména u levnějších modelů z nabídky ale nabízí Samsung nebo LG podobné vlastnosti za menší peníze. Podrobně téma rozebírám zde.

Co je HDR?

Tato zkratka znamená High Dynamic Range (česky vysoký dynamický rozsah). Dovoluje mít v obrazu bohatší barvy a díky tomu i vyšší kontrast. HDR má však několik háčků. Za prvé je to různá “kvalita zpracování” u videa či filmu. Vytvořit opravdu luxusní HDR film je drahé a rozhodně to není v tuto chvíli standardem. V praxi může i “neHDR” film vypadat lépe než ten s podporou HDR. Samozřejmě u velkých hollywoodských produkcí je HDR ve většině případů naprosto úžasné. Dále pro plné využití HDR potřebujete vážně kvalitní televizor. Nestačí certifikace podpory HDR standardů, ale zejména vysoké pokrytí barevného spektra, vysoký jas a kontrastní poměr. A to v tuto chvíli nabízí až televizory s cenou přes 20 000 Kč. Posledním úskalím je více HDR standardů, kdy ne všechny televizory podporují všechny. Více o problematice zde.

Jaký operační systém v TV?

Když pominu okrajové výrobce, tak na trhu jsou čtyři hlavní operační systémy. Tizen od Samsungu, WebOS od LG, My Home Screen z produkce Panasonicu a Android TV u Sony, Philipsu a několika menších výrobců. Častá otázka, s kterou se setkávám je: co je android tv? Odpověď je jak vidíte snadná, je to smart televizor s operačním systémem Android, který vychází stejnojmenného systému používaného u mobilních telefonů. Tento systém byl nějakou dobu kus pozadu za Tizenem a WebOS, hlavně pokud šlo o rychlost a stabilitu. Od roku 2019/2020 však Android tento rozdíl skoro smazal a lze ho zařadit na stejnou úroveň. My Home Screen je trochu specifický, ale lze si a něj rovněž celkem rychle zvyknout. Za mě jsou všechny použitelné a pro mě osobně nejsou tím hlavním na co se při výběru nové tv co nejvíce soustředit.

Co to je pqi (picture quality index)?

Index kvality obrazu, nebo anglicky Picture Quality Index (můžete se setkat se zkratkou PQI) není žádná oficiální metrika, ale je to měřítko výrobců, kteří díky ní chtějí zákazníkovi ulehčit výběr nového přístroje. Má však několik háčků. Každý výrobce si ji definuje jinak a tím pádem mezi sebou nejsou srovnatelné. Za druhé nejsou nijak transparentní a hlavně se vždy zvyšují s vyšším řadou televizorů (a novějším rokem). A v realitě neznamená vždy vyšší řada nebo novější rok lepší obraz. Někdy je to přesně naopak. Proto doporučuji index kvality obrazu ignorovat a místo toho si raději přečíst několik recenzí z různých zdrojů. Původně s pqi (index kvality obrazu) přišel Samsung v roce 2015, kdy nahradil do té doby používaný „Clear Motion Rate“. V průběhu času ho používalo více značek, ale některé od něj již opustili.

Umí televize Bluetooth?

Ne všechny, ale nemalá část tuto možnost komunikace podporuje. Jedná o snadno zjistitelný údaj, na stránkách výrobce. Pokud chcete u nového přístroje připojit svoje oblíbená bluetooth sluchátka nebo klávesnici, doporučuji raději před nákupem ověřit, že tv podporu skutečně má. U bluetooth si můžete ještě všimnout její verze – ta primárně určuje dosah, spotřebu elektrické energie a rychlost připojení. Většina televizorů má verzi 5.0, ale i starší 4.0 je pro využití u televizoru naprosto dostatečná.

Jaký obraz nastavit na TV?

Zase je nutné vzít v potaz místnost ve které je tv umístěna (počet oken, množství světla atd..) a ani panely u jednotlivých televizorů ze stejné modelové řady od jednoho výrobce nejsou zcela totožné. Pár pravidel však platí u všech výrobců. Z obrazových režimů je obvykle nejvhodnější ten s názvem “kino”, případně anglicky “cinema”. Teplotu barev nechejte v normálu. Rovněž je dobré nepřehánět to s umělým postprocessem u zobrazení pohybu (obvykle Motion Smoothing / Interpolation) a v neposlední řadě u obrazu s dobrou zdrojovou kvalitou nechte ostrost u minimálních hodnot a vypněte přídavné funkce typu super rozlišení, redukce šumu nebo zlepšení reality.

DVB-T2 vs DVB-T2 HEVC?

Aby bylo možné přijímat nový standard vysílání DVB-T2 musí televize nebo set-top-box podporovat i standard HEVC. Všechny televizory od známých značek vyrobené v roce 2019 nebo 2020 jej podporují a nemusíte se při nákupu bát. Důležitá informace je, že všechny přijímače DVB-T2/HEVC jsou zpětně kompatibilní. To znamená, že i když v tuto chvíli ještě příjem signálu skrze DVB-T2 není, nemusí se bát, že svoje oblíbené programy nenaladíte. Jen pro zajímavost, pokud budete mít starší přijímač bez podpory HEVC, získáte na novém vysílání pouze zvuk a nikoliv obraz.

Jakou herní televizi?

Jakou televizi pro Playstation nebo Xbox? V zásadě pro jejich výběr platí stejná pravidla jako pro “běžné” televizory. Dále záleží jak moc jste citlivý na input lag. Ten značí čas, který uběhne mezi akcí ze strany hráče (stisknutím tlačítka na ovladači) a jejím projevem na obrazovce. Všechny moderní televizory mají tzv. herní mód, který omezí další funkce a minimalizuje hodnoty input lagu. Mimo herní mód jsou běžné hodnoty k 100 ms, v herním módu je standard mezi 10 – 20 ms. Pokud máte bleskurychlé reakce a hrajete akční hry, tak pro vás budou co nejmenší hodnoty input lagu zásadní.

Potřebuji pro Playstation 5 nebo Xbox X HDMI 2.1?

Ne, nicméně se může hodit. Proč taková nejasná odpověď? Jedna z věcí, které HDMI 2.1 přináší je větší přenosová rychlost, díky které zvládne 120 fps při 4K rozlišení. V současnosti běžné HDMI 2.0b zvládá 60 fps při 4K rozlišení. S ohledem na známý hardware nové generace konzolí je skoro jisté, že stěží zvládnou (hlavně u AAA titulů) takové snímkové frekvence. Nicméně u graficky méně náročných her to dozajista možné bude. A v takovém případě se HDMI 2.1 může hodit.

Jaká rychlost internetu pro TV?

To záleží na co ji využíváte. Pro sledování tv v HD kvalitě stačí 5 Mbitů/s, pro 4K na Netflixu je doporučeno 25 Mbitů/s, pro Amazon 15 Mbitů/s. Pochopitelně pokud je v domácnosti v jednu chvíli více uživatelů sledujících různá videa či hrající hry současně, jsou celkové nároky výrazně vyšší. Rovněž už teď existuji služby (např. Bravia Core), které umožní streamování videa v kvalitě přes 100 Mbitů za sekundu, tedy s minimem komprese pro maximální kvalitu obrazu. Zde je zajímavé, že současné televizory podporují pouze 100 Mbit/s skrze síťový kabel. Přes Wi-Fi více, ale někdy může být router daleko od tv a vyšší rychlost je problém. Mám pro vás jeden tip, jak do tv přes kabel dostat více než 100 Mbitů za sekundu. Stačí pořídit síťovou redukci pro USB port (usb to ethernet adapter), který připojíte do USB portu. Obvykle stojí do 500 Kč. I starší porty typu USB 2.0, které jsou u většiny televizorů dokáží v praxi až 250-300 Mbitů/s (samozřejmě pokud máte takto rychlý internet), což už je dostatečné pro streamování všech standardních typů video souborů.

Jakou televizi koupit?

Je důležité si dát dohromady to co od nového televizoru očekáváte. Budete sledovat klasické televizní vysílání? Chcete současně jeden pořad sledovat a další nahrávat? Nebo přístroj využijete jen jako obrazovku pro svoji herní konzoli a občas si pustit film skrze připojený notebook? Jen na základě takto popsaných požadavků dokážete vybrat tu správnou televizi pro vás. Inspirací může být i typ, či druh vašeho předešlého televizoru – např. pokud jste dosud měli plazmu, těžko pro vás bude LCD rovnocennou náhradou a bude potřeba zvolit OLED.

Jak vám tento test pomohl? Budeme rádi, když ho ohodnotíte hvězdičkami.

4.5/5 1639 hodnocení

Další zdroje ze kterých jsem čerpal:

Televizory jsou mým koníčkem už více než 10 let a za tu dobu jsem toho o nich přečetl opravdu hodně. Asi nejsem schopný popsat všechny zdroje, které jsem pro tento článek za roky použil, ale minimálně ty nejdůležitější a nejčastější mi přijde fér zmínit, navíc mohou poskytnou více informací i dalším nadšencům jako jsem já.

  1. „Television Technology Demystified: A Non-Technical Guide“ od Aleksandr V. Voronin – Tahle kniha poskytuje přehled o televizní technologii bez příliš technických detailů. Vysvětluje principy obrazu, zvuku, signálu způsobem, který je dobře pochopitelný. A za mě je na první místě.
  2. „Television Engineering Handbook“ od K. Blair Benson – podobný obsah ale trochu techničtější.
  3. „Color and Mastering for Digital Cinema“ od Glenn Kennel – vysvětluje, jaké je využití širšího barevného gamutu u filmu.
  4. „High Definition Television: The Creation, Development and Implementation of HDTV Technology“ od Philip J. Cianci – zaměřuje se zejména rozlišení, formáty, komprese atd.
  5. „Digital Video and HD: Algorithms and Interfaces“ od Charles Poynton – softwarové úpravy obrazu pro dosažení jeho ideální podoby.
  6. „HDR Demystified: Emerging Standards for High Dynamic Range Video“ od Joel Barsotti a Pete Putman – zaměřuje se na HDR technologii a vysvětluje, jaké jsou její výhody oproti SDR, jak fungují různé formáty HDR a jaké jsou současné standardy.
  7. „High Dynamic Range Video: From Acquisition to Display and Applications“ od Frederic Dufaux, Patrick Le Callet a Rafal Mantiuk – Tato kniha poskytuje detailní přehled o technologiích pro zpracování HDR videa
  8. „Television Engineering Handbook“ od K. Blair Benson – zaměřuje se na technické principy televizního inženýrství a poskytuje ucelený přehled o televizních systémech, kódování, digitálních televizních signálech, zpracování obrazu atd..
  9. „Television Fundamentals“ od B. Grob – zaměřuje se na základy televizní techniky a poskytuje ucelený přehled o principu fungování televizního obrazu, analogových a digitálních televizních signálech, modulaci, demodulaci atd..
  10. „Television Production Handbook“ od Herbert Zettl – kniha se zaměřuje na technické principy televizní produkce a poskytuje ucelený přehled o televizním záznamu, střihu, zvukové produkci, světelném designu
  11. „Television Technology Demystified: A Non-technical Guide“ od Aleksandar Louis Todorovic – další výtečný přehled o technických principech televizoru, který se je snaží vysvětlit tak, aby byly srozumitelné i pro laiky.
  12. https://avsforum.com/ – velice zajímavé diskuze a i profesionální články
  13. HDTVTest – znalosti tohoto člověka jsou navzdory jeho relativně nízkému věku úctyhodné
  14. https://rtings.com/ – metodicky skvěle zpracované, s mnoha druhy detailních měření. Ne všechno jde za mě vyjádřit čistě čísly, ale to nic nemění na tom že se jedná o úžasný inspirační zdroj.
2 525 Comments
  1. Dobrý den, prosím můžete mi napsat, který panel je kvalitnější co se tyče výdrže, IPS, nebo VA?
    My jsme koupili Sony Bravia s IPS panelem a vypálili se nám na něm body, vznikly černé šmouhy.

    • Dobrý den,

      řekl bych že u IPS se může mrtvý pixel objevit častěji, ale pravděpodobnost je stále velmi malá. Spíše máte smůlu na vadný kus, nebo výrobní dávku. Po jak dlouhé době se šmouhy objevily?

  2. Dobrý den,

    chci se zeptat, zda je OLED TV šetrnější k očím (např. při delším sledování TV) než konkurenční QLED nebo LED a jestli lze obraz na OLED TV nastavit tak, aby byl co nejvíce přirozený. Mám na mysli např. LG OLED55C9PLA.
    Děkuji za odpověď.

    • Dobrý večer,

      předem dekuji za vaše recenze, ale čím víc si je čtu tím víc se do toho zamotavam.
      Chtěl bych novou televizi. Rozpočet je asi 35 000,-. Měl bych zájem o nějakou 65”. Použití by bylo na PS 4 pro, sledování filmu spis vecer (4K), běžné sledování televizních poradu přes anténu. Taky bych chtěl připojit televizi přes sluchatkovy výstup nebo je i jiná možnost?(mám zesilovač a bedny) U samsungu jsem si všiml ze nemají sluchatkovy výstup. Vzdálenost k televizi máme 3m. Předem dekuji za odpoved a preji příjemný den.

      • Dobrý den,

        v takovém případě mi jako nejlepší volba přijde Sony Bravia KD-65XF9005. Sluchátkový výstup má, luxusní obraz. Kdyby vás netrápil sluchátkový výstup a zesilovač dokážete připojit i jinak, je zajímavou a z pohledu obrazu rovnocennou alternativou Samsung QE65Q70R.

    • Dobrý den,

      ohledně šetrnosti k očím. Pokud to beru podle vlastní zkušenosti, ani s jednou technologií nemám žádný problém. Váš dotaz mě však zaujal a tak jsem pátral dále. Většina studií naznačovala naopak větší šetrnost OLEDu vůči LCD (potažmo QLED). Samozřejmě bylo i pár protichůdných názorů. Většina však byla v lepší výsledek OLEDu. Znám docela dost lidí co OLED mají dlouhodobě, zkusil jsem se několika zeptat a nikdo nepociťuje žádný rozdíl. V případě, že máte specifickou oční poruchu, bych se raději konzultoval s vaším lékařem. Pokud nemáte problém se sledováním LCD televizoru, neměl by jste mít ani s OLED. LG C9 (stejně jako každá televize) jde nastavit dle preferencí každého uživatele. Jen si budete muset chvíli hrát s lazením. Případně Panasonic nabízí v základním nastavení více „přirozené barvy“.

  3. Dobrý den, předně děkujeme za velmi skvělé informace ve Vašem článku, avšak tím se nám znesnadnil výběr nové televize.
    Máme velký obývací pokoj 7×7 m a vzdálenost od TV cca 4m. požadavek na TV máme asi takové:
    wifi, nahrávání na USB, přehrávání starších nahraných filmů, propojení s externí bezdrátovou klávesnicí, youtube, spotify apod, sledujeme TV přes celý den i večer, připojeny budou externí repro pro hudební poslech a pokud bude umět zrcadlení Apple, bude to parádní.
    Prosíme o radu s výběrem velikosti a typu TV, ale rozpočet je dosti omezený max do 25tis. Nyní máme LG ale již 9 let. TV nevybíráme z nutnosti, takže nic nepospíchá.
    Děkujeme.

    • Dobrý den,

      s ohledem na to co píšete mě napadá několik možností. Vzít teď větší (65) LCD. Např. LG 65SM8600 už za 25 000 Kč pořídit lze. V následujících měsících ještě o pár tisíc může spadnout. Z toho co píšete by měla uspokojit všechny vaše potřeby. Další alternativou počkat cca rok a pořídit příští rok OLED. U 55ky se cena věřím dostane k 25 000 Kč. Ale je to rok čekání a menší úhlopříčka. Obraz sice lepší, ale u klasického tv vysílání rozdíl tolik nevynikne. Alternativou pro první řešení může být nějaká nižší LCD řada od Sony, ale kvalitativně to bude na úrovni LG s o něco horším systémem. Samsung kvůli podpoře i starých video formátů vylučuji. Největší smysl mi dává pár měsíců počkat a někde okolo 22 – 23 000 Kč koupit LG 65SM8600.

      • Dobrý den, velice děkujeme za prozatímní potvrzení našeho výběru 8600. Naše první domněnky byly počkat ještě rok a případně si došetřit nějakou korunu na kvalitnější obrazovku.
        Doufáme, že se nám povede přesvědčit mladou generaci, aby byla trpělivá a počkala. poradil byste nám, jakou případně OLED mít v hledáčku na výběr? Klidně i 65″.
        Případně, kdyby nebylo cenové omezení, pak byste nám doporučoval na výběr jaké typy.
        Samsung vzhledem k jejím možnostem benefitům jsme vyloučili hned.
        Děkujeme a přejeme hezký den.

        • Covybrat.cz 11/01/2020 at 22:25

          Dobrý den,

          sledoval bych od LG B9 a C9, tento rok na podzim by mohli být blízko 25 000 Kč. Případně Philips 55OLED804. Ten věřím, že se na tu cenu dostane rozhodně. Operační systém je horší než u LG, ale zase má zajímavé podsvícení Ambilight. Kdyby vás netrápili finanční omezení, doporučil bych asi LG C9. Aktuálně asi nejzajímavější poměr ceny a kvality obrazu. V 65 palcích je aktuálně za 50 000 Kč.

  4. Dobrý den, hezký článek, jen pro mě trošku moc informací najednou (včetně komentářů:-)) Prosímn o radu. Mám myslím asi 10 let XBR KDL-55XBR8 55-Inch celkem spokojenost- chtěl bych ji vyměnit za větší.. 65 a více … divácká vzdálenost cca 3-5 m, běžné TV vysílání + domácí kino /blu-ray/. Nevím jestli potřebuji SMART, 100Hz, možná záložní nahrávání tzn 2 tunery? Trošku jsem zatížen na značku SONY, ale nechám si poradit …jo a jsem trošku lakomej 🙂 takže pře 40 tis bych nerad, spíš do 30. děkuji za případné doporučení. Z.

    • Dobrý den,

      v takovém případě se zkuste podívat na Sony Bravia KD-65XF9005. Loňský top LCD model, který startoval na 65 000 Kč se aktuálně doprodává za 30 000 Kč. 100 Hz, luxusní obraz i dva tunery má. „Smart tv“ je už dnes součástí každého televizoru s cenou 10 000 Kč a více. Případně Sony Bravia KD-75XG8096, vyšší úhlopříčka a horší obraz, bohužel nemá dvojitý tuner. Ty jsou až u vyšších řad a ty jsou v 75 palcích cenově jinde. Cena stejná. Čím víc sledujete tv vysílání, tím víc bych šel do vyšší úhlopříčky. Naopak čím více obsahu ve vysoké kvalitě, tím více oceníte skvělý panel u XF9005. 

      • Dobrý den,

        Omlouvám se, ale ještě mám doplňující dotaz k níže uvedenému…, a to zda bych se neměl zaměřit spíše na velkou úhlopříčku na úkor „kvality“ (např. starší model Sony KD75XG8096 (nebo něco od LG, Samsung?, ale zase, aby to „komunikovalo“ s dom. kinem Sony BDV-N7200W) protože vzdálenost je častěji spíš těch 5 m (odchylka úhlu od osy max. 30 stupňů) vzhledem k ceně

        • Covybrat.cz 10/01/2020 at 16:22

          Dobrý den,

          pokud sledujete častěji z pěti metrů, tak bych bral rozhodně větší úhlopříčku. Protože drobných nuancí v obraze si z takové dálky máte mnohem menší šanci všimnout. S komunikací s domácím kinem by neměl být problém, spojení je předpokládám klasicky přes HDMI? V úvahu připadá LG 75SM8610PL  Sony KD75XG8096, která je vůči LG o něco horší (nemá mmj. 100 Hz panel), ale také levnější. Asi záleží kolik chcete investovat. Na tu dálku si je dovedu představit obě. Samsung v této velikosti a ceně moc zajímavých věcí nemá. Snad jen Samsung UE75RU7172, ale to je vážně základní model.

  5. Dobrý den,
    díky za tento „návod“ jak vybrat TV. Naposledy jsem kupoval TV před ca.10 lety a už se toho dost změnilo :-)..po přečtení jsem došel k názoru že do našeho malého obýváku, kde máme TV přesně před sedačkou by se hodil panel VA. Velikostně by to měla být 49″ TV a chtěl bych 100Hz obnovovací frekvenci. Nepotřebuju mít doma žádnou novinku, takže bych se nebránil třeba i modelu 2018 kdyby to bylo za rozumný peníze, což je pro mě ca. 15 000,-….nedoporučil by jste nějakou ? ….a kde zjistím jestli je TV použit panel VA nebo IPS ?….zatím co jsem koukal, tak to žádný prodejce nemá uvedeno….předem díky za opdověď

    • Dobrý den,

      prvně taky děkuji za informace, kterých je váš seznam plný a jsou velmi napomocne při výběru tv. Zatím jsem se osobně nerozhodl jestli 65 QE od Samsung nebo 55 oled od LG.

      Chtěl bych se zeptat Samsung QE65Q60R, 70R,80R,90R. Pochopil jsem, že se jedná o jednu řadu podle roku vydání konkrétního modelu. Je mezi nimi takový rozdíl ve výsledném obraze, který by odpovídal navýšení ceny?

      Ještě bych se rád zeptal zda by jste neměl například nějakou tabulku vysvětlující použité kódy v názvech. Napr: Samsung QE65Q8.

      Velmi děkuji za odpověď

      • Dobrý den,

        jednoduchý klíč k rozpoznání názvu není. Výrobci mění názvy co pár let a pokud ne, tak často hýbají s číselnými označeními (myšleno že tv xx8600 z roku 2019 může být horší než tv xx8000 z 2018, ale vyšší číslo lépe prodává novou řadu atd..). Každopádně Samsung QE65Q8 je model z roku 2017. Pro rok 2019 Samsung zvolil označení Qx0R. Základní řada Q60R je kvalitou obrazu na úrovni levnějšího Samsungu RU8002, nabízí však o něco lepší výbavu (např. dvojitý tuner). Q70R a Q80R jsou hodně zajímavé z pohledu cena / výkon. Q90R je kvalitou nejlepší a cenově také výrazně dražší. Většina kupců raději zvolí levnější variantu. Pro ty co peníze neřeší je Q90R v nějaké obří velikosti u Samsungu jasná volba.

    • Dobrý den, děkuji za skvělé seznámení s TV tematikou i pomocí s výběrem nové bedny. Díky ní jsem si vybral a objednal. Vyhrála LG OLED 55 9C PLA, jejíž cena se nabídla za 30 tis. Tato TV u vás vyhrála v testu za rok 2019. Teprve po objednání jsem, ale zjistil, že se jedná o tzv. „falešné K4 rozlišení“ s panelem WRGB o kterém nepíšete příliš hezký. Tento údaj jsem našel až po-té, co jste zde zmínil displayspecification.com. Obnovovací frekvenci uvádějí 100/120 Hz i pro region, do kterého spadáme (PLA)( a označení PLU je pro 110V a je 120Hz.) Zajímá mě váš názor a ujištění, že jsem tímto výběrem neudělal chybu. 🙂

      • Dobrý den,

        chybu jste dle mého neudělal. „Falešné“ WRGB 4K rozlišení využívalo LG u svých LCD televizorů. Jen velmi zjednodušeně: OLED tv fungují na odlišném principu a u nich to nevadí. Jelikož panely pro všechny ostatní výrobce OLEDů dodává LG, platí to pro celý trh. Schválně se zajděte podívat na C9 naživo do elektra a srovnejte obraz s běžnými LCD televizory. Ten rozdíl bude znatelný na první pohled.

    • Dobrý den,

      u 49 palců bohužel není 100 Hz běžné. To vede k tomu, že těch pár modelů co je má, má poměrně vysokou cenu. Například Sony Bravia KD-49XG8396 (20 000), blíže vašemu limitu je LG 49SM8600, která je pod 17 000 Kč. LG má IPS panel, Sony má VA. Máte pravdu, že výrobci se tímto nijak nechlubí. Slušným zdrojem kromě recenzí na internetu jsou tyto stránky:  http://www.displayspecifications.com

  6. Dobrý den, zrovna se snažím prokousat trhem s TV a vybrat novou. Finanční limit mám cca 25 tisíc a rád bych nějakou novou pořídil (v současné době cca 10 let stará LG 42″), takže váš článek mi zrovna přišel vhod se zorientovat ve všech těch technologiích atd.

    Televizi sledujeme ze 3 metrů většinou FullHD signál (kabelovka, streamy atd.).
    Jakou by jste mi doporučil?

    Děkuji a přeji hodně zdraví do nového roku
    Honza

    • Dobrý den,

      v tomto cenovém limitu se dá najít velmi slušná 55ka. Např. Sony Bravia KD-55XF9005 (22 000),  Samsung QE55Q70R (24 000), případně lehce nad limit výborná Samsung QE55Q82R (26 500). Případně LG 55SM9800 za 25 000 Kč. Sony a Samsung mají VA panely (lepší černá), LG má IPS (vyšší jas a lepší pozorovací úhly). Samsung neumí přehrát starší xvid filmy a zvuk ve formátu DTS, Sony má naopak (dle mě) horší operační systém. Každá volba má něco do sebe, záleží co je pro vás důležité. Pokud to peníze dovolí a limity Samsungu vám nevadí, tak bych šel do Samsung QE55Q82R. Přeji hodně zdaru do nového roku a ať jste s novou tv spokojen.

  7. Dobrý den, potřebuji tv 22 nebo 24″ , nepotřebuji smart, potřebuji výstup pro sluchátka, snadné ovládání pro důchodkyni, ale hlavně kvalitní zvuk, mám Philipsku a musím poslouchat zvuk skoro na doraz, prosím odpověď na email, děkuji Alena

    • Dobrý den,

      v této velikosti mají všechny tv hodně malý zvukový výkon (okolo 5-6 W), takže bych zvážil připojení nějakého staršího reproduktoru. To by mohlo vaše problémy s hlasitostí vyřešit snáze. Vaše požadavky splňují např: Hyundai FLN 24T439, Philips 24PHS4304 (jen fullHD, ale to je při této velikosti jedno, na Philips jste navíc zvyklá) či Panasonic TX-24GS350E.

  8. Dobrý den,
    po mnoha letech jsem se rozhodl vyměnit moji plazmovou TV Pioneer PDP-LX6090. Chtěl bych si koupit nějakou špičkovou TV (cena je druhotná) s uhlopříčkou cca 200 cm. Televize bude umístěna do hodně velké místnosti. Mám velmi kvalitní zvukovou aparaturu (AV zesilovač + 5.1 špičkové repro) takže chci, aby audio signál z TV šel do této aparatury.
    Mohl bystě mně prosím poradit, kterou TV s uhlopříčkou cca 190 – 220 cm považujete v současnosti/blízké budoucnosti za nejlepší ? Zajímá mě váš osobní názor.

    Existuje spousta recenzí a testů, ale ty se zaměřují na nejvíce prodávané TV ve středních cenových relacích a v této kategorii nejde nic najít.

    Děkuji moc a zdravím vás

    • Dobrý den,

      díky za zajímavý dotaz. Takto drahé televizory skutečně mnoho lidí nehledá a to je i důvod, proč na ně nenajdete mnoho testů. Aktuálně nejlepší obraz nabízí OLEDy. V pro vás zajímavé velikosti je LG OLED77C9. Z pohledu kvality obrazu LG nic lepšího nemá, vyšší řady nabízejí jen zajímavější audio (pořád ale nelze srovnávat s kvalitní samostatnou audio technikou) či jiný vzhled. Cenově okolo 120 000 Kč. Od Samsungu je tu Samsung QE82Q950R (8K, cca 200 000 Kč), ale osobně bych bral ten OLED. Nic lepšího aktuálně není a raději bych 80 000 Kč (kdybych se pohyboval v takových rozpočtech) ušetřil a za pár let pořídil novou tv. Ať už větší OLED, či něco na principu microLED (pokud už budou na trhu a bude to taková pecka).

  9. Zdravím Vás a děkuji za neocenitelné rady při výběru TV.

    Vybírám novou – už „chytrou“ – TV, mám zatím v merku nějakého Samsunga (UE55RU8002, UE55RU7402 …) v cenové relaci kolem 15.000,- Kč. V tuto chvíli ale řeším timeshift, konkrétně možnost nahrávání na jednom tuneru a současně přehrávání jiného programu na tuneru jiném (ideální řešení při přeskakování nekonečných reklam :-))

    Zvládají TV Samsung tuto funkci, resp. jakou TV byste doporučil (i mimo Samsung)? Případně TV která by vyřešila i jeden drobný problém Samsungu – přehrávání *.avi souborů.

    Všechny ostatní důležité informace jsem vyčetl z Vašich recenzí – díky za ně i za odpověď na mé dotazy.

    • Dobrý den,

      u Samsungu budete muset pro dvojitý tuner až do řady Samsung QE55Q60R, ta je s cenou bohužel spíš k 20 000 Kč. Kvalitativně je podobně jako RU8002, ale má právě navíc dvojité tunery. Ten umožní, to co potřebujete. Co se týče přehrávání avi souborů, Samsung má problémy jen s těmi, které jsou ve starším kodeku xvid. To znamená, že část avi souborů (zejména staršího data) nepřehraje a část ano. Řešit to lze třeba tak, že soubor přehrajete z notebooku a na tv jen zobrazíte. Alternativou je třeba Sony Bravia KD-55XG8596 (přehraje i staré avi soubory), ale ani ta není s cenou o mnoho níže.

      • Děkuji za rychlou odpověď … jen pro ujištění: jedná se mi o nahrávání např. ze satelitu a současné sledování pozemního vysílání (či naopak). Laické uvažování říká, že by to mohlo být možné i u UE55RU8002 či UE55RU7402, ale asi ne, což :-)?

        V hledáčku mi uvízla ještě LG 55SM8600, příp. něco obdobného od LG. Jedná se mi o především o sledování sportu a večerního vysílání našich televizí (ČT, Nova, Prima. Eurosport) ve stinné místnosti ze vzdálenosti cca 2-3 m a nevelkého pozorovacího úhlu. S cenou kolem 20.000,- Kč bych se ještě smířil.

        A jen detail: vzhledem k umístění TV bych uvítal raději „jednonohý“ podstavec než 4 nožičky 🙂

        Díky a mějte se v roce 2020.

        • Covybrat.cz 04/01/2020 at 22:34

          Dobrý den, 

          tak to jsem špatně pochopil. Pokud budete nahrávat pořad přes jeden tuner a skrze druhý sledovat jiný pořad, tak byste dvojitý tuner potřebovat neměl. LG 55SM8600 je dobrá 100 Hz televize, jen musíte počítat s horším podáním černé barvy. Samsung RU8002 je vlastně její ekvivalent, jen má lepší černou a naopak horší jas a pozorovací úhly. Obě volby mají něco do sebe, záleží co vám víc vyhovuje.

  10. Dobrý den,
    skvělé informace ale nikde jsem nenašel váš názor na televizi Panasonic TX-65FZ800E.Z příspěvků se zdá že televize Panasonic jsou pro vás okrajovou záležitostí.Pokud máte o této televizi informace a poradíte mě budu vám vděčen.
    Děkuji

    • Dobrý den,

      je pravdou, že mám snažší přístup k Samsungům, LG a Sony, ale průběžně se objevují i další značky. Koncem roku 2019 jsem měl možnost zkusit Panasonic TX-55GZ950E, což je nástupce vámi zmiňované. Řekl bych že většina připomínek k systému i obrazu z recenze(OLEDy se meziročně posunuly jen neznatelně u všech značek) bude platit i u FZ800E. Za cenu lehce nad 40 000 Kč se jedná o výbornou koupi. 

  11. Dobrý den. Děkuji za vyčerpávající článek. Chci zakoupit nový televizor v cenové hladině okolo 20tis. Zaujala mne televize LG 65SM8200. Co říkáte na NanoCell? Nebo si mám připlatit a jít do LG OLED55B8 i za cenu menší obrazovky? Jak je to s kvalitou NanoCell vs. OLED? Díváme se na televizi ze vzdálenosti 3metry obývák a 8 metrů z kuchyně. Podle heureky jsem zjistil, že je lepší koupit televize na Slovensku- LG 65SM8200 ta stojí cca 19.300,- a LG OLED55B8 asi 25.500,- což je výrazně levněji jak v ČR. DVB-T2 by mělo na nich být, tak nevidím jediný důvod proč je tam nevzít…? 🙂 Děkuji za odpově

    • Dobrý den,

      záleží na tom co sledujete. Pokud to bude výhradně televizní vysílání a často sledujete tv z 8 metrů z kuchyně, tak lepší obraz u OLEDu moc nevyužijete. Naopak, pokud občas sledujete filmy ve vysoké kvalitě, tak bych raději investoval do menší úhlopříčky a kvalitnějšího displeje OLEDu. B8 je z pohledu kvality obrazu výrazně lepší televizor než SM8200, ale aby ten rozdíl vynikl, potřebujete kvalitní zdroj obrazu. Co se nákupu tv na Slovensku týče, nečekal bych žádné komplikace (nenapadá mě nic, jazyk si případně můžete změnit na český), ale musím přiznat že praktickou zkušenost nemám.

  12. Dobrý den,

    poctivě jsem přečetla článek a diskuze zde i např. na AVManii.

    Sháním TV okolo 10-13tis. na sledování běžného vysílání, stáhnutých filmů a pohádek pro děti (proto vylučuji Samsung – mám vše v avi a mkv) a sportu (43″-50″). Měla jsem Samsung UE50J6282 se 100hz panelem a sledování čehokoliv byla jedna báseň. Otázkou je, zda lze něco srovnatelného pořídit v této cenové relaci. Je mi jasné že na 100Hz panel nedosáhnu, ale lze vybrat něco se srovnatelným obrazem a 50Hz panelem? Bylo mi porazeno hledat TV s dobrou odezvou panelu. Ovšem tento parametr se běžně neudává.

    Co jsem zatím vyčetla jsou následující modely:
    LG 43UM7400 (7450)
    LG 49SM8200
    Philips 43PUS7304

    Nebo byste doporučil něco úplně jiného, hlavně co se plynulosti rychlých pohybů týká?

    Děkuji 🙂

    • Dobrý den,

      ve vaší cenové relaci se bohužel na 100 Hz nedostanete. S ohledem na vaše požadavky mi vychází LG 49SM8200 jako nejrozumnější volba. Odezva panelu pro vaše účely není důležitá. Všechny uvedené ji mají na slušné úrovni, větší roli může hrát pro lidi co hodně hrají hry. Ale to z vašeho popisu nejste.

  13. Na začátek chci poděkovat za užitečné rady na vaší stránce a popřát vám krásný nový rok!
    Zároveň chci poprosit o radu.
    Která je podle vás nejlepší televize 32″ a také ve velikosti 43″ v panelu VA, a také v panelu IPS?
    Děkuji!!!

    • Dobrý den,

      děkuji za přání a i vám přeji vše nejlepší. Co se týče „nejlepší“ televize, tak vždy záleží na způsobu využití. Ve velikosti 32 palců je to opravdu těžké. Pro výrobce není z pohledu prodejů zajímavá a proto je výběr opravdu mizivý. Za zmínku stojí LG 32LM6300 a Philips 32PFS5603. Z pohledu kvality obrazu jsou však o kus níže, než oba další televizory. Na druhou stranu jsou taky za méně než polovinu ceny.

      V 43 palcích už je situace naštěstí o něco lepší. Bohužel výběr není pořád nijak velký a i to je důvod, proč jsou ceny „lepších“ 43 palcových tv docela vysoké. Nejlepší IPS v této velikosti je za mě Sony Bravia KD-43XG8396, u VA pak Samsung QE43Q60R. Pro Sony hraje do karet 100 Hz panel, Samsung má jen 50 Hz.

      Jako zajímavý kompromis mi přijde Samsung UE43RU7172 (VA panel), která je cenou někde mezi a už je výrazně lepší než oba 32 palcové televizory.

  14. Dobrý den, děkuji za vynikající článek. Zde jsem se toho dozvěděl opravdu hodně.
    Rád bych poprosil o radu s výběrem TV. Jsem sportovní fanoušek a na TV převážně sleduji sport (hokej, fotbal, automobilové závody, americký fotbal atd.) Nyní vlastním 10 let starou plazmu Panasonic Viera TX-P42S10E 42″ a těch 10 let už je znát – vypálená loga, nižší kontrast, pobledlé barvy a fialové duchy v bílé barvě. Vstupní signál používám HD DVR media box od UPC propojený HDMI kabelem do TV. Jakou TV s co nejlepší pohybovou ostrostí by jste doporučil? 100 HZ je podmínkou a max 55″ TV sleduji z 2,5-3m
    Děkuji

    • Dobrý den,

      osobně mám nejradši pohybovou ostrost od Sony. Z LCD je tu už dva roky stará, ale s aktuálně bezkonkurenční cenou Sony Bravia KD-55XF9005 (21 000 Kč). Pokud chcete investovat více, tak je aktuálně nejrozumnější volbou z pohledu OLEDu od Sony – Sony Bravia KD-55AG8. Ta je však už za 40 000 Kč.

  15. Odpovědět
    Ivana Kubíčková 30/12/2019 at 00:40

    Pokazila se mi televize Hyundai DLH32285SMARTkterá mi úplně vyhovovala( jednoduchým ovládáním i nastavováním, přehledem pořadů vlastně tv program v televizi)
    Chtěla bych zase tv 32 která nahrává na externí disk, smart s jednoduchým ovládáním. Mám kabelovku ale uvažuju o přechodu na domovní anténu. Přemýšlím o Finlux 32FHB5661 (ale má ji jen jeden eshop)/ Philips 32PFS5803 (nemá scart). Po přečtení zdejších komentářů o malém výběru ve velikosti 32 bych mohla koupit i větší maximálně 43 ale tam se v nabídce úplně ztrácím. Prosím o radu co koupit, minule jsem vzala nejlevnější s nahráváním a měla jsem štěstí. Ted je výběr daleko větší. Předem děkuji Ivana Kubíčková
    zapoměla jsem dodat že nejvíc sleduji TV, občas ivysílání, málo přehrávám DVD. Ne sport ani hry.

    • Dobrý den,

      nabídka v oblasti 32 palců je vážně malá, nicméně pokud jste již měla Hyundai a systém i obraz vám vyhovoval, možná bych zůstal u značky. Obraz nijak skvělý není, ale při této velikosti to stejně není moc znát. Obsah ve vysoké kvalitě také nesledujete a na rovinu pak není při této úhlopříčce velký důvod investovat do dražšího televizoru. Napadá mě třeba Hyundai FLP 39T372, případně tradičnější velikost u Hyundai FLR 32TS543. Ani Philips 32PFS5803 co uvádíte není na svoji cenu zlý. Scart nutně potřebujete?

  16. Je schopná televize Panasonic TX-43GX550E přijímat kanál VOYO?

    • Dobrý den,

      neměl by být žádný problém, i na webu stanice je mezi podporovanými systémy.

      • Zdravim, super rady a vysvetleni vsech pojmu.
        Nicmene koukal jsem se na doporucovanou Hisense a ta nema 100hz panel, ale pouze 50/60hza, alespon podle produktoveho listu vyrobce.

        • Covybrat.cz 04/01/2020 at 18:51

          Dobrý den,

          díky za upozornění, tady si musím nasypat popel na hlavu. 100 Hz panel má skutečně až Hisense H55U8B, nikoliv Hisense H55U7B. Překlep upravím.

  17. Dobrý den, predevsim bych Vam chtel podekovat za super recenze na tv 2019. Mam prosim dotaz. Mam vybrane dve televize. LG55SM9800 nebo Samsung EQ55G82R. Cena LG cca. 26000,- Kč a Samsung cena 27000,- Kč. V soucasne dobe mam LG 49UJ7507. S televizi jsem spokojen co se tyce operacniho systemu WebOS 3,5 ovladac je super, vybava, super co se tyce ruznych prehravani formatu. co se tyce obrazu, tak mam vyhradu k podani cerne a lokalniho stmivani. Pres den vse v poradku. Je na tom LG rada SM stejne nebo podobně? anebo mam jit na jistotu a vzit Samsung. Ceny jsou dnes cca stejne. U Samsungu se bojjm pozorovacich úhlu. A dale jsem nekde cetl ze tv nenajde usb flash disk. s hdd neni problem. samozrejme dojdu do prodejny a vse vyzkousim. vim ze samsung neprehrava kodek xvid. od toho mam bluray samsung rada H6500. Ma otazka tedy zni? Kterou tv si vybrat? Bude podani cerne od LG opradu tak špatné oproti Samsungu? Moc dekuji za odpoved. Jiří

    • Dobrý den,

      u SM9800 bude lokální stmívání na úplně jiné úrovni, ale podání černé Vám pravděpodobně pořád vyhovovat nebude (z principu IPS panelu, je tam prostě vždy náznak šedé). Pokud je pro Vás podání černé zásadní, je Samsung lepší volbou. Pozorovací úhly jsou horší než u LG (IPS), ale pokud nesledujete často z velkého úhlu, nemělo by moc vadit. USB flash disk bych tipoval spíše na problém konkrétního kusu, sám jsem u Samsungu problém s USB flash diskem neměl. 

  18. Dobrý den,mám TV SAMSUNG UE40F7000STXXH bohužel bez DBVT2,ale dvou tunerová.Mám otázku zda koupit STB nebo novou TV do max 43″ např.Samsung QE43Q60R nebo jak by jste to řešil.Děkují za odpověď a přejí hezký den.Pema

    • Dobrý den,

      to záleží jak moc jste spokojen se současnou tv. Pokud vám v zásadě vyhovuje, je STB bezesporu levnější řešení. Pokud uvažujete nad novým televizorem a jste omezen místem na 43 palců, tak bych Q60R bral (dvojitý tuner má).

  19. Dobrý večer,
    velice Vám děkuji za přehledné vysvětlení parametrů při výběru televize – mám z Vašeho webu velkou radost, je to pro laika velmi nápomocné.

    Mohl bych Vás poprosit o vysvětlení ke třem dotazům?

    Zaujala mne funkce Ultra Viewing Angle u Samsungu QE55Q80R, která zlepšuje pozorovací úhly na VA panelu za cenu lehkého zhoršení kontrastního poměru. Má prosím tuto funkci i o něco levnější model QE55Q82R?

    Které značky mají prosím v aplikacích dostupnou O2TV kromě Samsungu?

    Samsung QE55Q80R nabízí i IP TV funkci. Je tato funkce nějak výhodná při používání O2TV a má smysl si za tuto funkci připlácet?

    Děkuji za odpověď a přeji, ať se Vám ve Vaší práci i nadále daří.

    • Dobrý den,

      pokud vím, tak O2 tv zatím funguje pouze na Samsung televizorech, ostatní značky mají přijít časem. Příjem signálu se u O2 tv do televize dostane obraz prostřednictvím set-top-boxu, který je připojen k xDSL modemu. IP TV vám tu nejspíš žádnou výhodu nepřinese. QE55Q82R a QE55Q80R jsou technicky stejné televizory, tedy i Ultra viewing angle je u obou. Jedná se jen o odlišené marketingové značení Samsungu.

  20. Dobrý den,
    vybírám 50 palcovou tv (větší nechci, máme to k tv lehce přes 2m, aktuálně máme 80cm). Základní otázku jestli IPS nebo VA nemám úplně vyjasněnou, ale vidím to spíše na IPS hlavně z důvodu, že se často dívám na tv z úhlu ca.45°. Mám favorita LG 49SM9000. Chtěl bych ideálně to nejlepší a nejuniverzálnější v této velikosti s co nejlepším a nejrychlejším systémem, aby pár let vydržela. Myslím že to mám celkem prostudované i díky Vašim recenzím. Chci se jenom ujistit, že mi neunikl nějaký výrazně lepší model. Moc děkuji za Váš názor a případné alternativy.

    • Dobrý den,

      s ohledem na Vaše preference myslím, že máte správného favorita. Alternativou je teoreticky Sony Bravia KD-49XG8396, ale je o něco dražší a operační systém je u LG rozhodně příjemnější a svižnější.

  21. Dobrý den
    Mam 3 roky Panasonic TX 49CX740E jsem s ni maximalne spokojen a stala 23000 tak hledam v podobne vybave novou tv cca za 20000 ale asi je to neresitelne problem treba vstup pro sd kartu nema snad uz zadna tv v teto velikosti nebo usb 3 pro hdd taky moc tv nema a frekvence panelu 100hz taky moc nenabizi nejsem odbornik asi jsou tyto veci jinak reseny muzete mi prosim vas poradit jakou tv vybrat?
    Dekuji za odpoved

    • Dobrý den,

      pokud jste se současnou tv spokojen, tak bych doporučoval neměnit. Každopádně pokud chcete (nebo musíte) mít novou tv, tak v ceně okolo 20 000 Kč jsou zajímavé tyto alternativy. Počítám s velikostí 55 palců, protože jste ji nijak nespecifikoval. 

      Samsung UE55RU8002 – 100 Hz VA panel, nízká cena, nemá duální tuner, nepodporuje xvid a dts
      LG 55SM8600 – 100 Hz IPS panel (stejně jako vaše současná tv), podporuje i starší kodeky, rovněž příznivá cena
      Sony Bravia KD-55XF9005 – 100 Hz VA panel, loňský top LCD model, lehce nad 20 000 Kč, ale výrazně lepší než oba předchozí navíc i USB 3.0 port

      Co se týče čtečky karet, tak mezi běžnou výbavu už nepatří. Lze řešit externí čtečkou a připojit skrze USB.

  22. Dobry den,
    mam zalusk na model Samsung QE75Q70R, ktera nyni klesla na cenu cca 60 000kc. Chtel bych se vas jako znalcu optat, kdy zhruba konci modelova rada rok 2019 a zda cena muze jeste o neco klesnout. Rad bych tuto TV koupil na sklonku ukonceni prodeje tesne pred uvedenim rady 2020 a za co nejnizsi cenu.
    M.

  23. Dobrý den,

    v průběhu roku 2020 máme v plánu si koupit OLED televizi. Zkoumal jsem informace na netu a díval jsem se i po prodejnách. Nejdříve jsem byl rozhodnutý pro úhlopříčku 55 palců, ale když jsem porovnal velikosti naživo s 65 palcovou televizí, tak nakonec už jinou než 65 palcovou nechci.
    Místa máme i na větší, obývák je velký 6×4 metry, televizi sledujeme ze vzdálenosti cca 3,5 metru.

    Vybranou mám LG OLED65C9, akorát teď ještě stojí 50tisíc a rozpočet mám kolem 30 tisíc. Chci se zeptat, jestli si myslíte, že cena klesne až na těch 30 tisíc nebo se doprodá za 50 tisíc a model skončí a bude zase pak nový. Případně doporučte i jiné typy 65 palcových televizorů OLED.

    Váš článek jsem četl, mnohé jsem si ujasnil, teď jenom dobře vybrat.

    Televizor bude využíván převážně pro satelitní vysílání, občasné připojení na internet. Mám deaktivovanou Skylink kartu, kterou pak znovu aktivuju.

    S tím souvisí ještě pár otázek a to který modul vybrat, aby mi pasoval do dané televize? Jaký je mezi moduly rozdíl a lze pak televizi ovládat pouze jedním ovladačem?

    Děkuji mnohokrát za cenné informace.

    • Dobrý den,

      myslím si že za 30 tisíc nemáte šanci 65ku koupit. Loňské modely se nedostali pod 40 000 ani v době kdy končili na trhu. Letošní (B9 a C9) si myslím že během dalšího roku (spíše v druhé polovině) pod 40 spadnou, ale nijak výrazně. Takže pokud chcete OLED musíte bohužel vzít zavděk 55kou, či navýšit rozpočet. Nejlepší čas pro nákup bude někdy od začátku prázdnin do konce dalšího roku. Během tohoto období se budou doprodávat skladové zásoby (v té době už loňských C9) a cena bude výrazně níž oproti C10. Doporučuji v tomto období sledovat cenu. Jiné značky jsou na tom s cenou velmi podobně, ale kvalitní OLEDy dělá i Sony, Panasonic, Philips .. Můžete sledovat ceny u nich, třeba někdo nasadí výrazné slevy. Co se týče otázek na satelit, tak doporučuji probrat to s vaším poskytovalem, dá vám ty nejrelavntnější informace.

      • Dobrý den,

        ještě se chci zeptat, je lepší FHD nebo UHD? Slyšel jsem názor, že FHD už muselo zmizet z trhu, aby nekazilo cenovou politiku a má prý i lepší svítivost. Jaký je Váš názor? FHD televizi se mi už nedaří ani najít, samá UHD se prodává.

        Díky za názor.

        • Covybrat.cz 27/12/2019 at 21:14

          Dobrý den,

          upřímně si myslím, že hlavní důvod jsou nízké ceny 4K panelů a vyšší úhlopříčky. Na nich už fullHD nevypadá tak dobře. Co se týče svítivosti, tak nezáleží od rozlišení, ale od typu panelu. FullHD televizory se pořád prodávají, ale jsou už jen v opravdovém low costu a úhlopříčkách okolo 40 palců. I dnes bych si dovedl představit slušnou fullHD tv s úhlopříčkou dejme tomu do 55 palců. Ale obávám se, že by se neprodávala příliš dobře. Přeci jen pořád roste podíl sledování obsahu ve 4K. Zatím každý rok o malý kousek, ale zato vytrvale.

  24. Dobrý den,předem velká poklona před Vašim článkem a mraky informací.I já bych potřeboval poradit ohledně TV.Budu nahrazovat plazmu Panasonic 50″ a nevím si rady.Moji favorité Panasonic 58-TXGX800E LG 55SM8600 LG 55UM7660 Budu rád když mě poradíte,jsem častečně limitován 20000kč. Zapojjí satelit, dvd,cd. Sledování filmů sport a muzika,zvuk neřeším pujde přes AVR-2600H.Děkuji

    • Dobrý den,

      v úvodu vás asi nejspíš zklamu. Nevím co přesně za plazmu máte, ale minimálně z pohledu kontrastu si velice pravděpodobně pohoršíte. Současnou alternativou k plazmě je OLED, ten je však s cenou o dost výše. Z vašeho předvybraného seznamu bych volil mezi Panasonicem – lehce vyšší úhlopříčka a VA panel a LG SM8600 – IPS panel a 100 Hz. Oboje má svoje výhody. Pokud je vám typ panelu jedno, šel bych do LG. 100 Hz je znát a navíc má LG propracovanější a hlavně stabilnější systém.

      • Dobrý den,děkuji za odpověď a zároveň omluva že reaguji až dnes.Já osobně mám plazmu Panasonic Viera TH 50PX 8E. Vždy jsem na ní sledoval HD programy ať pře o2 tv či dnes přes skylink .Osobně bych preferoval OLED Panasonic TX-55GZ950E nebo LG OLED55C9.Měl jsem možnost lg vidět a opravdu obraz někde jinde než u těch dříve jmenovaných.Hold asi došetřím,abych pak nelitoval,plazma má ještě slušný obraz a bez těch nových aplikací ještě vydržím.Vy osobně by jste doporučil kterou.Děkuji za váš čas a přeji Krásné svátky. Standa

        • Covybrat.cz 23/12/2019 at 15:10

          Dobrý den,

          u OLEDu jde spíše o drobné osobní nuance a aktuální ceny. Všechny OLED panely totiž vyrábí LG (i ty pro Panasonic, Sony atd..). Rozdíl je tedy zejména ve vzhledu, softwaru (a softwaru upravujícím obraz) či výbavě. LG má obvykle hodně zajímavé ceny a slušnou výbavu. Panasonic má zase svoje fanoušky kvůli věrnému podání barev, které odpovídají realitě. Nebojím se říct, že s žádným OLEDem chybu neuděláte a myslím si, že je dobře že raději ještě chvíli počkáte. S klasické LCD by vám po plazmě nejspíše nestačilo.

  25. Dobrý den,

    mám dotaz, zda se vyplatí (obrazová kvalita) připlatit za LG OLED55B8 (25 000,-), nebo koupit LG 55SM9010 za 20 000,-, případně LG 55SM9800 taktéž za 25000,-. Děkuji za radu a hodnotné informace ve vašem článku.

    • Dobrý den,

      pokud vám jde o kvalitu obraz, tak je na prvním místě B8 pak s relativně velkým odstupem SM9800 a poté s o něco menším SM9010.

  26. Dobrý den,

    Prosím o radu ohledně koupi smart TV 4K, rozhoduji se mezi Sony Bravia KD55XG8596 a LG 55SM8600. Cenová relace je stejná. Můžete mi poradit, který televizor koupit z hlediska + a -, kvality a spolehlivosti.

    Děkuji Václav

    • Dobrý den,

      jedná se o dva srovnatelné přístroje, rozhodoval bych se podle ceny a preference ke značce či operačnímu systému.

  27. Dobrý den,
    v přední řadě pochlavala za příjemně zpracované informace, ve kterých se dokonce i laik dokáže zorientovat.

    V druhé části bych poprosil o radu s výběrem TV do malého obýváku.
    Do 12 tisíc +- Když bude levnější, tím lépe
    Chytrou TV 4K, 40-43″ max. Značka není podstatná, ale nejspíš LG/Samsung kvůli prostředí
    Koukal jsem na doporučený Samsung, ale v této situaci by byl vhodnější spíše IPS. TV je umístěna na okraji gauče ve tvaru L, takže už střední, největší sedací část na TV kouká z úhlu
    Občas i od stolu, kde je to pod velikým úhlem.
    TV je zaplé spíše k večeru od 18-21hod, víkend i přes den.
    Ideální by bylo tv na sledování hokeje a fotbalu, ale 100Hz panely jsou cenově jinde.
    Často ve vlastostech u TV není zmínka o RGB / RGBW ani odezva. To záměrně člověk musí dohledávat tyto informace?

    Děkuji za radu.

    • Dobrý den,

      začnu od konce. Ano výrobci často některé informace záměrně nesdělují. Schválně si zkuste napsat na podporu v zásadě jakéhokoliv výrobce a poptejte se po typu panelu. Někdo mlží, druhý rovnou řekne že dané informace neposkytuje. Od LG a s IPS panelem můžete využít LG 43UM7450, alternativou od Samsungu je Samsung UE43RU7172 (VA panel). 100 Hz Sony Bravia KD-43XG8396 je výrazně dražší, skoro za 18 000 Kč.

  28. Dobrý den,

    Chtěl bych pochválit a poděkovat za spoustu kvalitních informaci o televizích. Potřeboval bych poradit jaký je hlavní rozdíl mezi modely Panasonic TX-55GZ 950, 1000 a 1500? Nikde jsem to nenašel ani když jsem si porovnal specifikace na stránkách Panasonic. Děkuji

    • Dobrý den,

      rozdíl mezi GZ950 vs GZ1000 vs GZ1500 je jen ve zvuku (vyšší řady jsou výkonější) a GZ1500 má dokonce vestavěný soundbar. Dále trochu v designu. Obraz je totožný. Až GZ2000 má speciálně upravený panel, který obraz posouvá ještě o kus dále. Pokud máte zvuk řešen externě, stačí vám GZ950 / 1000.

  29. Odpovědět
    Zuzka Radiměřská 13/12/2019 at 08:34

    Dobrý den. Mohla bych se zeptat, zda má smysl připlácet si za TV Samsung UE65RU74xx oproti Samsung UE65RU71/70? V prodejnách je viditelný rozdíl, ale předpokládám, že si nepohrají s nastavením. Všude mi doporučují 74, ale je tam dost výrazný cenový rozdíl. Chtěla jsem 65″ a Samsung z programového důvodu (O2 a jiná IP TV). Máme to na běžné používání. Moc děkuji za reakci. Zuzka

    • Dobrý den,

      těžko odhadovat. RU7400 vám díky lepším barvám nabídne o něco málo lepší obraz, ale zda to stojí za ty peníze navíc si musíte zvážit sama. Při běžném tv vysílání rozdíl nebude tak výrazný jako v prodejně, kde běží speciální dema. Zvažte kolik chcete do tv investovat. Pokud je 7400 už za hranou, tak bych ji nechal být. Výrazně lepší zážitek vám nepřinese.

  30. Dobrý den,
    dnes mě vypověděla službu televize Loewe Xelos tak jsem před rozhodnutím jakou TV koupit. Se starou TV)20let) jsem byl spokojený i když pořizovací cena byla tenkrát hodně vysoká. Neuvažuji o žádném obru maximálně 40″ nemám vetší kam dát. Prosím o radu vnuk mě radí Xiaomi 32 Inch 5G WiFi BT Mi TV je to dobrá volba. Co byste poradil. Váš článek je fakt pěkný a podrobný ale ztrácím se v množství informací. Díky Bohouš

    • Dobrý den,

      určitě bych volil 40 palců, pokud se vám vejde. Předpokládám, že je pro vás důležitá rozumná cena, v takovém případě bych zkusil uvažovat o Hisense H40B5600. Mezi takto malými úhlopříčkami, velký výběr není. Ta Xiaomi rovněž nevypadá špatně, ale viděl jsem ji kromě 32 jen ve 43 palcích. Velký výběr je u menších výrobců jako je Sencor, Thompson, Toshiba atd.. Ale tam je to vždy trocha sázka do loterie. Známější značky jsou zase při této velikosti poměrně drahé, začínají s cenou okolo 9 000 Kč. Např. Panasonic TX-40FS503E.

  31. Dobrý den,
    děkuji za skvělý článek, moc mi pomohl se zorientovat a na 99% jsem rozhodnutý koupit Samsung QE55Q82R v povánoční slevě. Můžete mi poradit jaký externí disk si k němu koupit,nebo alespoň jakých parametrů se držet. Převážně si nahrávám noční filmy a seriály nebo když týden nebo dva nejsem doma, takže cca max. 40 hodin (+ rezerva) nahrávek, které postupně zhlédnu a vymažu. Zkoušel jsem se ptát v podpoře Samsung, ale neodpověděli mi. Ani v parametrech televizoru jsem nenašel požadavky na externí disk.
    Předem děkuji za jakoukoliv radu.

    • Dobrý den,

      pro takové účely by měl stačit klasický externí disk, např. WD Elements Portable 1TB. Kapacitu zvolte podle sebe. 1 TB mi přijde s ohledem na cenu rozumný, minimum 500 GB. Naopak větší kapacita je až zbytečná. Pokud tedy nechcete mít velkou sbírku nahraných pořadů.

  32. Dobrý den,

    chci Vás pochválit a poděkovat za podrobné recenze a články (návody k výběru). Tak přehledně rozepsané a zhodnocené jsem ještě nikde neviděla. Je poznat, když člověk píše o něčem, co ho baví a je ještě lepší, když má navíc chuť pomoct dalším 🙂

    Na TV máme v plánu koukat na filmy ve 4K, nejlépe přes Kodi, takže HDMI 2.1..?, sem tam kouknout na klasické vysílací programy a hrát Playstation (v plánu také nejspíš verze Pro kvůli 4K). Z toho mi vyšlo koukat po TV s parametry OLED nebo QLED, VA panel, direct LED, 100Hz, lepší zvuk z repráků TV (alespoň prozatím navýšit o něco málo cenu TV, ale ušetřit na soundbaru) a velikost 55″, jelikož 65″ s těmito parametry je už asi o moc dražší. Rozpočet je někde ke 30ti tisícům. Čím míň, tím samozřejmě líp, ale při nějakém hezkém obraze na filmy a na hraní a s kvalitními repráky. Pokud by jste mi uměl zúžit výběr nebo i vybrat nějaké kandidáty, budu moc ráda. Není to levná záležitost a technika jde pořád dopředu, takže abych udělala dobrý kompromis mezi cenou a výkonem na nějakou dobu, „ležím“ v tom už pár dní a nevím si rady.

    • Dobrý den,

      děkuji za pochvalu, jsem rád že recenze a rádce pomáhá. HDMI 2.1 pro přehrávání filmů v KODI nepotřebujete. Problémy s přehráváním filmů v této kvalitě nebudete mít s žádnou s tv z Vaší cenové hladiny. Z popisu cílíte na velmi dobré modely a tam to za 30 000 Kč za 65ku nejspíš nevyjde. Pokud jde o to vylepšení tv zvuku, tak i levné repro udělají většinou více parády než tv s integrovaným pokročilým audiem. Do dnešních tv s hloubkou 5 cm se prostě kvalitní repro fyzicky nemůže vejít. Rozhodně připadají v úvahu OLEDy. S lepším zvukem máte od LG E8 / E9, ale tam jsme s cenou okolo 40 000 za 55ku. Klasické modely B9/C9 (případně loňské B8/C8 pokud seženete) jsou dobrou volbou. Řada C je nepatrně lepší. Nejlevnější běžně dostupný OLED je aktuálně Philips 55OLED754 – má ambilight a Android TV. Těsně nad Váš limit je i výborný Panasonic TX-55GZ950E. Sony jsou bohužel pořád s cenou hodně vysoko.

      Jak vidíte OLEDy jsou lehce nad limit. Pokud chcete raději zavítat do vod QLED, pak je zajímavou volbou Samsung QE55Q82R, případně Samsung QE55Q80R. Ta stejná tv jen jiný název. Berte levnější. Od Sony lze mít Sony Bravia KD-55XG9505, ale Samsung je dle mého o fous lepší a pár tisíc levnější. Případně LG špičku LG 55SM9800, která má moc příjemnou cenu (25 000), k tomu IPS panel.

      Každý z těchto televizorů už je velmi slušný, ale reálně Vaše představy (úhlopříčka, lepší zvuk + cena) nesplňuje žádný z nich. To by bylo nutné cca dalších 10 000 kč nahoru. Ale pokud se spokojíte s úhlopříčkou 55 palců, můžete mít výtečný televizor a třeba po pár měsících dokoupit soundbar, pokud nebudete spokojena s jeho zvukem.

  33. Dobrý den,

    Prosím o radu ohledně koupi smart televize 4K, rozhoduji se mezi Sony Bravia KD43XG8096 a Panasonic TX 40GX800E. Oba televizory jsou cenově přibližně stejné. Můžete mi poradit, který televizor koupit z hlediska kvality a spolehlivosti. Z důvodu prostoru větší TV pořídit nemohu. Děkuji.

    • Dobrý den,

      tím hlavním čím se od sebe liší je typ panelu. Panasonic má v tomto VA panel, Sony IPS. Podrobněji rozebráno výše v článku. Z pohledu systému a spolehlivosti jsou na to cca stejně.

  34. Dobrý den.
    Snažil jsem se prokousat informacemi jak u Vás, tak jinde… ale ani po osobní návštěvě několika obchodů si nevím rady.
    Vybíráme malou televizi (i 32″ je dostačujících) pro otce k posteli. Jediné kritérium podle kterýho vybíráme je příjem DBTV2 a v rámci možností snesitelná kvalita obrazu a zvuku a cena kolem 5000 (vím, s takovou částkou se dostávám na spodní hranici možností). Nejde ale vůbec o funkce, nevyužije nic. V podstatě stačí když půjde zapnout a bude hrát.
    Rád bych se zeptal, jestli máte tip na nějaký model, který mezi všemi těmi GoGeny, Sencory, ECG a nejnižšími Philipsy alespoň trochu září a nebude obrazově úplná šedivá katastrofa se zvukem jak ze sluchátka telefonní budky.
    Bohužel jde o okrajové zboží a člověk skoro nikde nenarazí na víc takových kousků v jednom obchodě, aby mohl aspoň pocitově porovnávat.
    S díky a pozdravem, Novotný

    • Dobrý den,

      v takto malých úhlopříčkách je to opravdu těžký výběr. Mám za to, že se jich již moc neprodává a výrobci k nim podle toho přistupují. Tlak na co nejnižší cenu je znát právě hlavně u zvuku, či pomalosti reakcí. Budu Vás muset zklamat, žádná „pecka“ mezi nimi není. Kdybych si měl vybírat v této velikosti a ceně, tak bych zvažoval Philips 32PFS5803, či trochu dražší (6,5) LG 32LK6200, která má o něco lepší zvuk. Alternativou může být pořízení starších externích reproduktorů. Ale nevím, zda Vám to umístění televizoru dovolí z pohledu místa.

  35. Dobrý den,

    Chtěl bych nahradit plazmu Panasonic TXP42GT30E. Jestli to dobře chápu, tak bych se měl dívat po OLED. Protože se mohu pohybovat v rozmezí 50 až 55″ a moje cenová představa je cca 35000,- tak mi z toho vychází Panasonic TX-55GZ950E 35000,- nebo TX-55FZ800E 30000,- a nebo LG 55 C8 32000,- C9 35000,- B8 28000,- B9 29000,-. Mohu Vás poprosit o zúžení výběru. Pokud si myslíte, že plazmu nahradí i LED můžete mě prosím nasměrovat. Děkuji

    • Dobrý den,

      člověku zvyklému na plazmu bych rozhodně doporučoval OLED. Ani ty nejlepší LCD se v podání černé plazmě (potažmo OLEDu) rovnat nemohou. Začnu od konce a LG. Číslovka v názvu označuje rok uvedení na trh. Takže 9 -> 2019, 8 -> 2018. Písmeno B je „základní model“, který nabídne slabší verzi obrazového procesoru. C už nabídne nejlepší procesor od LG. Všechny vyšší písmenka jsou jen hezčí design nebo lepší zvuk. Obraz zůstává stejný. Pokud chcete to nejlepší od LG berte C. Pokud hledáte poměr cena výkon, má za mě cenu za C zaplatit navíc 2-3 000 Kč. Meziročně je obraz cca stejný, hlavní změna je u výbavy. V roce 2019 dostali LG tv HDMI 2.1. U Panasonicu je FZ800E loňský model, GZ950E letošní. Opět obraz na obdobné úrovni, OLEDy se posouvají hlavně ve výbavě. Pocitově má LG upravenější barvy, zatímco Panasonic je má více věrné a blíže realitě. Každému vyhovuje něco jiného, doporučuji se na obě podívat. Pokud vám obě přijdou stejně kvalitní, vzal bych LG. Má povedenější operační systém a častější updaty.

  36. Zdravím,

    prvně bych chtěl autorovi poděkovat za úžasně a „jednoduše“ napsaný článek, klobouk dolů.

    Ale chtěl bych se zeptat. Známá vybírá televizi a vůbec se v tom nevyzná, poprosila mě, jestli bych nepomohl, ale nemám v televizích takový přehled. Původně chtěla pouze OLED technologii (viděla to v reklamách a musela to mít), nakonec by možná vzala i jinou televizi.

    Bude na tom sledovat internetovou televizi od Skylinku (musí to mít jejich apku). Televizi sledují jen po večerech (max 4 hodiny denně), občas si pustí nějaký film, žádné hry nehrají. Bude k tomu připojen bluray přehrávač (značky Samsung – má nějakou výhodu koupit i TV Samsung?), do budoucna prý dokoupí domácí kino. Velikost TV 55 palců (bohužel omezení prostorem), cenový limit 30 000, může být trošičku více, pokud by se to vyplatilo.

    Našel jsem tuto OLED od LG – LG OLED55B9PLA (u LG je ještě výhoda magic motionu – má otázka, má něco podobného i jiný výrobce?
    Dále je tam větší nabídka od Samsungu – zde si nejsem jistý, jaký je mezi verzemi rozdíl.

    Mohl byste mi prosím poradit, jestli brát spíše tu LG nebo vybrat nějakou od Samsungu?

    Moc děkuji.

    • Dobrý den,

      děkuji za pochvalu, mám radost když vidím kolik čtenářům článek pomohl k výběru televizoru. OLED přináší skutečně aktuálně nejlepší obraz. LG OLED55B9PLA za 30 000 Kč krásná cena, C9 má lepší obrazový procesor, ale za 5 000 Kč nahoru to za mě nestojí. Vyloženě stejný ovladač jako magic remote od LG ostatní výrobci nemají, ale například ovladač od Samsungu je podobně jednoduchý a taky se snadno ovládá. nemá však směrové ukazovátko jako ten od LG. Od Samsungu je za stejnou cenu alternativa Samsung QE55Q82R, ale to je lehce horší přístroj. Značka Blu-ray přehrávače nehraje roli, šel bych v tomto případě a požadavcích do LG.

  37. Dobrý den,
    děkuji za báječné uvedení do problematiky výběru TV, vč. typů na konkrétní produkty.
    Mohu Vás poprosit, jestli mi doporučíte televizi 65 palců? Koukáme především na televizní vysílání, a proto myslím, že více než 30 tis. je zbytečné dávat. Měl byste tedy prosím typ na výborný poměr cena/výkon v úrovni 20-30 tis., prosím? Místnost je spíše tmavší, ale zase se občas kouká od jíd. stolu pod úhlem 40 ° (proto je asi jedno, jaký panel). Děkuji moc!

    • Dobrý den,

      na horní hranici Vašeho rozpočtu je Samsung QE65Q70R. O něco horší obraz a zato o dost nižší cenu má Samsung QE65Q60R. Ještě nižší cenu a stejný obraz jako Q60R má Samsung 65RU8002 (nevýhodou je že narozdíl od Q60R nemá dvojitý televizní tuner). Všechny mají VA panel. Na úrovni Q60R je i LG 65SM8600 (IPS panel). Všechny mají 100 Hz. Pokud se Vám líbí ambilight, můžete zkusit Philips 65PUS7304/12, ale ten má jen 50 Hz. Alernativa k Samsungu je i Hisense H65U8B, která je na tom podobně jako Q70R, nižší cenu a operační systém, který ještě není tak propracovaný jako u Samsungu/LG. Bohužel je však nyní těžko k dostání. U Sony je alternativou Sony Bravia KD-65XG8596, ale cena je bohužel kousek pře 33 000 Kč, proto ji nemá cenu uvažovat. Myslím, že pro vaše využití nebude špatná žádná z uvedených. 

  38. Dobrý den
    Prosím o radu. Mám za úkol koupit mamince (80) televizi. Kouká jen na TV, pozemni,
    Zelena hora, kde jsou témeř všechny její kanály jen SD (nevím jak to bude do budoucna).
    Tak jsem hledal TV SA/LG 100Hz, direct do 10000 a nenašel, Na vybavenosti nezáleží
    (máme problém se vrátit na TV když si nechtěně přepne RADIO-kanaly). Pak jsem myslel
    buď Samsung UE43RU7172 (4k edge napsano ze nema upscaling)
    nebo LG 43UM7100PLB direct. A ted nevim, jestli ten obraz, který bude přijímat vetsinou v SD
    nebude na 4K špatný, jestli teda není lepší jít do znova do FullHD. Tam jsem myslel na
    LG 43LK5100PLA, ale je to rok 2018, nebo spíše na LG 43LM6300PLA fullHD rok 2019,
    alespoň jsou obě direct podsvícení. Děkuji za radu/vysvětlení. Tomáš.

    • Dobrý den,

      100 HZ direct podsvícení LG/ Samsung do 10 000 Kč je myslím aktuálně nemožný úkol. Pro vaše (maminčiny) potřeby si myslím, že bude Samsung díky své jednoduchosti vyhovovat. Z osobní zkušenosti vím, že si prarodiče (podobný věk) na jeho ovladač snadno zvykli a jednoduché prostředí Tizenu pro ně bylo snadno použitelné. Což bohužel neplatilo o jedné z dřívějších verzí Android TV. Samsung UE43RU7172  mi přijde dobrá volba. Upscalling samozřejmě má, je to vlastně popis pro situaci kdy televizor zobrazuje na obrazovce obraz v nižším rozlišení, než je jeho přirozené. Levné modely ho nemají tak propracované jako špičkové přístroje, ale na druhé straně takto malá obrazovka hodně detailů skryje. Nebál bych se toho. LG je přímá alternativa, má IPS panel, ale to asi maminka řešit nebude. Uživalteské prostředí je také velmi intiutivní. Rozhodoval bych se podle ceny, případně podle maminčiny preference k ovládání (pokud s ní vyrazíte na praktickou zkušenost do některého elektra). Koupit „jen“ fullHD televizor je také možnost, ale jestli se tv bude sledovat z alespoň dvou metrů, tak si myslím, že je to skoro jedno. Oba fullHD televizory sice mají direct podsvícení, ale nečekejte žádný zázračný rozdíl. U levných modelů je nízký počet stmívacích zón. V případě fullHD bych se nebál ani modelu z roku 2018. Obecně se tv posouvají spíš ve výbavě, či funkcích (o které u vás nejde). Kvalita obrazu se mění jen velmi pozvolna.

      • Děkuji, asi koupím Samsung UE43RU7172, jen pro jistotu se zeptám (protože jsem u 4k TV ještě nebyl a nedávno v okay jsem chtěl aby mi na q70r ukázali televizní sd vysílání a to nešlo, jen všude pouštěli hezký, a jak jste říkal, pomalý videa ve 4k), sd vysílání je u této tv po celé ploše a ne jen kostka uprostřed?

        • Děkuji a přeji klidné svátky.

        • Covybrat.cz 11/12/2019 at 22:00

          Dobrý den,

          vysílání se zobrazí klasicky přes celou obrazovku. Jen v případě velké obrazovky, či velké blízkosti u obrazovky, vidíte u SD vysílání zřetelné „kostičkování“.

  39. Dobrý den,

    děkuji za super článek!
    prosím o radu, vybírám LG TV do obýváku a váhám mezi těmito stroji:
    49″ LG 49SM9000PLA
    55″ LG 55SM9010PLA
    TV sledujeme z pohovky tvaru „L“, kdy z nejbližšího místa je to k TV cca 1,9-2m a z hlavního místa kde jsou 3 sedáky je to k TV z úrovně očí cca 2,8m.
    Prosím o radu / tip, zda byste šel do větší 55″ nebo raději volil menší 49″ úhlopříčku.
    Sledujeme klasické pozemní vysílání + HBO GO + já ČT Sport HD v T2.
    Všiml jsem si, že větší TV je teď levnější, což moc nechápu.
    Děkuji mockrát za radu při výběru.

    • Dobrý den,

      začnu od konce. LG dává i do 49 palcového modelu 100 Hz panel, u některých dalších značek začínají až na 55 palcích. A když jste limitován fyzickým prostorem a zároveň chcete co nejlepší obraz, výběr se zmenšuje. To stejné platí i pro Sony Bravia KD-43XG8396, která má rovněž 100 Hz panel a na svoji úhlopříčku docela vysokou cenu. Osobně bych na vašem místě volil 55ku. Zkuste se ještě podívat na LG 55SM9800, docela s cenou padá a blíží se SM9010. Nabízí vyšší jas a lepší obraz při HD. Za rozdíl v ceně okolo 2 000 Kč dle mého stojí.

      • Perfektní, díky moc za radu! Šlo mi spíše o tu velikost, zda menší či větší. Někde jsem četl, že úhlopříčka * 2,5 = ideální vzdálenost pozorování TV. Nevím, jestli tomu tak je i u moderních TV, myslím, že se vzdálenost zkracuje.
        55″ LG 55SM9010PLA jsem nakonec sehnal s cenou pod 20 tis Kč, což prohloubilo finanční rozdíl u 55″ LG 55SM9800PLA. Volba tedy padla na model 55SM9010PLA.
        Ještě jednou, děkuji za radu a tip při výběru a děkuji za super článek, včetně recenzí!

        • Covybrat.cz 10/12/2019 at 22:28

          Dobrý den,

          tu vzdálenost berte jako orientační doporučení. Myslím, že budete spokojen. Jak s velikostí, tak volbou televizoru.

  40. Dobrý den. Děkuji za odpověď.
    Přikláním se spíš k oled. Na kolik si myslíte že by mohla během jara – léta 2020 klesnout cena televize LG OLED65C9. Jaká je ochrana proti vypálení u oled – u mé 10 let staré plazmy Samsung žádné vypálení nepozoruji a to ji vůbec nešetřím, tak jestli je ochrana u oled stejná nebo lepší tak bych se vypalovaní nebál.
    Všiml jsem si že klesla cena LG OLED65E8. Jaký je mezi těmito tv rozdíl – LG OLED65B9, LG OLED65C9, LG OLED65E8. U Samsungu mám možnost zapnout Herní režim nebo Filmový režim – mají něco takového i tyto tv
    Předem děkuji za odpověď.

    • Dobrý den,

      osobně bych si tipnul že může spadnout až někde mezi 43 – 45 000 Kč. Ochran proti vypálení je celá řada. Ať už se jedná o zobrazení loga televizní stanice s nižším jasem, pravidelné „čištění obrazovky“, které si OLEDy sami provádí. Když nebudete hodiny nechávat na displeji statický obraz, tak je šance na vypálení velmi malá. Rozdíly mezi OLEDy u LG jsou jednoduchá. Řada B – nižší verze obrazového procesoru. Od řady C nejlepší verze obrazového procesoru. A vyšší písmena mají buď exkluzivní design, nebo lepší zvuk (jako v případě E9). V případě, že máte zvuk řešen externě a nepotřebujete exkluzivní vzhled, tak je řada C tím nejlepším. I u LG máte možnost vybírat přednastavené obrazové režimy.

  41. Pěkný článek, prosím o radu ohledně výběru TV, sleduji TV ze vzdálenosti 3-5m – dle místa posezu :-), prioritou je relativně pěkný obraz pro satelitní vysílání skylink, hry a internet mě v TV až tak nezajímají. Mám v hledáčku Panasonic TX-58GX700E, a co třeba značka Sharp, ale nebráním se ani jiným značkám. Děkuji za případnou reakci.

    • Dobrý den,

      Panasonic TX-58GX700E má dobrou cenu, potěší i ty tři palce „navíc“ oproti standardu. 60 Hz VA panel slušný obraz. Alternativou mohou být o něco dražší a také s lepším (100 Hz panel) obrazem Hisense H55U7B či Samsung UE55RU8002 (ale ten je těžké sehnat okolo 15 000 Kč). U těch druhých jmenovaných bude plynulejší obraz třeba u sportu, či akčních filmů. Na vaše využití jsou podle mě dobré všechny tři, rozhodněte se dle preference ke značce a aktuální ceny. Teď před vánocemi se to docela často hýbe. Sencor bych vynechal, moc dobré tv neumí.

      • Dobrý večer,

        děkuji za doporučení, jak už to bývá, po bližším zkoumání trhu a kvality jsem se „dopídil“ ke 100Hz TV. Jde mi opravdu především o kvalitní obraz – sledování filmů a sportu (OLED ale již doma neprojde, vzhledem k ceně).
        V prodejně, konkrétně OKelektro, katastrofa obsluha, měl jsem pocit, že i laik toho ví více, navíc neochota pustit do TV jiný signál. Zkusím ještě jiné prodejny s vystaveným zbožím, ale abych šel alespoň trochu vybaven znalostmi, zkuste prosím doporučit dle vlastních zkušeností z níže uvedených modelů. Děkuji moc, mj. i za inspiraci k hledání kvalitní TV.

        Samsung UE55RU8002 16990,-
        Samsung QE55Q60 19990,-

        Lg 55SM9010 19990,-

        Sony Bravia KD-55XG8596 19990,-
        Sony Bravia KD-55XF8577 19990,-

        • Covybrat.cz 11/12/2019 at 22:11

          Dobrý den,

          Q60R i RU8002 mají obraz na stejné úrovni. Výhoda Q60R je dvojitý tv tuner. Tzn. lze sledovat jeden obraz a druhý nahrávat. Pokud nevyužijete, stačil by i levnější RU8002. Obě mají VA panel. Lg 55SM9010 velmi slušný televizor s IPS panelem. Ve dne vynikne vyšším jasem, večer ho trochu srazí horší černá. Sony XG letošní série, XF loňská. Kvalita obrazu cca stejná, u lońské série tuším všude IPS panel, u té letošní jak VA, tak IPS. Osobně bych zde volil mezi Samsungy, případně LG. Podle toho jaký typ panelu vám vyhovuje více.

  42. Dobrý den,
    děkuji za poučný článek k současné situaci na trhu televizí.
    Rovněž uvažuji o koupi nové. V současné době vlastním 7 let starý Philips s „ambilightem“, na který nedám dopustit. Bohužel se tv pořád sama od sebe vypíná a už mi došla trpělivost. Jsem ochotný jít i do jiné značky. Poprosil bych Vás o radu- jakou Tv. Můžu mít max.“55 (kvůli místu), 100Hz, sat.tuner- Skylink,hodně prosvětlená místnost, hraní her na konzole (Xbox).Moji kandidáti:
    – Samsung QE55Q70r
    – Samsung QE55Q82R (nelíbí se mi ale podstavec-vypadá lacině)
    – Sony 55XF9005
    – Sony 55XG9505
    LG mi nebylo doporučeno
    Poradíte mi nebo máte lepší variantu? Cena 20-25 tis.Kč.
    Předem děkuji za Váš názor a odpověď.

    • Dobrý den,

      pokud chcete dát ještě šanci Philipsu, tak Philips 55OLED804 začíná hezky klesat s cenou, do pár měsíců by mohl být výrazně pod 30 000 Kč. Samozřejmě, pokud vám nevadí si počkat. OLED + Ambilight = nejlepší obraz z uváděných. Klasický (LCD) 100Hz Philips je až Philips 55PUS9104. Ale je zatím zbytečně drahý. Z dvojice Q70R a Q82R, bych rozhodně doporučil vyšší řadu. Rozdíl v ceně je pár tisíc a obraz je znatelně lepší. Sony 55XF9005 – nejlepší poměr cena výkon. Je jen o málo horší, než druhý Samsung nebo Q82R, ale nejnižší cena. Jestli chcete dát za tv co nejméně peněz a přitom mít kvalitní obraz, tak zajímavá volba. Sony 55XG9505 – lehce lepší, ale také o 6 000 dražší verze. Osobně mi pro Vaše využití přijde nejlepší Q82R.

      • Dobrý den,
        mockrát Vám děkuji za přínosnou odpověď. O Philipsu jsem taky uvažoval, ale zkušenost (vypínaní se tv) a skoro žádná sw podpora mu nedávám moc šancí. Zaujala mě ovšem ještě jedna značka, která se pomalu tlačí do popředí. Tou je Hisense. Konkrétně H55O8B (OLED) nebo H55U8B (ULED). Zajímalo by mě porovnání těch dvou OLED-ů (Hisense vs.Philips), který z nich podle Vás má navrch.
        Děkuji za odpověď a mějte hezký den.
        PS: zapomněl jsem v předchozí recenzi uvést sledovací vzdálenost min.5 m.(ale to asi nemělo vliv)

        • Covybrat.cz 08/12/2019 at 21:24

          Dobrý den,

          mezi OLEDy od různých značek nebývají extra rozdíly. Všechny OLED panely totiž zatím dodává stejná firma – divize LG. U výběru OLEDu jde tedy hlavně o operační systém, případně výbavu. Jistě drobné (a často subjektivní rozdíly) mezi nimi jsou – Panasonic má nejvěrnější barvy (nutně neznamená pro každého nejhezčí), LG většinou nejlepší výbavu, Sony zpracování pohybu, Philips má Ambilight a Hisense nízkou cenu. Osobně mi přijdou obrazové procesory od Hisense o kousek horší než má konkurence, takže u upscallingu si toho můžete všimnout. Na druhou stranu jsou zase často k dostání za extrémně zajímavé ceny. PS: pozorovací vzdálenost hraje roli, hlavně když máte velkou obrazovku a jste moc blízko (a to zejména u tv vysílání)

  43. Perfektní článek!

    Dnes mi odešel letitý Samsung LE40B650, se kterým jsem byl doposud v mezích možností spokojený, jako náhradu zvažuji opět Samsung, a to QE55Q70R nebo QE55Q80R – líbila by se mi i úhlopříčka 65 palců, ale to už bych musel hýbat nábytkem… Jen mám trochu obavu z na první pohled až příliš jednoduchého obladače – neexistuje k němu nějaké alternativní řešení, srovnatelné se staršími ovladači Samsung? A ještě jeden dotaz – není možné nepodporu Xvid a DTS u současných TV Samsung obejít tím, že budu streamovat z NASu přes blu ray přehrávač a AV receiver, které tyto formáty podporují?

    • Dobrý den,

      děkuji za pochvalu. V případě, že si můžete velikostně dovolit 65 palců a částka 35 000 je pro vás akceptovatelná tak je tu Samsung QE65Q82R. Za ty peníze neskutečná nabídka. Je to ta stejná tv jako Samsung QE65Q80R, jen je o cca 9 000 Kč levnější. Ovladače bych se nebál, zvyká se na něj skutečně snadno. Jestli existuje nějaká alternativa přímo od Samsungu si nejsem jistý, ale přinejhorším půjde koupit nějaký „univerzální ovladač“. Věřím, že to nebude potřeba. Ad xvid a DTS – jasně, pokud budete film přehrávat v počítači/či jiném přehrávači, tak ho tv bez problémů zobrazí. Nepustíte ho jen v případě přehrání „přímo v televizoru“.

      • Děkuji za odpověď. Nakonec jsem koupil QE55Q82R – jeden řetězec elektroobchodů (abych nedělal reklamu) ji aktuálně má za 24.990 Kč, dnes naposledy nabízí slevu 20 % při koupi na splátky, takže proč ji platit hned, když při splátkování vyjde ještě levněji… Vzal jsem ji na 10+1 splátku, takže celkem zaplatím krásných 21.990 Kč. A to se vyplatí :-). Bohužel QE65Q82R nemají.

        • Covybrat.cz 10/12/2019 at 22:31

          Dobrý den,

          gratuluji ke koupi, výborný televizor za extra výhodnou cenu. Věřím, že budete spokojen.

  44. Dobrý den, prosím Vás o radu jak vybrat mezi těmito třemi televizory:
    LG 70UM7450
    LG 65SM8600
    LG 65SM9010

    Sledovat budu z cca 5 m a upřednostnil bych co největší panel (70“).
    Mám ale obavu, zda-li bude obraz dostačující. I vzhledem k tomu uvádím alternativu, která je sice
    menší (65“) ale rád bych věděl v čem se tyto typy od sebe v zásadních věcech liší.
    Televizor využiji ke sledování klasického vysílání Skylink, případně přehrávání filmů ze stažených zdrojů, vlastních videí a fotografií, příp. YouTube a jde mi o to, který televizor bude mít za daných kriterií nejlepší obraz.
    Myslím, že všechny televizory mají zrcadlení z IPhone a Macbooku i když jsem zjistil po osobním vyzkoušení, že
    se obraz takto zrcadlený stále kouše a cuká se !?! (zkoušeno na typu LG 70UM7450) ale dle zkušeností
    pracovníků prodejny to dělají bohužel prakticky všechny typy, tak nevím co si o tom myslet?!?
    Upřednostňuji také chytré dálkové ovládání s kurzorem, které doufám mají také všechny 3 modely.
    Děkuji Vám předem za vyjádření.

    • Dobrý den,

      na pěti metrovou vzdálenost mi přijde 70 i 65 palců naprosto v pořádku. Chytrý ovladač (magic remote), mají všechny tři uvedené televizory. Co se sekaní obrazu při zrcadlení iPhonu tak nemám bohužel zkušenost. Používám Android (Samsung), a u zrcadlení sem se sekáním obrazu nesetkal a to si doma docela běžně pouštíme videa z telefonu na obrazovce televizoru. S ohledem na to co od tv chcete bych vynechal LG 65SM9010, přijde mi to jako velký skok v ceně k malému (s ohledem na sledování tv vysílání z velké vzdálenosti) posunu v kvalitě obrazu. Rozhodoval bych se tedy mezi LG 70UM7450 a LG 65SM8600. Čistě pro tv vysílání mi přijde rozumnější volba ta větší a levnější (UM7450). LG 65SM8600 nabídne lepší obraz, pokud budete více sledovat filmy ve vyšším rozlišení, zvažte zda vyměníte lepší obraz za větší zobrazovací plochu. Obě volby mi přijdou dobré, záleží na osobních preferencích.

  45. Dobrý den.

    Chci nahradit cca 10 let starou plazmu samsung 51 palcu. Sleduji tv ze 4 metrů. Tv používám na sledování satelitního vysílání Skylink, potom na internetové – live tv skylink , dále na internetové HBO GO. Většina programů je tedy v HD. Vlastním Playstation 4 takže přehrávání bluray filmú a hraní online her. Televize běží cca 10 hodin denně – filmy,seriály a hraní online her. Dále bych chtěl hned po vydání koupit Playstation 5 – takže hraní online her ve 4k + HDR , sledovaní filmů UHD + HDR.
    Jakou tv by jste mi doporučil OLED nebo QLED. OLED mohu kvůli ceně maximálně 65 palců. Třeba LG OLED65C9 je dobrá volba nebo doporučujete jinou. Nebo QLED za podobnou cenu třeba s větší uhlopříčkou a nebo počkat na modely 2020 – myslíte že u nich bude nějaké výrazné zlepšení.
    Předem děkuji za odpověď.
    S pozdravem Jan.

    • Dobrý den,

      OLED má ještě o kousek lepší obraz než QLED, na druhou stranu lze nyní QLED sehnat hodně výhodně. Konkrétně  Samsung QE65Q82R, za 35 000 Kč skvělá televize. Jde o akční sérii Samsungu, bohužel není ve větší velikosti. Nejbližší vyšší velikost od Samsungu je Samsung QE75Q85R, ale s téměř dvojnásobnou cenou. LG OLED65C9 je super volba (ostatně jako všechny OLED, které jsou si kvalitou obrazu velmi podobné. Panely pro všechny z nich vyrábí právě LG.). Ale cena je aktuálně dost vysoká. Během jara až léta příštího roku spadne někde k 35 000 Kč. Osobně bych si počkal. U další generace OLEDů, žádné dramatické zlepšení nečekám. Ta technologie je na vrcholu, meziročně jsou to spíše drobná zlepšení či výbava televizorů. Hlavně je po uvedení na trh cena šíleně vysoko. Má cenu je kupovat (pokud řešíte cenu) až ke konci jejich prodejního cyklu (cca po roce). Jestli chcete ten nejlepší obraz počkejte si na slevu u OLEDu (pokud cenu neřešíte, berte ho hned), pokud chcete nejlepší poměr cena výkon, vemte ten Samsung.

  46. Dobrý den,
    Myslíte si, že do konce roku ještě zlevní LG OLED55C9 ?

    Děkuji za odpověď

    • Dobrý den,

      do konce roku je vážně věštění z křišťálové koule, ale během jara jsem si poměrně jistý, že cena půjde rozhodně alespoň na hranici 30 000 Kč. Pokud s nákupem nespěcháte, počkal bych. Pokud ji chcete mít do konce roku, zkusil bych štěstí v povánočních dnech. V nich se občas podaří hezké slevy.

  47. Dobrý den, stojím nyní před výběrem nové televize. Vzhledem k Vašim velmi erudovaným vyjádřením Vás prosím o radu.
    Již cca 8 let vlastním TV SONY LX9/52 (fekvence 200Hz). To sice není nijak důležité ale rád bych měl jistotu, že i po těch letech technologie
    pokročila natolik, že když si dopřeji novou TV, bude to výrazný krok vpřed.
    S tím se pojí i moje otázka na Vás….
    Vzhledem k uspořádání interiéru si mohu dopřát rozměr max. 70” (čehož bych rád využil). 75” je již bohužel rozměrově moc velká.
    Prosím Vás tedy o radu mezi kterými TV 70” mohu vybrat svého favorita.
    Vzhledem k tomu, že je v éteru tolik různých rad a recenzí v tom stále nemám jasno.
    Mám také částečně omezený rozpočet, kdy by pro mne bylo optimální pohybovat se okolo 20.000,-Kč a jen v případě zásadního kvalitativního posunu jít s cenou o něco výše.
    Do nejužšího výběru jsem z dostupných informací zařadil:
    Samsung UE70RU7092 , Samsung UE70RU7022 (obě jsou nyní v akci do 20.000,-Kč), LG 70UM7450PLA (nyní v akci ze 35.000,- na 22.000,-)
    Nejde mi o takové věci jako je váha, příp. futuristický design ale hlavně o to abych si nepohoršil v obrazovém podání – vše, co jsem totiž předběžně vybral
    má pouze frekvenci 50 HZ a já nejsem schopen posoudit, zda-li je tento parametr stále rozhodující, když je za tu dobu na trhu spousta různých technologických novinek
    různě pojmenovaných (Index dokonalého obrazu 1200 PPI » HDR 10+ » Pixel Precise Ultra HD, Pur Color, čtyřjádrový procesor…. atd. atd. – prostě se v tomto musí běžný člověk ztratit!) 🙁
    Na TV nebudu hrát hry, sleduji běžné programy Skylink, příp. streemovat z Iphonu nebo Macbooku něco ze svých zdrojů.
    Pokud bude mít televizor možnost zrcadlit produkty Apple, bude to benefit, jinak používám Apple TV.
    Velmi Vám děkuji za ochotu mi poradit, zdravím Vás a těším se na Vaši odpověď.
    Michal.

    • Dobrý den,

      pokud se mi to povedlo dohledat správně v současné době máte Sony Bravia XBR-52LX900. Podle specifikace to vypadá na standardní 10 let starou LCD tv s bočním podsvícením. Co se týče výběru nové tv, chcete velkou úhlopříčku a máte docela dost omezený rozpočet. Takže si můžete vybírat jen z těch nejzákladnějších modelů. Nevím jak daleko od tv sedíte, ale pokud je to méně než 2,5 metru, tak bych do takto velké úhlopříčky při nekvalitním zdroji (tv vysílání) nešel. Čím dále budete sedět, tím lépe pro dojem z obrazu. S HDR u takto levných televizorů nepočítejte, nemají schopnosti na to jej nějak slušně zobrazit. S ohledem na vaše využití by to však nemělo vadit. Na výběr máte mezi LG (IPS panel) a Samsungem (VA panel). V zásadě typy co jste uvedl. Uvedené Samsungy se liší jen množstvím výbavy – u Samsungu berte UE70RU709. Výhody obou jsou rozebrány v článku. Operační systémy srovnatelné, podporu na Apple AirPlay tuším dostaly obě značky. U vaší současné tv je frekvence 240 Hz je marketingové označení použitého systému MotionFlow. V reálu měla nejspíš 100 Hz (nepovedlo se mi dohledat). Abych to shrnul, při daném rozpočtu, velikosti obrazovky a tv vysílání nemůžete čekat žádné zázraky, ale při dostatečné vzdálenosti od televizoru to bude použitelné řešení.

      • Zdravím Vás a děkuji za odpověď. Dovolil bych si v rámci toho abyste mi mohl poradit konkrétní typ televizoru ještě zmínit několik detailů.
        Od televizoru sedím cca 5 m daleko.
        Dále mi prosím můžete řici, co znamená HDR se kterým tedy v rámci ceny nemohu počítat?
        Můžete mi tedy poradit konkrétní typy televizorů, co by bylo podle Vás pro mne vhodné i s tím, že bych si musel něco připlatit? Rád bych měl od Vás nějaké konkrétní typy ke zvážení.
        Myslíte tedy, že u nové TV (Samsung/LG), které mají pouze 50Hz frekvenci bude obraz díky novým technologiím vypadat alespoň stejně, ne-li lépe než u mé současné SONY, která má frekvenci 100Hz?
        Velmi děkuji za radu.

        • Covybrat.cz 04/12/2019 at 07:56

          Dobrý den,

          HDR je podrobně rozepsáno v článku výše, v zásadě jde o to, že dokáže na televizoru zobrazit bohatší barvy, ale musí ho podporovat zdroj obrazu (typicky netflix, youtube, nebo bluray …) a televize ho musí být schopna zobrazit. Každá nová televize má napsánu podporu HDR, ale efekt začíná mít u tv za 20-30 tisíc kč (u velikosti 55 palců), u 70 palcových se bavíme o 40-50 tisících. Jelikož sledujete televizní vysílání tak vás to nijak trápit nemusí. Zda bude mít nová tv lepší obraz než ta součásná můžu jen tipovat, neznám z praxe vaši současnou (je už hodně stará). Ani si nejsem jistý, že má 100 Hz, nepodařilo se mi to dohledat. Jen tipuju, protože v té době byly 100 Hz panely u takové velikosti poměrně časté. Z technické specifikace se zdá, že obraz by rozhodně neměl být horší než u staré Sony, hlavním benefitem však bude větší plocha obrazovky. Konkrétní modely jste dobře našel sám. Při dané ceně a potřebách bych volil mezi Samsung UE70RU7092 a LG 70UM7450PLA. Obě mají svoje výhody a nevýhody. Samsung bude lepší večer, má lepší podání černé. Na druhou stranu nepřehraje staré xvid filmy (ty by však na obrazovce této velikosti vypadaly docela strašně). LG má horší černou, ale vyšší jas a lepší pozorovací úhly (obecně lepší pro denní sledování) a nemají problém s přehráváním ani starých formátů. Záleží co je pro vás důležitější, to si musíte zvolit sám.

  48. Dobrý večer,musím poděkovat za vyčerpávající článek.Moc mi pomohl v orientaci mezi televizemi.Vybírám 43″ Smart TV za 9-10 tisíc pro dceru do většího dětského pokoje.Ideální parametry 4K,HDR,3tuner,USB nahrávání.Můj favorit je LG 43UM7390(mimo jiné wide color gamut).Další alternativy by byly LG 43UM7450,LG 32LM6300(ne 4K),Samsung UE43RU7172,Panasonic TX-43FX550E.Nenašel jsem moc srovnání 43″ TV,tak bych Vás chtěl poprosit o radu při výběru.Děkuju,s pozdravem David H.

    • Dobrý den,

      další klasická volba mezi IPS (LG + Panasonic) a VA (Samsung). S ohledem, že to bude tv pro dcerku v pokojíčku, tedy sledování zejména ve dne, bych se asi klonil k IPS. Větší pozorovací úhly rovněž nebudou na škodu. Osobně bych pro tyto účely volil jeden z LG dvojice (liší se jen vzhledem, výbava i obraz totožný). Panasonic jde pořídit o něco levněji, ale má trochu kostrbatější ovládání.

  49. Dobrý den,
    uvažuji o koupi televizoru 43 palců a rozmýšlím se mezi LG 43UM7400PLB a Philips 43PUS7304. Televizi sledujeme přes den i večer, občas také filmy ve formátu avi, takže značku Samsung jsem z výběru vyřadil.
    Poradíte mi, kterou z těchto dvou vybrat, popř. ještě nějakou jinou variantu? Děkuji.

    • Dobrý den,

      z této dvojice mi přijde lepší volbou LG 43UM7400, který nabídne v zásadě stejný obraz jako druhý uváděný Philips, ale je za příjemnější cenu. I uživatelské prostředí je příjemnější u LG. Alternativou, která je bohužel se cenou také vysoko je Sony Bravia KD-43XG8096. I tak bych při této cenové úrovni zůstal u LG.

  50. Zdravím a moc děkuji za perfektní a aktualizovaný přehled, i jednotlivé recenze, díky kterým se mi podařilo vybrat na můj finální „short list“ dvě TV. „Starou dobrou“ Sony 65XF9005 vs. relativně novinku Samsung QE65Q82. Cenově jsou k dnešnímu datu naprosto stejné (34.990,-).

    Kvalitou obrazu mi dle popisu a recenzí připadají velmi podobné (a velmi dobré), výhody/nevýhody obou (když pominu nepodporu DivX/DTS u Samsungu) jsou jejich operační systémy. U Tizenu na jednu stranu uzavřený OS, na druhou stranu odladěný a zřejmě rychlejší systém. U Android OS naopak systém průběžně aktualizovaný, což na jednu stranu přinaší nové možnosti a opravy chyb. Na druhou stranu podle mě ale může v budoucnu (ne-li už dnes) narazit na poměrně starý CPU Mediatek u Sony (2016) a systém po aktualizacích na vyšší Android bude víc a víc drhnout…(?) V zásadě se ale nebráním ani jednomu OS, obávám se trochu jen stability a rychlosti toho Android OS na Sony (naopak variabilita Androidu mi přijde dobrá).

    TV primárně používáme na sledování klasické DVB-T(2), streamování z HBBTv/YouTube, pouštění HD (a teď konečně už i 4K) filmů z NASu nebo externího HDD a promítání fotek z NASu, ext. HDD nebo mirrorem z mobilu. To by měly zvládnout počítám obě TV bez problémů.

    Co byste zvolil vy? Vidíte u některého z modelů výše ještě nějaké jiné zásadnější benefity nebo naopak neduhy, které mi unikly?

    Díky moc!

    • Dobrý den,

      shrnul jste to moc hezky. I když mám Sony moc rád (zejména tento model), tak při stejné ceně nabízí více Samsung Q82R. Nevýhoda Samsungu je při této velikosti DTS, xvid vás při HD a 4K filmech moc trápit nebude. Pro tuto kvalitu se už používají jiné kodeky. Samsung u toho modelu nasadil cenu velmi agresivně a těžko hledá konkurenci. Z vašich požadavků obě televize dokáží vše uspokojit, stabilita je u Androidu skutečně lehce horší (ale žádná tragedie). Konkrétně model Sony 65XF9005 jsem měl doma skoro rok a za tu dobu bylo třeba ho 3-4 restartovat, jelikož mi bez restartu nešla spustit aplikace pro Netflix. Jinak jsem žádné komplikace nezažil. Pomalejší startování tv po restartu mě netrápilo, jelikož nebylo moc často. Na základě těchto důvodů bych z této dvojice bral Samsung.

1 9 10 11 12 13 17

    Přidejte váš dotaz nebo recenzi

    Před odesláním komentáře byste měli vědět jak pracujeme s vašimi osobními údaji. Důvodem pro zpracování osobních údajů je náš oprávněný zájem. Jsme správci osobních údajů a chráníme je v souladu se zákonem 101/2000 Sb., O ochraně osobních údajů a s principy obsaženými ve směrnici EU č. 95/46/EC (GDPR). Při odeslání komentáře zpracováváme tyto osobní údaje - jméno, email a vaši IP adresu. Jméno používáme pro oslovení při případné odpovědi. Jméno můžete nahradit i přezdívkou. Email používáme pouze pro odeslání notifikačního emailu se zprávou, že vám někdo odpověděl na váš dotaz, případně rovnou pošleme odpověď na váš dotaz. Email je neveřejný a pro jiné účely ho nepoužíváme. IP adresu využíváme výlučně pro ochranu formuláře před spamem. Případné úpravy osobních údajů a žádosti o smazání můžete vyřídit emailově na [email protected].

    Covybrat.cz
    Logo