- Rychlé odkazy:
- 4K televize
- Televize do 10 000 Kč
- Projektory
Chcete koupit novou televizi? Dejte si dohromady seznam vlastností, které vám na TV vadí a naopak těch, které chcete či oceňujete. Možná to zní na první pohled hloupě, ale na trhu je několik technologií a každá z nich má odlišné svoje silné a slabé stránky. Neexistuje univerzální „nejlepší volba“, ale je třeba výběr nové TV přizpůsobit potřebám a zvyklostem kupujícího. Díváte se na televizi z úhlu? Jste náruživý hráč? Sledujete ji spíše večer nebo přes den? Trápí vás „vybledlé barvy“? To je jen příklad otázek, které je dobré si zodpovědět. Vyznat se ve složité nabídce pomůže náš podrobný rádce.
Test televizorů 2026
| Pořadí v testu | Produkt | Kde koupit | Přibližná cena [Kč] | Uvedení na trh | Zobrazovací technologie | Typ panelu | Obnovovací frekvence [Hz] | Rozlišení | Barevná hloubka [bitů] | Pokrytí spektra DCI-P3 [%] | Pokrytí spektra Rec.2020 [%] | Local dimming | Podsvícení | Podpora HDR10 | Podpora Dolby Vision | Podpora HDR10+ | Podpora HLG | HDMI | Wi-Fi | Síťový vstup | USB (počet) | Bluetooth | Typ reproduktoru | Audio výkon [W] | Odhadovaná spotřeba za 1 000 hodin [kWh] | Odhadovaná spotřeba za 1 000 hodin (HDR) [kWh] | Duální tv tuner | Input lag v herním módu [ms] | Průměrná doba odezvy [ms] | Výška [cm] | Šířka [cm] | Hloubka [cm] | Výška (včetně podstavce) [cm] | Šířka (včetně podstavce) [cm] | Hloubka (včetně podstavce) [cm] | Váha [kg] | Kontrast | Úhly | Barvy | Konstrukce | Dynamika | Systém | Celkové hodnocení | Recenze |
|---|
| Pořadí v testu | Produkt | Kde koupit | Přibližná cena [Kč] | Uvedení na trh | Zobrazovací technologie | Typ panelu | Obnovovací frekvence [Hz] | Rozlišení | Barevná hloubka [bitů] | Pokrytí spektra DCI-P3 [%] | Pokrytí spektra Rec.2020 [%] | Local dimming | Podsvícení | Podpora HDR10 | Podpora Dolby Vision | Podpora HDR10+ | Podpora HLG | HDMI | Wi-Fi | Síťový vstup | USB (počet) | Bluetooth | Typ reproduktoru | Audio výkon [W] | Odhadovaná spotřeba za 1 000 hodin [kWh] | Odhadovaná spotřeba za 1 000 hodin (HDR) [kWh] | Duální tv tuner | Input lag v herním módu [ms] | Průměrná doba odezvy [ms] | Výška [cm] | Šířka [cm] | Hloubka [cm] | Výška (včetně podstavce) [cm] | Šířka (včetně podstavce) [cm] | Hloubka (včetně podstavce) [cm] | Váha [kg] | Kontrast | Úhly | Barvy | Konstrukce | Dynamika | Systém | Celkové hodnocení | Recenze |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| TOP 1 | Kde koupit? | 35000 | 2025 | OLED | OLED | 100 (165) | 4K | 10 | 99 | 79 | ne | - | ano | ano | ne | ano | 4 | ano | ano | 3 | ano | 4.2 | 60 | 64 | 171 | ne | 8 | 3 | 70,3 | 122,2 | 26,3 | 74,2 | 122,2 | 2,7 | 22,1 | 95 % | 100 % | 90 % | 90 % | 90 % | 80 % | 92 % | ||
| TOP 2 | Kde koupit? | 36000 | 2024 | OLED | OLED | 100 (144 pro hraní) | 4K | 10 | 99 | 92 | ne | - | ano | ne | ano | ano | 4 | ano | ano | 4 | ano | 4.2.2 | 70 | 82 | 191 | ano | 9 | 3 | 70,6 | 122,5 | 1,1 | 77,1 | 122,5 | 26,8 | 23,9 | 95 % | 100 % | 90 % | 90 % | 90 % | 80 % | 91 % | ||
| TOP 3 | Kde koupit? | 35000 | 2025 | OLED | OLED | 100 (165) | 4K | 10 | 99 | 91 | ne | - | ano | ne | ano | ano | 4 | ano | ano | 4 | ano | 4.2.2 | 70 | 84 | 256 | ano | 8 | 2 | 70,6 | 122,5 | 11 | 77,1 | 122,5 | 26,8 | 23,9 | 95 % | 100 % | 90 % | 90 % | 90 % | 80 % | 91 % | ||
| TOP 4 | Kde koupit? | 25000 | 2025 | OLED | OLED | 100 (144) | 4K | 10 | 98 | 78 | ne | - | ano | ano | ne | ano | 4 | ano | ano | 2 | ano | 2.2 | 40 | 77 | 191 | ne | 10 | 3 | 70,3 | 122,2 | 4,5 | 75,7 | 122,2 | 23 | 16 | 95 % | 100 % | 85 % | 85 % | 90 % | 80 % | 90 % | ||
| TOP 5 | Kde koupit? | 29000 | 2024 | OLED | OLED | 100 (144 pro hraní) | 4K | 10 | 99 | 91 | ne | - | ano | ne | ano | ano | 4 | ano | ano | 2 | ano | 2,1 | 40 | 81 | 123 | ano | 10 | 3 | 70,8 | 122,5 | 4 | 77,4 | 122,5 | 26,5 | 17,3 | 95 % | 100 % | 80 % | 85 % | 90 % | 80 % | 89 % | ||
| TOP 6 | Kde koupit? | 23000 | 2025 | OLED | OLED | 100 (144) | 4K | 10 | 99 | 90 | ne | - | ano | ne | ano | ano | 4 | ano | ano | 2 | ano | 2.1 | 40 | 80 | 203 | ano | 10 | 3 | 70,9 | 122,5 | 40 | 77,4 | 122,5 | 26,5 | 15,9 | 95 % | 100 % | 80 % | 85 % | 90 % | 80 % | 89 % | ||
| TOP 7 | Kde koupit? | 33000 | 2023 | OLED | OLED | 100 | 4K | 10 | 99 | 78 | ne | - | ano | ano | ne | ano | 4 | ano | ano | 2 | ano | 3.2 | 50 | 83 | 97 | ano | 15 | 3 | 73,8 | 122,7 | 5,3 | 73,8 | 122,7 | 32,7 | 18,8 | 95 % | 95 % | 75 % | 85 % | 90 % | 75 % | 85 % | ||
| TOP 8 | Kde koupit? | 36000 | 2024 | QLED | VA | 100 (144 pro hraní) | 4K | 10 | 95 | 75 | ano | přímé | ano | ne | ano | ano | 4 | ano | ano | 2 | ano | 4.2.2 | 70 | 77 | 193 | ano | 9 | 9 | 70,7 | 122,5 | 2,2 | 76,8 | 122,5 | 23,2 | 20,6 | 90 % | 70 % | 80 % | 90 % | 85 % | 80 % | 84 % | ||
| TOP 9 | Kde koupit? | 20000 | 2025 | OLED | OLED | 100 | 4K | 10 | 98 | 90 | ne | - | ano | ne | ano | ano | 4 | ano | ano | 2 | ano | 2.0 | 20 | 83 | 100 | ano | 10 | 4 | 76,5 | 122,5 | 3,4 | 70,6 | 122,5 | 23,5 | 12,6 | 90 % | 95 % | 75 % | 80 % | 85 % | 80 % | 84 % | ||
| TOP 10 | Kde koupit? | 20000 | 2025 | OLED | OLED | 100 | 4K | 10 | 98 | 78 | ne | - | ano | ano | ne | ano | 4 | ano | ano | 2 | ano | 2.0 | 20 | 77 | 135 | ne | 10 | 3 | 70,8 | 122,8 | 4,6 | 77,2 | 122,8 | 23,5 | 14,5 | 90 % | 90 % | 80 % | 85 % | 85 % | 80 % | 84 % | ||
| TOP 11 | Kde koupit? | 26000 | 2024 | QLED | VA | 100 (144 pro hraní) | 4K | 10 | 95 | 74 | ano | přímé | ano | ne | ano | ano | 4 | ano | ano | 2 | ano | 4.2.2 | 60 | 77 | 174 | ano | 11 | 10 | 70,6 | 122,7 | 2,7 | 76,8 | 122,7 | 23,7 | 20,6 | 85 % | 70 % | 75 % | 85 % | 85 % | 80 % | 81 % | ||
| TOP 12 | Kde koupit? | 23000 | 2025 | QLED | VA | 100 (165) | 4K | 10 | 93 | 73 | ano | přímé | ano | ne | ano | ano | 4 | ano | ano | 2 | ano | 4.2.2 | 60 | 76 | 209 | ano | 10 | 11 | 70,6 | 122,7 | 2,7 | 76,8 | 122,7 | 23,7 | 20,6 | 85 % | 60 % | 70 % | 85 % | 85 % | 80 % | 79 % | ||
| TOP 13 | Kde koupit? | 20000 | 2023 | miniLED | VA | 100 | 4K | 10 | 93 | 72 | ano | Direct | ano | ano | ano | ano | 4 | ano | ano | 1 | ano | 2.1 | 50 | 83 | 220 | ne | 11 | 10 | 71,6 | 122,5 | 7,2 | 79,4 | 122,5 | 28 | 18,4 | 85 % | 60 % | 80 % | 80 % | 75 % | 75 % | 78 % | RECENZE | |
| TOP 14 | Kde koupit? | 20000 | 2024 | QLED | VA | 100 | 4K | 10 | 93 | 72 | ano | přímé | ano | ne | ano | ano | 4 | ano | ano | 2 | ano | 2.2 | 40 | 80 | 183 | ano | 10 | 8 | 70,6 | 122,8 | 4,6 | 76,6 | 122,8 | 24,4 | 20,1 | 85 % | 60 % | 70 % | 85 % | 85 % | 80 % | 78 % | ||
| TOP 15 | Kde koupit? | 23000 | 2025 | LED | IPS | 100 (144) | 4K | 8 bitů + FRC | 94 | 73 | ano | přímé | ano | ano | ne | ano | 4 | ano | ano | 2 | ano | 2.2 | 40 | 84 | 185 | ne | 10 | 11 | 70,9 | 122,6 | 5,8 | 77,6 | 122,6 | 32,5 | 13,7 | 80 % | 60 % | 70 % | 85 % | 85 % | 80 % | 78 % | ||
| TOP 16 | Kde koupit? | 15000 | 2024 | QLED | VA | 100 (144 Hz pro PC hry) | 4K | 8 bitů + FRC | 94 | 74 | ano | přímé | ano | ano | ano | ano | 4 | ano | ano | 2 | ano | 2.1 | 40 | 63 | 160 | ne | 10 | 4 | 71,7 | 123,1 | 7,9 | 78,1 | 123,1 | 29,5 | 15,4 | 85 % | 65 % | 80 % | 75 % | 85 % | 75 % | 78 % | ||
| TOP 17 | Kde koupit? | 17000 | 2023 | LED | VA | 100 | 4K | 8 bitů + FRC | 92 | 72 | ano | Direct | ano | ano | ano | ano | 4 | ano | ano | 1 | ano | 2.0 | 30 | 77 | 190 | ne | 11 | 9 | 71,1 | 122,5 | 7 | 77,1 | 122,5 | 31,6 | 14,2 | 80 % | 60 % | 70 % | 80 % | 75 % | 75 % | 74 % | ||
| TOP 18 | Kde koupit? | 18000 | 2024 | QLED | VA | 100 | 4K | 8 bitů + FRC | 92 | 71 | ano | přímé | ano | ne | ano | ano | 4 | ano | ano | 2 | ano | 2.2 | 40 | 77 | 224 | ano | 11 | 10 | 70,6 | 122,8 | 4,7 | 76,8 | 122,8 | 25,3 | 19,8 | 80 % | 60 % | 70 % | 80 % | 75 % | 80 % | 74 % | ||
| TOP 19 | Kde koupit? | 16000 | 2025 | QLED | VA | 100 (144) | 4K | 10 | 93 | 72 | ano | přímé | ano | ne | ano | ano | 4 | ano | ano | 2 | ano | 2.2 | 30 | 76 | 217 | ne | 12 | 11 | 70,6 | 122,8 | 4,7 | 76,4 | 122,8 | 24,7 | 17,2 | 75 % | 60 % | 70 % | 80 % | 80 % | 80 % | 73 % | ||
| TOP 20 | Kde koupit? | 20000 | 2025 | LED | IPS | 100 | 4K | 8 bitů + FRC | 94 | 71 | ano | přímé | ano | ano | ne | ano | 4 | ano | ano | 2 | ano | 2.0 | 20 | 64 | 113 | ne | 10 | 11 | 71,6 | 123,6 | 3 | 74,2 | 123,6 | 28 | 15,7 | 70 % | 60 % | 70 % | 80 % | 80 % | 80 % | 72 % | ||
| TOP 21 | Kde koupit? | 15000 | 2025 | QLED | VA | 100 (144) | 4K | 10 | 91 | 71 | ano | přímé | ano | ne | ano | ano | 4 | ano | ano | 2 | ano | 2.0 | 20 | 63 | 181 | ne | 10 | 12 | 70,9 | 123,3 | 2,6 | 76,6 | 123,3 | 24,8 | 15 | 70 % | 60 % | 60 % | 80 % | 80 % | 80 % | 71 % | ||
| TOP 22 | Kde koupit? | 13000 | 2025 | QLED | VA | 50 | 4K | 8 bitů + FRC | 90 | 70 | ne | boční (edge) | ano | ne | ano | ano | 3 | ano | ano | 2 | ano | 2.0 | 20 | 64 | 152 | ne | 12 | 11 | 70,9 | 123,2 | 2,6 | 76,8 | 123,2 | 23,9 | 14,3 | 55 % | 60 % | 55 % | 75 % | 65 % | 75 % | 63 % | ||
| TOP 23 | Kde koupit? | 14000 | 2025 | LED | IPS | 50 | 4K | 8 bitů + FRC | 94 | 71 | ano | boční (edge) | ano | ne | ne | ano | 3 | ano | ano | 2 | ano | 2.0 | 20 | 64 | 110 | ne | 13 | 11 | 71,6 | 123,6 | 3 | 78,3 | 123,6 | 25,7 | 15,3 | 55 % | 60 % | 55 % | 75 % | 65 % | 75 % | 63 % | ||
| TOP 24 | Kde koupit? | 16000 | 2024 | QLED | VA | 100 | 4K | 8 bitů + FRC | 93 | 72 | ne | boční (edge) | ano | ne | ano | ano | 4 | ano | ano | 2 | ano | 2.0 | 20 | 64 | 160 | ano | 10 | 11 | 70,9 | 123,3 | 2,6 | 77,4 | 123,3 | 25,6 | 16,9 | 50 % | 60 % | 50 % | 75 % | 75 % | 80 % | 62 % | ||
| TOP 25 | Kde koupit? | 14000 | 2024 | QLED | VA | 50 | 4K | 8 bitů + FRC | 93 | 72 | ne | boční (edge) | ano | ne | ano | ano | 4 | ano | ano | 2 | ano | 2.0 | 20 | 63 | 126 | ne | 9 | 11 | 70,8 | 123,2 | 2,6 | 74,6 | 123,2 | 22,4 | 15,8 | 50 % | 60 % | 45 % | 75 % | 60 % | 75 % | 62 % | ||
| TOP 26 | Kde koupit? | 10000 | 2025 | QLED | VA | 50 | 4K | 8 bitů + FRC | 91 | 70 | ne | boční (edge) | ano | ne | ne | ano | 3 | ano | ano | 1 | ano | 2.0 | 20 | 79 | 118 | ne | 12 | 11 | 71,1 | 123,4 | 6 | 75,8 | 123,4 | 23,7 | 11,6 | 55 % | 60 % | 50 % | 75 % | 65 % | 75 % | 62 % | ||
| TOP 27 | Kde koupit? | 11000 | 2025 | LED | IPS | 50 | 4K | 8 bitů + FRC | 93 | 72 | ne | přímé | ano | ne | ne | ano | 3 | ano | ano | 1 | ano | 2.0 | 20 | 84 | 105 | ne | 10 | 12 | 71,2 | 123,6 | 6,8 | 77,2 | 123,6 | 23,5 | 11,6 | 50 % | 60 % | 50 % | 75 % | 65 % | 75 % | 60 % | ||
| TOP 28 | Kde koupit? | 14000 | 2025 | LED | IPS | 50 | 4K | 8 bitů + FRC | 91 | 69 | ne | přímé | ano | ne | ne | ano | 3 | ano | ano | 2 | ano | 2.0 | 20 | 81 | 121 | ne | 12 | 11 | 71,5 | 123,5 | 5,8 | 78,7 | 123,5 | 26 | 11 | 45 % | 60 % | 30 % | 70 % | 60 % | 75 % | 53 % | ||
| TOP 29 | Kde koupit? | 8000 | 2025 | LED | VA | 50 | 4K | 8 bitů + FRC | 81 | 63 | ne | boční (edge) | ano | ne | ne | ano | 3 | ano | ano | 1 | ano | 2.0 | 20 | 79 | 118 | ne | 12 | 14 | 70,8 | 122,5 | 7,7 | 75,6 | 122,5 | 20 | 10 | 50 % | 55 % | 25 % | 70 % | 60 % | 75 % | 52 % | ||
| TOP 30 | Kde koupit? | 9000 | 2025 | LED | IPS | 50 | 4K | 8 bitů + FRC | 85 | 63 | ne | přímé | ano | ne | ne | ano | 3 | ano | ano | 1 | ano | 2.0 | 20 | 84 | 105 | ne | 12 | 14 | 71,8 | 123,6 | 6,8 | 78 | 123,6 | 23 | 11,6 | 45 % | 60 % | 25 % | 70 % | 60 % | 75 % | 51 % |
Hodnotili jsme ve srovnávacím testu většinu zajímavých modelů televizí pro tento rok. Jako referenční úhlopříčku jsme si vybrali rozměr 55 palců, což je 140 na centimetry. Výrobci mají obvykle u jedné řady stejné funkce a velmi podobnou kvalitu tv panelů, proto můžete v testu hledat i jiné rozměry, než 55″ a porovnání televizí bude stále relevantní. Nejlepší televize 2026 a vítěz testu je Samsung S95C a LG G3. Obě však mají velmi vysokou cenu. Pokud se na to díváte racionálně, je pro většinu lidí nejlepší volbou LG C2, která nabídne lehce horší cenu, ale v tuto chvíli za méně než poloviční cenu.
Jak hodnotíme
- U kontrastu nejde jen čistě o jeho hodnotu, ale také o kvalitu lokálního tlumení (pokud je), blooming a black crush handling.
- U pozorovacích úhlů subjektivně hodnotíme, kdy dochází k deformaci a vyblednutí barev a ztrátě jasu.
- Ačkoliv to na první pohled nemusí být jasné, pod hodnocením „barev“ (která má v celkovém hodnocení televizoru značný význam) se skrývá pokrytí barevného spektra (s větší vahou na DCI-P3), dále maximálním jasu (to je důvod proč zde klasické OLEDy trochu ztrácí). Jednolitosti zobrazení černé barvy (temnější nebo naopak světlejší rohy obrazovky) a také podpora Dolby Vision, jakožto stále dominantního HDR formátu.
- Konstrukce je pak čistě subjektivní pocit ze zpracování přístroje. Vyšší kvalita materiálů znamená lepší zpracování a vyšší životnost.
- U hodnocení dynamických scén má velký význam frekvence panelu, dále doba odezvy, podpora BFI, VRR a částečně také subjektivní pocit z pohybových scén, protože ne vše lze popsat čísly.
- U hodnocení operačního systému televizoru má největší vliv snadnost používání systému (subjektivní metrika) a jeho rychlost (na několika úkonech, typu jak dlouho trvá změnit zdroj obrazu, spustit netflix, upravit jas atd..). Menší vliv pak má to zda značka nabízí (a v jaké míře) aktualizace operačního systému, funkčnost dálkového ovládání, možnosti přizpůsobení a z pohledu výbavy také USB ve verzi 3.0 a HDMI 2.1.
Zvuk nehodnotím. Důvodem je fakt, že většina lidí co znám má u „dražších“ tv (což jsou právě ty s lepším zvukem), stejně nějakou formu samostatného audio řešení – domácí kino, soundbar, zesilovač + repro atd…
Toto je metodika hodnocení verze 2.0. Důvodem pro změnu, že původní vznikla někdy okolo roku 2018 a od té doby se technologie (OLED, QD-OLED, miniLED) dost posunuly. Což má za následek i to, že podle těchto podmínek mají klasické levné LED kolem 10 000 Kč docela nízké skóre. Neznamená to že jsou to nutně špatné tv, ale pro náročnější diváky vhodné nejsou.
Jakou televizi bych aktuálně doporučil ke koupi
Aktualizováno v lednu 2025. Cena televizorů z roku 2024 už je na velmi slušné úrovni, minima však všechny ještě nedosáhly. Některé modely z roku 2023 už jsou vyprodány, ale hodně je jich ještě k dostání a většinou za dobré ceny. Jen u malé časti z nich začínají ceny opět růst.
Nejlepší televize do 5 000 Kč
Při takto nízké ceně je výběr skutečně obtížný a musím přiznat, že rozdíly mezi značkami jsou malé. Osobně bych se i v této ceně vyhnul malým či neznámým výrobcům a raději pár stovek připlatil. V této cenové kategorii cílíte na malé úhlopříčky okolo 32 a 40 palců. Pokud vybíráte svoji hlavní televizi, doporučuji raději nějakou dobu šetřit a zkusit se dostat do následující cenové kategorie (10 000 Kč), kde jde koupit „full-size“, tzn. 55 palců v dostatečné kvalitě.
Pokud vás omezují fyzické rozměry, nebo je rozpočet 5 000 opravdu hraniční, tak zvažte LG 32LQ630B 50 Hz typ panelu je reportován IPS i VA, HDready rozlišení (při této velikosti stále použitelné), dobrý operační systém, zvuk také docela použitelný.
De facto to stejné platí i pro Samsung UE32T4302 50 Hz, výhradně s VA panelem, HDready rozlišení (při této velikosti stále použitelné), rovněž dobrý operační systém s plnou výbavou jako u vyšší modelů od Samsungu. Cenovka je pár stovek pod 5 000 Kč.
Alternativně, můžete se zkusit GoGEN TVF 32M340 – fullHD (1920 x 1080) a 50 Hz. Cena se blíží 4 500 Kč. A časem by mohla být nejlevnější ze všech zde uvedených. Takže pokud je nejnižší cena hlavní prioritou, můžete ji zvážit. Tentokrát by se mělo jednat o VA panel (nevím, jestli v celé sérii). Nastavování v operačním systému je trochu hra na schovávanou, naštěstí většinu věcí stačí najít jen jednou. Jinak pro něj platí klasické neduhy takto levných přístrojů – slabší zvuk, lehce zmatený operační systém a pomalejší reakce.
Nejlepší televize do 10 000 Kč
Základní 55ky jsou většinou pod 10 000 Kč koupit, jen výjimečně po uvedení na trh jsou dražší. Takže pod touto cenovou hranicí najdeme LG 55UT73003. LG má nepatrně horší obraz (oproti níže zmiňovaňovanému Samsungu) a IPS panel, místo VA u Samsungu, ale přehraje i filmy ve starším formátu. Samsung (respektive VA panel) nabídne lepší černou barvu, IPS zase drobně vyšší jas a lepší pozorovací úhly.
Samsung DU7172 jde bez potíží sehnat za skvělých 8 5000 Kč a je lepší volbou. Na svoji cenu má velmi solidní obraz, propracovaný a plynulý systém. Jedinou zásadní nevýhodou je fakt, že nepodporuje starší filmový kodek xvid a zvuk ve formátu DTS. Pokud sledujete jen televizní vysílání, tak vás to nemusí nijak trápit.
Vlastně je tu jen jeden kousek co bych v této ceně (nyní za luxusních 8 000 Kč) doporučil a to TCL 55V6B – slušný obraz, trochu se šetřilo na HW a tak operační systém někdy trochu zaváhá. Ale nabídne lehce lepší obraz než ostatní přístroje s cenou okolo 10 000 Kč od LG, Samsungu atd…
Nejlepší televize do 15 000 Kč
Toto je obvykle taková slabší kategorie. U „známějších“ značek zde dosáhnete jen na základní modely, které nepřináší žádné zásadní zlepšení vůči těm s cenou okolo deseti tisíc. Nicméně občas do sní spadnou 100 Hz panely od cenově agresivních značek. A to je i případ současného stavu. Můžete vybírat z :
TCL 55C745 – 100 Hz VA panel už má zase lákavou cenu – aktuálně cca 14 500 Kč. Klasické LED s přímým podsvícením je při sezení přímo před tv a v lehce potemnělé místnosti má na svoji cenovku velmi krásný obraz. Bohužel už se doprodává. V HDR se nemůže měřit s tv typu LG C4, či Sony X90L které koupíte o nějakých 5-10 tisíc dráž. Operační systém je AndroidTV.
Hisense 55U7NQ – vlastně skoro to stejné co TCL, jen od jiného výrobce, ale aktuálně stojí 16 000 Kč – ale to se může zase změnit. Hlavním rozdílem je operační systém VIDAA. Osobně bych z těchto dvou volil podle ceny a pokud bude podobná (dost často se mění), tak zvažte zda vás v něčem omezuje systém Vidaa (některé aplikace pro něj nejsou dostupné). Alternativou od Hisense je 55E7NQ Pro, má nižší cenu (12 000 Kč), ale je horší. Méně zón lokálního tlumení a lehce nižší jas. Pokud by cena výrazně nižší, než U7NQ už nebude dostupná tak ji můžete zvážit.
Nejlepší televize do 20 000 Kč
Tahle cenová úroveň dostala nejvíc na frak. Do polovinu roku 2023 ještě platilo, že za 20 000 Kč pořídíte velmi slušnou tv. To se bohužel změnilo a nyní se tato hranice posouvá výrazně výše, až těsně pod 30 000 Kč. Což je vážně škoda, doufám že se ceny ještě vzpamatují a o pár tisíc spadnou.
Aktuálně se pod 20 000 Kč dají koupit větší velikosti základních modelů typu Samsung QE65Q80D. Má 100 Hz a docela slušný obraz. To Hisense 65U7NQ se pohybuje od 18 po 20 000 Kč, ale je to 100 Hz miniLED s výrazně lepším obrazem. Alternativou pro větší velikost je základní Samsung UE75DU7172, kterou ale můžete mít za vážně hezkou cenu – cca 16 500 Kč (85 palcová varianta stojí okolo 22 000 Kč).
Aktuálně je mezi 55 palci ideální volbou v této ceně Samsung QE55QN85D, za cca 17 000 Kč. Hisense 55U7NQ , stojí o 1 000 Kč méně a také nabídne skvělý poměr ceny a výkonu. Pokud vás nelimituje operační systém Vidaa (spoustu lidí ne) a zároveň chcete co nejvíc ušetřit tak se jí nebojte. Od TCL je momentálně nejzajímavější TCL 55C765 za rovných 20 000 Kč. Dle parametrů lepší než QN85D, v praxi to není tak jednoznačné. Každá z těchto tv je zajímavá a uspokojí i náročnější (nikoliv však nejnáročnější) diváky. Pokud vám nevadí trochu si připlatit tak za 22 000 Kč lze mít Samsung QE55S90D. Za ty peníze je to super kup.
Možná vás to překvapí, ale okolo 40 000 Kč jde koupit i 85 palcový obr. Jasně, výbavou a kvalitou obrazu je to spíše základní model, ale možná pro někoho zajímavé: Samsung UE85DU7172 lze koupit v akci i pod 20 000 Kč.
Nejlepší televize do 30 000 Kč
Donedávna platilo, že této ceně se blížili 65 palcové OLEDy. Nyní jsme v situaci kdy do 30 000 Kč kupujete opravdu kvalitní 55ku.
Klasikou je LG C4 je okolo 27 000, není to špatná cena ale nejspíše během jara spadne o cca tisícovku. Výraznější pokles bych však nečekal a pokud chcete kupovat, tak je solidní čas. Případně počkat na uvedení C5 a pak by se cena mohla trochu pohnout dolů. Od Samsungu je alternativou Samsung QE55S90D, který je lehce okolo 22 000 Kč. Za rovných 30 000 Kč jde koupit i 65 palcová varianta. Mě osobně o trochu víc vyhovuje obraz od C4, ale je to subjektivní. Pokud z nějakého důvodu preferujete Samsung tak se jí bát nemusíte. Pochopitelně čím více bude S90D levnější od C4, tím je S90D atraktivnější. A 5 000 Kč, což je aktuální rozdíl není vůbec málo.
Můžete zkusit i OLEDy od jiných výrobců. U Philipsu získáte Ambilight a podobnou cenu jako má LG. U Sony a Panasonicu si obvykle výrazně připlatíte. Striktně vzato tak pro opravdu náročného diváka nabídnou o něco lepší obraz. Zejména upscaling a drobné softwarové úpravy obrazu mají na špičkové úrovni. Ale ten příplatek za to pro většinu kupujících nestojí a C4/S90D má výrazně lepší poměr ceny a hodnoty.
Jestli nechcete OLED, výběr kupodivu není extra velký. Loňské LED od Sony už mizí z trhu, ale pořád jde koupit Sony Bravia XR-55X90L za hezkých 30 000 Kč. Pokud vám obraz od Sony vyhovuje, tak je to moc hezká cena. Smysl také dává Samsung, např. Samsung QE55QN90D (cca 24 000 Kč) nebo už dříve zmiňované TCL 55C765, které má lehce horší obraz, ale výrazně atraktivnější cenu. Bohužel Sony ani Panasonic nedokáží cenově dravým značkám (TCL, Hisense, ale i Samsung) cenově konkurovat a nejsou o tolik lepší, jaký je rozdíl v ceně.
Pokud potřebujete větší úhlopříčku, tak se podívejte do předešlých cenových kategorií a jen zvyšte velikost. Obecně platí, že ve velkých velikostech (75 palců a více) nabídnou nejlepší cenu Hisense a TCL.
Nejlepší televize do 40 000 Kč
Jak se ceny posunuly, tak okolo této ceny jde pořídit i velmi dobré televizory o velikosti 65 palců. Nejlepší koupě je aktuálně LG 65C4, ta stojí krásných 34 000 Kč. Ještě nedávno byla přes 40 000 Kč. Pokud chcete 65 palců v této ceně, tak za mě ideální volba.
V 75 palcích je také z čeho vybírat TCL 75C845 (už jde s přehledem koupit za 34 000 Kč) nebo Samsung QE75QN85C, který je o cca 1 000 Kč dražší. A na rovinu mnoho navíc toho nenabídne. Samozřejmě můžete mít i větší velikost u televizorů z předcházejících kategorií.
Nejlepší televize 55 palců
Pořád se jedná o nejčastěji nakupovanou úhlopříčku. Nechci u ní jmenovat jeden konkrétní model – navíc ty skutečně nejlepší (řada G od LG, 9x od Sony, či 2000 od Panasonicu) nabízí jen o kousek lepší obraz než ty „druhé“ v pořadí (LG C, Sony 8x, Panasonic 1500) a přitom stojí výrazně více. Navíc je těžké i bez kontextu ceny určit, která z nich je nejlepší. Protože každá má nějakou drobnou výhodu a vždy záleží na potenciálním kupci co preferuje. Z pohledu prodejů je za poslední dobu v tomto vyšším segmentu dominantní LG C4. A já se tomu vůbec nedivím, je to skutečně povedený televizor.
Co chci zdůraznit, že 55 palců je aktuálně mezník ve kterém u všech výrobců můžete koupit tv bez kompromisů. Tj., 100 Hz, 10 bitů atd.. U některých výrobců při menších úhlopříčkách 100 Hz mít nelze.
Nejlepší televize 50 palců
Pro kontext doporučuji přečíst i předešlý odstavec. Nicméně do 50 palců už tak snadný výběr není. Osobně bych doporučil 48 palcový OLED – aktuálně v nabídce např. u LG (LG OLED48C4), Sony (Sony XR-48A90L) nebo Philipsu (Philips 48OLED818).
Nejlepší televize 43 palců
Opět relativně omezený výběr, který je stejný jako u 50 palců. Osobně bych i zde doporučil 42 palcový OLED – aktuálně v nabídce např. u LG (LG OLED42C4) nebo Sony (Sony XR-42A90K).
Nejlepší televize 65 palců
Lze o ní říct naprosto to stejné co o kategorii do 55 palců. Výbavou se mezi sebou nijak neliší, jen u některých modelů s vyšší úhlopříčkou roste i audio kvalita – vyšší výkon či vyšší počet kanálů.
Nejlepší televize 75 palců
Lze o ní říct naprosto to stejné co o kategorii do 55 palců. Jedinou výjimkou jsou OLED, které nemají úhlopříčku 75 palců, ale mají 77. Jejich cena je však pořád extrémně vysoká a pro naprostou většinu kupujících nedostupná. Na druhou stranu „levný“ televizor typu Samsung UE75DU7172 jde bez potíží pořídit za 18 000 Kč.
Jak vybrat TV podle parametrů
Vybírejte podle toho, co sledujete
Dříve než se dostaneme k jednotlivým důležitým parametrům výběru televize, jako je úhlopříčka nebo rozlišení, je zásadní otázka: co na ní budete sledovat. Čtenáři se často v komentáři pod článkem ptají jaká televize je pro ně nejlepší. Strašně moc to záleží na jejím využití. Uvedu několik příkladů: Sleduji hlavně klasické TV vysílání Jestliže sledujete výhradně televizní vysílání, tak nemá cena kupovat 65 palců velký OLED panel za 70 a více tisíc. Kvůli nízkému rozlišení (jen část kanálů je v HD, hodně je jich ještě v nízké kvalitě), bude obraz stejně trochu rozkostičkovaný a kvalita displeje a dalších funkcí takhle drahého panelu se nemá šanci na plno projevit.
Ano, bude mít lepší obraz než stejně velká televize za 20-30 tisíc, ale ten rozdíl nebude nijak velký. Naopak rozdíl v ceně je pro většinu lidí obrovský. Jako rozumná volba mi zde přijde 49-55 palců velký přístroj s cenou okolo 15 000 – 20 000 Kč. Ideální poměr ceny a výkonu. Stejný názor mají i experti z Tomsguide. Sleduji TV vysílání, ale i filmy ve vysoké kvalitě Případně hrajete hry na novější konzoli. Je jedno zda se jedná o DVD či Blu-ray disky, nebo máte předplacený Netflix. Zde již má cenu investovat do kvalitnějšího zobrazovadla, záleží co vám dovolí rozpočet. Čím menší je podíl sledování tv vysílání, tím více se můžete klonit k dražším televizím.
Opět vycházejte ze svého rozpočtu. Dobře vám poslouží televize v cenové hladině z předešlého odstavce, ale u filmů ve vysoké kvalitě je již divácký zážitek u dražšího přístroje někde jinde. Díky kvalitnímu zdrojovému videu se není potřeba bát ani úhlopříčky 65 palců a vybírat lze z cenové hladiny od nějakých 30 000 – 70 000 Kč. Existují sice ještě dražší televizory, ale rozdíl v kvalitě je opravdu minimální a cenový i několika násobný. 65“ obrazovky jsou pořád o něco dražší než ty 55“, ale oproti předchozím letům je rozdíl výrazně menší. Řekl bych, že 55“ je volba rozumu a 65“ srdce.
Velikost televize
Než se vydáte do obchodu, promyslete si jak velkou televizi chcete – především jde o velikost úhlopříčky televize. Měli byste vědět, že velká obrazovka vždy neznamená lepší pocit ze sledování televize. Jestliže máte menší obývák, televizní kanály nepřijímáte ve vysokém rozlišení a nemáte ani blu-ray přehrávač, televizi s obří úhlopříčkou příliš nevyužijete. Televizi s velkou úhlopříčkou využijete tehdy, když přijímáte signál ve vysokém rozlišení. Ten se šíří přes HD televizní kanály, blu-ray nosiče a také ho využívá spousta videoher. Jestliže váháte nad tím, jak velkou televizi koupit, změřte si velikost obýváku, nebo pokoje, ve kterém ji budete sledovat. Doporučené vzdálenosti a průměrné velikosti TV uvádíme v tabulce níže. Pozorovací vzdálenost televize je však také individuální záležitostí. Například podle Michael Bizzaco a Josh Levenson je nutné vzít do úvahy více faktorů. Zohlednit musíte kvalitu signálu, typ programu nebo filmu, okolní podmínky a osobní preference.
Rozlišení televize
Na pozorovací vzdálenost má velký vliv rozlišení vysílání:
- 8K – rozlišení 7680 x 4320, což znamená cca 33 milionů pixelů. Což je opět 4x tolik zobrazovaných informací oproti 4K. V praxi zatím má 8K rozlišení využití jen u opravdu velkých obrazovek (85 palců a více), kdy už jsou u 4K (při sledování zblízka) vidět jednotlivé pixely.
- 4K = Ultra HD – rozlišení 3840 x 2160 pixelů nabízí 4x více zobrazovaných informací. Aktuálně se jedná o standard a toto rozlišení má přes 90 % prodávaných televizí.
- Full HD – rozlišení 1920 x 1080 pixelů už je dnes součástí je několika malých modelů (32 palců a méně) či vyloženě low-costových značek.
- HD ready – rozlišení 1280 x 720 pixelů je dnes již zastaralé a potkat ho u nového televizoru už je opravdu velké štěstí.
Upscaling
Pod tímto anglickým slovem se označuje situace, kdy televizor „přepočítává“ video z menšího rozlišení do vyššího. S ohledem na fakt, že většina v současné době prodávaných televizorů má rozlišení 4K a velká část videí co ní budete sledovat bude v nižším rozlišení. Zejména starší filmy a pořady byly natočené kamerami, které HD neuměly – protože v té době takové rozlišení ani neexistovalo. U televizního vysílání se většinou potkáte s těmito rozlišeními:
- Full HD (1920 × 1080 px)
- HD (720 × 1280 px)
- SD+ (1440 × 1080 px)
- SD (960 × 540 px)
Upscaling má na starost obrazový procesor a určuje jak bude video v nižším rozlišení vypadat na vašem televizoru. Zejména pokud jde o jeho ostrost a vykreslení detailů. Vlevo vidíte obraz ze zdrojového videa, vpravo je výsledek upscalingu. Všimněte si zejména ostřejších linií u lokte postavy nebo konce dredů. Zdrojový snímek byl v HD, tedy relativně slušné kvalitě. Podrobněji se tomu věnuji v samostatném článku.
Doporučená pozorovací vzdálenost
S ohledem na to, že většina prodávaných televizí má 4K rozlišení jsme upravili tabulku doporučené vzdálenosti. První sloupec udává velikost obrazovky, druhý to jak daleko by jste měli být daleko od 4K televize na které sledujete klasické televizní vysílání a poslední je určen pro vzdálenost na sledování 4K filmů.
Tyto tabulky berte jako orientační. Jako lidé nejsme všichni stejní a neexistuje žádná vědecky podložená poučka, která by přesně stanovila úhlopříčku tv s ohledem na sledovací vzdálenost. Velmi hezky a grafickou formou popisuje tuto problematiku web wikihow.com.
Důležité jsou i osobní preference. Jsou lidé, kteří vám řeknou, že by se k menší tv než 65 palců už nikdy nevrátili a pokukují o 75 nebo 85 palcích. Při takto velké úhlopříčce už ale ve většině případů (kvůli zdrojovému videu, ne kvůli televizi) není dokonalý obraz. Naopak další skupina lidí proto bude považovat 65 palců za maximum co dává smysl. Na závěr poznámka pro hráče. Zkuste hrát střílečku či akční hru na 75 palcové televizi. Nemalé části z nás se bude po hodině „motat hlava“. O čemž svědčí i zkušenosti známého herního magazínu PCGamer.
Jak bude vypadat běžné vysílání na opravdu velké úhlopříčce? Představte si, že vyfotíte fotku na svůj telefon. Na displeji telefonu vypadá skvěle. Na obrazovce notebooku, už vidíte že některé detaily nejsou ideální a na velké obrazovce televizoru by tyto nedostatky byly ještě více patrné. A principiálně stejně funguje velká úhlopříčka a obraz v „horší kvalitě“, řekněme cokoliv pod fullHD.
| Velikost úhlopříčky | Obvyklá velikost televize šířka x výška | Doporučená vzdálenost pro standardní vysílání | Doporučená vzdálenost pro 4K obsah |
| 32“ / 81 cm | 72 cm x 48 cm | 1,3 – 1,8 m | 0,7 – 0,8 m |
| 40“ / 101 cm | 91 cm x 60 cm | 1,4 – 1,9 m | 1 – 1,2 m |
| 49“ / 125 cm | 110 cm x 71 cm | 1,6 – 2,1 m | 1,4 – 1,6 m |
| 55“ / 140 cm | 124 cm x 76 cm | 2,0 – 2,4 m | 1,8 – 2 m |
| 65“ / 165 cm | 145 cm x 91 cm | 2,5 – 3 m | 2,2 – 2,4 m |
| 75“ / 190 cm | 167 cm x 105 cm | 3 – 3,5 m | 2,4 – 2,6 m |
Vzdálenost od televizoru dle mého také závisí i na tom jaký druh obsahu hodláte sledovat. U sportu či hraní her je většina lidí raději o něco blíže obrazovce, zatímco při sledování vizuálně nenáročného obsahu (seriály, debatní pořady) zase nevadí, když jste o kousek dále.
Umístění
Někteří z nás (ať už z vlastních preferencí, nebo kvůli tomu jaké jsou omezení obývací stěny) ukrývají televizor do obývací stěny a kolem něj jsou různé skříňky, vitríny a podobně. Pokud je možné, doporučuji se tomu vyhnout. A to ze dvou důvodů: Tím prvním je zvuk. I když v rámci hodnocení každého současného televizoru zmiňuji, že i poměrně levné externí reproduktory udělají větší parádu, tak pořád platí, že tv, která „má okolo sebe místo“, dokáže podat výrazně lepší zvuk než ta, kterou uvězníte do těsného sevření nábytku. Ideální vzdálenost, kterou by tv od zdi či stěny nábytku za ní měla mít je 15 – 20 cm. A to radí i Lauren Flanagan ve svých tipech kam tv umístit.
Říkáte si, jak je to tedy s montáží na zeď? To bude mít vždy zkreslený zvuk? Moderní televizory poznají, že jsou pomocí držáku připevněny přímo ke zdi a upraví nastavení zvuku, aby se s tím co nejlépe vyrovnali. U některých je třeba to udělat ručně v nastavení. Druhým důvodem může být přítomnost technologie dodatečného osvícení, například Ambilight (kterou používá Philips) je při takovém umístění (zvlášť pokud je hodně těsné), skoro nepoužitelná.zdroj I zde potřebujete jistou vzdálenost od zdi či stěny za displejem. Ideálním případ opět alespoň 15 cm. Co se montáže na zeď týče, hodně záleží na tom, jaký držák zvolíte.
Na trhu je mnoho druhů a často záleží i na rozpočtu jaký je k dispozici. U těch „lepších“ není problém televizor trochu nahnout směrem dopředu a snáze se dostat třeba k výstupů pro HDMI nebo USB, kterou jsou z boku přístroje. Jiné lze zase pomocí skládacího ramene vysunout jak kupředu, tak i do boku. Takže si televizor dokážete správně nasměrovat i když sedíte třeba mimo obývací pokoj u jídelního stolu. Mnoho diváků to asi nepotřebuje, ale pokud vy ano, doporučuji jít navštívit nějaké větší elektro. Názorná ukázka a vlastní zkušenost vám dá mnohem lepší představu. Inspirací mi zde byl výtečný přehled od consumerreports.org.
Výška do jaké umístit televizor. Rovněž důležitá otázka. Při pohodlném sezení na gauči či křesle chcete mít obrazovku tak vysoko, abyste pohodlně měli její cca polovinu až dvě třetiny pod úrovní očí. Příliš vysoké umístění, při kterém musíte hlavu vytáčet nahoru není dobrý nápad. Pokud mi nevěříte, zkuste názornou ukázku od hellotech.com.
Typy televizního signálu
Další důležitou věcí, která ovlivní nákup televize je televizní signál. Naprostá většina současných televizorů má tunery pro příjem všech podporovaných druhů digitálního televizního vysílání. To se označuje jako DVB – zkratka anglických slov Digital video broadcasting.zdroj Co tak úžasného do našich obrazovek přináší a jaké jsou možnosti jeho příjmu? Vezmu to z druhého konce a podíváme se společně, jaké byly nevýhody analogového vysílání.
První z nich byla nutnost zobrazit to co se právě vysílá. Takže žádné pouštění pořadu ze záznamu jako je to běžné dnes nebylo možné. Analogové vysílání je také mnohem více náchylné na šum a vliv odrazu signálu či rušení od jiných vysílačů.zdroj Z toho vznikal zdvojený obraz, takzvané duchy. Proto bylo méně vysílačů, které byly silnější a nebylo tolik oblastí s překryvem. U digitálního vysílání se naopak může využívat více slabších (a levnějších) vysílačů. Navíc dokáže přenášet obraz ve vyšší kvalitě. V dnešní době je běžné, že tunery pro příjem televizního vysílání jsou přímo součástí televizoru. Výhody pro interní variantu tuneru jsou zřejmé.
Můžete používat stejný ovladač jako pro televizi a nemáte v domácnosti další přístroj navíc. Pro externí variantu pak hovoří propracovanější uživatelské prostředí a z něj plynoucí pokročilé možnosti typu – mazání stanic, které nechcete nebo možnost zálohy vašich naladěných stanic. To u některých integrovaných tunerů nejde, jiné to zvládají s přehledem. Každopádně je možné přijímat tento druh signálu i na staré televizi, stačí koupit externí tuner neboli set-top box.
- DVB-T – pozemní vysílání (vznik standardu 2004)
- DVB-T2 – pozemní vysílání nové generace (vznik standardu 2009)
- DVB-S – satelitní vysílání (vznik standardu 1997)
- DVB-S2 – satelitní vysílání nové generace (vznik standardu 2005)
- DVB-C – kabelové vysílání (vznik standardu 1994)
- DVBC-2 – kabelové vysílání nové generace (vznik standardu 2009)
DVB-T
Základní standard digitálního pozemního vysílání. Funguje tak, že je obraz i zvuk digitalizován a vysílán v takzvaném multiplexu. Multiplex obvykle obsahuje více (4-6) programů pohromadě. Digitalizovaný obraz je nutné komprimovat, protože je datově velmi náročný. Pro komprimaci se využívá známý formát mpeg2. Ten počítá s nedokonalostí lidského oka a odstraňuje drobné detaily v obraze, kterých si příliš nevšímáme. Protože se jednotlivé snímky od sebe příliš neliší, tak se posílají jen změny. Původní velikost datového toku je zhruba 160 Mbit/s a po komprimaci se dostáváme pod 8 Mbit/s. Tedy více než dvacetinásobné zmenšení. Vycházím z tohoto článku. Podobně se zachází i se zvukem. A aby mohl být obraz se zvukem znova spojen, dochází k tzv. multiplexování. To jest vysílání v rámci multiplexu.
DVB-T2
Nový standard televizního vysílání. První testovací síť byla u nás spuštěna 1.3.2017. Jednalo se o vysílače Praha Žižkov a Cukrák. To zda vaše televize podporuje tento standard lze snadno zjistit na webu www.dvbt2overeno.cz . Kompletní přechod na tento typ vysílání byl dokončen na konci roku 2020. Definitivní vypnutí DVB-T je plánováno na 1.2.2021. To znamená, že tou dobou musíte mít televizi co podporuje DVB-T2 nebo zakoupit externí DVB T2 set top box. Podle informací od Českých Radiokomunikací by se mělo vysílání v tomto standardu držet minimálně do roku 2030. Uvidíme jak jestli to tak doopravdy bude. Výhody oproti staršímu formátu DVB-T jsou tyto:
- možnost příjmů více televizních programů
- více programů bude také v HD (díky vyšší kapacitě sítě)
DVB-C
Digitální televizní vysílání v kabelových sítích. Zjednodušeně kabelová televize nebo kabelovka. Díky dostupnosti kvalitního připojení až do domu přináší velké množství programů, které navíc mohou být ve vysoké kvalitě. Nevýhoda je její omezená dostupnost. Potvrzeno i dle statistik digitalnitelevize.cz. Protože náklady na rozvody kabelů nejsou malé, tak se nabídka omezuje na větší a velká města. Pokud bydlíte na vesnici, můžete na kabelovku zapomenout. Druhou nevýhodou je, že se jedná o placenou službu. Svému poskytovateli budete platit pravidelný měsíční poplatek.
DVB-C2
Oproti původní verzi přináší navýšení přenosové kapacity, což umožňuje příjem obrazu ve vyšší kvalitě. Velmi hezky a detailně popsáno v tomto článku na Lupě.
DVB-S
První generace digitální družicového vysílání. Pracuje s obrazovou kompresí mpeg2 a audio kompresí mpeg1.
DVB-S2
I v tomto případě přináší nový standard možnost přenosu obrazu a zvuku v lepší kvalitě. Pro kompresi obrazu se používá kodek mpeg4 a pro zvuk AC-3. Mimochodem, víte proč jsou na satelitu některé programy kódovány? Odpověď je snadná. Zatímco u pozemního vysílání je dosah limitován signálem vysílače, tak u satelitu je dosah ohromný. Klidně celá Evropa. A televize mají zakoupena vysílací práva jen pro určité území. Například Česká Televize má práva jen pro území ČR. A to by u nekódovaného satelitního vysílání nebyla schopna zajistit. Informace jsem čerpal z tohoto zdroje.
8bit vs 10bit
Jde o tzv. barevnou hloubku, aneb to, kolik různých barevných odstínů je obrazovka schopna zobrazit. Prvně ta jednoduší verze. 8bitová hloubka umožňuje zobrazit 16 777 216 barev. Teď ta trochu náročnější část. Jak jsme se k tomu číslu dostali. Jak víme tak každý pixel se skládá z několika subpixelů. V barevné struktuře RGB jsou to tři. Červený (Red), zelený (Green) a modrý (Blue). Každý z těchto subpixelů dokáže zobrazit 256 odstínů (černé, zelené a modré barvy).
Jednoduchým násobením 256 x 256 x 256 se dostaneme právě k číslu 16 777 216. A kolik víc tedy dokáže zobrazit 10bitový panel. Asi budete překvapeni. Principálně je vše stejné, jedinou změnou že v 10bitové struktuře umí každý pixel zobrazit 1024 barevných odstínů. Takže jdeme znova násobit. 1024 x 1024 x 1024. A výsledek je 1 073 741 824 barev. Což je přesně 64x víc než co dokáže 8bitů. Díky tomu jsou přechody mezi barvami plynulejší a celkově jsou barvy věrnější. Viz. obrázek níže. Hezky to ilustruje například tento obrázek. Vidíte že u 10 bitů je přechod sluneční záře mnohem plynulejší a přirozenější než u 8 bitů.
Na této fotografii vidíte vlevo 8 bitový panel s FRC, vpravo 10 bitový. Nutno dodat, že panel vpravo má celkově vyšší pokrytí barevného spektra. Ale je jasně vidět, jak dokáže zobrazit širší škálu barev a přechody mezi nimi jsou jemnější a plynulejší než už druhého.
Má 10bitů vůbec smysl? Poznám ho jako uživatel? Upřímně, je to spíše investice do pro obsah ve vysoké kvalitě. V současné době ho využijete u videa s podporou HDR. A pouze u některého typu scén. Viz následující odstavec o FRC. Takže moje doporučení je následující, pokud je 10 bitová tv jen o pár tisíc dražší než je strop vašeho rozpočtu, zapřemýšlejte zda můžete trochu připlatit. Jestli je rozdíl větší, tak bych ji nekupoval a raději za takových 5-8 let pořídil novou televizi a staré se zbavil (prodej/rodiče/chalupa atd..). Také ji podle mého nemá cenu kupovat, pokud sledujete pouze klasické tv vysílání. První informace pro tuto oblast jsem čerpal z https://www.thebroadcastbridge.com.
zdroj obrázku: zero-friction.net
FRC (Frame Rate Control)
Co je to FRC? Tato otázka vás možná už také napadla, protože se s tímto pojmem můžete často setkat u televizorů či monitorů. Kousek výše jsme probírali rozdíl mezi 8 a 10 bity. V současné době však snad žádný z moderních televizorů známých značek nepoužívá čistě 8 bitové panely. Nižší a část střední třídy mají 8 bitů + FRC, ti “lepší” pak mají plných 10 bitů. Jen rychle zrekapituluji, že “obyčejný” 8 bitový panel dokáže zobrazit necelých 17 milionů barevných odstínů, 10 bitový jich dokáže zobrazit lehce nad jednu miliardu.
Asi si říkáte, že 8 bitů + FRC bude někde mezi touto úrovní. Není tomu tak, i 8 bitů + FRC dokáže zobrazit stejný počet odstínů jako čistých 10 bitů, tedy přes jednu miliardu. Proč tedy doporučuji mít čistých 10 bitů (pokud to rozpočet dovolí)? Důvod je prostý. 10 bitový panel dokáže zobrazit každý odstín z oné miliardy za pomoci samostatné barvy. 8 bitů + FRC to řeší jinak. Ty odstíny, které jsou mimo dosah 8 bitového panelu zobrazí tak, že na daném pixelu zobrazuje v rychlém sledu (jeden snímek odstín A, druhý snímek odstín B) dva odstíny ze kterých ve výsledku složí ten požadovaný. Další příklad technologie co vychází z nedokonalosti našeho lidského oka. Často funguje velmi dobře, že si rozdílu nevšimnete. V praxi to však někdy má za následek jev, který se v angličtině označuje jako “flickering”. Česky je asi nejlepší překlad “blikání”. FRC u některých výrobců přiznávané (například Benq o něm píše zde), ale u jiných se k informaci zda má televize 8 bitů + FRC nebo plných 10 bitů není snadné dostat.
Pro ilustraci se podívejte na tento příklad:
Nepříjemný je fakt, že mnoho výrobců často označuje jako 10 bitový i ten panel, který má 8 bitů + FRC. Protože on přeci zobrazí stejný počet barev jako 10 bitový, že …. Ale jak se říká, když dva dělají totéž, není to vždy totéž – jak můžete vidět na předchozím obrázku. V praxi to na obrazovce televizoru tak výrazné není, ale patrné to za některých situací je. Zejména při tmavých odstínech. Důležité je mít na paměti, že ve spoustě případů dokáže 8 bitů + FRC být pro naše oko na stejné úrovni jako 10 bitů. V některých případech (záleží na scéně) však rozdíl uvidíte.
Co z toho plyne? Bitová hloubka panelu je další z dílků skládačky, která společně tvoří kvalitu obrazu televizoru. Stejně jako v ostatních aspektech i zde platí, že pokud chcete špičkový obraz pro 4K HDR filmy vaším cílem by mělo být 10 bitů. Pokud sledujete běžné tv vysílání, není to pro vás nijak extra zásadní parametr.
Typ panelu obrazovky
Výrobci se jím příliš často nechlubí a ani prodejci tuto informaci příliš neuvádí. Přesto jde o jeden ze základních faktorů při výběru televizoru. Proč je to tak důležité? Každý z různých typů panelů má odlišné silné a slabé stránky. Nelze úplně snadno rozlišit, že jeden typ je špatný a další dobrý. Každý má svoje přednosti s ohledem na sledovací podmínky a na vaše osobní preference. V současné době se nejčastěji setkáváme s IPS a VA panely. Za moje „prozření“ může renomovaný web https://www.whathifi.com/.
Jak nejspíš víte, každá LCD obrazovka se skládá z jednotlivých bodů, tzv. pixelů. Ty mají tzv. RGB struktur která vlastně znamená tři základní barvy. Červenou (red), zelenou (green) a modrou (blue). Když jimi prochází elektřina, tak jimi může či nemusí procházet světlo. Jak uvádí www.coolblue.nl když jimi světlo vůbec neprochází, vzniká černá barva. Když světlo může procházet, tak podle úhlu pod jakým se to děje a postavení jednotlivých bodů vznikají ostatní barvy. Oba typy panelů fungují ve své podstatě stejně, ale každý z nich na to jde trochu jinou cestou. A to je také důvod, proč dosahují odlišných výsledků.
Kromě RBG se můžete setkat i s WRGB a RGBW panely.
WRGB
WRGB je zkratka pro White-Red-Green-Blue, a používá se v OLED panelech. WRGB panel využívá bílou organickou vrstvu, která je přikryta červenými, zelenými a modrými barevnými filtry. Tyto filtry umožňují vytvoření barevných subpixelů. To znamená, že každý pixel obsahuje všechny tyto subpixely. Výhodou jsou velmi přesné barvy, nevýhodou jejich „menší výraznost“ při srovnání např. s QLED.
RGBW
Tento způsob používalo LG u některých svých levnějších modelů kolem roku 2018 a můžete se s tím setkat i pod označením „falešné 4K“ a dokonce to bylo téma i v českých médiích. Pointou je, že se nejedná o klasickou RGB strukturu subpixelů, ale RGBW. Velikost subpixelů však u RGBW byla stejná, jako u RGB panelu. To znamená stejný počet subpixelů a díky tomu menší počet pixelů. Jde to interpretovat tak, že RGBW panel měl o 25 % menší rozlišení. Naštěstí se s tímto typem struktury panelu již v praxi moc nesetkáváme.
VA panely
VA je zkratka pro vertical alignment, česky by šlo říct svislé zarovnání. Díky němu propouští jednotlivé body méně světla. Proto dokáže lépe zobrazit černou. To znamená, že díky tomu má i vyšší kontrast (poměr mezi nejtmavší a nejsvětlejší barvou, kterou dokáže zobrazit).
IPS
Zkratka v tomto případě znamená In-Plane Switching (podrobně rozebráno na wikipedii). A jednotlivé prvky v displeji jsou umístěny vodorovně. To má za následek lepší pozorovací úhly a většinou vyšší hodnoty maximálního jasu.
ADS
Vlastně se jedná o odnož (či nástupce) IPS panelů. Setkat se s ním můžete pod názvem ADSDS (Advanced Super Dimension Switch), ADS-FFS nebo IPS-ADS. Pořád pro ně platí výhody IPS panelů, to znamená výtečné pozorovací úhly, vyšší barevná jednotnost v rámci celého panelu a také velmi nízká doba odezvy (nicméně ne tak nízká jako u IPS). Naopak, nevýhoda v podobě ne tak kvalitního podání černé barvy stále zůstává. V naprosté většině případů však mají ADS lepší kontrast (o něco lepší černou i jas) než IPS – ale pořád horší než VA.zdroj
ADS má také o něco nižší výrobní náklady než IPS. Další výhoda (kterou ale u tv příliš nevyužijeme) je vysoká odolnost proti tlaku, což se hodí u různých dotykových displejů (informační panely, nákup jízdenek atd..
No a která je lepší?
O podání černé barvy jsme již mluvili, jasným vítězem je zde VA panel. Podobně tenhle pomyslný souboj dopadá i v oblasti kontrastu. Co se týče věrnosti zobrazení barev v rámci barevného spektra, tak zde jsou výsledky vyrovnané. Ani jedna technologie nepřevyšuje tu druhou. Zatím to teda vypadá na jasné vítězství VA, má IPS šanci něčím ho zvrátit? První možností jsou pozorovací úhly. Při pohledu ze strany ztrácí přesnost zobrazení barev a kontrast, výrazně pomaleji než VA. U nich je obraz deformovaný už někde kolem 25 stupňů, u IPS je to až okolo 50 stupňů.
Co se týče zvládání pohybových scén, tak opět vychází srovnatelně. Jste z toho zmatení a nevíte kterou vybrat? Neberte to jako stoprocentní dogma, ale IPS panely se hodí více do místností, kde je hodně slunečního světla (a sledujete tv přes den) nebo do větších místností kde sledujete televizi z úhlu. VA panely jsou pro vás lepší když sedíte přímo před televizí, dokážete zamezit slunečnímu svitu a rádi sledujete filmy (u nich nejvíce oceníte hlubokou černou a vysoký kontrast). Do práce a zasedaček rozhodně IPS. Kvůli pozorovacím úhlům a lepší viditelnosti na slunci.
Technologie zobrazování
LCD/LED
LED vs LCD jaký je v tom vlastně rozdíl? LED televizory jsou vlastně pořád LCD. Akorát využívají LED podsvícení místo CCFL (jak tomu bylo cca před deseti lety). Asi nejsprávnější název by bylo něco ve tylu LED-LCD tv nebo LCD televize s LED podsvícením.zdroj Ale velcí výrobci by se stejně snažili vymyslet nějaké zajímavější jméno, aby svoji variantu technologie odlišili. Jedná se o technologie ve které je vyrobená naprostá většina televizorů v levném a středním segmentu. Ale pokrok nejde zastavit a proto se dostává i k dalším možnostem.
QLED
Je „jen“ rozšířením běžných LCD televizí podsvícených LED diodami.zdroj Těch je většina v současné době prodávaných televizorů. Inovace Samsungu spočívá v přidání Quantum dot technologie (pro podrobné vysvětlení odkaz na anglickou wikipedii). A jak Quantum dot funguje? Jedná se o nanočástice z krystalického materiálu, které mají rozměry pouhých pár nanometrů. Dokáží se zabarvovat do jednotlivých částí RGB spektra (velké jsou do červena, naopak malé do modra). Jejich životnost je podle zrychleného testu životnosti okolo 20 – 30 000 hodin, než dojde k poklesu intenzity jasu. Což pro představu znamená zhruba 3 roky nepřetržitého provozu (24 hodin každý den).
Průměrná domácnost prý sleduje tv 4-5 hodin denně, takže v tom případě vás čeká zhruba 15 let provozu, než dojde ke zhoršení kvality obrazu. Během této doby budou technologie úplně jinde, takže stejně budete uvažovat o výměně. Z tohoto pohledu se tedy není čeho bát. Jak už víte, tato technologie je prosazovaná zejména Samsungem a na její vlně se zkusí prosadit i Hisense nebo americké Vizio. U Samsungu došlo letos ke zlepšení pozorovacích úhlů za cenu mírného zhoršení kontrastního poměru. Oproti minulým rokům dochází ke zvýšení počtu zón u funkce lokálního tlumení. Pokroky u této technologie jsou docela drobné, ale pořád výraznější než u OLEDu, který na nějaký významnější posun stále čeká.
OLED
Je zkratka z anglického „Organic Light Emitting Diode“. Zjednodušeně řečeno na rozdíl od běžných LCD obrazovek není OLED podsvícený, ale jednotlivé body vyzařují světlo samy. Takže se každá jednotlivá buňka může „vypnout“ a vytvořit absolutní černou barvu. Tohoto stavu je možné dosáhnout díky vícevrstvé struktuře OLED buňky. Ta se skládá z několika vrstev, z kterých je asi nejvíce důležitá tzv. EML vrstva (Emissive Layer). Ta je tvořena organickými polymerními materiály, které jsou schopny produkovat světlo o určité barvě. Oproti LCD panelům (i QLED) jsou výrazně rychlejší. To je důležité pro hraní her, či sledování sportovních utkání. Dokonalou černou barvu jsme již zmínili a proto se dostáváme, k poslední zásadní výhodě a tou jsou pozorovací úhly. Ty jsou skutečně výtečné a pokud máte velkou místnost nebo sledujete tv pod velkým úhlem (třeba od kuchyňské linky), tak dochází jen k minimálnímu zkreslení barev.
Vlevo je klasické LCD s VA panelem (bez lokálního tlumení), vpravo je OLED. Při přímém srovnání je vidět jasný rozdíl mezi podáním černé. V případě IPS panelu je šedý nádech mnohem výraznější. Nicméně pokud takové přímé srovnání nemáte, tak černá na VA panelu nevypadá špatně.
Zatímco u LCD řešíte volbu mezi pozorovacími úhly (IPS panely) a kvalitní černou barvou (VA panel), tak OLEDy nabízejí oboje v jednom a ještě ve vyšší kvalitě. Ani zde svět není černobílý a kromě zmíněných výhod, tu máme i nevýhody. Tou první je (minimálně ve srovnáním s QLED) jsou horší detaily při bílé barvě (typicky sníh, světlý písek atd..). V takové situaci dokáže být QLED lepší volbou.
Druhým nedostatkem je tzv. „vypalování“ obrazovek. To znamená, že pokud je na obrazovce pravidelně a po dlouhou dobu zobrazený statický obraz, tak může po čase dojít k stálému zobrazení tohoto obrazu. Typickým příkladem je dlouhodobé sledování programu se zobrazeným logem, hraní her, u kterých jsou na stejném místě zobrazen určitý ovládací prvek. Například ukazatel životů. Důležité je, že k vypálení může dojít. Doba zobrazení statického obrazu, po které k tomu může dojít, jsou ve většině případů vyšší stovky hodin. Hodně informací o OLED mi pomohl načerpat tento web.
Nicméně podle zkušeností některých uživatelů, kteří hrají dlouhodobě jednu hru, k vypálení nedošlo i po několika letech. Výrobci OLEDů jsou si tohoto problému vědomi a novější generace jsou (pravděpodobně) k vypalování méně náchylné. Pravděpodobně píši proto, že je potřeba několik let od vydání televizoru, k získání relevantních zkušeností majitelů OLED přístrojů. Z toho je zřejmé, že většina zkušeností s vypalováním se týká přístrojů z roku 2016 a částečně 2017. U OLEDů vyrobených po tomto datu zatím (konec roku 2023), k žádným potížím nedochází.
Protože moderní OLEDy mají několik opatření proti tomuto neduhu. Například automatické rozpoznání loga a jeho zobrazení s menším jasem, či „čištění“ po vypnutí obrazovky. Zde je důležité, aby se tv vypínala tlačítkem na ovladači a nikoliv „tvrdým“ odpojením od elektrické sítě. Ačkoliv se to ze závěru nemusí zdát, jsem osobně velký fanda OLED televizorů a z pohledu kvality obrazu je považuji za to nejlepší co je v současné době k dispozici. Všem potenciálním zájemcům doporučuji zvážit potenciální riziko. V případě, že televizi měníte často, dejme tomu každých pět let, tak bych se OLEDu vůbec nebál. Naopak, pokud chcete přístroj, který vám velice pravděpodobně vydrží 10 let či více, tak bych byl při jeho nákupu opatrnější.
OLED panely už rovněž mají několik generací. Rozdíly mezi nimi shrnuji v tomto článku.
Video na kterém si můžete užít dokonalou černou barvu OLEDu:
QLED, nebo OLED TV?
Obě technologie dokáží výborně a věrně zobrazovat barvy. V pokrytí barevného spektra těsně vede QLED, který dokáže zobrazit skoro celou škálu DCI-P3. Ale OLED zaostává jen o malinký kousek. Kde je OLED aktuálně bezkonkurenční je podání černé barvy. QLED totiž stejně jako další LCD panely produkuje světlo celou svojí plochou a nedokáže dokonale ztemnit všechny body na obrazovce. Naopak OLEDy dokáží vypnout každý jednotlivý bod a díky tomu mohou zobrazit dokonale černou barvu. Z toho plyne i lepší kontrast u OLED obrazovek. Díky temnější černé barvě je rozsah mezi nejsvětlejší a nejtmavší barvou větší.
Naopak QLED má vyšší maximální jas a je proto lepší volbou do hodně prosvětlených prostor a sledování tv za dne. Moderní QLEDy také mají lepší bílou barvu. Ta je na OLEDu někdy lehce zašedlá a detaily na sněhu, ledu nebo jiné bílé ploše (stopy, kamínky, atd..) jsou hůře viditelné. Takže pro sledování hokeje či jakéhokoliv zimního sportu (či dokumentu o přirodě) bude QLED lepší volbou.
Jak vidíte tak, nejde jednoznačně říct, že nejlepší technologie je OLED či QLED. Vždy záleží na prostředí, ve kterém je tv umístěna, sledovacích zvyklostech a preferencích. Ty jsou ve většině případů subjektivní. Ve všech směrech ideální televize neexistuje a vždy to bude otázka kompromisu.
QD-OLED
O této technologii Samsung mluví už několik let a roku 2022 se konečně dostala na pulty obchodů. Od roku 2023 ji má v nabídce i Sony. Jedná se o rozšíření OLED technologie o kvantové tečky – Quantum Dots (QD). Takže může opět dojít ke zmatení neznalého nakupujícího. LED s kvantovými tečkami je QLED a OLED s nimi bude QD-OLED. Dle zatím dostupných informací by měl být výrobní proces Samsungu jednoduší (což nejspíš znamená i levnější), ale to se teprve uvidí, stejně jaká bude přímé srovnání OLED vs QD-OLED.
A co QD-OLED přinese pro nás, nadšené diváky? Z OLEDu si odnáší práci s jednotlivými pixely. Nemusí tedy pracovat s podsvícením a mít lokální tlumení. Dokáže „vypnout“ každý samostatný pixel a díky tomu mít dokonalou černou. Oproti „běžným“ OLED displejům nabízí vyšší jas (mluví se až o 1 500 nitech, zatímco špičkové OLED mají stěží 800 nitů) a bohatší pokrytí barevného spektra.zdroj
Na rozdíl od LG a jeho WRGB čtyřpixelové struktury (kdy se bílý subpixel používá pro zvýšení jasu), bude QD-OLED klasická RGB struktura. Teoreticky je možné, že QD-OLED bude využit v budoucnu u levnějších modelů, a u vrcholných řad bude využito microLED. Oboje je zatím vzdálená budoucnost (můj odhad je zhruba pět let), takže teprve uvidíme, zda se odhady vyplní.
Má QD-OLED nějaké nevýhody? Co si budeme povídat, každá technologie má svoje výhody a nevýhody. To je jisté. Nicméně jaké budou lze zatím jen spekulovat. Výrobce samozřejmě uvádí jen klady a QD-OLED televizory s námi jsou extrémně krátký čas pro nějaké vlastní pozorování. Myslím si, že pravdu o nedostatcích QD-OLED budeme znát až po nějakém čase co budou na trhu. Všechny parametry vypadají velmi lákavě, takže věřím že si je mnoho lidí (zejména v zahraničí) koupí a tím pádem bude dost informací i pro nás, co si zatím takovou televizi nemohou dovolit.
ULED
Další zkratka, s kterou se u televizorů (a která neznalému zájemci, ještě více komplikuje orientaci při výběru) můžete setkat je ULED. Jedná se o zkratku Ultra LED, kterou pro část svojí produkce používá firma Hisense. V zásadě se jedná o variantu (řekněme rozšíření) standardní LED tv. Něco podobného jako má Samsung se svojí řadou QLED. Rozšíření se týká oblastí jako je pokrytí barevného spektra, technologie lokálního tlumení a zpracování pohybu. A jak říká howtogeek.com, není to nic jiného než marketing. Nelze říct, zda je lepší QLED, LED nebo ULED. Vždy záleží na konkrétním modelu, jeho schopnostech a výbavě.
MicroLED
Co jsou to OLED televizory, jsme si už řekli. Navíc jsou na trhu už docela běžné, přestože patří k tomu dražšímu, co si můžeme koupit.Technologie o které se už nějakou dobu mluví a vypadá to, že se v ní následujících letech setkáme u televizorů v sériové výrobě.zdroj Na konferenci DisplayWeek byl k vidění 7,5 palců velký prototyp, zatím jen v rozlišení 720x 480. Ještě před uvedením v televizorech se s touto technologií nejspíše setkáme v menších chytrých zařízeních, jakou jsou telefony nebo chytré hodinky či náramky. Navzdory těmto nadějným zprávám před sebou mají výrobci ještě pěknou řadu překážek, které musí překonat před cenově dostupnou výrobou. Doba se již posunula a MicroLED je cesta, kterou si vybral například Samsung, zatvrzelý odpůrce OLED panelů, který v současnosti využívá vlastní QLED technologii (ta má výrazně blíže ke klasickému LCD než OLED).
Na významné výstavě CES v roce 2018, představil obří obrazovku s úhlopříčkou 146 palců (to je 3,7 metru!) a s příznačným názvem The Wall – Zeď. Velký zájem o tento směr má i světoznámý výrobce telefonů Apple, který skoupil několik menších firem, které se v této oblasti angažují. A co nám tento zázrak má přinést? Mají to být stejné výhody, jako mají OLED televizory, tedy dokonalou černou barvu a fantastický kontrast. Navíc by měla být eliminována nevýhoda OLEDu a tou je omezená životnost, která vede k často zmiňovanému vypalování obrazu.
MicroLED jsou vlastně mnohonásobně (cca 100x) menší LED body, které se rovněž skládají z červených, zelených a modrých subpixelů. Oproti OLED, ale nevyužívají organické látky a proto nehrozí jejich vypalování. Také nebude potřebovat žádné podsvícení a i jeho spotřeba při provozu má být na menší úrovni. Díky velké hustotě jednotlivých bodů, což nejspíš povede k vyššímu maximálnímu jasu a úžasnému zobrazení HDR obsahu. Z principu této technologie by navíc mělo být možné vyrábět velké úhlopříčky. Navíc teoreticky i bez rámečku, takže přístroj bude vypadat ještě majestátněji.
Otázkou je, jak se v takovém případě popasují s umístěním reproduktorů. Už se začínáte radovat? Na to je ještě příliš brzy. Výroba je zatím stále velmi nákladná a chybová, takže není ekonomicky smysluplná oproti už fungujícím technologiím. Současné odhady pro uvedení MicroLED televizorů mluví o 4-5 rocích. Samsung je o něco optimističtější a ohání se rokem 2020. Takže, až časem uvidíme, zda se vůbec dostane na trh a zda to bude takový přelom. Zatím vše nasvědčuje tomu, že by mohl být. Každopádně je nutné zpočátku počítat s vysokou cenou, která bude postupem času klesat. Stejně jako je tomu teď s OLED panely.
MiniLED
MiniLED je své podstatě mezikrok mezi klasickými LED (LCD) televizory a vytouženě očekávanou MicroLED technologií. U LCD mají jednotlivé diody velikost v řádu milimetrů, u miniLED desetin milimetru a u MicroLED méně než setiny milimetru. Díky tomu jich lze do displeje umístit násobně více než u současného řešení. Hlavní přínos by měl být u podání černé. Zóny lokálního tlumení (local dimming) jsou u současných LCD v počtu desítek, či menších stovek u špičkových modelů. S miniLED by jich mohly být až tisíce.
Výsledkem bude lepší kontrast a vyšší jas. Ze současných modelů založených na miniLED (začátek roku 2020) je tu například TCL 65X10, který má 768 stmívacích zón. Směr, kam by se miniLED mohlo ubírat do budoucna, ukázala společnost Tianma (zdroj) představila prototyp displeje pro mobily s funkcí lokálního tlumení sestávajícího z cca 4 600 jednotlivých zón, velkými pozorovacími úhly a kontrastním poměrem vyšším než 100 000 : 1.
Rovněž pokrytí barevného spektra a jas by měly být na vysoké úrovni. U jasu by to mělo být víc než 1 000 nitů. Z dostupných informací to vypadá, že MiniLED má k masové produkci o kousek blíž než MicroLED. Při uvedení na trhu bude jejich cena nejspíš hodně vysoká. Veřejnosti byl představen notebook s MiniLED 15,6 palců velkým displejem (zdroj). Měl 4K rozlišení, kontrast 20 000:1 a jas více než 1000 nitů. K tomu obnovovací frekvenci 200 Hz a pokrytí barevného spektra DCI-P3 blížící se 100%. Skutečně zajímavé hodnoty. Kvalitním zdrojem je následující článek na techradar.com.
Od roku 2021 jsou miniLED panely relativně běžné ve své nabídce je má například Samsung nebo LG. Zatím je to spíše drobná evoluce současných LED televizorů než nějaká revoluce. Lokální tlumení má více zón (většinou do tisíce), ale neduhy lokálního tlumení jako třeba podsvícení způsobující blooming u titulků zůstavají. I když v poněkud menší míře než dosud. Ale je to první rok, věřím že technologie má své limity před sebou a bude se časem zlepšovat.
LTPS LCD
Tuto zkratku jste ještě neslyšeli? Jedná se o Low Temperature PolySilicon LCD a už hezkých pár let se s nimi lze setkat u displejů mobilních telefonů. K tomu, aby se tato nadějná technologie dostala do obřích úhlopříček potřebných pro moderní televizory má ještě daleko, ale už se zvolna začíná prosazovat do trochu větších obrazovek. Typicky notebooky nebo displeje v automobilovém průmyslu. Více se můžete dozvědět přímo od jejich producenta.
TV vychytávky a reklamní chytáky
Přemýšlíte jakou televizi koupit? Nenechte se nachytat marketingovými slogany a podívejte se, co vlastně znamenají.
Podsvícení
Jsou dva typy LED podsvícení.
- Edge Lighting (Edge-Lit / Edge LED) – jednotlivé body LED podsvícení jsou rozmístěny po kraji obrazovky a z nich se světlo rozvádí pomocí světlo vodivé desky do zbytku obrazovky. Je to levnější, dají se snáz chladit a televize s nimi jsou tenčí. Černá není tak hluboká a okraje obrazovky mají tendence být světlejší než její střed.
- Direct Lighting (Direct LED / LED Backlit / Full LED / full array LED) – technologie u které jsou jednotlivé LED body umístěny přímo za LCD panelem. Mezi nimi je ještě jedna speciální vrstva, která má za účel co nejrovnoměrnější rozvedení podsvícení obrazovky. U panelů s přímým podsvícením můžete (ale také nemusíte) mít lokální tlumení.
Pro představu starší video od společnosti LG. Ukazuje nám, jak vypadá struktura panelu a podsvícení u obou typů. Je to krátké a docela pěkně udělané. Jen nám trochu lže v tom, že přímé podsvícení je méně náročné na prostor než podsvícení Edge.
Lokální stmívání (local dimming)
(někdy také označované jako lokální tlumení)
Co je to podsvícení už víme. Takže si můžeme vysvětlit i co je to tajemné lokální stmívání. Nejde o nic jiného, než že se jednotlivé body (či klidně jeden bod) přímého LED podsvícení ztemní. Díky tomu může být černá barva (či tmavé barvy obecně) tmavší a hned máme na světě vyšší kontrast a ostrost. Tedy kvalitnější obrazový zážitek. Ale nenechte se napálit i některé hodně levné televize se touto funkcí chlubí, často ale dosahují nevalného výsledku a skoro žádného zlepšení obrazu. Je to dáno tím, že pracují s malým počtem zón. V rámci marketingové kreativy tu byly dokonce pokusy označit celou plochu televizoru za „zónu“. Což pochopitelně nic nepřináší. V praxi potřebujete okolo 50 zón, aby byl výsledek pozorovatelný. Nicméně, jak uvádí na coolblue.nl a já s tím plně souhlasím, jde také o velikost obrazovky (u větší potřebuje zón více) a kvalitu algoritmu který s nimi pracuje.
Blooming
A tím se plynule dostáváme k dalšímu termínu, s kterým se můžete setkat a to je blooming efekt (někdy také označovaná jako halo efekt). Halo je anglický výraz pro svatozář. U televizního obrazu o něm nejčastěji hovoříme, když se objeví světlý objekt na tmavém pozadí, z kterého „prosvítá“ světlo i do jeho blízkého okolí. Jak je možné že se to děje? Záleží to na tom, kolik je za panelem LED bodů a jestli je tv dokáže ztmavovat jednotlivě nebo jen ve skupinkách. Čím více jich je a čím podrobněji je tv dokáže ovládat, tím je blooming efekt menší. A jak asi správně tušíte, je to věc, kterou výrobci skoro vůbec neuvádějí.
Příklad bloomingu:
Zachyceno během zobrazování loga Netflixu při startu aplikace. Toto je spíše extrémnější případ a staticky zachycený, v praxi a při sledování filmů to není tolik rušivé. Vidíte, jak se jednotlivé zóny začínají podsvěcovat a tím rozbíjejí jednolité černé pozadí.
Co je to black crush handling
Pod tímto termínem se skrývá fakt, že současné televizory v honbě za co nejlepším podáním černé barvy někdy zkreslují scénu / detaily. V češtině pro to přesný pojem nemáme (nebo ho možná jen neznám), ale refuji o něm jako o „detailech v tmavých scénách“.zdroj Často si toho ani nevšimnete, pokud nemáte srovnání s tím, jak by scéna měla (mohla) vypadat na jiném zařízení. Není to o tom, že by byl film či seriál nekoukatelný. Ale přicházíte o drobné detaily a obraz prostě není tak „kvalitní“ jako by mohl být.
Jak otestovat schopnosti vašeho televizoru nebo monitoru? Oblíbené je video tzv. „hvězdné oblohy“.
Snažil jsem se přidat i screenshoty z OLEDu vs klasické LED, ale na nich to zdaleka tak nevynikne (komprese obrázků v prohlížeči), tak jaký je rozdíl v realitě. Pokud máte např. telefon s OLED displejem a klasickou LED tv pusťte si video na obou zařízeních. A uvidíte, že na na LED klidně bude chybět 10 – 40 % hvězd (podle schopností obrazovky). A zase – pokud ani nevíte, že tam měly být tak vám nejspíš chybět nebudou. Ale typicky diváci co přechází z výtečných, ale dosluhujících plazem jsou u LED často zklamání, že obraz u nové tv je horší než u jejich 10+ let staré plazmy.
Jak tuto situaci zlepšit? Možností je několik, tou nejlepší a také nejdražší je profi kalibrace obrazu. I sami si můžete s nastavením pohrát (zejména jas a gamma), případně třeba u LG (jejíž OLEDy na tohle trochu trpí), zkusit jeden ze dvou ISF režimů obrazu.
Jas
U jasu je důležité si uvědomit, že lidské oko vnímá změny jasu v logaritmické stupnici (zdroj). Co to znamená? Že když vedle sebe dáte dva televizory a první z nich má jas 800 nitů a druhá 1 000 nitů. Pro naše oko není ta druhá o 25 % jasnější než první. Ale potřebujete zhruba pěti násobnou hodnotu pro pocit dvojnásobného jasu. Takže v našem příkladu je druhá televize o zhruba o 5 % jasnější. Což je mezi námi i hodnota, kdy dokážeme vidět rozdíl. Pro zhruba dvojnásobný jas vedle sebe potřebujete dát tu nejlevnější televizi z nabídky Samsungu (pro rok 2021 např AU7172 s cenou cca 12 000 Kč) a model z druhého spektra nabídky (Samsung QN90A s cenou okolo 30 000 Kč).
Má tedy cenu jas vůbec řešit? Za mě rozhodně ano, je to jedna z částí skládačky, která určuje celkovou kvalitu obrazu. Navíc na vnímání jasu má vliv mnoho dalších faktorů. Jas okolí (množství světla v místnosti), velikost televize, pozorovací vzdálenost nebo třeba i věk diváka. Zvláště pro časté sledování ve dne je jas důležitý. Takže když budete mít dva televizory s jasem 700 a 750 je koupě toho s vyšším jasem spíše drobnější argument, než automatická volba. Ale tak to u televizorů funguje. Dražší modely mají o pár procent lepší jas a kontrast, o pár procent lepší obrazový procesor, o pár procent lepší zpracování pohybu atd… Ale když se to dá celé dohromady, tak je výsledek výrazně lepší.
Kontrast
Nejde o nic složitého. Kontrast u televizoru je poměr mezi nejjasnějším (bílým) a nejtmavším (černým) bodem, které televizor dokáže zobrazit. Jinak řečeno, kontrast určuje, jaký je rozdíl mezi nejsvětlejšími a nejtmavšími částmi obrazu. Vysoký kontrastní poměr znamená, že televizor dokáže zobrazit velmi světlé bílé a hluboké černé, což vede k ostřejšímu a živějšímu obrazu.
Pomáhá zvýraznit detaily v tmavších a světlejších scénách, což dělá obraz více realistickým a příjemným pro oko. Nízký kontrastní poměr naopak způsobuje, že rozdíl mezi světlými a tmavými částmi obrazu není tak výrazný. To může způsobit, že obraz bude vypadat zastřený nebo mdlý a detaily budou méně viditelné.
Na obrázku vidíte levné LCD (vlevo) a OLED (vpravo). Když si obrázek rozkliknete tak krásně uvidíte rozdíl, který popisuji.
HDR
Zkratka anglické High Dynamic Range, kterou do češtiny můžeme přeložit jako vysoký dynamický rozsah, se v posledních pár letech začíná objevovat u čím dál více obrazovek. Jak tato technologie funguje a čemu pomáhá? V této sekci vycházím z informací z magazínu stuff.tv. Prvně trochu teorie. Lidské oko dokáže vnímat výrazně větší úrovně jasu, než které současné technologie dokážou zobrazit. Zkusme si to představit, že lidské oko vnímá jas v realitě okolo sebe v imaginárním rozsahu 0 – 1000.
Schválně neuvádím žádné jednotky, jen to jen smyšlené číslo pro ilustraci. Při nahrání filmu a jeho následném zpracování máte jas u záznamu uložený v rozsahu 0-100. V dnešní době už existují televize, které ho dokáží zobrazit ve vyšším rozsahu, než ve kterém byl pořízen. A co to znamená? Jednoduše ho převedou na vyšší rozsah. Zkuste si to představit jako, když si zvětšujete fotku pořízenou na mobilu. Malé zvětšení je v pohodě, ale čím více přibližujete, tím víc vidíte nedostatků ve zvětšeném obraze.
Na obrázku vidíte rozdíl mezi levnou televizí (vlevo), která nemá schopnosti na HDR a výrazně dražší a schopnější tv vpravo.
Takže HDR video nemá při svém zpracování snížený rozsah jasu. Obsahuje také další meta informace o tom, jak má každý obraz zobrazit (zjednodušeně: tohle je tmavá část, tenhle roh naopak světlý atd..). Díky tomu se nemusí při zobrazení uměle natahovat a obraz vypadá i při zvýšeném jasu dobře. Existuje několik norem pro HDR obsah a ty rozšířenější z nich jsou nastaveny tak, že jsou nad možnostmi současných televizorů. To znamená, že s námi nejspíš nějakou dobu vydrží, než je vytlačí nová technologie. Než se do nich pustíme, si musíme říct, že jednotkou jasu je jeden nit, pro zkoumavé přidávám odkaz na wiki. Současné panely dokáží zobrazit od nějakých 400 nitů (ty levné) až nad 2 000 nitů (ty nejlepší).
Typy HDR standardů
Na trhu existuje větší množství standardů vedle sebe. Mezi dva nejrozšířenější patří v současnosti HDR10 a Dolby Vision. Některé televizory nepodporují Dolby Vision (typicky Samsung), HDR10 podporuje většina televizorů. Proč je tomu tak? Opět se jedná o licenční poplatky, tentokráte za Dolby Vision. To je důvod, proč ho někteří výrobci mezi svoje přístroje nezařazují vůbec a jiní pouze do vyšších řad – typicky třeba Sony. Kromě těchto dvou se můžeme setkat s HDR10+ a HLG (které má však trochu jiné určení).zdroj
Srovnání
| Název | Bitů (max.) | Počet barev | Maximální jas |
| HDR10 | 10 | 1,07 miliardy | až 1 000 nitů |
| HDR10+ | 10 | 1,07 miliardy | až 4 000 nitů |
| Dolby Vision | 12 | 68,7 miliardy | až 10 000 nitů |
Většina „klasického“ (SDR) videa je zpracována v 8 bitech, které dávají k dispozici 16,7 milionu barev. HDR oproti tomu pracuje minimálně s 10 bity, které umožňují využití více než jedné miliardy barev. Platí, že čím více barev je obrazovka schopna zobrazit, tím lépe výsledný obraz vypadá. Hlavně má plynulejší a jemnější přechody mezi podobnými barvami (typicky třeba různé odstíny modré oblohy). Jak vidíte tak teoreticky je v této oblasti jasným vítězem Dolby Vision, který podporuje 68 miliard barev. V tuto chvíli (2021 a dalších odhadem min. 5 let nejspíše nebudou) však na trhu nejsou televizory, které by měly 12 bitový panel.
I 10 bitový je výsadou spíše dražších modelů. I u maximálního jasu vidíte teoretickou dominanci Dolby Vision. Opět ale platí, že jen málo současných displejů je schopno zobrazit více než 1 000 nitů. Natož aby se alespoň vzdáleně blížilo 10 000. Možná začínáte přemýšlet, jak televizor obrazí scénu, která je definována za pomoci metadat na 2 500 nitů, když je jeho displej schopen maximálních 800 nitů? Využívá k tomu tzv. mapování tónů (tone mapping). Velmi zjednodušené vysvětlení: Dejme tomu že náš přístroj má maximum oněch 800 nitů. Video je v rozsahu 0 – 4 000 nitů.
Na obrázku vidíte rozdíl mezi levnou televizí (vlevo), která nemá schopnosti na HDR a výrazně dražší a schopnější tv vpravo.
Tv pak vše v rozmezí 0-500 nitů zobrazí ve správných hodnotách. Zbývajících 500-4 000 nitů videa vezme a převede ho do své volné kapacity 500 – 800 nitů. Takže scéna, která je definována pro 4 000 nitů bude na displeji zobrazena při 800 nitech. Scéna s 2 000 nity, bude mít třeba 650 nitů. Vlastní proces je pochopitelně mnohem matematicky složitější, ale principiálně funguje takto.
HDR10
Má nejrozšířenější podporu a je přítomný na mnoha streamovacích službách nebo Ultra HD Blu-ray discích. Je totiž zdarma, za jeho využití není třeba platit žádné licenční poplatky. Hlavním rozdílem mezi HDR10 a Dolby Vision je ten, že druhá jmenovaná technologie podporuje dynamická metadata. Říkáte si, co že to jsou ta metadata? A proč jsou dynamická? Metadata říkají televizoru v jaké „podobě“ byl záznam pořízen. Jsou to vlastně takové instrukce, které popisují jak se má daná scéna či film zobrazit. Tzv. „master“ nastavení obrazu bylo nejspíš provedeno na vynikajícím displeji, jehož jas byl klidně tisíc nitů.
S něčím takovým se běžně u většiny prodávaných přístrojů nesetkáte. Váš přístroj si proto na základě metadat přizpůsobí obraz s ohledem na svoje možnosti. Nyní se dostáváme k rozdílu mezi statickými a dynamickými metadaty. U těch statických dojde k „nastavení obrazu“ jen jednou, po spuštění filmu či seriálu. To znamená, že hranice pro maximální a minimální jas se nastaví pro celý film/seriál. Naproti tomu dynamická umožňují „toto nastavení“ u každé scény, či dokonce u každého snímku. U HDR10 je tedy nepříjemné, že některé scény mohou být nastaveny jako moc tmavé, či naopak světlé. U HDR standardů, které využívají dynamické metadata toto nehrozí, protože může být každá scéna uzpůsobena.
Dolby Vision
Dolby je především široce známé jako lídr na poli audio standardů. Kdo by neznal Dolby Digital nebo (hlavně z kin) Dolby Atmos. Dolby Vision se místo zvuku zaměřuje na obraz a zlepšení zážitku při domácím sledování filmů. Přemýšlíte jak velký dopad má Dolby Vision na kvalitu diváckého zážitku? Může mít skutečně velký. Ale nemusí to tak být vždy. Jednak potřebujete kvalitní televizi, která má vysoký kontrastní poměr a zároveň je schopna vysokého maximálního jasu a pak, aby byl film pro Dolby Vision dobře připraven. Tím jsou myšlena dynamická metadata o kterých jsem mluvil o pár odstavců výše.
Když bude „jejich nastavení““ špatné, tak vám ani sebelepší obrazovka není schopna doručit výborný obraz. Pro využití toho standardu potřebujete dvě věci. Jednak aby byl film natočen s jeho podporou a dále aby ho televizor podporoval. Pokud nevíte kde získat audiovizuální obsah v tomto standardu, tak se klasicky jedná o některé Ultra HD Blu-ray disky a také část nabídky Netflixu nebo Disney+ jej obsahuje. Pochopitelně platí, že „udělat“ Dolby Vision pořádně stojí dost peněz a prodražuje to tvorbu filmu či seriálu. Proto skutečně úchvatně vypadají zejména exkluzivní tituly. Zkuste v nabídce Netflixu třeba Stranger Things nebo Zaklínače.
HDR10+
Nový standard na kterém se shodli Samsung a Panasonic. Hlavní rozdíl oproti klasickému HDR10 využívá dynamická metadata. Aby dokázal konkurovat zavedenějšímu Dolby Vision, tak za něj jeho autoři nechtějí licenční poplatky. Výhodou je také zpětná komptabilita s HDR10. To znamená, že pokud se film s HDR10+ pokusíte spustit na přístroji, který podporuje pouze HDR10, tak se přehraje ve standardu HDR10. HDR10+ používá ze známých studií třeba Amazon Video nebo třeba 20th Century Fox. HDR10+ je tedy přímým vyzyvatelem Dolby Vision. Uvidíme, zda bude místo pro oba dva, nebo jeden převezme tržní dominanci.
HLG
Hybrid Log Gamma je standard, který byl vyvinut britskou BBC ve spolupráci s japonským NHK. Je zamýšlen právě pro televize (poskytovatele televizního vysílání) typu BBC, ZDF nebo u nás Česká Televize či Nova. Funguje na principu, že zdroj vysílá jeden signál, který může koncové zařízení zobrazit jako HDR nebo SDR. To je důležité z toho důvodu, že přenosové kapacity jsou v tomto oboru drahé. Kdyby si HDR a SDR muselo posílat samostatně. Zajímavostí je, že standard využívá barevný prostor Rec. 2020. Televize s ním musí být schopna pracovat, aby bylo možné HLG vysílání zobrazit. Výsledný obraz je pochopitelně trochu výsledkem kompromisu a nedosahuje úrovně HDR10+ nebo Dolby Vision. Podpora je poměrně široká na straně hardwaru (výrobců televizorů), horší je to zatím s podporou na straně videa.
BBC se snaží, kromě její produkce lze tento formát najít i na Youtube. Velké zastoupení však zatím nemá. Jak vidíte, tak technologicky je nejvíc na výši Dolby Vision, nejrozšířenější je pořád HDR10 a HDR10+ je na vzestupu. Říkáte si, že je tedy ideální zvolit tv, která podporuje všechny formáty? To není tak snadné. Všechny formáty podporuje pouze Panasonic. Samsung ignoruje Dolby Vision a místo toho prosazuje svoje HDR10+. Sony, Lg, Hisense a TCL mají HDR10 + Dolby Vision. Jako obvykle, ani zde nejde jednoznačně vybrat ideální kandidát. Pokud by vás zajímala podpora ze strany herních zařízení, tak na Playstationu 4 (nebo 4 Pro) si užijete pouze HDR10. U Xboxu je to HDR10 a Dolby vision. Stejně tak je tomu i u herních počítačů. HDR10+ zatím na tomto poli úspěchy neslaví.
Stojí to vůbec za to? Nebo je to další bublina jako 3D obraz, která v domácím prostředí zůstane výsadou úzké skupiny fanoušků? Osobně dávám HDR větší šanci. Ale není to jen o nás, uživatelích a nákupu nové televize s podporou HDR. Svůj díl práce musí odvést i tvůrci pořadů, filmů i her a naučit se s HDR pořádně pracovat. Protože i u filmů natočených pro HDR se můžeme setkat s dokonalými kousky, u kterých sedíte v úžasu v pohovce a sledujete dokonale vykreslené barvy a detaily. A stejně tak jsou HDR filmy s přepálenými, nepřirozenými barvami, ze kterých vás rozbolí oči. Takže jestli vybíráte nový televizor, tak bych kvalitní HDR zvažoval, ale životní nutností není a ještě minimálně pár let určitě nebude.
Zejména pokud sledujete jen televizní vysílání a ne streamy ve vysoké kvalitě. Dokonalý zážitek z filmu podpoří i sezení na správně sedačce. Několik pro její výběr jsem sepsali v článku Jak vybrat sedací soupravu. Nejlépe funguje, když je v místnosti ve které sledujete HDR obsah minimum světla. Čím více světla v ní bude, tím méně viditelný bude dopad HDR na kvalitu obrazu. Když přehráváte HDR, tak je jas a kontrast obrazovky nastavený na maximum a už ho nemáte možnost dále navýšit, aby eliminoval vliv okolního světla. Takže ve zkratce, když si chcete HDR detaily co nejvíce užít, sledujte film večer a se zataženými závěsy.
Barevné spektrum (gamut)
Výklad této oblasti může mít různou hloubku a na internetu mnoho profesionálů, kteří jdou do mnohem většího detailu. Mojí ambicí není se jim vyrovnat, ale vysvětlit běžnému čtenáři jak a proč je pro něj tato oblast důležitá. Barevný gamut bývá také označován jako barevný prostor, barevný rozsah nebo barevné spektrum.
Zjednodušeně řečeno, jedná se o rozsah barev, které je konkrétní televizor schopen zobrazit. Běžně se zobrazuje jako oblast reprezentovaná třemi základními barvami – RGB (červená, zelená a modrá). Jde vlastně o formu trojrozměrného grafu.
Příklad, porovnání jednotlivých standardů

Je důležité si uvědomit, že široký barevný gamut nemusí automaticky znamenat vysokou kvalitu obrazu. Je to jen jeden z faktorů, z kterých se naše vnímání obrazu skládá.
Rec.709
Jedná se o jeden ze základních vymezení barevného prostoru, který zachycuje cca 36 % barevného spektra viditelného okem. Základ u všech současných televizorů. Nejedná se o rozšířené barevné spektrum (Wide Color Gamut), to jsou až následující dva.
DCI-P3
Je krokem vpřed vůči Rec.709. Pokrývá zhruba 54 % těch barev, které dokáže vidět lidské oko. Hlavní posun nastala u odstínů zelené a trochu i červené. Modré zůstaly vůči Rec.709 beze změny.
Jaké jsou dobré hodnoty?
Rozumná hodnota je více než 90 %, samozřejmě čím více tím lépe. Rozpoznatelný rozdíl pro lidské oko jsou cca 2 %. Tzn. když vedle sebe budete mít dva televizory, jeden bude mít pokrytí 90 % a druhý 89 %, těžko mezi nimi rozpoznáte rozdíl.
Na tomto obrázku vidíte rozdíl mezi dvěma televizory s malým (vlevo) a velkým (vpravo) pokrytím barevného spektra. Jak vidíte televizor vlevo nedokáže zobrazit tolik odstínů zelené barvy a ke konci už místo ní zobrazuje černou. Mimochodem jednalo se o Samsung CU7172 a LG OLED B2.
Rec.2020
Nejvíce rozsáhlý barevný prostor z uvedených, který pokrývá až 76 % toho, co vidí lidské oko. Je poměrně mladý, z roku 2014. Současné televizory jsou však ještě daleko od toho, aby plně využili možností, kteřé Rec.2020 přináší.
Máte „nadupanou televizi“ a přemýšlíte u jakých filmů můžete naplno využít potenciál Rec.2020? Můžete vyzkoušet Avatar (jak původní, tak i novější díl), dále rozhodně v zásadě cokoliv z filmové produkce Marvelu (např. Aquaman) a sázkou na jistotu jsou i věci od Pixaru (např. V hlavě).
Obecně platí, že u „kreslených“ filmů je mnohem větší potenciál pro „barevné orgie“ než u filmů z reálného světa. Na druhou stranu, znám lidi pro které je Rec.2020 až přehnaně barevný a DCI-P3 jim přijde mnohem přirozenější. Pokud máte možnost, vyzkoušejte u tv oba režimy a uvidíte, který vám víc sedne. Mimochodem, Rec.2020 se často označuje i jako BT.2020. Jedná se o různé označení pro tu samou technologii.
Jaké jsou dobré hodnoty?
Rozumná hodnota je v současnosti více než 70 %. Rozpoznatelný rozdíl pro lidské oko jsou opět cca 2 %.
Obecně platí, že slušné hodnoty pokrytí uvedených barevných spekter nabízí i televizory nižší střední třídy – základní QLED od Samsungu, NANO od LG nebo řada 8xxx od Sony a výše. Nicméně u těchto přístrojů často nejsou dostatečně zastoupený další faktory pro kvalitní HDR obraz – zejména dostatečně vysoký jas.
Tone-mapping – (mapování tonality)
Jak víte, tak různé televizory mají různé schopnosti. Zejména pokud jde o schopnost maximálního jasu. A právě tady přichází na řadu mapování tonality. Pro ilustraci si představte HDR film ve standardu Dolby Vision. Ten je připraven (masterován) pro zobrazení na zařízení které má 4 000 nitů. Teoreticky může být masterován až na 10 000 nitů, ale jelikož nic takového žádný běžný displej nebude ještě hezkých pár let schopen zobrazit, tak se masteruje pro nižší hodnotu. Účelem mapování tonality je přizpůsobit obraz filmu (4 000 nitů) schopnostem televizoru (řekněme 800 nitů). Samozřejmě je pro tento proces vybrat použít různé metody. To je i důvod proč se řešení u jednotlivých značek mohou lišit. Rovněž platí, že každá úprava (komprese) sebou nese riziko chyby. Typickou chybou u tone mappingu mohou být inverze tónů, „duchy“, šum nebo odlesky. Naštěstí jsou tyto metody poměrně dost pokročilé a zmíněné chyby jsou okrajovou záležitostí. Toho téma do větší hloubky rozebírá práce Merve Aydinlilara.
Můžete se potkat s globálním nebo lokálním mapováním tonality. Jaký je mezi nimi rozdíl? Globální tone-mapping je jednodušší způsob, ve své základní podobě jde o lineární kompresi. Výsledný obraz je často velice tmavý. Lokální varianta je komplexnější. Naše vnímání jasu souvisí s tím, čím je pozorovaný bod (pixel) obklopen. Když jsou dva body stejné, ale jeden je obklopen tmavými body (proto se jeví světlejší) a druhý světlými (proto se jeví tmavší). A na základě tohoto jevu je založeno lokální mapování tonality. Na výpočet je výrazně složitější než to globální. V obraze hledá jednotlivé segmenty (oblasti), které upravuje a mění jejich jas. Jako výpočetní metoda se používá třeba gradientní doménová HDR komprese nebo bilaterální filtr.
Nastavení černého a bílého bodu
Vlastně se jedná o nastavení krajních hodnot rozsahu barev. Černý bod představuje začátek intervalu a bílý ho ohraničuje na jeho konci. Pro lepší pochopení se podívejte na tento praktický návod,
Energetický štítek
- Stupnice energetické třídy – A je nejlepší hodnota, G je nejhorší hodnota
- Hodnota energetické třídy – pro konkrétní televizor
- Spotřeba v SDR módu na 1 000 hodin – kolik energie spotřebu televizor za 1 000 hodin při „běžném“ režimu obrazu
- Spotřeba v HDR módu na 1 000 hodin – to stejné jen pro HDR režim. Obvykle je spotřeba při HDR o něco vyšší.
- Horizontální rozlišení – udává se v pixelech, v příkladu na obrázku 3840 px
- Vertikální rozlišení – udává se v pixelech, v příkladu na obrázku 2160 px
- Úhlopříčka obrazovky – udává se v palcích i centimeterch
- QR kód – vede do databáze produktů EPREL, kde jsou další informace (zejména) o spotřebě přístroje
Co se změnilo oproti předchozímu formátu energetického štítku:
Došlo ke změně stupnice u energetické třídy. Do 1.3.2021 byla nejlepší hodnota „A+++“ a většina televizorů měla třídu A nebo B. Při změně rozsahu stupnice je nejlepší třída „A“ a většina televizorů má třídu G nebo F. Nemusíte se děsit a zoufale hledat vyšší hodnoty. V tuto chvíli dostupné nejsou. Původ informací je přímo Europa.eu.
Nadále se neuvádí hodnota příkonu zapnutého televizoru.
Roční hodnota spotřeby energie byla nahrazena spotřebou za 1 000 hodin provozu, navíc samostatně pro HDR i SDR. To je za mě vítaná změna. V každé domácnosti běží televizor jinak často a roční spotřeba byla něco jako průměrná mzda. Málokdo má přesně její hodnotu. Pro rychlou představu, pokud u vás tv běží v průměru 5,5 hodiny denně, pak máte za rok cca 2 000 hodin. Ale i při jiné průměrné hodnotě sledování televizoru si lehce spočítáte náklady na energii na rok. U některých modelů je celkem rozdílná spotřeba mezi HDR a SDR, proto je dobře, že jsou oba režimy ve spotřebě odlišeny.
Nově se uvádí rozlišení obrazovky v pixelech. To mi přijde jako ne zcela šťastné řešení. Jednoduché označení jako fullHD / 4K nebo 8K by bylo snazší. Málo z uživatelů si dokáže převést pixely na jednu z předem uvedených hodnot. Naopak uvedení úhlopříčky v palcích a cm smysl dává – a bylo i v předchozí generaci štítku.
Z energetického štítku zmizela informace o přítomnosti mechanického vypínače. Tedy informace zda má přístroj fyzické tlačítko pro zapnutí. Což mají/měli úplně všechny televizory, které jsem viděl.
U televizorů více než u jiných spotřebičů platí, že spotřeba u vás doma může být vyšší. Jaké funkce jsou největší žrouti energie? V první řadě je to jas. Čím jasnější budete obrazovku mít, tím bude vyšší spotřeba. Další navýšení spotřeby může znamenat častá činnost sítě – ať už streamovací služby nebo domácí úložiště a v neposlední řadě i nahrávání vysílání. Nemusíte se bát, spotřeba nebude 2x nebo 3x vyšší než je na energetickém štítku. Ale o nějakých 10 – 30 % klidně být vyšší může.
Možná jste si všimli, že s novou stupnicí energetických štítků mají skoro všichni špatné skóre typu F nebo G. Jak se mohou výrobci zase dostat na vyšší stupně energetické účinnosti? Výrobci doufají v pokrok v rámci miniLED a zejména microLED. V roce 2021 se objevila i nová generace OLED panelů nazvaná “evo”, která má nižší spotřebu. Ale jen zhruba o 10 %. Na druhou stranu vyšší rozlišení (v našem případě zatím velmi zvolna nastupující 8K) se na spotřebě obrazovek promítne spíše negativně.
Osobně vidím v budoucnu šanci na “úsporné” modely, které budou cílit na čtenáře, kteří si dávají na spotřebu pozor. Špičkové televizory budou mít vždy “vysokou” spotřebu. Je to podobně jako s auty. Ten výkon (v našem případě jas, HDR …) prostě něco stojí. A stejně jako vám šestiválcový Mercedes nebude jezdit za čtyři litry, tak ani highend televizor nebude mít třídu úspornosti A.
Na závěr bych chtěl pochválit EU, že v rámci databáze EPREL (kam vede QR kód z energetického štítku), donutila výrobce uvádět skutečnou obnovovací frekvenci – tedy zda má tv 50 nebo 100 Hz. Škoda že to stejné neudělali i u typu panelu. Ale je pravdou, že u některých modelů jsou během života použity oba typy panelu – VA i IPS.
Podrobněji se spotřebě u televizoru věnuju v článku – spotřeba elektřiny televize.
Požadavky na energetickou úspornost (EEI)
EEI = Pmeasured + 1 / ( (3 × [90 × tanh(0,02 + 0,004 × (A − 11)) + 4] + 3) + 3 )
- A je plocha obrazovky v dm2
- Pmeasured je naměřený příkon ve wattech v zapnutém stavu za standardní konfigurace při SDR režimu obrazu
- corr je korekční faktor s hodnotou 10 u elektronických displejů OLED, u nichž se neuplatňuje tolerance pro ABC (automatické ovládání jasu) podle specifických podmínek, které kontrolují efektivitu ABC. Toto však platí pouze do 28. února 2023. Ve všech ostatních případech se hodnota corr rovná nule.
- tanh je hyperbolický tangens.
EEI nesmí být větší než:
| HD | 4K | větší než 4K | |
| od 1.3.2021 | 0,9 | 1,1 | – |
| od 1.3.2023 | 0,75 | 0,9 | 0,9 |
Normální konfigurace
Elektronické displeje mohou být uváděny na trh s nucenou nabídkou při první aktivaci, která nabízí alternativní nastavení. Existuje-li tato nucená nabídka, je v ní jako výchozí volba nastavena normální konfigurace. Normální konfigurací se rozumí nastavení displeje, které je konečnému uživateli doporučeno výrobcem v nabídce prvního nastavení, nebo tovární nastavení.
Požadavek na minimální jas
V normální konfiguraci nesmí být nejvyšší stupeň jasu bílé v prostředí s okolním osvětlením 100 luxů nižší než 220 cd/m2. Pokud je displej určen především pro sledování zblízka jedním uživatelem, nesmí být nižší než 150 cd/m2.
Dostupnost náhradních dílů
Výrobci nebo dovozci elektronických displejů nebo zplnomocnění zástupci musí odborným opravnám poskytovat alespoň tyto náhradní díly:
- vnitřní napájecí zdroj,
- konektory pro připojení externích zařízení (kabel, anténa, USB, DVD a Blue-Ray),
- kondenzátory,
- baterie a akumulátory,
- v příslušných případech modul DVD/Blue-Ray
- modul HD/SSD
po dobu alespoň sedmi let poté, co byl na trh uveden poslední kus daného modelu.
Výrobci nebo dovozci elektronických displejů nebo zplnomocnění zástupci musí odborným opravnám a konečným uživatelům poskytovat alespoň tyto náhradní díly:
- vnější napájecí zdroj a dálkové ovládání
po dobu alespoň sedmi let poté, co byl na trh uveden poslední kus daného modelu.
Výrobci musí zajistit, aby mohly být tyto náhradní díly vyměněny za použití běžně dostupných nástrojů, aniž by došlo k trvalému poškození přístroje
Dostupnost aktualizací softwaru a firmwaru
Nejnovější dostupná verze firmwaru musí být zpřístupněna nejméně po dobu osmi let od uvedení posledního kusu určitého modelu výrobku na trh, a to bezplatně nebo za spravedlivou, transparentní a nediskriminační cenu.
Tohle je poměrně zajímavá formulace. Bohužel však neříká, že musí výrobci aktualizovat firmware u modelů mladších osmi let. Pouze říká, že pokud firmware vydán bude, musí být zdarma nebo za spravedlivou cenu.
Metody měření a výpočty
Jen pro zajímavost, podívejme se společně na to za jakých podmínek dochází k měření (nejen) příkonu u televizorů. Provádí se při teplotě okolí 23 °C +/– 5 °C. A jak se vlastně spotřeba u tv měří? Je to desetiminutová smyčka testovacího signálu, která běží několikrát po sobě.
Měření příkonu se provádí:
- v normální konfiguraci
- měří se průměrný příkon v průběhu deseti po sobě jdoucích minut
- měření se provádí poté, co byl elektronický displej alespoň jednu hodinu ve vypnutém stavu (či alespoň pohotovostním režimu)
- je-li k dispozici funkce ABC, při měření se vypíná
Měření maximálního jasu
Provádí se pomocí jasoměru měřícím část obrazovky s plně (100 %) bílým obrazem.
Tolerance při měření
- Příkon v zapnutém stavu – zjištěná hodnota nesmí být o více než 7 % větší
- Příkon v ostatních režimech – nesmí překročit deklarovanou hodnotu o více než 0,10 wattu, jestliže deklarovaná hodnota činí 1,00 W nebo méně, nebo o více než 10 %, jestliže je deklarovaná hodnota vyšší než 1,00 W
- Maximální jas – zjištěná hodnota nesmí být o více než 8 % menší
- Viditelná úhlopříčka obrazovky – nesmí být nižší o více než 1 cm (nebo 0,4 palce)
Referenční hodnoty
Jen pro zajímavost, jaké jsou dle EU doporučené příkony pro jednotlivá rozlišení a úhlopříčky.
| Úhlopříčka plochy obrazovky (palce) | Příkon ve fullHD (W) | Příkon ve 4K (W) |
| 22 | 15 | – |
| 32 | 25 | – |
| 43 | 33 | 47 |
| 49 | 43 | 57 |
| 60 | 62 | 67 |
| 65 | 66 | 71 |
Ostatní režimy:
- Vypnutý stav (fyzický spínač) – 0,0 W
- Vypnutý stav (bez fyzického spínače) – 0,1 W
- Pohotovostní režim – 0,2 W
- Pohotovostní režim + připojení k síti – 0,9 W
Obnovovací frekvence
Ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát, jedná se o jeden ze základních parametrů každého displeje. Anglický termín pro ni je Refresh Rate a zjednodušeně řečeno vyjadřuje, kolikrát se statický obraz zobrazený na obrazovce překreslí během jedné vteřiny. Rychle se měnící obraz náš mozek chápe jako pohyb. Takže čím rychleji se obraz během jedné sekundy mění (čím je obnovovací frekvence vyšší), tím plynulejší se nám pohyb zdá. Nejvíce je to znát u rychlých záběrů, typicky akční filmy, sport, automobilové závody. Možná si říkáte jaký je rozdíl mezi obnovovací frekvenci a snímkovou frekvencí. Snímková frekvence (nebo také FPS – frame per second, jak ji znáte z her) udává, kolik snímků poskytuje zdroj obrazu. Ať už je to počítač nebo herní konzole v případě hry, či film. Takže obnovovací frekvence je dána limity obrazovky a snímkovací zdrojem obrazu (počítač/dvd/konzole …).
Většina filmů je historicky natočena se snímkovou frekvencí 24 snímků za vteřinu. Důvodů pro toto číslo je více a určitě je spousta velmi podrobných vyjádření proč tomu tak je. Nám stačí vědět, že od této hranice se obraz zdá lidskému oku jakž takž plynulý a zároveň je výroba takového filmu levnější, než kdyby byla snímková frekvence vyšší. U nás v Evropě se můžeme setkat s obnovovací frekvencí v hodnotě 50 nebo 100 Hz. V Americe jsou pak hodnoty 60 nebo 120 Hz.zdroj Důvodem je odlišná frekvence střídavého napětí. V praxi se proto můžete setkat s označením 50 / 60 Hz a 100 / 120 Hz. Tato obnovovací frekvence se někdy také označuje jako nativní. Myslí se tím to, že je jí panel obrazovky reálně (na úrovni hardwaru) schopné dosáhnout.
Testovací video
Spousta táhlých pomalých záběrů na kterých je krásně vidět rozdíl mezi 50 a 100 Hz panelem. Ideálně pokud máte možnost vidět oba typy televizorů vedle sebe současně.
Okolo roku 2022/2023 se objevují první televizory s frekvencí 144 Hz. Jediné využití pro tuto chvíli je pokud používáte televizor jako zobrazovací plochu pro připojený herní počítač. A ten má dostatečný výkon, aby zvládl 144 fps pří 4K rozlišení.
Nyní do hry opět vstupují marketingové oddělení výrobců televizorů a přinášejí tzv. dynamickou obnovovací frekvenci.zdroj A u ní rovněž uvádějí jako jednotku Herze. Ale to neznamená, že je panel schopen takovou frekvenci zobrazit. Jen výrobce započítá všechny umělé vylepšení obrazu jako je třeba video procesor, podsvícení, lokální tlumení atd… Za každou z těch funkci přidá nějaké Hz navíc. Proto se chlubí 800 nebo klidně 1000 Hz tv. Ale tohle číslo není vůbec důležité. Říká jen to jak si výrobce přeje, abyste viděli „kvalitu“ jeho obrazovky. Typicky nejnižší modelová řada začíná na nějaké hodnotě a vyšší řady vždy přidají 100 nebo více HZ navíc.
K tomu si ještě každý výrobce technologii pro zlepšení plynulosti nazval podle sebe. Sony má Motionflow XR, Samsung má Clear Motion Rate a LG zase TrueMotion. Vždy se jedná o v zásadě to stejné a to sadu funkcí, které mají na softwarové úrovni posloužit k lepší kvalitě obrazu. Důležité je, že objektivně mezi sebou nejsou hodnoty jednotlivých výrobců vůbec srovnatelné a často nedávají velký smysl ani v rámci jednoho výrobce.
A nabízí se otázka zda dává smysl si tyto funkce, které zostřují obraz a vyhlazují pohyb na obrazovce zapínat. Z mojí zkušenosti na to neexistuje jednoznačná odpověď. A rozhodně doporučuji vyzkoušet (ideálně sport, či pár akčních filmů) se zapnutou i vypnutou funkcí tohoto typu. Různí lidé totiž mají různé preference. A i z „odborných“ kruhů (např. filmoví režiséři) se informace různí. Jak jsem zmínil (a v článku se opakuje na více místech), tak filmy se pořád točí rychlostí 24 snímků za vteřinu. Tato frekvence zajistí kvalitní reprodukci zvuku a také dokáže poměrně plynule zachytit obraz. Nicméně rychle se pohybující objekty prozradí, že oněch dvacetčtyři snímků za sekundu není pro dokonale plynulý obraz vždy dostatečných.
Jeden z filmů, který byl natočený ve 48 fps je Hobit od Peter Jacksona. Obraz je opravdu ostrý a plynulý, ale pro někoho až nepřirozeně dokonalý. To je i důvod proč se HFR (vyšší snímková frekvence) nijak masivně nerozšířila, přestože to technika (a její ceny, i když pořád platí že to dražší než klasická snímková frekvence) již dovolují. Za ty roky jsme si na lehce nedokonalý obraz u 24 snímkového filmu zvykli a vnímáme ho jako přirozenou součást zážitku z filmu. Pochopitelně obsah určený vyloženě pro tv vysílání (sportovní přenosy, různé estrády atd..) se natáčí v 25 snímcích za sekundu (proto 50 nebo 100 Hz panely). Tyhle různé standardy (a to nemluvím o odlišnostech v rámci kontinentu a 50/100 vs 60/120 Hz v USA). Pro naše oči je jedno zda se snímek co byl natočený v 25 fps zobrazí každou 1/25 sekundy v rámci jednoho snímku nebo čtyřikrát za sebou po dobu 1/100 sekundy. Výsledek je totiž úplně stejný. A to je právě důvod proč do hry vstupují algoritmy a různé modifikace/vkládání snímků za pomoci softwaru televizoru.
Rychlý test, který pomůže odhalit jak jste citliví na vnímání pohybu:
„Nevidíte“ rozdíl mezi nižší a vyšší snímkovou frekvencí? Pak nejspíše zvládnete i 50 Hz tv. Naopak, pokud je pro vás rozdíl patrný, rozhodně doporučuji 100 Hz. Mám vyzkoušeno, že pokud níže uvedené video na chvíli pustíte v poloviční rychlosti (0,5 na Youtube) a poté vrátíte na původní rychlost tak je rozdíl pro většinu lidí patrnější.
PS: nezapomeňte jako kvalitu videa nastavit 720/1080p ve 48 fps.
To co má tedy smysl řešit, je jakou má obrazovka reálnou obnovovací frekvenci. To je v našich podmínkách nejčastěji 50 nebo 100 Hz. Vyplatí se to? Řekli jsme si přece, že většina filmů je natočena při 24 snímcích za vteřinu. Tak co tv dělá s volnou kapacitou, když jich má zobrazit každou vteřinu 50 nebo 100? Různě.
Black Frame Insertion
Někdy zobrazí víc stejných snímků za sebou, jindy je proloží černým snímkem (tzv. BFI – black frame insertion). Tyto algoritmy jsou už ve většině případů hodně pokročilé, ale stejně záleží na jejich kvalitě. Přesto je v naprosté většině případů lepší 100 Hz panel než 50 Hz. Má vůbec cenu kupovat 50 Hz tv? Jako vždy, jde o kombinaci vašich potřeb a financí, které máte k dispozici.
- 50 Hz – když zejména sledujete klasické vysílání, sem tam nějaký film počítače nebo flash disku. Přidejte k tomu nižší rozpočet a 50 Hz bude nejspíš jasnou volbou.
- 100 Hz – máte na nákup více peněz a nebo jste fanoušek sportu či akčních filmů? V tom případě by pro vás 100 Hz panel měl být ten pravý.
Umělé (softwarové) upravování plynulosti obrazu může vést k takzvanému soap opera effect – přeloženo jako efekt mýdlové opery. Jako dobrý zdroj na toto téma doporučuji článek od techtarget.com. Myslí se tím to, že televizor tak moc upravuje pohyb na obrazovce, až dochází k deformaci. Opět se jedná o subjektivní záležitost. Někomu zjemněné a upravené podání vyhovuje, jinému se příčí. V takovém případě je řešení v nastavení televizoru zjemňovací funkce vypnout. Někdy se můžete setkat dokonce s položkou v menu nazvanou soap opera effect. V následujícím videu máte praktickou ukázku (z jednoho kultovního filmu), jak může soap opera effect vypadat v praxi. Jedná se o hodně extrémní variantu, v praxi to bývá časté méně výrazné.
Podpora HDMI 2.1 … nebo ne?
Jak je možné, že na stránkách výrobce často naleznete informaci o tom, že tv podporuje HDMI 2.1, ale já (nebo jiné zdroje na internetu) budou tvrdit, že tv HDMI 2.1 nepodporuje? Prvně si pojďme říct, jaké funkcionality standard HDMI 2.1 podporuje:zdroj
- VRR (variable refresh rate) – česky můžeme říct že se jedná o proměnlivou snímkovou frekvenci, jejíž hlavní výhodou je, že se hry zdají plynujelší i když počet FPS (snímků za sekundu, zejména v náročnějších scénách) kolísá.
- ALLM (auto low latency mode) – při zapnutí herní konzole tv přepne do herního režimu. Tím omezí kvalitu (post procesy) obrazu, ale zrychlí dobu odezvy při hraní.
- HFR (high frame rate) – schopnost zobrazit až 120 snímků za sekundu (fps) při 4K rozlišení.
Přesto se může stát, že výrobce označí tv jako „HDMI 2.1“ i když nepodporuje některé (či dokonce žádnou!!) z těchto funkcí. Jak se to může stát? HDMI.org což je institut zodpovědný za označení standrdu HDMI se rozhodl „zrušit“ verzi 2.0. Takže vlastně každá nová tv má v popisku info že podporuje HDMI 2.1 (protože jiný standard aktuálně neexistuje). A to bez ohledu na to, zda podporuje všechny funcionality ze standardu HDMI 2.1, nebo jednu. Nebo dokonce žádnou … Z pohledu zákazníka co si jde neznajíc detaily koupit televizor a jen si někde přečetl že je potřeba „aby to mělo HDMI 2.1“ je to docela matoucí, nemyslíte?
Za sebe beru za tv s podporou HDMI 2.1 takovou, která dokáže 120 fps při 4K -> HFR. Protože to je ta zásadní funkcionalita, která potřebuje větší datový tok, který verze 2.1 přináší. Zbytek může fungovat i s původním (již neexistujícím) standardem HDMI 2.0.
ARC vs eARC
Význam těchto zkratek je Audio Return Channel a Enhanced Audio Return Channel (tedy další rozšíření, či pokračování předešlého). ARC je součástí naprosté většiny moderních televizorů, soundbarů či systémů domácího kina. Zjednodušeně řečeno, jeho úkolem je skrze HDMI kabel poslat zvuk z televizoru do soundbaru nebo vašeho domácího kina. Velkou výhodou je fakt, že hlasitost můžete pořád ovládat pomocí dálkového ovladače od televizoru a nemusíte využívat další ovladač jen pro soundbar nebo domácí kino. eARC je rozšíření, které je součástí HDMI verze 2.1.
Tu v roce 2019 do svých TV uvedla LG, v dalších letech ji následovali i další výrobci. Oproti svému předchůdci umí posílat pokročilé hudební standardy typu Dolby TrueHD, DTS-HD Master Audio či nekomprimovaný Dolby Atmos. Zatímco u ARC byl maximální bitrate 1 Mb/s, u eARC je to až 37 Mb/s. eARC tedy dává smysl zejména u kvalitních domácích audio systémů. V praxi mohou nastat potíže, pokud máte starší audio systém nebo soundbar. U moderních si zase dejte pozor na to, aby měli dostatečný počet HDMI konektorů. Zejména v případě, pokud potřebuje do této soustavy zapojit širší spektrum výrobků, jako je třeba herní konzole nebo blu-ray přehrávač. V případě, že posloucháte zvuk přímo z integrovaných reproduktorů televizoru, nemusí vás tato funkce vůbec zajímat.
Filmmaker mode
Co to je? Nastavení obrazu, které slouží k tomu, aby se filmy zobrazovaly tak, jak je původně zamýšleli tvůrci – tedy režiséři a kameramani. Když se filmy přehrávají v televizoru, mohou se lišit od toho, jak vypadaly v kině, protože televizory mají různá nastavení a režimy pro zobrazení obrazu. Aspoň tak smysl tohoto režimu obhajují jeho tvůrci.
Když to řeknu jednoduše, tak“Filmmaker mode“ odstraňuje všechny dodatečné efekty, které může televizor přidávat k obrazu – barvy, kontrast, pohyb, a podobně.
Tenhle režim budí v realitě rozporuplné reakce. Na jednu stranu tu máme jeho fanoušky, kteří říkají že to ten jediný a pravý filmový režim, který vám umožní vidět obraz tak jak to zamýšlel autor filmu. Na druhé straně jsou tu lidé (a teď uvádím reakce s kterými jsem se vážně setkal):
- jediný smysl filmmaker modu je znechutit lidem obraz a přinutit je jít zpět do kina
- jeden kamarád zase říkal, že u zapnutého filmmaker modu vypadá obraz stejně na tv co má v ložnici co stála 15 000 Kč a na high-end tv za 50 000 Kč co má v obývacím pokoji
Pro ně totiž filmový režim opravdu působí jako vybledlé, bez života. Podle mého záleží na tom jaké podání barev vám vyhovuje. Vyhovují vám fotky z instragramu plné filtrů? V takovém případě budete z filmmaker módu nejspíše zklamaní. Naopak, pokud upravené fotky nemůžete vystát, mohl by vám vyhovovat.
Výrobci a filmová studia to často prezentují tak, že je to jediný správný způsob pro sledování filmů. S tím rozhodně nesouhlasím. Ale pokud se na to budete dívat tak, že se jedná o zajímavou možnost, která vám může a nemusí vyhovovat, tak zklamaní nebudete.
Smart TV
Když to řeknu velmi jednoduše, tak „smart TV“ je televizor, který má zabudovanou funkci připojení k internetu. Díky této funkci může televizor přijímat a streamovat obsah z internetu, jako jsou filmy a seriály z online služeb typu Netflix, Disney+, YouTube a další., Také umožňuje přístup k různým aplikacím, jako jsou sociální sítě, hry nebo aplikace pro přehrávání videa či hudby.
Od roku cca 2016 spadá většina nově vyrobených a prodávaných televizí do kolonky smart tv. Smart TV umožňuje uživatelům připojení k internetu bez potřeby dalšího zařízení, jako jsou počítače nebo tablety. V praxi však není procházení webu v prostředí webového prohlížeče televizoru zdaleka tak pohodlné a rychlé jako na těchto zařízeních.
Další možnost ovládání je za pomoci hlasu (v dálkovém ovládači je mikrofon, který je přes Bluetooth propojen s počítačem) nebo gesty (to v případě, že je televizor vybaven kamerou, která snímá pohyb). Bohužel realita není vždy růžová a i zde nás mohou potkat komplikace.
Operační systém
Operační systém je nedílnou součástí moderních televizorů. Má vliv na to, jak uživatelské prostředí přístroje vypadá, co umí a jak rychle reaguje. Rovněž ovlivňuje to jaké aplikace si můžete nainstalovat, nebo jak svobodně se systémem můžete nakládat.
Tizen
Světově největší prodejce televizorů (Samsung) má dle očekávání vlastní operační systém. Nabídka aplikací není tak bohatá jako u Androidu, ale většinu základních ji najdete. Youtube, Netflix je samozřejmostí, ale dále tu máme český stream.cz a bohatou sbírku IPTV poskytovalů: Kuki, Lepší.TV, Sledovani.TV a Moderni.TV. Podobně jako u webOS je jeho hlavní výhodou rychlost a spolehlivost. Potěší i velmi slušné hlasové ovládání, pro které ale musíme sáhnout k angličtině. Případně k nějakému dalšímu světovému jazyku, který ovládáte. Pokud nemáte vysoká očekávání co se týče nabídky aplikací (např. moje milované KODI), případně neplánujete využívat integrovaný internetový prohlížeč (který je vážně pomalý), tak je Tizen vydařený a většina běžných uživatelů naprosto spokojena. Potěší možnost procházet menu během sledování videa. Informace přímo od Samsungu najdete zde.
GoogleTV (Android TV)
Do roku 2020 to byla Android TV, poté přejmenováno na GoogleTV. Kromě změny názvu k žádné dramatické změně nedošlo. Z větších výrobců ho využívá Sony a u části své produkce i Philips. Tento systém stojí na základech mobilního Androidu. Neznamená to však, že všechny aplikace z telefonu jsou dostupné i pro tv. Kvůli jinak velké a rozložené obrazovce je nutné, aby je výrobce upravil. Hlavní silou Androidu je jeho otevřenost. Díky ní je nabídka aplikací skutečně obrovská a některé z nich přinášejí ve srovnání s ostatními systémy obří funkčnost. Dlouhodobě byl největším problémem rychlost a stabilita.
Dnes už je to naštěstí výrazně lepší, ale v minulosti byly neočekávané restarty (které jsou mimochodem u Android TV opravdou dlouhé – cca minuta až dvě) a i drobné záseky při procházení menu běžné. Rychlost není ještě tak velká jako u Tizenu nebo webOS, ale už se jim dost blíží. S klide můžu říct, že Android TV dělá každoročně největší pokroky. Pro někoho může být nepříjemné, že musíte mít gmailový účet. Lze však vytvořit nový, který použijete jen pro fungování televizoru. Výhodou je (i když to do závisí i na výrobci přístroje) pravidelný update na novější verze systému. Google má pro tento systém povedený web – https://tv.google/.
WebOS
LG je další z firem, která má operační systém vlastní produkce. Společně s Tizenem patří již nějakou dobu ke špičce. Samozřejmostí je možnost procházení menu během přehrávání videa. Nabídka aplikací je bohatá a to i na lokální úrovni – Lepšítv a další místní poskytovatelé. Bohužel fakt, že se jedná o uzavřený systém může za to, že nemáte přístup k aplikacím typu KODI, které dokáží s video soubory opravdové kouzla.
Například se připojit na libovolný ftp disk a spouštět videa přímo z něj. Zajímavé využití může být například využití seedboxu, na něj stahovat filmy a k jeho ftp pak přistupovat přímo z televizoru bez nutnosti video soubor převést přímo na flash disk nebo do paměti televizoru. U 4K souborů samozřejmě potřebujete dostatečně rychlé připojení. U webOS mám rád jeho optimalizaci, funguje dobře i na levných televizorech. Přesto je u výkonnějších modelů patrná větší plynulost. Negativum je zmíněná uzavřenost systému a ne tak bohatá nabídka aplikací jako u Androidu. A dále fakt, že updaty operačního systému ve většině případů nejsou určeny pro starší modely. Samo LG nabízí poměrně dost informací o WebOS.
My Home Screen
Pochází z dílny Panasonicu. Ten původně společně s autory poměrně známého internetového prohlížeče Mozilla, vytvořil operační systém Firefox OS. V tomto partnerství však vznikly neshody a Panasonic má nyní systém My Home Screen, který vychází právě z Firefox OS. Ale jeho vývoj už je plně v režii Panasonicu. V kontextu konkurence je poměrně jednoduchý, možná lze říci že dokonce strohý. Pro někoho to může být výhoda – je rychlý, stabilní a za chvíli do něj proniknete. Na druhou stranu má daleko k otevřenosti a možnostem Androidu. Před nákupem je proto zvážit, co od operačního systému očekáváte. To se bohužel projevu i v nabídce aplikací, která je ve srovnání s ostatními minimální.HBO GO? Nic. Spotify? Nic. To však pro spoustu uživatelů nemusí být důležité … Např Alza ve svém srovnávacím článku, hodnotí poměrně pozitivně. Za mě se spíše bojí být objektivní, jelikož Panasonic televizory prodávají.
Saphi
U vyšších řad používá Philips Android TV. Pro základní modely má však jednoduchý operační systém, který vychází z Linuxu a jeho název je Saphi. Menu je jednoduché a zobrazuje se skrze aktuální obraz. Má podporu pro Youtube, Netflix (včetně HDR a 4K), z lokálních aplikací je tu Voyo. Díky své prostotě je celkem svižný. Ale pozor na hardware televizoru, levné modely jsou často vybaveny dvoujádrovým procesorem, který na rychlý provoz i takto jednoduchého systému nemusí stačit. Pokročilejším uživatelům může chybět podpora úžasného nástroje – Kodi. Pro ten si musíte do vyšších řad a Android TV. Pro někoho může být (stejně jako u Samsungu) chybějící podpora pro starý formát divx. Umí propojení s mobilním telefonem a jeho zobrazení na obrazovce, ale v diskuzních fórech se často objevují stížnosti na funkčnost s konkrétním typem mobilního telefonu. Nenáročné uživatele neurazí, ale pokud chcete využít chytrého televizoru naplno, bude třeba si připlatit. Tady se můžete podívat na opět velmi diplomatické hodnocení co tento systém běžně dostává v zahraničních recenzích. Za mě je to výrazně slabší a tento systém opravdu nedoporučuji.
Roku TV
Zde už se dostáváme na naše poměry na poměrně exotická pole. Roku TV najdeme v některých televizorech TCL (v části je jako systém GoogleTV/AndroidTV). S těmi se můžeme v našich obchodech občas setkat. Roku TV není tak propracovaný jako Tizen nebo Android TV, ale pro běžné použití stačí. Potěší podpora hlavních streamovacích aplikací typu Netflix, Amazon Prime, HULU, HBO Go nebo Spotify. Díky Miracastu snadno zobrazíte obsah svého mobilního telefonu na velké obrazovce. I když vestavěné aplikace (např. video přehrávač), nejsou na takové úrovni jako u Androidu nebo webOS, tak potěší průběžná aktualizace operačního systému. Což bohužel není u standardem u všech operačních systémů. Podporováno je i hlasové ovládání, samozřejmě jen v angličtině. Můžete využívat jednoduché povely typu “watch Guardians of Galaxy 2” a tv prohledá nabídku dostupných video zdrojů pro tento film. Samo TCL pochopitelné svůj systém chválí.
Vidaa
Vlastní operační systém mají také televizory Hisense. Co je na tomto systému naprosto úžasné je jeho rychlost. Reakce na povely dálkového ovladače jsou okamžité a systém je vážně stabilní. Do budoucna této značce v rámci našich končin vážně věřím. Proč? Zejména kvůli rostoucí podpoře aplikací, díky které je vidět že to myslí se zdejším trhem vážně. Kromě klasického Netflixu, Youtube atd.. zde najdeme podporu i lokálního obsahu. Hbo GO, Lepší TV, VOYO, Filmbox Live, Stream.cz – to všechno máte k dispozici. Přesto má zatím i dost nedostatků. Jsou to zejména bugy, které ztěžují běžný život – ozvěna u zvuku nebo zaseknutí při přehrávání ze síťového disku. Pamatuji si jak kdysi podobnými problémy trpěl i Android TV a doufám, že Vidaa se stejně jako on vypracuje v stabilní a plnohodnotný systém. Je to jeden z předpokladů, aby si Hisense vydobyla na trhu stabilnější místo. Další informace o Vidaa najdete přímo u Hisense.
SmartCast
Uvádím spíše pro úplnost, protože tento operační systém je pro televizory značky Vizio, které jsou bohužel určeny pro Severní Ameriku. Je to škoda, protože jsou za zajímavou cenu.Pokud po nich přesto hodně toužíte, nezbyde vám než využít služeb Ebay nebo Amazonu. Pokud by vás zajímaly více, doporučuji přímo web Vizia.
Srovnání operačních systémů smart tv
Za mě na prvních dvou sdílených místech Tizen/webOS, třetí v těsném závěsu AndroidTV. MyHomeScreen, Roku a Vidaa mají odstup výrazně větší a Saphi je zcela na chvostu. Na podrobnější popis se podívejte do předchozí sekce.
HbbTV
Co to je HbbTV? Jedná se o takzvanou hybridní televizi. Jde o kombinaci televizního vysílání a internetového připojení.zdroj Pochopitelně abyste mohli HbbTV využívat, musí ho váš televizor podporovat. To zda ho podporuje, zjistíte v jeho specifikaci. Často se také označuje jako „červené tlačítko“. Právě tlačítko s touto barvou na vašem dálkovém ovladači totiž HbbTV ovládá. Příkladů využití je celá řada. K právě vysílanému pořadu lze zobrazovat aktuální informace. Třeba při sledování fotbalového zápasu lze zjišťovat prostřednictvím tv výsledky ostatních zápasů bez nutnosti měnit program či odcházet od přístroje.
Nebo pro různé televizní soutěže či hlasování, kdy každý divák může reagovat z pohodlí svého domova. V současné době je běžné HbbTV ve verzi 1.5. Nově se objevila specifikace pro verzi 2.0. Ta je určena primárně pro 4K vysílání, podporuje HDR a zvuk ve formátu NGA. Zjednodušeně řečeno, zase bude o něco lepší zvuk i obraz. Nicméně to vypadá, že pro podporu HbbTV 2.0 bude potřeba jiný hardware než pro stávající verzi. Jak to ve skutečnosti dopadne teprve uvidíme. Tento standard je teprve v plenkách, ale někteří výrobci již u svých výrobků podporu uvádějí. Za mě to není rozhodující faktor při nákupu nové televize. Protože podobné změny v technologiích nás čekají skoro každých pár let a pokud by měl člověk čekat na to až bude jeho vysněný přístroj podporovat vše, tak se nikdy nedočká. Protože změny v tomto odvětví přichází poměrně rychle.
Jaké je HbbTV v ČR?
Česká televize přináší například aplikaci teletext. Ta má mnohem blíž k moderní podobě internetových stránek, než k původnímu teletextu. Další v nabídce veřejnoprávní televize je EPG – elektronický programový průvodce. Ten dokáže zobrazit televizní program včetně informací o vysílaném pořadu nebo krátké video ukázce. Asi nejužívanější aplikací je iVysílání. To umožňuje přístup k veškeré vlastní tvorbě ČT. Seznam.cz má zase aplikaci, která umožňuje v televizi snadno přehrávat pořady z jeho video služby stream.cz. Prima také umožňuje zhlédnout pořady ze svého archivu, dále přináší turnaje v počítačových hrách a nebo také letáky s aktuálními slevami v obchodech. Jak vidíte, tuto technologii podporuje poměrně dost našich stanic. A další o ní uvažují nebo ji již zavádějí. Umožňuje jim totiž zobrazovat další video obsah a s ním také další reklamu. V blízké době by mělo být možné placení přímo v prostředí televizoru, takže různým teleshoppingům nastanou zlaté časy.
Zvuk
Jak si asi dobře vzpomínáte, dříve byly tv „bedny“. Velká a hluboká těla televizorů umožňovala dovnitř nainstalovat výkonné a někdy i hodně kvalitní reproduktory.zdroj Občas dokonce včetně imitace subwooferu, která uměla vytvořit decentní basy. A nyní srovnejte takovou „prehistorickou“ televizi s moderní plochou obrazovkou, kdy celý přístroj má u špičkových modelů klidně jen pět centimetrů v nejhlubším bodě. To nám mnoho prostoru kam umístit reproduktor nezůstává. I když miniaturizace pokračuje na všech frontách, u zvuku platí, že fyzikální zákony se obchází těžko. A pokud chcete kvalitní zvuk, musíte mít dostatečný prostor kam interní reproduktory umístit. V oblasti zvuku jsou rozdíly mezi jednotlivými značkami a často dokonce i mezi jednotlivými modely daného výrobce velmi malé.
Snad u všech výrobků renomovaných značek platí, že jsou pro mluvené slovo naprosto dostatečné. Svá slabá místa však ukáží, pokud si chcete vychutnat film s náležitými zvukovými efekty, nebo si jen pustit hudební klip nebo záznam koncertu. V případě, že chcete mít zvuk na úrovni, nezbývá než sáhnout po externím řešení. Možností jak to řešit je několik. Nejlevnější, ale také ve většině případů nejméně smysluplnou jsou sluchátka. Hlavní omezení je v tom, že zvuk reprodukují pouze jednomu divákovi. Výhodou může být použití v noci, nebo bluetooth přenos. Každopádně pro většinu uživatelů to nebude ta správná možnost.
Dalším způsobem jak se dostat k lepšímu zvuku je soundbar. Těm jsme věnovali samostatný článek o tom, jak vybrat soundbar. Ve zkratce je to dobré řešení na sledování filmů, ale pro reprodukci hudby to není to pravé. Umístíte hod pod nebo nad televizi, propojíte kabely a můžete užívat. Pokud si to můžete dovolit, vybírejte soundbary označené jako zvukové projektory. Ty mají 15 – 40 směrových reproduktorů, které dokáží poměrně věrně poskytnout prostorový zvuk. Hlavní výhodou jsou malé nároky na prostor a snadná montáž.
Jestli je pro vás důležitější podání hudby, můžete zvolit klasické reproduktory, které přes zesilovač propojíte s televizorem. Nedočkáte se prostorového efektu jako u soundbarů, ale dostanete super podání hudby a oproti interním reproduktorům výrazně zlepšený zvuk u filmů. Opět relativně snadná instalace a nijak velké nároky na místo. Poslední a nejvíce náročnou možností je systém domácího kina. Ať už to bude 5.1 či 7.1, tak podání prostorového zvuku i hudby může být na velmi slušné úrovni. Samozřejmě záleží v jaké kvalitě domácí kino pořídíte. Od systému za 2 000 Kč žádné zázraky čekat nelze. U všech z uvedených řešení (krom sluchátek, tam je to levnější) platí, že přístroj okolo cca 10 000 Kč posune zvuk o několik úrovní dále proti tomu vestavěnému. Nevýhodou domácího kina jsou větší nároky na místo. Musíte někam umístit reproduktory a také to znamená docela dost kabelů.
Dolby Atmos
U high-end přístrojů se můžeme setkat s logem Dolby Atmos. Možná víte, že se jedná moderní formát pokročilého zvuku, s kterým se můžete setkat například v kinosálech. Pro více info doporučuji skvělý článek od Whathifi.com, z kerého jsem vycházel. Znamená to tedy, že tv dokáže sama o sobě vydávat tak dokonalý zvuk? Odpověď je ne. Aby pro vás měl Dolby Atmos nějaký smysl, musí být splněny následující podmínky.
- Musíte si přehrávat filmy či seriály, které mají zvuk v tomto formátu. To mají některé filmy ze streamovacích služeb (typu Netflix) a pak samozřejmě Blu-ray disky
- Potřebujete mít kvalitní reproduktory či soundbar, které jsou schopny Dolby Atmos přehrát
- Televize musí umět zvuk v tomto formátu do audio zařízení poslat. To znamená HDMI s podporou eARC
Konektory
Moderní televize má obvykle několik různých konektorů, které slouží k připojení dalších zařízení. Ty nejčastěji používané jsou:
- HDMI (High-Definition Multimedia Interface)- Tento konektor se používá k připojení dalších zařízení k televizi, jako jsou herní konzole, Blu-ray přehrávače nebo notebooky. HDMI umožňuje přenos velmi kvalitního obrazu a zvuku (nekomprimovaná digitální data) v jednom kabelu.
- HDMI port má naprostá většina současných televizorů. Nejlevnější modely mají obvykle dva, naopak ty „lepší“ mají čtyři.
- Aktuální verze HDMI je 2.1. Existovala ještě verze 2.0 a ta byla „teoreticky zrušena“. V praxi to však není tak jednoznačné, podívejte se tento odstavec.
- HDMI CEC – mohou podporovat i standard CEC, což umožňuje ovládat více zařízení připojených k televizoru pomocí jednoho dálkového ovladače. Například můžete ovládat soundbar nebo herní konzoli.
- USB – Tento konektor se používá k připojení USB flash disků, externích pevných disků, fotoaparátů a dalších zařízení k televizi. Pokud má televize možnost přehrávat filmy nebo hudbu uloženou na USB, můžete si tyto soubory přehrát přímo na televizoru.
- Nejlevnější televizory mají obvykle jen jeden, většina však dva až tři.
- I u USB existují dvě používané verze USB 2.0 a USB 3.0.
- USB 3.0 je výrazně rychlejší než USB 2.0. USB 3.0 je schopen přenášet data rychlostí až 5 gigabitů za sekundu (Gbps), zatímco USB 2.0 má maximální rychlost 480 megabitů za sekundu (Mbps). To znamená, že USB 3.0 je přibližně 10krát rychlejší než USB 2.0.
- USB 3.0 poskytuje vyšší úroveň napájení než USB 2.0. To umožňuje používat zařízení s vyšší spotřebou energie. USB 3.0 může poskytnout až 900 mA, zatímco USB 2.0 poskytuje maximálně 500 mA.
- USB 3.0 je zpětně kompatibilní s USB 2.0.
- Ethernet (síťový port, LAN port) – Tento konektor umožňuje připojení televize k internetu pomocí kabelu. To je užitečné, pokud chcete streamovat filmy nebo seriály z internetových služeb, jako je Netflix nebo YouTube. Většina televizorů má i Wi-Fi adaptér. Výhoda připojení přes kabel je vyšší stabilita, výhoda Wi-Fi (překvapivě) potenciální vyšší rychlost. Televizory stále (rok 2023) používají max. 100 Mbit , zatímco s Wi-Fi se dokážete dostat i na stovky megabitů za sekundu. Trápit vás to však může jen pokud streamujete opravdu vysoke kvalitní obsah, například z lokálního nebo vzdálené ftp. Typicy je velikost souborů 60 GB+. Pro běžný provoz Netflixu/Disney+ atd stačí bohatě malé desítky megabitů – jejich obraz je notně komprimovaný.
- Fintou, jak tuhle situaci řešit je pořízení LAN redukce do USB portu televizoru – tak lze dosáhnout rovněž rychlosti v řádu stovek megabitů za sekundu.
- Optický audio výstup – Tento konektor umožňuje přenos digitálního zvukového signálu. Používá se pro připojení k domácímu kinu nebo ozvučení. Dokáže přenášet více kanálový zvuk. Občas se můžete setkat i s označením TOSLINK (Toshiba Link) nebo S/PDIF (Sony/Philips Digital Interface).
- Optický audio výstup je obvykle nalezen na zadní straně televizoru a je označen jako „OPTICAL“ nebo „DIGITAL AUDIO OUT“
- Rozdíly oproti HDMI:
- optický audio výstup přenáší jen zvuk, HDMI dokáže zvuk i video.
- Je vhodný na Dolby Digital a DTS, ale na nejnovější formáty zvuku jako Dolby Atmos nebo DTS:X potřebujete HDMI – má větší přenosovou kapacitu.
- Je odolný vůči elektromagnetickému rušení.
- Konektor na sluchátka – můžete se setkat s označením (3,5mm audio výstup, sluchátkový výstup nebo 3,5 mm jack). U nových modelů již není standardem. Např. Samsung ho nepoužívá několik let, naopak třeba u Sony ho najdeme pořád. Co tedy dělat pokud váš televizor nemá připojení pro sluchátek?
- První možností je výměna sluchátek za bezdrátové bluetooth.
- Druhou možností je využít věcičky, která se jmenuje digitálně analogový převodník (zkratka DAC). Tu propojíte skrze digitální optický audio výstup se svojí televizí a z „druhé strany“ DAC zapojíte sluchátka. DAC potřebuje napájení, takže do ní jde ještě napájecí kabel. Rozměry DAC jsou v pár centimetrech, nemusíte se bát, že by zabíral mnoho místa. A cena? Začíná na 300 – 400 Kč, s tím že jsou k dispozici i převodníky za několik tisíc. Ty jsou pro skutečně náročné posluchače. Pro většinu diváků by měl stačit přístroj okolo pětistovky. Najít je můžete třeba zde.
- Stejně tak existují i DAC převodníky do USB, např. velmi kvalitní Audioquest DragonFly Cobalt.
Dálkové ovladače
Některé dražší televize mají dva dálkové ovladače. Jeden na klasické přepínání kanálů, druhý na ovládání internetového prohlížeče a chytrých aplikací. Má méně tlačítek a snadněji se s ním ovládají vybrané funkce. Některé ovladače jsou dokonce vybaveny dotykovou ploškou, která funguje podobně jak touchpad u notebooku. Kolečko, které znáte z myší, na ovladači najdete také. Některé „profi“ ovladače mají ze zadní strany klávesnici, která usnadňuje psaní webových adres a dalších. Druhotné dálkové ovladače sice ulehčují ovládání, ale i nadále zůstává nejpohodlnější možností klasické připojení notebooku.
3D obraz
3D televize byly na vrcholu mezi roky 2010 – 2013, kdy je měl v nabídce snad každý z velkých výrobců. Poté následoval jejich postupný ústup ze slávy a někde okolo roku 2017 de facto zmizely z nabídky. Tipům pro jejich výběr jsme se věnovali v tomto článku. Pro vznik 3D efektu se využívaly speciálních brýlí. A existovaly 2 technologie trojrozměrného zobrazení. Důvodů pro neúspěch 3D technologie bylo pravděpodobně více a já souhlasím s livingetc.com, že mezi ně patřila zejména vysoká cena a nedostatečné rozšíření 3D filmů.
Aktivní 3D technologie
- na obrazovce se rychle střídají snímky pro pravé a levé oko. Brýle pak střídavě zatemňují jedno, nebo druhé sklíčko
- zjednodušeně řečeno: divák vidí jen jedním okem, ale kvůli rychlosti, se kterou se obraz přepíná, si toto neuvědomuje
Pasivní 3D technologie
- využívá polarizační brýle. Obraz se pro každé oko nezobrazuje zvlášť, ale najednou
- liché řádky jsou určeny pro jedno oko, sudé pro druhé
- polarizační filtry tyto řádky rozdělují, takže pravé oko vidí jen liché a levé jen sudé řádky
- u pasivní technologie si musíte dávat pozor na úhel, ze kterého TV sledujete. Pokud se budete dívat příliš ze shora, nebo zdola dochází ke zdvojení obrazu
- velkou výhodou jsou však brýle, které nefungují na baterie, takže nejsou těžké. Jsou levnější a nezpůsobují blikání obrazu. A navíc se nemusí nabíjet.
Technologie Ambilight
Tato moderní vychytávka od výrobce Philips, umožňuje nastavení barevných světel, která se ze dvou stran odráží na stěnu za televizí. Dojde tak k efektu, který divák může vnímat jako vystoupení obrazu z rámu TV. Více se o ní zmiňujeme v části s výrobcem Philips.
8K televize
Aktualizováno v roce 2023 a můžu se pochlubit, že moje odhady z doby před pěti lety se potvrdili. Cena 8K televizorů je výrazně nižší, ale k jejich masivnějšímu rozšíření stále nedošlo. Mám na to stejný názor jako Mark Campbell, prostě není dostak obsahu (a tím pádem důvod pro koupi).
Co je to 8K rozlišení? Obsahuje 4x tolik pixelů co 4K displej. To znamená 33 117 600 pixelů a rozlišení je 7 680 x 4 320 pixelů. Pro srovnání 4K přináší 3 840 x 2 160 (což znamená 8 294 400 pixelů). Hned v úvodu odpovím na otázku, kterou si kladete. A to je, zda má cenu si takový přístroj pořizovat.
Pořád platí, že skoro nenajdete obsah v 8K. Ono i 4K získáte v zásadě jen skrze streamovací služby a ani běžné televizní vysílání, je z nezanedbatelné části ještě pod fullHD. Vyspělé asijské státy plánují 8K vysílání na rok 2020 pro olympiádu v Tokyu. Nechci být skeptik, ale pokud jde o podobné aktivity v ČR, tak bych je neočekával dříve než za pět let. A i to považuji za optimistický termín.
Proč tedy výrobci s 8K panely vlastně přicházejí? Lidé chtějí mít doma co největší obrazovky. A když vezmeme v potaz panel o úhlopříčce 120 palců, tak v 8K rozlišení má cca stejnou hustotu pixelů jako menší 32 palců velká obrazovka při fullHD rozlišení. Pokud chcete mít 85 palcovou nebo větší tv a sledujete ji třeba z 2,5 metru, tak reálně vidíte jednotlivé pixely. Prostě už obraz není tak hezký i když máte super zdroj videa. Když máte velký obývák na 85 palců koukáte z 4-5 metrů a navíc sledujete hlavně klasické televizní vysílání, tak 8K rozlišení nepotřebujete.
Za pár let se budou prodávat za výrazně nižší cenu a budou dostupné pro větší část populace. Rovněž můžeme doufat, že se hlavním televizním stanicím podaří transformovat svoje vysílání na 4K. Do té doby bych nákup tohoto typu doporučil jen technologickým nadšencům s výrazným přebytkem v rozpočtu. Můžete se setkat s názorem, že na 8K televizi bude díky umělé inteligenci a jejím úpravám vypadat každý obraz skvěle. Algoritmy toho dokáží hodně a jejich síla se nedá popřít. Ale jak říká lidové úsloví – ať děláš, co děláš, z řepy ananas neuděláš. Při sledování SD obrazu (ve kterém ještě část tv svůj program vysílá) na obří obrazovce ze vzdálenosti menší než dva metry, tak nedostatky rozhodně vidíte. A žádná úroveň umělé inteligence, není v současné době s tím něco udělat. Při zdrojové kvalitě videa ve 4K bude vše v pořádku. Pokud vás to zajímá více, zkuste náš článek, který hodnotí zda má cenu nákup 8K televize.
Jen pro zajímavost co s cenou 8K televizí udělalo pět let. Podívejme se do roku 2018. Zrovna na trhu vstupuje Samsung QE65Q9 (který je dostupný i v 75 a 85 palcové variantě). Cena u nejmenší varianty začíná na cca 130 000, u té největší se blíží 400 000 Kč. Což jsou ceny, které jsou pro většinu z nás nedostupné. Když se podíváme na Samsung QN900C z roku 2023, tak 85 palcová varianta startuje za 260 000 Kč a 65ka je stále okolo 130 000 Kč. Nutno přiznat, že QN900C je výrazně lepší televize a proto zejména u větších velikostí je pokles ceny skoro dvojnásobný. Nicméně to nic nemění na faktu, že jsou to pořád nesmyslné ceny.
Kdy je nejvýhodnější kupovat televizi
Televizor není zrovna levná věc a mnoho rodin jeho výměnu pečlivě plánuje dopředu. Víte, kdy je nejvhodnější doba pro nákup přístroje? Většina výrobců uvádí na trh nové modely každý rok a to v rozmezí března až června. Typický průběh ceny nového modelu je následující:
- Jaro – uvedení na trh, vysoká cena
- Léto – podzim – průběžný pokles, který může být i výraznější – záleží na prodejnosti modelu, jeho konkurenci atd..
- Předvánoční sezona (cca od poloviny listopadu) – doba velký akcí Black Friday atd… může nastat výraznější pohyb směrem dolů, někdy jen na kratší dobu, po které se může vrátit zpět. !!Pozor ne všechny slevy v tomto období jsou skutečné slevy, doporučuji srovnávat nabídku jednotlivých obchodů mezi sebou!!
- Lednové výprodeje – stejná situace, mohou nastat výraznější poklesy směrem dolů, ale i zde je na místě být opatrný a kontrolovat cenu napříč více obchody.
- Jaro – uvedení nových nástupních modelů, cena opět klesá. Bohužel se současně vyprazdňují zásoby a proto klesá i dostupnost staré modelové řady, které je nahrazována novou.
Vidíte, že v zásadě celý rok dochází k průběžnému poklesu ceny televizorů. Pokud si můžete dovolit počkat a je pro vás velmi důležitá cena, tak je opravdu nejvhodnější chvíle k nákupu po uvedení nové řady. Rozdíly mezi jednotlivými generacemi často nejsou nijak zásadní a přitom rozdíl v ceně může být i 50%. Druhým výhodným obdobím k nákupu je doba před a po vánocích. Slevy se často netýkají všech modelů a navíc mají e-shopy v ČR zvyk „čarovat“ s cenami, aby z nich vyšly slevy ve výši 60-70%.
Ve skutečnosti je narazit na takovou slevu malý zázrak. Původní cena se například bere, jako v době uvedení na trh. Takže máte sice slevu 70% oproti tomu, co tv stála při uvedení na trh, ale při bližším srovnání můžete zjistit, že u konkurence stojí úplně stejně. Výše popsaná chování platí v průměru pro celý televizní trh, ale jednotlivé přístroje se mohou lišit. Když je výrobek hodně prodávaný a má dobré hodnocení v odborných recenzích, tak je míra poklesu ceny mnohem menší, než u nevydařeného kusu s menší prodejností. Hodně také záleží na cenové politice konkurence. Jednoduché pravidlo na závěr, pokud nepotřebujete mít novou televizi okamžitě, tak v jarním období pár měsíců počkejte a nebo zvažte loňský model.
Příklady pohybu cen
Výběr televize na prodejně
Pokud si jdete televizi vybrat na prodejnu, nezapomeňte, že je tam obvykle mnohem více světla, než v šeru ve vašem obýváku. Obrazovky také mají často speciální nastavení obrazu a promítají klipy, které byly vytvořené především pro účely reprezentace. Uvidíte i ty nejmenší detaily, syté barvy, ale běžný výkon vám zůstane skrytý. Nechte si proto ukázat normální televizní vysílání, které vám většinou odhalí kvality a nedostatky vámi vybrané televize. Má pleť moderátora přirozenou barvu? Je běžící text s krátkými zprávami rozmazaný nebo trhaný? Také požádejte o ztlumení světel a jiné nastavení obrazu.
Zaměřte se na to, jestli je dostatečně ostrý z každého úhlu pohledu a jestli jsou tmavé scény zobrazené v dostatečné kvalitě. Prodejci často používají jeden poměrně podlý prodejní trik. U jednoho přístroje pustí technologické demo ve vysoké kvalitě (takže obraz vypadá úžasně) a u okolních (které jsou velmi podobné cenou i parametry) pustí nějaký běžný televizní program. Samozřejmě když je vidíte vedle sebe, říkáte si že ta první má výrazně lepší obraz. Ale to může a nemusí být pravda. Podmínky v této soutěži jsou totiž nastaveny značně neférově. Je to jako by jste měli závodit v jízdě po dálnici, měli kolo a váš soupeř auto. Před finálním rozhodnutím jakou televizi vybrat si nechte pustit stejný zdroj obrazu. Jen tak lze kvalitu obrazu porovnat.
TV jako počítačový monitor
Určitě už jste někdy přemýšleli o tom zda jde použít běžně dostupná televize jako monitor k počítači. V dnešní době není problém pořídit fullHD monitor o velikosti řekněme 24 palců za velmi příjemnou cenu okolo čtyř tisíc korun. Ale když šilháte po něčem větším a s podporou 4K, tak cena vyskočí opravdu vysoko. A v tu chvíli nejspíš začnete přemýšlet, zda by pro tento účel nebyla levnější a rozumnější nějaká menší televize.
Televize pro hráče
Není zcela neobvyklé, že si nakupující pořídí televizor jen z toho důvodu, aby měl velkou zobrazovací plochu pro svoje hraní. Ať už na herní konzoli, nebo skrze připojený notebook či stolní počítač. Pokud je to i váš případ, je třeba vzít v úvahu tři hlavní parametry:
Rozlišení
Jednak zobrazení displeje, na kterém budete hru zobrazovat, tak i zobrazení ve kterém je schopno herní zařízení hru vykreslit. Zatímco nové konzole mají hry uzpůsobeny pro 4K rozlišení, tak pro hraní ve 4K na počítači potřebujete stále poměrně výkonný a drahý hardware.
Input lag
Toto anglické spojení se běžně používá i v našem jazyce. Doslova by šlo přeložit jako vstupní zpoždění. Označuje čas, který televizi trvá než převezme, zpracuje a zobrazí signál ze zdroje (konzole / počítač). Pokud je jeho hodnota příliš vysoká, tak zřetelně cítíte, že dění na displeji následuje se zpožděním po stisku klávesy či jiné reakce ve hře. Za solidní hodnoty se dají považovat časy mezi 20 – 30 ms.zdroj Samozřejmě čím méně, tím lépe. Proč vlastně ke zpoždění dochází? Tv je vybavena obrazovým procesorem, který se snaží o všemožné výpočty (vyhlazování hran, zvýraznění ostrosti atd..) a softwarové optimalizace obrazu. A ty vezmou nějaký čas.
Při sledování filmu vám input lag 100 ms nijak nevadí. S ohledem na konstantní rychlost obrazu vám vůbec nevadí, že je vlastně o 100 ms zpožděn. Řešením jak dosáhnout nižšího input lagu je tzv. herní mód. Ten v zásadě spočívá v tom, že omezení softwarové zpracování a vylepšování obrazu a díky tomu dosáhne rychlejšího zobrazení obrazu. Pokud chcete dosáhnout co nejnižšího input lagu je třeba se vyhnout bezdrátovým ovladačům či klávesnicím. Než signál vzduchem skrze wi-fi doputuje na místo určení, přidá pár dalších ms navíc. Pro běžné hráče, ale není důvod řešit každou ms.
Doba odezvy
Doba odezvy označuje čas, který trvá, než jeden pixel na displeji dokáže změnit barvu z jedné na druhou. Když je doba odezvy vysoká, můžeme se setkat s tzv. rozmazáním obrazu u pohybujícího se objektu. Hodnoty doby odezvy výrobci často udávají. Bohužel zde není jednotný standard a často jsou udávány jako tzv. GTG. To znamená gray to gray (ze šedé na šedou). Asi tušíte, že se jedná o super nízké hodnoty, které ale s reálným hraním nemají mnoho společného. Zajímavější už je BTW. Black to white, tedy z černé na bílou. Běžná hodnota pro současné LCD televize je okolo 15 ms. Velkou výhodu mají OLED panely, které toto zvládají okolo 1 ms. Pokud vás toto téma zajímá více, doporučuji web displayninja.com z kterého jsem vycházel.
Chroma Subsampling
Co znamenají tyto podivné číselné řady? Hodně zjednodušeně říkají, kolik barev se na tv zobrazí a jak velký bude datový přenos. Ve své podstatě jde o formu komprese obrazu. Zjednodušená verze: Video signál je rozdělen na dvě části. Barevnou složku a světelnou složku. Barevná zabírá více místa, proto se při kompresi omezí a naopak se přidá na světelné složce (vlastně kontrast, rozdíl mezi světlou a tmavou barvou).
- 4:4:4 – barevný přenos bez komprese
- 4:2:2 – menší komprese barevné složky
- 4:2:0 – velká komprese barevné složky
Opět se jedná o poměrně komplexní téma a pokud vás zajímá více do hloubky, tak doporučím tento článek na makeuseof.com.
A dopad na kvalitu obrazu? V praxi to chce trochu experimentování, protože se může stát, že i s 4:4:4 bude obraz (barvy) deformované. Doporučuji vyzkoušet 4:4:4 i 4:2:2 a sami uvidíte, v jaké variantě bude vaše kombinace počítače i televize nejlépe fungovat.
Velikost
Jakou zvolit velikost? 40 – 49 palců, víc nemá smysl. A jak se na takto velké ploše funguje? Na mě je to až příliš prostoru a docela blízká vzdálenost na tak velký displej. Ale musím uznat, že není problém mít vedle sebe třeba pět oken a všechny jsou dostatečně velké a čitelné. Písmo je pořád jemné a čitelné, takže psaní v textovém editoru bylo bez chybičky. Jen mi vadilo to přejíždění hlavou zleva doprava při postupu kurzoru u psaní textu. Ale co si budeme nalhávat, asi nikdo si tuto kombinace nepořizuje na práci, ale na hry. A tady je zážitek famózní. Velká obrazovka prostě lépe vtáhne do děje. Na hraní ve 4K budete potřebovat pořádnou grafiku, ale i obraz ve fullHD rozlišení vypadá na obří obrazovce krásně.
A ten si můžete dovolit i se starší grafickou kartou. Chcete sledovat 4K filmy spuštěné přes počítač? Ujistěte se vaše grafika má hardwarovou podporu kodeku HEVC (h.265). Protože bez ní a za použití jen surového výkonu procesoru pravděpodobně nebudete s výsledkem spokojeni. Snad s výjimkou majitelů špičkových procesorů v cenách několika desítek tisíc. Na závěr lze říct, že použití tv jako pc monitoru možné je, ale má i svoje nedostatky, které doporučuju zvážit. Jednak je to ergonomie při sezení před obrazovkou. Dalším rizikem je náročnější metoda typu pokus omyl, pro propojení s pc v optimálním možném módu. Kvalita obrazu, rychlost odezvy atd… Když se však vše povede, tak výsledek stojí za to!
Jakou značku televize
Samsung
- Samsung televize – moje shrnutí letošní nabídky
- Kompletní nabídka na stránkách Samsungu, odkud čerpám data a specifikace
Aktuálně asi nejprodávanější značka v ČR a ani se tomu moc nedivím. Mají totiž velmi povedené nižší řady, kterých se u nás prodává nejvíce. Ve vyšší střední třídě to už taková sláva není, tam je na tom konkurence lépe. Nižší řady QLEDů taky nejsou žádná výhra, takže další zajímavá část nabídky jsou až dvě poslední špičkové řady QLEDů. Škoda, že jsou tak drahé, jinak jsou to neskutečně povedené televizory. Hlavní důvody proč u tv mezi 10 – 20 000 Kč často doporučuji Samsung, jsou hodně jednoduché a přitom příjemné ovládání (kdo měl v ruce jejich minimalistický ovladač ví o čem mluvím), vlastní operační systém Tizen a VA panely i v televizích okolo 10 000 Kč.
Pozor neplatí to vždy, i Samsung do některých velikostí dává IPS, ale alespoň máte šanci se k VA dostat. LG nebo Philips cpou IPS skoro všude. Ale abych jen nechválil, hlavně po uvedení na trh jsou ceny nových modelů přepálené. Postupem času klesají a ideální doba k nákupu je listopad až začátek následujícího roku. To na trh přichází nové modelové řady pro další rok. Jen málokdy přináší tak zásadní zlepšení oproti předchozímu roku, aby ospravedlnilo často o víc než 50% vyšší cenu. Samsungy v roce 2018 ukončili podporu pro starý xvid formát. Jde nejčastěji o filmy ve formátu avi, s nízkou velikostí. Většině lidí by to vadit nemělo, tento formát stejně nevypadá na 4K velké televizi vůbec dobře.
Kde se vyrábí Samsung televizory
V první řadě je třeba výrobní proces rozdělit na několik částí. Jak asi tušíte, většina součástek pochází z Číny, menší části pak z Koreje či Vietnamu. Panely jsou vyráběny v Koreji a Číně. Tyto komponenty pak směřují do jednotlivých kompletovacích továren, které jsou po celém světě. Konkrétně na Slovensku, Maďarsku, Rumunsku, Koreji, Číně, Mexiku, Malajsii a Vietnamu. Jak je z popisu jasné, většina televizorů pro evropský trh by měla pocházet buď z Maďarska (produkce cca 8 milionů ročně) nebo Slovenska. V Rumunsku se aktuálně vyrábí spíše monitory. Zajímavostí je, že část nabídky pro východní Evropu je v případě potřeby zajišťováno z ruské výroby. Jedno z největších výrobních zařízení Samsungu je ve Vietnamu. Samsung tam zaměstnává okolo 60 000 lidí a distribuuje televize primárně pro Asii, Austrálii a Afriku.
LG
- LG televize – moje shrnutí letošní nabídky
- Kompletní nabídka na stránkách LG, odkud čerpám data a specifikace
Je hned po Samsungu nejúspěšnějším prodejcem v tomto segmentu. Mají vlastní operační systém, zvaný WebOS. Za mě je velká škoda, že do všech svých nových obrazovek (kromě OLEDů) dávají IPS panely. LG mají rovněž skvělé ovládání, parádní design, ale když sháníte TV pro večerní sledování filmů, tak vaše kroky stejně skončí u VA panelu. A to je z pohledu LG velká škoda, protože zde nemá co nabídnout. Další částí nabídky jsou luxusní OLEDy. A upřímně kdybych kupoval OLED, tak bych ho bral nejspíš právě od LG. Připravil jsem pro vás aktuální přehled všech LG televizorů.
Kromě tohoto nejvyššího segmentu jsou jejich LCD vhodné do zasedaček či hodně prosluněných místností. Večer je kvůli IPS černá spíše šedivá. To pochopitelně neplatí pro OLED, ten má (nejen) černou naprosto dokonalou. Jsem zvědavý, s čím přijdou pro další rok, protože si myslím, že jim kvůli plošnému použití IPS musí v prodejích trochu ujíždět vlak. A to je velká škoda, protože náročná konkurence je motorem pokroku a také vede k příjemnějším cenám.
Kde se vyrábí LG televizory
LG je jedním z největších výrobců obrazovek na světě. Jeho panely využívají i všichni ostatní producenti OLED televizorů. Jako každá obrovská korporace má výrobu rozmístěnu po celém světě. Díky tomu mohou ušetřit náklady díky promyšlené logistice a případně ušetřit na clech, které mezi sebou některé státy mají. Stejně jako u ostatních výrobců je většina součástek (včetně obrazových panelů) vyráběna v Koreji a Číně. Kompletační závody jsou v Koreji, Mexiku, Polsku, Rusku, Číně a Indii. Část evropské poptávky je i v tomto případě zajištěna z Ruska, valná většina pak z polského závodu. Pro zajímavost v Indii jsou vyráběny přístroje pro Afriku a v Mexiku pro Ameriku.
Sony
- Sony televize – moje shrnutí letošní nabídky
- Kompletní nabídka na stránkách Sony, odkud čerpám data a specifikace
Je o krok za LG a Samsungem, ale pořád patří mezi velké hráče. Narozdíl od nich nemá svůj OS, ale využívá Android. Na adresu Android TV můžete slyšet často negativitu, ale za sebe musím říct, že to nic strašného není. Jak Tizen tak i WebOS mi přijdou o kousek příjemnější a svižnější, ale i v televizní verzi Androidu se pracuje dobře. Zvlášť pokud máte na stejném operačním systému založený mobilní telefon, tak si zvyknete snadno. Použití googlího Androidu má jednu velkou výhodu a tou je hlasové vyhledávání (u modelů, které jsou jím vybaveny). Funguje hodně spolehlivě a je to návykové.
Prostě jen stiskněte tlačítko mikrofonu na ovladači a poté co červeně blikne, řeknete, co chcete hledat. To, že budou dobře fungovat jednoduché dotazy, kdy řeknete jedno slovo, jsem čekal. Ale ten OS si bez problému poradí i s víceslovnými dotazy a dokonce se specifickými slovy, jako je třeba název vesnice, kde mám příbuzné. Hned vyběhlo video z jedné kulturní akce z toho místa. Velmi dobře zvládá i hledání v angličtině a to rozhodně nemám mluvený projev na úrovni rodilého mluvčího. U Sony se dá vybírat z VA i IPS panelů, k tomu mají i vrcholnou OLED řadu. Zejména v úrovni vyšší střední a střední třídy má několik velmi zajímavých modelů, které mají výtečný poměr ceny a výkonu. Jinak s cenou u nových modelů je to stejně jako u Samsungu. Po uvedení na trh jsou hodně vysoko, postupně padají a nejlepší čas k nákupu je konec roku a začátek dalšího.
Kde se vyrábí Sony televize
Většina z nich je vyrobená v továrnách v Rusku, Číně, Mexiku, Indii a u našich slovenských sousedů. Kromě toho má Sony dvě své vlastní starší továrny. Jednu v domácím Japonsku a druhou v Malajsii. Do roku 2010 byla továrna i ve Španělsku, ale Sony ji prodalo společnosti Ficosa Corporation, která se specializuje na automobilový průmysl. Pro zajímavost na Slovensku se vyrábí okolo tří milionů tv každý rok a slouží pro celou Evropu. Její východní část může být v případě potřeby obsloužena i z Ruska.
Philips
- Philips televize – moje shrnutí letošní nabídky
- Kompletní nabídka na stránkách Philipsu, odkud čerpám data a specifikace
Má jedno specifikum a tím je technologie Ambilight. Není běžně zvykem, že by nějakou funkci nabízel pouze jeden výrobce. Z toho by šlo usuzovat, že to nebude žádná pecka. Tak jak je to s Ambilightem? Nu, je to dost subjektivní. Znám pár lidí (a kupodivu to ani nejsou vlastníci tohoto přístroje), kterým přijde tento systém zadního osvětlení televizoru jako úžasný zážitek, který zlepšuje sledování obrazovky. Jiným lidem zase přijde rušivý.
Moje doporučení je jasné. Pokud si myslíte, že to pro vás bude to pravé, stejně se na něj jdete prvně kouknout. Ať už ke známému, nebo do nějakého showroomu. Tohle je prostě funkce, na kterou je názor daleko více subjektivní, než objektivní. Osvětlení je obvykle na horní straně a obou bočních stranách přístroje. Zjednodušeně jde říct, že barva osvětlení navazuje na barvu, kterou v té části obrazovky zobrazuje televize. Příjemné je to zejména večer, kdy osvětlení zjemňuje kontrast mezi tím, co vidíte na obrazovce a temnou zdí. Pocitově dochází navíc ke zvětšení obrazu. Obraz se vám pak může zdát větší, než jaká je úhlopříčka přístroje.
Philips má v nabídce hodně přístrojů, bohužel i on vsadil jen na IPS kartu. Takže zájemci o kvalitní černou u něj musí sáhnout po OLEDu, nebo se podívat jinde. Další často zmiňovanou nevýhodou je slabší softwarová podpora od výrobce. Myšleno hlavně v podobě updatů operačního systému. Jejich frekvence klesá velmi rychle a často se nevydávají ani pro dva roky starý model. Pro ty, kteří nemají v plánu využívat chytrých funkcí, to nejspíš žádné mínus není. Ceny jsou o kousek nižších než u konkurence z velkých značek. Philips patří mezi značky, které není radno podceňovat, ale zároveň ani nepatří mezi prodejní trháky. Mají skupinu uživatelů, co je milují, ale hodně lidí by si je nikdy nevybrala.
Kde se vyrábí Philips televizory
Možná to nevíte, ale společnost Philips přestala vyrábět televizory v roce 2012. Jak je tedy možné, že jsou tyto televizory stále na trhu? Odpověď je jednoduchá. Philips se spojil se společností TP Vision. Ve společném podniku má Philips 30 %, zbytek je TP Vision. Ta také přístroje reálně vyrábí, Philips věnuje vybudovanou značku a know-how. Toto platí pro celý svět kromě severní Ameriky. Pro toto území koupila od Philipsu licenci pro jeho televizory japonská společnost Funai. TP Vision má svoje výrobní závody v Číně, Rusku, Mexiku, Argentině a Polsku. Je jasné, že pro Evropu jsou určeny zejména televizory vyrobené v Polsku. Zajímavostí je, že tamní závod se nespecializuje pouze na finální montáž, ale je v něm produkována i část součástek.
Panasonic
- Panasonic televize – moje shrnutí letošní nabídky
- Kompletní nabídka na stránkách Panasonicu, odkud čerpám data a specifikace
Z hlediska prodejů u nás nepatří rozhodně mezi největší, ale přesto nabízí široké spektrum přístrojů, které cílí na všechny typy uživatelů. Přeci jen tato japonská společnost uvedla první 3D televizi a celosvětově jí patří čtvrté místo v prodejích televizních přístrojů. Líbí se mi zastoupení IPS i VA panelů. V nabídce mají i OLEDy. Základem je příjemná cena, bohaté funkce a nastavení (často velmi expertní). Ovládání přístroje možná není tak snadné jako u Samsungu nebo LG, ale nejde o nic složitého, čeho byste se měli děsit. Ačkoliv se jim v současné době u nás příliš nedaří, jde o významného výrobce, který během své existence uvedl mnoho zajímavých výrobků. Z jeho nabídky se dá vybrat a často lze narazit na finančně opravdu zajímavý nákup. Určitě Panasonic nepodceňujte a zkuste se podívat, zda má ve své nabídce něco co by vás mohlo zaujmout.
Hisense
- Hisense televize – moje shrnutí letošní nabídky
- Kompletní nabídka na stránkách Hisense, odkud čerpám data a specifikace
Opět jedna značka, která postupně nabírá na významu. Zatím velmi zlehka, modelů není moc a u nás ji ještě mnoho obchodů nenabízí, ale jsou k mání potenciálně zajímavé kousky. Stejně jako všechny dravé firmy, které si chtějí ukousnout svůj podíl na trhu na to jde hlavně agresivní cenovou politikou. Jsou tedy levnější než konkurence. Jejich operační systém je postaven nad Android TV a přestože za posledních pár let udělali velký pokrok, tak třeba Sony je pořád o kus dál. O LG nebo Samsungu ani nemluvě. Líbí se mi použití VA panelů, v nabídce mají i pár IPS a dokonce OLED modely. Co se týče spolehlivosti, tak zatím nemáme k dispozici dost informací pro vyřčení názoru. Přeci jen se neprodávají dlouho a neprodává se jich hodně. Konzervativnímu kupujícímu bych je v první řadě ještě nedoporučoval, ale za zvážení stojí a hlavně se těším, kam se tato značka během následujících let posune. A zda sebere kousek trhu někomu z velké trojice.
TCL
- TCL televize – moje shrnutí letošní nabídky
- Kompletní nabídka na stránkách TCL, odkud čerpám data a specifikace
Je poměrně mladá značka, která hodně roste v prodejích. Profiluje se jako budgetová. To znamená, že cílí na uživatele, kteří preferují nízkou cenu, ale přesto chtějí dostat poměrně kvalitní televizor. V ČR její prodeje za poslední dva roky docela vyrostly a je i široce zastoupena v e-shopech. Zpočátku hodně využívali svůj vlastní operační systém, který je nazvaný Roku TV. Ten je překvapivě celkem na úrovni. Ať už se bavíme o nabídce aplikací, nebo uživatelské přívětivosti. Nicméně (minimálně u nás) má většina modelů nyní jako operační systém GoogleTV (Android).
Líbí se mi, že u levnějších řad mají v nabídce VA panely. Pořád platí, že z pohledu softwaru (obrazový procesor) je na tom o trochu hůře než top značky, ale oproti nim nabízí výrazně atraktivnější cenu. Myslím, že během následujících let má šanci se vyšvihnout do skupiny velkých ryb i v Evropě. Rozhodně značka, kterou se zájmem sleduju a těším se, až se jí u nás povede prorazit více.
Menší výrobci
U nás jsou svojí nabídkou zastoupeni méně a ani v prodejích nehrají nijak výraznou roli. Větší zkušenosti s nimi většinu nemáme, takže jen stručné shrnutí názoru na ně.
GoGen
- Kompletní nabídka na stránkách Gogen, odkud čerpám data a specifikace
Low costová značka, kterou nenabízí mnoho eshopů ani kamenných prodejců. Kvalitou obrazu patří do podprůměru a zaujmout může snad jen velkou škálou modelů s malou úhlopříčkou. A to i o velikostech jako je 22 palců. Hodně TV z nabídky je s fullHD rozlišením. Cenově to u větších modelů není žádná extra sláva, za ty stejné peníze pořídíte stejně velký základní Samsung nebo LG a to jsou lépe investované peníze. Hlavně i z pohledu nějaké dlouhodobé jistoty a stability (pravidelnost aktualizací). Zajímavostí je i je nadstandardní 40 měsíční záruka na všechny LED televize GoGEN – po registraci na stránkách výrobce. Pro ty, kteří z nějakých důvodů hledají skutečně mini úhlopříčky, se něco z nabídky může hodit. Jinak můžete přeskočit.
Finlux
- Kompletní nabídka na stránkách Finlux, odkud čerpám data a specifikace
Původem finská značka, která je nyní vlastněna Turky. Pamětníci možná vzpomenou s jakým obdivem na obrazovky od Finluxu koukali v Tuzexu. Ale dnes je doba globalizace, konkurence je nemilosrdná a Finlux si jako svoji cílovku vybral nižší třídu. Takže nečekejte žádné sofistikované obrazové procesory, 100 Hz panely a další přednosti „lepších“ televizí. Cena je však lidová 65 palců jde pořídit okolo 25 000 a 75″ lehce nad 40 000 Kč. Slyšel jsem z více zdrojů docela dobré reference na jejich spolehlivost. To je určitě plus. Osobně bych si z jejich nabídky nevybral, ale kdyby někdo zvažoval obří obrazovku, neměl dostatek peněz na „známější“ značky a nevadilo by mu, že obraz při této úhlopříčce nebude zcela na jedničku a zároveň by neočekával žádné velké smart funkce, tak proč ne. Jejich nabídka úplně mimo není, ale většina zájemců si vybere jinde.
Toshiba
- Kompletní nabídka na stránkách Toshiba, odkud čerpám data a specifikace
Má v nabídce několik malých televizorů s fullHD rozlišením a velikostí od 24 po 55 palců. Jsou hodně levné, žádné velké zázraky z pohledu kvality obrazu od nich nečekejte. Rovněž se často objevují stížnosti na chybovost operačního systému televizorů. Na druhou stranu, jestli někdo hledá přístroj na chalupu nebo do kuchyně, který bude sloužit spíš jako zvukový podkres. Tak proč ne. Pořídíte ji doslova za pár tisíc. Jako hlavní tv do domácnosti bych je nebral. To stejné platí, pro 4K modely, kterých v nabídce také několik najdete. Toshiba to dokonce zkouší i s OLEDem. V ČR jsem ho v nabídce neviděl, ale jde objednat ze zahraničí. Jedná se o model Toshiba 65X9863 a opět má svoje specifika. V rámci dosažení nižší ceny nemá podporu HDR. To mi přijde jako krok stranou, protože cenová úspora není extrémní a kdo už bude investovat takovou spoustu peněz do OLED tv, tak ji bude chtít se vším všudy. Třeba se Toshiba časem vyšvihne zpátky na výsluní, ale v tuto chvíli je to jeden z těch méně významných hráčů.
Orava
- Kompletní nabídka na stránkách Orava, odkud čerpám data a specifikace
„Naše“ lokální značka, většina z nás přístroj o téhle značky zažila u prarodičů. Faktem je, že konkurence je v dnešní době jinde a malý lokální výrobce nemůže soutěžit s globálními hráči. V její nabídce najdete spoustu malých LCD obrazovek s cenou od tří do pěti tisíc. Vidím to podobně jako u Toshiby. Jako kulisa na chalupu nebo při vaření proč ne, zvláště když máte hodně striktní rozpočet. Případně si dokážu představit jako tv pro důchodce, kterým už tolik nejde o to, jak obraz vypadá, ale chtějí mít doma velký televizor. U Oravy lze pořídit 65 palců hodně pod 20 000 a 75 palců těsně nad třicet. Že výsledný obraz bude hodně hluboko pod úrovní konkurence snad ani není třeba zmiňovat. Jestli někde vystavenou Oravu uvidíte, sami to lehce poznáte. Pravdou je, že každé zboží má svého kupce a pro určité lidi mohou být zajímavé. Pro ty, kteří hledají kvalitní obraz a moderní technologie je Orava krokem zpět.
Sencor
- Kompletní nabídka na stránkách Sencor, odkud čerpám data a specifikace
Sencor vyrábí hromadu spotřebičů do domácnosti a nutno přiznat, že mnoho z nich je podařených. U televizorů se to povědět nedá. Nabídka není nijak široká a ani cenově nejsou extrémně zajímavé. Když k tomu přidám i poměrně časté stížnosti na poruchovost, tak bych lovil ve vodách jiné značky. V tomto případě totiž opravdu platí, za málo peněz málo muziky.
Venkovní (outdoor) televize
Nejedná se o zcela běžný požadavek, ale občas se s ním setkám a přišlo mi užitečné představit tuto oblast i případným dalším zájemcům. To, že není dobrý nápad vzít klasickou televizi a umístit ji venku je asi jasné většině z nás. Hlavní důvod je vlhkost a nepřízeň počasí obecně. Jak rozebírá popularmechanics.com, když vám na nový OLED bude dva dny pršet, tak můžete na další fungování rovnou zapomenout. Další důvod je vysoký okolní jas (zejména během léta) a často také potřeba větších pozorovacích úhlů. Můžete koupit i „vodotěsná pouzdra“ na běžný televizor. V takovém případě je nutné dát si pozor na přehřívání přístroje, zejména pokud je vystaven přímému slunci (za této situace má displej problémy s přehříváním i sám o sobě). Platí to i opačně, při provozu v zimě mráz přístroji rovněž dobře neudělá. Venkovní televizory lze rozdělit do tří typů:
- Odolné proti vodě – nejsou odolné proti dešti, ale přežijí menší množství vody třeba z vířivé vany
- Částečně použitelné venku – je doporučené je umístit ven pod pergolu, nebo jiné zastřešení. Jsou vhodné pro venkovní sledování filmu či prezentace, ale často nezvládají celoroční provoz
- Dlouhodobě použitelné venku – mohou být venku de facto celý rok
A dostáváme se k nejdůležitější otázce a to kdo je vyrábí a prodává. Výrobců je několik, patří mezi ně třeba Samsung, SunbriteTV, Sealoc, All Season, Furrion nebo MirageVision. S prodejem je to horší, minimálně u nás. V dnešní době však není problém si takový přístroj objednat ze zahraničí, typicky přes velké servery jako Amazon nebo Ebay. Nutno uznat, že s tímto typem televizorů nemám žádnou osobní zkušenost. Berte prosím proto moje rady jako inspiraci a základ pro další průzkum.
Sunbrite
- Kompletní nabídka na stránkách Sunbrite, odkud čerpám data a specifikace
Je jeden z leadrů na tomto poli. Nabízí několik řad, které se liší tím zda jsou plně ve stínu, či vystaveny částečnému nebo úplnému slunci. Mají 4K rozlišení, přímé podsvícení. Z pohledu parametrů nevypadají vůbec špatně, nicméně asi nelze očekávat, že by se mohly rovnat špičkovým OLED či QLED televizorům. Výrobce garantuje provozuschopnost v teplotách – 30 až 50 °C. To je pro naše zeměpisné podmínky více než dostatečné.
Furrion
- Kompletní nabídka na stránkách Furrion, odkud čerpám data a specifikace
Výrobce původem z Hong Kongu, který se zaměřuje na „voděodolné“ televizory a soundbary. Nejsou určeny pro dlouhodobé vystavení náročným podmínkám, ale jedná se o zajímavou volbu na například částečně zastřešenou terasu.
Sealoc
- Kompletní nabídka na stránkách Sealoc, odkud čerpám data a specifikace
V jeho nabídce jsou spíše opět přístroje určené pro „polovenkovní“ provoz. Nejsou zcela vodotěsné a není dobré je vystavovat přímému dešti. Rozmezí teplot se pohybuje od – 10 až 50 °C.
Samsung
- Samsung televize – moje shrnutí letošní nabídky
- Kompletní nabídka na stránkách Samsungu, odkud čerpám data a specifikace
Od roku 2020, je k dostání venkovní televizor od největšího výrobce televizorů na světě. Samsung přináší model The Terrace. Ten zvládne mráz od −30 do horka při 50 °C (v zimě si udržuje teplo a musí být připojený k zásuvce). Odolnost televizoru je označena jako IP55. To znamená částečně proti prachu a proti tryskající vodě. Vyložené déšť tedy nejspíš dlouhodobě nepřežije, ale pod pergolou by mu díky velkému jasu mohlo být dobře. Bohužel je v úvodu dostupný jen v Americe, ale uvažuje se o jeho rozšíření i do Evropy.
Co je to kalibrace TV
Prvně bych chtěl tento odstavec uvést. Za poslední měsíc se mi ve zprávách sešlo několik dotazů na to co je to kalibrace televizoru. A proto jsem se rozhodl pro sepsání toho vysvětlení. Je asi důležité dodat, že tuto službu nijak neposkytuji a jsem spíše nadšeným amatérem. Tomu odpovídá i forma vysvětlení technologie. Ta by měla čtenářům hledajícím vysvětlení o co se jedná stačit a vyhovovat, ale zkušenějším uživatelů asi mnoho nových informací nepřinese. Těm mohu doporučit například web známého kalibrátora ChadB. Kalibrace obrazu je postup nastavení displeje televizoru tak, aby co nejvíce odpovídal nastavení, které se používá ve filmových studiích. Díky tomu pak máte možnost vidět film v podobě, v které ho tvůrci zamýšleli. Ptáte se jaký je ten standard do kterého se displej kalibrátor snaží dostat? Jde o tzv. Rec. 709. Určitě vás napadá spousta otázek. Některé z nich se ke mě už od čtenářů dostaly a tady jsou:
Je kalibrace obrazu důležitá?
Jak pro koho. Pro většinu diváků nejspíš ne, ale pokud z nějakého důvodu chcete mít obraz co nejbližší tomu co tvůrci zamýšleli, tak je kalibrace tou správnou cestou.
Dává smysl kalibrovat levnou televizi?
Moc ne. Levnější modely totiž často nemají dostatečné zobrazovací možnosti (hlavně rozsah barevného spektra), aby je bylo možné dostat do požadovaného stavu.
Kolik kalibrace stojí?
Co jsem zjišťoval ceny, tak se pohybují od 5 000 Kč výše. Zdá se vám to hodně? Kalibrátor potřebuje docela drahé vybavení. Softwarové i hardwarové. Kromě toho musí mít dostatek znalostí a zkušeností. Kromě toho ve většině případů na místo kalibrace dojet. Při zvážení všech těchto faktorů už se požadovaná cena nezdá nijak nepřiměřená.
Jak dlouho trvá?
Většinou se vejde do rozmezí jedné až dvou hodin.
Je třeba dělat kalibraci pro každý film?
To není nutné. Filmy jsou pořizované ve standardu Rec. 709 a jde tedy o přizpůsobení televizoru co nejblíže tomu standardu.
Jaké nastavení displeje se v rámci kalibrace řeší?
Jedná se zejména o funkce zpracovávající obraz, nastavení úrovně bílé a černé, nastavení jasu, přizpůsobení odstínů a saturace jednotlivých barev. Celkový počet upravovaných parametrů se může blížit stovce (dle typu tv a toho co umožnuje nastavit) a to už prostě není řešitelné pouze lidským okem.
Můžu použít nastavení obrazu z jiné kalibrace?
Můžete to zkusit, ale výsledek není zaručen. Proč? Televizory jsou masová výroba. Jednotlivé komponenty do nich jsou často dodávány z různých zdrojů. Ani výrobní proces není vždy zcela totožný a proto i televizory jedné modelové řady mohou mezi sebou lišit. Klidně se i může stát, že většina jednoho modelu je vyrobena s VA panelem, ale nějaká menší dávka s IPS panelem. Důvodů může být několik, třeba měl výrobce moc IPS panelů a potřeboval se jich zbavit, nebo je měl možnost někde levně zakoupit a ušetřit při výrobě. Vždy je zajímavé podívat se na nastavení někoho jiného a klidně ho i zkusit. Ale nelze ho brát jako zdroj absolutní pravdy.
Proč nejsou tv zkalibrovány už z výroby?
Odpověď souvisí s předchozí otázkou. (Skoro) každá tv je trochu jiná a důkladná kalibrace stojí čas. A čas jsou peníze. Dalším faktorem je fakt, že mnoho uživatelů ani netuší, že něco jako kalibrace existuje a i kdyby to věděli, tak za její cenu o ni nemají zájem. Proto se lze jen občas setkat s profesionálně certifikovaným přístrojem, ale obvykle se jedná o obrazovky v ceně 50 000 Kč a více. Do nich lze částku za kalibraci schovat a profi nastavení obrazu využít jako prodejní argument. Tuším, že to nedávno udělal Panasonic u jednoho z vrcholných OLEDů.
Často kladené otázky
Jaká je nejlepší televize?
Mrkněte na tabulku se srovnávacím testem televizí 2026. Nejlepší televize je ale pro „každého jiná“. Hodně záleží na tom co od ní očekáváte. Jiná volba bude pro náročného filmového diváka, jiná pro běžné užití, nebo pro hráče. Svoji roli hraje i umístění televizoru a doba sledování (den, či noc). Kdybych měl být hodně stručný, tak Samsung je vládcem základního a středního segmentu. OLEDy od LG doporučuji pro většinu náročnějších diváků. A ti úplně nejnáročnější nejspíše koupí OLED od Sony či Panasonic. Několikrát do roka aktualizovanou kapitolu, která mapuje jakou televizi koupit v různých cenových kategoriích najdete zde.
OLED nebo QLED nebo LED?
Technologie obrazu určuje zobrazovací schopnosti panelu a to, jak bude obraz vypadat a jak se vám bude líbit. V tuto chvíli proti stojí dvě hlavní technologie LED/LCD a OLED. LED/LCD pak má vlastní varianty a rozšíření dle konkrétního výrobce. U Samsungu je to QLED, u LG NanoCell, u Sony Triluminos. Hlavní výhodou OLEDu je, že dokáže „vypínat“ jednotlivé pixely. Díky tomu má absolutně nejlepší podání černé barvy. QLED je „jen“ rozšířením klasického LCD. I tak však přináší (podobně jako alternativy u LG či Sony) velmi výrazné zlepšení pokrytí barevného spektra a maximálního jasu oproti konvenčním LCD. Výhodou oproti OLED je výrazně nižší cena. Nicméně OLED nabízí ještě o kousek lepší obraz. Více o těchto i dalších zobrazovacích technologiích najdete zde.
Jak velkou televizi koupit? Úhlopříčka 50″, 55″, 65″, 75″?
Na to neexistuje univerzální odpověď. Záleží na tom co sledujete – klasické TV vysílání z antény, filmy ve vysoké kvalitě, Netflix, nebo čisté Blu-ray. Rozhodně platí, čím kvalitnější je zdrojový obraz, tím větší úhlopříčku snese. Dalším důležitým faktorem je vaše vzdálenost od TV. Pokud nejste omezeni místem v obývací stěně, je rozumnou volbou pro většinu případů (i finanční) 55 palců. Nicméně i 65 palců se dobře vejde do malého bytu. Velké úhlopříčky od 75 palců výše už ale potřebují trochu více prostoru. Typicky platí, že pro 55″ potřebujete sedět 1,8-2 metry od TV, u 65″ je to 2,2-2,4 metru a u 75″ se doporučuje 2,4-2,6 metru. Více informací je uvedeno v této kapitole.
Jaké vybrat rozlišení televizoru? FullHD, 4K, 8K?
V současné době má většina prodávaných televizorů 4K rozlišení. 4K televize má rozlišení 3840 x 2160 pixelů. V tuto chvíli je to pro většinu kupujících ta nejrozumnější volba. Od roku 2019 se na trh zvolna dostávají 8K televizory, ale jsou zatím (ve druhé polovině 2020) stále drahé a aktuálně je nedává smysl kupovat. Proč? Podívejte se na tento článek. U starších či velmi malých televizorů se můžete setkat s fullHD či HD rozlišením. HD Ready a HD rozlišení se určitě vyhněte – to je velmi nízké rozlišení. FullHD s rozlišením 1920 x 1080 px může být u menších modelů ještě dostatečné. Za zmínku ještě stojí 2K rozlišení, které se u televizorů neprosadilo a dnes už je v zapomnění.
Co je Smart TV?
Smart tv (česky chytrá televize), může být připojena k internetu a díky tomu můžete sledovat videa na Youtube, přistupovat k archivům tv stanic, využívat streamovacích služeb (Twitch, Netflix, HBO Go …) nebo hrát hry. Dnes je naprostá většina prodávaných televizorů “smart”. Více info v této kapitole.
IPS nebo VA panel?
Údaj, kterým se výrobci ani prodejci příliš nechlubí a přitom je při výběru LCD obrazovky zásadní. Oba typy mají své pro a proti, takže záleží na tom co je pro vás více důležité. Zjednodušeně řečeno má VA panel lepší kontrast a černou, zatímco IPS panel má vyšší jas a lepší pozorovací úhly. Více tuto problematiku rozebíráme tu.
Jaká je životnost TV?
Když bereme v potaz průměrnou dobu používání cca šest hodin denně, tak se bavíme o horizontu minimálně deset až patnáct let. Přidejte k tomu to jak se výroba televizorů změnila za posledních pět let (zejména zvětšení úhlopříček a snížení ceny) a je jasné, že naprosté většině uživatelů tv zastará dříve morálně než fakticky. Morální zastarání znamená, že přístroj je stále funkční a provozuschopný, jen jsou nové modely o tolik lepší, že stejně přemýšlíte o náhradě.
Jaké jsou nejčastější závady u televizorů?
Některé jsou specifické pro určitou technologii. Například OLED je (stejně jako kdysi plasmy) citlivý na statický obraz a teoreticky u něj může dojít k vypálení obrazu. Obecně mezi nejčastější závady patří: nelze zapnout z pohotovostního režimu, tv se sama vypíná, fyzické poškození, tv nelze naladit nebo se rozlaďuje, chyby v obraze a problémy se zvukem. Pozor doporučuji dát zejména na malé děti. I malá hračka hozená proti obrazovce dokáže způsobit větší škodu na panelu. A bohužel cena nového panelu se skoro rovná ceně nového televizoru.
Jakou značku televize?
Skoro polovina prodaných televizorů má značku Samsung a není se čemu divit. Pro nenáročné uživatele nabízí velmi zajímavou kombinaci nízké ceny a slušného výkonu. Přesto mají svoje nedostatky, které rozebírám zde. V závěsu jsou LG televizory, které má rovněž velmi přívětivou cenovou politiku, jen má u svých LCD modelů odlišný typ panelu. V budoucnu mohou s pořadím velmi zamíchat mladé značky jako Hisense nebo TCL, které u nás příliš velké zastoupení nemají, ale ve světě rostou rychle. Philips má velmi zajímavou technologii podsvícení Ambilight, ale pokrytí trhu není příliš velké. Dále je tu Sony a Panasonic, které často patří k tomu nejlepšímu co lze pořídit pro náročné filmové fanoušky. Zejména u levnějších modelů z nabídky ale nabízí Samsung nebo LG podobné vlastnosti za menší peníze. Podrobně téma rozebírám zde.
Co je HDR?
Tato zkratka znamená High Dynamic Range (česky vysoký dynamický rozsah). Dovoluje mít v obrazu bohatší barvy a díky tomu i vyšší kontrast. HDR má však několik háčků. Za prvé je to různá “kvalita zpracování” u videa či filmu. Vytvořit opravdu luxusní HDR film je drahé a rozhodně to není v tuto chvíli standardem. V praxi může i “neHDR” film vypadat lépe než ten s podporou HDR. Samozřejmě u velkých hollywoodských produkcí je HDR ve většině případů naprosto úžasné. Dále pro plné využití HDR potřebujete vážně kvalitní televizor. Nestačí certifikace podpory HDR standardů, ale zejména vysoké pokrytí barevného spektra, vysoký jas a kontrastní poměr. A to v tuto chvíli nabízí až televizory s cenou přes 20 000 Kč. Posledním úskalím je více HDR standardů, kdy ne všechny televizory podporují všechny. Více o problematice zde.
Jaký operační systém v TV?
Když pominu okrajové výrobce, tak na trhu jsou čtyři hlavní operační systémy. Tizen od Samsungu, WebOS od LG, My Home Screen z produkce Panasonicu a Android TV u Sony, Philipsu a několika menších výrobců. Častá otázka, s kterou se setkávám je: co je android tv? Odpověď je jak vidíte snadná, je to smart televizor s operačním systémem Android, který vychází stejnojmenného systému používaného u mobilních telefonů. Tento systém byl nějakou dobu kus pozadu za Tizenem a WebOS, hlavně pokud šlo o rychlost a stabilitu. Od roku 2019/2020 však Android tento rozdíl skoro smazal a lze ho zařadit na stejnou úroveň. My Home Screen je trochu specifický, ale lze si a něj rovněž celkem rychle zvyknout. Za mě jsou všechny použitelné a pro mě osobně nejsou tím hlavním na co se při výběru nové tv co nejvíce soustředit.
Co to je pqi (picture quality index)?
Index kvality obrazu, nebo anglicky Picture Quality Index (můžete se setkat se zkratkou PQI) není žádná oficiální metrika, ale je to měřítko výrobců, kteří díky ní chtějí zákazníkovi ulehčit výběr nového přístroje. Má však několik háčků. Každý výrobce si ji definuje jinak a tím pádem mezi sebou nejsou srovnatelné. Za druhé nejsou nijak transparentní a hlavně se vždy zvyšují s vyšším řadou televizorů (a novějším rokem). A v realitě neznamená vždy vyšší řada nebo novější rok lepší obraz. Někdy je to přesně naopak. Proto doporučuji index kvality obrazu ignorovat a místo toho si raději přečíst několik recenzí z různých zdrojů. Původně s pqi (index kvality obrazu) přišel Samsung v roce 2015, kdy nahradil do té doby používaný „Clear Motion Rate“. V průběhu času ho používalo více značek, ale některé od něj již opustili.
Umí televize Bluetooth?
Ne všechny, ale nemalá část tuto možnost komunikace podporuje. Jedná o snadno zjistitelný údaj, na stránkách výrobce. Pokud chcete u nového přístroje připojit svoje oblíbená bluetooth sluchátka nebo klávesnici, doporučuji raději před nákupem ověřit, že tv podporu skutečně má. U bluetooth si můžete ještě všimnout její verze – ta primárně určuje dosah, spotřebu elektrické energie a rychlost připojení. Většina televizorů má verzi 5.0, ale i starší 4.0 je pro využití u televizoru naprosto dostatečná.
Jaký obraz nastavit na TV?
Zase je nutné vzít v potaz místnost ve které je tv umístěna (počet oken, množství světla atd..) a ani panely u jednotlivých televizorů ze stejné modelové řady od jednoho výrobce nejsou zcela totožné. Pár pravidel však platí u všech výrobců. Z obrazových režimů je obvykle nejvhodnější ten s názvem “kino”, případně anglicky “cinema”. Teplotu barev nechejte v normálu. Rovněž je dobré nepřehánět to s umělým postprocessem u zobrazení pohybu (obvykle Motion Smoothing / Interpolation) a v neposlední řadě u obrazu s dobrou zdrojovou kvalitou nechte ostrost u minimálních hodnot a vypněte přídavné funkce typu super rozlišení, redukce šumu nebo zlepšení reality.
DVB-T2 vs DVB-T2 HEVC?
Aby bylo možné přijímat nový standard vysílání DVB-T2 musí televize nebo set-top-box podporovat i standard HEVC. Všechny televizory od známých značek vyrobené v roce 2019 nebo 2020 jej podporují a nemusíte se při nákupu bát. Důležitá informace je, že všechny přijímače DVB-T2/HEVC jsou zpětně kompatibilní. To znamená, že i když v tuto chvíli ještě příjem signálu skrze DVB-T2 není, nemusí se bát, že svoje oblíbené programy nenaladíte. Jen pro zajímavost, pokud budete mít starší přijímač bez podpory HEVC, získáte na novém vysílání pouze zvuk a nikoliv obraz.
Jakou herní televizi?
Jakou televizi pro Playstation nebo Xbox? V zásadě pro jejich výběr platí stejná pravidla jako pro “běžné” televizory. Dále záleží jak moc jste citlivý na input lag. Ten značí čas, který uběhne mezi akcí ze strany hráče (stisknutím tlačítka na ovladači) a jejím projevem na obrazovce. Všechny moderní televizory mají tzv. herní mód, který omezí další funkce a minimalizuje hodnoty input lagu. Mimo herní mód jsou běžné hodnoty k 100 ms, v herním módu je standard mezi 10 – 20 ms. Pokud máte bleskurychlé reakce a hrajete akční hry, tak pro vás budou co nejmenší hodnoty input lagu zásadní.
Potřebuji pro Playstation 5 nebo Xbox X HDMI 2.1?
Ne, nicméně se může hodit. Proč taková nejasná odpověď? Jedna z věcí, které HDMI 2.1 přináší je větší přenosová rychlost, díky které zvládne 120 fps při 4K rozlišení. V současnosti běžné HDMI 2.0b zvládá 60 fps při 4K rozlišení. S ohledem na známý hardware nové generace konzolí je skoro jisté, že stěží zvládnou (hlavně u AAA titulů) takové snímkové frekvence. Nicméně u graficky méně náročných her to dozajista možné bude. A v takovém případě se HDMI 2.1 může hodit.
Jaká rychlost internetu pro TV?
To záleží na co ji využíváte. Pro sledování tv v HD kvalitě stačí 5 Mbitů/s, pro 4K na Netflixu je doporučeno 25 Mbitů/s, pro Amazon 15 Mbitů/s. Pochopitelně pokud je v domácnosti v jednu chvíli více uživatelů sledujících různá videa či hrající hry současně, jsou celkové nároky výrazně vyšší. Rovněž už teď existuji služby (např. Bravia Core), které umožní streamování videa v kvalitě přes 100 Mbitů za sekundu, tedy s minimem komprese pro maximální kvalitu obrazu. Zde je zajímavé, že současné televizory podporují pouze 100 Mbit/s skrze síťový kabel. Přes Wi-Fi více, ale někdy může být router daleko od tv a vyšší rychlost je problém. Mám pro vás jeden tip, jak do tv přes kabel dostat více než 100 Mbitů za sekundu. Stačí pořídit síťovou redukci pro USB port (usb to ethernet adapter), který připojíte do USB portu. Obvykle stojí do 500 Kč. I starší porty typu USB 2.0, které jsou u většiny televizorů dokáží v praxi až 250-300 Mbitů/s (samozřejmě pokud máte takto rychlý internet), což už je dostatečné pro streamování všech standardních typů video souborů.
Jakou televizi koupit?
Je důležité si dát dohromady to co od nového televizoru očekáváte. Budete sledovat klasické televizní vysílání? Chcete současně jeden pořad sledovat a další nahrávat? Nebo přístroj využijete jen jako obrazovku pro svoji herní konzoli a občas si pustit film skrze připojený notebook? Jen na základě takto popsaných požadavků dokážete vybrat tu správnou televizi pro vás. Inspirací může být i typ, či druh vašeho předešlého televizoru – např. pokud jste dosud měli plazmu, těžko pro vás bude LCD rovnocennou náhradou a bude potřeba zvolit OLED.

Vystudoval jsem ekonomku na Masarykově univerzitě v Brně. Přes 7 let jsem pracoval jako nákupčí pro eshopy s elektronikou a mám tak dlouholetý přehled o tom, co jde koupit a skvěle se vyznám v elektronice na českém a slovenském trhu. Stál jsem u zrodu covybrat.cz a mám na starosti mimo jiné oponenturu recenzí a návodů a dělám recenze – převážně elektroniky.
Další zdroje ze kterých jsem čerpal:
Televizory jsou mým koníčkem už více než 10 let a za tu dobu jsem toho o nich přečetl opravdu hodně. Asi nejsem schopný popsat všechny zdroje, které jsem pro tento článek za roky použil, ale minimálně ty nejdůležitější a nejčastější mi přijde fér zmínit, navíc mohou poskytnou více informací i dalším nadšencům jako jsem já.
- „Television Technology Demystified: A Non-Technical Guide“ od Aleksandr V. Voronin – Tahle kniha poskytuje přehled o televizní technologii bez příliš technických detailů. Vysvětluje principy obrazu, zvuku, signálu způsobem, který je dobře pochopitelný. A za mě je na první místě.
- „Television Engineering Handbook“ od K. Blair Benson – podobný obsah ale trochu techničtější.
- „Color and Mastering for Digital Cinema“ od Glenn Kennel – vysvětluje, jaké je využití širšího barevného gamutu u filmu.
- „High Definition Television: The Creation, Development and Implementation of HDTV Technology“ od Philip J. Cianci – zaměřuje se zejména rozlišení, formáty, komprese atd.
- „Digital Video and HD: Algorithms and Interfaces“ od Charles Poynton – softwarové úpravy obrazu pro dosažení jeho ideální podoby.
- „HDR Demystified: Emerging Standards for High Dynamic Range Video“ od Joel Barsotti a Pete Putman – zaměřuje se na HDR technologii a vysvětluje, jaké jsou její výhody oproti SDR, jak fungují různé formáty HDR a jaké jsou současné standardy.
- „High Dynamic Range Video: From Acquisition to Display and Applications“ od Frederic Dufaux, Patrick Le Callet a Rafal Mantiuk – Tato kniha poskytuje detailní přehled o technologiích pro zpracování HDR videa
- „Television Engineering Handbook“ od K. Blair Benson – zaměřuje se na technické principy televizního inženýrství a poskytuje ucelený přehled o televizních systémech, kódování, digitálních televizních signálech, zpracování obrazu atd..
- „Television Fundamentals“ od B. Grob – zaměřuje se na základy televizní techniky a poskytuje ucelený přehled o principu fungování televizního obrazu, analogových a digitálních televizních signálech, modulaci, demodulaci atd..
- „Television Production Handbook“ od Herbert Zettl – kniha se zaměřuje na technické principy televizní produkce a poskytuje ucelený přehled o televizním záznamu, střihu, zvukové produkci, světelném designu…
- „Television Technology Demystified: A Non-technical Guide“ od Aleksandar Louis Todorovic – další výtečný přehled o technických principech televizoru, který se je snaží vysvětlit tak, aby byly srozumitelné i pro laiky.
- https://avsforum.com/ – velice zajímavé diskuze a i profesionální články
- HDTVTest – znalosti tohoto člověka jsou navzdory jeho relativně nízkému věku úctyhodné
- https://rtings.com/ – metodicky skvěle zpracované, s mnoha druhy detailních měření. Ne všechno jde za mě vyjádřit čistě čísly, ale to nic nemění na tom že se jedná o úžasný inspirační zdroj.














































Zdravim, predem diky za super web, ktery mi pomaha s vyberem nove tv. Divam se po lonskych modelech Samsung, kde nyni 55 q70r stoji necelych 21000,- coz se mi zda super. Jeden hacek je, ze Tv potrebuji hlavne az na zari, takze s nakupem nespecham, nicmene si moc nemyslim, ze cena jeste bude klesat. Co myslite?
Na Tv se budu divat ze vzdalenosti 2,5-2,8m, takze bych snesl i 65, ale priplatek 10 tisic je dost. Nebo koupit 65 palcu q60r za cca 23 tisic, ale nevim jak velkej rozdil v obraze bude..sledovat budu prevazne 02tv, netflix..venkovni zaluzie, takze tmu si muzu udelat temer vzdy..
Diky za rady
Dobrý den,
loňské Samsungy s cenou mohou ještě lehce dolů, ale nic dramatického bych nečekal. Můj odhad je u 55Q70R max dva tisíce dolů a to ještě není jisté. Pokud se rozhodne čekat, tak doporučuje sledovat cenu a dostupnost alespoň jednou týdně. Může se poměrně rychle stát, že se začnou doprodávat, tak ať stihnete zareagovat. 65Q60R vs 55Q70R. Za mě záleží co budete víc sledovat. Na o2 tv až tak velký rozdíl nebude a větší úhlopříčka by byla lepší. Při večerním (případně přes den se zataženými žaluziemi) sledování Netflixu bude zase kralovat Q70R. Takže bych volil podle toho co sledujete častěji.
Dobrý den,
chtěl bych poprosit o radu sháním TV na prakticky vše. jako monitor, jako TV na sledování klasických programů, na pouštění videa jak ve vysokém rozlišení tak i na starší seriály (bohužel sem nenašel nikde v rozlišení více jak cca 700×400) a zároveň i na hraní her na PC tak i na konzoli Xbox. bohužel kvůli rozměrům potřebuji úhlopříčku max 110 cm. Nedaří se mi nalézt TV s obnovovací frekvencí 100 Hz. hraji hodně akční hry hlavně CS, PUBG a pod. a tam se vyplatí asi mít tu frekvenci vyšší tak bych od Vás chtěl poradit co na toto pořídit v rámci slušné ceny .
děkuji za radu a chci poděkovat i za velmi slušný článek o televizích celkově. Je hezké vidět že si dnes někdo dá snahu s tím někomu pomoci.
Dobrý den,
100 Hz při 43 palcích opravdu není příliš časté. S ohledem na to popisujete mi vychází vlastně jen jeden kandidát Sony 43XG8396. Sony si je bohužel vědoma, že 100 Hz menší tv jsou nedostatkové zboží a tomu odpovídá i cena na úrovni většího modelu.
Dobrý den,
do utulného obývacího pokoje, kde jsou dvě okna, ale cerna plocha televize celkovy pocit z utulnodtinzatmavi, hledam televizi 55-65” diky pozorovaci vzdalenosti 3 az 4 metry. Pokud by byla televize az primo na zdi je to spis 4 metry.
Velmi pekne by do interieru zapadl koncept the Frame od Samsungu.
Momentalne resim, jak veliky skok je mezi 2019 a 2020 modely.
Z ruznych popisku vidim, ze je pdosviceni edge a jinde direct, ale podle me to je edge vzdy.
Momentalne se stale oddaluje naskladneni modelu 2020 55” –
Otazka zni je lepsi koupit QE55LS03 (2019) potažmo QE65LS03 (2019)
A nebo QE55LS03T – (2020).
Misto na zdi mam, ale desim se, ze 65 “ bude az moc velika, nicmene je me jasne, ze bych si zvykl:-)
Hodne si slibuji od “neviditelnosti” televize, ambientniho modu a Art modu:-)
Nevim ale zda typ 2020 neni v tomto smeru lepe vybaven a je lepsi na stmivani v tom ambient modu fiky senzorum atd.
Zdroje – dvbt2 – hbbtv – netflix, hbo go, apple tv.
Jsem pripraven dovybavit soundbarem a neprijit o atmos, zatim vsak postaci homepod pripojeny k appletv.
Laka me koupe 2019 za dobre penize pri 55 a nasledne dokoupeni soundbaru, pripadne vetsi 65” 2019 – ale nikde nemuzu dostatecne porovnat tu novou 2020 ( opravdu ma Edge a ne direct Led a nebo to je nejaka chyba) moc zkusenosti kamkoli zavolam nemaji. Navic se dosavky 2020 opozduji a mozna vyskoci kuli zhorsujicimu se kurzu koruny vuci euru.
Diky moc za pomoc, radu a i jakykoli komentar – i ten, ze cekam neco co od te televize asi nedostanu.:-)
Honza
Dobrý den,
koukám, že jste příspěvek přidal i do kontaktů, ale odpovím i sem, ať si mohou přečíst i další čtenáři:
Všechny by měli mít Edge podsvícení. Co se týče srovnání s modely roku 2020, tak to na žádný velký posun nevypadá (mluvím jen ze znalosti specifikace, kvůli současné situaci nemám možnost nové tv zatím vidět). Naopak rozdíl v ceně je klasicky vysoký. Jinak the Frame je krásná designovka, ale úrovni obrazu je na tom stejně jako obyčejná Q60R, nevím zda je to pro vás nějaký problém. Pokud ne, tak je za mě rozhodně lepší kombinace 2019 model + soundbar.
Dobrý den, supr článek, na českém netu určitě nejlepší průvodce výběrem nové TV a moc vám za něj děkuju.
Po 10letech s TV od samsungu je už načase vyměnit toto vysloužilé LCD. Po mnoha dnech důkladného studování a promýšlení potřebných parametrů jsem zůžil výběr na SAMSUNG QE65Q85R nebo SONY KD-65XG9505 ,spíše se přikláním k SAMSUNG. Chtěl bych se vás zeptat zdali si myslíte že by mohl přijít ještě nějaký pokles ceny v českých obchodech, sleduju i slevové kódy obchodů ale jak na potvoru nikde nic.
Děkuju za váš názor a přeju pevné zdravý v těchto těžkých dnech.
Dobrý den,
děkuji za pochvalu, moc mě těší že lidem pomáhá. Z téhle dvojice má Samsung dvě výhody, Sony jednu. Samsung má celkově o něco lepší obraz a vyhnete se Android TV. Sony naopak podporuje Dolby Vision. Pokud sledujete často filmy či seriály v HDR (Netlfix, Bluray) na Sony budou vypadat lépe. Sony se na trhu bude držet nejspíš ještě tak rok (soudím podle zkušeností s předešlými roky) a cena by časem mohla spadnout někam k 33 000 Kč. Jak dlouho to bude trvat a zda se tak skutečně stane však garantovat nemůžu. Naopak Samsungy se obecně vyprodávají rychleji a už někdy po prázdninách bude nejspíš problém tento model sehnat. Jestli novou tv chcete hned (a HDR pro vás není důležité) vzal bych Samsung. Pokud HDR důležité je a na nákup nespěcháte, sledoval bych pozorně cenu Sony. Už někdy v průběhu dubna by mohla mít pár tisíc dolů.
Dobrý den,
poprosil bych o radu. Sháním novou TV do 15 000, 49´ nebo 50´ , android, IPS, Direct LED, převážně na běžné vysílání, Youtube, Netflix, momentálně mám dilema mezi:
49″ Sony Bravia KD-49XG8096
49″ Toshiba 49UA3A63DG
Vím že se tu Toshiba dost haní ale proti Sony je o dost levnější, má direct LED, a tlačítko youtube proti google play na Sony… přesto se ale bojím slabého processoru u Toshiby
Jsem ale otevřený i jiným možnostem, přesto Android je pro mě asi nejdůležitějsí parametr kvůli apkám a hrám.
Díky
Dobrý den,
s Toshibou mnoho osobních zkušeností nemám (dostanou se ke mě primárně hlavní hráči typu: Samsung, LG, Sony, Philips, Panasonic …), takže moje informace jsou z větší míry zprostředkované. Ale je faktem, že „stížnosti“ na ni se v zásadě opakují všude ty stejné. Pomalost a stabilita systému (časté restarty) – Android TV stále není synonymem pro dokonalý systém (je fakt že je každý rok o kousek lepší a lepší) a ve spojení se slabým hardwarem, který Toshiba pro snížení ceny používá už je to opravdu na hraně. Jak píšu Toshibu jsem naživo neviděl, ale na její „Direct“ podsvícení bych byl opatrný. Přeci jen je nákladově dražší a Toshiba má výrazně nižší cenu než Sony. Neříkám, že musí být z pohledu obrazu nutně horší, ale určitě bych si ji před potencionálním nákupem zkusil prohlédnout naživo. Oproti Sony bych zvážil ještě Philips 49PUS7803. Obrazově +- to stejné, cena rovněž stejná, ale má navíc Ambilight. Pro někoho velké plus, pro jiné naopak žádný benefit. To už je na vás. Já osobně bych Toshibu nebral, ale pokud je pro vás nízká cena zásadní prioritou, opravdu doporučuji ji jít prvně zkouknout naživo.
Dobrý deň !
Tiež by som potreboval poradiť ohľadne 49 až 50 palcového televízora. Sledovanie televízie by bolo počas celého dňa, mám od operátora IPTV čiže cez set top box, pozeráme filmy, bežné tv vysielanie a ja hlavne šport. A tu pri tom športe by som potreboval poradiť, aby to nový TV zvládal z hľadiska pohybu. Je na to ozaj potrebných 100 Hz alebo stačí 50 Hz + dopočty čo má napríklad Sony Motionflow. čo sa týka ceny chcel by som taký zlatý stred ani nič extra drahé ani naopak veľmi lacné. Môj favorit je Sony 49 XG 8096 ale nechám si poradiť, čo by bolo naj. Ďakujem
Dobrý den,
jestli nutně potřebujete 100 Hz si musíte rozhodnout sám. Každý to má jinak. Není to přesné přirovnání, ale pro představu snad stačí: pro někoho je auto s výkonem 40 kW naprosto dostatečné, protože prostě jede. Někdo potřebuje výkon výrazně vyšší, jinak se necítí pohodlně ani bezpečně. Podobné je to do jisté míry i s obnovovací frekvencí. 100 Hz je dozajista lepší, ale pro část lidí to není tolik zásadní parametr. Osobně bych zvážil LG 49SM8600 – 100 Hz, webOS je příjemněší na používání než AndroidTV a cena velmi podobná.
Dobrý den,
předně obrovská pochvala za skvělé recenze, moc mi pomohly v orientaci při výběru nové TV.
Vybírám televizi do většího obývacího pokoje, v podstatě mě k tomu nutí přechod na DVBT-2 (zatím máme skvělou plazmu PANASONIC VIERA 10 let stará) a rád bych něco, aby jsme nešli kvalitou moc dolů, ale zároveň nás to nestálo „majlant“. Použití bude pro běžné pozemní vysílání z antény, NETFLIX, promítání fotek ze SYNOLOGY a občas nějaký film (víkendy).
Vzdálenost cca 3-3,5m úhel k rohovce přímý – cca20-30°, ke kuchyňskému koutu je to více (asi 60°), ale to moc neřeším od tama je to většinou spíše jako kulissa.
Díky Vašim recenzím jsem zvolil uhlopříčku 65″ a zúžil svůj výběr v podstatě na dva největší kandidáty a to SAMSUNG QE65Q70R (k dnešku 30.000) a SONY KD-65XG9505 (34.000). Pořádně jsem studoval všechny recenze, parametry a NE/výhody těchto TV a dalších možných alternativ (strop tak těch (35.000 +-) a jsem z toho už v koncích.
Samozřejmě bych rád viděl obě vedle sebe na prodejně, kde je ale většinou problém, že na jednotlivých výrobcích mají spuštěno „firemní promo“ a je tak těžké porovnávat (navíc omezený pohyb).
Priority pro mě jsou seřazeny – Kvalita obrazu, propojení do sítě se SYNOLOGY, pozorovací úhly, stabilita systému, zvuk je druhotný – přemýšlím na sounbarem (zřejmě BOSE SOLO 5 – výborná zkušenost z jeho menším bráškou).
Díky moc za každou radu a případné schválení/ neschválení mých vybraných kandidátů.
Jarek
Dobrý den,
jelikož je jeden z vašich požadavků stabilita systému volil vych Samsung. Jinak jsou to obě výborné televize (srovnatelný obraz, Sony za mě nepatrně lepší), ale co Sony bohužel stahuje trochu dolů je právě AndroidTV. Každý rok je o kousek lepší, ale pořád ještě konkurenci nedohnala. Měl jsem doma více než rok předchozí model XF9005, a o několikaminitovém hledání Wi-Fi, či občasných nutných restartech co trvají minutu bych mohl vyprávět. Neříkám, že Samsung je úplně bez chyby – párkrát se mi stalo, že Netflix se nedokázal připojit k internetu, přestože tv spojení měla a Youtube fungoval skvěle. Možná chyba aplikace, ale zažil jsem to opravdu asi jen 2x. Kdyby byla Sony za stejnou cenu, tak bych ji zvažoval. Ale takto lehký náskok v obrazu stáhne nedokonalost operačního systému. Posunout se výše se v limitu moc nedá. Q80R je další kousek lepší, ale za 8 000 rozdílu to nestojí a 65kové OLEDy se pod 40 000 ještě ani nedostaly. PS: Co se týče propojení se Synology, tak zkušenost nemám. Ale při hledání jsem nenarazil na info o případných komplikacích.
Dobry den, take vych potreboval rozseknout rozhodnuti mezi dvema TV, ktera je celkove lepsi volba: Samsung UE55RU7172 nebo LG 55UM7100. Dekuji. M.
Dobrý den,
záleží na způsobu využití, jejich silné stránky jsou odlišné. LG IPS panel, vyšší jas, lepší pozorovací úhly a „horší“ (s nádechem šedé) černá -> zjednodušeně řečeno „lepší“ obraz při sledování ve dne a z úhlu. Samsung VA panel a věrnější černá, naopak horší jas a pozorovací úhly -> víc si ji užijete při sledování večer nebo v zatemněné místnosti. Volil bych podle toho co je u vás častější, ostatní parametry jsou srovnatelné. Pokud je vám to jedno, berte tu na kterou máte lepší nabídku.
Dobrý večer, prosím o doporučení ke koupi televize: uhl. 55 palců, cena cca 30.000. Prosím o Vas názor.
Děkuji
Martin
Dobrý den,
je lehce nad 30 000 (cca 32), ale LG OLED55C9 je aktuálně to nejlepší co můžete okolo této cenové hranice mít. Pokud chcete dodržet rozpočet tak Samsung QE55Q80R (cca 28 tisíc) za předpokladu, že sledujete hodně obsahu ve vysoké kvalitě (Netflix, HD filmy, Blu-ray ..). V případě že ne a velkou část provozu bude tvoiřt běžné tv vysílání, tak může stačit i Samsung QE55Q70R, která jde koupit za 23 000 Kč.
Dobry den,
Rad by som si nechal poradit s vyberom televizora. Chcem nieco v rozmere 49-55 palcov co pracuje na frekvencii 100 Hz kvoli sportu a hram a samozrejme nieco v dobrej cene.
Dakujem pekne
S pozdravom
Richard
Dobrý den,
pokud vás velikost nelimituje tak určitě 55 palců. U 49 palců jen 100 Hz jen pár kusů v důsledku toho stojí stejně jako 55ky. Vybíral bych mezi LG 55SM8600 (cca 16 500 Kč),Samsung UE55RU8002 (cca 15 000 Kč), případně Sony Bravia KD-55XF9005 (cca 20 000 Kč). Všechny mají 100 Hz. LG má IPS panel („lepší“ ve dne a lepší pozorovací úhly). Samsung má VA panel („lepší večer“ a lepší podání černé. Jinak jsou si velmi podobné. Sony má VA panel, ale kvalitou obrazu je o kus dále než tyto (primárně díky slušnému přímému podsvícení), ale zase je tam trochu trápení se systémem Android TV. Samozřejmě lze mít adekvátní tv od LG nebo Samsungu, ale tam už jsme zase o pár tisíc nahoru. Např. Samsung QE55Q70R. Jelikož jste blíže nespecifikoval rozpočet, tak nevím kde je přesně limit.
Dobrý den, zvažujeme koupi televize a to buď LG 55SM8600 nebo Samsung UE55RU8002. Jsme běžní diváci vysílání, youtube, sem tam nějaký film. Jaká z těchto televizí Vám připadá lepší?
Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
je to klasické dilema LG vs Samsung (IPS vs VA). Tedy lepší pozorovací úhly a vyšší jas („lepší“ obraz ve dne) u LG vs lepší černá („lepší“ obraz večer). Záleží co je pro Vás důležitější. Pokud je Vám to jedno bral bych Samsung, jde teď koupit o skoro dva tisíce levněji.
Dobrý den,
Díky za vaše hodnotné rady k výběru televize.
Uvažuji o koupi TV samsung UE65RU8002 nebo Hisense H65U8B.
Na TV se dívám z cca 3-3,5m. Převážně běžné vysílání a nějaké 4K filmy. Do budoucna herní konzoli.
Samsung mě láká vzhledem k aplikaci apple airplay, což by pro mě jakožto uživatele Applu mělo být příjemnější propojení. Hisense naopak uvádí dolby vision a vyšší obnovovací frekvenci.
Dokážete poradit, která volba by pro mě byla vhodnější ?
Také by mě zajímalo, jak moc bude na 65 palcové televizi ovlivněn běžný TV přenos, je koukatelný ?
Děkuji za cenné rady.
Dobrý den,
záleží co chcete na tv primárně sledovat. Pokud to bude například Netflix, tak podpora Dolby Vision u Hisense dává smysl. Připojení iPhone by naopak bylo díky Airplay 2 snažší u Samsungu, i když u Hisense se to nezdá jako velký problém. Našel jsem pár starších článků, např.- https://airmore.com/connect-iphone-to-hisense-smart-tv.html . Zda info stále platí nedokáži potvrdit. Nemám Apple telefon, ani momentálně žádnou Hisense tv poblíž. Co se týče kvality obrazu u běžného tv vysílání a filmů/seriálů mimo HDR, tak jsou si na tom hodně podobně. 4K filmy za mě o něco lépe zobrazí Samsung, ale jestli je budete sledovat na zmiňovaném Netflixu, tak zase o fous vede v rozhodování Hisense. Jak vidíte, je tenhle souboj poměrně vyrovnaný a obě možnosti nabízí něco co ta druhá ne. Záleží co z těchto „extras“ je pro vás důležitější. Za mě mají obě dvě super poměr ceny a toho co za ni dostanete.
Hezký den, děkuji za Vaši recenzi a čas, který jste tomu věnoval. Takových ochotných je už dnes bohužel málo. I když jste vše popsal podrobně, stejně v mém věku jako neodborník se v tom ztrácím.
Pokud bych mohl poprosit máme: Televizor Pioneer KURO PDP-LX5090, plazma a
Ambilight -TV PHILIPS 32PF9830. Nadešel čas na výměnu / 12 + 18 let /. Jsem velmi náročný na design a kvalitu. Líbíl se mi ten starý ambilight ale dnes jsou to jen umělohmotné pásky? a pak plasma, i když velmi problematické ovládání.
K meritu věci: sledovací vzdálenost 3 – 3,5 m, rozpočet 1/ do 80 tis. a druhá do 25 tis. Líbil by se mi možná i ambilight ?. Nehraji hry, nepoužívám žádné herní konzoly ani blu-ray. Děkuji mockrát za Váš čas a ochotu..
Dobrý den,
děkuji za Vaši důvěru. Bohužel nemám žádnou zkušenost s takto starými televizory, proto nemohu zodpovědně srovnat jejich zpracování s dnešními modely. Každopádně s ohledem na poměrně štědrý rozpočet budeme stejně vybírat z toho nejlepšího co je aktuálně k mání. Chápu to správně, že budete sledovat zejména klasické tv vysílání, ze vzdálenosti 3 – 3,5 metru? V takovém případě bych doporučoval úhlopříčku 65 palců. Z takové vzdálenosti je i běžné tv vysílání koukatelné, ale křišťálově ostrý obraz čekat nemůžete. To by chtělo kvalitnější zdroj videa (aspoň DVD). Volbou rozumu je LG OLED65C9. Vynikající OLED (technologie na úrovni plasmy) je k mání za cenu lehce nad 50 000 Kč. LG nabízí i dražší modely, ale reálně nabízejí jen jiný vzhled, případně lepší zvuk. Můžete se zkusit podívat třeba na LG OLED65E9. Zpracování je ještě exkluzivnější, ale cenově už jsme na 80 000 Kč.
Od Philipsu můžete zkusit Philips 65OLED934 (zase u vrcholu rozpočtu) solidní soundbar a opět exkluzivní zpracování. Stejný obraz, ale pro někoho „méně prémiovější“ vzhled má Philips 65OLED854. Situace je vlastně podobná jako u LG. LG má výhodu lepšího operačního systému, Philips ambilightu. Bohužel nemohu srovnat jeho podání s Vaší tv, ale musím uznat že je to pořád působivé. Jestli Vás ambilight láká, určitě se na ně podívejte.
Alternativou k OLEDu je QLED od Samsungu. OLED je za mě lepší, ale kdyby vás Samsung zaujal, tak Samsung QE65Q85R – zase kolem 50 000 Kč.
Jako druhá, menší tv připadá v úvahu LG 55SM9800, Samsung QE55Q82R (za svoji cenu skvělá volba), případně Philips 55PUS9104 (ambilight, hodně zajímavý vzhled). Všechny mají s ohledem na cenu a toho co je na trhu hodně slušné zpracování. Kdyby jste u druhé tv neměl vysoké požadavky na vzhled a zpracování, dokázala by dobře posloužit i Samsung UE55RU8002 za 15 000 Kč.
Přeji štastnou ruku při výběru a ať Vám tv zase vydrží aspoň 10 let.
Dobrý den,
předně palec nahoru za Váš web!
Zvažuji nákup 65SM9800PLA nebo QE65Q70. Uvažoval jsem o 75″, ale radši dám přednost kvalitě před uhlopříčkou.
Sháním „univerzální televizi“ :-), sledovat budu ze vzdálenosti 3,5m, úhel max. 30° k ose TV (rohová pohovka) – je toto důvod volit IPS? Mohl byste se prosím vyjádřit k oběma modelům? Nebo, byste doporučil jiný model? Případně model 75″, který by byl cenově a kvalitativně srovnatelný?
Děkuji!!
Dobrý den,
děkuji za pochvalu. Co se týče úhlu tak, zrovna okolo 30-35° to začíná být u VA panelů znát. Já bych v tomto případě ještě pořád bral VA (i když těsně), ale abych měl klidné svědomí doporučuji mrknout se na LG a Samsung do prodejny na živo. Jedná se o dvě nejběžnější značky co jsou všude a představu o posunu barev z úhlu Vám to dá. Případnou alternativou může být Sony Bravia KD-65XG9505, která je aktuálně za podobné peníze (34 000 Kč). U ní je však pořád drobnou nevýhodou AndroidTV. LG i Samsung jsou na tom z pohledu operačního systému pořád lépe.
Dobrý den.
Zvažuji LG 49SM8600 nebo levnější 49SM8200
Sledovat budu hlavně pozemní TV signál, stažené filmy z uloz.to a přes wifi youtube apod.
Zajímá mě, zda se mi dražší model pro toto sledování vyplatí. Rozdíly, které papírově vnímám jsou 50 vs 100 Hz, procesor Alpha 7 gen2 a Dolby Vision u SM8600.
Poznám to?
Děkuji.
Dobrý den,
když se divám na aktuální ceny, tak SM8200 vidím nejlevnější za 12 000 Kč, oproti tomu SM8600 skoro 16 000 Kč. Tedy zhruba o třetinu vyšší cena. Za ni dostanete o něco (dejme tomu 10 – 15 % lepší tv, tohle je strašně pocitové, ale pro ilustraci snad stačí). Prostě nárůst ceny je vyšší než nárůst přidané hodnoty. Tak je tomu u většiny prémiového zboží, televizory nevyjímaje. Když čtu vaše využití, Dolby Vision nevyužijete – pokud se nepletu tak ho Youtube stále nepodporuje. Lepší obrazový procesor poznáte zlehka u filmů ve vysoké kvalitě (takže 4K youtube, případně vysoké rozlišení z uložta) a hlavní výhodou je 100 Hz. Jestli bych za něj dal 4 000 Kč? Jako náruživý sportovní fanoušek možná ano, ale jako „běžný divák“ bych to při tomto cenovém rozdílu hodně zvažoval. Na závěr přidám svoji obvyklou odpověď. Čím více videa ve vysoké kvalitě budete sledovat, tím více dává smysl lepší model. Naopak u běžného tv vysílání rozdíl nebude extra výrazný. Pochopitelně hlavní slovo mají vaše finanční možnosti a kolik chcete utratit.
Dobrý den,
Potřebuji poradit jakou televizi do ložnice.
Protože bude ve vestavěné skříni nevejde se tam více jak velikost 40“.
V ložnici se dívá i přes den.
sledovanitv, internet, přehráváni filmů USB,sport-tenis.
Myslel jsem Panasonic TX-40GX810 nebo Panasonic TX-40GX800, nevím jaký je rozdíl.
Nechám si poradit když tak jinou.
Děkuji
Dobrý den,
z kvality pohledu obrazu rozdíly de facto nejsou žádné. Liší se však podpora některých funkcí, která je lepší u modelu 810. Typicky 810 umí PiP (Picture in Picture – obraz v obraze) i PaT (obraz a teletext), 800 umí jen PAT. Osobně bych vzal 810, je jen o pár set dražší. Pokud chcete pár set ušetřit, mrkněte zda je některá z odlišností pro váš výběr zásadní zkuste podrobné projít specifikace obou dvou. Tady jsou odkazy: https://www.panasonic.com/cz/consumer/televizory/4k-tv/tx-50gx800e.specs.html a https://www.panasonic.com/cz/consumer/televizory/4k-tv/tx-50gx810e.specs.html . V dané velikosti si myslím, že jde o dobrou volbu. Za předpokladu, že byste si mohl dovolit vyšší úhlopříčku, tak Samsung UE43RU7172 nabídne mnohem příjemnější cenu. Ale to je z důvodu, že ve 43kách je poměrně silná konkurence ve 40kách ne.
Dobrý den,
dlouho jsme se rozhodovali mezi LG 55sm9010 a LG OLED55b9 (cen.rozdíl 7500 Kč). Sledujeme zatím běžné vysílání, YouTube+dostupné iVysílání. Nakonec jsme vybrali 9010. Televizi máme první den doma a manžel je trochu zklamaný z běžného vysílání, hlavně ČT 1,2. Je to také asi dáno velikostí televize. Moc tomu úplně do detailů nerozumím,ale neustále mě hryže myšlenka, jestli tuto nevrátit a nekoupit OLED a obraz by byl snad o trošku lepší. Dle manžela to nebude mít vliv a OLED nevyužijeme. Příští tv ale plánuji koupit až za hodně dlouho…. Děkuji předem za váš názor.
Dobrý den,
obávám se, že má manžel pravdu a že ani s OLEDem by se to zásadně nezlepšilo. Nevím jak daleko od tv sedíte, případně zda nemáte trable se signálem. Ale všechny „lepší“ televizory reálně pořádně využijete u obsahu ve fullHD, ideálně 4K. Televizní vysílání nijak skvělou kvalitu obrazu nemá a zvláště pokud jste dříve měli menší úhlopříčku, tak hodně nedokonalostí zůstalo skryto. SM9010 je poměrně povedený přístroj a i když tv neplánujete nějakou dobu měnit, tak věřím že vám vydrží. Výměna za mě nedává smysl, tomu co manžela trápí nijak nepomůže.
Dobrý den,
děkuji za super stránky, dozvěděl jsem se zde hodně zajímavých věcí.
Stále se nemůžu rozhodnout mezi QE65Q70-80-85, rozdíl v ceně je dost velký.. poradíte mi prosím?
Nejde mi ani tak o připojení jedním kabelem u 85, ani o zvuk (mám repro), zajímá mě jen obraz.
Poznám mezi Q70-80-85 rozdíl? Dívám se na 4K Netflix, něco z Apple TV, občas i kuki.tv 😉
Navíc téměř stejně jako QE65Q85 stojí QE75Q70, tak bych nerad připácel za 85, pokud neuvidím rozdíl..
(díváme se z 2,8 až 3 metrů, skoro z příma)
Stojí za to připlatiti si za Q85, nebo rozdíl v obraze skoro nepoznám?
Předem děkuji za radu..
Dobrý den,
díky moc za pochvalu, vždycky povzbudí pro další psaní. K uvedenému výběru to vidím takto:
Samsung QE65Q85R -> cca 50 000 Kč. Za ty peníze může mít ve stejné velikosti OLED, který je lepší.
Samsung QE65Q80R -> cca 43 000 Kč zajímavá cena, i když třeba LG OLED65B9 je jen o něco málo dražší.
Samsung QE75Q70 -> cca 53 000 Kč. Obří úhlopříčka, slušná tv. Z toho co píšete, velikost u většiny běžného obsahu přebije lepší displej výše jmenovaných. Jako, ne že by třeba u 4K z Netflixu rozdíl nebyl vidět. Ale těch 10 palců navíc vás potěší více. Jestli ji můžete mít skutečně za cenu 65Q80R, tak není co řešit.
Dobrý den,
mám možná ještě naivní dotaz ohledně formátu,které převažují na mém úložišti /Xvid. Dvix, avi atd./ Znamená to,že ty krásné 4K Tv ,které tyto formáty podporují , s nimi pracují tak,aby výsledek byl koukatelný?
Děkuji za odpověď a přeji příjemný den
Dobrý den,
záleží na úhlopříčce tv a vzdálenosti ze které ji sledujete. S malou úhlopříčkou a velkou vzdáleností se na ně dívat dá, ale detaily prostě chybí. Obecně vša lze říct, že filmy uložené ve starším kodeku s nízkým datovým tokem nevypadají na nových tv nijak skvěle. Software zázraky nedokáže a rozhodně s novou tv doporučuji upgradovat i filmy na nový standard kvality – alespoň fullHD.
Dobrý den,
především dík za suprový článek a recenze. Chci Vás požádat o radu při výběru tv. Odešla mi plasma Samsung 42″ Hd ready. Vím,že jste zde psal,že přechod s plasmy na lcd je těžký, ale měl jsem ji desáty rok a poslední asi 4 roky mi přibývaly na horní polovině obrazovky fialové skvrny. Kolega mi tvrdil, že je to vypálené. Stav se zhoršoval až tak, že při světlých scénách se na to nedalo dívat a svrny překrývaly i obličeje.Měl jsem asi smůlu na kus!
I přes vyšší věk mám pořád rád filmy, seriálya dokumenty. Mám sbírku DVD, na úložišti seriály a filmy. Asi polovinu jsem toho ještě neviděl . Jedině kabelovka mi poskytuje programy v HD.
Promiňte mi ten obšírny úvod, ale shlédl jsem se v 65U8B Hisense. Tak nevím jesli to není zbytečný luxus a hodně peněz. Přesto bych rád apoň 100Hz a 65″. Vzdálenost je asi 3m a sedím přímo naproti, a někdy žena asi metr vedle.
Prosím, poraďte jestli jsou i jiné varianty. Rozpočet je 20:000, ale jsem ochoten i něco přidat.
Děkuji za odpověď a radu.
Dobrý den,
děkuji za pochvalu. Hisense 65U8B je s ohledem na cenu slušná volba. Alternativa by mohla být Samsung UE65RU8002, která je i o trochu levnější. Nezvládne však sama přehrát starší xvid filmy, nevím zda jsou součástí Vaší sbírky nebo nikoliv. Ještě je možnost počkat na uvedení letošních 49 palců nových OLEDů. Ale tam si nejsem jist zda se vejdeme s cenovým limitem (spíše ne) a bude to výrazně menší televizor. Navíc s ohledem na stav Vašeho televizoru v posledních letech, myslím že i moderní LCD bude zlepšení. Na závěr mě napadla ještě Sony Bravia KD-55XF9005 – je to jen 55ka, ale obraz výtečný, lepší než uvedený Hisense i Samsung. Záleží zda preferujete velikost, či lepší obraz. Za mě – pokud nebudete často sledovat filmy ve 4K, tak bych šel raději do větší úhlopříčky.
Dobrý den. U nejlepších televizí do 20000 tisíc máte uvedeno toto:
Samsung UE55RU8002. Přináší 100 Hz VA panel a stále výtečný operační systém Tizen. Potěší výborná černá barva a kvalitně zpracované pohybové scény. Nevýhoda u Samsungů zůstává stejná. Nezvládne DTS a xvid, rovněž není podporován HDR formát Dolby Vision. Alternativou je Hisense H55U8B. Ve prospěch Samsungu hraje propracovanější a stabilnější systém, naopak pro Hisense nižší cena a lepší podpora starých formátů videa.
V současnosti je to s cenou naopak Samsung na heuréce je za 15 980 Kč A Hisense za 19990 Kč
Dobrý den,
děkuji za upozornění, upravím s ohledem na současné ceny. Ty se mění neustále. Já se snažím úvodní tipy aktualizovat cca každého čtvrt roku, ale občas se trh za tu dobu změní hodně.
Dobrý den, v prvé řadě velmi děkuji za skvělou recenzi. Nikde jsem nenašel podrobnější a přínosnější článek. Díky tomu se mi asi podařilo zúžit výběr TV na Samsung UE65RU8002 a Samsung QE65Q60R nebo případně??? Obsah je většinou Netflix, HBO go a YouTube. Byl bych rád, kdyby jste mi i doporučil něco pro lepší zvuk, ale ne jen pro TV, ale zároveň i pro poslech hudby. Děkuji za váš čas.
Dobrý den,
děkuji za pochvalu, jsem rád že článek pomáhá. Q60R vs RU8002 je za mě otázka zda potřebujete dvojitý tuner u Q60R. Pokud ne, RU8002 stačí. Na to využití co popisujete (a zároveň pokud nemáte vyšší rozpočet než je cena těchto dvou), tak se jedná o velmi zdařilé tv. Co se týče zvuku, tak platí že i levné repro za pár tisíc se zesilovačem (klidně z bazaru) udělá více parády než 99 % integrovaných reproduktorů u televizí. Takže těžko odhadovat jak moc jste na kvalitu a potenciální hlasitost zvuku náročný. Já osobně bych to řešil samostatně. Klidně levnější tv a k tomu samostatné repro nebo soundbar.
PS: Omlouvám se za zpoždění v odpovědi, ale komentáře kvůli obřímu množství spamu schvalujeme ručně.
Dobrý den, momentálně je k sehnání SAMSUNG QE55Q82R za 22.000 Kč. Uvažuji o 55″ a myslím, že je to bezkonkurenční příležitost. Jaký je Váš názor prosím. Děkuji.
Dobrý den,
pokud ho máte možnost mít za tuto cenu, tak rozhodně doporučuji a souhlasím s Vaším hodnocením. Samsung jich uvolnil pro tuto akci (Q82) omezenou řadu a dle mých informací už jich na trhu mnoho k dostání není.
Dobrý den/večer
prosím o radu k výběru tv 65″
cenové rozpětí 40+-5000
předvýběr Sony XG9505 či samsung QE65Q80
Oledy jsem se nedíval, LG C9 je mimo cenové rozpětí
Kromě obrazu důležita konektivita – přehrávaní obrazu z USB či HDMI – podpora kodeků, dvojitý tuner
děkuji
Dobrý den,
Q80R je dle mého lehce lepší televizor. Na druhou stranu není úplně stoprocentní co se týče schopnosti přehrát každý typ souboru (xvid a DTS). Takže při přehrání z usb disku mohou u specifických typů souborů nastat potíže. Řešením může být přehrát soubor třeba na notebooku a obraz posílat do tv skrze HDMI. Pokud na nákup nespěcháte, zvážil bych počkat ještě pár měsíců. S novou řadou OLEDů by se ceny u 65 palců mohli dostat blíže k 40 000 Kč (platí zejména pro LG B9/C9). Na druhou stranu proti tomuto hraje fakt aktuální situace v Číně a zpomalení produkce OLED panelů. Rozhodně ani jedna z jmenovaných tv není špatná, spíše naopak, patří k tomu nejlepšímu co jde u LCD mít. Pro Sony může hrát fakt, že jde pořídit vyhodněji (slevy nebo přiložené dárky, které se dají prodat).
Dobrý den,
děkuju za radu i váš čas,jste úžasný.Koupím LG 32LK6200.
Pěkný den,Petr
Dobrý den,děkuji za radu.Chtěl jsem TV 24″ pro nedostatek místa na chatě.No nakonec tam vtěsnám TV 32″.(mezi tím jsem nic nenašel)Tam je větší výběr.Chci vás proto zase požádat o radu v této velikosti TV.Aby měla Full HD,PVR,EPG,a HbbTv,cenově asi do 7000.-.Pokud možno Samsung,LG,Sony a Philips,ale když bude podle vás jiná dobrá,tak se nebráním.Vy tu doporučujete v této kat.Philips 32PFS4132,ta by mě vyhovovala,ale je ročník 2017,i tak byste mi ji doporučil?Jde mi spíše o kvalitu a výdrž než o poslední výkřiky techniky.
Moc děkuju a pěkný den,Petr
Dobrý den,
ani v této kategorii to není žádná sláva (přestože aspoň něco se zde už najít dá). Reálně slušnější výběr existuje od velikosti 43 palců dál. U 32 palců bych kouknul na: LG 32LK6200 a Philips 32PFS5803. Nejsou to nejnovější modely, ale to je nijak neznevýhodňuje. Spíš naopak. V letošních (loňských) řadách jsou tyhle malé velikosti většinou na horší úrovni, než v předešlých letech.
Dobrý den,vás mi poslalo samo nebe.Sháním TV na chatu,nejlíp 24″(min.22″),ale Full HD a PVR nahrávání a EPG,Po dlouhé době hledání na internetu jsem našel jen 2 TV,o které bych stál.(výběr nekapitalisticky mizerný).
Hyundai FLN 24T439 SMART – tato toho má až moc,ale nemá PVR a Sencor SLE 22F60TCS – 55cm – tato by mě stačila výbavou,ale je menší.
Nemáte v rukávu nějakou kombinaci těchto dvou?Nebo mám šanci,že letos přibude výběr?Co říkáte těmto dvěma TV?
Mooooc díky za radu,Petr
Dobrý den,
máte pravdu, že výběr mezi malými televizory je naprosto tristní. Osobně nevěřím, že se tento rok situace zlepší. Tyto velikosti už nejsou moc prodávané a tudíž ani lákavé pro výrobce. Z uvedené dvojice bych bral Sencor. Teoreticky může existovat alternativa od některého menšího výrobce, ale u nich bohužel nemám přehled o celé nabídce. Sencor je sice menší, ale rozdíl dvou palců není nijak extrémní. Navíc má i výrazně příjemnější cenu.
Dobry den,
Tak jako mnoho lidi prede mnou bych vam chtel moc podekovat za vasi praci. Moc jste me pomohl ujasnit si spousty veci. Prosim vsak o pomoc s nasledujicim vyberem Tv.
Na tv se koukame z uhlu max10%, ze vzdalenosti 2,8m
Doporucil by jste 55nebo 65?
Predvyber mame
Sony 55” 9005 nebo za priplatek 8tis 55” 9505
Samsung 55q70r
Momentalne jsme meli49”sony
Nejcasteji tv, youtube obsah, a nejdulezitejsi je kodi s doplnkem cinemastream a stremovani filmu ve 4k
Z toho mi vyplyva sony s androidem nebo samsung+android box na kodi
Dale pripojen ps4- hraji cca1x tyden2/hod max
Z toho duvodu se Oled trochu bojim- televize bude opet na 10let
Zvuk neresim-reciever yamaha a kvalitni repro
Predem moc dekuji za vasi odpoved
P.triska
Dobrý den,
děkuji za pochvalu. Já osobně bych bral 65ku, mám ji v podobné vzdálenosti od sedačky a už bych dokázal uvažovat i o větší úhlopříčce. Člověk si lehce zvykne. Co se dívám na předvýběr tak si z toho beru, že rozpočet ideálně do 25 000, eventuálně lehce nahoru v případě XG9505. Osobně bych v takovém případě zauvažoval nad Samsung QE65Q70R, kterou lze nyní pořídit za 30 000 Kč. Alternativou od Sony je už skoro dva roky stará, ale pořád výborná Sony Bravia KD-65XF9005, která je o pár tisíc dražší. Pokud se chcete držet spíše ve spodních patrech rozpočtu, tak Samsung 55q70r, případně Sony Bravia KD-55XF9005 (výrazně vyšší cena u XG9505 za mě nepřináší dostatečný rozdíl v obrazu, aby se obhájila.).
Mockrát děkuji za odpověď. Ještě existuje pro mě třetí možnost – počkat na 49“ LG OLED. Předpokládám, že lepší informace než běžně dostupné nemáte (zkusil jsem psát i přímo na LG podporu) a ohledně jejího uvedení na trh se zatím neví nic bližší kromě toho, že by tak mělo nastat v tomto roce?
Díky.
Dobrý den,
máte pravdu, to mi úplně vypadlo a nedávno jsem to zrovna na jeden dotaz jako možnost navrhoval. Obávám se, že lepší informace než budete mít vy nemám. Tedy OLEDy v této velikosti jsou oznámeny u všech hlavních značek, ale zda se objeví hned v úvodu startu nové modelové řady, či až později v průběhu roku zatím netuším.
Dobrý den,
Teké poprosím o radu. Rád bych velkou televizi do velké 2 místnosti u okna takže 65″panel, sledovaný i z úhlu. Ale s omezeným rozpočtem caa kolem 20 tisíc? Což asi není na 100Hz? Ale je to takový rozdíl? Použité bude internet, YouTube, pozemní vysílaní (zatím) a sem tam nějaký film. V obchodek mi radí Philips 65PUS7304/12 s Androidem, a USB3, a Ambilight by na stěně nemusel vypadat špatně. Je to dobrá volba nebo co by jiného stálo za úvahu? Nebo jsou korejci jasně lepší? Předem děkuji, V.
Dobrý den,
65 palců a 100 Hz za 20 000 Kč už je skoro na dosah. Např. Samsung UE65RU8002 ho má a je za necelých 22 000 Kč. Pokud nejste vyloženě milovník Ambilightu tak za mě lepší volba než uvedený Philips. U LG začíná 100 Hz až od řady SM8500 a ta je za nějakých 25 000 Kč, to je už je zbytečně hodně za to co umí. Sony Bravia KD-65XG8505 drží posledních pár měsíců cenu, podle mě s uvedením nových modelů spadne minimálně na 25 000 Kč, ale to bude nejdřív v dubnu. Ve zkratce, v současné době mi RU8002 přijde jako nejlepší volba. Alternativou je chvíli počkat a uvidíme kam až popadají ceny po uvedení nových modelů. A nebo jestli je váš sen Ambilight, tak Philips 65PUS7304/12 horší než RU8002 je, ale ten rozdíl není nějak gigantický.
Dobrý den,
z důvodu přechodu na dvb-t2 se rodiče rozhodli, že nechtějí další přístroj, ale koupí novou televizi. I když mají velký obývák cca 5×4 metry, tak chtějí pouze velikost 43 palců. Doposud měli Panasonic s úhlopříčkou 101 cm a prý jim to stačí. Ona se jim bohužel větší ani do stěny nevejde. Pokusil jsem se jim vybrat nějakou televizi a prosím o radu zda Lg 43UM7450 bude dobrá nebo zda byste mi doporučil jinou. Budou sledovat tv z různých úhlů, zatím příjem klasická anténa a večer plně osvětlená místnost(nevím zda má vliv osvětlená místnost na to, že ips je večer horsí než va panel). Cenově chtějí max do 15 tisíc. Děkuji za odpověď
Dobrý den,
s ohledem na to co a z jaké dálky se bude na tv sledovat je uvedená LG rozumný kompromis mezi cenou a kvalitou. Rodiče potěší jednoduché ovládání a myslím, že si na novou značku zvyknou. Nedávno šlo do 15 000 Kč koupit Sony Bravia KD-43XG8396 (cca dva týdny dozadu vyskočila skoro na 20 000), to je to nejlepší co lze v této velikosti aktuálně mít. Ale získáte (pro tv vysílání) o trochu lepší tv, za cca dvojnásobnou cenu. Z tohoto pohledu bych zůstal u LG, případně alternativa s VA panelem Samsung UE43RU7172. Ale tam to bude trochu horší s pozorovacími úhly.
Dobrý den,
rozmýšlím se mezi
49″ LG 49SM9000PLA a 49″ Sony Bravia KD-49XG9005
Ohledně VA vs IPS:
TV budeme sledovat převážně večer ke sledování filmů, ale TV bude v rohu místnosti sledována ze vzdálenosti 3 metrů. Občas bude sledována více než dvěma lidmi (děti).
Android vs. WebOS:
Nepoužíváme android na mobilu a máme Alexu. Filmy budou většinou sledovány streamovaně z lokální sítě (raspberry)
Co byste mi doporučil? Děkuji mnohokrát za odpověď.
Dobrý den,
někdy se požadavky sejdou tak, že je opravdu velmi obtížné říct co je lepší volba. A podobně to vidím i v tomto případě. Obě pro vaše využití přinášejí výhody i nevýhody. A ač mám televize od Sony moc rád, tak musím uznat že webOS je na tom rozhodně lépe než AndroidTV. Pokud jsou pro vás výhody a nevýhody IPS a VA s ohledem na použití nastejno, tak jsem taky spíše pro LG.
Vážení, prosím o radu.
Chci si koupit velmi kvalitní 49″ TV. Moje volba je buď LG 49SM8600 PLA
100Hz , nebo Samsung QE49Q70RA 50Hz. Nevím, zda základním kriteriem má
být 50 či 100Hz. Požaduji co nejkvalitnější obraz. Mám satelitní
přijímač. Kterou z těchto dvou TV byste mi doporučili ? Máte případně
ještě jiné doporučení ?
Moc Vám děkuji za radu. V 65 letech už se v tom ztrácím….
Dobrý den,
volil bych podle toho kdy tv hlavne sledujete a jak. Není zde jasný vítěz za každé situace. Při sledování ve dne a pod úhlem by mohl přijít vhod IPS panel (LG). Naopak večer a přímo před televizí, lépe vynikne VA panel od Samsungu. Obě tv se snadno ovládají a mají kvalitně zpracovaný operační systém. Já osobně bych volil z této dvojice Samsung, ale to zejména z důvodu že se k tv dostanu až večer.
Dobrý den, poradíte mi který TV z těchto dvou je lepší kvalitou obrazu:
LG 32LM6300PLA
Sony Bravia KDL-40WE665
A můžu ještě poprosit o radu, který 32 palcový TV s panelem VA a panelem IPS mi doporučíte?
Jde mi zas o kvalitu obrazu.
Moc děkuji
Dobrý den,
měl jsem možnost vidět jen LG 32LM6300, ale dostupných informací by měla být uvedená Sony na podobné úrovni. Je to jiná velikost, tak nelze přímo srovnávat cenu. Osobně bych z této dvojice bral LG, ale to je čistě pocitová záležitost. Co se týče doporučení na VA 32 panel, tak nabídka je opravdu žalostně malá. Např. Samsung UE32N4002. Jako IPS variantu bych vzal v potaz tu LG 32LM6300. Pořád platí, že v takto malých úhlopříčkách a levných tv žádné zásadní rozdíly v obrazu nečekejte.
Dobrý den.
Můžete mi prosím sdělit jaký rozdíl je mezi LG OLED55C9 a LG OLED55C9PLA
Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
jedná se o totožnou televizi. Ty poslední tři znaky určují region – PLA je Evropa. Někdo ho u názvu uvádí, jiný ne.
Dobrý den,
jednoduchý dotaz. Co pro mě znamená, když TV umí přijímat DVB-S či DVB-S2 signál (satelitní vysílání).
Znamená to, že si připojím satelitní anténu (parabolu) k televizi a už nepotřebuji žádný další přístroj pro příjem satelitního vysílání?
Děkuji za odpověď a hlavně za pěkný článek!
Petr
Dobrý den,
pokud tv umí příjimat DVB-S (či S2), tak skutečně nepotřebujete vedle tv mít ještě satelitní přijímač a stačí jen zapojit (a správně nasměrovat parabolu).
Dekuji za perfektni vysvetleni problematiky…
VK
Dobrý den. Potřebuji poradit zda koupit tv 50 za rozumnou cenu LG 50um7600 nebo samsung ue50ru7402.Popřipadě jiný typ.Moc děkuji.
Dobrý den,
v dané cenové hladině rozumný výběr. Jedná se o klasický souboj IPS (LG) vs VA panel (Samsung). U LG máte vyšší jas a lepší pozorovací úhly. Zjednodušeně lze říct, že má „lepší obraz ve dne“. Naopak Samsung má vyšší kontrast a lepší černou. Naopak „lepší obraz večer“. V ostatních ohledech jsou porovnatelné. Volil bych podle času kdy tv sledujete častěji. Pokud je vám to jedno, tak bych bral tu levnější.
Dobrý den,
jako už jiní přede mnou bych Vám chtěl poděkovat za článek i za odpovědi v komentářích.
Po přečtení Vašich odpovědí jsem zjistil vše co jsem potřeboval vědět a svůj výběr televize jsem zredukoval na dvě. Konkrétně jsou to modely Sony Bravia KD-55XF9005 a LG OLED55B9. Musím se přiznat, že Sony mě láká cenou a LG zase OLED technologií a proto bych se chtěl zeptat, zda se vyplatí pořídit „TOP v LCD“ jak jste někde psal nebo si připlatit za základní model OLED.
Ještě by mě zajímalo co znamená zkratka PLA u některých televizí, například u zmíněného modelu B9? Na internetu jsem viděl označení LG OLED55B9 – OLED55B9PLA. Pokud jste to už někde zmiňoval a já to přehlédl, tak se omlouvám 🙂
S pozdravem,
Horák Zdeněk
Dobrý den,
to vážně záleží na vašem rozpočtu a preferencích. Sony Bravia KD-55XF9005 byla před rokem a půl jedna z top LCD televizí. Nyní pořád stojí hodně vysoko z pohledu kvality a navíc cena spadla na úroveň 20 000 Kč. LG B9 je kvalitou obrazu ještě o kus dál (z principu použité technologie), nicméně je o kus dražší. Opět bych se rozhodoval podle toho co sledujete. U klasického tv vysílání rozdíl nebude nijak velký (tedy dává smysl ušetřit a vzít spíše Sony), při sledování filmů ve 4K můžete plně využít možnosti LG B9.
Dobrý den. Předně pochvala za článek a jednoduchá otázka. VA vs IPS je po vašem výkladu všem jasný. Je ještě něco jiného u těchto dvou rivalů co by stálo za zmínku, co běžný smrtelník nevidí?
Díky
Samsung UE55RU8002
LG 55SM8600
Dobrý den,
v ostatních ohledech jsou to velmi podobné tv, vlastně přímí konkurenti. U Samsungu je známá limitace v podobě nepodpory xvid videa a DTS zvuku při přehrání přímo z televizoru, z notebooku či počítače ho přehrát můžete a zobrazit na obrazovce tv přes kabel. Pokud vás toto netrápí, berte dle preference IPS či VA. Obě mají super systém i typově podobné ovladače.
Dobrý deň, prosím o radu pri kúpe novej TV.
Moje požiadavky sú 55 palcov, kvalitný obraz, spoľahlivosť, a prehrávanie filmov z USB avi,xvid…
Vyberám medzi 3 TV:
1. Samsung Q70
2. Panasonic GZ950
3. Sony XF9005
Občas sa na TV zahrajem Xbox či PS.
Ktorý by bol pre mňa prosím vhodný?
Ďakujem
Dobrý den,
pokud trváte na přehrávání staršího xvidu z flashky skrze televizi můžete rovnou vyřadit Samsung. Ten to nedokáže. Můžete ho přehrát např. v notebooku a jeho obrazovku zrcadlit do tv. Ze zbylých dvou je jasným vítězem OLED Panasonic GZ950, který je také o polovinu dražší než zmíněná Sony. XF9005 je velmi dobrá tv, navíc za zajímavou cenu. Ale s OLEDy se měřit nemůže.
Dobrý den,
moc děkuji za tento webový portál, přesto pokud mohu bych se Vás chtěl zeptat, zda by jste mi neporadil s výběrem TV. Vybrali jsem pár TV, které se nám zdáli zajímavé s tím, že jsem si dali cenový limit do 30 tis. za 55′ TV. Do užšího výběru se nám dostali tyto TV Samsung QE55Q70R,Samsung QE55Q80R, LG OLED55B9PLA. Co se týká prostředí v jakém sledujeme, tak se jedná o větší obývací pokoj, který je přes den poměrně prosvětlený, na TV koukáme i z větších úhlů (kuchyň). Na TV bychom rádi sledovali O2TV, Netlfix apod nejsme zase žádní filmový nadšenci. Nemáme doma ani zatím žádnou SmartTV ale byli bychom rádi, kdyby nám nová TV usnadila přehrávání těchto služeb (nikoliv přes notebook jako doposud (HDMI)). Nejsme ani nijak extra nároční na zvuk respektive máme svůj receiver. Rádi bychom na TV případně prohlédli nějaké fotky rovnou z TV případně, využili promítání např. fotek na pozadí nebo něco podobného. Mohl bych Vás požádat, co by jste nám případně i jinou variantu z dostupného doporučil? Moc děkujeme.
Dobrý den,
s ohledem na rozpočet a velikost si myslím, že jste vybral velmi dobře. Nejlepší obraz z uvedených má bezpochyby LG OLED55B9PLA. Nicméně pokud se nepletu, tak pro LG dosud není aplikace pro O2TV (doporučuji ověřit přímo u O2), měla by být hotovo v rámci roku 2020 (ale zda to O2 skutečně dodrží nemohu slíbit). Pro Samsung každopádně aplikace pro O2 tv existuje. Netflix je podporován snad všemi moderními televizory, LG i Samsungem rozhodně. Promítat fotky můžete také na obou z nich. Samozřejmě pokud budete přijímat O2 tv přes setopbox od O2, chybějící aplikace vás nijak netrápí. V opačném případě, je tu Samsung. To bych doporučil Samsung QE55Q82R, která je technicky stejná jako Q80R, jen je o pár tisíc levnější.
Dobrý den, moc děkuji za odpověď. Ještě bych se zeptal, zda se vyplatí s nákupem ještě chvíli počkat? Zda přijde na trh případně kdy nové typy TV, které by TV zlevnili? Nebo, zda se to dá očekávat až třeba za půlroku? Tedy pokud víte 🙂 Moc děkuji
Dobrý den,
pokud myslíte zlevnění těch současných, tak ano lze ho očekávat někdy v průběhu dubna a května. Doporučuji však pozorně sledovat vámi preferovány model, je těžké odhadnout zda a kdy se doprodá. Většinou však aspoň do začátku prázdnin loňské modely dostupné jsou.
Dobrý den, připojil bych se k řadě dotazů a vznesl bych na Vás také jeden:
Jak velké je riziko „záseků“ obrazu na 4K tv 50 Hz v rychlích scénách – film / seriál ve 4K (zdroj Netflix / hdmi / jinak) plus občasně hry PS? Jinými slovy, jestli má smysl kupovat 100 Hz tv…vycházím z logiky, že přece by se neprodávaly 4K 50 Hz tv, které by se pak v daném rozlišení sekaly? Abych byl konkrétní, jde mi o srovnání těchto tv:
LG 49SM8200PLA vs 49″ LG 49SM8600PLA
Případně prosím o informaci, zdali víte o nějaké jiné, která by se vešla do rozměru níže, vím, že jste tu uváděl i jiné 49¨ Sony, nicméně chci bezrámečkovou a to Sony (zatím) nesplňují .
Tv budu sledovat cca z 3,5 m, ale určující je pro mě velikost tv, maximálně cca 110 cm šířka. V tomto rozměru se žádné OLED ani QLED nedělají, tyto začínají až na 55¨, pokud jsem koukal správně..?
V současné době mám full hd 100 Hz Panasonic.
Děkuji za Váš názor.
Dobrý den,
rozhodně to není tak, že by se 50 Hz televizor „sekal“ jako třeba počítačová hra, která na slabém počítači dosahuje malého počtu fps. Takto to není. Spíše si představte situaci, kdy hra má 50 nebo 100 fps. V druhém případě je obraz plynulejší a změny mezi jednotlivými snímky jemnější. Samozřejmě různí lidé vnímají obraz různě. Pro někoho je 100 Hz obrazovka nutnost, pro jiného představuje jen drobné zlepšení. Zda do ní investovat záleží primárně na vašem rozpočtu. V tomto případě se jedná o dva tisíce navíc. Za tu cenu dostanete nejen 100 Hz, ale lepší obrazový procesor a podporu Dolby Vision a Dolby Atmos. Jestli si ty dva tisíce navíc můžete dovolit, tak se za mě vyplatí. Oledy se skutečně v této velikosti nedělají, ale QLED najdete. Např: Samsung QE49Q70R.
Potřebuji poradit,mám zájem o tv SONY KD-65XG8096. Obyvák máme celkem temný a sleduji dost filmů. Postačí sony s ips panelem? Díky za odpověď.
Dobrý den,
lehká otázka, ale velmi těžká odpověď. Záleží jak moc jste citlivý na podání černé. V případě, že dost, tak např. Samsung UE65RU8002 nevyhovuje? Případně je nějaký specifický důvod pro Sony?
Dobrý večer,
jsem už v koncích a hrabu se ve výběru TV x dní, že se musím obrátit na Vás, když vidím jaký to má úspěch.Dokonce jsem byl i ve třech krámech a přišlo mi,že mi spíš něco vnucují a nedokáží mi poradit.Můj požadavek je přitom celkem jednoduchý. Na TV koukám ze vzdálenosti 2,8m (přímý pohled) , takže bych to viděl na 65.Jediné co na TV budu používat je SKYLINK a občas nějaký ten film z flashky. Playstation,youtube ani jiné aplikace nevyužiji.Cenový limit striktně stanoven nemám,ale představa je do těch 20 000,-Kč . Dokonce jsem chvíli přemýšlel o nějaké TV s NanoCell displej ( konkrétně LG 65SM82007LA nebo LG 65SM8200PLA ) ale stojí vůbec ten cenový rozdíl za to ,,moje používání,,?Předem moc děkuji za každé doporučení a přeji hezký zbytek večera.
Dobrý den,
s ohledem na velikost a rozpočet se nemůže bavit o žádných špičkových modelech. Což s ohledem na Vaše využití nevadí. Kromě LG kterou máte uvedenou (technicky jsou obě stejné), je zajímavou volbou ještě Samsung UE65RU8002. Rozdíl je klasický, tedy VA panel (Samsung) vs IP (LG). Rozdíl mezi nimi je v článku vysvětlen podrobně. Marketingových formulek typu NanoCell se vůbec nebojte. V podstatě to znamená označení, že se jedná o „obyčejnou“ současnou LCD televizi. Obě dvě varianty přináší smysluplné nákupy. Zvažte, která vám přinese větší benefit.
Dobrý den,
i já se připojuji k drtivé většině tazatelů s obrovským poděkováním a respektem s jakým tady recenzujete a radíte. Díky Vašim stránkám jsem se alespoň trochu jako laik zorientoval a zúžil výběr i když po 14 denním pročítání diskusí a recenzí tak už se asi motám v kole a mám v tom teda guláš 🙁
Proto Vás chci poprosit o radu …
Jsem nenáročný uživatel pouze anténní vysílání ,sem tam mládež pouští filmy z internetu. Sledujeme z dálky cca 4 m a mé místo je mírně pod úhlem ( jako Franta v Mostu :-)). Stávající televize plazma Panasonic uhlopříčka 50″ palců stáří 7 let , za mě dobrý jen se blíží DVBT 2 tak proto změna . Cenový limit jsem stanovil v rozmezí 20 až 25 tisíc .
Finální výběr:
Samsung UE 65RU8002
Sony Bravia KD65- XG8196 nebo XG8096
LG 65SM 8200
U Sony nevím rozdíl mezi těmito typy a v El Wo naživo jsem z ní nemohl spustit oči
Díky za doporučení popřípadě i odkaz na jiný typy.
Dobrý den,
děkuji za pochvalu, má velkou radost z toho kolika nakupujícím každý den článek pomáhá při výběru. Nevím pod jak velkým úhlem tv sledujete, podle toho bych volil typ panelu IPS vs VA. S ohledem na vzdálenost je 65 palců za mě rozumná volba. Výhoda Samsungu je nízká cena (u některých projdeců jde sehnat lehce nad 20 000 Kč) a 100 Hz. Kromě toho je to VA panel, povedený operační systém, pro vás jediné případné omezení konektor na sluchátka (nevím zda vás trápí). LG 65SM 8200 je s cenou podobně, má IPS panel a 50 Hz. Ovládání opět velmi dobré a vydařené. U Sony (8096/8196) se v této velikosti většinou používá IPS panel, ale objevily se i případy VA. Jinak 50 Hz, lehce vyšší cena. Rozdíl mezi 8096 a 8196 je jen kosmetika (vzhled), technicky jsou stejné. Z této množiny je za mě nejlepší RU8002, ostatní stojí o kousek níže (alternativou u LG je LG 65SM8600 u Sony Bravia KD-65XG8505 – ta je s cenou pořád vysoko). Doporučil bych se podívat i na ten Samsung. Jestli vám pořád bude nejvíce vyhovovat podání obrazu od Sony, klidně ji berte. Není o mnoho horší a třeba vám její podání barev sedí více.
Dobrý den,
díky moc za odpověď a přeci ještě jeden dotaz ….
pokud by byly cenově stejné RU 8002 a Q60R co by jste zvolil a zda funkce dvou tunerů je výraznou přidanou hodnotou .
Ať se daří a díky že jste 🙂
Dobrý den,
při stejné ceně bych volil Q60R právě z důvodu dvojitého tuneru, jinak je obraz opravdu skoro stejný. Význam této funkce záleží na tom zda ji využijete. Tedy zda chcete jeden pořad sledovat a jiný nahrávat. Pokud ne, tak je její přínos minimální.
Dobrý den,
mockrát díky za skvělé shrnutí parametrů u TV.
Chci si pořídit 100Hz TV s VA panelem ve velikosti 49″. Tím pádem mohu zapomenout na Samsung ( 100Hz je až od 55″ ) a LG ( vše IPS panely ). Zůstává tak jen Sony. Kde přesně se dá zjistit jestli má TV IPS nebo VA panel ? Většinou to není nikde udáváno. Kdybych překousl IPS panel a vybral přímé podsvícení, dá se to srovnat s VA panelem, nebo ta černá u VA panelu je ještě někde jinde ?
Dobrý den,
IPS s direct podsvícením rozhodně s VA srovnat nelze. Obě technologie mají svoje výhody a ty jsou do značné míry protichůdné. Od Sony případá v úvahu Sony Bravia KD-49XG9005, či Sony Bravia KD-49XG8396. Jako dobrý zdroj informací o typu panelu poslouží https://www.displayspecifications.com/
Děkuji velice a přeji Vám ať se daří.
Předně klobouk dolů za takový bezplatný servis informací a orientace v problemtatice TV. U mě jste otevřel oči a zároveň zamotal hlavu. Takže vzdálenost k TV sedačka 5 m, koukáme jen filmy zpravodajství a pořady minimálně, mam Xbox, ale hraji jednou za čas pokud vůbec.. rozhoduji se 75 palcu..
Samsung UE82RU8002UXXH
75″ Samsung QE75Q90
LG OLED77C9
mam iphone a mac a předplatný netflix.. puvodní tv Panasonic 65 plazma
děkuji za Váš názor
Jiří
Dobrý den,
RU8002 je z pohledu kvality obrazu „nižší střední třída“, zatímco Q90R i 77C9 patří k naprosté špičce. Pokud vás netrápí jejich vyšší cena tak bych vybíral z nich. Čistě z poměru ceny a toho co za ni dostanete vyjde lépe výrazně levnější Samsung Q90R. Pokud peníze neřešíte a netrápí vás cena C9, tak dostanete ještě lepší televizor. Neberte ty čísla doslova, ale C9 je dejme tomu o 10% lepší tv, ale v dané velikosti za ni zaplatíte nějakých 70% ceny navíc oproti Q90R.
Dobrý den, tak ještě jedna doplňující otázka, nakonec vzhledem ke vzdálenosti přece jen zvažuji 75″, takže možná LG 75SM8610PL a ještě se mi líbí 75″ Sony Bravia KD-75XG8596 případně 75″ Sony Bravia KD-75XF9005 82″ příp LG 82UM7600PLB…. myslíte si, že pokud jde o cyklus ceny u TV v průběhu roku by mohlo dojít v následujícím období k poklesu? Samozřejmě vím, je to trošku věštění z křišťálové koule, ale vzhledem k vašim zkušenostem prosím jen o „kvalifikovaný odhad:-) a jestli by to vůbec byla dobrá alternativa. (jestli to moje porovnávání a rozhodování bude takhle pokračovat skončím asi místo u 30 u 50 tis.:-) ach jo..) Přesto děkuji Z.
Dobrý den,
jak říkáte je to vážně věštění z kouzelné koule, třeba letos šlo hodně modelů s cenou rychleji dolů než jsem čekal. Ale kdybych si měl tipnout. XF9005 – asi nic velkého, už má skoro 2 roky, cena se stále drží. Pár tisíc může spadnout, ale nečekal bych zázraky. LG 82UM7600 – tady si myslím, že by okolo léta v rámci doprodeje mohlo minimálně 5 000 Kč dolů vyjít. Sony Bravia KD-75XG8596 – to samé co LG. Jak vyjdou nové modely něco dolů určitě půjde. LG 75SM8610PL tady je cena hodně zajímavá už teď, pár tisícovek dolů by ale mohlo vyjít. Jen pozor, že někdy bývá tenká hranice mezi snížením ceny a doprodejem posledních pár kusů. Třeba u XF9005 je zajímavé jak dlouho se prodává (a je to dobře, velmi povedená tv), ale některé modely jsou hned po roce vyprodány. Každopádně pokud nespěcháte a chcete ušetřit odhadem 5 – 15% z ceny, tak od dubna doporučuji velmi pozorně sledovat ceny vašich favoritů. Ideálně cca 2x týdně.
děkuji a hezký den, přeji. z.
Dobrý den,
Prosím o radu uvažuji nad koupí televize Sony KD 55 XF 9005 nebo Samsung 55 SM 9010 PLA cenová relace tak do 25 000 Kč kterou by jste doporučil? Sony jsem viděl na živo Lg bohužel ne. nebo něco jiného by jste doporučil?
Předem děkuji
Dobrý den,
obě jsou to dobré televize, ale každá má jiné využití. LG bude excelovat ve slunné místnosti při sledování za denního světla. Má totiž IPS panel a ten jí dává vyšší jas, ale zase horší podání černé a kontrast. Je možné, že jste si naživo všiml jejího nádechu do šeda, při podání černé. Naopak Sony má u tohoto modelu VA panel. Nabídne na poměry LCD velmi vydařenou černou barvu, ale oproti LG nižší jas a horší pozorovací úhly. Pokud budete sledovat tv hlavně večer, je VA panel lepší volbou. Kromě Sony můžete ještě zvážit Samsung QE55Q70R. Jsou cenově i kvalitativně podobné. Podrobnosti lze získat v recenzi uvedených v rádci na začátku.
Dobrý den,
včera jsem řešil na prodejně jednoho velkého elektro řetězce úplně stejný problém. Šel jsem původně pro Samsung ue55ru8002, ale když jsem vedle něj viděl sony KD 55 XF 9005, tak jsem byl okamžitě rozhodnutý ji vzít, abych nakonec koupil LG 55sm9010. Uvedu důvody, určitě o dost lepší zvuk oproti sony (40 w + dolby atmos), výrazně lepší a hlavně rychlejší operační systém (intuitivnější ovládání pomocí kouzelného ovladače, na který jsme zvyklí, LG už doma máme) a lepší pozorovací úhly samozřejmě. TV mi přivezou v sobotu a můžu ji do dvou týdnu bez udání důvodu vrátit. Jsem na vážkách, jestli jsem udělal dobře. Oproti toho původně zamýšlenou samsungu je to určitě lepší televize, ale nevím, protože LG nebyla vystavena na prodejně, o kolik lepší obraz bude mít ta sony, zejména podání černé? LG má už přímé podsvícení a lepší stmívání, takže píšou, že i černá má být na IPS panel velmi dobrá. Nebo si 2 tis přidat a jít do Samsungu QE55Q70R, bude mít lepší obraz než třeba ta sony? Na tv se díváme i přes den, hlavně děti, z různých úhlů, já večer ale hlavně sport a běžné tv vysílání (O2) a také internetové aplikakace (youtube)…Prosím poraďte mi, děkuji.
Dobrý den,
sepsal jsem to vlastně všechno za mě. Všechny televizory mají svoje silné a slabé stránky, vyložený šampión neexistuje. Q70R a XF9005 je obrazově cca na stejno, Samsung má jak víte lepší systém, potenciální limitace je chybějící konektor pro sluchátka a nepodpora starého xvidu. Na vašem místě bych si LG nechal aspoň týden doma a zkusil si na ni zvyknout. Někomu IPS podání černé vůbec nevadí, pro jiné je velkou překážkou. Pokud je tomu tak i u vás (IPS černá špatná), a vadí vám android tv, zkuste ten Samsung. Měl by vám vyhovovat lépe.
Dobrý den,
předně děkuji za vyčerpávající článek, mnoho věcí jsem se díky němu dozvěděl.
Rád bych Vás poprosil o radu ohledně výběru TV. Již vlastním soundbar od Samsungu – Samsung HW-R550/EN
Televizi hledám k němu, takže se nabízí Samsung, ale předpokládám, že i ostatní TV si s tímto soundbarem bez problémů poradí..?. Požaduji pravděpodobně 55 palců velikost, rozpočet je bohužel limitovaný 15 tisíci. Sledovat budu programy v HD, večer pak 4k filmy.
Předem moc děkuji za odpověď, hezký den.
Dobrý den,
v této cenové kategorii doporučím dva Samsungy. Je to bez ohledu na značku soundbaru, ten bude spolupracovat s každým moderním televizorem. Každopádně Samsung UE55RU7172, na svoji cenu super obraz, ještě vám pár tisíc zbyde. Alternativou je Samsung UE55RU8002, který je cca 500 nad limit, ale nabídne lepší obraz, zejména u 4K filmů večer.
Dobrý den,
na to, že jste jen nadšený amatér máte obrovský přehled a klobouk dolů za tolik informací co jste zde uvedl. Měl bych na vás prosbu. Bohužel díky přechodu vysílání na dvb-t2 musím řešit koupi nové televize. Nejsem totiž zastáncem set top boxu a hlavně dvou ovladačů. Do teď jsem měl cca 12 let plazmu Panasonic 37″ a tuším, že měla 50 Hz s dvojím vykreslením obrazu. Za mě parádní obraz. Jedna nevýhoda byla, že senzor stmívání jasu někdy ztmavil obrazovku až moc a druhá nevýhoda, že už byla na některé sportovní přenosy malá a musel jsem sedět blíž. Mohl byste mi poradit televizi v cenové relaci do nebo mírně nad 20 tisíc o velikosti 49″ Budu sice koukat z nějakých 2-2,5 metrů, ale 55″ už mi přijde být moc veliká. Televizi sleduji jak ve dne, tak večer, ale večer většinou při zapnutém osvětlení. Zatím mám připojení na klasickou anténu, ale do budoucna uvažuji o internetové televizi kde jsou programy v HD kvalitě. Předem moc děkuji za odpověď
Dobrý den,
děkuji za pochvalu. S ohledem na vlastnictví plazmy se nabízí OLED, ale tam narážíme na dvě věci. Jednak cenu a druhak velikost 49 palců. Ani jedno v tuto chvíli nemůže být splněno. OLEDové 49ky však budou uvedeny tuto sezonu, nicméně na cenu blížící se 20 000 Kč se nesjpíše dostanou až před vánoční sezonou 2020 (tady vážně vařím z vody, těžko odhadovat náklady na výrobu a prodejní cenu). Každopádně pokud na nákup nespěcháte, zvážil bych i tuto možnost. Znamená sice cca rok čekání, ale obrazem si výrazně polepšíte. Samozřejmě je možné, že chcete nový přístroj rychleji a za této situace budeme muset vybírat z klasických LCD. Rozhodně bych doporučoval 100 Hz panel, s daným rozpočtem na něj dá dosáhnout dosáhnout. Každopádně nám to z nabídky vyřadí Samsung, který ho nabízí až u 55 palcových obrazovek. Klasicky budete volit mezi IPS a VA panelem (jejich výhody a nevýhody jsou tu rozepsány mnohokrát).
U VA je to Sony Bravia KD-49XG9005, která je s cenou bohužel o něco výše (ale věřím že ještě o pár tisíc může spadnout dolů
)U IPS je tu s příjemnější cenou hodně oblíbená LG 49SM9000 (aktuálně vyprodaná ve většině obchodů, ale brzy by měli naskladňovat)
Děkuji za odpověď. Dost se mi zalíbila ta LG(volil byste také LG nebo Sony-jen prosím o Váš názor). Ještě stále přemýšlím i nad variantou o velikosti 55. Zeptám se: na vašich stránkách jsem se dočetl, že sm9000 dělají ve velikostech 49,55,65,75 a 86. Já jsem jí však nikde ve velikosti 55 nenašel. Jediné co mi internet našel je 55sm9010. Je to jen překlep nebo se jedná o jinou televizi? Kdybych náhodou zvolil variantu 55 doporučil byste mi tu sm9010 nebo jinou v cenové relaci okolo 20ti tisíc? Děkuji
Dobrý den,
já bych volil Sony, protože tv sleduji převážně večer a výhod LG tudíž nevyužiju. Neznamená to však, že je Sony pro každého lepší volbou. A ano SM9010 je technicky stejná jako SM9000 (u některých modelů se tuším liší zvukový výkon, proto toto drobné odlišení v kódu).
Dobrý den, jakou TV doporučujete k dívání hlavně večer 30% HBO GO, 30% pozemní televizní vysílání v noci, děti přes den pohádky 30% v TV nebo na YOUTUBE a 10% sport. Rozpočet je cca do 30 tisíc. Jsme spíše pro dobrý obraz než zvuk. Velikost TV 65-75 palců (při vzdálenosti cca 4 metry). Plus by bylo ovládání hlasem, abychom se dostaly snadno na youtube (např. google asistent, …). Poradil byste nám prosím při aktuálních cenách nějakou dobrou TV s tímto rozpočtem? Děkuji moc Milan
Dobrý den,
v první řadě si musíte určit zda chcete raději větší úhlopříčku (75 palců, při tomhle rozpočtu to vyjde jen na základní modely), nebo střední třídu s lepším obrazem a menší úhlopříčku. Při tom co sledujete a z jaké dálky, mi to vychází spíše na větší úhlopříčku, ale volba je samozřejmě na vás.
To znamená, že můžete vybírat z:
Samsung UE75RU7172
Sony Bravia KD-75XG8096 (aktuálně vyskočila nahoru, ale zase by měla na 30 000 Kč spadnout)
LG 75UM7600
Sony a Samsung mají VA panel (tedy lepší černá, horší jas a pozorovací úhly), LG má IPS (přesně naopak). Ovládání hlasem má bez debat nejlepší Sony, naopak LG i Samsung mají celkově přívětivější operační systém. Žádná z nich není špatnou volbou, záleží co je pro vás zásadní. Pokud kvalitní hlasové ovládání, šel bych do Sony. Pokud je to jen hezká věc navíc, volil bych mezi Samsungem a LG podle preferovanější varianty obrazu.
U menší varianty bych zvažoval:
LG 65SM8600
Samsung QE65Q70R
Sony Bravia KD-65XG8577
Stejný výhody a nevýhody platí i pro tyto vyšší řady. Jen Sony má v této variantě IPS panel.
Děkuji moc za rychlou reakci Milan
Dobrý den,
vybírám TV do obýváku 5 x 4 m a bohužel, jsem už z toho úplně blbá 🙂 Máme SONY KDL32P2530 a sledujeme ji ze 2,5 – 3 m. Problém je, že je naproti oknu a od protějšího domu se nám odráží bíla fasáda, prasátka z oken, a ještě trochu svítí i z okna z kuchyně… museli jsme se tomu přizpůsobit, aby nám nesvítilo do oči a TV je na pojízdném stolku, takže jak svítí popojíždíme a natáčíme. Pokud by jsme využili druhou stěnu, tak sledování bude ze 3,5 – 4 m.
V ložnici máme LG 32LG6000 a na té už jde poznat hodně špatný obraz oproti Sonce…
Dilema nastává jakou velikost a značku s cenou do 20.000.
Předem moc děkuji za tipy.
Dobrý den,
při takové vzdálenosti a rozpočtu bych se nebál 55 palců, případně 49 palců, pokud máte z větší úhlopříčky strach. Doufám, že nejste nijak omezeni místem. Zvažoval bych LG 55SM8600, která má 100 Hz panel, dobře zvládá světelné odrazy a celkově se hodí do světlých místností. Od Sony Bravia KD-55XF9005, která spadla až na úroveň 20 000 Kč. Z pohledu kvality obrazu je to o kus dále než uvedené LG, ale není tolik vhodná do světlé místnosti. Má VA panel, který vynikne hlavně při večerním sledování. To jsou za mě dvě nejzajímavější volby s ohledem na cenu a využití.
Děkuji za rychlou odpověď, přesně tyto modely jsem se dívala. Nemůžu se rozhodnout, vzhledem k tomu, že Sonka je o 2 roky starší a rozhodně lepší obraz, než ta LG. Na druhou stranu, to světlo… Pokud vybereme 55ku, šla by na zeď a světlo bude z pravé strany. Sledujeme TV v průběhu celého dne, hlavně sport a dokumenty v HD. Nedovedu si představit jaký je to rozdíl v těch panelech. Kterou by jste vybral?
Dobrý den,
ten věk u Sony neberte v potaz. Pro vaše využití nemá vliv. To kterou vybrat je vážně těžké. Pokud máte možnost (a používáte) závěsů, žaluzií či jiného zastínění prostoru bral bych spíše Sony, pokud se světlu nemáte jak bránit tak LG udělá lepší službu.